Alkoholická hepatitida – příznaky, příčiny a léčba

Alkoholická hepatitida – příznaky, příčiny a léčba

Alkoholická hepatitida může zničit vaše játra.

Alkoholická hepatitida je nemocné, zánětlivé onemocnění jater způsobené nadměrnou konzumací alkoholu (nadměrné pití alkoholu po delší dobu).

Pokud se u vás tento stav rozvine, musíte přestat pít alkohol. Pokračující pití může vést k dalším zdravotním problémům, jako je cirhóza jater, nadměrné krvácení nebo dokonce selhání jater.

Co způsobuje alkoholickou hepatitidu?

Při zpracování alkoholu v játrech vznikají vysoce toxické chemikálie. Tyto chemikálie mohou poškodit jaterní buňky. Toto poškození ve finále vede k zánětu a alkoholové hepatitidě.

Přestože těžké užívání alkoholu vede k alkoholické hepatitidě, lékaři si nejsou zcela jisti, proč se tento stav vyvíjí. Alkoholická hepatitida se vyvíjí jen u menšiny lidí, kteří silně požívají alkohol – podle oficiálních statistik jich není více než 35 procent. Může se vzácně také rozvíjet u lidí, kteří požívají alkohol jen mírně.

Rizikové faktory pro alkoholickou hepatitidu

Protože k alkoholové hepatitidě nedochází u všech lidí, kteří nadměrně pijí alkohol, vývoj tohoto stavu mohu ovlivnit další faktory, jako například tyto:

  • genetické faktory, které ovlivňují, jak vaše tělo zpracovává alkohol
  • přítomnost nějakých jaterních infekcí nebo jiných poruch jater, jako je hepatitida B, hepatitida C a hemochromatóza
  • podvýživa
  • nadváha
  • načasování pití v souvislosti s jídlem (pití během jídla snižuje riziko rozvoje alkoholové hepatitidy)
  • ženy mají o něco vyšší riziko vzniku alkoholické hepatitidy – to může být způsobeno rozdíly v tom, jak těla mužů a žen absorbují a rozkládají alkohol.

Příznaky alkoholické hepatitidy

Příznaky alkoholické hepatitidy se liší v závislosti na rozsahu poškození jater. Pokud máte mírný případ onemocnění, nemusíte mít žádné viditelné příznaky. Jakmile však dojde k dalšímu poškození, mohou být příznaky následující:

  • změny v chuti k jídlu
  • suchá ústa
  • ztráta váhy
  • nevolnost a zvracení
  • bolest nebo otok v břiše
  • žloutenka nebo žloutnutí kůže či očí
  • horečka
  • změny ve vašem duševním stavu (třeba pocity zmatku)
  • únava
  • snadné krvácení nebo modřiny

Příznaky alkoholické hepatitidy jsou podobné příznakům způsobeným jinými zdravotními stavy. Proto je někdy diagnostika obtížná. Pokud se u vás objeví jakýkoli z těchto příznaků, měli byste se obrátit na svého lékaře, aby zjistil správnou diagnózu a zahájil léčbu.

Jak je diagnostikována alkoholická hepatitida?

Pokud máte příznaky alkoholické hepatitidy, zeptá se vás lékař na vaši zdravotní anamnézu a na konzumaci alkoholu. Váš lékař také provede fyzickou prohlídku, aby zjistil, zda máte zvětšená játra nebo slezinu. Lékař také může objednat testy, aby si potvrdil vaši diagnózu. Jsou to například tyto testy:

  • kompletní krevní obraz
  • jaterní testy
  • testy srážení krve
  • CT břicha
  • ultrazvuk jater

Lékař může v případě potřeby objednat jaterní biopsii k potvrzení diagnózy alkoholické hepatitidy. Biopsie jater je invazivní postup s určitými inherentními riziky. Vyžaduje, aby lékař odebral vzorek tkáně z jater. Biopsie jater spolehlivé ukáže závažnost a typ onemocnění jater.

Možné komplikace u alkoholové hepatitidy

Komplikace alkoholové hepatitidy, které jsou důsledkem vážného poškození jater, se týkají zejména zjizvené tkáně jater. Takto zjizvená tkáň může zpomalit průtok krve přes játra, může zvýšit tlak v hlavní krevní cévě (vrátnicová žíla) a mohou se kvůli tomu hromadit toxiny.

Komplikace mohou být:

  • Zvětšené žíly (varixy). Krev, která nemůže volně protékat portální (vrátnicovou) žílou, se může vrátit zpět do jiných krevních cév v žaludku a jícnu. Tyto krevní cévy mají tenké stěny a pravděpodobně budou krvácet, pokud jsou naplněny příliš velkým množstvím krve. Těžké krvácení v horní části žaludku nebo jícnu je život ohrožující a vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.
  • Ascites (též hydroperitoneum, nebo vodnatelnost břišní). Tekutina, která se hromadí v břiše, by se mohla nakazit a vyžadovat léčbu antibiotiky. Ascites není život ohrožující, ale obvykle je známkou pokročilé alkoholové hepatitidy nebo cirhózy.
  • Zmatenost, ospalost a nezřetelná řeč (jaterní encefalopatie). Poškozená játra mají potíže s odstraňováním toxinů z těla. Nahromadění toxinů může poškodit váš mozek. Těžká jaterní encefalopatie může vést k bezvědomí.
  • Selhání ledvin. Poškozená játra mohou ovlivnit průtok krve do ledvin, což má za následek poškození těchto orgánů.
  • Cirhóza jater. Toto jizvení jater může vést k selhání jater.

Léčba alkoholické hepatitidy

A jak se dá tento problém léčit?

Alkoholická hepatitida je zánět jater způsobený pitím alkoholu.

Abstinence – konec pití alkoholu

Alkoholická hepatitida je stav, který je způsoben a dále zhoršován užíváním alkoholu. Pokud máte diagnózu alkoholické hepatitidy, musíte přestat pít alkohol. Lidé, kteří nadále pijí alkohol, čelí vysokému riziku vážného poškození jater a případně i smrti.

Možná ještě budete moci zvrátit poškození jater tím, že se v časných stádiích onemocnění úplně vyhnete alkoholu. Jakmile dojde k významnějšímu poškození, stávají se změny v játrech trvalé. Významné poškození může vést k stavům, jako je cirhóza, problémy se srážením krve a vysoké hladiny bilirubinu. A to nechcete.

A i když je poškození příliš těžké na zvrácení, měli byste přestat pít, abyste zabránili dalšímu poškození jater. U lidí s trvalým poškozením jater v důsledku pití alkoholu je mezi těmi, kdo přestanou pít, ve srovnání s těmi, kteří nadále pijí, nárůst míry přežití o 30 procent.

Vždy je přínosem přestat pít. Máte-li závislost na alkoholu a potřebujete pomoc s ukončením pití, poraďte se se svým lékařem o různých možnostech léčby závislosti. Existuje mnoho vynikajících nemocnic a klinických zařízení, které se specializují na detoxikaci a zotavení po závislosti na alkoholu.

Léčba podvýživy

Váš lékař může doporučit speciální stravu pro vyřešení nutričních problémů. Můžete být odkázáni na dietologa, který vám může navrhnout způsoby, jak zvýšit spotřebu vitaminů a živin, které vám chybí.

Užívání léků

Léčba alkoholické hepatitidy může zahrnovat braní léků, které snižují zánět v játrech a zlepšují funkci jater.

Pokud máte těžkou alkoholickou hepatitidu, lékař vám může doporučit:

  • Kortikosteroidy. Tyto léky prokázaly určitý krátkodobý přínos ve zvýšení přežití některých lidí s těžkou alkoholickou hepatitidou. Kortikosteroidy však mají závažné vedlejší účinky a obvykle nejsou předepsány, pokud máte selhání ledvin, gastrointestinální krvácení nebo infekci.
  • Pentoxifylin. Váš lékař může doporučit tento protizánětlivý lék, pokud máte těžkou alkoholickou hepatitidu a nemůžete užívat kortikosteroidy. Celkový přínos pentoxifylinu pro alkoholickou hepatitidu není jasný. Studie naznačují, že pentoxifylin nemusí být účinný u lidí s mírnou alkoholickou hepatitidou nebo u lidí, kteří nereagovali na léčbu steroidy.

Transplantace jater

Váš lékař může doporučit transplantaci jater, pokud jsou vaše játra vážně poškozena. Chcete-li být vhodným kandidátem pro transplantaci jater, musíte prokázat, že nebudete pokračovat v pití, pokud dostanete nová játra. Před transplantací se musíte zdržet alkoholu nejméně na šest měsíců.

Prevence – jak můžete zabránit alkoholické hepatitidě?

Nejlepší způsob, jak zabránit alkoholické hepatitidě, je úplně se vyhnout alkoholu. Nebo pokud už alkohol budete pít, čiňte tak pouze s mírou.

Alkoholické hepatitidě také můžete zabránit udržováním zdravé váhy a ochranou před hepatitidou B a hepatitidou C. Hepatitida B a C jsou onemocnění přenášená krví.

Jsou přenášeny sdílením jehel a jiného vybavení při užívání drog nebo prostřednictvím některých tělesných tekutin (např. při nechráněném sexu).

V současné době jsou vakcíny dostupné pouze pro hepatitidu B, ale nikoli pro hepatitidu C.

Dlouhodobý výhled při alkoholické hepatitidě

Váš výhled závisí na závažnosti vašich příznaků a rozsahu poškození jater. Záleží také na tom, zda přestanete pít. Pokud jsou vaše příznaky mírné a přestanete pít, je váš výhled velmi dobrý.

Máte s alkoholickou hepatitidou nějaké zkušenosti? Budeme rádi, pokud se s námi podělíte v komentářích.

A co si dále o alkoholu přečíst?

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Zvětšení jater (hepatomegalie): příčiny, příznaky, léčba a prevence

Alkoholická hepatitida – příznaky, příčiny a léčba

Hepatomegalie neboli zvětšení jater není onemocnění samo o sobe, ale příznak celé řady jiných chorob. Mezi nejčastější příčiny hepatomegalie patří onemocnění jater, jako jsou infekční mononukleóza, žloutenka, steatóza, cirhóza nebo rakovina jater, ale ke zvětšení jater může dojít i při některých dalších chorobách, jako jsou například srdeční selhání, žlučníkové kameny nebo trombóza jaterních žil.

V tomto článku popisujeme hlavní příčiny, příznaky a možnosti léčby a prevence hepatomegalie.

Příznaky hepatomegalie

Zvětšená játra pacientům často nezpůsobují žádné potíže, ale někdy je tento stav doprovázen dalšími příznaky, jako jsou například:

  • bolesti v pravém podžebří (tedy v místě, kde se játra nachází)
  • únava
  • poruchy trávení (dyspepsie), jako jsou nechutenství, nevolnost, zvracení nebo průjmy
  • žloutenka (žluté zbarvení kůže a očního bělma) z důvodu zvýšené koncentrace bilirubinu v krvi

Příčiny

Játra jsou chemická továrna organismu, ve které probíhá množství metabolických procesů. Jakákoli porucha metabolismu se tedy může projevit chorobou jater a jejich následným zvětšením.

  • Játra hrají také důležitou roli v detoxikaci organizmu a čistí krev od toxinů (jedů), léků a alkoholu.
  • Do jater přitéká krev ze všech orgánů trávicí soustavy (nepárovou žilou označovanou jako vena portae neboli portální žíla) a poté co je v játrech tato krev vyčištěna, odtéká jaterními žilami do dolní duté žíly a odtud do srdce.
  • Při srdečním selhávání a dalších chorobách srdce pak srdíčko nefunguje správně a vyčištěná krev se hromadí v játrech a způsobuje jejich zvětšení.
  • I proto je srdeční selhání jednou z příčin hepatomegalie.
  • Mezi nejčastější příčiny zvětšení jater, mimo jiné, patří:
  • cirhóza
  • hepatitida (zánět jater) typu A-F
  • infekční mononukleóza
  • srdeční selhání
  • perikarditida (zánět osrdečníku, což je vazivový obal chránící srdce)
  • Bud-Chiariho syndrom – ucpání jaterních žil krevní sraženinou
  • steatóza (ztukovatění jater), a to jak alkoholová, tak nealkoholová
  • amyloidóza (ukládání defektních bílkovinných struktur do jater)
  • Wilsonova choroba (ukládání mědi do jater)
  • Hemochromatóza (ukládání železa do jater)
  • Gaucherova choroba (ukládání tukových částic do jater)
  • jaterní cysty (obvykle nezhoubné dutiny vyplněné tekutinou)
  • benigní (nezhoubné) nádory jako je hemangiom či adenom
  • obstrukce žlučníku nebo žlučových cest žlučovými kameny či jinak (cholestáza)
  • toxické hepatitidy (způsobené alkoholem, jedovatými či toxickými látkami, léčivy)
  • zhoubné nádory jater a metastázy (sekundární nádory, které začaly v jiné části těla, ale rozšířily se i do jater)
  • leukémie a lymfomy (nádory postihující kostní dřeň, krvetvorné buňky a mízní systém). U těchto chorob bývá zvětšení jater často doprovázeno také zvětšením sleziny (splenomegalie).
Budete mít zájem:  Jak se ráno probrat, jak se nabít energií?

Rizikové faktory

Mezi rizikové faktory hepatomegalie a poškození jater, mimo jiné, patří:

  • Nadměrné holdování alkoholu. Pravidelné a dlouhodobé pití alkoholu poškozuje játra a vede k alkoholové tukové nemoci, cirhóze a následné rakovině jater.
  • Nadměrné užívání léků, vitamínů a potravinových doplňků. Konzumace vyšší než předepsané dávky vede k poškození jater.
  • Bylinné doplňky stravy a homeopatika. Některé bylinky, včetně jmelí a ploštičníku hroznatého (větevnatého), který se používá ke zmírnění příznaků menopauzy, mohou zvýšit rizikohepatomegalie a onemocnění jater. Navíc není účinnost ploštičníku na projevy menopauzy dostatečně prokázaná.
  • Infekce. Mezi infekce zvyšující riziko poškození jater patří malárie, Q-horečka a hepatitidy.
  • Obezita a strava se zvýšeným obsahem tuků.

Diagnostika

  1. Pro diagnostiku hepatomegalie je, stejně jako u všech jiných chorob, důležitá hlavně anamnéza, což je pohovor s lékařem zaměřený na zjištění potíží, které pacienta aktuálně trápí, léků, které pacient užívá, výskyt chorob v rodině a další.

  2. V dnešní době se anamnéza často podceňuje, ale staří doktoři říkají, že anamnéza je 80% diagnózy.
  3. Proto je důležité svému lékaři pravdivě odpovídat na dotazy a dobře mu popsat příznaky onemocnění.

  4. Snažte se také nic nezamlčovat, protože například to, že pravidelně konzumujete alkohol lékař snadno zjistí z výsledků jaterních testů (vyšetření hladiny jaterních enzymů v krvi) a budete akorát za pitomce.

  5. Mezi další metody, užívané v diagnostice hepatomegalie, mimo jiné, patří:
  • Fyzikální vyšetření. Lékař dokáže zvětšená játra odhalit už fyzikálním vyšetřením. Při tomto vyšetření vám lékař podrobně prohmatá břicho, aby zjistil velikost jater a také jejich další vlastnosti (tvrdost, pravidelný nebo hrbolatý tvar, apod.).
  • Vyšetření krve. Lékař vám odebere vzorek krve a odešle ho na vyšetření hladiny jaterních enzymů (takzvané jaterní testy). Z krve se také zjišťují známky hepatitidy (záněty jater) a hladiny dalších důležitých látek v krvi (například glukóza, minerály, hormony a další látky, jejichž hladina pomáhá zjistit příčinu hepatomegalie).
  • Zobrazovací metody. Mezi rutinní zobrazovací metody užívané v diagnostice onemocnění jater (včetně jejich zvětšení) patří ultrazvukové vyšetření, počítačová tomografie (CT) a magnetická rezonance.
  • Transientní elastografie jater (někdy též označovaná jako Fibroscan nebo ultrazvuková elastografie jater). Jedná se o poměrně novou metodu diagnostiky poškození jater na základě měření „pružnosti“ jater ultrazvukem. Užívá se zejména v diagnostice steatózy, cirhózy a fibrózy jater.
  • Biopsie jater. Biopsie spočívá v odebrání vzorku jaterní tkáně pomocí tenké jehly. Tento vzorek se pak posílá na vyšetření pod mikroskopem (na oddělení patologie).

Léčba

Léčba hepatomegalie závisí na vyvolávající příčině. V případě infekční mononukleózy nebo virové hepatitidy (zánětu jater) léčba spočívá v dostatku tekutin, odpočinku a hlavně dodržování poměrně přísné diety.

Steatóza jater bývá často způsobena nadměrnou konzumací alkoholu nebo dlouhodobým užíváním některých léků.

V takovém případě vám lékař doporučí vyhnout se alkoholu nebo vám může předepsat jiné léky (sami byste nikdy neměli vysazovat žádné léky bez předchozího souhlasu svého lékaře).

  • V případě, že je hepatomegalie způsobena nádorovým onemocněním, je potřeba nejprve vyléčit toto onemocnění (například s pomocí chemoterapie, radioterapie, biologické léčby nebo odstraněním nádoru chirurgicky).
  • Léčba obezity spočívá hlavně ve změnách životního stylu a u těžké obezity se pak používají různé druhy bariatrických operací (odstranění nebo zaškrcení části žaludku tak, aby byl pacient nucen jíst jen malé množství jídla, což časem vede ke zhubnutí).
  • U vrozených metabolických onemocnění je nutné vyhnout se některým potravinám, které rizikové látky obsahují.
  • Choroby žlučníku, jako jsou žlučníkové kameny, se léčí chirurgicky (odstranění žlučníku – cholecystektomie).
  • Někdy hepatomegalii nelze léčit vůbec.

Prevence

V některých případech není možné zvětšení jater zabránit a prevence tak není možná.

Nicméně následující opatření vám přesto mohou pomoci snížit riziko hepatomegalie:

  • Alkohol pijte s mírou nebo vůbec.
  • Nezvyšujte si svévolně dávku léků a vitamínů. Nepřekračujte doporučenou denní dávku, pokud vám lékař neřekne jinak.
  • Vyhněte se zbytečnému kontaktu s chemikáliemi a toxiny. Pokud musíte používat insekticidy, čistící aerosoly a jiné toxické chemikálie, dělejte tak jen v dobře větraných místnostech. Používejte vhodné ochranné prostředky (gumové rukavice, dlouhé rukávy a roušku na obličej).
  • Zanechte kouření.
  • Udržujte si zdravou hmotnost. Pokud máte nadváhou, začněte se zdravě stravovat a dostatečně hýbat.
  • Bylinné doplňky stravy či vitamíny užívejte jen se souhlasem svého lékaře. Nekupujte kraviny za drahé peníze, které vám stejně nepomohou.

Co si z článku odnést?

Hepatomegalie je odborný termín pro zvětšení jater a vzniká jako důsledek různých onemocnění a není tedy chorobou v pravém slova smyslu.

Mezi nejčastější příčiny hepatomegalie patří onemocnění jater (hepatitidy, infekční mononukleóza, steatóza, cirhóza či nádory) nebo onemocnění kardiovaskulární soustavy (srdeční selhání, trombóza jaterních žil, portální hypertenze, apod.).

  1. Ke zvětšení jater může dojít také u nádorových onemocnění, zejména u leukémií a lymfomů nebo v důsledku nadměrného užívání léků nebo alkoholu.
  2. Zvětšení jater způsobují také některé vrozené metabolické poruchy.
  3. Léčba závisí na vyvolávajícím onemocnění.
  4. Nejlepší prevencí hepatomegalie je nepít, nekouřit, zdravě se stravovat a udržet si zdravou tělesnou hmotnost.
  5. V některých případech ale zvětšení jater nelze zabránit.

Hepatitidy

Hepatitída neboli zánět jater. Tyto záněty můžou být různého původu.

Druhy[upravit | editovat zdroj]

Virová hepatitida[upravit | editovat zdroj]

Virové hepatitidy vznikají infekcí hepatotropními viry (A-E), které se replikují předeším v játrech a vyvolávají zde zánětlivé degenerativní změny.

Infekce může být způsobena i nonhepatotropními viry. Mohou to být RNA viry a DNA viry.

Do RNA virů započítáváme: Paramyxovirus (příušnice), Rubivirus (zarděnky), enteroviry (ECHO, Coxsackie), Flavivirus (žlutá zimnice, horečka dengue), filoviry (Marburgvirus, Ebolavirus), Arenavirus.

Do DNA virů započítáváme: parvovirus B19, adenovirus, herpesviry (HSV-1, HSV-2, VZV), cytomegalovirus, virus Epsteina-Barrové, lidský herpetický virus 6.

Chronická hepatitida[upravit | editovat zdroj]

Do chronické hepatitíd patří virové hepatitidy B, C, D, autoimunitní hepatitida, Wilsonova choroba, deficit α1-antitrypsinu, chronické hepatitidy vyvolané léky, nealkoholická steatohepatitida, kryptogenní chronická hepatitida (po vyloučení všech předchozích příčin).

Autoimunitní onemocnění jater[upravit | editovat zdroj]

Do autoimunitních onemocnění jater patří autoimunitní hepatitida, autoimunitní sklerózující cholangitida, de novo autoimunitní hepatitida po transplantaci jater pro jiné jaterní onemocnění.

[upravit | editovat zdroj]

Metabolickým onemocněním jater se rozumí postižení jater v důsledku jejich významné role v metabolismu. Zde jsou vypsány dědičné a vrozené poruchy metabolismu. Může se jednat o poruchu metabolismu lipidů, sacharidů, aminokyselin, močoviny, kovů, porfyrinů nebo poruchu transportu žlučových barviv.

  • Dědičné poruchy metabolismu lipidů: Wolmanova nemoc a nemoc ze střádání cholesterolu, komplex Niemannova-Pickova onemocnění, Gaucherova nemoc, abetalipoproteinémie, poruchy β-oxidace mastných kyselin
  • Dědičné poruchy metabolismu sacharidů: glykogenózy, galaktosémie, dědičná intolerance fluktózy
  • Dědičné poruchy metabolismu aminokyselin: tyrosinémie a vady metabolismu větvených aminokyselin
  • Vrozené poruchy metabolismu močoviny
  • Vrozené poruchy metabolismu kovů: hemochromatóza, Wilsonova choroba
  • Vrozené poruchy metabolismu porfyrinů: hepatální porfyrie
  • dědičné poruchy transportu žlučových barviv.[1]

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Hepatitidy probíhají s různou intenzitou klinických projevů.

Inaparentní formaTato forma je zcela bez příznaků.Abortivní formaKrátce trvající onemocnění s chřipkovým či dyspeptickým syndromem. Často ji provází mírné zvýšení aminotransferáz.Ikterická formaAnikterická formaJe u všech typů hepatitid častější.Cholestatická formaPřipomíná obstrukční žloutenku.Maligní či fulminantní formaJaterní selhání, rozvoj jaterního komatu s vysokou úmrtností.[2]

Průběh hepatitidy[upravit | editovat zdroj]

Průběh hepatitidy dělíme na 3 stádia.

Prodromální stádium[upravit | editovat zdroj]

Stádium jaterního poškození[upravit | editovat zdroj]

Stádium obvykle trvá 2–8 týdnů (když je to déle, jde o protrahovanou hepatitidu).

Rekonvalescence[upravit | editovat zdroj]

Nejčastěji se setkáváme s funkčními poruchami různých částí GIT. Je to například nechutenství, pocit plnosti po jídle, sklon k zácpě či k průjmu, tlak v podžebří. Dost častýje také stesk co může způsobit bolesti v krajině jater při otřesech, větší námaze. Jde o posthepatické heparalgie (podmíněné srůsty mezi pouzdrem a peritoneem). Většinou během několika měsíců vymizí.[2]

Laboratorní vyšetření[upravit | editovat zdroj]

V laboratorním vyšetření první biochemické změny, které si všimneme je vzestup aminotransferáz. Tato změna je viditelná již v prodromálním stádiu.

U akutních hepatitid stoupá ALT vždy více než AST. Dynamika hodnot ALT a AST hodnotí průběh nemoci a prognózu.

Přetrvávající hladiny po poklesu žloutenky mohou naznačovat možnou chronicitu.Vzestup po uzdravení tzv. relaps.U protrahovaných a chronických hepatitid pozorujeme změny ELFO bílkovin. Jinak řečeno pokles albuminu a vzestup gamaglobulinů. Jsou zde i virové markery – viz dále.[2]

Diferenciální diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Anamnéza[upravit | editovat zdroj]

  • RA – nemoci jater, žlučových cest, familiární hyperbilirubinémie, hemolytické stavy,
  • OA – charakter novorozenecké žloutenky…,
  • Důvody náhodně zjištěných vysokých aminotransferáz u zdravého dítěte:
    • laboratorní chyba – stará či hemolyzovaná krev (rozhodne další odběr),
    • počínající akutní hepatitida – rozhodnou markery,
    • jaterní poškození při jiné infekci,
    • lékové poškození jater,
    • onemocnění žlučových cest či pankreatu – doplníme ALP, GMT, amylázy,
    • onemocnění jiných orgánů s AST či ALT – myokard, kosterní svaly,
    • jaterní steatóza – cukrovka, obezita, poruchy tukového metabolismu, tyreopatie.[2]

Terapie akutní hepatitidy[upravit | editovat zdroj]

Hospitalizujeme na infekčním oddělení – kvůli izolaci, za účelem rychlé a komplexní diagnostiky a kvůli dodržování klidového režimu. Antivirová léčba se neprovádí, základem je klidový a dietní režim (výjimka je VHC, kde včasné podávání interferonu α snižuje pravděpodobnost přechodu do chronicity).

Budete mít zájem:  Nemoci A Jejich Léčba?

Dieta[upravit | editovat zdroj]

Fyzická zátěž v akutní fázi se nedoporučuje, je škodlivá. Co se týče stravy, tak nadměrný přísun bílkovin či omezení tuků je zbytečný. Škodlivé jsou látky vznikají z přepalování tuků a alkoholu, tomu se proto vyhýbáme. Dbáme, aby nemocný nebral hepatotoxické léky. Hepatoprotektiva (sylimarin – Flavobion) výrazně neovlivňují průběh.

Dítě propouštíme při vymizení subj. potíží, žloutenky a po poklesu enzymů na dvojnásobnou normu. Po propuštěn dítě sledujeme. První kontrola je 2–3 týdny po propuštění. Při kontrole je vhodná palpace a provést jaterní testy. Podmínka pro návrat do školy je normalizace animotransferáz a ústup žloutenky.[2]

  1. Po VHA sledujeme vymizení IgM antiVHA.
  2. Po VHB sleduje vymizení HBsAg.
  3. U VHC je vhodné se přesvědčit o vymizení virové DNA ze séra pomocí PCR.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  • HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. ISBN 80-7262-178-5.
  • ŠAŠINKA, Miroslav, Tibor ŠAGÁT a László KOVÁCS, et al. Pediatria. 2. vydání. Bratislava : Herba, 2007. ISBN 978-80-89171-49-1.

Cirhóza jater: příznaky, léčba (cirhóza)

Jaterní cirhóza je chronický proces, při kterém docházík nekróze jater a následně ke zvýšené tvorběvaziva (fibrotizace) a k uzlovité přestavbějaterních buněk.

Takovým způsobem dojde k úplnému porušení původní stavby jater, kdyse přizpůsobí vzniklé nepříznivé situaci i cévní řečiště jater.Název cirhóza pochází z řečtiny, kde kirrhos znamená nažloutlý.

Počet nemocných s jaterní cirhózou se rok od roku zvyšuje. Nejvícecirhotiků je ve Francii – zřejmá souvislost s konzumací vína.V České republice se ročně objevuje až 2 tisíce pacientů v poslednífázi pacientů, což je 2× méně než ve Francii, Rakousku, Itálii aNěmecku.

Jaterní cirhóza je jednou z mála chorob, která se více objevujev dospělém produktivním věku, než-li ve stáří. Jelikož se jednáo tak velké procento, je možno o jaterní cirhóze prohlásit, že jeekonomickou přítěží společnosti od doby transplantace jater, která jevelmi nákladná.

Jaterní cirhóza může být způsobena různými příčinami, alev Evropě se nejčastěji vyskytuje na podkladě virovéhepatitidy či alkoholismu. Z dalších příčin sempatří metabolické poruchy, biliární cirhóza, kardiálnícirhóza, poruchy výživy, poškození léky či idiopatická.

1)Virové hepatitidy

Jedná se hlavně o infekci virové hepatitidy B (HBV). Tentodruh je častější u mužů a popisuje se ve 3% případů po prodělánívirové hepatitidy B. Po prodělání virové hepatitidy C(HCV) se hovoří u 5-15% případů.

V České republice se hovoří o 1/3 nemocných s jaterní cirhózou,která byla způsobena obecně virovou hepatitidou. Cirhóza vznikne buďbezprostředně po onemocnění virové hepatitidy nebo jako následek po jejíchronické části.

Vzhledem k současné epidemiologické situaci u nás lze očekávat, žezastoupení hepatitid ve vzniku cirhózy u nás bude stále vyšší. Je dobréproto využívat dostupných očkování.

2)Alkohol

Alkohol je jednou z nejhlavnějších příčin jaterního onemocnění,jelikož právě odbourávání alkoholu se provádí v játrech, pomocí jehooxidace na acetaldehyd. K tomuto procesu je potřeba mnoho látek v těle.

Při chronickém užívání alkoholu dochází k metabolickým změnám.Průměrný muž má enzymu alkoholdehydrogenázy, který provádídetoxifikaci alkoholu v játrech, dva a půlkrát více, než průměrnážena.

Naštěstí alkoholismu dosud propadá více mužů než žen,u kterých je cesta k cirhóze jater mnohem kratší. Stoupá hladina tuků aželeza (další látky: lipoproteiny, laktát, pyruvát atd.) v játrech.

A zároveň klesá hladina glykogenu.

Toleranční hodnoty příjmu alkoholu jsou pro ženy třikrátnižší než pro muže. Nebezpečná dávka pro muže je udávána nad60 gramů na den (2 litry piva nebo 0,7 litru vína nebo0,2 litru tvrdého alkoholu), u žen nad 20 gramů naden.

Největší riziko spočívá v alkoholismu –každodenní přísun alkoholu, kdy, i přes vysokou regenerační schopnostjater, jsou játra neustále vystavována úkolu čistit krev, a samatím trpí.

Přesto alkoholická cirhóza nevzniká u všech alkoholiků – je tedyzřejmé, že musí být přítomen jiný faktor – rodinnédispozice či virové hepatitidy nebo spojeníms léky.

Může probíhat dlouhá léta bez příznaků (asymptomaticky) a zjistí sepravá příčina teprve po smrti. V jiných případech ji objevíme díkyzvětšení jater (hepatomegalie) nebo známkami o onemocnění jater(zvláště z krevních testů).

Po diagnostice alkoholické cirhózy jater je důležité ihnedpřestat pít alkohol a úprava životosprávy. Jelikož hlavnípříčinou smrti alkoholiků je právě selhání jater, krvácení dogastrointestinálního traktu (trávicího ústrojí) či nádoryv cirhotických játrech, vše na podkladě jaterní cirhózy.

3)Metabolické poruchy

Sem paří vzácnější vrozené poruchy metabolismu, kde vázne zpracovánírůzných látek v játrech. Jde např. o Wilsonovu chorobu (poruchametabolismu mědi), hemochromatóza (porucha metabolismu železa), porfyrii,cystickou fibrózu, galaktosémii.

4)Biliární cirhóza(BC)

Biliární cirhóza je následkem dlouhodobé cholestázy neboli poruchou tvorbyžluči či jejího odtoku z jater. Primární BC je vrozená, sekundární BCje projevem překážky (obstrukce) v žlučových cestách (příkladem jsoukaménky v žlučových cestách).

5)Poškození léky

Mnohé léky – např. cytostatika (léky na léčburakoviny), antituberkulotika (léky na léčbutuberkulózy – TBC), hormonální antikoncepce – mohouzpůsobit jaterní cirhózu.

Též vitamin A v předávkování způsobuje jaterní cirhózu. Dáleantibiotika (léky na zánětlivá onemocnění způsobenébakteriemi).

6)Kardiální cirhóza

Díky stále se lepšící úrovni léčby srdečních onemocnění se stávávelmi vzácnou formou.

7)Idiopatická (kryptogenní) cirhóza

Jako idiopatická jaterní cirhóza je označována každá cirhóza, kteránemá vysvětlitelnou příčinu dle rozdělení výše.

První stadiem před vznikem cirhózy je ztukovatění jater(steatosa). Další stadia, kdy se tvoří uzly a játra semakroskopicky mění až do závěrečného stadia ztvrdlých jater.

Rizikové faktory cirhózy jater

Rizikovými faktory jsou opakované virové hepatitidy(převážně HBV nebo HCB), alkoholismus nebo poruchametabolismu látek, které se zpracovávají játry.

Prevence cirhózy jater

Prevence jaterní cirhózy má spoustu rovin, kterým je radno se vyhýbat.Je nutné správně léčit akutní stav virových hepatitidy a věnovat sejejí prevenci očkováním proti hepatitidám. V současnédobě jsou nejdostupnější očkovací látky na hepatitidu A – např.Avaxim, Havrix, hepatitidu B – např. Engerix,kombinovaná očkovací látka na hepatitidu A a B – např.Twinrix.

Nekonzumovat alkohol, nepředávkovat seléky, které působí na játra toxicky – zbytečnépředepisování léků, které pacient nepotřebuje – napříkladantibiotika při chřipce, antikoncepce pokud není nutná.

Máte-li některou z dědičných nemocí, které mohou způsobit cirhózu,dodržujte předepsanou dietu.

V pokročilých stádiích je dobré docházet do poradny adůsledně dodržovat rad lékařů. V první a druhé fázi je doporučenosnížení pracovního úvazku a částečný invalidní důchod. V posledníchfázích onemocnění pacient přestává chodit do zaměstnání a dostáváplný invalidní důchod. Vše ovšem závisí na stavu pacienta.

Příznaky a projevy cirhózy jater

Jaterní cirhóza může dlouhou dobu být bez příznaků (asymptomatická).Zpočátku jsou příznaky nenápadné a klasické příznaky se projevují ažv pozdějších stadiích, kdy vzhledem k léčbě již bývá pozdě.

Klasické příznaky jsou často takové, že mohou znamenat více chorob, atak nepadá podezření na cirhózu jater. Patří sem zvýšenáúnava, ztráta chuti k jídlu, nadýmání azácpa (obstipace), snížení libida, přerušenímenstruačního cyklu (amenorea) a také výraznéhubnutí (kachexie).

Mezi již určité příznaky pro toto onemocnění, ale již v pokročiléfázi, patří následující. Trávicí potíže, nesnášenlivost některýchjídel, tlak v pravém podžebří, plynatost, vyrážkabřicha hrudníku – tzv.

pavoučkové névy,zežloutnutí kůže, v posledních stadiích nemocikrvácení z jícnu – vychází ústy jako chrlení čizvracení velkého množství krve, projevy encefalopatie –snížení mozkové kapacity, konstrukční apraxie (porucha prostorovéhovnímání – nemocný není schopen sestavit jednoduchý obrazec ze sirek),třes končetin, zvětšení sleziny (splenomegalie), portální hypertenze(vysoký tlak krve v žilním systému jater – porta neboli vrátnice jehlavní žilou jater), vodnatelnost břišní (ascites).

Jaterní kóma – náhlé zhoršení cirhózy vedoucík bezvědomí často končícímu smrtí.

Diagnosa samotné nemoci je zřejmá z krevního rozboru(jaterní testy), ultrazvukového vyšetření jater,jaterní biopsie (punkce jater s odebráním vzorku na

Léčba cirhózy jater

Léčba je svízelná. V době již probíhající nemoci je v podstatěsymptomatická – tedy snižování potíží – snad lze zmínit jenkladný účinek tzv. hepatoprotektiv – láteknapomáhajících regeneraci jaterní tkáně – např.silymarin, který objevilo lidové léčitelství –výtažek z ostropestřce mariánského.

Je nutné odstranit působení faktoru působícího vznik cirhózy, zavéstnaprostý zákaz alkoholu, jaterní dietu –bez tučných, kořeněných jídel a léčba či prevence virovýchhepatitid.

Ve vybraných případech je možná transplantace jater.Každé transplantaci předcházejí složité testování a důslednýpsychologický posudek osoby, jelikož transplantace je složitý proceszasahující pacienta na zbytek života.

Po transplantaci musí být přísně dodržovány různé druhy diet, nesmíse pít alkohol, kouřit a každý den pacient musí polykat hrsti léků,které ovlivňují imunitu, aby tělo nezničilo transplantovaný orgán.

Jelikož orgánů k transplantaci je málo, musí toto testování probíhat,zda je člověk vhodný k transplantaci.

Například pokud se transplantujíjátra alkoholikovi, který by bez nich nepřežil další rok a on stejně potransplantaci pokračuje v pití alkoholu, je tato transplantace neúčinná av podstatě „zbytečná“.

Jak si mohu pomoci sám

Jaterní cirhóza je onemocnění, se kterým není radno si zahrávat.Jaterní cirhóza se v současnosti stává onemocněním s častouúmrtností.

Je důležité se vyvarovat alkoholismu – alkohol pijtes mírou. Lidská játra mají vysokou regeneraci-schopnost až o 75%.

Protoje možné transplantovat jejich štěp a oni pak „dorostou“ do potřebnéfunkce.

Pokud se u Vás již jaterní cirhóza projevila, ihned přestaňtepít alkohol – máte šanci ještě játrům pomoci se trochu zregenerovat,aby se nemoc nedostala do posledního stadia.

Další radou je nepřehánět to se silnými léky. Ale pozor i„obyčejný“ Paralen je pro játra nebezpečný. Už předávkování desetiParalenů najednou ničí svou toxicitou játra. Při nevčasném zásahulékaře dojde do několika hodin k selhání jater a tím k selháníorganismu.

Tento druh předávkování je často viděn v dětském věku.Proto se vyvarujte lékům, které nejsou potřeba a léky vždy pečlivěschovávejte před dětmi.

Například na chřipku nevyžadujte u lékaře antibiotika (ATB) – chřipkaje virové podstaty a angíny či zánětlivá onemocnění jsou způsobenybakteriemi, na které právě působí antibiotika.

Proti dalšímu rizikovému faktoru, kterým jsou virové hepatitidy (A, B,C), je nutno se chránit.

Je důležité dodržovat hygienu(mytí rukou – hepatitida A), vyhýbat se kontaminacis krví nakažené osoby a chránit se při pohlavním styku vhodnouantikoncepcí (hepatitida B a C). Dnes je již možno sechránit i očkováním jak je zmíněno výše.

Budete mít zájem:  Koenzym Q10 – chrání vaše buňky před poškozením, super antioxidant

Komplikace cirhózy jater

Komplikace jaterní cirhózy, jak již dříve bylo zmíněno, jsou velmivážné a v podstatě nevratné.

Jde o známky chronickéhoselhávání jater – trávicí potíže, zhubnutís paradoxně velkým břichem plným vody (ascites), krvácení z prasklýchjícnových varixů (křečových žil jícnu), ztvrdnutí jater, zhoršenífunkce mozku, zvýšená pravděpodobnost vzniku rakovinyjater.

Za největší komplikaci je považována asymptomatická forma (bezpříznaků) onemocnění, kdy se k pravé příčině úmrtí pacienta přijdeaž po smrti při pitvě. Jelikož jaterní cirhóza vede ke spoustě jinýchonemocněních selháváním jater, ale jaterní cirhóza je právě touprimární příčinou úmrtí.

Diskuse

  • Nález najátrech – co bude dál?
  • Cirhózajater – konečné stádium?

Další názvy: cirhóza, cirrhosa jater, jaterní cirhóza, alkoholická cirhóza, biliární cirhóza, primární biliární cirhóza, PBC, kardiální cirhóza, kryptogenní cirhóza, idiopatická cirhóza,

Cirhóza jater: příčiny, příznaky a léčba

  • Cirhóza jater je závažné jaterní onemocnění, při kterém u pacientů dochází k nekróze jater, zvýšené tvorbě vaziva (fibrotizace) a následně také k uzlovité přestavbě jaterních buněk.
  • Většina lidí si vznik jaterní cirhózy spojuje s nadměrnou konzumací alkoholu. U mužů je riziková konzumace 60 gramů alkoholu denně, u žen je to již 20 gramů alkoholu denně.
  • Mezi další příčiny jaterní cirhózy patří virové hepatitidy typu B a C, nealkoholická steatóza jater, biliární a kardiální cirhóza jater, různé metabolické poruchy nebo také toxické poškození jater.
  • Zpočátku mívá cirhóza jater nenápadný průběh. Mezi první příznaky patří celková únava, ztráta chuti k jídlu, nadýmání, zácpa, výrazné hubnutí a lehké otoky kotníků či dolních končetin.
  • Charakteristické projevy cirhózy jater zahrnují tlak v pravém podžebří, zežloutnutí kůže, zvýšenou krvácivost, poruchy menstruačního cyklu, pokles libida a potence, nafouklé břicho, petechie, pavoučkové névy a různé otoky.
  • Co se týče léčby, nejprve je nutné okamžitě ukončit působení faktorů, které játra poškozují. Zatímco alkoholici musí přejít k abstinenci, pokud je na vině hepatitida nebo jiné onemocnění, doktor ihned nasadí vhodné léky.
  • U pacientů v pokročilejších stádiích jaterní cirhózy mohou lékaři zvážit také transplantaci jater.

Cirhóza jater je závažné chronické onemocnění, při němž dochází k vážnému poškození jater.

Nejčastěji se rozvíjí v důsledku dlouhodobé nadměrné konzumace alkoholu nebo u pacientů, které trápí virová hepatitida typu B a C. Co se týče léčby, zpočátku je důležitá hlavně dieta a celková úprava životosprávy, zatímco v pokročilých stádiích mohou lékaři kromě zmírňování příznaků zvážit také transplantaci jater.

Co je cirhóza jater?

Cirhóza jater je závažné jaterní onemocnění, při kterém se u pacientů rozvíjí nekróza jater, zvýšená tvorba vaziva (fibróza jater) a následně také uzlovitá přestavba jaterních buněk.

Postupně tak dochází k úplné přeměně jaterní tkáně i jejich cévního řečiště.

Ačkoliv jsou tedy játra za normální situace schopná rychle se regenerovat, v případě poškození je tato obnova nedokonalá a nově vzniklá tkáň přestává plnit svou funkci.

Jaterní cirhóza se lidově označuje také jako tvrdnutí jater. Název tohoto onemocnění pochází z řečtiny, kde slovo kirrhos znamená nažloutlý.

Lékaři tak označovali nemocné, kterým se v těle hromadila žluč, což vedlo ke žloutnutí jejich pokožky.

Cirhózou poraněná játra totiž začínají být neproniknutelnou překážkou, krev se před nimi hromadí a může se rozvinout také portální hypertenze.

Příčiny jaterní cirhózy

Cirhóza jater může mít řadu různých příčin. Většina lidí si toto onemocnění automaticky spojuje s nadměrnou konzumací alkoholu, ještě častěji jsou však na vině virové hepatitidy typu B a C. Jaterní cirhóza v takovém případě vznikne buď bezprostředně po onemocnění hepatitidou, nebo o něco později jako následek jejího chronického průběhu.

Jak často konzumujete alkohol?

Alkoholická cirhóza jater se projeví zhruba ve 20 % případů. Doba užívání alkoholu a množství, které vede k nevratnému poškození jater, jsou však velice individuální. U mužů se za nebezpečnou považuje konzumace 60 gramů alkoholu denně, ženy mají ovšem daleko nižší toleranci a nebezpečí představuje již 20 gramů.

Další možné příčiny

  • Biliární cirhóza jater – dlouhodobá obstrukce žlučových cest
  • Kardiální cirhóza – nemoc, při níž dochází k chronickému srdečnímu městnání
  • Autoimunitní hepatitida – způsobuje chronické poškozování jater, zánět a jizvení
  • Wilsonova choroba – vrozená porucha metabolismu mědi
  • Hemochromatóza – onemocnění spojené s nadměrným hromaděním železa v játrech
  • Cystická fibróza
  • Vzácné metabolické poruchy (porfyrie, glykenóza, galaktosemie)
  • Toxické poškození jater – léky nebo jedy
  • Kryptogenní (idiopatická) cirhóza – nejasný původ cirhózy

Jednou z možných příčin cirhózy je také nealkoholická steatóza jater neboli ztukovění. Za tento problém je zodpovědný především zvýšený příjem potravy, ale také snížená citlivost tkání k inzulinu v důsledku nadváhy a genetické predispozice. Prostá steatóza játra výrazně nepoškozuje, pokud je ovšem spojená s chronickým zánětem, může vyústit v cirhózu. Poté hovoříme o nealkoholické steatohepatitidě (NASH).

Cirhóza jater a její stádia

Jak již bylo avizováno výše, alkoholická choroba jater patří mezi nejčastější příčiny jaterní cirhózy. Podle toho, jak moc jsou játra pacienta poškozená, lékaři rozlišují několik stupňů tohoto onemocnění:

  • Steatóza jater a steatohepatitida (ztukovatění jater a chronický zánět)
  • Steatofibróza jater (nahrazování jaterních buněk vazivem)
  • Cirhóza jater (poslední stádium)

Jaké má cirhóza jater příznaky?

Cirhóza jater zpočátku mívá nenápadný průběh a typické příznaky se obvykle dostaví až v pozdějších stádiích, kdy dojde k celkovému narušení funkce jater nebo jejich úplnému selhání.

Mezi první nespecifické projevy, které mohou být také známkou mnoha jiných onemocnění, se řadí třeba zvýšená únava, ztráta chuti k jídlu, nadýmání, zácpa, výrazné hubnutí nebo také lehké otoky v oblasti kotníků.

V pozdějších stádiích může cirhózu jater doprovázet poměrně pestrá škála symptomů. Někdy převažuje spíše poškození jaterní tkáně, jindy jsou naopak patrné hlavně projevy poškození krevního řečiště. Mezi charakteristické příznaky cirhózy jater patří:

  • Tlak v pravém podžebří
  • Slabost a celkové vyčerpání
  • Nechutenství
  • Úbytek svalové hmoty
  • Ikterus – zežloutnutí kůže
  • Porucha srážlivosti krve
  • Zvýšená krvácivost dásní
  • Krvácení z nosu
  • Krvácení z jícnu
  • Poruchy menstruačního cyklu
  • Pokles libida a potence
  • Gynekomastie a mizející ochlupení na hrudi

Pokročilá cirhóza jater bývá u pacientů patrná na první pohled. Typické jsou tenké končetiny, velké nafouklé břicho a bledá či zažloutlá kůže, kde se objevují četné pavoučkové névy, podlitiny a petechie.

Jazyk a rty bývají výrazně červené, na dlaních se objevuje erytém, pacient má paličkovité prsty a jeho břišní stěna ochabuje, což často vede ke vzniku kýly. Zároveň jsou typické otoky dolních končetin v různém rozsahu.

Možné komplikace

U pacientů trpících jaterní cirhózou se mohou projevit nebezpečné zdravotní komplikace, které také často bývají příčinou jejich předčasného úmrtí. Jedná se například o choroby trávicího ústrojí, jaterní a renální selhání, jaterní encefalopatii (poškození mozkové tkáně) či rakovinu jater, ale nemocní bývají také náchylnější k různým infekcím.

Mezi nejzávažnější komplikace patří portální hypertenze neboli zvýšený tlak v jaterní žíle, který způsobuje vznik jícnových a žaludečních varixů, zvětšení sleziny, selhání ledvin nebo ascites při cirhóze jater (hromadění tekutiny v dutině břišní). Náhlé zhoršení jaterní cirhózy, které vyústí v bezvědomí a často končí smrtí pacienta, se označuje jako jaterní kóma.

Diagnostika

Jelikož cirhóza jater často probíhá bez jakýchkoliv vnějších příznaků, nebo svými symptomy zpočátku připomíná jiné obtíže, diagnostikovat tuto nemoc rozhodně není jednoduché. Pacient obvykle nemá o poškození jater žádné tušení a diagnózu proto může odhalit třeba běžné vyšetření nebo vstupní prohlídka do zaměstnání.

Pokud má lékař podezření na cirhózu jater, nejprve podrobně projde pacientovu anamnézu, následně provede fyzikální vyšetření a odešle nemocného na laboratorní testy. Játra lze dále vyšetřit pomocí ultrazvuku, počítačové tomografie (CT) nebo biopsie. Z důvodu časté přítomnosti varixů je potřeba zkontrolovat také žaludek a jícen.

Léčba jaterní cirhózy

Možnosti léčby jsou v dnešní době stále dost omezené. Základním opatřením je okamžitě ukončit působení faktorů, které mají na játra negativní vliv a poškozují je.

Jestliže je tedy příčinou vzniku tohoto onemocnění nadměrná konzumace alkoholu, pacient by měl tento zlozvyk zcela odbourat a stát se abstinentem.

Pokud je na vině virová hepatitida nebo Wilsonova choroba, je nutné včas zahájit odpovídající léčbu.

Dieta při cirhóze jater

Dále jsou na místě také podpůrná opatření, která zahrnují třeba úpravu životosprávy nebo podávání vitamínů (A, D, E, K) a hepatoprotektiv.

Důležitá je také speciální dieta pro cirhotiky, kdy se pacient musí obejít bez přílišného solení, tučných či smažených pokrmů a kořeněných jídel. Strava by naopak měla být bohatá na bílkoviny i vlákninu a rostlinné tuky by měly převládat nad těmi živočišnými.

Pokud jde o bylinky na cirhózu jater, lékaři nejčastěji doporučují ostropestřec mariánský, kořen smetánky lékařské nebo také plody kustovnice.

Transplantace jater

V pokročilejších stádiích mohou lékaři zvážit také transplantaci jater.

Jelikož se však jedná o složitý proces, který má výrazný vliv na kvalitu pacientova života, je nutné předem provést důkladné testování.

Po zákroku musí pacient dodržovat přísnou dietu, nesmí pít alkohol ani kouřit a denně musí konzumovat větší množství léků, které působí na jeho imunitu a pomohou tělu přijmout nový orgán.

Prognóza

Cirhóza jater patří mezi choroby, které nejčastěji trápí pacienty v dospělém produktivním věku. Výzkumy naznačují, že postiženi bývají obvykle příslušníci slabších sociálních vrstev nebo dobře zajištěné ženy ve středním věku, které řeší syndrom opuštěného hnízda prostřednictvím alkoholu.

Počet nemocných se rok od roku zvyšuje a v České republice lékaři každoročně zaznamenají zhruba dva tisíce nových případů jaterní cirhózy. Délka života u pacientů s tímto onemocněním bývá až o deset let kratší než u zdravých jedinců, přičemž ženy umírají dokonce ještě dříve.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector