Animoterapie (zoorehabilitace)

(ČB 12/2014) V přírodě rád tráví čas každý. Chodí na procházky do lesa, běhá po parku, na jaře seje mrkev a ředkvičky, pomazlí se se psem či obdivuje květiny doma za oknem. To všechno představuje kontakt s přírodou, který má na člověka pozitivní účinek. Posuneme-li se o krok dál, příroda, určité její prvky se můžou jevit jako vhodné prostředí pro nejrůznější způsoby terapie.

Obecně přijímané jsou animoterapie či zoorehabilitace – s pomocí zvířat a pod profesionálním vedením se pečuje o osoby různého věku, aby se podpořilo jejich zdraví a celková kvalita života.

V rámci rostlinné říše pak podobně mohou fungovat sociální a terapeutické zahrady, kde člověk zakouší všemi smysly barvy, vůně, tvary a zvuky.

Souhrnně se všemu, co se týká přírody a jejího terapeutického vlivu na člověka, říká green care (v češtině pro to nemáme tak pěkný ekvivalent). Při léčbě člověka se green care může stát aktivní složkou.

A teď si představte kombinaci výše uvedeného v každodenním životě, třeba i s placenou prací, s praktickými dopady na užitek z plodin a zvířat, na rozvoj venkova. Takový koncept existuje, buduje se od 60. let v Nizozemí, Itálii, Norsku, Velké Británii, Francii.

V České republice se pro něj začíná ujímat pojem „sociální zemědělství“, v anglických pojmech „social farming“, „care farming“, „farming for health“, „green care in agriculture“ a nedávno se o něm v tomto časopise zmínil farmář Vojtěch Veselý. Jde o přístup, v němž se snoubí zemědělství a sociální služby na místní úrovni.

Zemědělská farma se stává prostředím, kde jsou poskytovány sociální služby lidem, kteří mají trvalé nebo dočasné specifické potřeby.

Takový sociální farmář může v přirozeném prostředí rostlinné, živočišné či kombinované farmy nabídnout mnoho aktivit, které jsou v jiných případech obtížně vytvářeny. Škála je skutečně široká: od pracovní a sociální rehabilitace přes nácvik nových dovedností, získávání nových znalostí, nácvik hrubé i jemné motoriky. Jedinec vidí celý výrobní proces, například výrobu sýrů, naučí se pracovat s rostlinami, zakusí sezónnost práce, některé farmy mají svůj vlastní prodej ze dvora, kde se lidé se zdravotním postižením mohou uplatnit a procvičit si komunikaci. Ti, kteří ztratili smysl života nebo se aktuálně utápějí v nějaké beznaději nebo trpí stresem z náročné práce, naleznou na zemědělské farmě mnoho míst, kde mohou nabýt novou sílu, pocit důležitosti a vlastního uplatnění. O něco se starají, přebírají odpovědnost za jiné živé bytosti, nejsou pouze pasivními příjemci péče. Dalšími cílovými skupinami sociálního zemědělství mohou být senioři, lidé po léčbě ze závislostí, lidé opouštějící věznice, ústavní péči.

Sociální zemědělství slouží jako dobrá praxe pro rozvoj venkova.

Nejenže poskytuje výše zmíněné služby, ale také tímto způsobem podtrhuje další funkce, které by zemědělství mělo naplňovat: environmentální, estetickou, historickou, kulturní, rekreativní, sekuritativní a sociální.

Model sociálního zemědělství omezuje odliv obyvatel z venkovského prostředí, protože dokáže ve svých provozech, často v režimu ekologického zemědělství, nabídnout smysluplnou činnost pro více lidí, svou prvovýrobou dbá na regionalitu, podporuje tradiční výrobky a zpracování.

V naší zemi zatím můžeme hovořit spíše o budoucnosti, v západních zemích jsou však sociální farmy běžnou praxí. Podle starších údajů vidíme, že například v Nizozemsku počet farem vzrostl od 51 v roce 1998 do 756 v roce 2007.

V roce 2004 bylo v Norsku 550 farem, v Itálii mezi 300–350, v Rakousku 250 a ve Flandrech 140 farem. Tyto země mají propracovanější systém sociální péče, ale nebály se propojit jej se zemědělským sektorem, což je u nás stále obtížně představitelné.

Ale proč se nenechat inspirovat?

Eliška Hudcová

Na terapii se zvířaty se ptejte Evy Křemenové

Chat je uzavřený24.02.2014 10:00

Používáním netradičních druhů zvířat přispívá Eva Křemenová velkou měrou k rozvoji zoorehabilitace v Thomayerově nemocnici. Podle zdravotního stavu pacientů volí návštěvu s pejskem, s morčetem nebo se zakrslým králíčkem.

 Návštěvy se zvířátky jsou velmi oblíbené nejen u dětských a dospělých pacientů, ale také mezi personálem.

Jak mohou zvířata pomoci nemocným? A které druhy se pro animoterapii používají? Na vše, co vás zajímá o terapii se zvířaty, jste se ptali Evy Křemenové 24. února od deseti hodin.

Eva Křemenová je původním povoláním zdravotní sestra a i když by ráda ve zdravotnictví pracovala, ze zdravotních důvodů nemůže toto povolání vykonávat.

Dobrovolnická činnost v Thomayerově nemocnici je proto pro ni způsob, jak se alespoň touto formou vrátit k pacientům.

 O canisterapii a zoorehabilitaci se velmi zajímá, při dobrovolnické činnosti přichází stále s novými nápady, jak pacientům pobyt v nemocnici za pomoci zvířat zpříjemnit. 

• DMKočky a kocoury taky využíváte na zoorehabilitaci v Thomayerově nemocnici?
• Host chatuTerapie za pomocí koček se odborně nazývá felinoterapie a dá se stavit ve své podstatě na úroveň canisterapie, to znamená terapie za pomocí psů. U koček je velkou nevýhodou hlavně jejich nechuť k cestování a změně prostředí. V Thomayerově nemocnici vznikl projekt „Felinoterapie aneb kočka v nemocnici“, kdy jsem si v září 2013 pořídla kotě plemene Ragdoll, které je pro felinoterapii vhodné, je to kočka mazlivá, klidná a upíná se více k člověku než k prostředí, má ve své podstatě povahu psí. Dnes již desetiměsíční kotě – kocour se zatím socializuje a zvyká si na nemocniční oddělení. Kocour Eda dnes umí cestovat metrem, tramvají i autobusem a to na klíně (přenosku i tašku brzy odmítnul), nechává si připnout a odepnout postroj, umí chodit na vodítku venku a umí si brát pamlsek z úst. Reaguje na povel „zůstaň“ a nyní se učí za pamlsek pokyn „popros“. Zatím chodí k pacientovi kvadruplegikovi, který je napojen na umělou plicní ventilaci, kdy si zvyká na pokoj nemocného, přítomnost zdravotníků a hluk umělé plicní ventilace. Občas je zvednut na lůžko nemocného, které si projde nebo na chvilku zůstane ležet, jinak se svobodně pohybuje pokoji nemocného. Občas se prochází po chodbě a když je v mé náruči může si ho pohladí jak zdravotníci tak i pacienti nemocnice, popřípadě se kocour prochází po parčíku v areálu nemocnice.
• WINTERKteré všechny nemoce můžou zvířata jako rehabilitátoři zlepšit?
• Host chatuVždy je to na domluvě mezi člověkem vedoucím zvíře a zdravotníkem – fyzioterapeutem, psychologem, lékařem oddělení, kde je nemocný hospitalizován – jedná se o procvičování a zlepšování: – jemné i hrubé motoriky – házení míčků, otevření misky a podání pamlsků, odepínání a připínání vodítka, obojku, postroje, česání kartáči o různém průměru a tvaru rukojeti, chození se psem na vodítku, překračování jeho těla anebo podlézání pod stojícím psem většího plemene – u dětí, překonávání různých překážek – orofaciální stimulace – masáž rtů, tváře i dásní (na výslovné přání nemocného) – prohřívání částí těla a uvolňování spasmů končetin – prošlapávání břicha u kvadruplegického pacienta, kdy tak zlepšuje jeho vyprazdňování – zvyšování rozsahu pohybu krku a hlavy u kvadruplegického pacienta, při sledování zvířete na svém klíně nebo při pohybu po jeho pokoji – vybavování vzpomínek, zlepšování a rozšiřování komunikace, získávání nových podnětů, navazování nových sociálních kontaktů, pes se stává i námětem rozhovorů nemocných na pokoji, popřípadě se stává tématem při návštěvě rodinných příslušníků nemocného – pes je také námětem výtvarných činnosti (například malování) u hospitalizovaných dětí – pes zlepšuje i náladu zdravotníků na oddělení při jejich velmi těžké a zodpovědné práci – v neposlední řadě se pes v ordinaci ambulance psychologa nemocnice podílel zhruba přes rok na odbourávání fobie ze psů jednoho z jeho klientů
• Dan KostkaPři léčení psychiatric. nemocí můžou také zvířata pomoci?
• Host chatuU lidí s pervazivní vývojovou poruchou – autistů se stává pes tím, kdo je vytrhuje z jejich zahloubání a nenásilně obrací jejich pozornost ven z jejich uzavřeného světa – pes je svým chováním nutí k jakési činnosti a svými jednoduchými vzorci chování je pro ně čitelný na rozdíl od lidí kolem nich. Poruchy nálad, deprese – většina těchto stavů je vyvolána jejich opuštěností, kdy opuštěnost = faktor deprese – pes se stává motivem proč a pro koho žít – známé jsou i případy, kdy pes odvrátil člověka od sebevraždy, protože se tento člověk obával, co by se pak stalo s jeho psem. Seniory pes začleňuje zpět do společnosti a pomáhá jim s navazováním nových sociálních kontaktů – starý člověk musí vyjít ze svého bytu a jít se psem ven, kde za pomoci psa navazuje nová přátelství se svými vrstevníky, popřípadě mu kolemjdoucí pejska pochválí, zastaví se u něj matka s dítětem a zapřede s ním rozhovor. Existují speciálně cvičení psi signální, kteří se využívají například u diagnózy epilepsie – epileptik se nebojí vycházet z domu a vést běžný život – bez psa se takový člověk bojí zapojit do běžného života a to ze strachu, že ho venku bez upozornění přepadne záchvat – pes je schopen diagnostikovat jeho záchvat s předstihem. Díky signálnímu psovi se i snižuje počet vykazovaných záchvatů u takového člověka, protože např. epileptik se bojí přejít přechod pro chodce ve strachu, že jej stihne na tomto místě záchvat a srazí ho auto, pokud má svého signálního psa a ví, že ho pes předem na blížící se záchvat upozorní, bez obav přechod přejde – strach je totiž jedním z činitelů, které mohou záchvat vyvolat. U dětí se psi velice často využívají u poruch chování a prožívání. Dítě přes hru se psem dokáže navázat kontakt s terapeutem. Dítě se samo učí korigovat své chování, pakliže chce, aby k němu pojal pes důvěru a pozitivně na něj reagoval – musí si důvěru psa svým přiměřeným chováním zasloužit. Dítě přes psa dokáže navázat kontakt nejen s terapeutem, ale i s ostatními dětmi – je ostatními obdivováno, že má psa a je tak přirozenou formou nuceno aby si začalo povídat o svém psu a podělilo se o zážitky s ním s dětmi ostatními. U Alzheimerovy nemoci jsou velmi vítány kočky, které dokážou svým předením nemocného zklidnit a udržet si pohodu, vyhovují jim údajně více než pes, z kterého vyciťují určitý neklid, z kočky naopak na ně sálá klid a pohoda.
• DenekJakým způsobem se na terapii ‚trénují‘ například králíci a morčata? Co musí splňovat vhodný jedinec a jak jej vybíráte?
• Host chatuKrálíci a drobní hlodavci jako jsou morčata, křečci apod. se vybírají od chovatelů, kteří mají svůj chov v bytových podmínkách a odchovávají maximálně několikrát do roka, pak tedy mají možnost věnovat se mláďatům z každého vrhu zvlášť. Nejlépe je, pokud jsou v rodině chovatele děti a další zvířata, jako například pes nebo kočka. Děti totiž pod dozorem dospělého socializují mláďata nejlépe. Pokud je chovatel rozumný a ví, že si budu brát mládě k účelu terapie, sám je schopen a ochoten říci, které mládě z vrhu je to nejvhodnější. Samozřejmostí je, že se mláďata berou do ruky takřka ihned po narození, tak aby si zvykla na přítomnost člověka a braní do ruky. Po převzetí mláděte je nejdůležitější co nejčastější kontakt nového majitele s tímto zvířetem, tak aby bralo mazlení, česání i například i koupání a fénování jako samozřejmost. Dobře se mládě socializuje také například bereme-li je večer ke sledování TV, kdy spočívá delší dobu na klíně a je zvykne si na neustálé dotyky a hlazení. Vhodný jedinec nesmí být útočný, ani se bránit kousáním nebo škrábáním, takoví jedinci se z terapií okamžitě vylučují.
• MORTARPomohla by zvířecí terapie i při nádorech – například lymfosarkomu?
• Host chatuJsou známi ze zahraničních pramenů psi, kteří dokážou detekovat čichem přítomnost onko onemocnění přímo u klienta nebo z odebraného biologického vzorku tohoto pacienta – tělní tekutiny, stěr a podobně – technickým problémem je zatím uchovávání těchto vzorků pro výcvik psů. Je popsán případ majitelky psa, jejíž pes jí stále pokládal hlavu na prs a ona si vyžádala vyšetření u specialisty, kdy byla přítomnost zhoubného bujení prokázána. Ale je to zřejmě náhoda, tak jako někteří necvičení psi dokáží u svého majitele detekovat blížící se epi záchvat a změnou svého chování upozornit na blížící se záchvat někoho z členů rodiny žijících ve společné domácnosti. Můj tatínek měl fenku jezevčíka, onemocněl Non-hodkinským lymfomem a fenka k němu v pokročilé fázi onemocnění nechtěla jít a vyloženě z něj měla strach (zřejmě z pachu cytostatik v dechu tatínka a rovněž ze změněného pachu potu). Moje terapeutická fenka, kterou jsem brala do klubovny Amélie – občanské sdružení zabývající se onkologicky a jinak dlouhodobě nemocnými a jejich příbuznými, ta neměla s onko pacienty sebemenší problém. Jediné, kde by se pes mohl uplatnit, by bylo při pobytu onkologických pacientů v hospicích nebo zařízení dlouhodobé péče. Pacienti zde trpí depresemi, sníženým společenským kontaktem, roztržitostí, omezenou hybností nebo například potížemi se spánkem. Přítomnost psa v těchto zařízeních by mohla pomoci tyto negativní komplikace doprovázející onko onemocnění alespoň na chvíli odbourat nebo alespoň zmírnit po dobu jeho přítomnosti.
• LenaKterá další zvířata se hodí pro zooterapii? Kromě pejska, morčete a králíka, jako máte Vy
• Host chatuNa zooterapii se ve své podstatě hodí všechna zvířata, vždy záleží k jakému pacientovi a za jakým účelem bude zvíře využíváno. Např. na oddělení dětské psychiatrie mohu přinést i exotická zvířata jako želvu nebo hada, které děti zaujmou, a doplním to povídáním o životě v přírodě a chovu těchto zvířat. Tento typ zooterapie se odborně nazývá AAE – vzdělávání za pomocí zvířat. To je možno využít také v některých z etopedických zařízeních (školská a výchovná zařízení).
• XXVolíte druh terapie podle nemocneho? jak to probiha?polohujete pacienty na psa nebo si ho jen hladí??
• Host chatuAno, je to vhodné. Vzhledem k tomu, že můj terapeutický pes je dvoukilový jorkšír, tak se využívá například k procvičování jemné motoriky, což zahrnuje právě hlazení, nebo například házení předmětů, zapínání a odepínání postroje či obojku. U hrubé motoriky může pacient s jorkšírem například chodit po oddělení. Děti pak můžou se psem překonávat různé překážky, nebo v rámci hry mohou psa překračovat. Polohování lze provádět pouze s velkými plemeny psů.
• MiladaHezky den,pani Kremenova, proc animoterapie neni ve vsech lekarskych zarizenich? musi to vsem jen pomahat.
• Host chatuTaké já Vám přeji dobrý den, záleží vždy na typu zařízení, nejvhodnější jsou různé ústavy sociální péče, domy seniorů, etopedická – výchovná zařízení, některé oddělení nemocnic – zde jsou ovšem velké hygienické nároky. Z těchto důvodů není možné brát zvíře na oddělení chirurgické péče. V Thomayerově nemocnici se zvířata berou na tato oddělení: dětská neurologie a psychiatrie, oddělení geriatrie a následné péče, ambulance psychologa, dospělá lůžková neurologie včetně JIP – pacient je převážen do místnosti určené pro fyzioterapii.
• Jan SchejbalMusite mit nejake povoleni od veterinare,aby vase zvbiratka mohla k nemocnym? dekuji
• Host chatuVšechna zvířata, která jsou k zooterpii využívána, se musí účastnit pravidelných veterinárních prohlídek, musí být pravidelně zbavována vnějších a vnitřních parazitů a očkována. Žádné jiné povolení není vyžadováno. Pouze u psů se vyžaduje složení a každoroční obnovování zkoušky canisterapeutického psa.
• MirekDobrý den, Asi to není hrazené, že ne?
• Host chatuTato činnost probíhá na bázi dobrovolné činnosti, ale některým zařízením se daří získat sponzory, z jejichž darů lze hradit např. cestovní výdaje, veterinární péče, pamlsky nebo krmivo pro zvíře.
• JanuleDobrý den, mám doma pejska a kočičku, velmi vhodné povahy pro práci s lidmi. Co bych měla udělat pro to,aby také pomáhali potřebným?
• Host chatuMěla byste se obrátit na nejbližší organizaci, která se zabývá výchovou, výcvikem a zkouškami terapeutických psů. U koček existuje Nezávislý chovatelský klub koček pod vedením paní Hypšové, která vám ve všem ráda poradí a zkoušky terapeutických koček pořádá. U koček je ale všeobecně velkým problémem cestování a změna prostředí. Na toto je kotě potřeba už od mala zvykat.
• VildaChodím jako dobrovolník do domova pro seniory, chtěl jsem se zeptat, jaké zvíře bych jim mohl občas přivést?
• Host chatuBude záležet na dohodě s vedením domova pro seniory, kam docházíte. Ve své podstatě je možné vzít jakékoliv zvíře (viz moje odpověď výše).
• DotazPani Kremenova jsou nekdy situace kdy to neni vhodne vodit zvire nemocnym? kdy,?na jakych oddelenich pomahate?
• Host chatuUrčitě to není vhodné na odděleních chirurgické péče, na odděleních popálenin – všude tam, kde by zvíře přišlo do styku s otevřenou ránou pacienta. Vhodné rovněž není u pacientů, kteří trpí alergiemi na zvířecí srst nebo sliny, a nebo u pacientů s fóbií na konkrétní druh zvířete.
• NikolDozvěděla jsem se že se používá někdy i hmyz nebo rybičky. Neumím si představit, proč zrovna tahleta zvířata. Máte s tím zkušenost?
• Host chatuNapříklad v domově seniorů se může stát akvárium s rybičkami vhodným námětem hovorů mezi seniory samotnými, a nebo seniorů a jejich návštěvami. Rovněž se senioři mohou o toto akvárium starat, čímž se opět stává součástí terpaie. S hmyzem osobní zkušnosti nemám, ale v některých zařízeních se i hmyz využívá.
• TomasPan Desenský říká, že jsou mnohdy ke canisterapii používáni nevhodní psy kvůli penězům apod. co si o tom myslíte, paní terapeutko?
• Host chatuNemohu mluvit za pana Desenského. Podle mého názoru se v canisterapii může jednat o použití některých nevhodných plemen psů, a nebo nevhodného jedince, ale jistě ne z finančních důvodu. Péče o canisterapeutického stejně jako jakéhokoliv jiného psa je samozřejmě náročná. A návratnost investovaných prostředků je nulová.
• MáďaJak se jmenují vaše zvířátka a na jakých odděleních s nimi nečjastěji jste? děkuji
• Host chatuMám fenku jorkšírského teriéra Denny od Šárecké skály, která působí v Thomayerově nemocnici od roku 2008, pak mám teddy králíčka Ailly. Dříve se mnou chodila morčata Bob a Bobek. V září 2013 jsem si pořídila kotě – kocoura Edu – plemeno Ragdoll. Oddělení, na která docházíme, najdete v odpovědi výše.

ZOOTERAPIE :: Rodiné centrum ROZÁRKA

• ZOOTERAPIE – ANIMOTERAPIE – ZOOREHABILITACE
• AKTIVITY A TERAPIE S ASISTENCÍ ZVÍŘAT
• POZITIVNÍ AŽ LÉČEBNÉ PŮSOBENÍ ZVÍŘETE (KOTERAPEUTA) NA ČLOVĚKA.
• SPECIÁLNÍ FORMA FYZIOTERAPIE, SOCIOTERAPIE A PSYCHOTERAPIE PROSTŘEDNICTVÍM KONTAKTU SE ZVÍŘETEM (KOTERAPEUTEM).
• ‚Sama zooterapie má pro člověka pozitivní vliv na sociální oblast – zlepšení a trénink komunikace, rozvoj psychiky – koncentrace, motivace, naladění, ovlivnění chování a celkové zklidněním při práci se zvířaty, osobní a sociální dovednosti – spoluvytváření hodnotového systému, trénink paměti, posílení sebevědomí i smysluplné využití volného času.‘

• zvíře (koterapeut) přináší radost, zprostředkuje komunikaci se zbytkem světa a rozveselí ve smutných chvílích, může pomoci od fyzických bolestí, rozcvičit ztuhlé svalstvo
• zooterapie podporuje a zlepšuje fyzické, sociální, emociální a kognitivní funkce (zlepšení paměti, motoriky, komunikace nebo zmírnění stresu)
• zooterapie přispívá ke zlepšení kvality života, zdravotního a psychosociálního stavu, sociální integraci

MOTIVACE – STIMULACE – VZDĚLÁVÁNÍ

Zooterapie využívá přirozeného pozitivního působení kontaktu se zvířetem na psychickou, sociální a výchovnou oblast člověka i zlepšení zdravotního stavu. Tak i k relaxaci, terapii, výchově, vzdělávání aj. K tomu využívá:

• teoretickou průpravu – povídání o zvířatech a jejich chovu
• praktickou průpravu –  péči o zvířata
• kontakt, přímou práci a hry se zvířaty
• formou hry získávání vědomostí a dovedností
• aktivity a hry směřující k uvolnění a odreagování, rozvoji vyjadřovacích schopností, podpoře sociální výchovy

Animoterapie / zooterapie / zoorehabilitace – použití zvířat k fyzické, psychosomatické, psychické a sociální pohodě. Aktivity se zvířaty vedoucí k podpoře integrace handicapovaných lidí do společnosti, ke kompenzaci postižení lidí fyzicky, mentálně nebo sociálně handikepovaných.

1. Animoterapie / zooterapie / zoorehabilitace – speciální terapie prostřednictvím zvířete – kontakt – motivace – stimulace, která využívá pozitivní působení kontaktu se zvířetem k terapii pro zlepšení zdravotního a psychosociálního stavu, relaxaci, výchově, vzdělávání apod.
2. ZOOTERAPIE – ANIMOTERAPIE – ZOOREHABILITACE
3. AKTIVITY A TERAPIE S ASISTENCÍ ZVÍŘAT
4. STIMULAČNÍ A VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY
5. „ZVÍŘATA NA CESTÁCH“
6. Zoorehabilitace – animoterapie – zooterapie –  je realizována celoročně po celé České republiceStimulační a vzdělávací program určený především pro mateřské a základní školy, speciální školy, dětské domovy, ústavy, sdružující organizace, domovy seniorů, nemocnice, aj.
7. Teoretická průprava, povídání o zvířatech, péče o ně, kontakt, přímá práce a hry se zvířaty, hlazení, krmení zvířat.

Zvířata, se kterými účastníci přijdou do kontaktu, jsou v pravidelné veterinární péči, vybrána a vedena odborným pracovníkem. Individuálně dle domluvy.

„MÁME RÁDI ZVÍŘATA“

Zoorehabilitace – animoterapie – zooterapie.

Stimulační a vzdělávací programv „ZOOKOUTKU RAJSKÁ ZAHRADA“ na zahradě organizace POHODÁŘI VSKH České Budějovice, určený především pro mateřské a základní školy, speciální školy, dětské domovy, ústavy, sdružující organizace, domovy seniorů a širokou veřejnost. Teoretická průprava, povídánío zvířatech, péče o ně, kontakt, přímá práce a hry se zvířaty, hlazení, krmení zvířat.

Zvířata, se kterými účastníci přijdou do kontaktu, jsou v pravidelné veterinární péči, vybrána a vedena odborným pracovníkem. Individuálně dle domluvy.

• VZDĚLÁVACÍ SEMINÁŘE A PROGRAMY
• CENÍK
• vzdělávací semináře a programy 60 – 90 minut s asistencí koterapeutů (zvířat)
• skupina
• individuální terapie 1 osoba
• 50 Kč/osoba (minimálně však 1 000 Kč) + cestovné / náklady na dopravu + ubytování
• vzdělávací semináře a programy 60 minut bez asistence koterapeutů (zvířat)
• skupina
• individuální terapie 1 osoba
• 50 Kč/osoba (minimálně však 1 000 Kč) + cestovné / náklady na dopravu + ubytování
• VETERINÁRNÍ PÉČI ZAJIŠŤUJE MVDr. VLADIMÍR VAVŘÍN

https://www.veterina-vavrin.cz/

ZAJIŠŤOVÁNÍ ODBORNÝCH PRAXÍ