Údaje za rok 2015 ukazují, které orgány napadá rakovina nejčastěji. V ČR šlo nejčastěji o tato nádorová onemocnění: rakovina trávicího ústrojí, rakovina prsu a rakovina kůže.
Z aktuální analýzy, kterou provedla Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), vyplynulo, že u těchto tří diagnostických skupin stouply za poslední tři roky náklady na léčbu o bezmála tři sta milionů korun. VZP srovnání provedla při příležitosti Květinového dne Ligy proti rakovině (www.denprotirakovine.cz/sbirka-2016).
Letošní jubilejní dvacátou veřejnou sbírku Český den proti rakovině pořádá Liga ve středu 11. května. Dobrovolníci ve žlutých tričkách budou nabízet v ulicích měst žluté kytičky s růžovou stužkou.
Barvou stužky Liga symbolicky připomíná téma, které Liga letos zvolila k informační preventivní kampani, a sice rakovinu prsu u žen i mužů.
Náklady na léčbu rakoviny rostou
Náklady na léčbu nejčastějších onkologických onemocnění jdou do miliard. Za léčbu rakoviny trávicího ústrojí, rakoviny prsu a rakoviny kůže vydala jen VZP, která je největší zdravotní pojišťovnou u nás, v loňském roce více než 5,4 miliardy korun.
„Porovnání nákladů v letech 2013 a 2015 ukázalo, že nejrychleji rostly částky vydané za léčbu rakoviny kůže (+53,25 %). Ještě rychlejší byl přitom nárůst nákladů u zhoubného melanomu, což je jeden z typů rakoviny kůže,“ uvádí mluvčí Oldřich Tichý. „Za léčbu rakoviny prsu vydala loni VZP o 6,96 % více než v roce 2013. Náklady na rakovinu trávicího ústrojí zůstaly v podstatě stejné.“
Následující tabulka VZP ukazuje, které orgány postihují nádory nejčastěji, kolik stojí léčba a jaký je trend v porovnání tří předchozích let. Uvedené počty pacientů přitom představují všechny nemocné, kteří byli v daném roce s rakovinou konkrétního orgánu léčeni, tedy nejen nově odhalené případy. Náklady jsou uvedeny v tisících korun.
| 2013 | 2014 | 2015 | Srovnání 2013/2015 | |||||
| Pacienti | Náklady | Pacienti | Náklady | Pacienti | Náklady | Pacienti | Náklady | |
| Hlava a krk | 6 839 | 247 917 | 6 827 | 260 165 | 6 917 | 261 811 | +1,14 % | +5,60 % |
| Trávicí ústrojí | 47 730 | 2 858 800 | 48 283 | 2 992 341 | 48 253 | 2 851 157 | +1,10 % | -0,27 % |
| Dýchací ústrojí | 16 899 | 805 231 | 16 693 | 873 049 | 16 574 | 820 687 | -1,92 % | +1,92 % |
| Kosti a kloubní chrupavky | 1 838 | 52 514 | 1 774 | 60 011 | 1 720 | 61 819 | -6,42 % | +17,72 % |
| Kůže | 61 584 | 314 311 | 62 966 | 417 980 | 66 094 | 481 692 | +7,32 % | +53,25 % |
| Prsa | 51 725 | 1 935 825 | 52 290 | 1 985 500 | 53 286 | 2 070 600 | +3,02 % | +6,96 % |
| Ženské pohlavní orgány | 23 728 | 543 602 | 22 845 | 528 237 | 22 238 | 529 666 | -6,28 % | -2,56 % |
| Mužské pohlavní orgány | 41 110 | 997 182 | 41 770 | 1 071 399 | 43 556 | 1 098 756 | +5,95 % | +10,19 % |
| Močové ústrojí | 29 607 | 929 423 | 30 107 | 981 989 | 30 368 | 947 778 | +2,57 % | +1,97 % |
| Oko a centrální nervová soustava | 5 125 | 273 248 | 4 926 | 281 780 | 4 979 | 297 710 | -2,85 % | +8,95 % |
| Štítná a jiné žlázy s vnitřní sekrecí | 8 520 | 80 691 | 8 073 | 74 193 | 8 236 | 66 947 | -3,33 % | -17,03 % |
Pozn.: Součet pacientů ve všech uvedených skupinách neodpovídá celkovému počtu pacientů s libovolnou onkologickou diagnózou – někteří jsou totiž uvedeni ve více skupinách, protože u nich nemoc postihla více orgánů. Autor: VZP
Řadě onkologických onemocnění lze předcházet pomocí prevence. VZP i další zdravotní pojišťovny se to snaží zohlednit i v nabídce benefitů, které pro své klienty připravují.
Kompletní přehled a porovnání benefitů zdravotních pojišťoven najdete na našem serveru 120na80.cz:
Zdroj: TZ VZP, www.denprotirakovine.cz
Analýza: Náklady na tři nejčastější skupiny nádorů stouply za tři roky o 300 milionů – VZP ČR
10. 5. 2016
Více než 5,4 miliardy korun vydala v loňském roce VZP za léčbu rakoviny trávicího ústrojí, rakoviny prsu a rakoviny kůže. Právě tato nádorová onemocnění postihují v Česku nejvíce lidí.
Z aktuální analýzy, kterou teď provedla největší tuzemská pojišťovna, vyplynulo, že u těchto tří diagnostických skupin stouply za poslední tři roky náklady na léčbu o bezmála 300 milionů korun.
VZP srovnání provedla při příležitosti středečního Květinového dne Ligy proti rakovině.
Porovnání nákladů v letech 2013 a 2015 ukázalo, že nejrychleji rostly částky vydané za léčbu rakoviny kůže (+53,25 %). Ještě rychlejší byl přitom nárůst nákladů u zhoubného melanomu, což je jeden z typů rakoviny kůže. Nástup nových přípravků v tomto případě zvýšil výdaje o 103 %.
Za léčbu rakoviny prsu vydala loni VZP o 6,96 % více než v roce 2013. Náklady na rakovinu trávicího ústrojí zůstaly v podstatě stejné.
Následující tabulka přesně ukazuje, které orgány postihují nádory nejčastěji, kolik stojí léčba a jaký je trend v porovnání tří předchozích let. Uvedené počty pacientů přitom představují všechny nemocné, kteří byli v daném roce s rakovinou konkrétního orgánu léčeni, tedy nejen nově odhalené případy. Náklady jsou uvedeny v tisících korun.
Kde nejčastěji útočí rakovina (náklady v tis. Kč)
| Pacienti | Náklady | Pacienti | Náklady | Pacienti | Náklady | Pacienti | Náklady | |
| Hlava a krk | 6 839 | 247 917 | 6 827 | 260 165 | 6 917 | 261 811 | +1,14 % | +5,60 % |
| Trávicí ústrojí | 47 730 | 2 858 800 | 48 283 | 2 992 341 | 48 253 | 2 851 157 | +1,10 % | -0,27 % |
| Dýchací ústrojí | 16 899 | 805 231 | 16 693 | 873 049 | 16 574 | 820 687 | -1,92 % | +1,92 % |
| Kosti a kloubní chrupavky | 1 838 | 52 514 | 1 774 | 60 011 | 1 720 | 61 819 | -6,42 % | +17,72 % |
| Kůže | 61 584 | 314 311 | 62 966 | 417 980 | 66 094 | 481 692 | +7,32 % | +53,25 % |
| Prsa | 51 725 | 1 935 825 | 52 290 | 1 985 500 | 53 286 | 2 070 600 | +3,02 % | +6,96 % |
| Ženské pohlavní orgány | 23 728 | 543 602 | 22 845 | 528 237 | 22 238 | 529 666 | -6,28 % | -2,56 % |
| Mužské pohlavní orgány | 41 110 | 997 182 | 41 770 | 1 071 399 | 43 556 | 1 098 756 | +5,95 % | +10,19 % |
| Močové ústrojí | 29 607 | 929 423 | 30 107 | 981 989 | 30 368 | 947 778 | +2,57 % | +1,97 % |
| Oko a centrální nervová soustava | 5 125 | 273 248 | 4 926 | 281 780 | 4 979 | 297 710 | -2,85 % | +8,95 % |
| Štítná a jiné žlázy s vnitřní sekrecí | 8 520 | 80 691 | 8 073 | 74 193 | 8 236 | 66 947 | -3,33 % | -17,03 % |
Pozn.: Součet pacientů ve všech uvedených skupinách neodpovídá celkovému počtu pacientů s libovolnou onkologickou diagnózou – někteří jsou totiž uvedeni ve více skupinách, protože u nich nemoc postihla více orgánů.
Řadě onkologických onemocnění lze předcházet pomocí prevence. VZP se to snaží zohlednit i v nabídce benefitů, které pro své klienty připravuje. Ke snížení počtu nemocných s rakovinou plic by například mohlo významně přispět omezení kouření. Kuřáci, kteří se chtějí svého zlozvyku zbavit, proto mohou od VZP získat příspěvek na odvykání kouření až 2 500 korun.
Šanci na úspěšnou léčbu případného onkologického onemocnění může významně zvýšit jeho zjištění v raném stadiu. VZP proto svým klientům poskytuje také příspěvek na vyšetření kožních znamének – to může pomoci včas odhalit například zhoubný melanom.
Požádat o něj mohou jak dospělí, tak rodiče pro své děti. Více informací najdete zde. Zájem o příspěvek rok od roku roste.
Zatímco v roce 2014 ho čerpalo 2 338 klientů a VZP jim vyplatila 1 050 717 korun, loni už si o příspěvek řeklo 5 444 lidí a pojišťovna mezi ně rozdělila 2 340 030 korun.
Velký význam má rovněž projekt adresného zvaní klientů VZP na preventivní vyšetření, která mají vyloučit rakovinu děložního hrdla, rakovinu prsu a rakovinu tlustého střeva a konečníku. V letech 2014 a 2015 pozvala VZP na tyto prohlídky 1,2 milionu svých klientů a pokračuje v tom i v letošním roce.
Mgr. Oldřich Tichývedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí
5 nejčastějších rakovin, které hrozí ženám. Jak je poznáte?
Foto: vectorfusionart, Shutterstock.com
Rakovina rozhodně není pouze ženská či mužská záležitost, riziková je pro obě pohlaví. Nicméně různé typy karcinomů jsou více specifické pro jednu, či druhou stranu, a rozhodně nejde jen o rakovinu prsu. Které typy nádorových onemocnění jsou nejčastější u žen?
Rozhlédněte se kolem a zamyslete se. Znáte někoho, kdo prodělal rakovinu? S největší pravděpodobností odpovíte ano. Bohužel nádorová onemocnění jsou v dnešní společnosti čím dál častější.
Podle dat Národního onkologického programu onemocní rakovinou v průběhu života každý třetí obyvatel České republiky a každý čtvrtý z nemocných zemře.
V číslech to znamená, že každoročně je karcinom diagnostikován u zhruba 96 500 Čechů a zemře zhruba 27 000 pacientů.
Dříve byla rakovina prsu spojována zejména se ženami staršími 40 let, jenže nemoc se nevyhýbá ani mladším ročníkům.
„Do pětatřiceti je nově diagnostikovaných kolem sto padesáti případů ročně, do čtyřiceti pak čtyři sta ročně,“ říká docentka Petra Tesařová z Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1.
lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Proto není radno podceňovat prevenci samovyšetřením a od 45 let jednou za dva roky vyšetřením mamografem.
Celkový počet nových pacientek ročně je podle docentky Tesařové kolem 7800. Klasickými příznaky jsou hmatatelná bulka, kožní změny na prsu a výtok z bradavek.
„Nepřímým příznakem je pak změna tvaru prsa, která je patrná nejčastěji při zvedání obou paží, velmi nebezpečným symptomem je zarudnutí prsu s otokem kůže, která vypadá jako pomerančová kůra.
“ Může jít totiž o inflamonorní karcinom, který mívá špatnou prognózu.
Foto: Gorodenkoff, Shutterstock.com
Ženy by po pětačtyřicátém roce měly chodit na mamograf každé dva roky
Nejčastějším nádorovým onemocněním ženských reprodukčních orgánů je rakovina děložního těla. Ročně potká přibližně 2000 pacientek, úmrtnost naštěstí díky preventivním vyšetřením není tak vysoká (kolem 450). Pokud se na prekancerózní změny přijde včas, lze je odstranit. Příznaky nebývají moc viditelné, zpozornět byste ale měly při hnisavém výtoku a neobvyklém krvácení.
Nemoc se nejčastěji objevuje u žen po 60. roce života, ohroženy jsou zejména ty, které začaly menstruovat dříve, anebo naopak měly menopauzu až později. Vliv má i životní styl spojený s nadváhou.
Rakovina vaječníků bývá mnohdy spojována s karcinomem prsu, oba dva druhy mohou být dědičné. „Mutace v genech BRCA1 a BRCA2 zvyšují riziko nádoru prsu až desetinásobně, nádoru vaječníků deseti až třicetinásobně, oproti riziku běžné populace,“ varuje lékařka Magdalena Uvírová, ředitelka CGB laboratoře, kde genetické mutace zkoumají.
Nemoc se ale nevyhýbá ani ženám, které v rodinné anamnéze genetickou mutaci nemají. Bohužel v tomto případě jsou příznaky nejasné, a tak když lékař nemoc odhalí, je těžší ji léčit.
Nejčastěji postihuje ženy mezi 50 až 75 lety, u mladších se vyskytuje zřídka.
Varovnými signály mohou být pocity nafouklého břicha, zácpa, průjem, ale také bolest břicha, zejména v podbřišku, časté močení a nechutenství.
Foto: michaeljung, Shutterstock.com
Bolesti břicha mohou být jedním z příznaků rakoviny vaječníků, bohužel často je lze zaměnit za jiné zdravotní problémy
Čím dál častěji ženy postihuje rakovina plic, a to nejen proto, že se zvyšuje počet kuřaček.
„Populace také stárne, a tím pádem se prodlužuje doba, kdy je nekuřačka žijící s kuřákem vystavována pasivnímu vlivu, který může vést ke vzniku bronchogenního karcinomu,“ vysvětluje Michaela Fridrichová, prezidentka Ligy proti rakovině. Tato organizace vyhlásila letošní rok právě rokem boje proti rakovině plic (příčin je ale mnohem více).
Bohužel v tomto případě je mortalita stále poměrně vysoká, pacienti totiž nevěnují příznakům pozornost. Patří mezi ně ranní kašel, zahlenění, menší kapacita plic, námahová dušnost.
Podle Michaely Fridrichové lidé lékaře vyhledají až ve chvíli, kdy v hlenech objeví krev, dušnost je příliš výrazná anebo se přidá teplota.
„I proto se ve světě znovu uvažuje o zavedení plicního screeningu, jako to bylo dříve,“ říká lékařka.
V posledních letech se stále častěji mluví také o rakovině tlustého střeva. Je to totiž všeobecně druhé nejčastější nádorové onemocnění v České republice. Ročně u nás přibývá zhruba 8000 pacientů. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR pak na tento druh nádorového onemocnění u nás ročně zemře zhruba 3000 lidí.
Pokud se ale nemoc odhalí v prvním stadiu, uvádí se, že je 86% šance na záchranu. Včasné odhalení je ale možné pouze screeningovým vyšetřením, tzv. kolonoskopií.
Mezi příznaky patří problémy se stolicí, jako je zácpa, anebo naopak průjem, bolest při vyprazdňování nebo bolest břicha.
Nemoc je ovlivněna také špatným životním stylem spojeným s nadměrnou konzumací tučného jídla a alkoholu a nedostatkem pohybu.
Chodíte na pravidelné kontroly k lékaři?
Nejčastější nádorová onemocnění mužů a žen: pokroky v léčbě rakoviny prsu a prostaty
10.03.2020: Nádor prsu je nejčastějším zhoubným nádorovým onemocněním u českých žen, nejčetnějším onkologickým onemocnění u mužů je rakovina prostaty. Každoročně jsou odhaleny u téměř 15 tisíc lidí. Prevence, moderní lékařské postupy a inovativní léky pomáhají prodloužit život a zlepšit komfort pacientek i pacientů s obávanou nemocí. Onemocnění zachycená ve včasných stadiích dnes mohou být zcela léčitelná, prodlužuje se také přežití pacientů a pacientek s metastatickými (nejpokročilejšími) fázemi nemoci. Pokrok jde ruku v ruce se zkvalitňováním života pacientů, zkracováním nutných hospitalizací a dřívějším návratem do pracovního procesu i běžného života. Díky úspěchům v léčbě ušetřily zdravotnický a sociální rozpočet od roku 2010 přes 1,6 miliardy korun.
Rakovina zahrnuje více než sto různých nemocí. Jedno mají ale společné – patologické buňky, které překotně rostou, množí se, vytvářejí nádor a postupně proniká i do vzdálených tkání a orgánů.
V České republice je každoročně diagnostikováno na 7 tisíc nových případů rakoviny prsu.
Zvyšuje se také počet nových případů karcinomu prostaty – v roce 2019 to bylo více než osm tisíc případů (ve srovnání s rokem 2000, kdy bylo diagnostikováno „jen“ 3 000 nových případů).
Karcinom prsu: dřívější odhalení i souvislost s těhotenstvím
Rakovina prsu je dnes diagnostikována v časnějších stadiích než dříve, a to především díky vysoce výkonnému programu screeningu tohoto onemocnění.
V roce 2006 byla přibližně třetina zachycených případů v prvním klinickém stadiu, zatímco o deset let později šlo již téměř o polovinu případů. Karcinom prsu postihuje stále častěji i ženy mladší 45 let.
V pozadí vyššího záchytu onemocnění u mladších ročníků stojí větší důraz na prevenci, zvýšení osvěty a také zlepšení diagnostiky.
„Odpovědnost za postižení mladých žen karcinomem prsu lze dávat především stále narůstajícímu věku první gravidity. Věk první gravidity se posouvá nad 30 let a více. Není výjimkou gravidita po 40. roku věku,” uvádí doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D.
, MBA, předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP a přednostka Onkologické kliniky 2. LF UK a FN Motol. Dalším problémem může podle doc.
Prausové být oplodnění ve zkumavce neboli in vitro fertilizace (IVF) a související hormonální stimulace, kterou ženy podstupují.
Zkušenost Petry Svobodové, pacientky s rakovinou prsu, koordinátorky Bellis, projektu Aliance žen s rakovinou prsu určeného ženám mladším 45 let
„Bylo mi čerstvých 29 let. Jednoho pátečního večera jsem si náhodou v prsu nahmátla bouličku a hned v pondělí jsem zašla ke svému gynekologovi.
Ten mě se slovy, že to v mém věku určitě není nic vážného chtěl poslat domů. Trvala jsem ale na vyšetření, a tak mě nakonec poslal do mamologické poradny.
Po ultrazvuku a následné biopsii mi paní doktorka sdělila, že se bohužel jedná o agresivní karcinom prsu.“
Délka života pacientek se se prodlužuje
Z výsledků studie Inovace pro život vyplývá, že prevence, inovativní postupy a inovativní léky pomohly v porovnání období 2002–2006 a 2012–2016 prodloužit život pacientek ve všech stadiích onemocnění.
„Je skvělé, že míra pětiletého přežití od roku 1990 postupně vzrůstá také u čtvrtého, metastatického stadia onemocnění,“ vysvětluje Mgr.
Jakub Dvořáček, MHA, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).
„Každý den, každý měsíc, každý rok, který pacientka díky inovativní léčbě získá je velký benefit. Díky tomu může být se svými drahými, může pomáhat svým rodičům nebo vidět své děti růst. Čas „navíc“ je velký dar,“ doplňuje Eva Knappová, ředitelka Aliance žen s rakovinou prsu.
Nové léčebné možnosti a kratší pobyty v nemocnicích
Čím dříve je rakovina diagnostikována, tím se zvyšuje pravděpodobnost úspěšnosti léčby. Zároveň se snižuje pravděpodobnost komplikací a nežádoucích účinků spojených s agresivní cytostatickou léčbou. Inovativní léky proti karcinomu prsu dnes dokáží působit na jednotlivé části specifické pro nádorové buňky.
„Terčová, biologická, nebo cílená léčba je skutečně směrována na konkrétní struktury buňky nebo tkáně, a tudíž nepůsobí tak toxicky na zdravé buňky a tkáně jako léčba cytostatická.
Vstupuje do metabolického děje buňky, do cyklu buněčného dělení, reprodukce (množení) buněk, zastavuje růst cév nádoru a ničí již vytvořený cévní systém.
Imunoterapie nastartuje, nebo odbrzdí přirozeně kontrolovanou imunitu vlastní organismu a nastartuje ji proti cizorodým nádorovým buňkám, čímž zastaví jejich růst a odstraní je,” poukazuje na výhody inovativní léčby doc. Prausová.
Dalším přínosem inovativní léčby je překonání důsledků terapie, například výrazného poklesu počtu bílých krvinek, který může vyústit v rozvoj těžké infekce a vést k předčasnému ukončení onkologické terapie. Dnes jsou dostupné přípravky, které stimulují buňky v kostní dřeni k vývoji nových bílých krvinek, čímž se předejde riziku infekce. Onkologická léčba tak může pokračovat.
Biologická léčba je soustředěna do komplexních onkologických center. Díky vysoce specializované péči klesá nutnost dlouhodobé hospitalizace. „Podíl hospitalizací s délkou kratší nebo rovnou jednomu týdnu vzrostl z 56,8 % v období 2007–2010 na 79,9 % v období 2015–2018.
Primární ložisko karcinomu prsu se odstraňuje chirurgicky za krátké hospitalizace, následná onkologická léčba probíhá již zpravidla ambulantně,“ dokládá kratší pobyty pacientek v nemocnici prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.
, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.
Úspory na invalidních důchodech ve výši 1,52 miliardy korun
Dochází také k úsporám na vyplácených invalidních důchodech. Díky menšímu počtu hospitalizací a kratšímu pobytu v nemocnicích vzrostl počet pacientů schopných vrátit se zpět do zaměstnání.
„Jen od roku 2010 činily úspory na invalidních důchodech spojených s karcinomem prsu 1,52 miliardy korun.
Díky včasné diagnóze nemusí ženy absolvovat náročnou a nákladnou léčbu a mohou vést plnohodnotný život,” uvádí výsledky studie Jakub Dvořáček.
Karcinom prostaty: zvýšený záchyt onemocnění
Přestože rakovina prostaty roste většinou pomalu a obvykle bývá dobře léčitelná, podlehne jí přibližně každý pátý muž. Základem úspěšné léčby rakoviny prostaty je odhalit ji v raném stadiu, kdy bývá ještě zcela vyléčitelná.
„Pro diagnostiku asymptomatického karcinomu prostaty je primární stanovení hladiny prostatického specifického antigenu (PSA). Tu lze stanovit laboratorním vyšetřením z krevního vzorku odebraného například u praktického lékaře,” komentuje základní vyšetření doc. Prausová. Zvýšená hodnota PSA v krvi ještě neznamená rakovinu prostaty.
Důležité je hodnotu PSA sledovat, popřípadě provést biopsii, tj. histologicky vyšetřit odebrané vzorky tkáně z prostaty.
Širší terapeutické možnosti a delší doba přežití
Prostatu je dnes možné operovat laparoskopicky (miniinvazivní metoda) či roboticky, což snižuje riziko komplikací a umožňuje rychlejší zotavení. Díky inovativní medicíně dále existuje velká šíře terapeutických alternativ umožňující šetrnou a individualizovanou léčbu.
„Hormonální léčba je cílená na nádorové buňky, které nesou terč v podobě hormonálního receptoru. Po napojení léku na receptor dojde k zastavení růstu a množení nádorové buňky. Ne všechny nádory nosí v buňkách receptory, které lze ovlivnit hormonoterapií, karcinom prostaty je hormonálně senzitivním nádorem a lze jej tedy touto terapií léčit,” uvádí přednosti hormonální léčby doc. Prausová.
Současná léčba karcinomu prostaty nabízí nejen kvalitnější život, ale také šanci na úplné vyléčení. „Nádorová bujení odhalená v 1. nebo 2. stadiu jsou dnes v mnoha případech považována za zcela vyléčitelná.
Také v případech pozdějšího odhalení dosahuje dnešní medicína daleko lepších výsledků než v 90. letech minulého století.
U metastatického, nejagresivnějšího, stadia dosahuje více než 40 procent pacientů pětiletého přežití,“ vysvětluje Jakub Dvořáček.
Nižší úmrtnost, kratší délka hospitalizací
Dřívější diagnostika onemocnění a inovativní léčba pomáhají snižovat úmrtnost i nutnost hospitalizace. „Většina hospitalizací je v současné době kratší než 1 týden.
Podíl hospitalizací s délkou kratší nebo rovnou 1 týdnu vzrostl o 17 procentních bodů při srovnání období 2007–2010 a 2015–2018,” poukazuje na snížení dní strávených na lůžku prof. Dušek. Podle studie Inovace pro život rovněž dochází ke snížení vyplácených invalidních důchodů.
Ušetřené náklady a tedy ekonomické benefity inovativní léčby v této oblasti dosahují jen mezi lety 2013–2017 minimálně 112 milionů korun.
Ačkoliv si diagnózu karcinomu prostaty vyslechne více mužů než v minulosti, úmrtnost se díky pokroku v medicíně snížila. „Celkově pozorujeme za posledních 10 let značný nárůst v očekávané délce života. Mezi lety 2006 a 2016 narostla doba dožití u 70letých pacientů o 25,1 % u 60letých pak o 32,9 % a u 50letých dokonce o 44,6 %,“ doplňuje Jakub Dvořáček.
Kvalita života pacientů
Velká část pacientek s rakovinou prsu a pacientů s karcinomem prostaty je stále v aktivním věku, kdy nejen délka, ale i kvalita života hrají významnou roli.
„Inovativní léčba dokáže napomoci zpomalení vývoje onemocnění a dá se říci, že dnes dokážeme pomoci daleko většímu počtu pacientů než dříve.
Ti zároveň nemusí trávit dlouhé týdny v nemocnicích a daří se jim dříve vrátit zpět do života,“ uvádí závěrem Mgr. Jakub Dvořáček.
Tisková zpráva
Rakovina nemusí být děsivá. Podívejte se, jaká je prognóza u konkrétních diagnóz
U velké části pacientů vede onkologická diagnóza k depresi; část vyděsí natolik, že boj vzdají předem. Počet sebevražd u onkologicky nemocných je oproti běžné populaci přibližně dvojnásobný (anglicky).
V mnoha případech je přitom trauma zbytečné. U některých diagnóz je totiž šance na přežití ve srovnání s běžnou populací téměř stoprocentní.
V grafu najeďte myší na diagnózu, která vás zajímá. V levém sloupci se zobrazí barevná pole. V modrých oknech najdete dostupná data podle stadií rakoviny. Červené okno znamená, že data pro stadia nejsou k dispozici, pouze pro celkovou diagnózu. Číslo v okně uvádí naději na přežití. Vedle je údaj o podílu nemocných, které se lékaři pokoušejí vyléčit.
Zdroj dat: Národní onkologický registr České republiky
„Jsou onemocnění, jako nádory varlat nebo nádory prsu, u kterých při včasné diagnóze přežívají pacienti ve stejném procentu jako běžná populace,“ vysvětluje Jan Mužík z Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity.
„Dokonce se dostáváme do situace, kdy je pětileté přežití pacientů o něco pravděpodobnější než v běžné populaci. Pacienti jsou totiž pod kontrolou, a pokud se u nich objeví jiné závažné onemocnění, je díky tomu zachyceno.“
Co znamená „pětileté relativní přežití“?Pro měření účinnosti léčby rakoviny se obvykle používá pojem „pětileté relativní přežití“. Relativní znamená, že se nemocní porovnávají s těmi, kteří onkologické onemocnění diagnostikováno nemají.
Proto může být tohle číslo i vyšší než sto procent – v okamžiku, kdy pacienti s některou diagnózou rakoviny přežívají pravděpodobněji než zdravá část populace, zejména proto, že jsou pod lékařskou kontrolou.
Pokud pacient s diagnózou rakoviny přežije následujících pět let, považuje se riziko, spojené s tímto konkrétním nálezem, za zažehnané; proto právě „pětileté přežití“.
I dlouhodobě přežívající pacienti zůstávají pod kontrolou lékařů. Ne vždy jde totiž o úplné vyléčení. Velmi často dochází k recidivě, tedy návratu původního onemocnění.
Jak se zvyšuje doba přežití pacientů, setkávají se navíc lékaři se navíc s novým fenoménem: čím dál častěji zachytávají nová onemocnění u osob, které nádor měly již dříve v jiných lokalizacích. U jednoho z deseti onkologických pacientů se tedy i v případě úspěšné léčby rakovina objeví znovu a zasahuje jiný orgán.
„Vyšší výskyt nádorových onemocnění je jakousi daní za úspěchy, které se nám daří na téhle úrovni dosahovat,“ popisuje Mužík. „Při kumulativní pravděpodobnosti výskytu rakoviny platí, že asi třetina Čechů, pokud se dožije osmdesáti let, má pravděpodobnost nějakého nádorového onemocnění.“
Hlavní je přijít včas
Klíčem k úspěšné léčbě je včasná diagnóza. Ukazuje to třeba zmíněná rakovina prsu – pokud je odhalena v prvním stadiu, je pravděpodobnost pětiletého přežití prakticky stejná jako ve zdravé populaci. Odhalení ve čtvrtém, tedy posledním stadiu snižuje šanci na čtvrtinu.
Lékaři se spoléhají na programy plošného vyšetření populace, takzvané screeningy. Ty nabízejí pacientům v rizikovém věku vyšetření na nejčastější typy nádorových onemocnění.
Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.
Za 25 let se u některých typů nádorů zvýšila šance, že pacient rakovinu přežije. Důležité je přijít včas na vyšetření. Detaily v reportáži Ivety Vávrové
„Takový program dnes máme jen u rakoviny prsu, rakoviny tlustého střeva nebo konečníku a rakoviny hrdla děložního,“ upozorňuje Mužík. „U některých onemocnění není k dispozici přímo screening, ale provádíme vyšetření, které umožní zachytávat právě časná stadia. To je případ nádoru prostaty u mužů.“
Tam, kde je obtížnější rozpoznat příznaky, je šance na přežití obvykle nižší. Zhoubné nádory mozku a míchy, slinivky nebo žlučníku se v raných stadiích neprojevují nijak silnými příznaky, a jsou proto často objeveny až později, kdy se léčí daleko obtížněji.
Pokud je zhoubný nádor objeven včas, zvyšuje se také pravděpodobnost, že se ho lékaři pokusí odstranit. U prvních tří stadií rakoviny prsu se pokoušejí o vyléčení pacientky téměř vždy. Tam, kde je nádor objeven až ve čtvrtém stadiu, často nemůže být poskytnuta dostatečně účinná léčba zaměřená proti nádoru.
Každá rakovina nastupuje v jiném věku. Kdy poprvé zajít na prohlídku?
Rozhodující je tedy přijít včas. Co přesně tahle fráze znamená?
Obecně platí, že vyšší riziko onkologických onemocnění přichází s vyšším věkem. Pro stárnoucí populaci, jako je ta česká, je tedy rakovina závažný problém; umírá na ni dnes přibližně třetina populace.
„Vyšší délka dožití zvyšuje šanci, že se dožijete své rakoviny,“ komentuje demografický vývoj Jan Holčík z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
Pro ilustraci: zatímco u patnáctiletých Čechů se každoročně objeví 18 případů rakoviny na 100 tisíc lidí, u padesátiletých je to 502 případů a po osmdesátce dokonce 2203 případů.
Pro každé onkologické onemocnění je typický věk nástupu trochu jiný. V relativně nízkém věku se objevují například nádory varlat u mužů a nádory děložního hrdla u žen: u nich roste riziko nejrychleji mezi dvacátým a třicátým rokem života, nádory prsu začnou vážně hrozit po čtyřicítce.
U nejčastějších onkologických onemocnění – rakoviny prostaty, tlustého střeva a plic – prudce stoupá riziko nálezu kolem padesátého roku života. Sem proto míří i většina preventivních a screeningových programů.
Zdroj dat: Národní onkologický registr České republiky
Lékaři doporučují úvodní kontrolu mezi čtyřicátým a padesátým rokem, v případě genetické dispozice je však zapotřebí zahájit pravidelné kontroly co nejdříve. Vyšetření, které dokáže s vysokou pravděpodobností začínající nádor odhalit, nabízí síť onkologických center ve většině krajských měst.
V grafu se vyskytují také dvě netypická onkologická onemocnění, která se od ostatních výrazně liší. Je to hlavně diagnóza „jiný kožní nádor“. Ta je sice v populaci nejčastější, ale oproti jiným nádorům není tak nebezpečná. Na rozdíl od závažnějšího onkologického onemocnění kůže, melanomu, je u jiných kožních nádorů pětileté přežití prakticky stoprocentní.
Druhou netypickou diagnózou jsou „nádory in situ“. Jde o „nulté“ stádium nádoru, jeho objevení neznamená aktuální nebezpečí. Největší nástup ve věku 25-29 let odráží výsledky screeningu děložního hrdla.
Za minulých 25 let se prognózy zlepšily až pětinásobně
Hrůza z diagnózy „rakovina“ má velkou setrvačnost. Od roku 1990, kdy jsou k dispozici srovnatelná data, se přitom u drtivé většiny nemocí prognózy významně zlepšily.
Příkladem může být opět zhoubný nádor prsu. Šance na pětileté přežití se u něj zvedla z 66 na 84 procent; pokud byl objeven v prvním stadiu, šance se zvýšila z 91 na 99 procent. Ještě radikálnější změnu pak můžeme vidět u nádorů plic, tlustého střeva a prostaty.
„U nádorů tlustého střeva lze do budoucna předpokládat pozitivní vliv screeningu, jeho vliv byl však doposud limitován nedostatečným pokrytím cílové populace,“ vysvětluje doktor Mužík z Institutu biostatistiky a analýz. „To se postupně, i díky úspěšnému projektu adresného zvaní, daří zlepšovat.“
Následující graf ve výchozím stavu ukazuje, jak se zvýšila naděje na přežití mezi lety 1990 a 2010. Když najedete myší na konkrétní diagnózu, zobrazí se šance na přežití v jednotlivých obdobích, úplně vlevo v nestarším, vpravo v nejaktuálnějším. Červený box opět znamená, že jsou k dispozici pouze data pro celkovou diagnózu, modrý box znamená konkrétní stadium.
Zdroj dat: Národní onkologický registr České republiky
Pokrok v onkologii se projevuje zejména podílem pacientů s konkrétní diagnózou, u kterých se lékaři rozhodnou zhoubný nádor léčit. Přitom nemusí jít jen o čistě medicínské hledisko – léčba rakoviny patří k nejdražším, spolurozhoduje tedy i nákladnost léčby nebo věk pacienta.
Pokud se tedy u některé diagnózy za minulé čtvrtstoletí zlepšila prognóza, znamená to obvykle, že se léčí i případy, dříve považované za beznadějné. V případě zhoršení pak obvykle nejde o snížení kvality onkologické péče. „Může to znamenat, že se prostě snažíme léčit pacienty, kteří jsou na tom prognosticky hůř,“ vysvětluje Michal Uher z Institutu biostatistiky a analýz.
Diagnózou se zajímavým vývojem je zhoubný nádor plic. Data ukazují, že v posledních letech neklesá počet nálezů ani počet úmrtí. Při detailnějším pohledu se ale ukáže, že změny v diagnózách jsou poměrně zřetelné – jen jsou u mužů a u žen opačné. Zatímco u mužů výskyt i úmrtnost klesá, u žen roste. Souvisí to pravděpodobně s hlavním rizikovým faktorem, tím je kouření.
Současné trendy v léčení nádorových onemocnění řeší například únavu imunitního systému. Rozvoj nádoru vyžaduje jak genetickou predispozici, tak zátěž organismu, která oslabuje imunitní systém člověka. Imunitní systém pak nedokáže včas rozpoznat a zastavit nádorové bujení. Nově vyvíjená léčiva proto míří právě na posílení imunity.
„Délku života ale nemůžeme prodlužovat donekonečna, je to dáno i biologickým nastavením člověka,“ dodává Mužík. „Náš organismus je evolučně nastavený na úplně jinou délku života, než máme dnes.“
Aktuality
Publikováno: 23. 3. 2021
Vzhledem k zátěži personálu PZS v souvislosti s epidemií COVID-19 a rovněž vzhledem k technickým problémům u systémů ÚZIS pro sběr dat byl posunut termín pro odevzdání výkazů E (MZ) 2-01 – Roční výkaz o složkách platu, personálním a provozním vybavení poskytovatele zdravotních služeb a E (MZ) 3-01 – Roční výkaz o složkách mezd, personálním a provozním vybavení poskytovatele zdravotních služeb.
Publikováno: 15. 3. 2021
Máte zkušenosti v administrativě, s archivací, evidencí a jste komunikativní a rád/ráda se učíte nové věci? Zajímá vás zdravotnictví, informatika a statistika? Pokud ano, pak možná hledáme právě vás.
Sbíráme a zpracováváme statistická data pro zkvalitnění našeho zdravotnictví a aktuálně hledáme pro náš tým do Oddělení komunikace a vztahů s veřejností novou kolegyni/nového kolegu na pozici pracovník pro komunikaci s odbornou veřejností, pro vedení archivace a administrativy
Publikováno: 12. 3. 2021
Přesně před rokem byl ve spolupráci Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) a Institutu biostatistiky a analýz Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (IBA LF MU) oficiálně spuštěn web s oficiálními a aktuálními informacemi o koronavirové epidemii v ČR.
Publikováno: 10. 3. 2021
Od 11. března 2021 dojde na webu COVID-19: Přehled aktuální situace v ČR ke změně v publikaci celkových počtů aktivních případů. Box s celkovým počtem aktivních případů bude nahrazen počtem potvrzených případů ve věkové skupině 65+ a trendový graf aktivních případů bude nad daty o 4 týdny zpět.
Publikováno: 4. 3. 2021
Vstupem pro publikaci jsou údaje z Národního registru potratů. Údaje o potratech jsou tříděny podle místa trvalého bydliště ženy, rodinného stavu, věku ženy, stáří plodu v týdnech, druhu potratů (samovolné, miniinterrupce, jiná legální UPT, ostatní potraty a mimoděložní těhotenství), užívané antikoncepce.
Publikováno: 2. 3. 2021
ÚZIS ČR přijme nového kolegu do webstudio.team na pozici senior PHP developer.
Publikováno: 2. 3. 2021
ÚZIS ČR přijme nového kolegu do webstudio.team na pozici senior frontend developer.
Publikováno: 2. 3. 2021
Tato zpráva podává informace o stavu vybraného přístrojového vybavení zdravotnických zařízení dle ročního výkazu T (MZ) 1-01 (dále jen T1). Výkaz se zaměřuje převážně na sledování zdravotnického přístrojového vybavení využívajícího ionizující záření a vybranou nákladnou zdravotnickou techniku.
Publikováno: 25. 2. 2021
Zejména zájemce o problematiku otevřených dat si dovolujeme pozvat na virtuální veletrh [PANDEMIC] Open Data Expo. Akce nabídne zhodnocení učiněných vládních opatření v kontextu využívání a analýzy dat. Představí zkušenosti ze zahraničí a dá prostor institucím, které s daty inovativně pracují a zároveň svá data otevírají.
Publikováno: 22. 2. 2021
Pro oddělení analýzy dat hledáme kolegy/kolegyně na pozici datového analytika, kteří mají chuť nám pomoci se správou a zpracováním velkých objemů dat z oblasti zdravotnictví. Hlavní náplní práce bude zpracování, integrace a analýza zdravotnických dat v rámci Národního zdravotnického informačního systému a příprava výsledkových reportů.
Publikováno: 17. 2. 2021
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR vytvořil očkovací portál ocko.uzis.cz, kde si každý občan může velmi jednoduchým způsobem ověřit záznam o provedeném očkování proti onemocnění COVID-19.
Současně si zde může zobrazit a stáhnout certifikát o provedeném očkování.
Tento očkovací portál, který je součástí modulu „Očko“ Informačního systému infekčních nemocí, hodlá v budoucnu nabídnout kompletní zabezpečený elektronický přehled o všech typech očkování proti infekčním nemocem.
Publikováno: 15. 2. 2021
Pouze třicet pět procent žen starších padesáti let chodí v ČR pravidelně na preventivní prohlídky proti rakovině děložního čípku. Mnohé ženy tak nereagují na opakované pozvánky zdravotních pojišťoven.
Preventivním gynekologickým vyšetřením lze tomuto zákeřnému onemocnění ve většině případů předejít. Přesto v ČR každoročně onemocní rakovinou děložního čípku přibližně 800 žen a více než 300 jich umírá.
Právě na ženy mezi 50 a 65 lety, které se v posledních letech nezúčastnily screeningu, cílí nový pilotní projekt Národního screeningového centra Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR). Od úterý 16. 2.
2021 budou poštovní zásilkou dostávat samoodběrové sady, pomocí kterých si budou sami moci odebrat stěr z děložního čípku a odeslat ho na vyšetření přítomnosti HPV infekce do laboratoře. Cílem projektu je postupně oslovit až pět tisíc českých žen.
Publikováno: 5. 2. 2021
Mezi početné datové sady o epidemii COVID-19, které ÚZIS ČR poskytuje veřejnosti, přibyla nová otevřená datová sada poskytující informace o vakcinacích na úrovni jednotlivých očkovacích míst.
Publikováno: 4. 2. 2021
Sběr dat a jejich analyzování, které umožňuje popsat celkovou zátěž zhoubnými novotvary v české populaci, patří k dlouholetým prioritám Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. U příležitosti Dne boje proti rakovině, který každoročně připadá na 4. února, přinášíme shrnutí z aktuální statistiky k tomuto tématu.
Publikováno: 25. 1. 2021
Světová zdravotnická organizace (WHO) jmenovala 18. ledna 2021 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) spolupracujícím centrem WHO pro oblast mezinárodních klasifikací ve zdravotnictví (WHO Family of International Classifications Collaborating Centre, WHO-FIC CC).
ÚZIS ČR se tak dostal do mezinárodní sítě dvaceti nejprestižnějších institucí, které mají v této oblasti zásadní vliv. Status spolupracujícího centra WHO mu zároveň otevírá cestu k intenzivnější výměně informací, k rozsáhlé odborné spolupráci a také k zajímavým finančním zdrojům.
Publikováno: 21. 1. 2021
(Aktualizace 21. 1. 2021) V lednu 2020 vydala Světová zdravotnická organizace (WHO) pokyn k použití kódu U07.1 Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) pro kódování případů s laboratorně potvrzeným onemocněním COVID-19, následně byl uvolněn další kód U07.2 (pro případy bez laboratorního potvrzení).
ÚZIS ČR provedl aktualizaci českého vydání MKN-10 s těmito kódy v březnu (resp. květnu u U07.2). Pro potřeby identifikace případů negativně testovaných na COVID-19 při poskytování zdravotních služeb byl v ČR zaveden kód U69.75 Podezření na COVID-19.
V září 2020 vydala WHO další mimořádnou aktualizaci se zařazením nových kódů U08-U10 pro vyznačení stavů, které vznikly v souvislosti s onemocněním COVID-19. Tyto kódy byly do českého vydání MKN-10 zařazeny s platností od roku 2021.
Vzhledem k tomu, že podle harmonogramu tvorby klasifikace CZ-DRG tato nebyla upravena pro specifické zařazování pomocí těchto nových kódů, mohou být tyto kódy pro vykazování akutní lůžkové péče použity pouze na pozici VDG.
Publikováno: 20. 1. 2021
Doplnění Metodiky NZIS, Národní registr reprodukčního zdraví, RODIČKY, verze 034_20201022 – platná od 22. 10. 2020. Toto „doplnění“ nepřináší žádné změny obsahu hlášení, povinně či nepovinně sbíraných údajů ani změnu vstupních kontrol. Jedná se pouze o rozšíření popisu výše uvedených položek, verze pokynů 034_20201022 zůstává nadále v platnosti.
Publikováno: 14. 1. 2021
Metodický návod k zaznamenání provedeného očkování proti onemocnění COVID-19 v systému ISIN.
- Otevřít návod (PDF soubor, 1,1 MB)
Publikováno: 5. 1. 2021
K 1. 11. 2020 byl registr IS LPZ převeden pod jednotnou technologickou platformu. V souvislosti s tím došlo ke 31. 12. 2020 k vypnutí starého IS LPZ.
Publikováno: 21. 12. 2020
Lékárenskou péči zajišťovalo (podle Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb k 31. 12. 2019) 2 749 lékáren včetně odloučených oddělení výdeje léčiv a 220 výdejen zdravotnických prostředků. Na 1 lékárnu v roce 2019 připadalo v průměru 4 218 obyvatel (bez OOVL).
Zařízení za loňský rok přijala více než 74,1 mil. receptů a téměř 3,9 mil. poukazů na zdravotnické prostředky, tj. 6,93 receptů a 0,36 poukazu na 1 obyvatele ČR.
Každý obyvatel v průměru zaplatil v lékárně na doplatcích k receptům a poukazům spolu s volným prodejem léčivých přípravků a zdravotnických prostředků 1 769 Kč. Celková částka za doplatky léků činila 8,48 mld.
Kč, následně byla zdravotními pojišťovnami vybraným skupinám pacientů vrácena z doplatků částka 776,0 mil. Kč. Celkové tržby lékáren a výdejen zdravotnických prostředků za léčivé přípravky a zdravotnické prostředky činily 91,97 mld. Kč.
Publikováno: 21. 12. 2020
Národní registr pitev a toxikologických vyšetření na odděleních soudního lékařství je novým zdravotním registrem. Tento registr obsahuje data o všech pitvách a toxikologických vyšetřeních, které byly provedeny na odděleních soudního lékařství. V roce 2019 bylo identifikováno 42 případů smrtelných předávkování nelegálními drogami a 133 úmrtí pod vlivem drog z jiných příčin než předávkování.
Publikováno: 10. 12. 2020
Dne 27. listopadu 2020 byla ve Sbírce zákonů ČR v částce 191 zveřejněna vyhláška č. 466/2020 Sb., o Programu statistických zjišťování na rok 2021.
Publikováno: 7. 12. 2020
Podrobná publikace o incidenci onkologických onemocnění v ČR v roce 2017 podle dat Národního onkologického registru.
Publikováno: 3. 12. 2020
U příležitosti Mezinárodního dne osob se zdravotním postižením, který každoročně připadá na 3. prosince, představují odborníci z Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR a z Univerzity Karlovy druhé aktualizované české vydání publikace Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MKF).
Publikováno: 22. 11. 2020
Informace o volných kapacitách lůžkové péče pro hospitalizované pacienty s pozitivním výsledkem testu na onemocnění COVID-19 zveřejňuje ÚZIS ČR pravidelně od října 2020. Tato data jsou nyní dostupná ve formátu otevřených dat, a to zpětně pro období „první“ vlny (duben a květen 2020) i „druhé vlny“ (říjen 2020 až současnost).
Publikováno: 18. 11. 2020
Aktuální epidemiologická situace související s onemocněním COVID-19 je od 18. 11. 2020 mapována prostřednictvím Protiepidemického systému ČR (PES), na jehož tvorbě se pod garancí MZ ČR podíleli odborníci ze státní správy a akademické sféry. Na tzv. index rizika, který je počítán z několika epidemiologických ukazatelů, je navázána série opatření podle vážnosti aktuální situace.
Publikováno: 22. 10. 2020
Metodické upřesnění vyplňování položek v modulu novorozenec Národním regsitru reprodukčního zdraví
Publikováno: 21. 10. 2020
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) nedopatřením odeslal nedopracovanou tabulku Echu24.cz s nevalidními daty.
Aktuální a správná data jsou tato.
Publikováno: 12. 10. 2020
Dne 8. 10. 2020 se konal odborný seminář na téma Kategorizace zdravotnických prostředků. Vzhledem k současným protiepidemickým opatřením proběhl distančně elektronickou formou prostřednictvím telekonferenčního spojení (realizovaného v MS Teams) a v omezeném časovém rozsahu 9:30–12:30 hod.
Publikováno: 30. 9. 2020
Zpravodajskými jednotkami jsou všechna kardiologická pracoviště v ČR (aktuálně celkem 13). V posledních letech je do NKR ročně vkládáno cca 8 300 až 8 500 kardiochirurgických operací. Poskytování údajů do registru je ze zákona povinné.
Publikováno: 30. 1. 2019
Od 1. 1. 2019 je v platnosti nová metodika předávání údajů do NOR, která se týká novotvarů nově diagnostikovaných od 1. 1. 2019. Pracoviště oborů patologie / cytologie nevyplňují žádné samostatné hlášení, ale pouze předávají do NOR kopii výsledku bioptického či cytologického nálezu.
Publikováno: 11. 1. 2019
Od 1. 1. 2019 je v platnosti nová metodika předávání údajů do NOR, která se týká novotvarů nově diagnostikovaných od 1. 1. 2019. Rozsah předávaných informací byl výrazně redukován na nezbytně nutné údaje (viz vzorový formulář) a předávání údajů do NOR je postupně převáděno na výhradně elektronickou formu.
Archiv