Arašídové máslo patří mezi potraviny s vysokou energetickou hodnotou koncentrovanou v malém objemu. To znamená, že má vysokou energetickou denzitu. Takové potraviny bývají při hubnutí značně problematické. Často se totiž stává, že než stihneme zaregistrovat pocit sytosti, bývá pozdě: zjistíme, že jsme snědli příliš mnoho ????
Na druhou stranu má arašídové máslo relativně vyšší obsah bílkovin a vlákniny a málo sacharidů, což je při hubnutí výhodné. Zároveň tuk, který se v nich vyskytuje, může zvyšovat pocit sytosti a vést k tomu, že sníme méně v jídle následujícím.
Studie zde a zde:
Několik studií prokázalo snížení rizika kardiovaskulárních chorob při konzumaci ořechů, včetně arašídů. Počítá se s denním množstvím 1 unce, což je 28 g.
Studie zde, zde a zde:
Při pravidelné konzumaci ořechů a arašídů dochází ke snížení hladiny LDL-cholesterolu. Způsobuje to příznivé složení tuku v ořeších a arašídech společně s přítomností vlákniny, draslíku, hořčíku, vápníku, vitaminu E, fytosterolů a fenolických sloučenin, resveratrolu a argininu.
Studie zde:
Konzumace arašídového másla může snižovat i riziko diabetu II.typu.
Studie zde:
Zdravotně příznivý efekt do velké míry závisí na konkrétním druhu arašídového másla. Lepší jsou másla 100 % arašídová bez přidaných látek a mezi nimi zase lepší jsou taková, které mají více kyseliny olejové (to závisí na použitém kultivaru arašídů a z obalu se to většinou nedozvíme).
Toto vše, včetně obsahu vitaminů a minerálních látek jsem podrobně rozebrala v Testu arašídových másel zde:
Není asi zapotřebí zdůrazňovat, že příznivé efekty konzumace arašídů se projeví jedině tehdy, kdy je strava celkově vyvážená.
Arašídy patří mezi silné alegeny a pro ty, kteří jsou na ně alergičtí je jejich konzumace i v malém množství velkým rizikem. V USA se to týká přibližně 1% populace.
- Jak začlenit arašídové máslo do jídelníčku při hubnutí?
- Arašídové máslo může být součástí redukčního jídelníčku za předpokladu, že:
- Snížíte přísun energie a tuků z ostatních zdrojů.
- Budete pečlivě monitorovat velikost porce – 2 kávové lžičky na 1 porci.
- Zkusíte arašídové máslo často kombinovat se zeleninou (mrkev, řapíkový celer, bílá ředkev, kedluben) nebo s ovocem tak, abyste získali svačinu, která vás zasytí svým objemem.
- Budete-li dávat arašídové máslo na ovesnou nebo jinou obilnou kaši, snažte se udržet na 2 kávových lžičkách.
- Celkově za den byste neměli sníst víc než 4 kávové lžičky, tedy 25 g arašídového másla.
Nutriční hodnoty maximální denní porce arašídového másla při hubnutí :
| Energie(kJ) | 612 |
| Bílkoviny(g) | 6.25 |
| Tuky(g) | 11.7 |
| Sacharidy(g) | 3 |
| Vláknina(g) | 2 |
Čtěte dále: Test arašídových másel
3 diety, které vás budou bavit
Už máte plné zuby diet s jídelníčky plnými jídel, která vám vůbec nechutnají? Pokud chcete konečně se svou váhou pohnout, potřebujete něco, co vás bude bavit a hlavně vám bude chutnat. Máme pro vás na hubnutí hned tři takové diety, které dietami v pravém slova smyslu nejsou.
Na malý talířek se vejde méně jídla, ale my si nepřipadáme ošizení.
Jedna z nejpříjemnějších diet. V angličtině je známá jako Small plate movement. Vychází z výzkumů, které potvrdily, že čím větší mají lidi talíř, tím toho víc sní. Podle nich se od roku 1900 zvětšily v Severní Americe a Evropě talíře o 20 %, což se podstatně podepsalo na váze obyvatelstva.
Jak na to?
Zjednodušeně vám stačí, když si koupíte menší, nejlépe dezertní talířky. Můžete všechno, ale jen na malých talířcích, tím snížíte příjem sacharidů.
Přidejte k tomu víc zeleniny, která by měla zastoupit půlku hlavních jídel, a vynechte sladkosti. Takže vás nebude sžírat pocit, co všechno nesmíte, a budete hubnout. Sice pomalu, ale o to jistěji.
Uberete pár stovek kalorií denně a za rok můžete mít i o 10 kilogramů méně.
První s ní k nám v devadesátých letech vtrhla herečka Lenka Kořínková. Chytilo to soustu lidí. Odborníci dodnes vrtí hlavou, protože vědecky se úspěch moc vysvětlit nedá. Vymyslel ji lékař Howard Hayem pro lidé s nemocnými ledvinami.
Potraviny jsou rozděleny na tři skupiny – sacharidy, bílkoviny a neutrální. Jeden den si můžete dát jen sacharidy nebo jen bílkoviny, oboje můžete libovolně míchat s neutrálními potravinami. Aby byla strava vyvážená, je potřeba dny střídat.
Opět hubnete pomalu.
Co je co
Do bílkovin patří maso (jen vynechte vepřové), mléčné výrobky, vejce, sója, citrusy, hrušky, meruňky, broskve nebo třešně.
Sacharidy zastupují brambory, kukuřice, výrobky z celozrnné mouky, rýže, kapusta a veškeré sladké ovoce. Neutrální je zelenina, jako jsou okurky, zelí, mrkev, paprika, salát, luštěniny, ořechy nebo třeba houby.
K úspěchu už vám zbývá jen vynechat oblíbený smažený trojobal, sladké a slané mňamky a slazené limonády.
Maso jedli u prapředci, tak se k němu vraťme.
U nás novinka, ve světě už dlouho šlágr. Podle propagátorů se s ní vracíme zpět ke kořenům a jídelníčku našich jeskynních předků. Tvrdí, že naše zažívání si na nové potraviny, rozuměj mladší než člověk, doposud nezvyklo. Takže se při dietě obejdete bez obilí, mléka, cukru, průmyslově zpracovaných potravin, luštěnin a některých olejů.
Jako pralidi
Naopak dopřávat si budete zeleninu, kvalitní maso a vejce. Možná se vám to zdá trochu monotematické, ale s dobrými recepty vás tenhle systém bude bavit.
Recepty najdete třeba v kuchařce Melissy Joulwan Dobře živeni, která před časem byla i v Čechách. Hlavní vtip diety je v tom, že sledujete, co jíte. spoustu upravených potravin si pak rádi odpustíte.
V čem jsou kvanta éček, to necháte v obchodě. Spousta lidí paleo nebere jako dietu, ale je to pro ně životní styl.
Náš tip: Mějte se rádi. Když si dáte něco dobrého, co není ani trochu dietní, nevyčítejte si to.
dietyhubnutíkrásazdraví
Máslo nad zlato – Blog KalorickeTabulky.cz
- Když jsme kdysi v Řecku viděli, že místo másla si na chleba „mažou“ olivový olej, říkali jsme si se ženou, takové plýtvání.
- Kdepak by nás napadlo, že jednou půjde možná o levnější variantu, než jakou je koupě másla…
- To jen tak jemně bulvárně na úvod, protože se rozhodně nechceme svézt po současné vlně obviňování, kdo za drahé máslo může a proč, či zda nejde o záškodnickou akci výrobců margarínů.
Ale pár věcí si o něm můžeme říct přece i tak nějak vědomostně – několik slov o historii, o přepuštěných máslech, o filmu Hej rup!, o tom, jak si je připravit doma, jak vzniklo úsloví mít máslo na hlavě a další nadčasové drby a zajímavosti.
Jak vzniklo slovo „máslo“
Anglický název másla, butter, je odvozen od řeckého sousloví bou-tyron, což znamená „kraví sýr“ – jsou zde však prý ještě skytské jazykové vlivy.
- V nářečí na Domažlicku a v jižních Čechách se máslu říká putr či putra. Toto slovo je převzaté z němčiny, tedy opět ze slova „butter“.
Český název „máslo“ pak znamená „to, čím se maže“ – a Slované tím nemysleli jen na chleba, ale především si máslo mazali na obličej a do vlasů. V podstatě i slovo „mast“ má podobný základ. Proto se také máslu říkalo i „masnička“ či „maznička“.
A co je nejzajímavější – protože naši slovanští předkové přišli z Indie, najdeme toto slovo v mírně upravené verzi „makkhan“ i v moderní hindštině. (Mezi námi – nejde o jediné slovo, kterému byste v hindštině rozuměli.)
Historie másla
Podle archeologů sahá historie másla do doby, kdy lidstvo začalo domestikovat zvířata (tedy přibližně před 10 000 lety). První písemný záznam však máme na 4 500 let staré vápencové desce, popisující výrobu másla. Podobné desky se našly i v Tutanchámonově hrobce v Egyptě.
- Staří Římané máslo k jídlu nepoužívali, považovali je za barbarské (a navíc oni měli po starých Řecích ty olivy, že ano), využívali je pouze v kosmetice na pleť anebo do vlasů, aby se jim hezky leskly. Copak by asi Římané řekli na dnešní trend suchých, nemastných vlasů?
A jak opět dokládají archeologické nálezy, máslo do evropských zemí přišlo z Indie. Již na začátku našeho letopočtu germánské a severské kmeny stloukaly máslo z kravského, kozího i ovčího mléka.
Zajímavé je, že máslo nesloužilo jenom ke konzumaci, ale také jako palivo primitivních lamp nebo na ochranu kůže před chladem, hmyzem i teplem. A později, v křesťanské Evropě, sloužilo máslo ke svícení u oltáře v kostelech.
Máslo k maštění pokrmů a mazání na chleba se však začalo v Evropě hromadně používat teprve v 17. století. Stloukalo se v různých typech máselnic, v zimě se barvilo mrkví nebo šafránem a skladovalo se v hliněných nádobách nebo v dřevěných bečkách.
Jak si vyrobit máslo
Podle afrických pověstí (starých údajně několik tisíc let) se přišlo na výrobu másla náhodou. Nomádi uvázali pytel z ovčí kůže, plný mléka, na koně. Po celodenní cestě se díky otřesům z mléka stlouklo máslo.
Tuhle legendu ostatně znali i Voskovec s Werichem, kteří ji aktualizovali pro svůj film Hej rup! Tam stařičký a rozvrzaný náklaďáček, převážející mléko bez jakýchkoliv tlumičů, doveze po hrbolatých cestách rovněž stlučené máslo.
Máslo se stlouká ze smetany, která se sbírá z kravského mléka. Jak se píše již v Ottově slovníku naučném v roce 1888: „Máslo se obdrží účinkem intenzivního třepáni. Čisté dobré máslo má obyčejně žlutou barvu, chuť jeho je příjemná.“
V jednom dílu svého seriálu, kde vaří jídla za 30, či dokonce za 15 minut, dělá Jamie Oliver máslo přímo před objektivem kamery – nalije smetanu do mixéru, mixuje, dokud se neodloučí podmáslí, hrudku másla omyje – a je hotovo.
Ostatně, v současné době, díky vysoké ceně másla, najdete sami na internetu množství návodů na jednoduchou domácí výrobu másla. Je jen otázka, zda to vyjde levněji.
Vaření
Zase něco poznatků z archeologických nálezů: v pravěku (a v následujících stoletích) bývaly kaše a mléčné polévky velmi mastné.
Křesťanští misionáři, kteří cestovali do střední části Sibiře, popisují roku 1253 tradiční místní kvašený nápoj – kumys, jenž se podával s pořádnou hroudou másla plavajícího na povrchu. Dnes se tomuto druhu říká aryylach kumys.
- Ve středověku a raném novověku sloužilo máslo ke smažení, dušení i opékání, a navíc bylo nezbytnou surovinou do těst a kaší.
V našich zemích dalo máslo název mnoha jídlům: máslovým koláčům, máslové kaši, máslovému těstu, máslové polévce, máselník pak znamená koláč z těsta potřeného máslem a posypaného škvarky, cukrem a skořicí.
Přepuštěné máslo
Ghí, neboli přepuštěné máslo, je indický vynález (opět!), a Slované, kteří migrovali z Indie do míst dnešní České republiky, je používali už během 11. století (a dost možná daleko dříve, pokud vezmeme v potaz Sámovu říši).
V Číně během dynastie Tang, tedy již v době buddhismu, bylo přepuštěné máslo symbolem zdokonalené Buddhovy duše.
Přepuštěné máslo mělo dokonce větší hodnotu než sádlo. Nejdražší máslo bylo májové, od dobytka, který se zjara pásl ve volné přírodě.
Pověry, tradice a jiné zajímavosti
Již v Bibli, ve Starém zákoně, se dočteme, že máslem uctili Abrhám a Sára své velmi vzácné návštěvníky – anděly. (Genesis 18,8: „Potom vzal máslo a mléko i dobytče, jež připravil, a předložil jim to. Zatímco jedli, stál u nich pod stromem.“).
Irové, Skotové, Norové a Finové si dokonce másla tak považovali, že zahrabávali do země barely plné másla. A to prý už 400 let před Kristem. Dřevěné bečky v bývalých bažinách byly objeveny archeology teprve nedávno.
- Ve 12. století se stalo máslo i středem komerčního obchodování – německé lodě vozily do Skandinávie víno výměnou za sušené ryby a máslo.
V alžbětinských dobách dostávali námořníci ve svých přídělech čtvrt libry másla denně (asi 114 gramů – denně!). Starým anglickým zvykem rovněž bývalo obdarovat novomanžele kotlíkem másla, jenž měl znamenat požehnání plodnosti a prosperity.
S máslem souvisí i zcela první zaznamenaný studentský protest. V roce 1766 vypukla na Harvardu Velká máslová revoluce, protože podávaná jídla obsahovala žluklé máslo. Jedním z hesel bylo: „Hle, naše máslo smrdí! Dejte nám máslo, které není smradlavé!“
Máslo a zdraví
Jak už jsme si říkali, staré národy používaly máslo spíše na pleť nebo obklady, protože bránilo infekcím. Také se máslo používalo na léčbu spálenin. Dávní Egypťané dokonce máslem léčili oční problémy. Staří Římané je polykali jako lék proti kašli.
V severní Evropě pak před stovkami let máslo chránilo před vznikem ledvinových a močových kamenů, a také před očními chorobami. Nejspíše díky přítomnosti vitamínu A v másle.
Máslo totiž obsahuje vitaminy rozpustné v tucích, tedy A, D, E, K. S tím ostatně souvisí i barva másla – nažloutlou barvu způsobuje právě karoten. Vápník v másle pak posiluje kosti a zuby.
Věděli jste, že mléčný tuk v másle obsahuje 30 % mononenasycených tuků (správně se říká mononenasycené mastné kyseliny, pro hnidopichy). Což jsou zdravé tuky, které obsahuje i olivový nebo řepkový olej.
A pro srovnání – 10 gramů (neboli dvě čajové lžičky) másla obsahuje 8 gramů tuku a 72 kalorií, tedy stejně jako margarín. 10 gramů olivového oleje obsahuje 10 gramů tuku a 88 kalorií.
Máslo v úslovích
Už v Bibli se týká másla jedno přísloví: „Stloukáním smetany vznikne máslo, tlak na nos přivodí krvácení, tlak hněvu vyvolá spor.“
A můžeme si připomenout i další známá úsloví: mluví, jako když másla ukrajuje, něco jde jako po másle, jako když nůž vjede do másla, má srdce jako z másla a další…
Asi nejznámějším úslovím je „mít máslo na hlavě“. V českých textech se objevuje až v roce 1900, ale původně je ve francouzské verzi použil bývalý zločinec a pozdější policejní prefekt Jean Vidocq již o skoro sto let dříve.
Ani on však nebyl původní – nejnovější doklady dokazují, že „máslo na hlavě“ vzniklo v 15. století a odkazuje na středověký trest pro nepoctivé trhovkyně. Za šizení másla musely stát na veřejnosti a v plném slunci s hrudkou másla na hlavě.
Pokud si vybavíte jedno výše zmíněné heslo („Hle, naše máslo smrdí! Dejte nám máslo, které není smradlavé!“), hnedle budete vědět, odkud pak pochází úsloví „tady něco smrdí“.
Ono sice existuje i úsloví „peníze nesmrdí“, ale to se zase vztahuje ke starému Římu, úplatkům a centrálnímu řízení státu… A to už bychom se dostali opět k politice, což naším cílem, jak vidno, nebylo již od začátku.
Máslo v aplikaci Kaloricketabulky.cz
Jídlo z vědeckého pohledu aneb praktické vychytávky do každé kuchyně
Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.
28.9.2017 Jan Lipšanský Články, O kaloriích nevážně
Jak se stravovali naši předkové, když nebylo téměř co jíst?
Někdy, každý z nás projevuje lítost nad věcmi, které by mohly být a přesto nejsou. Z nejrůznějších důvodů, kdy k některým krokům nemáme dostatek síly, ulpívají na nás vzorce z dětství, tlak z okolí, náš vlastní bič, který nám nedovolí učinit krok stranou. Jsou různé okamžiky v našem životě, nenadálá scestí, kameny, se kterými nehneme. A přesto, přesto existují momentální, přítomné věci, které jsou trvalé a zaslouží si vděčnost. A ona vděčnost je většinou klíčem, kdy člověk nad mnohým později mávne ledabyle rukou. Nikdy totiž nebudeme mít vše, kam bychom to dali? A bylo by pak vlastně vůbec ještě k žití? Žijeme v područí komfortních zón, jakmile z nich však dokážeme vystoupit, pocítíme zázraky na vlastní kůži.
A nyní, přenesme se o několik stovek let zpátky, řekněme, k roku 1817, kdy po tehdejší neúrodě, která se dotkla celé střední Evropy, překvapil všechny vrstvy obyvatelstva těžký nedostatek obilí, jenž se projevil deficitem mouky, chleba a samozřejmě hladem.
Čeněk Zíbrt ve svém zajímavém díle Česká kuchyně za dob nedostatku před sto lety, 1917, píše: Hospodáři, lidumilové, znalci přírody, lékaři o překot závodili, jinde i u nás, v ušlechtilém snažení, získati náhrady, výživy posavad neobvyklé.
Dokazovali, že člověk vedle obilí, chleba, při nedostatku polní úrody, má v přírodě ještě jiné výživné látky, kterých buď vůbec nezná, nebo zná, ale nevšímá si jich ze zvyku, nebo zošklivuje si je. Doporučovali vyzkoušené návody, podle kterých může se člověk nasytit rostlinami, planě rostoucími, dále poupaty, květy, listím, plody a kořínky rostlin známých, ale posavad nepovšimnutých.
Hledali náhradu za mouku z obilí za mouku z vodnice, z mechu islandského, z kůry stromové, z kořínků pýrových, z dubových pupenců, z kaštanů, brambor, z jetele, ze slámy i ze dřeva. Snažili se strojiti jídla zvláštní, laciná pro hromadné stravování lidu chudého a podobně.
Překvapilo mne, že spoustu ingrediencí, ke kterým byl tehdejší lid doslova přinucen, sama běžně využívám.
Tedy, ne že bych si chystala mouku z vodnice a pečlivě ji míchala s odměřeným dílem žitné mouky, z čehož bych pak pekla každodenní chléb, ráda však využívám síly planě rostoucích bylin, ať už medvědího česneku, popence břečťanolistého, mateřídoušky, ptačince žabince aj.
V mém repertoáru budou také jedlé květy, pupeny, hlízy, mladé lipové lístky, také nespočet bylin, které využívám v domácí apatyce. Beru však jako zpestření, ne jako hlavní pokrm dne. Zajímavé také je, že spousta výše zmíněného dnes platí za výtečné rostlinné preparáty, po kterých je velká sháňka.
Zmíním například islandský mech, který hojí dýchací cesty i žaludeční vředy a není problém jej sehnat v podobě sirupu či pastilek. Mimo jiné též vykazuje silný protizánětlivý efekt, mírní suchý dráždivý kašel.
Velmi sporadicky, nicméně, mnozí zařazují častěji, se v našem jídelníčku mihne též vodnice, kterou smíme zapékat, uchystat z ní pomazánku, salát, přílohu, ale též mouku, kterou lze přidat k mouce klasické. Čímž, mimo jiné, snížíme glykemické index pokrmu, což se hodí, zejména v redukci a taktéž diabetu. O vodnici však ještě později. Nyní si představme, že bychom měli profitovat pouze z volně dostupných darů přírody. A na těch svůj jídelníček stavět. Těžko uvěřit, viďte.
„V čas nouze mohou se vařiti hlavičky červeného jetele, než rozkvetly, pak topolová poupátka, zvláště z balšámových topolů, z břízy, buku a lípy, než rozvily a připravovati k jídlu.
Sušívali také nerozkvetlé hlavičky červeného jetele, nebo rozkvetlé hlavičky bílého jetele a rozměnili pak na mouku, které dvě části smíchali s dvěma částmi mouky mechové a s jednou částí mouky obilní a pekli z toho podle Kaliny chutný chléb.
Morušové listí jest prý, zvlášť pokud mladé jest, neškodné, a dá se jako špenát připravovati a jísti.
“ Informaci k morušovému listí mohu jen potvrdit, dá se z něj uchystat velmi chutná polévka, ale též čaj, který snižuje hladinu cukru v krvi, upravuje krevní tlak, podporuje celkové zklidnění, navozuje spánek. Listy, zejména moruše bílé, obsahují morusinol, který brání vzniku krevních sraženin, přítomné flavonoidy pak vykazují silný protirakovinný účinek.
Kniha nabádá taktéž ke konzumaci pohanky, která je velmi výživná, s výtečnými sytícími vlastnostmi. Její zrno dozrává časně z jara, což bylo pro obyvatelstvo více než výhodné. Pro naše předky závislé na obilí, bylo nesmírně důležité, aby měli něco v záloze, protože, přišla-li obilná krize se zavřenými zadními vrátky, taková situace šla ruku v ruce s hladem.
A k tomu si ještě představme morové rány, které se naší zemí prohnaly poprvé v roce 1349, následně pak 1713-1715, aby zamávaly rokem 1749. Nepokoje, války, ale i tvrdá poddanská robota, která končí až na sklonku léta roku 1848.
Neměli to naši předkové snadné, že? A teď se zamysleme, dá se to, s čím denně bojujeme, nějakým způsobem vyřešit? Je odpověď kladná? Dejme se do toho.
Ve vodnici lidé vkládali hlubokou naději, neboť ona doslova nadějí dýchá. Výhodou je, že od doby výsevu uplyne zhruba šest týdnů, aby se tato šťavnatá, na vlákninu bohatá, sirná potravina směla servírovat v největší parádě na stůl.
Za velký přínos pokládám také její antibakteriální účinek, což se našim předkům zkoušeným kdejakým zdravotním svízelem, hodilo. Vysel-li hospodář v polovině dubna vodnici, na konci května či v polovině června již mohl sklízet úrodu této křupavé pochoutky.
A hospodyně z ní pak kouzlit, většinou do podoby pečiva. Nečekejme však perfektní chléb, jehož skýva láká k večeři, v čase nouze kručelo v břiše a mnohdy, to, co přišlo na běžný denní stůl, byla spíše z nouze ctnost nežli večeře, po které bychom se s chutí utloukli.
Mouka z vodnice se pak mísila se zbytky mouky žitné, mnohdy i vikou, čím více žita, tím byl chléb chutnější. Především šlo však o to, aby se žitem co nejvíce šetřilo.
Chléb rovněž nesl často stopy islandského mechu: Mech islandský jest velmi živná a zároveň sílící potrava pro lidi, neboť Islanďané a Lapové, žijící v studených krajinách, kde málo obilí roste, mimo maso a ryby živí se výhradně tímto mechem. Přitom jsou jídla z něho připravovaná zdraví nanejvýš prospěšná.
Islanďané tvrdí, že dvě měřice mouky z toho mechu připravené jsou tak výživné, jako jedna měřice pšeničné mouky. Zde toliko nutno znáti způsob, jak by se hořkost mechu tomu odňala a z něho dobré vařivo, živná chutná polévka, hustá kaše a mouka, ze které by se přimícháním obilní mouky chléb a jiná moučná jídla dělati mohla, připravovati dala, a to se stává následujícím způsobem.
Nashromážděný islandský mech se přebéře, by v něm žádný jiný mech, mezi ním rostoucí, ani tráva, ani jehličí, ani zemní neb jaké jiné částky nezůstaly, rozkrájí se na drobné kousky, tak dlouhé, jako řezanka. Pak vezmeme čistý prosypaný popel z borovic, jedlí, smrků. Na libru mechu potřebuje se čtvrt libry bukového nebo půl libry jiného čistého popele ze dřeva.
Popel mícháme se studenou vodou na kaši, pak dáme vyčištěný mech do dřevěné nebo hliněné nádoby, rozprostřeme kus čistého plátna přes ni, vlijeme do něho kaši z popele, dolévajíce zponenáhla, kdykoli se voda skrze plátno procedila, studenou vodou. Tímto přiléváním vody musíme tak dlouho pokračovati, až jsme dvanáctkráte tolik vody přilili, kolik máme mechu v nádobě k vylužení.
Ve své podstatě se mech neustále promýval a promačkával, až zcela pozbyl své typické hořkosti. Proces to byl pozvolný a náročný na čas. Jakmile se však dílo povedlo, většinou se mech připravoval na způsob špenátu, tvořil hlavní ingredienci polévky, kaše, platil za mouku, kdy se dovezl do mlýna a tam se semlel podobně, jako zrno.
Mechová mouka měla tu výhodu, že k upečení chleba vyžadovala namísto žita levnější oves. A takto upečený chléb byl prý rovněž i celkem chutný.
Když se mechová mouka s vodou vařila, a po svaření se na ni mléko nalilo, obdržíme kaši, která tak záživná jest, jako kaše z mouky.
V knize nechybí zmínka ani o mouce z břízy či obilí napršeného z oblak, kterým nebylo nic jiného než větší množství semínek rostlin, která silný vítr roznesl do míst, na která pak doslova spadla z nebes. Semena byla však paradoxně výživná a chudý lid je taktéž semlel na mouku.
Mimo to, člověk chodil na lesní plody, nejčastěji houby, ale i drobné zvířectvo, jako jsou hlemýždi, slimáci, veverky, potápky a lysky, vyhlášenou pochoutkou byly též žáby.
Opět však pouze v uvozovkách, jen si představme, jak náročný musel být jejich lov, aby došlo k nasycení početné rodiny.
Předpis na žabí karbanátky
Vezmi pěkné velké žáby, pazourky uřež, kůstky jim vyndej, naklepej je jako karbanátle, posol je, nech as čtvrt hodiny ležeti, osuš je šatem, namoč je do omastku, posyp drobnou žemličkou, rozpal na rendlíce omastek, vlož tam karbanátky, vypeč hodně po obou stranách, vyklop je na mísu s máslem, s citrónovou šťávou a zelenou petruželí.
Kniha Česká kuchyně za dob nedostatku před sto lety od Čeňka Zíbrta jistě stojí za přečtení, nicméně, zkuste zabrousit také k dílům Terezy Novákové, např. Úlomky žuly, kde člověk pokorou kolikrát nedýchá. Jsme obklopeni luxusem, každý, každičký den.
Knihu Zdravou stravou proti únavě od Zuzany Švédové naleznete zde
Chcete zhubnout? Experti radí: Jezte máslo
Foto: Photographee.eu, Shutterstock.com
Chcete úspěšně zhubnout a mít krásnou pevnou postavu? Pak musíte mít v jídelníčku mimo jiné dostatek tuků. Kromě zdravých rostlinných tuků vsaďte také na takzvané MCT tuky, které jsou v másle nebo kokosovém oleji. Hubnutí bude díky nim o hodně snazší!
„Máslo nemůžu, to je hrozně tučné. Dám si radši samotný suchar,“ říkávaly dietářky ještě před několika lety. Dnes už to prohlásí jen málokterá. Moc dobře se totiž ví, že tuky jsou v jídelníčku mimořádně důležité. Naopak takový suchar, tedy samotné sacharidy, tělu nic moc prospěšného nedodá.
Tuky je určitě výhodné jíst pravidelně. Bohužel, nedá se říct, že všechna tučná jídla jsou dobrou volbou. Obecně se za prospěšné tuky berou nenasycené mastné kyseliny, které se nacházejí v panenských olejích, avokádu či semínkách. V poslední době se ale stále častěji vynášejí do nebes MCT tuky z másla nebo kokosového oleje. K čemu jsou dobré?
Zkratka MCT pochází z anglického názvu „medium-chain triglycerides“ (triglyceridy se středním řetězcem). „Jedná se o tuky se středně dlouhým uhlíkovým řetězcem, které jsou díky tomuto řetězci lépe rozpustné ve vodě,“ uvádí osobní trenér fitness Pavel Dvořáček.
Velikánskou výhodou těchto látek je, že se v organismu dokážou velmi rychle vstřebat a metabolizovat. „Ze střev přecházejí přímo do jater, kde se přeměňují na ketony, což je okamžitý zdroj energie. Tato energie z ketonů je pak využita pro svalovou práci a tím chrání svaly před jejich odbouráváním,“ vysvětluje trenér.
MCT pro sportovce znamenají superrychlý zdroj energie, ale nejen to. Jak uvádí Pavel Dvořáček, pomáhají také chránit svaly. Věčný oříšek pro všechny sportovce – ale i hubnoucí – je otázka, jak shodit tuky a přitom nepřijít o svalovou hmotu. MCT s tím mohou pomoci!
Foto: pikselstock, Shutterstock.com
MCT tuky milují sportovci: jsou rychlým zdrojem energie a chrání svaly
„MCT tuky jsou ideální náhrada sacharidů. Tyto tuky totiž zasytí na podstatně delší čas, a proto nemáte potřebu přijímat tolik jídla. Navíc nadbytečný příjem sacharidů vede k ukládání do tukových zásob. Naopak nadbytečný příjem MCT tuků vede k termogenezi neboli tvorbě tepla, nikoli k ukládání do tukových zásob,“ popisuje jednu z nejdůležitějších předností Pavel Dvořáček.
Kromě toho, že se tyto tuky víceméně neumějí ukládat na vaše hýždě a boky, tak ještě navíc tvoří teplo! To znamená, že napomáhají k navýšení činnosti vašeho metabolismu, tedy urychlují spalování tuků.
„V neposlední řadě mají MCT tuky antioxidační a protizánětlivé vlastnosti. A také pomáhají střevu zbavit se škodlivých mikroorganismů, jako jsou patogenní bakterie, viry, plísně a paraziti,“ dodává výživový odborník Ing. Martin Škába s tím, že právě zdravé střevo je nejen při hubnutí absolutní základ.
„Přirozeně MCT tuky obsahuje kokosový olej, palmový olej a mléčný tuk,“ uvádí Pavel Dvořáček. Mléčný tuk se nachází samozřejmě v kravském mléce a dalších mléčných výrobcích, zejména pak v másle. Klasické máslo je tvořeno minimálně z 80 procent právě mléčným tukem. Jestli ale chcete MCT tuky přijímat raději z rostlinných zdrojů, nejjednodušší bude vsadit na široce dostupný kokosový olej.
„Ideální denní dávka MCT tuků činí padesát gramů. Obvykle postačí i menší množství, zhruba třicet gramů denně, které je třeba rozdělit do tří až čtyř dávek. Kdybyste snědli takové množství jednorázově, mohli byste mít zažívací potíže,“ radí Pavel Dvořáček.
Máte s MCT tuky při sportu nebo hubnutí zkušenost?
Kojení a výživa dětí, ukázkový jídelníček
Chcete vědět, jak by mělo vypadat celodenní stravování dítěte, zastoupení jednotlivých složek potravy, ukázkový jídelníček? Pak jste na správné stránce. Obsah všech kapitol v oddíle Kojení a výživa najdete v horním menu.
Na téma kojení a výživy dítěte bylo také zodpovězeno mnoho dotazů v rámci pravidelného Pediatr ONLINE
Poradna »
Co mohu udělat pro budoucí kojení již během těhotenství? Získat SPRÁVNÉ informace ohledně kojení a kontakty na laktační poradce. Čtěte více nejnovější informace o kojení.
Celý článek »
Trendy v kojení. Bezproblémové kojení. Správná techni, frekvence a délka kojení. Jak uvolnit dítě od prsu matky? Kojení a rozvoj laktace u předčasného porodu.
Celý článek »
Komerční sdělení
Jak se vyhnout problémům s kojením? Správná technika kojení. Kojící kloboučky. Kojení po císařském řezu. Poraněné bradavky. Jak podpořit tvorbu mléka?
Celý článek »
Stručná historie kojení. Proč kojit. Proč nekojit. Vzniká při kojení citová vazby kojící matky a dítěte?
Celý článek »
Strava kojící matky by měla odpovídat zásadám zdravé výživy. Vyhýbejte se potravinám způsobujícím plynatost. Jak často jíst mléko, ryby, kolik denně vypít?
Celý článek »
Strava při kojení Hmotnost po porodu Dieta při kojení – vliv redukčních diet na kojení Vliv intenzivní fyzické kondice na kojení Principy stravování v
Celý článek »
Přibližně 98 % matek je schopno kojení, zbylá 2 % jsou matky, které nemohou kojit z nejrůznějších zdravotních důvodů: Obtíže při kojení. Kdy matka nesmí kojit?
Celý článek »
Kdy je nutno mateřské mléko odstříkávat? Technika odsávání mateřského mléka. Jak vybírat odsávačku mateřského mléka? 1-fázová vs. 2-fázová, mechanická vs. elektrická, na 1 nebo 2 prsa, koupená vs. půjčená.
Celý článek »
Dokrm kojence odstříkaným mlékem Sání z prsu je pro dítě velká fyzická námaha. Některé drobnější děti (nebo děti se srdeční vadou) se tak unaví, že nikdy nevypijí potřebnou
Celý článek »
Je možné uchovávat mléko v lednici? Jak je to s rozmrazováním?
Celý článek »
Jak sterilizovat a uchovávat kojenecké potřeby? Do kdy sterilizovat?
Celý článek »
Jaké jsou zásady hygieny při kojení? Jak přerušit kojení?
Celý článek »
Co dělat, když nejde přes bolestivé praskliny prsních bradavek kojit? Odstříkávat? Vrátíme se ještě někdy ke kojení? Inspirujte se příběhy ostatních maminek!
Celý článek »
Jak odstavit dítě závislé na prsu? Tato problematika je velmi široká a nelze se řídit obecnými radami nebo jedním konkrétním případem. Je potřeba vzít v úvahu Vaší vlastní situaci. Nezanedbatelné je také emocionální pouto dítěte s matkou.
Celý článek »
Může kojící žena otěhotnět? Jaké hormony jí v ovulaci brání a funguje to 100%?
Celý článek »
Jaký mléčný přípravek pro své dítě zvolit? Co budete potřebovat k přípravě mléka? Jak pomůcky sterilizovat? Jak dokrmovat? Jak postupovat na cestách? Kdy zavádět nemléčné příkrmy?
Celý článek »
Revoluční změna v zavádění příkrmů! Proč je vhodné příkrmy zavádět již od 4. měsíce? Jak postupně dítě navykat na smíšenou stravu? Čím začít? Kdy přidat maso? Může dítě lepek? Jak vypadá jídelníček dítěte do 1 roku?
Celý článek »
Konkrétní dotazy k zavádění příkrmů a stravě dětí Vaše dotazy Jakou zeleninu a ovoce je možno dávat dítěti a od jakého měsíce (v článku uvádíte květák a brokolici od
Celý článek »
První příkrmy připravené po domácku po 4. měsíci. Recepty pro Vás připravila nutriční terapeutka Mgr. Jana Eliášová.
Celý článek »
Jak by měl vypadat správný jídelníček pro děti 0-6 let? Jaké potraviny by měl obsahovat a které naopak vynechat?
Celý článek »