Africký prasečí mor – pro člověka není zatím nebezpečný, pro prasata smrtelný

Africký mor prasat je vysoce nakažlivý, infikovaný chov musí být okamžitě utracen a oblast ohniska uzavřena. V České republice se nyní objevil africký mor prasat, který byl potvrzen u dvou uhynulých divokých prasat na Zlínsku.

V Česku se africký mor prasat, který původně přenesla klíšťata od afrických prasat bradavičnatých, nikdy nevyskytoval. Onemocnět mohou prasata domácí i divoká všech věkových kategorií.

Africký mor prasat je akutní, vysoce nakažlivé onemocnění prasat podobné klasickému moru prasat. Je charakteristický vysokou, téměř 100% úmrtností.

V populaci divokých prasat se virus šíří zejména přímým kontaktem, ale také krmivem, vodou a předměty.

Tato situace představuje vysoké epizootologické riziko pro státy EU, zvláště vzhledem k obtížně kontrolovatelným možným cestám zavlečení viru, jako jsou přirozené migrační trasy divokých prasat, nelegální přesuny zvířat a jejich produktů, ale i pohyb kontaminovaných dopravních prostředků a jiných předmětů či nářadí.

Protože je africký mor prasat nebezpečná nákaza, platí při jejím výskytu na území členského státu EU závazná pravidla. ČR jako každý jiný členský stát bude muset do 90 dní od potvrzení prvního případu zaslat Evropské komisi plán opatření k vymýcení onemocnění v definované infikované oblasti.

Africký mor prasat postihuje domácí i divoká prasata a může infikovat i hmyzího vektora – klíšťáka z rodu Ornithodoros. Tento vektor představuje současně nejvýznamnější rezervoár viru v přenosu nákazy.

Zástupci tohoto rodu žijí v Africe, ale i v jiných oblastech a přicházejí do kontaktu jak s divoce žijícími druhy prasat, tak s prasaty domácími. Za přirozeného hostitele v Africe je považováno prase savanové, u něhož probíhá nákaza bez klinických příznaků a druh slouží pouze jako nosič infekce.

Úloha dalších tamních druhů prasat divokých v přenosu nákazy nebyla zatím objasněna. V evropských podmínkách jsou k viru afrického moru prasat vnímavé všechny druhy prasat. Jejich vzájemný kontakt nebo kontaminace prostředí pak umožní propuknutí infekce.

Velmi často je nákaza přenesena prostřednictvím syrových nebo nedostatečně tepelně upravených výrobků a odpadků obsahujících infikované vepřové maso. Velkým epizootologickým rizikem jsou prasata, která překonala infekci a která se mohou stát trvalými nosiči viru.

výběr z naší tvorby

Africký prasečí mor – pro člověka není zatím nebezpečný, pro prasata smrtelnýAfrický prasečí mor – pro člověka není zatím nebezpečný, pro prasata smrtelný

Původcem nákazy v ČR jsou divoká prasata. Tato nemoc byla zavlečena do Evropy z afrického kontinentu, kde se vyskytovala u prasat bradavičnatých a pomocí klíšťat byla šířena dále.

Nakažlivá choroba, kterou přenášejí volně žijící zvířata, se do země dostala nejspíš od divokého prasete, které přešlo přes hranice.

V roce 2007 propukla nákaza v Gruzii, odkud se postupně rozšířila na západ do Arménie, Ázerbájdžánu a Ruské federace, následně pak do Pobaltí, Ukrajiny a Polska (výskyt zde byl potvrzen v roce 2014). Na polském území byla nákaza značně eliminována a její rozšíření potlačeno.

V jižní části Polska nebyla nákaza zjištěna. a proto je trochu záhadou, jakým způsobem se dostala na naše území. Je pravdou, že černá zvěř je velmi migrující a za noc dokáže ujít i desítky kilometrů.

V okolí nálezu byla okamžitě stanovena ochranná zóna 10 km, ve které se nesmí lovit a krmit divoká prasata, dále musí myslivci aktivně vyhledávat a hlásit uhynulé divočáky. Chovatelé musí nahlásit všechna prasata v hospodářství a ustájit je tak, aby nemohla přijít do kontaktu s divokými prasaty.

Pokud by byl nakažen chov domácích prasat, dojde k jeho úplnému vybití pomocí elektrických kleští u dospělých prasat a selata budou zabita oxidem uhelnatým. Vybité kusy se nebudou vykrvovat, aby se nákaza nemohla šířit dále.

Od roku 2014 je v ČR prováděn monitoring u všech uhynulých divokých prasat. Do konce roku 2016 bylo sérologicky a virologicky vyšetřeno celkem 467 vzorků, všechny s negativním výsledkem.

Africký mor prasat se projevuje vysokou horečkou, která může trvat i několik dnů. První příznaky se objevují při poklesnutí teploty. Zvířata jsou malátná, těžce dýchají, nepřijímají potravu, trpí krvavým průjmem, zvrací a mají cyanotickou kůži. Vakcinace proti této nákaze neexistuje.

Africký mor prasat (AMP) je akutní, vysoce nakažlivé onemocnění prasat podobné klasickému moru prasat. Virus se nachází v krvi, tkáňových tekutinách, vnitřních orgánech a sekretech a exkretech nemocných zvířat. Je vysoce rezistentní vůči nízkým teplotám i vysušení.

Virus se může vylučovat sekrety a exkrety již 1–2 dny před klinickými příznaky, nejvíce však v době septikémie. Klinické příznaky se podobají klasickému moru prasat (KMP), ale průběh je rychlejší.

Patologickoanatomické změny charakterizuje výrazné zvětšení sleziny na rozdíl od KMP, petechie v mízních uzlinách, ledvinách a dalších vnitřních orgánech. Potvrzení diagnózy spočívá v identifikaci viru nebo protilátek.

Odebírá se nesražená krev, slezina, játra, plíce, ledviny, gastrohepatické a submandibulární mízní uzliny a tonzily.

Po průniku viru do krevního řečiště dochází k jeho rychlému množení. Původce napadá přednostně retikuloendoteliální tkáň a výstelku krevních a lymfatických cév. Objevují se krváceniny, trombózy a infarkty. Nekrózy buněk v lymfatické tkáni mají za následek snížení počtu leukocytů a lymfocytů.

Prasata ztrácejí chuť přijímat potravu, trpí zažívacími potížemi, zácpou, zvracením a dýchacími poruchami. Objevují se krváceniny v kůži a na vnitřních orgánech.

Kůže končetin, uší, hrudníku a břicha je překrvená nebo namodrale zbarvená. Březí prasnice mohou zmetat. Při chronické formě je průběh pozvolnější, což je typické pro endemicky zamořené oblasti.

V regionech, kde se nákaza doposud nikdy nevyskytovala, naopak probíhá perakutně nebo akutně.

výběr z naší tvorby

Africký prasečí mor – pro člověka není zatím nebezpečný, pro prasata smrtelnýAfrický prasečí mor – pro člověka není zatím nebezpečný, pro prasata smrtelný

Inkubační doba onemocnění trvá obvykle 4–19 dnů. Virus způsobuje řadu forem klinického onemocnění, které závisí na typu viru, plemeni postižených zvířat i na jejich tělesné kondici. Nákaza probíhá perakutně s náhlým úhynem či akutně s úhynem během několika málo dnů.

  • Pro člověka sice tato choroba nepředstavuje žádné riziko, ale pro divoká a domácí prasata je to velmi nebezpečné.
  • výběr z naší tvorby

Africký prasečí mor – pro člověka není zatím nebezpečný, pro prasata smrtelnýAfrický prasečí mor – pro člověka není zatím nebezpečný, pro prasata smrtelný

Základním opatřením pro ochranu nezamořených území je zákaz dovozu prasat a produktů ze zamořených oblastí. Dodržování zákazu krmení zvířat kuchyňskými odpady.

Zamezení vniknutí volně žijících zvířat do hospodářství a pravidelné a důsledné čištění, dezinfekce, dezinsekce a deratizace stájí a jiných prostorů a zařízení.

Jedním z přijatých opatření je také omezení exportu prasat do třetích zemí.

Vakcinace je v EU zakázaná a ani ve světě vakcína proti této nákaze v současné době neexistuje.

V případě vzniku nákazy je nutné včasné odhalení ohniska, jeho neprodlená izolace a vytvoření ochranného pásma. Všechna prasata v ohnisku se utratí a neškodně odstraní.

V pořadu 90' ČT 24 proběhla podrobná diskuze o africkém prasečím moru, kde se vyjádřili přední odborníci a poskytli tak ucelený podrobný výklad. Video můžete shlédnout zde: africký prasečí mor video.

Autor: © Mgr. Michal Vinš

Foto: © Guido Gerding

Africký mor prasat

Africký prasečí mor – pro člověka není zatím nebezpečný, pro prasata smrtelný

Africký mor prasat (AMP) je nebezpečné, vysoce nakažlivé onemocnění domácích i divoce žijících prasat všech plemen a věkových kategorií. Původcem je virus vyvolávající u postižených zvířat širokou škálu klinických příznaků. Pro akutní formu onemocnění je charakteristická vysoká horečka, krváceniny v játrech, slezině, na výstelce krevních cév a mízních uzlinách a také vysoký počet úhynů. Na člověka se AMP nepřenáší a nepředstavuje pro něj zdravotní nebezpečí.

VLASTNOSTI VIRU

Africký prasečí mor – pro člověka není zatím nebezpečný, pro prasata smrtelný

ZEMĚPISNÉ ROZŠÍŘENÍ

AMP se v minulosti objevoval primárně především v Africe a jen občas docházelo k vzplanutí nákazy i na evropském či americkém kontinentě. V několika posledních desetiletích to bylo hlavně ve státech na Iberijském poloostrově a sporadicky i jinde – např.

v Belgii (1985), Francii (1964, 1967 a 1974), na Maltě (1978), v Nizozemsku (1986) a Itálii (1967, 1969 a 1993).

Všechna ohniska mimo africký kontinent, jen s výjimkou dlouhodobě přetrvávajícího (endemického) výskytu na Sardinii (od roku 1978), se zatím vždy podařilo díky účinným protinákazovým opatřením úspěšně zlikvidovat. 

Současně se však AMP v letech 1995–2007 šířil v některých afrických státech, hlavně v oblasti západní Afriky a na některých ostrovech, kde se do té doby nákaza nevyskytovala (Madagaskar a Mauritius).

Není možné zcela vyloučit, že tento nárůst společně s globalizací, ekonomickou krizí a zkrmováním kontaminovaných živočišných odpadů prasaty mohl mít za následek opětovné zavlečení AMP na evropský kontinent v dubnu 2007.

Nákaza se tehdy objevila v Gruzii, odkud se rychle šířila do dalších oblastí – do Ruské federace, Arménie, Ázerbájdžánu, Ukrajiny, Běloruska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Polska a v červnu 2017 byla zjištěna v České republice.

Tato situace představuje obrovské riziko pro celou EU, zvláště vzhledem k obtížně kontrolovatelným možným cestám zavlečení viru, jako jsou přirozené migrační trasy černé zvěře, nelegální přesuny zvířat a jejich produktů, ale i pohyb kontaminovaných dopravních prostředků a jiných předmětů či nářadí.

VNÍMAVÍ HOSTITELÉ A PŘENOS

AMP postihuje domácí i divoká prasata bez rozdílu a může infikovat i specifického hmyzího přenašeče (vektora) – klíšťáky rodu Ornithodoros, zvláště druhy Ornithodoros moubata a Ornithodoros erraticus. Ty představují nejvýznamnější rezervoár viru AMP v přenosu nákazy.

Klíšťáci Ornithodoros moubata žijí v Africe a přicházejí do kontaktu jak s tamními divoce žijícími druhy prasat, tak s prasaty domácími. Za původního hostitele AMP v tzv.

„sylvatickém‘ (lesním) cyklu přenosu se tam považuje prase savanové (Phacochoerus africanus), u něhož nákaza probíhá bez jakýchkoliv klinických příznaků onemocnění a tento druh slouží pouze jako nosič infekce.

Úloha dalších tamních druhů divokých prasat (štětkoun šedý /Potamochoerus larvatus/ a štětkoun africký /Potamochoreus porcus/) v přenosu AMP nebyla dosud objasněna. Příležitostně infikováno může být také prase pralesní (Hylochoerus meinhertzhageni), ale jeho význam je v epidemiologii AMP zřejmě zanedbatelný.

Klíšťák Ornithodoros erraticus byl poprvé rozpoznán jako vektor a rezervoár viru AMP ve Španělsku, teprve na základě tohoto zjištění byly zahájeny epidemiologické studie v Africe a byl objasněn význam Ornithodoros moubata při přenosu AMP na africkém území.

V klíšťácích se virus i množí a infekce virem AMP je může dokonce i zahubit.

Budete mít zájem:  Top 10 nejzdravějších olejů na vaření – které v kuchyni přivítat s otevřenou náručí?

V evropských podmínkách jsou k viru AMP také vnímavá divoká i volně žijící a domácí prasata. Umožněním kontaktu nakažených zvířat se zdravými nebo kontaminací prostředí může snadno docházet k propuknutí infekce.

K přenosu nákazy tedy dochází přímým kontaktem zvířat či nepřímo – zkrmováním odpadků obsahujících např.

infikované maso, kontaktem s kontaminovanými předměty, nářadím, dopravními prostředky, pracovní obuví či oblečením, pohybem jedinců v kontaminovaných prostorech a v neposlední řadě též prostřednictvím klíšťáků v oblastech jejich přirozeného výskytu.

Virus AMP vyvolává řadu forem klinického onemocnění, závisejících na typu viru, plemeni zvířete, ale i na jeho momentální kondici. Nákaza může mít velmi rychlý průběh s náhlým úhynem (perakutní forma), rychlý průběh s úhynem během několika dnů (akutní forma) nebo může probíhat pozvolna (chronická forma).

V oblastech, kde se dosud nikdy nevyskytovala, probíhá perakutně nebo akutně. Rozsah klinických příznaků i úmrtnost u prasat divokých se nijak neliší od průběhu u prasat domácích.

Infikovaná zvířata nemusejí vykazovat klinické příznaky, ale slouží jako bezpříznakoví nosiči viru, jak již bylo zmíněno v případě afrických druhů divokých prasat.

Inkubační doba onemocnění, tj. než se po infekci objeví první klinické příznaky, trvá obvykle od čtyř do 19 dnů.

Kmeny viru s vyšší schopností vyvolat onemocnění (virulencí) mají za následek perakutní nebo akutní formy infekce, provázené vysokou horečkou (40–42 °C), ztrátou chuti přijímat potravu, zažívacími potížemi, zácpou, zvracením, dýchacími poruchami, krváceninami v kůži a vnitřních orgánech.

Kůže je narůžovělá až purpurová v důsledku intenzivního překrvení, nebo jsou na ní modrofialová (cyanotická) ložiska, která se jeví jako nepravidelné skvrny na kůži končetin, uší, hrudníku a břicha. Zvíře hyne během čtyř až deseti dnů, ale k úhynu může dojít i velmi záhy, již před objevením se prvních klinických příznaků. Úmrtnost dosahuje až 100 %.

Samice mohou zmetat. Méně virulentní kmeny vyvolávají mírnější klinické příznaky – zvýšenou teplotu, sníženou chuť přijímat potravu a skleslost. Tyto nevýrazné příznaky nemusejí vzbudit podezření na AMP a probíhající nákazu je tak možné snadno přehlédnout nebo může být považována za jiné onemocnění. 

Nízkovirulentní kmeny většinou nezpůsobují viditelné klinické příznaky, jen příležitostně mohou být zjišťovány skryté změny např. v plicích. Prasata, která překonají akutní nebo chronickou infekci, mohou sloužit jako nosiči viru. Některá mohou být infikovaná i trvale (tzv. perzistentní nosiči). Takoví jedinci představují v boji s nákazou největší problém.

DIAGNOSTIKA

AMP nelze na základě klinických příznaků či patomorfologického vyšetření rozpoznat od klasického moru prasat (KMP), s nímž mají naši chovatelé domácích prasat a myslivecká veřejnost zkušenosti z nedávné minulosti.

Pokud se objeví podezření na nákazu, vždy je zcela nezbytné nahlásit ho příslušné veterinární správě a dát provést laboratorní vyšetření.

Stejně tak je nutné věnovat pozornost jakémukoliv horečnatému onemocnění prasat doprovázenému krváceninami.

Ve státech, kde se AMP nevyskytuje, ale kde se jeho výskyt nedá vyloučit, musí být laboratorní diagnostika namířena na izolaci viru, průkaz antigenu v otiskových preparátech či tkáních a průkaz virové nukleové kyseliny molekulárně biologickými metodami.

Prasata, která přežijí přirozenou formu infekce, si obvykle během sedmi až deseti dnů po infekci vytvoří protilátky proti AMP, které přetrvávají po poměrně dlouhou dobu. V oblastech endemického výskytu nákazy nebo v oblastech, kde došlo k prvotnímu vzplanutí infekce nízkovirulentním kmenem AMP, je možné zjišťovat protilátky v krevních sérech zvířat nebo extraktech z jejich tkání.

Léčba neexistuje, v případě výskytu nákazy je nařízena okamžitá, radikální likvidace celého chovu.V současné době ještě není nikde na světě k dispozici účinná vakcína proti AMP, na její přípravě se intenzivně pracuje.

Z ochranných opatření, která by měla zabránit zavlečení AMP na území států EU, jde zejména o:

  • důslednou ochranu státního území před dovozem zvířat, masa a tepelně neošetřených výrobků z oblastí s výskytem nákazy;
  • zamezení vniknutí volně žijících zvířat do hospodářství;
  • čištění, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci stájí a jiných prostorů a zařízení, v nichž jsou zvířata chována, jakož i čištění a dezinfekci technologických zařízení a vozidel;
  • odstraňovaní vedlejších živočišných produktů a včasné a neškodné odstranění těl uhynulých zvířat;
  • zákaz vstupu nepovolaným osobám do hospodářství;
  • jednorázové naskladňování a vyskladňování turnusů, pokud to umožní provozní podmínky chovu;
  • neprodlené hlášení zvýšených nebo hromadných úhynů nebo zvýšeného výskytu zmetání prasnic a došetření příčin;
  • pravidelnou kontrolu zdravotního stavu zvířat, příjmu krmiva a vody.

Postupující a rychlé šíření AMP ve státech východní Evropy výrazně změnilo evropskou nákazovou situaci a představuje reálné vysoké riziko pro všechny členské státy EU.

Navzdory přijetí protinákazových opatření v oblastech současného výskytu se dosud nepodařilo dostat nákazu pod kontrolu.

AMP stále přetrvává i vlivem specifických ekonomických a sociálně–kulturních faktorů, které se musejí brát v úvahu při navrhování účinných eradikačních programů.

Celou situaci významně komplikuje skutečnost, že prozatím neexistuje účinná vakcína proti AMP a jediným spolehlivým opatřením v případě vzplanutí nákazy zůstává radikální likvidace postižených chovů a kontroly přesunů zvířat.

O to zodpovědnější a důslednější musí být proto přístup chovatelů domácích prasat a uživatelů honiteb. Je nezbytné průběžně sledovat zdravotní stav a úhyny u prasat domácích i divokých a veškeré podezření na výskyt nákazy hlásit příslušné KVS.

Je vždy lepší vyšetřit deset zvířat s negativním výsledkem než neprovést vyšetření pozitivního jedince.

Zpracováno podle článku MVDr. Petra Šatrána, Ph.D., a prof. MVDr. Dagmar Zendulkové, CSc., Africký mor prasat ohrožuje Evropu (Svět myslivosti č. 9/2013).

Typ choroby

Oblasti výskytu

Vlastnosti viru

Příznaky nákazy

Způsob přenosu

Léčba

Vakcinace

Co je nutné udělat při podezření nákazy AMP?

nebezpečné, vysoce nakažlivé onemocnění domácích a divokých prasat
kavkazské republiky, Ruská federace, Ukrajina, Bělorusko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Polsko, Česká republika
velmi odolný vůči nízkým teplotám, likviduje se vysokými teplotami
vysoká horečka, nechutenství, zažívací potíže, zácpa, zvracení, dýchací poruchy, krváceniny v játrech, slezině, na výstelce krevních cév a mízních uzlinách, narůžovělá až purpurová kůže s modrofialovými skvrnami; vysoká úmrtnost (až 100 %)
kontakt zdravých zvířat s nakaženými jedinci, s kontaminovanými předměty a prostředím; prostřednictvím klíšťáků rodu Ornithodoros
neexistuje
nevakcinuje se, vakcína se vyvíjí
neprodleně hlásit veterinární správě

Mor prasat neohrožuje lidské zdraví!

Africký prasečí mor – pro člověka není zatím nebezpečný, pro prasata smrtelný

Zjištění jednoho uhynulého divočáka, infikovaného virem afrického moru prasat, je informace pro chovatele velmi nepříjemná. Není žádný důvod k panice. Ve vztahu ke spotřebitelům je situace jednoduchá – africký mor prasat nepředstavuje žádné nebezpečí. Není přenosný na člověka, takže není vůbec třeba se vepřového masa bát – dokonce ani v případě, že by onemocnění proniklo až do samotných chovů. To se ale zatím nestalo a africký mor prasat je doložen na jediném uhynulém divočákovi.

Jediné problémy, které mohou vzniknout, jsou pouze na straně chovatelů. Mor je totiž pro prasata prakticky ve 100% smrtelný a neexistuje žádná léčba ani preventivní vakcinace. Jakmile by se mor do chovu dostal, znamenalo by to jeho naprostou likvidaci.

Zpráva o výskytu mezi divočáky není až tak velkým překvapením. O tom, že se virus pohybuje v relativně nedalekém okolí (Polsko, Ukrajina) všichni věděli. Nyní je jen s definitivní platností potvrzeno, že pronikl mezi divočáky už i do Česka.

 Chovatelé jsou, díky tomu dobře informováni o všech nebezpečích, která s morem souvisí a zároveň i se způsoby ochrany chovu. Velmi důležité je vystupňovat biologickou ochranu na maximální možnou úroveň.

 Prioritou je zabránění kontaktu zvířat v chovech s divokými zvířaty nebo s materiály ke kterým měla divoká zvířata přístup.

Pro malé chovatele prasat je důležité si uvědomit, že se africký mor prasat šíří prostřednictvím kontaminovaných potravin. Krmení prasat zbytky potravin je sice i za běžného stavu zákonem zakázáno, momentálně je ale dodržování tohoto zákazu ještě mnohem důležitější dokonce i v malochovech.

Výskyt afrického moru prasat na našem území může do určité míry omezit obchod s prasaty a zvýšit náklady, protože Státní veterinární správa může nařídit povinné vyšetřování. Velmi bude záležet na tom, jaký další postup zvolí Ministerstvo zemědělství a již zmíněná Státní veterinární správa.

Důležitou informací pro všechny spotřebitele je fakt, že není žádný důvod k panice nebo k jakýmkoli obavám z konzumace vepřového masa a dokonce ani toho z divokých prasat.

-SCHP-

Víte že ….

Prase je schopno růst až rychlostí 1,5 kg za den? Prasnice je schopna každý rok vychovat více ne 30 selat a v jednom vrhu jich bývá mezi 10-16 selaty. Vepřové maso v některých partiích obsahuje jen 1,2% tuku, což je obdobné jako u masa drůbežího.

Budete mít zájem:  Polychlorované bifenyly – čím jsou nebezpečné pro naše zdraví?

Africký mor prasat hlásí první výskyt v Česku

Státní veterinární správa v současnosti připravuje mimořádná veterinární opatření. Na jejich základě bude kolem místa nálezu zvířete vymezeno pásmo (tzv. zamořená oblast). V něm bude platit zákaz lovu divokých prasat a zintenzivní se jejich monitoring.

Zároveň bude vyhotoven soupis všech  domácích prasat chovaných v tomto pásmu a chovatelé budou mít povinnost hlásit změny zdravotního stavu zvířat. Dopředu budou také muset informovat příslušnou krajskou veterinární správu o případné plánované porážce prasete.

Přečíst článek ›

„Je vidět, že naše veterinární správa pracuje efektivně, protože se jí zdroj nákazy podařilo rychle odhalit. Zatím tedy máme důvod k ostražitosti, nikoliv ale k přehnaným obavám.

Pokud by se ale přece jen nákaza rozšířila do komerčních chovů, požadovali bychom pro naše chovatele po Evropské komisi mimořádné kompenzace za ušlé příjmy,‘ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Mor je totiž pro prasata prakticky ve 100 procentech smrtelný a neexistuje žádná léčba ani preventivní vakcinace. Jakmile by se mor do chovu dostal, znamenalo by to jeho naprostou likvidaci.

Svaz chovatelů prasat však připomíná, že není žádný důvod k panice. ‚Africký mor prasat nepředstavuje pro člověka žádné nebezpečí, takže není vůbec třeba se vepřového masa bát – dokonce ani v případě, že by onemocnění proniklo až do samotných chovů. To se ale zatím nestalo.‘

Přečíst článek ›

V souladu s platnou legislativou bude vytvořena odborná skupina složená z veterinářů, lovců, odborníků na nákazy zvířat a expertů na volně žijící zvířata.

Skupina bude asistovat krajské veterinární správě při analýze situace, definování infikované oblasti a při realizaci ozdravovacího programu.

„Všechna přijatá opatření mají za cíl především zamezit tomu, aby se nákaza dostala do chovů prasat domácích,‘ uvedl ústřední ředitel Státní veterinární zprávy Zbyněk Semerád.

Africký prasečí mor – pro člověka není zatím nebezpečný, pro prasata smrtelnýZdroj: Deník Data / David Valenta

Jedná se o je akutní, vysoce nakažlivé onemocnění, přičemž původním zdrojem nákazy bylo prase bradavičnaté, od kterého se infikovala klíšťata. Onemocnění se projevuje vysokou horečkou až 42 stupňů Celsia, která může trvat i několik dnů.

První příznaky se objevují při poklesnutí teploty. Zvířata jsou malátná, těžce dýchají, nepřijímají potravu, trpí krvavým průjmem a zvrací.

V populaci divokých prasat se virus šíří zejména přímým kontaktem, ale také krmivem, vodou a kontaminovanými předměty.

Protože je africký mor prasat nebezpečná nákaza, platí při jejím výskytu na území členského státu EU závazná pravidla. Česká republika jako každý jiný členský stát bude muset do 90 dní od potvrzení prvního případu zaslat Evropské komisi plán opatření k vymýcení onemocnění v definované infikované oblasti.

Africký mor prasat se již několik let vyskytuje v některých zemích bývalého Sovětského svazu, v Pobaltí i v sousedním Polsku, v poslední době také na Ukrajině. Již od konce 70. let 20.

 století se vyskytuje také na Sardinii, odkud se však dál nešíří. Od roku 2014 je v České republice prováděn monitoring u všech uhynulých divokých prasat.

Do konce roku 2016 bylo sérologicky a virologicky vyšetřeno celkem 467 vzorků, všechny s negativním výsledkem.

Přečíst článek ›

Africký mor na Zlínsku unikl z ohraničené zóny. Zabil sedm divočáků mimo ni

Africký mor prasat se na Zlínsku rozšířil mimo vysoce rizikovou oblast ohraničenou ohradníky. Uvedl to ředitel krajské veterinární správy František Mahdalík. Veterináři podle něj nemoc potvrdili u sedmi divokých prasat nalezených mimo ohraničenou zónu. Nic ale v opatření měnit nebudou, zjištění nejsou vážná.

U šesti uhynulých kusů byla nákaza potvrzena 23. prosince. Divoká prasata byla nalezena zhruba 1500 metrů od ohradníků u obce Lípa. Dalšího uhynulého divočáka našli myslivci na rozhraní katastrů Želechovic nad Dřevnicí, Lípy a Zlína-Kudlova ve vzdálenosti asi tří kilometrů od ohradníků. Nemoc u něj byla podle Mahdalíka potvrzena 30. prosince.

„Šlo o starší úhyny, prasata byla v době nálezu mrtvá minimálně týden. Všechny nálezy jsou stále v takzvané červené zóně. Z hlediska veterinárních opatření se tedy zatím nic nemění,“ uvedl Mahdalík. Do červené zóny spadá kromě rizikové oblasti ohraničené ohradníky i několik okolních honiteb.

Podle Mahdalíka je pravděpodobné, že nalezení divočáci přebíhali do vysoce rizikové oblasti zvenčí. Uvnitř ohradníků se pak nejspíše nakazili. Dohromady mělo jít o skupinu deseti divokých prasat. Sedm z nich uhynulo, tři zastřelili 23. prosince myslivci. Ani u jednoho z ulovených divočáků přitom testy nemoc nepotvrdily.

Problémy začaly loni v červnu

O víkendu myslivci podle Mahdalíka doplní účinnou látku v pachových ohradnících. Ta vydrží aktivní zhruba dva měsíce, myslivci ji ale znovu aplikují každé čtyři týdny.

Africký mor prasat není nebezpečný pro člověka, kromě divočáků však zabíjí i domácí prasata. První případ choroby v Česku potvrdili veterináři u dvou divokých uhynulých zvířat nalezených loni v červnu na okraji Zlína. Od té doby byla laboratorními testy choroba potvrzena u zhruba 200 uhynulých, ulovených či odchycených zvířat.

Nebezpečí nehrozí jen od zvířat

Prozatím je africký mor prasat stále dost daleko od hranic ČR. Nicméně poměrně rychlý postup této nákazy, ohrožující divoká i domácí prasata, přes východní oblasti Evropy k severu je vážným varováním pro všechny evropské země.

Na možné riziko zavlečení afrického moru prasat jsme chovatele upozorňovali již na počátku února a znovu pak v polovině. Je však vhodné uvést, že riziko nehrozí nejen prostřednictvím divokých prasat, ale i prostřednictvím nedostatečně tepelně opracovaných potravin živočišného původu (které obsahují vepřové maso).

Africký mor prasat je nebezpečné, vysoce nakažlivé onemocnění domácích i divokých prasat všech plemen a věkových kategorií. Na člověka se nepřenáší. Původcem nákazy je DNA virus, který se ve vnímavých prasečích populacích velmi rychle šíří a u nakažených zvířat vyvolává širokou škálu klinických příznaků.

K přenosu nákazy dochází přímým kontaktem, krví, spermatem nebo nepřímo prostřednictvím dopravních prostředků, pomůcek a materiálu. Významným způsobem přenosu je rovněž přenos kontaminovanými produkty živočišného původu, především pak masem a masnými výrobky.

Virus je vysoce odolný ve vnějším  prostředí i v materiálech živočišného původu. V kontaminovaných výbězích zůstává plně infekční nejméně po dobu jednoho měsíce, v trusu přežívá při pokojové teplotě 11 dnů, v krvi uchovávané při 4 °C až rok a půl.

Ve vykostěném vepřovém mase, uskladněném při teplotě 4 °C, zůstává infekční po dobu 150 dnů, 140 dnů v  sušené šunce a dokonce několik let v mase zmraženém. Velmi často nastává přenos nákazy právě prostřednictvím syrových nebo nedostatečně tepelně upravených výrobků obsahujících vepřové maso.

Virus spolehlivě ničí vysoké teploty. Při 56 °C je inaktivován za 70 minut a při 60 °C již za 20 minut.

Právě proto je na místě upozornit cestující do zemí Ruské federace, do Litvy, popřípadě do Polska, aby nepodstupovali riziko a žádné takové potraviny do ČR nedováželi. Nejde o ohrožení zdraví lidí, africký mor prasat není přenosný na člověka, ale o ohrožení chovů prasat.

Zavléci nákazu je možné tak, že zbytky nedostatečně tepelně opracovaných potravin pozře prase. (A že to je možné, o tom například svědčí zavlečení jiné nebezpečné nákazy – slintavky a kulhavky – do Velké Británie v devadesátých letech z Afriky, šlo o nelegální dovoz masa do etnických restaurací. A co to stálo peněz tuto nákazu zlikvidovat).

Nákazovou situaci, nejen pokud jde o africký mor prasat, sleduje Komise a samozřejmě i Státní veterinární správa.

Podrobnější informace o africkém moru prasat jsou na www.svscr.cz, například v tiskových zprávách z 3. 2. a 19. 2.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS

Mor výskyt

Velký londýnský mor v letech 1665-1666, mor v Itálii 1629-1631 nebo vídeňský v roce 1679, který roku 1680 zasáhl i české země a vyžádal si zde na 100 000 obětí.

Poslední významný výskyt moru v západní Evropě je epidemie v Marseille v letech 1720-1721 Mezi onemocnění, která mohou vykazovat podobné příznaky u prasat, patří klasický mor prasat, Aujeszkyho choroba, vezikulární stomatitida, vezikulární choroba prasat, či slintavka a kulhavka.

Výskyt v Evrop� Africký mor prasat (AMP) je velmi nebezpečné, nakažlivé onemocnění domácích i divokých prasat všech plemen a věkových kategorií. Vnímavé jsou i další druhy z čeledi prasatovití (Suidae). AMP je charakteristický vysokou, téměř 100 % letalitou. Na člověka se nepřenáší

Mor – Wikipédia

Africký mor prasat (AMP) byl k dnešnímu dni potvrzen u 94 uhynulých divočáků, přičemž všechny nově zjištěné pozitivně testované nálezy se nacházejí v katastrech (vysoce riziková oblast), kde již byl AMP dříve potvrzen Africký mor prasat je nebezpečné, vysoce nakažlivé onemocnění domácích i divoce žijících prasat všech plemen a věkových kategorií.

Původcem je virus vyvolávající u postižených zvířat širokou škálu klinických příznaků Výskyt/přenos. Primárně se mor vyskytuje u volně žijících hlodavců (např.

Budete mít zájem:  Huntingtonova choroba – příznaky, příčina a léčba

krys, myší, veverek a psounů stepních), a to akutně nebo chronicky, podle toho, zda se jedná o hlodavce žijící ve městě nebo v přírodě Mor je vysoko nákazlivá, bakteriálna infekčná choroba, ktoré sa môže vyskytovať buď ako žľazový alebo ako pľúcny mor. Táto choroba je pôvodne ochorením vyskytujúcim sa u divo žijúcich hlodavcov (zoonóza).

Dnešný výskyt choroby je hlásený už len z morom zamorených rezervoárov divoko žijúcich hlodavcov Výskyt afrického moru prasat v Evropě (k 18. 12. 2018) Zdroj: Friedrich-Loeffler-Institut Bundesforschungsinstitut für Tiergesundheit. Výskyt nákazy AMP ve světě dle WHASIS Interface zde. Výskyt nákazy AMP v EU (Evropská komise) zd

Tuberkulóza, mor nebo vzteklina. Česko je v obklíčení zvířecích nemocí.

Okolní země se potýkají s řadou nákaz, které se v České republice v současné době zatím nevyskytují Mor včelího plodu (Histolysis infectiosa perniciosa larvae apium) je závažné onemocnění včelích larev.

Nemoc způsobuje bakterie Paenibacillus larvae larvae. Jeho odolné spory přežívají v půdě i mnoho desítek let a způsobují dlouhodobé zamoření oblasti nákazy

Českem se šíří včelí mor v největší míře od konce války . Rozšíření moru včelího plodu v Česku je v současné době největší od druhé světové války Ide o prvý zaznamenaný výskyt ASF u domácich ošípaných chovaných na poľských farmách.

V okrese Grodek už tento rok identifikovali deväť prípadov ASF u diviačej zvery. Rusko a Čína vtedy reagovali zákazom dovozu poľských bravčových výrobkov, čo spôsobilo pokles ich domácich cien – Klasický mor ošípaných (KMO) – Kat.

horúčka oviec (Bluetongue) – Orthobunyavírus – Scrapie – Vtáčia chrípka; Mimoriadne núdzové opatrenia; Mesačné výkazy o výskyte nákazlivých chorôb zviera

Vlčí mor – Druidská bylina. Cena Zdroje O rituálních rostlinách Druidský herbář Nákup Prodej 15 Mor včelího plodu je rozšířen po celém světě.

V Česku se díky radikálním postupům při tlumení nákazy podařilo výskyt choroby snížit na desetiny procenta Africký mor prasat pronikl do západní Evropy, jeho výskyt ve čtvrtek oznámila Belgie.

Francie posiluje kontroly v příhraničních regionech a do Belgie v pondělí přijede eurokomisař pro zdraví Vytenis Andriukaitis Výskyt moru v minulosti. První morová epidemie.

Za první skutečnou morovou ránu je považována epidemie, která se rozšířila v Malé Asii a Cařihradu za vlády římského císaře Justinina (tzv. Justiniánův mor), přesněji od roku 542 př. n. l., trvala 50 let a zahubila prý 100 milionů lidí Snina. Mor sa objavil pri ukrajinskom meste Ľvov, ktoré Rumunska, kde bol taktiež prvý výskyt AMO u diviačej zveri potvrdený až v júni 2018. Situácia.

Ze všech hlášených onemocnění se jedná ve 124 případech o plicní mor (včetně 21 úmrtí), 68x jde o bubonickou formu moru (včetně devíti úmrtí), 1x septický mor a 1x neurčený případ moru. Případy onemocnění se vyskytují ve 20 centrálních, východních a severních okresech na Madagaskaru Popis moru.

I když se název mor v minulosti přeneseně používal obecně pro různé infekční nemoci, které způsobovaly epidemie s vážnými důsledky pro obyvatelstvo, mor ve skutečnosti je závažné infekční onemocnění způsobené bakterií Yersinia pestis Název onemocnění: Mor včelího plodu (Histolysis infectiosa perniciosa larvae), pokud se opakovaně potvrdí výskyt nákazy na stanovišti v průběhu 1 roku Informácie o Africkom more ošípaných Africký mor ošípaných (AMO) je vírusová, vysoko kontagiózna infekcia domácich ošípaných, európskych diviakov, amerických diviakov a afrických divo žijúcich sviňovitých (prasa bradavičnaté, diviak štetinatý, diviak madagaskarský, diviak pralesný) Výskyt a rozšíření: v horách na vlhkých až mokrých humózních stanovištích, u pramenů, u řek. Záměna: oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum ssp. vulparia). Květy světle žluté, horní okvětní lístek tvoří úzkou helmu, její výška je mnohem větší než šířka. Roste v horách. Celá rostlina je také prudce jedovatá

Výskyt u nás dosud nebyl popsán a ani od chovatelů nejsou podstatné, ověřené informace nebo zkušenosti s touto novou formou onemocnění moru králíků. K získání přehledu o výskytu potřebujeme aktuální informace z postižených chovů Považuje sa za ešte nebezpečnejšiu nákazu, ako je klasický mor prasiat.

Ten najmä v deväťdesiatych rokoch prispel k likvidácii chovov pozdĺž slovenskej hranice s Maďarskom. Africký mor ohrozuje Slovensko aktuálne z východnej aj zo západnej hranice, vlani registrovali jeho výskyt aj v Poľsku Mor v širším, resp. přeneseném, resp.

historickém slova smyslu znamená jakékoliv vážné infekční onemocnění s výrazným dopadem na společnost, v moderní mluvě se v tomto významu už prakticky nepoužívá, ale ve starší literatuře a zejména ve středověkých a raně novověkých kronikách a dějepisných pojednáních je toto pojetí běžné Africký mor prasat – první výskyt v České republice – Zdravý Brod – Aktuality – Město Český Brod. Dne 26. 6. 2017 potvrdila Národní referenční.

Mor – Wikipedie

  • na Madagaskaru, k 20. říjnu 2017 zde bylo nakaženo 1153 obyvatel a 53 již na mor zemřelo.
  • V širšom zmysle mor vôbec. Existujú však i odlišné názory na pôvodcu pandémie (pozri kapitolu Príčiny pandémie). Všeobecne sa predpokladá, že názov
  • Mor. Plague. Plāga. nekróza ruky při moru. Původce, Yersinia pestis Klinicky diagnostikujeme mor v oblastech jeho endemického výskytu. Původce
  • Prehľad Mor je bakteriálne infekčné ochorenie vyskytujúce sa v epidémiách, Dnešný výskyt choroby je hlásený už len z morom zamorených
  • Čo je mor? Mor je ochorenie prenosné zo zvieraťa na človeka. Výskyt moru na madagaskarskej náhornej plošine je endemický. Objavuje sa

Česko dokázalo jako první na světě vymýtit africký mor prasat, potvrdila EU

Česká republika je po téměř dvou letech oficiálně považována za zemi bez nákazy afrického moru prasat (AMP), Evropská komise o tom informovala Česko a další členské země, sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Česko se tak podle veterinářů stalo zatím první zemí na světě, která dokázala tuto nemoc na svém území vymýtit. Zruší se mimořádná veterinární opatření na Zlínsku.

Choroba se stále šíří po evropských státech, například v Polsku a Belgii, podle ústředního ředitele SVS Zbyňka Semeráda je riziko nového zavlečení nemoci do ČR velké. Nemoc, která není nebezpečná pro člověka, přenášejí například divoká prasata.

‚Dnes již můžeme říci, že se nám podařilo něco, co může být dobrým příkladem i pro ostatní státy postižené AMP. Lze proto s jistotou konstatovat, že AMP je možné zastavit a vymýtit.

V krátké době ukončíme poslední veterinární opatření, která jsou ještě na Zlínsku v platnosti,‘ dodal Semerád.

Například se na Zlínsku zruší zóna s intenzivním odlovem prasat, změní se také tamní pravidla pro lov divočáků. Změny by měly nastat ve čtvrtek.

Semerád upozornil, že na začátku období, kdy se nemoc v Česku vyskytla, šlo Česko proti některým doporučením Evropské unie a některých expertů. Ti chtěli, aby se nedělalo nic, pouze se divoká prasata vyšetřovala. Veterináři podle něj také odolali tlaku odborníků, kteří chtěli prasata ihned vystřílet.

‚Vedle toho jsme měli určité štěstí – ta lokalita byla mezi čtyřmi silnicemi, měli jsme možnost ten pohyb nebo přesuny omezit, a to bylo velice významné,‘ řekl Semerád. Podle ředitele tak mohly být v místě vybudované sice ne stabilní ploty, ale pachové a elektrické ohradníky. ‚Ve chvíli, kdy tam byl klid pro divoká prasata, tak neměla důvod se přesouvat,‘ dodal.

Veterináři navíc v oblasti na některých pozemcích přikázali, že zemědělci nesmí sklízet polní plodiny, které následně sloužily prasatům jako krmivo. Poté veterináři zjistili, že se nakažená zvířata drží pouze v jedné části vymezené oblasti, do druhé tak pustili myslivce a následně policii. Policejní odstřelovači podle něj spíše stříleli velké kňoury a bachyně, myslivci spíše mladší kusy.

Přímé náklady podle něj dosáhly 180 milionů korun, zbytek pak stál 120 milionů korun například ve zvýšených nákladech právě veterinářů.

Ostatní státy unie se pak v současnosti o opatřeních, která ČR přijala, učí. Západní Evropa si podle Semeráda mění legislativu, aby mohla přikazovat právě například nesklízení plodin zemědělcům, jako se to stalo v Česku. Kromě EU se nyní nemoc šíří i Asií, například Čínou, Vietnamem nebo Mongolskem.

První dva uhynulí divočáci, u kterých se později potvrdil africký mor prasat, byli nalezeni předloňského 21. a 22. června na kraji Zlína poblíž areálu Krajské nemocnice T. Bati. Africký mor prasat se v Česku objevil poprvé, přenášejí jej volně žijící zvířata, pro lidi není nebezpečný.

Ve vysoce rizikové oblasti vytyčené v okolí krajského města veterináři následně potvrdili africký mor prasat u více než 200 uhynulých, zastřelených nebo odchycených divokých prasat.

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *