Zvětšují se lidem nohy?

PacientiLedviny a onemocnění ledvinPřidružené nemociCukrovka/DiabetesKomplikace diabetu a diabetická noha

Díky sledování možných rizik, přijímání preventivních opatření a zejména udržováníhladiny krevního cukru pod kontrolou můžete významně napomoci maximálnímu snížení komplikací. Jedním z hlavních problémů diabetických pacientů je diabetická vaskulární nemoc. Pokud jste diabetikem, je dost pravděpodobné, že jste museli začít dialýzu podstupovat právě kvůli diabetické nefropatii. U tohoto mikrovaskulárního onemocnění způsobuje dlouhodobě vysoká hladina krevního cukru poškození malých cévek v ledvinách, které tak již nedokáží regulovat hladinu vody a solí. Dalším typem mikrovaskulárního onemocnění je diabetická retinopatie, která ovlivňuje oči. Na následujících řádcích se můžete podrobně seznámit s oběma problematikami, stejně jako se dvěma hlavními onemocněními velkých cév v těle – aterosklerózou a mediální kalcifikující sklerózou.

Ateroskleróza je kornatění tepen. Velké cévy se ucpávají nahromaděnými tuky, kterým se říká aterosklerotické pláty. Tyto aterosklerotické pláty se zvětšují postupně, takže čím déle diabetem trpíte, tím je pro vás riziko větší. Tělo považuje aterosklerotické pláty za cizí tělesa a napadá je svým imunitním systémem.

V důsledkutoho pak dochází k zánětům, kvůli nimž se aterosklerotické pláty zvětšují. Tyto záněty mívají horší průběh, pokud je hladina krevního cukru vysoká. Je proto velmi důležité hladinu krevního cukru pečlivě sledovat.

Vhodné je provozovat nějaký druh sportu nebo fyzické aktivity, která napomůže k rozproudění krve a pomůže udržet cévy co možná nejohebnější. Ateroskleróza způsobuje zužování tepen. Mediální (neboli arteriální) kalcifikace způsobuje jejich zvýšenou tuhost, což může způsobovat kardiovaskulární obtíže.

V důsledku pak účinnost dialýzy nemusí být tak dobrá, jak by mohla být. Mohou se vyskytnout také problémy s vytvořením a udrženímm cévního přístupu k cévám. Mediální kalcifikaci můžete do značné míry ovlivnit tím, co váš nefrolog nazývá kostním minerálním metabolismem..

V podstatě to znamená, že byste měli udržovat hladiny fosfátů a vápníku v rovnováze dodržováním diety a užíváním vazačů fosfátů, které vám předepíše lékař.

Stejně jako u všech komplikací spojených s diabetem i zde je nejlepší léčbou prevence. Je velmi důležité pravidelně měřit hladinu krevního cukru a díky správné stravě a lékům ji udržovat na zdravé úrovni a držet pod kontrolou také vysoký krevní tlak a hladinu tuku.

Mezi další příznaky diabetického vaskulárního onemocnění patří špatný krevní oběh. To může mít velmi nepříznivý vliv zejména na ruce a nohy, ale velké riziko hrozí zejména chodidlům.

V případě nedostatečného zásobování okysličenou krví může dojít ke vzniku defektů a rozvoji infekcí.

Náš zrak je cenný a měli bychom pro jeho ochranu udělat vše, co je možné. Podívejme se blíže na to, jak může cukrovka/diabetes váš zrak poškodit a jak tomu lze zabránit. Pokud jste diabetikem a najednou se vám začne zhoršovat nebo rozostřovat zrak, nemusíte hned pospíchat na nákup nových brýlí.

Tato změna může být ve skutečnosti způsobena hladinou krevního cukru! Při příliš vysoké hladině cukru se čočky ve vašich očích zvětší, což vede k rozostřenému vidění. Jedná se pouze o dočasnou změnu, a jakmile se hladina krevního cukru vrátí k normálu, zrak se vám zase zlepší.

Tato náprava ale může po obnovení správné hladiny krevního cukru trvat i několik měsíců. Rozostřené vidění může být známkou závažných očních problémů. Pokud se u vás objeví změny v kvalitě zraku, je velice důležité, abyste navštívili svého lékaře.

Diabetické onemocnění očí je termín používaný k popisu jakékoli oční choroby, která je způsobena diabetem. Mezi nejběžnější nemoci patří šedý zákal, diabetická retinopatie a glaukom.

Šedý zákal je z těchto nemocí nejznámější a může se týkat kohokoli, nejen diabetiků. Je však pravdou, že u diabetiků se šedý zákal rozvíjí v dřívějším věku než u ostatních lidí. Šedým zákalem označujeme stav, kdy se oční čočky zakalí nebo zastřou, což vede k rozostření zraku. Šedý zákal lze dnes naštěstí poměrně jednoduše léčit operací, při které chirurg nahradí oční čočku čočkou umělou.

Diabetickou retinopatií označujeme poškození oční sítnice. Jedná se o nejběžnější onemocnění oka u diabetiků, které je způsobeno abnormálním nárůstem cév v sítnici. Sítnice je vrstvou v zadní části oka citlivou na světlo, která převádí světlo na elektrické signály.

Tyto signály se očním nervem vysílají do mozku, který je interprtuje a vytváří obrazy, které vidíme, tedy náš zrak! Sítnice potřebuje ke svému fungování neustálý přísun krve, kterou přivádí síť malých cév. Tyto maličké cévy jsou citlivé na správnou hladinu krevního cukru.

V případě příliš vysoké hladiny glukózy v krvi může dojít k poškození těchto cév. Při vysoké hladině krevního cukru se tyto cévy rozšiřují a vytváří balónovité výdutě, kterým se říká aneuryzmata. Ty se mohou ucpat, případně prasknout, což má za následek slepotu.

Diabetická retinopatie obvykle zasahuje obě oči najednou a zásadně nevykazuje žádné varovné znaky. Často se nevyskytují žádné příznaky, i když někteří pacienti pozorují rozostření vidění nebo ztmavení obrazů v zorném poli.

Mezi další příznaky mohou patřit tmavé skvrny nebo výpadky v zorném poli, rozkolísané vidění, tmavá nebo prázdná místa v zorném poli, ztráta zraku a obtíže s rozpoznáváním barev. Dobrá zpráva je, že při včasném zjištění jsou některé z raných změn vratné. Je proto velice důležité si nechat oči pravidelně kontrolovat.

V raných stádiích diabetické retinopatie může poškozenými cévami prosakovat malé množství krve přímo do oka. Při dalším průběhu nemoci je řada cév v sítnici již poškozena, což vede k nedostatečnému zásobení krví.

Ke kompenzaci této ztráty začínají růst nové cévy, které ale často bývají abnormální a nejsou schopny zajistit adekvátní krevní průtok. Mohou také prorůstat nebo prosakovat do sklivce (gelu podobná látka uprostřed oka) a být doprovázeny zjizvením.

Toto zjizvení může vést k odchlípení sítnice, které má za následek rozostřené vidění nebo slepotu. Nově narostlé cévy mohou také bránit normálnímu výtoku tekutin z oka, což vede k nárůstu nitroočního tlaku. Tomuto stavu se říká glaukom, zelený zákal, který může vést k poškození zrakového nervu.

V případě včasného zjištění lze některé příznaky diabetické retinopatie léčit. Nemoc samotnou sice zcela vyléčit nejde, ale správná léčba může další ztrátu zraku zpomalit, nebo jí zabránit úplně.

I zde platí známérčení, že „prevence je nejlepší léčbou“. Vzhledem k tomu, že se diabetická onemocnění očí mohou rozvinout bez jakékoli bolesti nebo příznaků, je velmi důležité, abyste v případě, že trpíte diabetem, podstupovali vyšetření zraku každoročně. Toto lékařské vyšetření je velmi jednoduché a zcela bezbolestné.

Lékař pomocí speciálních kapek rozšíří vaše zorničky a poté vyšetří sítnici v zadní části oka. Pokud odhalí jakékoli známky diabetické retinopatie, poradí vám, jaká léčba pro vás bude nejlepší. Jak sami vidíte, s diabetes se pojí celá řada zdravotních komplikací.

Pokud si ale budete těchto rizik vědomi a zachováte se podle toho, můžete závažným problémům do značné míry předejít. Především byste měli každý den pečlivě sledovat svou hladinu krevního cukru a udržovat ji pod kontrolou spolu se svým krevním tlakem a cholesterolem.

S lékařem si promluvte o všech potřebných vyšetřeních, a pokud se u vás objeví nějaké neobvyklé příznaky nebo obtíže, s konzultací neváhejte. Lékař udělá vše, co je možné, aby se tyto komplikace udržely na minimální úrovni a vaše zdraví bylo v co možná nejlepším pořádku.

Diabetická noha může postihnout jakéhokoli pacienta, který se léčí s cukrovkou. Jako diabetickou nohu označujeme komplikace nebo patologické změny vzniklé v přímém důsledku s diabetem..

S tímto stavem se pojí celá řada komplikací včetně vředů, infekcí a neuropatické (Charcotovy) osteoartropatie. Dva hlavní problémy, které diabetiky často trápí, tedy poškození nervů a oběhové obtíže, mohou vést ke vzniku puchýřů a poranění kůže.

V případě jejich neléčení se rány mohou zanítit a způsobovat závažné problémy. V nejextrémnějších případech může být nutné přistoupit k amputaci prstů nebo chodidla.

Za účelem včasného odhalení problémů je nutné dodržovat preventivní opatření a vhodným způsobem o nohy pečovat. K minimalizaci důsledků je nutné dodržovat správnou terapii a léčbu. Jak se tedy o nohy správně starat?

Nejčastějším projevem diabetické nohy jsou vředy. Vředem označujeme bolestivé místo nebo zranění, které se nehojí: Kůže je porušená a odhaluje tkáň pod sebou. Diabetes narušuje přirozenou schopnost těla léčit se, což znamená, že se zranění a puchýře, které se u zdravého člověka bez problémů zahojí, rychle zanítí.

Vředy se často rozvíjejí po malých rankách, puchýřích nebo spáleninách. Mohou vzniknout také kvůli nošení nevhodné obuvi nebo delším třením chodidla o kamínek nebo výčnělek v botě. Diabetici bývají také náchylní na poškození nervů (neuropatie), ke kterému dochází v důsledku dlouhodobě vyšší hladiny krevního cukru.

Chronické poškození nervů může vést k vysychání pokožky, což se na chodidlech projevuje mozoly a prasklinami. Do prasklin v kůži vnikají bakterie, které způsobují infekci. Protože poškození nervů vede ke ztrátě citu v chodidlech, nemusíte si puchýřů a ranek na mozolech nebo jiných necitlivých místech chodidla vůbec všimnout.

Další chůzí po „zraněném“ chodidle pak situaci zhoršujete. Do ranek snadno proniknou bakterie a způsobí infekci.

Důsledky neléčených vředů na nohách mohou být závažné, ale vředy naštěstí velice dobře reagují na léčbu. Pokud máte podezření, že se vám na noze tvoří podobný defekt, okamžitě se obraťte na svého lékaře. Prvním krokem je obvázání vředu, které zabrání infekci a poskytne mu prostor k zahojení. O pravidelnou výměnu obvazu se postará sestra.

Lékař vás může vyslat za podiatrem, který odstraní ztvrdlou kůži bránící v zahojení vředu. V případě infekce vám mohou být předepsána antibiotika. V závislosti na umístění a závažnosti vředu vám také mohou být doporučeny speciální boty pro diabetiky, případně se rychlejší hojení vředu podpoří snížením tlaku pomocí ortézy nebo sádry.

V některých případech je nezbytná hospitalizace v nemocnici nebo speciální léčba, např. v podobě malé operace k odstranění mrtvé tkáně nebo odsátí hnisu. Při prevenci vředů je velmi důležité pravidelně kontrolovat hladinu glukózy a udržovat ji pod kontrolou. Každý den byste si také měli prohlížet chodidla a kontrolovat, zda na nich nejsou ranky, puchýře nebo jiné změny.

Špatně padnoucí boty jsou hlavní příčinou puchýřů a poranění chodidel, proto výběru obuvi věnujte náležitou pozornost. Vždy noste obuv vyrobenou z kůže, semiše nebo látky a nenoste boty z umělé hmoty nebo jiných materiálů, které nedovolí vašim chodidlům „dýchat“. Přesvědčte se, že vám obuv dobře padne, není příliš těsná a nedochází k odírání chodidel.

Ideální jsou boty s tkaničkami nebo suchým zipem, abyste si je v případě potřeby mohli snadno upravovat.

Neuropatická osteoartropatie je dalším neduhem, který může v důsledku poškození nervů postihovat chodidla diabetiků. Tomuto stavu se také říká Charcotova noha (po francouzském neurologovi Jean-Martinu Charcotovi) a vede k oslabování kostí v chodidlech u pacientů trpících značným poškozením nervových zakončení.

Spolu se slábnutím kostí se mohou objevovat mikrofraktury a v závažných případech může dojít až ke zhroucení kloubů. Kvůli poškození nervů dochází ke snižování citu v chodidlech, kdy nejste schopni vnímat bolest, zranění nebo teplotní změny. To znamená, že si poranění na chodidlech nebo zlomené kosti pravděpodobně nevšimnete, budete dále chodit a svůj stav si tak zhoršíte.

Při další chůzi vaše chodidlo dokonce může změnit tvar a zdeformovat se. Tyto deformity jsou dalším rizikovým faktorem pro výskyt vředů. Pokud vás po mírném nárazu nebo poranění začne pálit chodidlo, případně chodidlo oteče, může se jednat o první příznak Charcotovy nohy.

Chodidlo vás může a nemusí bolet, může se vyskytnout zarudnutí a/nebo otok a postižené chodidlo může být na dotek teplejší než to druhé. Pokud si povšimnete těchto příznaků, měli byste se okamžitě poradit s lékařem.

V raných stádiích, kdy jsou kosti slabší, ale nejsou zlomené, lze chodidlo dát do sádry, omezit tak další poškození a zabránit deformacím. Sádra chodidlo znehybní a poskytne mu čas na zahojení. U pokročilejších případů může být k nápravě zlomených a deformovaných kostí zapotřebí operace.

Pokud máte cukrovku/diabetes, je velmi důležité, abyste se o své nohy dobře starali tím, že budete dodržovat správný režim péče o chodidla.

Každý den byste si měli chodidla prohlížet, zda se na nich nevyskytují známky vředů nebo jiných problémů, a o případných nálezech se poradit s lékařem.

Pokud spolupracujete s podologem nebo diabetologem, všechny problémy a dotazy probírejte s ním. V opačném případě se můžete poradit s lékařem ve svém středisku NephroCare.

S lékařem se poraďte v případě výskytu některého z následujících příznaků:

• podrážděné, zarudlé, oteklé nebo bolestivé rány nebo puchýře na prstech u nohou nebo chodidlech,
• popraskaná kůže, která se nehojí,
• citlivost nebo zesílení nehtů,
• plíseň na nohách nebo nehtech,
• jakékoli příznaky infekce, otoku nebo výtoku,
• změny stávajících vředů nebo okolní pokožky.

Pokud budete pravidelně provádět tato samovyšetření, budete schopni všechny možné problémy odhalit včas. Díky rychlému zahájení efektivní léčby můžete minimalizovat rozvoj komplikací.

Máte-li potíže s prohlížením vlastních chodidel, požádejte o pomoc s každodenními prohlídkami chodidel člena své rodiny, případně si promluvte s lékařem nebo sestrou ve svém dialyzačním středisku.

Nezapomeňte: pokud máte potíže s udržováním hladiny glukózy pod kontrolou, je velmi důležité, abyste se o situaci poradili se svým lékařem.

• Každý den kontrolujte, zda se na chodidlech nevyskytuje zranění.
• Každý den si omývejte nohy mýdlem a teplou vodou a pečlivě je usušte
• Chodidla udržujte v teple a suchu. Udržujte pokožku vláčnou a bez prasklin používáním neutrálního krému.
• Předcházejte plísňovým infekcím pomocí sprejů a pudrů.
• Pravidelně si stříhejte nehty a odstraňujte mozoly pemzou (nikdy používejte ostré nástroje).
• Nechoďte naboso.
• Volte pohodlné koženou nebo plátěnou obuv.
• Pravidelně dezinfikujte svou obuv (formalínem).
• Nekuřte. Kouření zhoršuje zásobování chodidel kyslíkem a zvyšuje riziko komplikací.

Copyright © Fresenius Medical Care – DS, s.r.o. 2020. Všechna práva vyhrazena.

Zvětšují se lidem nohy? – Vitalia.cz

Lidé jsou větší než dřív. Na rozdíl od našich předků nás nesužují hladomory, války ani jiné pohromy. Máme se dobře a dostává se mám dostatek nebo spíše nadbytek potravy už od narození. Důsledek je jasný. Lidé se ve všech rozměrech zvětšují, a to nejen do výšky, ale pochopitelně i do šířky. Stejně tak roste i velikost nohy.

Sice nejsou k dispozici přesná data o tom, jak se velikost bot v historii měnila, ale jedno je jasné. Nohy se zvětšují. Průměrná dámská britská noha měří 24,5 cm, což odpovídá velikosti 5 neboli 38. V roce 1951 ale měly Angličanky velikost 3,5, tedy 36.

Velká noha je hnusná

Angličanka CHRISTINE BROWNING váží o něco víc, než je průměr, nadváhu ale v žádném případě nemá. Dokonce jí lidé občas říkají, že je štíhlá. Přesto se trápí. Její noha vyrostla do úctyhodné velikosti 11, která odpovídá naší 45. „Je to nepříjemné stigma. Ženy očekávají, že jejich chodidla budou elegantní a štíhlá. Já si připadám hnusná.

Kvůli svým nohám jsem terčem posměchu,“ sdělila zpravodajskému webu BBC. „Když se hovory žen nebo dívek stočí k botám, najednou nechcete být součástí této konverzace a rychle hledáte způsob, jak z ní uniknout,“ dodala. Podle ní mají stejné pocity další ženy se sloníma nohama.

Nadbytečné kilogramy se dají shodit, můžete zeštíhlit v pase, ale velikost nohy zkrátka nezměníte.

Ženy se stejnými problémy, jako má Christine, přicházejí na londýnskou podiatrickou kliniku doktorky EMMY SUPPLE. „Mám spoustu klientek, mladých dívek, které už dosáhly velikosti sedm až devět, a jejich nohy stále rostou,“ popisuje odbornice.

Její klientky, ale i klienti si často stěžují na to, že jejich nohám okolí nelichotivě říká sloní nohy, ploutve nebo také klaunské nohy. Vzácná není ani přezdívka Yeti. Skutečnou příčinou jejich návštěvy ale jsou zdravotní problémy, se kterými se musí potýkat.

Stále častěji se totiž vyskytují deformace nohy a poruchy nervů.

Čtěte téma: Které boty vám zničí nohy?

4 z 10 žen si kupují nepadnoucí boty

Podle podiatričky je pro ženy magická hranice velikosti bot 8, tedy 42. Jakmile mají větší nohu, nepřiznají si to a snaží se vmáčknout do menších bot, jen aby nemusely jít s pravdou ven. Tiše snášejí bolest a ničí si nohy, jen aby to vypadalo, že mají menší velikost.

To potvrzuje i výzkum britské Society of Chiropodists and Podiatrists. Podle něj si čtyři z deseti žen kupují nepadnoucí boty. Stejnou chybu dělají dva z deseti mužů. Silnější pohlaví se ale se svými nadměrnými rozměry lépe smiřuje a tolik je neprožívá.

Se svými zkušenostmi se zpravodajskému webu BBC svěřil i BRUCE DAVIS, manažer společnosti Magnus Shoes, který se v obchodu s obuví pohybuje od poloviny šedesátých let. „Ženský postoj je v tomhle byznysu nesmírně komplikovaný a složitý.

Často jsem slýchával, raději budu chodit bosa než nosit tohle,“ řekl. Podle něj se ale výrobci obuvi postupně začínají přizpůsobovat rostoucím chodidlům.

Narůstá počet specializovaných obchodů, jak kamenných, tak internetových.

Například jedna z největších britských sítí obchodních domů Debenhams hlásí, že zažívá ohromný boom prodeje velkých velikostí. V loňském roce vzrostl prodej dámských bot ve velikosti 9, tedy 43, o 23 procent. Stejná situace je i pánském oddělení, kde se výrazně zvětšil zájem o pánské boty ve velikosti 14, tedy 48, a více.

Masírujte se doma: Masáž nohou a rukou

Přiznat pravdu a zažít pohodlí

Jenže skutečně se lidem tolik zvětšují nohy? Odborníci jsou skeptičtí. Podle obuvníka Davise se těžko může hovořit o zvětšování velikostí obuvi, když nikdo nemá přesná data z minulosti. Je tedy dost dobře možné, že i dříve byli lidé s velkýma nohama, pouze se nevedly statistiky, a tak se o nich neví.

Podiatr MATTHEW FITZPATRICK se domnívá, že lidské nohy se sice zvětšují, ale stejně tak se mění postoj lidí. „Jsme skutečně svědky toho, že chodidla rostou, nebo jen vidíme, že jsou lidé náročnější při výběru bot?“ ptá se.

Podle něj si ženy začínají uvědomovat, že je lepší nosit svoji skutečnou velikost, než trpět kvůli módě. Mezi slony mezi ženami totiž patří řada celebrit, například herečka Kate Winslet. Ta má velikost 8, tedy 42, a nijak se za to nestydí.

Právě ona je vzorem pro mnoho žen, aby zůstaly své a nesnažily se cpát do malých bot jen proto, že si to žádá móda.

Neriskujte zdraví: Jak vybrat dobrou pedikúru

Zatímco Angličanky se za svoji skutečnou velikost bot přestávají stydět a kupují si padnoucí boty, v Česku je situace mnohem horší.

Na západ od nás jsou v obchodech „sloní“ boty běžně k dostání a není nutné hledat specializované prodejny. Výjimkou nejsou ani elegantní střevíčky jako stvořené pro princeznu.

Už pár kilometrů za hranicemi jsou ženy s rozměrnějšíma nohama brány jako normální zákaznice.

V Česku je sehnat velké boty nadlidský výkon. Z nějakých záhadných důvodů se k nám prakticky nedovážejí. Obchody končí velikostí 41, a to v lepším případě.

Jakmile se zeptáte po větších botách, dostane se vám obligátní odpovědi: Nemáme! Můžete hledat v obchodních řetězcích, zavedených značkách i luxusních prodejnách, ale výsledek bude stejný. Řešení je jen jedno, zapomenout na to, že nakoupíte stejně snadno jako všichni ostatní.

Pokud skutečně potřebujete velké boty, vydejte se do specializovaných prodejen, případně objednávejte po internetu nebo nakupujte v zahraničí.

Foto: Dreamstime, Feetceleb.com

V těhotenství se ženám zvětšuje chodidlo, zjistili vědci

Mateřství přináší do života ženy mnoho změn. Po porodu většina žen přibere na váze, změní se jim tvar a velikost prsou, některým se trvale rozšíří boky a na břichu, prsou a stehnech zůstanou viditelné strie.

Nyní vědci přinesli důkazy o tom, co už možná mnoho matek dávno zjistilo – těhotenství může trvale změnit velikost a tvar chodidla. 

Problémem jsou ploché nohy

U těhotných žen jsou běžným problémem příčně ploché nohy. Přibrání na váze a zvýšená uvolněnost kloubů a vazů v těhotenství způsobují zborcení příčné klenby nohy.

„Ztráta výšky klenby se zdá být permanentní,“ uvedli vědci z University of Iowa v březnovém vydání časopisu American Journal of Physical Medicine & Rehabilitation.

„Slyšel jsem, že ženy v těhotenství hlásí změnu ve velikosti obuvi, ale nenašel jsem o tom nic v lékařských časopisech nebo knihách,“ řekl Neil Segal, profesor ortopedie a rehabilitace.

Zvětšení chodidel čeká většinu žen po porodu

„Abychom to prostudovali více vědecky, změřili jsme ženská chodidla na začátku těhotenství a pět měsíců po porodu. Zjistili jsme, že těhotenství vskutku vede k permanentním změnám v chodidlech,“ uvedl profesor Segal.

Segal a jeho kolegové sledovali 49 těhotných žen, u kterých si zapsali rozměry klenby během prvního trimestru těhotenství a poté znova asi pět měsíců po porodu. Ukázalo se, že 60 až 70 procent žen mělo po porodu delší a širší chodidlo, v některých případech až o 0,84 cm.

Změny v chodidlech pravděpodobně vedou k artritidě

Naštěstí to neznamená, že s každým těhotenstvím se ženské chodidlo o něco zvětší. Podle odborníků může největší změny ve tvaru a velikosti chodidla způsobit první těhotenství, zatímco ta následná už nemusejí změnit chodidlo vůbec.

Podle Segala ženy obecně a zvláště pak ženy, které již porodily, jsou nepřiměřeně postihnuty muskuloskeletálními poruchami a změny ve velikosti ženské nohy mohou také zvyšovat riziko artritidy.

„Je možné, že tyto změny v chodidlech, které se vyskytují v těhotenství, mohou pomoci vysvětlit, proč ženy v porovnání s muži mají vyšší riziko bolesti nebo artritidu v chodidlech, kolenou, bocích a páteři,“ dodal profesor Segal.

Profesor Segal a jeho výzkumný tým plánují další studie, aby zjistili, zda s těhotenstvím spojené změny v chodidlech vedou k artritidě nebo dalším problémům později v životě. Profesor také dává dohromady výzkum, který by zkoumal způsoby, jak chránit ženské muskuloskeletální zdraví v těhotenství.       

Děti mají větší nohy než dřív. Rodiče zoufají při nákupu bot. Čím to?

Možná to znáte z domova. V předsíni leží několik párů bot a vy už ani nevíte, jestli jsou vaše, nebo vaší pubertální dcery. Ve dvanácti letech má nohu srovnatelnou s tou vaší, ba co víc – možná i o číslo či dvě větší.

V dnešní době žádná zvláštnost. Dětská noha se podle výzkumů zvětšuje. A lékaři to potvrzují: lidé jsou vyšší a mají i delší chodidla.

Bohužel, trh na tento fakt nereaguje, a proto je velký problém sehnat dospívajícím vhodnou obuv. 

Sedmatřicetiletá Markéta z Prahy je maminkou dvou dospívajících dcer a jako každý rok řeší stejný problém: nákup vhodné obuvi. „Dcera má ve svých patnácti letech velikost nohy 42. V dívčím oddělení už boty neseženeme. V dospělém jsou zase většinou nevhodné.

Z třiceti párů bot se náš výběr zúží na deset, a to je ještě štěstí, někdy boty nesedí vůbec,“ líčí své každoroční strasti. „A zimní boty? Ty někdy neseženeme vůbec,“ dodává.

Její druhá dcera, které je dvanáct let, se už velikostí blíží číslu 41, a i tam nastává problém. 

Ještě před pár lety by se možná dívce s takovou nohou spolužáci posmívali, dnes už není žádnou abnormalitou. „Děti a dospívající mají skutečně větší nohy než před dvaceti lety. A rozdíl je markantní.

Dříve byla běžná dámská velikost číslo 38, ojediněle 39. Dneska se setkáváme s velikostí u dívek 42 a 43. Není vzácností, že mívají i nožky větší,“ říká MUDr.

Marie Součková z Lékařského podiatrického centra v Praze. 

A růst nohou u dětí potvrzuje i výzkum Katedry antropologie a genetiky člověka Přírodovědecké fakulty UK v Praze z let 2004 až 2005, který se mimo jiné zabýval právě vývojem velikosti chodidla.

 „Při posledním měření jsme zjistili, že například u chlapců ve věku od šesti do sedmi let se noha oproti roku 1985 prodloužila téměř o centimetr, u dívek v průměru o půl centimetru,“ uvedl pro MF Dnes docent Pavel Bláha, který se na průzkumech podílí. A říká, že dnes by se ta čísla tolik nelišila. 

Puberta přichází dřív 

Odhalit příčinu, proč mají děti větší nohy, je podle Součkové skutečně těžké. „Je nutné říct, že děti rostou i více do výšky oproti dřívější době. Je to hlavně tím, že mají lepší výživu, rodiče dopřávají dětem plnohodnotnou stravu i různé sportovní aktivity,“ vysvětluje podiatrička Součková. 

Dnešní děti také prožívají oproti generaci před nimi dříve pubertu a období dospívání. „Pubertální věk se léty mění. Je pravdou, že některé dívky mívají první měsíčky kolem desátého jedenáctého roku věku. Dříve byl ten průměr někde mezi 13 až 14 lety,“ doplňuje lékařka. Totéž se týká chlapců.

 Puberta dříve u chlapců začínala, když jim bylo čtrnáct a půl. Dnes je jim necelých čtrnáct. „Například v roce 2001 byl nástup mutování o osm měsíců dříve než o deset let předtím, což je velký posun za tak krátkou dobu,“ vysvětlil Pavel Bláha z Katedry antropologie a genetiky člověka PřF UK.

 

Obuvnické firmy s většími chodidly u dětí nepočítají

Rodiče s dětmi s většími chodidly se podle lékařky nemusí znepokojovat. V dnešní době je to zcela běžné. Problém ale nastává s koupí vhodné obuvi, jak potvrzuje i maminka dvou dospívajících dcer. V dívčím oddělení už vhodnou velikost neseženou, v obuvi pro dospělé zase nesedí šířka boty. 

„Bohužel, na tento jev nechtějí výrobci reagovat. Možná i z toho důvodu, že by si pak dospělí kupovali boty dětské,“ uvažuje lékařka – i když maminky vědí, že cena dětské obuvi je mnohdy srovnatelná s cenou bot pro dospělého.

Každopádně sehnat správnou obuv pro dospívající děti se stává martyriem. „Existují i firmy, které na tento problém myslí a nabízejí tři velikosti objemu při stejné délce chodidla. Většinou jde o boty z dovozu,“ říká Součková.

 

Jak vybrat boty pro nejmenší děti? • VIDEO: Youtube/Pavel Křenek

Čeští výrobci obuvi ale podle jejích zkušeností mají pouze standardní velikost a bohužel délku obuvi pro dospívající moc neřeší. „Dětská obuv se prodává do velikosti 35, potom se prodávají dívčí a chlapecké boty, ty seženete do velikosti 39 až 40.

Teď se objevují i 41, ale minimálně. Ve větší velikosti dostanete spíše sportovní obuv,“ vysvětluje Blanka Kubásková ze specializované prodejny dětské obuvi v Praze na Pankráci.

„Letos jsme zkusili nabrat dospělou řadu jedné značky obuvi, a to až do velikosti 42,“ dodává.

Rodiče dětí s většími chodidly pak musí do obuvi pro dospělé. „Největším problémem dospělých bot je, že délka je stejná, ale bohužel se liší šířka,“ vysvětluje prodejkyně obuvi.

A její slova potvrzuje i lékařka Marie Součková: „Boty pro dospělé jsou úměrné velikosti dospělého člověka, nikoliv toho dospívajícího.

Rodiče pak musí kupovat botu pro dospělého a dávat stélku, aby byla noha správně zafixována.“

Jakou velikost nohy má vaše dítě? A měli jste problém sehnat vhodnou obuv? Napište nám do komentáře pod článkem, za vaše zkušenosti budeme rádi.

Když nic nepomáhá – sedm věcí, které vám pomohou zvětšit svalové objemy

Přijďte k nám, NAŠE PRODEJNY JSOU STÁLE OTEVŘENÉ!

Rozvoz po Praze naší dopravou JEŠTĚ DNES!>>> více info

Když nic nepomáhá – sedm věcí, které vám pomohou zvětšit svalové objemy

Římský filozof Seneca pronesl před mnoha staletími jednoduchý, ale významově nesmírně bohatý citát: „Pravdu je třeba říkat jen tomu, kdo ji chce slyšet.“ Možná bychom zmíněné moudro mohli přidružit i k následujícímu tématu, zabývající se odvěkou touhou těch, kteří objevili kouzlo posilování.

Vždyť kdo by nechtěl být díky němu svalnatější a silnější? Jenže – chceme skutečně slyšet odpověď na to, jak zapracovat na výraznějších objemech, nebo jen máme připravenu záplavu protiargumentů? A tak i dobře míněná rada se někdy může vrátit jako bumerang.

Jedině snad, že by si následující řádky přečetli pouze ti, kdo pravdu slyšet chtějí.

Svalovou hmotu lze budovat mnoha postupy a tréninkovými metodami. Některým lidem dobře fungující konvenční způsoby pomohou a stanou se jejich oblíbenými. Řadě dalších však přinesou jen částečný efekt a zbytku nepomohou takřka vůbec.

Pokud spadáte do poslední jmenované skupiny, případně už dlouhou dobu stojíte na jednom místě, je třeba začít myslet nejenom jako kulturista, ale částečně i jako powerliftér. Proto i následující rady a doporučení nejsou určeny velmi mladým začátečníkům.

Mělo by vám být alespoň devatenáct let, měli byste mít za sebou minimálně několikaměsíční tréninkové zkušenosti a v neposlední řadě by mělo být v pořádku vaše zdraví.

Zásady dále popsaného tréninku jsou jednoduché. Důraz je kladený na malý počet tréninkových jednotek, cviků, sérií i opakování. Cvičit je přitom zapotřebí s velmi těžkými zátěžemi, vydat ze sebe v relativně malém objemu práce skutečné maximum a za každou cenu se přinutit pokračovat v sérii navzdory pocitu, že další opakování nelze provést.

Cvičení je určené všem, kteří navzdory tvrdým a brutálním tréninkům nevidí potřebné výsledky odpovídající vynaložené námaze. Někdy totiž není důležité, jak moc se namáháte, ale spíše to, jakým způsobem.

Níže popsané zásady nemají základ v nějakém novém vědeckém objevu, ale vycházejí především z desítek let praktických zkušeností mnoha představitelů železného sportu, pohybujících se mimo mainstreamové pojímání objemového tréninku.

• 1. Cvičte základní cviky s těžkou zátěží

Ve zjednodušeném pohledu existují dva druhy svalových vláken, a to vlákna červená a bílá. Ta jsou sice u většiny lidí zastoupena ve stejném poměru, nicméně jsou to právě vlákna bílá, která jsou nejvíce zodpovědná za zvětšování svalového objemu, což je především dáno jejich větším průřezem.

Tento typ svalových vláken výborně reaguje na nízký počet opakování prováděných s velkou zátěží. Potřebné je ovšem cvičit nejenom s velmi těžkými až limitními váhami, ale rovněž cvičit takřka výhradně základní cviky.

Těmi jsou mrtvý tah, dřep (v nouzi legpress), benchpress (či tlaky s jednoručními činkami) a přítahy s velkou činkou v předklonu k hrudníku. Je to možná překvapující, ale za jistých okolností to zcela stačí. Existuje však ještě několik cviků, kterými je možné trénink obohatit.

Jsou jimi bicepsový zdvih ve stoji s velkou činkou, tricepsové stahování kladky (snad jediný izolovanější cvik skvěle budující i objemy), benchpress úzkým úchopem, tricepsové kliky na bradlech, dále pullover, tlaky s velkou činkou na ramena a pochopitelně i cviky na břišní svalstvo.

Většina jiných cviků, především pak izolovaných, a to i prováděných v jakémkoliv počtu opakování a sérií, sice dokáže vyvolat nesmírně intenzivní napumpování a svalovou bolest projevující se ještě několik dnů po tréninku, nicméně z hlediska získávání většího množství svalové hmoty bude jejich význam nulový.

• 2. Trénujte třikrát týdně a neprovádějte mnoho cviků, sérií a opakování

V pondělí odcvičte zádové svalstvo, ve středu zařaďte cviky na hrudník a v pátek se věnujte stehenním svalům.

Potlačte chuť cvičit mnoho dní v týdnu navzdory tomu, že ve vás dřímá doslova neovladatelná touha po zvedání dalších zátěží a provádění nespočtu cviků a sérií.

Úkolem je nahromaděnou mentální i fyzickou energii věnovat výlučně do každého jednotlivého tréninku, cviku, série a opakování.

Důležité je odevzdávat v každém okamžiku při maximální koncentraci stoprocentní výkon. Proto žádná série nemůže skončit v okamžiku, kdy máte pocit, že již nelze pokračovat. Je tomu právě naopak, neboť v tuto jedinečnou chvíli musíte vydržet, zatnout zuby a odjet s dobrou technikou další opakování.

Dokonce můžete i několik sekund překonávat mrtvý bod, než se vám podaří dokončit skutečně poslední opakování. Teprve poté je čas na přestávku. Princip naprostého odevzdání se tréninku a odjetí každé série na doraz s vymáčknutím posledních kapek aktuálních fyzických sil je naprosto klíčový.

Drtivá stimulace přiměje svaly k růstu, a to nejen kvůli popsanému způsobu provádění sérií a opakování, ale i díky tolik důležitému následnému odpočinku. Následující tréninkový rozpis je pouze příkladem, takže si můžete vybrat i jiné tréninkové dny. Neměňte nicméně daný základ, tj.

po jednom tréninku musí následovat minimálně den odpočinku. Dodržujte i dané počty opakování a sérií a nijak je nenavyšujte.

• Pondělí – hrudník, ramena, tricepsy, břicho
• Benchpress 5x 5-6
• tlaky s jednoručkami na šikmé lavici 2-3x 6
• tlaky s velkou činkou vsedě 4-5x 6
• benchpress úzkým úchopem 4-5×4-6
• pullover 3-4x 15
• zvedání nohou ve visu na hrazdě 4-5x do maxima
• Středa – záda, bicepsy, břicho
• mrtvý tah 4x 4-7
• přítahy velké činky v předklonu k hrudníku 4x 5-6
• shyby úzkým úchopem (dlaně k sobě) 3x 6 (použít dodatkovou zátěž)
• bicepsový zdvih s velkou činkou 4x 4-5
• zvedání nohou ve visu na hrazdě 4-5x do maxima
• Pátek – dolní končetiny, břicho
• dřepy 6x 4-7
• zanožování vleže 5x 6
• výpony ve stoji 4-5x 7-20
• zkracovačky s vytáčením do stran 5x do maxima

•  3. Odpočívejte mezi sériemi

Pokud jste běžně zvyklí odpočívat mezi sériemi nezbytné minimum, může být pro vás tří či čtyř minutový odpočinek poněkud nezvyklý. Nejedná se o ztrátu času. Přesně taková doba je totiž potřeba k tomu, abyste z tréninku vytěžili maximum.

Sérii je sice možné zahájit i po kratší době, nicméně zotavení organismu nebude na takové úrovni, abyste byli schopni podat nejlepší možný silový výkon. Dlouhým odpočinkem docílíte toho, že budete v další sérii schopni vykonat stejný či ještě vyšší počet opakování, nebo se pokusíte sérii zvládnout s těžší zátěží.

Pamatujte na to, že cílem je maximální váha pro velmi malý počet opakování. Pokud dokážete zátěž na čince díky delšímu odpočinku navýšit, bude to pro vaše pokroky jedině dobře.

• 4. Cvičte dobrou technikou

Trénink s těžkými zátěžemi nemůže být synonymem pro špatnou techniku provádění cviků. Určité a občasné mírné odchylky od běžně doporučovaných učebnicových technik jsou u zkušenějších cvičenců, ovládajících cit pro mírný cheating, samozřejmě tolerovatelné a svým způsobem snad i žádoucí.

Opakování jako takové by se však nikdy od dobré techniky nemělo výrazněji odchylovat. Jakmile nejste schopni při nejlepší vůli, představivosti, pocitu nutnosti či po několikasekundové snaze o překonání mrtvého bodu schopni víceméně korektně provést další opakování, je čas na ukončení série.

Vítaným prostředkem, jak zvýšit nejen intenzitu cvičení, ale i jeho bezpečnost, je dobrý sparingpartner.

Cvičit se dá pochopitelně i bez něj, což někdy vůbec nemusí být na škodu, neboť případný špatný pomocník nejenže nezajistí potřebnou míru bezpečí při provádění nejtěžších cviků, ale dokáže i zhatit tréninkovou inspiraci a vůli vybudovat silnější a masivnější postavu.

Přítomnost sparingpartnera tedy není vyloženě nezbytná. Jen je pak potřeba o to více dbát na bezpečné provádění zejména dřepů, které je však možné odcvičit například v silovém stojanu, v němž si lze nastavit vodící tyče jako zarážky do potřebné výšky.

Neméně zanedbatelným pomocníkem u sérií prováděných s nejtěžšími váhami je pochopitelně opasek, jehož přiměřeně pevný stisk dokáže poskytnout potřebnou psychickou i fyzickou dopomoc v podobě větší stability a lepšího pocitu kontroly při práci s velkou činkou obtěžkanou kotouči.

• 5. Dbejte na dostatek jídla

Pokud při tréninku zatěžujete tělo obrovskými zátěžemi, je třeba tomu přizpůsobit i stravu. Po náročném cvičení v posilovně je organismu potřeba dodat odpovídající množství bílkovin, sacharidů i tuků tak, aby se tělo dokázalo nejen adekvátně zregenerovat, ale současně bylo schopno budovat svalovou hmotu. Je zapotřebí nejen tělo nasytit, ale přidat i kalorie navíc.

Pokud vám k obědu k pocitu nasycení stačí 100g rýže či těstovin, je žádoucí toto množství o něco zvýšit, a to řekněme na nějakých 120-150g. Cílem by mělo být nikoliv běžné nasycení, ale lehké přesycení organismu extra kaloriemi. Je třeba přijmout tolik jídla, abyste byli dostatečně plní, nesmíte se však nadměrně přejídat a mít pocit bolavého břicha.

Vyplatí se rovněž poslouchat vlastní tělo. Pokud můžete, jezte tolik jídla, kolik relativně snadno zvládnete. Pro získání extra kalorií můžete použít například panenský olivový olej, banány, mléko, ořechy či gainer, o kterém se ještě krátce zmíníme níže.

Jako obecná řešení a vodítko se zkuste řídit podle pravidla, podle kterého přijmete 41 kalorií (kcal) na jeden kilogram (kg) tělesné hmotnosti (TH). V konkrétních číslech to pak na jeden kg vaší TH bude 2,5g bílkovin (10kcal), dále 5,5g sacharidů (22kcal) a konečně 1g tuku (9kcal). Pokud budete vážit 70g, bude váš denní kalorický příjem činit 2870kcal.

Tento energetický příjem a zastoupení jednotlivých makroživin by mělo být dostatečné k tomu, abyste dokázali přibrat. Pokud se ručička váhy nepohne ani o kousek za dobu dvou týdnů, zkuste příjem kalorií o něco zvýšit, a to především ve formě sacharidové složky, respektive gaineru.

Pokud jste až doposud byli zvyklí přijímat výrazně méně jídla a máte problém jeho větší objem sníst, navyšujte dávky jídla postupně během několika dnů. Tělo si na vyšší příjem potravy postupně zvykne a přizpůsobí tomu i rychlost jeho trávení.

Jedním z bezesporu nejlepších doplňků výživy, používaném především v případě těžce nabírajících cvičenců, je gainer.

Jeho specifické složení s tolik důležitou sacharidovou složkou a dostatečnou dávkou bílkovin dokáže při poctivém a správně naordinovaném tréninku za předpokladu kaloricky bohatého jídelníčku udělat doslova zázraky. Tekutá forma je ideální z mnoha důvodů.

Gainerem lze nejen efektivně doplňovat jednotlivá jídla (která jsou však vždy základem), ale slouží především jako rychlá dodávka energie a makroživin brzy ráno po probuzení, v dopoledních hodinách, mezi jídly a v neposlední řadě také záhy po skončení tréninku, kdy příjem gaineru má snad největší význam. Pokud se potřebujete více zorientovat v dávkování a dalších detailech ohledně tohoto doplňků výživy s ohledem na objemový trénink, zkuste nahlédnout do tohoto příspěvku.

• 7. Odpočívejte a dejte tomu čas

Dnešní doba je uspěchaná, ale bez ohledu na ni je jedna věc jistá – lidé toužící po svalech chtějí vidět výsledky okamžitě. Je to pochopitelné a logické, nicméně všechno má svůj čas.

Získávejte vaši hmotnost postupně, trpělivě a přidávejte dekagram za dekagramem podobně, jako se přidávají drobné mince do kasičky. Zdánlivě malé přírůstky vytvoří ve finále zajímavou a příjemnou změnu v podobě znatelně silnějšího a svalnatějšího těla.

Nabírat svalovou hmotu je zejména pro štíhlé jedince úkol velmi náročný. Je však potřeba na něm pracovat trpělivě a nezahazovat výsledky několikatýdenního snažení jen proto, že to jde pomalu.

Pokud dříve nezabíralo takřka nic, nemusíte se zabývat myšlenkami na to, že s tímto tréninkem možná nepřibíráte tak rychle, jak jste si vysnili. Jednoho dne totiž s překvapením zjistíte, že se všechna ta dřina několika posledních měsíců neskutečně vyplatila.

„You can´t have your cake and eat it,“ říká anglické rčení a naznačuje tak, že si můžeme vybrat jen jednu možnost z nabízených dvou. Proto bychom mohli toto úsloví klidně vztáhnout i k předchozím řádkům.

Není možné se špatně stravovat, trénovat jen napolovic či cvičit nevhodný typ tréninku a přitom očekávat nárůst svalové hmoty. Nelze být líný a přitom očekávat, že zázrak přijde sám od sebe.  Přitom je to velmi jednoduché.

Stačí vytrvat, postupovat den za dnem, cvičit tvrdé tréninky, dobře se stravovat a vydatně odpočívat. Pak vás úspěch nemůže minout.

Text: Karel Šedivý