21. ledna 2021
Obvinění z násilného sexuálního chování znamená pro většinu herců konec kariéry v Hollywoodu. Ten…
16. prosince 2020
V novozélandských státních a církevních ústavech bylo mezi lety 1950 až 2019 zneužito na čtvrt…
6. října 2020
Dvanácti lety vězení a následnou ochrannou vazbou soud v Německu v úterý potrestal otce, který od…
25. srpna 2020
S tresty od pěti do devíti let vězení odešli od pardubické pobočky Krajského soudu v Hradci Králové…
20. srpna 2020
Třem lidem z Ústí nad Orlicí hrozí až dvanáct let vězení za dva roky trvající zneužívání nemluvňat….
18. srpna 2020
Pedofilní australský učitel, který v minulosti sexuálně zneužíval svoje žáky, se navzdory tomu, že…
16. července 2020
Vatikán doporučuje biskupům, aby civilním úřadům hlásili případy pohlavního zneužívání nezletilých…
10. července 2020
Učitel tance, který si odpykával devítiletý trest za pohlavní zneužívání dívek, na jaře zemřel v…
Témata: Apla, Austrálie, BDSM, dětská pornografie, dívka, fotografie, Katolická církev, KLDR, kněžský seminář, líčení, Naples, Norsko, odvolací soud, osobní svoboda, pohádka, potrat, reportáž, sexuální útok, vězení, zábavní průmysl, BAFTA, Brett Kavanaugh, Burt Reynolds, Detmold, Donald Trump, Human Rights watch, Jan Graubner, Masturbace, pěvecký sbor, Pittsburgh, Reuters, sociální sítě, Valdice, Watch, Západočeská univerzita v Plzni
Románek vdané britské učitelky s nezletilým žákem skončil sexem na poli
Hlavní obsahKandice Barberová s manželem.
Foto: Profimedia.cz
Vdanou učitelku a matku tří dětí Barberovou soud v anglickém Amershamu již dříve uznal vinnou z posílání erotických fotografií a videí o dvacet let mladšímu studentovi, jehož jméno nebylo zveřejněno, informoval server BBC. Nyní však byla obvinění rozšířena, Barberová totiž měla mít na konci roku 2018 s nezletilým také pohlavní styk.
Telefonní číslo na chlapce si učitelka obstarala při udělování cen na školní sportovní soutěži. Ten si její číslo do telefonu uložil pod mužskou přezdívkou, aby nevyvolal podezření, uvedl Daily Mail.
„Po čase zprávy začaly být sexuální. Barberová chlapce následně požádala, zda by se mohli potkat někde v soukromí mimo školu. On navrhl, aby se odpoledne potkali poblíž pole, kde to znal,“ zaznělo nyní u soudu.
Lhal jsem prakticky všem, kromě několika přátel.
„Chlapec přišel na místo a domníval se, že jsou v soukromí, aby je nikdo neviděl spolu. Barberová se ho ale otevřeně zeptala, jestli s ní chce mít sex. Po chlapcově souhlasu trval sexuální akt asi pět minut,“ pokračoval soudce s popisováním situace dvanáctičlenné porotě.
Vztah vdané ženy s nezletilým chlapcem poté nějakou dobu pokračoval. Barberová studentovi dokonce posílala zprávy během vyučování. „Nemůžeš se na mě tak dívat, červenám se. Nasaď poker face,“ psala Angličanka.
O vztahu učitelky se studentem se i přes maximální možné utajení začalo ve škole spekulovat a chlapec byl vyslechnut ředitelem školy. Všechny spekulace však tehdy popřel. Podle interních směrnic mají kantoři na škole Princes Risborough School v hrabství Buckinghamshire mimo vyučování zákaz kontaktovat studenty bez povolení ředitele.
Po několika týdnech Barberová začala na chlapce naléhat, aby smazal z telefonu jejich konverzaci. V jedné zprávě mu měla vyhrožovat, že pokud to neudělá, tak ho „zničí“. Naznačila také, že pokud zprávy nesmaže, obviní jej ze znásilnění.
Asi dva týdny po sexu Barberová rovněž chlapci oznámila, že je těhotná. Později mu také rozrušená volala s tím, že potratila. Při výslechu u policie však Barberová uvedla, že o jejím těhotenství se na škole vědělo a dítě bylo jejího manžela.
Britský záchranář deset let znásilňoval pacientkyEvropa
Vyšetřování ve škole nakonec vztah učitelky a studenta odhalilo a věc byla na začátku loňského roku předána policii. U březnového výslechu se chlapec přiznal ke lži, když popíral vztah se svojí učitelkou. „Lhal jsem prakticky všem, kromě několika přátel,“ uvedl chlapec s tím, že v případě přiznání se bál pomsty od učitelky.
Chlapec poté přiznal, že zůstali s Barberovou v kontaktu ještě několik měsíců po dovršení věku 16 let, což je hranice, odkdy je možné mít v Anglii legálně sex. Soudní proces bude nadále pokračovat, Barberová nyní bude čelit především obvinění ze sexuálního styku s dítětem, což je podle právního řádu závažnější trestný čin než posílání erotických zpráv. Barberová veškerá obvinění popírá.
Hlavní zprávy
Třeťáci bádají, animují, natáčejí videa. Je boží sledovat, co vymyslí, říká učitelka
Tereza Vítková učí na Základní škole Úhonice v okrese Praha-západ. Hned od začátku zavření škol nasadila on-line výuku, do níž se nakonec zapojili všichni její třeťáci, což na jaře byl nadstandard. I na dálku učila pomocí projektů a bádání, většinu aktivity totiž nechává na žácích. V listopadu vyhrála v anketě vydavatelství Economia Hvězdy výuky na dálku v kategorii Mimořádný výkon.
Některým dětem dovezla školní notebooky až domů, aby se mohly dálkově vzdělávat opravdu všechny. „Když nám zavřeli školy, věděla jsem, že chci pokračovat aktivně ve výuce, vidět svoje děti 'naživo' a mluvit s nimi každý den,“ vypráví Tereza Vítková ze ZŠ Úhonice.
Během dvou dnů prozkoumala možnosti a vymyslela systém výuky na dálku, poslala rodičům e-mailem instrukce a začali. S technikou problém neměli, protože již před koronavirem ve třídě běžně využívali tablety a různé vzdělávací weby, takže do on-line prostředí přešli vcelku snadno. „Bez pomoci a ochoty rodičů by to ale nešlo a za to jsem jim opravdu vděčná,“ dodává Tereza.
Třeťáky na dálku naučila vědecké pokusy i animaci
Kromě učení vymýšlela projekty, při nichž děti zkoumaly přírodu a rozvíjely své dovednosti. Její přístup je důkazem, že i na dálku se lze vzdělávat v projektech a badatelsky. Akorát je to prý trochu komplikovanější, než když se mohou učit ve škole či v jejím okolí a pracovat společně, ve skupinách.
Potřebné materiály žákům poslala nebo dávala do schránek, aby je měli všichni k dispozici. „Pak už to bylo na nich, zjišťovali si informace na internetu, chodili ven, sledovali a zkoumali,“ popisuje. Většina projektů v distanční výuce byla do prvouky, ta se ale prolínala i do angličtiny nebo matematiky.
Jedním z velkých projektů, kterými si na dálku prošli, bylo téma vody. Děti zjistily, kolik vody denně průměrně spotřebují, tvořily model koloběhu vody, který zavěsily na okno, a sledovaly, co se děje, když na něj svítí sluníčko.
V on-line výuce pak diskutovali o jejich výsledcích, o tom, na co přišly a co si vyhledaly za zajímavosti.
„Někteří třeťáčci se do projektů opravdu vrhli 'po hlavě' a při natáčení obyčejného anglického videa se naučili střih a animaci, třeba tvorbu stop motion (technika animace, kdy se objekt natáčení ručně upravuje mezi jednotlivými snímky a po jejich spojení vznikne dojem pohybu – pozn. red.). Jiní tvořili, šili nebo programovali. Zkrátka každý si v tom našel něco svého. A pokud děti nemají kromě tématu dané hranice, tak je boží sledovat jejich cestu,“ nadšeně líčí třídní třeťáků.
„Několikrát jsem se zúčastnila on-line výuky a zůstávala jsem v pozadí poslouchat, protože to bylo opravdu zábavné a hodně přínosné,“ líčí maminka jedné z žaček paní učitelky Vítkové, která ji na cenu nominovala. Úkoly podle ní byly akční, využívaly hodně moderní technologie, děti to bavilo a těšily se na další den „do školy“.
Děti se musí ve třídě cítit příjemně. To je základ
Tereza Vítková miluje svou práci v malé škole s těmi nejmladšími žáčky. Nemluví ani tak o předmětech a znalostech, ale o „zářících očičkách dětí“ nebo o „pocitu radosti po celou dobu společné cesty“, na níž se snaží být dobrou průvodkyní svých žáčků. Podle ní je totiž základem dobré klima třídy, tedy přátelské a fungující vztahy mezi dětmi a mezi třídou a učitelem.
„Ve třídě máme kruh, kde sdílíme své zážitky, pocity, dojmy. Hodnotíme si projekty, učíme se říci si navzájem, co se nám podařilo a kde se příště můžeme zlepšit, snažíme se navzájem si pomáhat. Zkrátka mým cílem je, aby se každé dítě ve třídě cítilo příjemně, nebylo mu ubližováno a mohlo se svobodně rozvíjet,“ vypráví.
Během zavření škol navíc každý měsíc rozvezla svým žákům do schránky dopisy s motivačním hodnocením, co zvládli a co se jim podařilo nebo na jaké téma se mají ještě podívat, aby jim to šlo lépe.
„Snažila jsem se je povzbudit a motivovat, protože situace nebyla jednoduchá a nikdo z nás nevěděl, kdy se zase uvidíme,“ říká. K tomu přidávala i speciální úkoly, vázající se k danému dni – třeba na Den země či na čarodějnice. A přidala také malou odměnu za práci v předchozích dnech.
„Uvědomila jsem si, že ač naše dcera nemohla v tomto období jít do školy, je díky ní šťastná, spokojená a má ji opravdu ráda,“ dodává maminka.
Učí se za pomoci lesa i robotů
Ve třídě využívá kromě moderních IT technologií i roboty. Často učí na zahradě nebo u lesa, kde se diskutuje o přírodě a ekologii. Sama se v těchto oblastech vzdělává a její nadšení, jak potvrzují rodiče, přebírají děti velmi snadno a rychle.
Vyučování zkrátka oživuje nejrůznějšími nástroji od těch nejprimitivnějších, co děti najdou v lese, až po dokonalé výukové roboty. „Aktivity střídám, převážně podle počasí. Pokud nám svítí sluníčko nebo je venku bílo, jdeme alespoň na chvíli ven.
Snažím se využívat veškeré možnosti, které ve škole a v přilehlém okolí mám,“ vysvětluje.
Velkou část aktivity se snaží přenášet na děti, ony mají být hybateli výuky, učitel je má jen doprovázet, vytvořit jim vhodné prostředí k učení, nedávat příliš přesných instrukcí, ale spíše volnější zadání, aby jeho svěřenci využili při práci své kreativní a logické myšlení. V hodinách využívá v českých progresivních školách stále oblíbenější metodu nazvanou „centrum aktivit“. Ve třídě tak žáci najdou třeba centrum psaní, čtení, matematiky, ale také pokusů a objevů a často i ateliér, centrum stavebnic nebo relaxační zónu.
V centrech je čekají některé povinné a některé volitelné úkoly. Je na nich, které navštíví nejdříve či kterým úkolem začnou, zda budou pracovat samostatně, nebo spolupracovat.
„Je to jejich volba, ale nikdy se mi nestalo, že by se někdo nezapojil a nedělal nic.
Naopak, žáčci jsou mnohem více aktivní a snaží se vyřešit většinu úkolů s ohledem na svoje možnosti,“ přidává svou zkušenost Vítková.
Zastává názor, že učitel musí především vybavit děti tzv. „měkkými dovednostmi“, nezbytnými pro to, aby později obstáli v dnešní moderní a velmi rychle se měnící době plné výzev. To je podle ní důležitější než přílišné lpění na obsahu učiva, znalostech a školním drilu.
„Vím, že tady se mnou 'tradiční' učitelé nebudou souhlasit, ale přála bych si, abychom děti učili více informace vyhledávat a pracovat s nimi než se vše učit zpaměti.
Měly by umět aktivně spolupracovat, naslouchat druhým, být empatické, rozvíjet kreativitu či logické myšlení,“ vysvětluje. Pak totiž podle ní budou mít žáci mnohem větší motivaci vzdělávat se v oblasti, která je baví.
„Připravme děti tak, aby byly zodpovědné za svůj život a mohly dělat práci, která je bude naplňovat,“ apeluje na pedagogy.
A jak vypadá její recept na školu, kam chodí žáci rádi? „Nejprve by tam měly rády chodit paní učitelky či páni učitelé. Když má škola štěstí a má je,“ usmívá se. Pro nejmenší děti funguje prý jejich učitel jako zrcadlo.
„Pokud vidí, že jsme nadšení a zapojíme se s nimi do projektů, aktivit a jiných činností, přebírají většinou naši náladu a úsměv na tváři.
Odměnou pro nás je, když se ptají: 'A to už dneska končíme? To to uteklo…'“
Když se Terezy zeptáte, jaké jsou její další plány, odvětí, že chce pokračovat ve své učitelské vizi i nadále. „A také bych ráda dokončila svůj osobní web. Mohl by se stát alespoň malou inspirací pro další prvostupňové kolegy,“ přeje si. Inspirovat mohla i svým vystoupením na vzdělávací konferenci PREF, kde byla vyhlášena jako jedna z vítězek ankety Hvězdy výuky na dálku.
Video: Malé děti se díky zavření škol naučily s IT technikou. To se jim bude hodit, říká učitelka Tereza Vítková
2:35
Tereza Vítková učí na ZŠ Úhonice v okrese Praha-západ. Ona i její třeťáci zvládli všechny nástrahy on-line výuky s přehledem. Jak to dokázali? | Video: Aktuálně.cz
Malka Leifer: Učitelka obviněná z pedofilie byla vydána do Austrálie
Izrael v pondělí vydal do Austrálie Malku Leiferovou, která tam čelí obvinění z pohlavního zneužívání nezletilých. Leiferová, která se narodila v Izraeli, bojovala u soudu proti vydání šest let a loni spor definitivně prohrála.
Jak uvádějí izraelské sdělovací prostředky, Leiferová nastoupila do letadla v pondělí ráno, takže odletěla o den dříve, než Izrael kvůli koronaviru uzavřel mezinárodní Ben Gurionovo letiště.
Žena v extradičním řízení trvala na své nevině v kauze, v níž čelí 74 případům obvinění ze zneužívání studentek židovské školy, kterou řídila v Melbourne. V prosinci izraelský nejvyšší soud její odvolání proti vydání zamítl a ministr spravedlnosti podepsal extradiční příkaz.
Leiferová odjela pracovat do Austrálie v roce 2000, ale vrátila se o osm let později, když se v Austrálii objevila první obvinění proti ní.
Při řízení v Izraeli se mimo jiné bránila tím, že jí její duševní stav neumožňuje čelit soudnímu procesu. Kritici, k nimž patří údajné oběti činů Leiferové, obvinili izraelské úřady z průtahů.
Izraelský tým psychiatrů dospěl loni k závěru, že duševní stav Leiferové nebrání tomu, aby stanula před soudem.
Ani Čechám se podobné případy nevyhnuly. Rozhovor s českým mužem, který zneužil 39 dětí. Nejprve své oběti vydíral, pak některé z nich donutil k setkání a sexuálně je zneužíval.
Barnevernet – Wikipedie
Barnevern(-et) Typ
státní instituce Účel
sociálně-právní ochrana dětí Místo
Norsko Norsko Oficiální web
www.bufdir.
no/barnevern/ Některá data můžou pocházet z datové položky.
Barnevernet (v nové norštině; v norštině bokmål bez postpozitivního členu -et jen Barnevern, v překladu ochrana dětí) je instituce v Norsku, která zajišťuje sociálně-právní ochranu nezletilých dětí a mládeže.
Byla založena v roce 1992 s cílem „zajistit, aby dětem a mladým lidem, kteří žijí v podmínkách, jež by mohly poškodit jejich zdraví a vývoj, byla poskytnuta nezbytná pomoc a péče ve správný čas,“ a „pomáhat tomu, aby děti měly bezpečné dětství.
“[1] Instituce vyvolává způsobem ochrany dětí řadu kontroverzí a protestů,[2] v roce 2007 v jednom případě rozeznal Evropský soud pro lidská práva počínání Barnevernu jako porušující lidská práva a zkritizoval norskou soudní praxi.[3] Ta však zůstala nezměněna.
[4] Na podzim 2019 prohrál Barnevern další spor před Evropským soudem pro lidská práva.[5][6][7] Ke konci roku 2019 bylo k ESPL podáno celkem 35 stížností ohledně BV případů. Pouze 4 z nich, se však týkají odebrání dítěte či dětí z rodiny [8].
Z toho jeden případ byl již projednán v roce 2019, odebrání dítěte bylo shledáno jako oprávněné [9] .
Historie
První zákon, který se vztahoval k oblasti péče o ohrožené děti vstoupil v Norsku v platnost již 1. ledna 1900 a stal se tak prvním zákonem tohoto druhu ve světě vůbec. Zákon: „Lov om behandling av forsømte børn“ v překladu Zákon o péči o zanedbané děti byl dílem generálního prokurátora Bernhard Getz.
Dalším zákonem, který upravoval fungování péče o ohrožené děti byl „Lov om Barnevernet“ neboli zákon o Barnevernet, který vstoupil v platnost 1. června 1954.
Tento zákon byl nahrazen novým (v pořadí třetím) zákonem, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 1993. Takzvaný Barvenernslov neboli Zákon na ochranu dětí (ze dne 17. července 1992) je platný doposud.
Vymezení právní působnosti úřadu
Zákony[10] v Norsku zabezpečují ochranu zájmů děti a mladých lidí, kteří žijí v podmínkách, které by mohly poškodit jejich zdraví a vývoj. Úkolem státních úřadů v oblasti péče o rodinu je poskytnout nezbytnou pomoc a péči dítěti v pravý čas a pomoci zajistit, aby děti a mladí lidé byli bezpečně vychováváni.
Norský zákon upravující péči o děti považuje za děti nezletilé osoby s právem na péči a ochranu. Zákon je navržen tak, aby stát mohl zasáhnout v situacích, kdy normální péče přirozených pečovatelů o děti (rodiče, příbuzní) nefunguje nebo je jejich péče bez zásahu státu neúspěšná.
Vymezuje tedy prostor pro konání státu na ochranu fyzického a duševního zdraví dětí. Norský zákon Péče o děti není právní akt, kterým vzniká vymahatelný nárok na služby péče o děti.
Je zákonem, který zajišťuje ochranu dětí v případě, že se nedaří vytvořit normální podmínky u přirozených pečovatelů.
Zákon o Péči o děti navazuje na Zákon o dítěti, který upravuje práva a povinnosti ve vztahu k dítěti a poskytovatelům péče o dítě a také s ohledem na Úmluvu OSN ve článku 3.[11]
Odebírání dětí od pečujících osob
Pokyny k zabezpečení vhodné péče o dítě orgány státu obsahují pokyny pro pomoc v domácím prostředí, což je podle dostupných dokumentů nejpoužívanější opatření v ochraně dětí.[12]
Zákon ale jasně vymezuje, kdy je úřad povinen zasáhnout v případě, že hrozí podezření, že prostředí, v kterém se dítě nachází, vážně ohrožuje jeho zdraví nebo výchovu.
Rovněž vymezuje, že pokud návrat pro dítě zpět do rodinného prostředí z péče, kam bylo umístěno, znamená zpřetrhání nových vazeb a tedy duševní strádání, nemá být dítě (v jeho zájmu) původním poskytovatelům péče o dítě vráceno.
Je poukazováno na to, že se použití donucovacích opatření vůči osobám jimž je dítě svěřeno (obvykle rodičům) velmi liší i mezi regiony v Norsku, a že tyto rozdíly vyvolávají dojem svévole. Tyto nedostatky, spolu s psychosociálními a ekonomickými důsledky donucovacích opatření mají být zváženy oproti možným „ziskům“ z tohoto systému.[12]
Dotčené části zákona o rodičích a dítěti
Mezi některé dotčené úpravy zákona o rodičích a dítěti v Norsku – Lov om barn og foreldre (LOV-2013-06-21-64 fra 01.01.2014) patří např. kapitola 7, § 48, stanovující, že dítě nesmí být vystaveno násilí nebo čemukoliv jinému, co by mohlo ohrozit fyzické nebo duševní zdraví nebo být rizikem poškození nebo ohrožení.
Kdy mohou být norskou samosprávou řešena práva dítěte cizinců – § 81 a. kapitola 4A a § 5, třetí díl:
- v případě, že dítě se usadí v Norsku,
- pokud matka dítě porodí v Norsku,
- pokud se matka později usadí v Norsku.
Při použití zákona je kladen důraz na opatření ve prospěch dítěte, tedy s ohledem na poskytnutí stabilní a kontinuity péče o dítě a vhodný kontakt s dospělými.[13]
§ 4-6. Existuje riziko, že dítě bude výrazně poškozeno pobytem v domácnosti, správa péče o děti nebo státní zástupce okamžitě přijme prozatímní rozhodnutí o umístění dítě mimo domov bez souhlasu rodičů.[13]
§ 4-21. Oblastní rada zruší příkaz k náhradní péči, pokud je velmi pravděpodobné, že rodiče mohou dát dítěti řádnou péči. Rozhodnutí nesmí být zrušeno, pokud je dítě citově navázáno na osoby a prostředí ve kterém je (pěstouny, ústavní péči), což by po celkovém zhodnocení mohlo vést k vážné újmě pro dítě, pokud by bylo přesunuto.[13]
Statistické informace
V Norsku bylo v roce 2015 umístěno do péče BV celkem 1545 [14]. V České republice bylo v roce 2016 odebráno z péče rodičů celkem 3840 dětí[15] . S předpokladem, že čísla rok od roku příliš nekolísají, můžeme tvrdit, že je to v Norsku v přepočtu na počet obyvatel méně než v ČR.
Podle informací organizace Barnevernet z 1 188 000 registrovaných dětí ve věku od 0-18 roků s bydlištěm v Norsku k 1.1.2013 se o 4,5 % dětí zajímá Barnevernet a asi 1 % dětí žije v dětském domově.
V roce 2006 bylo uloženo asi 36 290 pokynů k nápravě a 7787 pečovatelských opatření, ovšem v roce 2012 to bylo 44 203 pokynů k nápravě a 8995 pečovatelských opatření.
V meziročí 2011 a 2013 však klesl počet udání sociální péči téměř na polovinu, téměř o 1500 udání.[16]
Statistický úřad v Norsku uvádí, že v roce 2012 byl celkový počet dětí s bydlištěm v Norsku pouze 1 122 897. Počet dětí s „opatřeními“ uvádí 46 419, z toho 38 131 podpůrná opatření a 8 288 pečovatelských opatření. Nicméně statistický úřad pro tyto účely registruje jako děti obyvatele ve věku 0-17 let.
Marius Reikeras, norský právník a kritik Barnevernu popisuje, že je rodičům v Norsku ročně odebíráno až 12 000 dětí.[4] Toto číslo ve skutečnosti odpovídá počtu dětí v péči BV v daném roce, nikoli nově odebraných v daném roce. V roce 2018 bylo v péči BV 9 236 dětí, což je 0.8% dětí ve věku 0-17 let [17]
Pro srovnání bylo v ČR v roce 2017 v pěstounské péči 19 262 dětí, v ústavní péči bylo 5 957 dětí a dětí v dětských domovech pro děti do tří let bylo 922 [18].
Pro srovnání v ČR bylo v roce 2011 v ústavních zařízeních 7 468 dětí (z 1 527 670 dětí do 15 let) na základě rozhodnutí soudu a další děti byly v ústavech umístěny na žádost jejich zákonných zástupců.
[19] V roce 2012 je uváděno 7 651 dětí.[20] K tomu bylo navíc 7 170 dětí v péči pěstounů (rok 2011) [21].
Efektivita
Z údajů uvedených ve statistických informacích nutnost pečovatelských opatření realizovaných organizací Barnevernet během let výrazně narůstá. [16]
Průzkumy provedené finským autorem Heikki Sariolou ukazují, že ty děti, které žijí se svými biologickými rodiči, jsou méně náchylné k násilí, než ty, které žijí v pěstounské péči, dětských domovech a domovech mládeže.
[22] V průzkumech u švédské mládeže byla prověřována míra trestných činů a zneužívání alkoholu.
V porovnání s kontrolní skupinou běžné populace, kde je míra delikventního chování 15,5 %, bylo zjištěno takové chování u
- 16,5 % chlapců, kteří vyrůstali se svobodnými matkami
- 18 % u dětí v náhradní péči
- 29,2 % mezi dětmi v pěstounské péči. Lze předpokládat že stejný způsob výchovy, takto aplikovaný, stejně ovlivní míru delikventního chování v Norsku.[22]
V odborných pracích v USA byla hodnocena efektivita umístění náhradní péče. Výsledným výstupem byla také informace, že v náhradní péči je 6x vyšší pravděpodobnost týrání dětí než v běžných rodinách.
[23] Podle názorů pracovníků spolupracujících s úřadem péče o děti v Norsku, v dokumentu Význam rodinné péče v Norsku, který se zabývá náhradní pěstounskou péčí v Norsku, je však efektivnější umístění dětí do náhradní péče u pěstounů než výchova v domovech mládeže.
[24] Jak vysoké je riziko týrání svěřených dětí pěstouny v Norsku není známo.
Statisticky vyšší problematické chování dětí, vyrůstajících v náhradní péči, je primárně dané jejich poškozením vlivem psychického traumatu (oddělení od jejich biologické rodiny, příp.
též předchozí týrání a/nebo zanedbávání) a případných dalších vlivů spojených s událostmi a výchovnými prostředími v jejich dosavadním životě[25].
Srovnání „efektivity“ výchovy netraumatizovaných dětí v biologické rodině a výchovy již traumatizovaných dětí, přicházejících do pěstounské péče, je metodologicky nepřesné.
Kontroverze
Péče o děti v Norsku je založena převážně na publikacích psycholožky Kari Killénové, její myšlenky jsou ale podloženy studií na pouze 17 dětech z problematických rodin.[26] Proti zavedenému systému péče o děti se staví stále více psychologů a i sama Killénová mění názor.[26]
Děti v Bezděkově mají barevnou školku i nové prolézačky
Koronavirus na Klatovsku: Projděte si důležité informace, omezení Daniela Loudová
Mateřská škola v Bezděkově byla v posledních letech modernizována, děti se tak dočkaly nového prostředí i prvků na zahradě.
Mateřská škola v Bezděkově. | Foto: Deník / Daniela Loudová
Školka je dvoutřídní a v letošním školním roce je do ní 35 dětí.
Mateřská škola působí moderním a veselým dojmem. „Fasáda školy je zateplená, vesele nabarvená, máme nové umývárny a toalety, v obou třídách byly instalovány rekuperační jednotky na čištění vzduchu.
Ve spolupráci s obcí byly demontovány poškozené dřevěné prvky na školní zahradě a nahrazeny novými. Děti nyní mohou využívat novou kovovou prolézačku věž, vláček a pružinová houpadla.
Naše zahrada je rozlehlá s různými dalšími hracími prvky a přírodními zákoutími, které pomáhají rozvíjet sportovní i relaxační aktivity dětí,“ uvedla vedoucí učitelka školky Alena Vlasáková.
Přečíst článek ›
- Děti mají na výběr i doplňkové aktivity jako je angličtina, kroužek rozvoje řeči pro nejmenší a kroužek malých hasičů.
- Během roku pořádají pro rodiče akce na školní zahradě, prodejní výstavky knih, minivýstavky výrobků dětí a rodičů, předvánoční dílny či vánoční besídky.
- Chystají také, pokud situace dovolí, divadelní představení, besedy s myslivci, sběr kaštanů pro zvířátka, mikulášskou nadílku, karnevaly, besedy, návštěvy knihovny, školní výlety, oslavy Dne dětí a podobně.
- Rovněž spolupracují se základní školou na různých akcích.
Jarní seriál pro malé i velké zahradníky. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.
- Deník na návštěvě,
- Bezděkov,
- zahrada,
- Alena Vlasáková
Prioritou je sportovní a lidský rozvoj dětí. To se v Klatovech daří dlouhodobě Oprava bývalé porodnice v Klatovech je odložena, chystají se ale jiné investice Návštěvníci katakomb si prohlédnou nalezené ostatky člověka i nové exponáty
ZOOTECHNIK, 40 000 Kč Lešenář, pomocný dělník na stavbě, 30 000 Kč PRODAVAČ/KA – SERVÍRKA/ČÍŠNÍK, 20 000 Kč STŘÍDAVÁ TETA, 17 000 Kč Číšníci a servírky, 18 500 Kč ELEKTROMECHANIK, ELEKTROMONTÉR, 30 000 Kč STÁJNÍK, POMOCNÝ DĚLNÍK V ZEMĚDĚLSTVÍ, 25 000 Kč ŘIDIČI SANITNÍHO VOZIDLA, 18 000 Kč + PODAT INZERÁT