Způsobují sladké a slazené nápoje rakovinu?

Obliba sladkých limonád, kolových nápojů a ledových čajů rapidně roste. U lidí, kteří konzumují větší množství slazených limonád, je riziko výskytu infarktu, obezity nebo cukrovky, mnohonásobně vyšší.

Přibývání vnitřního tuku po požití slazených limonád, před časem potvrdili i američtí vědci. Po šest týdnů účastníci výzkumu pili jeden litr kolového nápoje denně. Po skončení jim množství tuku v břiše stouplo až o 14 %.

*

Iontové a energetické nápoje

Sladké nápoje nepřinášejí jen zápory, ale mají také své klady. Především v podobě rychlé energie. Díky poměrně velkému obsahu cukru – (Např: v 0,5 l kolového nápoje se ukrývá až 6 kostek cukru) nám mohou dodat potřebnou energii, například před velkým fyzickým výkonem.

Ale neznamená to, že si před závodem máte dát sklenici kolového nápoje. Existuje řada speciálních nápojů, které obsahují potřebné látky pro doplnění energie.

Mezi nejrozšířenější patří iontové a energetické nápoje, které tělu během fyzického vypětí dodávají nejen tekutiny, ale i vitamíny a cukry, o které přicházíme.

Způsobují sladké a slazené nápoje rakovinu?
Osvěžující může být i sirup, který si nařeďte velkým množstvím vody. Logo Vím, co jím mají sirupy od značky Albert.

Nápoj, který osvěží

V horkých letních dnech osvěží nejlépe obyčejná pitná voda, do které můžeme nakapat pár kapek citrónu. Nejenže citrón nápoj příjemně ochutí, ale podpoří i trávicí systém. ‚V teplém počasí výborně osvěží neslazený vlažný čaj.

Pokud se bez sladké chuti neobejdete, zkuste místo kostky cukru přidat nakrájené jahody, pomeranč nebo několik snítek máty,‚ dodává dietoložka Karolína Hlavatá. Mezi velké oblíbence v letních dnech patří různé jogurtové a ovocné koktejly. Ty v sobě bohužel skrývají poměrně velké množství kalorií.

Pokud si koktejl budete připravovat sami doma, určitě se vyhněte nadměrnému slazení a plnotučným mlékům.

Nebezpečí v podobě ledového nápoje

V letních horkých dnech se nedoporučuje pít nápoje s ledem. Organismus je velmi přehřátý a tak byste mu mohly jednoduše způsobit teplotní šok, který může vést až k nepříjemnému nachlazení.

Je logické, že když je nám horko, tak většina z nás sáhne po takovém nápoji v domnění, že nás osvěží. Ale opak se stává pravdou.

Konzumace ledových nápojů ve velkém teplu, může vést také k dehydrataci organismu.

Jestliže si život bez slazených nápojů opravdu neumíte představit, zkuste je konzumovat spíše v chladnějších měsících a v malé míře. I když tělo potřebuje tekutiny pořád, lépe si s tím organismus poradí, když nebude velké teplo. Za vyzkoušení určitě také stojí přírodní slazené limonády, které se na našem trhu poměrně rychle rozšiřují. 

Tip na mátový drink s citrónemIngredience:

  • 2 citróny
  • 2 lžičky třtinového cukru
  • 2 hrsti máty
  • led 
  • voda

Postup:Do džbánku nasypeme cukr, vymačkáme jeden citrón a přidáme mátu. Vše důkladně rozmačkáme a zalijeme do ¾ džbánu vodou.  Nakrájíme druhý citrón na kostičky a nasypeme spolu s ledem (se kterým během opravdu horkých dní raději šetříme) do džbánku a je hotovo.

Způsobují sladké a slazené nápoje rakovinu?

*Zdroj informací o průzkumu: www.vitalia.cz

6 důvodů, proč přestat pít slazené nápoje

Podívejte se, kolik cukru obsahují vaše oblíbené nápoje a co vše způsobují vašemu zdraví! Fanta, Coca cola, Kofola, Red bull, Sprite a další podle vědců ročně zabijí více než 184 tisíc lidí. Jsou plné cukru, umělých a chemických látek a nemají žádnou výživovou hodnotu. Naopak. Poškozují naše tělo víc, než si uvědomujeme.

Předčasně zabijí více než 184 tisíc lidí ročně

Sladké nápoje zabijí dle vědců ročně více než 184 tisíc lidí, kteří zemřou na cukrovku, srdeční choroby a rakovinu (1). Autoři této studie radí zemím ihned zahájit preventivní programy. „Neexistují žádné zdravotní přínosy slazených nápojů a potenciální snížení spotřeby ušetří zemím desítky tisíc úmrtí každý rok.“

Češi vypijí okolo 280 milionů litrů koly za rok. Což znamená podíl více než 2/3 na celkové spotřebě všech nealko nápojů v ČR.

1. Zvyšují riziko rakoviny

Nespočet studií potvrdilo souvislost mezi rakovinou a slazenými nápoji. Na rakovinu ze slazených nápojů zemře ročně více než 6450 lidí (1).

  • Konzumace už dvou slazených nápojů za týden zdvojnásobuje riziko vzniku rakoviny slinivky. (2)
  • Konzumace jedné slazené limonády denně zvyšuje riziko vzniku rakoviny prostaty o 40 %. (3)
  • Konzumace 1,5 plechovky denně zvyšuje riziko rakoviny prsu o 5 % a způsobuje předčasnou pubertu. (4)
  • Chemické látky, které dělají „karamelovou barvu“ Coca cole, Pepsi a dietním kola drinkům, jsou dle studií karcinogenní. (5)

2. Způsobují cukrovku

Slazené nápoje byly studiemi jasně prokázány jako příčina cukrovky 2. typu (6, 7, 8). Ročně kvůli nim na cukrovku zemře 133 000 lidí (1).

Tyto nápoje často nebereme za jídlo a neuvědomujeme si, kolik cukru obsahují.

Asi bychom si nedali 6 lžiček cukru do kávy nebo na pocukrování dezertu, ale právě 6-12 lžiček cukru je průměrný obsah jednoho slazeného nápoje.

  • Konzumace 1 plechovky slazeného nápoje denně zvyšuje o 18 % riziko cukrovky 2. typu (9).

Kolik kostek cukru obsahují jednotlivé slazené nápoje?

množství 2 l = Coca-Cola: 73 ks, Fanta: 63 ks, Sprite: 49 ks, Tonic: 43 ks (zdroj: stobklub.cz) množství 0,2 l = Coca-Cola: 7 ks, Fanta: 6 ks, Džus: 6 ks, Tonic: 6 ks (zdroj: stobklub.cz) množství 0,2 l = Sprite: 5 ks, Ledový čaj: 4 ks, Voda ochucená: 3 ks (zdroj: stobklub.cz)

3. Zvyšují riziko srdečních chorob

Studie prokázaly silnou souvislost mezi denním přísunem kalorií z potravin s přidaným cukrem (tj. slazené nápoje) a úmrtím na kardiovaskulární choroby (10). Na kardiovaskulární choroby kvůli pití slazených nápojů ročně zemře více než 45 000 lidí (1).

4. Dělají nás neplodnými

Konzumace pouhé jedné plechovky slazeného nápoje za den snižuje plodnost o 20 % (o 25 % u žen a 33 % u mužů). (11)

5. Způsobují demenci a Alzheimera

Slazené nápoje ovlivňují nejen naše fyzické zdraví, ale také naše zdraví duševní. Tyto nápoje, resp.

jejich nadměrný obsah cukru, se spojují s depresí, špatnou pamětí, poruchami učení (tzv.

ADHD, o kterém jsme již psali dříve) a zvýšeným rizikem demence a Alzheimerovy choroby (12). Pitím slazených nápojů se zcela mění a ničí mozek (13).

6. Ničí naše zuby stejně, jako pervitin nebo kokain

Slazené nápoje obsahují nejen spoustu cukru, který reaguje s bakteriemi zubního plaku a produkuje škodlivé kyseliny, které rozkládají zubní sklovinu, ale také kyselinu citrónovou a uhličitou, které způsobují eroze zubů. Po vypití nápoje v ústech zůstane kyselé pH ještě 45 minut.

Častá konzumace sladkým nápojů může být pro naše zuby stejně škodlivá, jako závislost na pervitinu nebo kokainu (14). Vědci ponořili čerstvě vytrhnuté zuby do 20 různých druhů slazených nápojů (Coca cola, Pepsi, 7 Up atd.).

Během 48 hodin ponořené zuby ve slazených nápojích ztratily více než 5 % své hmotnosti. Co se týče pH, byla na tom nejhůře Coca cola, Pepsi a ledové čaje (15).

Další studie zjistila, že konzumace 4 plechovek slazených nápojů za den zvýšilo riziko eroze zubů o 252 % (16, 17, 18).

vlevo poškozené zuby muže na pervitinu a vpravo poškozené zuby ženy, která pije pravidelně velké množství slazených nápojů (zdroj: Academy of General Denistry)

A to není všechno…

  • Poškozují játra (19).
  • Dělají nás agresivními (20).
  • Způsobují předčasné porody (21).
  • Urychlují stárnutí (22).
  • Dělají nás obézními (23).
  • Způsobují předčasnou pubertu (24).
  • Ničí naše kosti a způsobují osteoporózu (25).
  • Mohou způsobit nemoci ledvin (26).
  • Způsobují závislost.

Ještě si dáte skleničku svého oblíbeného slazeného nápoje?

Možná se ptáte: „A co pít místo toho?“ Nebo: „Čím tyto nápoje dětem, které jsou na ně zvyklé, nahradit?“ Zkuste dětem vysvětlit situaci a společně najít alternativu.

Chuťově i podobně perlivý je například nápoj z tibi krystalů nebo kombuchy, který můžete koupit ve zdravé výživě v různých variantách a příchutích (ovocných, bylinkových).

Nebo si vyrobte sladký nápoj doma, inspiraci můžete najít v našich receptech na nápoje.

Zobrazit další komentáře.

Your account will be closed and all data will be permanently deleted and cannot be recovered. Are you sure?

Děkujeme, že jste se stavili. Vemte si ještě

VIDEO KURZ ZDARMA

Zlepšete zdraví i postavu a začněte podle Jíme Jinak.45 minut videí, rady a recepty.

PŘIHLÁSIT ZDARMA

Způsobují sladké a slazené nápoje rakovinu?

Slazené nápoje způsobují závažná onemocnění

Způsobují sladké a slazené nápoje rakovinu?Nejznámější slazené nápoje

Slazené nápoje jsou dnes široce rozšířené po celém světě. Ačkoli si mnozí lidé neumějí bez jejich konzumace představit den, rizika jsou značně vysoká.

Historie slazených nápojů

Člověk ochucoval vodu odedávna. Původně ovšem používal ovoce, citrónovou šťávu, med, bylinky anebo koření.

Prvním zástupcem slazených nealkoholických nápojů byla s největší pravděpodobností Coca Cola, která vznikla v roce 1886. Velkou popularitu ovšem získala až od počátku 20.

století a dnes je široce rozšířená po celém světě, což ovšem není příliš dobrá zpráva…

Mohlo by vás zajímat: Coca Cola byla paradoxně původně prodávána v lékárnách, a to díky kladnému vlivu na dyspeptické potíže. Mluví se ale o tom, že na počátku obsahovala víno a dokonce i kokain!

Může pomoci střídmost? Zřejmě ne!

Podíváte-li se na různé žebříčky nejnezdravějších pokrmů a nápojů, slazené vody budou velmi vysoko, často na úplně nejvyšším stupínku.

Francouzští vědci navíc v loňském roce přišli s alarmující zprávou.

Podle studie, do které se zapojilo na 100 000 Francouzů, jsou riziky ohroženi nejen lidé, kteří konzumují slazené nápoje velmi často, ale i ti, kteří si dopřávají jednu skleničku denně!

Největším problémem je rafinovaný cukr

Sladké nápoje nám chutnají, jenže ve skutečnosti se jedná o nadbytečné kalorie, které nám rozhodně neprospívají.

Rafinovaný cukr, jenž je v těchto nápojích obsažen v enormním množství (až 12 lžiček cukru!), naopak zvyšuje riziko obezity, jež má samozřejmě vliv na rozvoj závažných onemocnění.

Našemu zdraví pak určitě neprospívají ani různá chemická aditiva, které se zde rovněž vyskytují.

Upozorňujeme: nutkavé chutě na sladké se mohou dostavit vlivem nadbytečného stresu, při němž tělo potřebuje kvalitní stravu. Pro první lidi to mj. znamenalo čerstvé ovoce, zatímco dnes při chuti na sladké konzumujeme rafinované cukry. Ty ale tělu poskytují minimum živin. Zdravotní přínosy jsou tedy nulové, zatímco rizika vysoká.

Stévie sladká: výrazně zdravější sladidlo než cukr

Jaké potíže mohou způsobovat slazené nápoje?

Slazené nápoje jsou dávány do souvislosti se zvýšeným rizikem rakoviny a zároveň mohou způsobovat cukrovku.

Vliv mají rovněž na rozvoj kardiovaskulárních chorob a negativně působí také na chrup. Navíc mohou škodit i psychice.

Nejenže způsobují depresivní stavy, ale také zhoršují paměť a rovněž závažnější komplikace jako ADHD, Alzheimerovu chorobu či demenci.

Upozornění na závěr: podle studie Americké kardiologické asociace z roku 2010 mohou slazené nápoje v celosvětovém měřítku za úmrtí 184 000 ročně! Měli bychom je tedy minimálně omezit, ne-li se jich vzdát úplně.

Uzeniny patří mezi karcinogeny. Vzdát se všech ale není potřeba

Může pití sladkých nápojů přispívat k rakovině? Ano, i když ne tak dramaticky, jak by to mohlo na první pohled dle nové studie vypadat

Způsobují sladké a slazené nápoje rakovinu?Sladké nápoje včetně stoprocentních ovocných džusů mohou zvyšovat riziko rakoviny, ukázala nová studie. Foto: PxHere

„Tato velká prospektivní studie ukázala, že konzumace sladkých nápojů je spojena s rizikem rakoviny celkově a zejména s rakovinou prsu. S rizikem rakoviny jsou přitom spojeny i stoprocentní ovocné džusy. Výsledky je potřeba ověřit v dalších rozsáhlých prospektivních studiích, naznačují ale, že v západních zemích hojně konzumované sladké nápoje mohou představovat důležitý faktor při prevenci rakoviny,“ píší autoři studie ve shrnutí.

Výzkum provedli vědci z Univerzity Paříž XIII, Avicenovy nemocnice a Francouzské agentury pro veřejné zdraví. Studie NutriNet-Santé, která zahrnovala 101 257 lidí (79 procent tvořily ženy), probíhala prostřednictvím internetových dotazníků.

Po zaregistrování lidé vyplnili pět dotazníků ohledně diety (jídla i pití), pohybové aktivity, zdraví, sociodemografických údajů, životního stylu, výšky a váhy. Váhu a stravovací návyky pak měli průběžně zaznamenávat každých šest měsíců.

Jednou ročně se navíc opakoval zdravotní dotazník, změnu zdravotního stavu ale mohli účastníci nahlásit kdykoliv. Pokud přitom byla u daného člověka diagnostikována rakovina, požádal ho lékař výzkumného týmu o zdravotní záznamy.

Tým také sledoval výskyt rakoviny nebo úmrtí na ni v systému národního zdravotního pojištění a v registru úmrtí.

Dieta byla hodnocena za využití standardního dotazníku, kdy měli účastníci zaznamenávat svůj jídelníček během tří po sobě nejdoucích dní (dva v týdnu, jeden o víkendu) ve čtrnáctidenním období. Dotazník přitom obsahoval celkem 97 typů sladkých nápojů a 12 typů nápojů uměle doslazovaných.

Jako sladké nápoje byly definovány ty, které obsahovaly více než pět procent jednoduchých cukrů. Zahrnuty byly i teplé a šumivé nápoje či energy drinky (nápoje obvykle obsahovaly kolem 11 gramů cukru na 100 ml).

A aby byla zajištěna spolehlivost informací, dělali výzkumníci kontroly, zda dotazovaní vyplňují údaje dle pravdy, přičemž ti, u nichž panovalo podezření na zkreslování, byli vyškrtnuti.

Sběr dat v rámci prospektivní kohortní studie odstartoval v roce 2009 a stále běží, publikované výsledky ale vycházejí z údajů sebraných do roku 2017 (medián setrvání ve studii byl pět let).

Při vyhodnocování byl zohledňován věk, pohlaví, vzdělání, další stravovací návyky (energetický příjem, konzumace alkoholu, konzumace ovoce a zeleniny), BMI, fyzická aktivita, zdravotní stav (například diabetes II. typu) či rodinná anamnéza rakoviny.

V rakoviny prsu byl vzat v potaz i počet dětí, menopauza, užívání antikoncepce nebo hormonální terapie.

Rizikem je zejména rakovina prsu

Přestože se na spojení mezi cukrem a metabolismem, váhou či kardiovaskulárními chorobami zaměřovala řada studií, jen málo se jich věnovalo souvislosti s rakovinou – a ty, které se problematikou zabývaly, nenašly jednoznačné pojítko. Proto se francouzští výzkumníci rozhodli pro velkou prospektivní kohortní studii, která by se na problém zaměřila v dlouhodobém měřítku.

Co studie zjistila? Účastníci, kteří pili více sladkých nápojů, zkonzumovali denně průměrně 186 ml, zatímco ti, kdo jich pili méně, spotřebovali denně průměrně 93 ml. Během sledování se celkem u 2193 účastníků, tedy dvou procent, objevila rakovina. Když přitom odborníci zohlednili další faktory, vyšlo jim, že vyšší riziko rakoviny měli ti, kdo vypili víc slazených nápojů.

S každými 100 ml sladkého nápoje na osobu denně se totiž relativní riziko zvedlo o 18 procent v porovnání s těmi, kdo si oněch 100 ml nápoje odpustili. Při zaměření se na konkrétní typy rakoviny pak vyšlo, že milovnice sladkých nápojů měly vyšší riziko rakoviny prsu, a to o 22 procent.

Oproti tomu se nenašlo žádné pojítko mezi pitím sladkých nápojů a rizikem rakoviny prostaty či střev.

Zajímavým zjištěním, které hodně akcentovala i česká média, je, že s rizikem rakoviny jsou stejně jako jiné sladké nápoje typu coly spjaty i stoprocentní ovocné džusy. Naopak u uměle doslazovaných nápojů spojení s rakovinou sledováno nebylo, je však nutno podotknout, že obliba tohoto pití byla u účastníků studie poměrně malá (polovina účastníků vypila průměrně méně než sedm ml denně).

Mediální interpretace mohou být matoucí

Jak poukazuje NHS, má studie řadu pozitiv: je provedena na velkém množství lidí, opakovaně zaznamenává konzumaci i sleduje účastníky dlouhou dobu. Odborníci také učinili řadu kroků, aby se ujistili o správnosti dat. Zohlednili i řadu faktorů, které mohly výsledky ovlivnit.

„Je ale důležité porozumět tomu, co přesně 18 procentní nárůst rizika rakoviny zjištěný ve studii znamená. Jde o relativně málo: 22 lidí z každého tisíce vyvine rakovinu.

V návaznosti na zjištěné poznatky pak každý, kdo zkonzumoval navíc 100 ml sladkého nápoje denně (s tím, že všechno ostatní zůstalo stejné), může očekávat nárůst, takže 26 lidí z tisíce vyvine během studie rakovinu.

To samozřejmě platí jen tehdy, kdyby sladké nápoje přímo způsobovaly vyšší riziko rakoviny, což je nejisté,“ podtrhuje britská Národní zdravotní služba ve své analýze.

To, jak se lidé chovají, totiž může být ovlivněno různými socioekonomickými a dalšími faktory.

Ti, kdo pijí více sladkých nápojů, tak mohou mít rozdílné chování nebo charakteristiky oproti těm, kdo jich tolik nepijí – což může ovlivnit výsledky analýzy, i když se v tomto případě výzkumníci velmi snažili vliv dalších faktorů redukovat.

Faktem také je, že studie se účastnili francouzští dobrovolníci, hlavně ženy, a nejde tak o reprezentativní vzorek populace ve Francii ani jiných státech. Výsledky by proto bylo vhodné ověřit v dalších velkých studiích.

Analýza NHS každopádně podtrhuje, že některé mediální interpretace nové studie mohou být pro čtenáře matoucí, protože kladou důraz na relativní riziko (tj. nárůst o 18 procent) bez kontextu, jaké je skutečné riziko.

Navíc mnohdy není zřejmé, že sladké nápoje nemusí být příčinou rakoviny.

Tématem budoucího vědeckého výzkumu by proto mělo být to, jakým způsobem vlastně sladké nápoje přispívají k riziku rakoviny a případně zda je na vině cukr, nebo jiné složky nápojů.

Nová studie každopádně znovu potvrzuje již známý fakt: příliš mnoho cukru nám škodí. Pokud zkonzumujeme v jakékoliv formě více kalorií, než spálíme, hrozí nám nadváha a tím se také zvyšuje riziko rakoviny. To naopak snižuje zdravý životní styl: pravidelní cvičení, zdravé stravování, nekouření a omezené pití alkoholu.

-mk-

Daň z cukru platí skoro ve čtyřiceti zemích. Výsledky jsou rozporuplné

Způsobují sladké a slazené nápoje rakovinu?Jedním z nástrojů boje proti civilizačním chorobám je cukerná daň, kterou dnes má kolem 40 států. Efekt je ale pochybný. Foto: koláž Zdravotnický deník

Ročně na světě zemře 36 milionů lidí na takzvané nepřenosné nemoci, mezi něž patří kardiovaskulární choroby, rakovina, chronické dýchací potíže a cukrovka. Skupina těchto onemocnění může za téměř dvě třetiny úmrtí.

Čtrnáct milionů lidí zemře ještě před dovršením sedmdesáti let věku. K více než devadesáti procentům těchto předčasných úmrtí dochází ve středně rozvinutých nebo chudých zemích. Ve velké míře jim však lze předcházet. Většina z nich má totiž přímou souvislost s rizikovými faktory jako spotřeba tabáku, nezdravý způsob stravování, nedostatečná fyzická aktivita nebo spotřeba alkoholu.

Alespoň k takovým závěrům došli autoři Globálního akčního plánu prevence a kontroly nepřenosných chorob z dílny Světové zdravotnické organizace, která byla publikována před šesti lety.

Najdeme v ní mimo jiné cíle zastavení nárůstu objemu obézního obyvatelstva a výskytu cukrovky, snížení počtu obyvatel s vysokým krevním tlakem o pětadvacet procent nebo snížení počtu lidí s nedostatečnou fyzickou aktivitou o desetinu.

Jako o jednom z nástrojů k dosažení vytyčených cílů (byť nezávazných) se začalo hovořit o možnosti uvalení spotřebních daní na nezdravé potraviny. Za ty se považují takové, které obsahují příliš mnoho soli, příliš mnoho tuku nebo příliš mnoho cukru.

Zejména u posledně jmenovaných se do hledáčku vlád dostaly slazené limonády, doslazované džusy a další nápoje obsahující přidávaný cukr.

Dnes se daň z cukru platí zhruba ve čtyřiceti zemích, včetně některých států USA, přičemž boom zavádění této daně nastal po roce 2015.

Rumunsko snad od září, Česko (zatím) nic

V Evropě má tuto daň jedenáct států. Poslední dobou její zavedení zvažuje také Slovensko, které podle portálu Etrend.sk v současné době obývá přední příčky pomyslného žebříčku spotřeby cukru. Přitom před lety prý byla situace na Slovensku zcela opačná.

„Nadměrná spotřeba cukru je jedním z hlavních faktorů, které způsobují obezitu, která má rostoucí trend. Ekonomická náklady jsou výrazné,“ uvedl počátkem tohoto roku Martin Smatana, šéf Institutu zdravotní politiky při slovenském ministerstvu zdravotnictví.

Náklady na léčbu následků nadměrné spotřeby cukru se u našich východních sousedů odhadují na 90 až 245 milionů eur ročně (2,3 až 6,3 miliardy korun).

Počátkem srpna se objevila zpráva, že cukernou daň hodlá už od září zavést také Rumunsko. Tamní vláda připravuje normu, která by daň na slazené nápoje uvalila podle toho, jaký obsah cukru mají.

Pro ty s obsahem cukru mezi pěti až osmi gramy na 100 mililitrů by daň dosahovala 0,80 rumunského lei na litr (asi 4,4 koruny).

Nápoje s více než osmi gramy cukru na 100 mililitrů by pak byla uvalena daň 1 lei (5,5 koruny) na litr.

Debata o zavedení takzvané „sugar tax“ probíhá i v České republice, nicméně jak nedávno uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, není takový krok na pořadu dne.

„Jsou státy, které se touto cestou vydaly, některé úspěšněji, jiné méně úspěšně.

Například Británie je s ní poměrně spokojená, naopak v Dánsku, kde zavedli daň na cukr a tučné výrobky, to úplně úspěšné nebylo,“ řekl mimo jiné šéf rezortu zdravotnictví.

Problém s poptávkovou elasticitou

Cukerná daň má fungovat podobně jako jakákoli jiná spotřební daň, kterou známe u alkoholu, tabáku nebo pohonných hmot.

Má mít v zásadě dvojí účinek: zahrnout do ceny finálního produktu náklady spojené s odstraněním negativních externalit, jež jsou spojeny se spotřebou takového zboží, a snižovat spotřebu zboží, které právě zmíněnou negativní externalitu způsobuje. Vlády přitom akcentují právě snahu eliminovat nežádoucí spotřební chování a dbát tak o veřejné zdraví.

Zkušenosti ze zemí, kde byla cukerná daň zavedena, jsou ale rozporuplné. Někde skutečně k poklesu spotřeby slazených nápojů došlo, jinde efekt tohoto druhu spotřební daně nelze zatím jednoznačně určit. Ostatně podobně jako u jiných typů spotřebních daní. Problém je totiž v tom, že slazené nápoje pravděpodobně patří do okruhu zboží s nízkou cenovou elasticitou poptávky.

To, mírně zjednodušeně řečeno, znamená, že lidé budou v průměru takové výrobky nakupovat, ať je jejich cena jakákoli. Zdanění samozřejmě bude různě působit na nákupní chování různých příjmových skupin, a tak se dá předpokládat, že ti nejchudší budou na zdražení reagovat nejcitlivěji.

Případ Mexiko

A právě to se projevilo v Mexiku. Tam cukerná daň existuje od roku 2014 a sazba je stanovena na deset procent z prodejní ceny každého dani podléhajícího slazeného nápoje. Podle tamního vládního Národního institutu pro veřejné zdraví se v roce zavedení této daně prodeje slazených nápojů zvýšily o 6,4 procenta a v roce následujícím dokonce o sedm procent.

Když se však bude jednat o spotřebu těchto nápojů na osobu, pak už činil přírůstek jen 1,6, respektive 1,1 procenta.

Nicméně ani tato data nemusí být spolehlivá, protože nezohledňují sezónní zkreslení, pod nímž si můžeme představit například vliv počasí nebo hospodářského růstu.

Po sezónním očištění se ukázalo, že spotřeba sycených slazených nápojů v letech 2014 a 2015 klesla o šest, respektive osm procent.

Tato čísla potvrzuje studie publikovaná nadací Irish Heart Foundation v časopisu British Medical Journal v lednu 2016. Autoři zde rovněž došli k závěru, že rok po zavedení cukerné daně spotřeba dani podléhajících nápojů ve skutečnosti klesla o šest procent.

Případ Francie

Ve Francii se platí cukerná daň od roku 2012, a to ve výši 0,72 eur (asi 18,6 koruny) na litr slazeného nápoje. Podle zprávy WHO se spotřeba uvedených nápojů snížila o 3,3 procenta.

Potíž je ale v tom, že šlo o čísla za prvních pět měsíců po zavedené cukerné daně, a tak na ně nelze příliš spoléhat.

Jenže v roce 2015 už zase spotřeba slazených limonád překonala úroveň roku 2011 (tedy posledního roku před zavedením daně), a to o více než čtyři procenta.

Zpráva společnosti Ecorys pro Evropskou komisi z roku 2014 naopak hovoří o poklesu poptávky po slazených nápojích kolového typu o 6,7 procenta a poptávky po těchto limonádách s umělým sladidlem o 6,1 procenta. Obojí pak autoři zprávy dávají do souvislosti se zavedením cukerné daně.

Případ Dánsko

Dánsko zdaňovalo limonády už od 30. let minulého století. V roce 2010 se daň na slazené nápoje zvýšila, aby ji o tři roky později úplně zrušili. Důvodem bylo, že neplnila svůj účel.

Spotřeba slazených nápojů se vyvíjela zcela nezávisle na tom, jaké dani podléhaly. Jeden rok stoupala a jiný klesala. Lidé dokonce jezdili tyto nápoje nakupovat do sousedního Německa.

Jde o jeden z efektů neuváženého zdanění jakékoli spotřeby v malé otevřené ekonomice, jakou Dánsko beze sporu je.

Petr Musil

Text je převzat z portálu Zdravotnický deník, který je součástí portfolia vydavatelstvíMedia Network, vydavatele Ekonomického deníku.

Biologové nazvali současné slazené sycené nápoje „zlem“

Způsobují sladké a slazené nápoje rakovinu?

Dejte si Colu a smějte se. Nebo Pepsi, jestliže patříte k „nové generaci“. Když ochutnáte tyto excitotoxiny, nebudete si dělat starosti ohledně chemikálií způsobujících poškození plodu nebo rakovinu. Máte myslet na cukrovku 2. typu, když si jenom chcete dát něco sladkého a chvíli relaxovat? Odpověď zní, ano. Přinejmenším jeden popřední biolog veřejnosti vysvětlil, proč bychom se měli vyhnout všem syceným nápojům.

Co se děje, když pijete nějaký „moderní“ nealkoholický nápoj

Sirupy, které se do těchto nápojů přidávají jako sladidla, způsobují prudký nárůst hladiny cukru v krvi, narušují rovnováhu trávicího systému, způsobují kvašení a tělo si pak žádá stále více a více této drogy. Vedlejší účinky přemnožení kandidy můžou být velice ničivé, mající negativní vliv na vaši náladu, vztahy, a také na zdraví.

Často přítomná kyselina fosforečná znamená, že nápoj je velice kyselinotvorný, což vede k odplavování vápníku z kostí za účelem vyrovnání pH krve. Abyste neutralizovali účinek, který ve vaší krvi způsobí jeden půllitrový sycený nápoj, musíte vypít 6 litrů vody.

Je to také dvojitá zátěž pro vaše zuby – nejenom, že má cukr negativní vliv na sklovinu, ale také dochází k jejich odvápnění. Malé množství kofeinu vám sice neublíží, ale existují mnohem lepší a zdravější přírodní zdroje kofeinu. Kdo ví, co všechno ještě obsahují ty tajné recepty, snad další chemikálie.

A jestliže se rozhodnete pro dietní variantu, vězte, že aspartam je ještě více nebezpečný. Jde o neurotoxin, který má až 92 doposud zjištěných vedlejších účinků. A aby toho nebylo málo, nesmíme zapomenout na umělá barviva.

Rizika

Četné dlouhodobé studie dokazují, že jak klasické, tak dietní sycené nápoje významně zvyšují pravděpodobnost výskytu: infarktu, srdečních onemocnění, hypertenze, mrtvice, osteoporozy, cukrovky 2. typu, metabolického syndromu, steatosy jater (ztukovění jater), selhání jater, a samozřejmě obezity.

Slazené nápoje vedou ke změnám chování genů ve vašich svalech, i když si dáte pouze 2 sladké drinky týdně po dobu jednoho měsíce. Větší konzumace po delší dobu zvyšuje pravděpodobnost, že tyto změny budou trvalé. Vlivem slazených nápojů se vlastně změní váš metabolismus.

Krevní testy lidí, kteří pijí slazené nápoje, ukazují zánět cév, a také sníženou hladinu dobrého cholesterolu, který je pro vaskulární systém klíčový.

Vědci teď říkají, že propagování umělých sladidel jako zdravé alternativy, včetně sirupů s vysokým obsahem fruktózy, aspartamu a sukralozy, je neuvážené. Tato sladidla se snadno stávají návykovými. Jejich konzumenti pak ve větší míře preferují sladké bez toho, aby zredukovali zkonzumované množství jídla a vyvážili tak vyšší přísun kalorií.

Umělá sladidla přetěžují mechanizmy zodpovědné za regulaci hladiny cukru v krvi. Jejich vlivem vaše tělo není schopno vyrovnávat a zpracovávat příliv chemikálií a kalorií.

Umělá sladidla mají na svědomí také další zdravotní rizika, jakými jsou například četné vedlejší účinky aspartamu zahrnující migrény, deprese, slepotu, hučení v uších, záchvaty, tachykardii a mnoho dalších.

Aby toho nebylo málo, konzumace sycených slazených nápojů, přestrojených za zdravou alternativu, zvyšuje chuť na nezdravá jídla. Tělo postupně ztrácí schopnost efektivně se vypořádat se zvýšenou hladinou cukru v krvi, což má za následek vyšší hladinu glukózy, inzulinovou rezistenci a nakonec cukrovku 2. typu. Dlouhodobá konzumace může vést k rakovině jater nebo pankreatu.

Ne každá změna vede k lepšímu. Když jsme my byli děti, většina z nás vypila 0,3 nebo 0,5 l syceného nápoje obsahujícího klasický cukr týdně. Tehdy to bylo tak trochu luxusní zboží, jako většina sladkostí. Strava byla tehdy také jiná, stejně jako četnost fyzické aktivity.

Od roku 1985 vzrostla konzumace těchto nápojů z přibližně 38 litrů na osobu za rok na více než 95 litrů na osobu za rok. V dnešní době tyto nápoje běžně vidíte v kojeneckých lahvích, zatímco starší děti vypijí v průměru 1,2 – 1,8 litru denně.

My sami tak připravujeme naše děti na špatné zdraví a budoucí cukrovku.

Existuje snaha, aby na slazených sycených nápojích byly umístěné varovné nápisy, podobné těm, co jsou na cigaretách.

Někteří lidé také navrhují zdanění těchto nápojů, jednak aby byly méně dostupné a staly se opět luxusním zbožím, a také proto, aby byl vytvořen fond určený k léčbě zdravotních problémů, které způsobují – opět stejně jako je tomu u cigaret. A jsou také lidé, kteří prosazují odstranění všech těchto nápojů z dětských menu.

To, že jsou slazené sycené nápoje škodlivé, není žádná novinka. Překvapující ale může být, jak moc škodlivé jsou. Problém ale je, že většina z nás to nechce vědět. Ignorovat pravdu je ale příliš nebezpečné.

Věda konečně bere džus stejně jako Colu: Pití ovocných džusů může zvýšit riziko rakoviny

Staňte se členem komunity Warengo a získejte přehled na trzích a možnost konzultace s profesionály. Je nás už 17 176.

Zaregistrovat se

30.08.2019 • 3 minuty čtení

Vědci začínají konečně ovocné džusy naplno řadit do kategorie slazených nápojů vedle Coly a podobných. A je to tak správně, protože sklenice ovocného džusu může být v některých případech pro zdraví/tělesnou váhu/stav inzulinu horší než sklenice Coly.

Odstraněním dužiny a dalších poživatelných pevných částí #ovoce totiž odstraníte i vlákninu, která pomáhá zpomalovat vstřebávání cukru a zabraňuje tomu, aby se velké množství v ovoci obsažených sacharidů vstřebávalo do vašeho organismu najednou.

A tak nyní francouzští vědci z pařížské Sorbonny publikovali studii, která tvrdí, že konzumace sladkých nealkoholických nápojů – včetně 100% ovocného džusu – je ‚výrazným způsobem spojena s celkovým rizikem vzniku rakoviny‘. Zajímavé zároveň je, že náhražky těchto nápojů s umělými sladidly se zvýšeným rizikem rakoviny dle vědců spojit nelze.

Studie po dobu 5 let sledovala celkem 101 257 dospělých osob a zaměřovala se na jejich konzumaci slazených nápojů a nápojů s umělými sladidly.

Slazenými nápoji byly ve studii míněny všechny nápoje, jejichž obsah cukru přesahoval 5 %. Během trvání studie bylo ve sledované skupině osob diagnostikováno celkem 2193 případů rakoviny, neboli v průměru 22 případů na 1000 osob. Naprostá většina z nich byla objevena u osob, které pravidelně slazené nápoje konzumovaly.

Autoři samozřejmě v závěru poznamenali, že tento vztah slazených nápojů a rakoviny bude potřeba podrobněji prozkoumat, aby byly jejich výsledky podpořeny dalšími studiemi se stejným závěrem.

‚Tyto výsledky musí být nejdříve zreplikovány v dalších rozsáhlých perspektivních studiích. Naznačují, že sladké nápoje, které se v západních zemích těší velké spotřebě, mohou představovat velký rizikový faktor pro prevenci rakoviny,‘ napsali autoři studie.

Výrobci slazených nápojů se v posledních letech dostávají díky podobným studiím pod stále větší tlak, neboť na ně tlačí nejen úřady na celém světě, ale i samotná veřejnost, aby snížili obsah cukru ve svých výrobcích. Některé země zvažují v rámci snahy snížit konzumaci slazených nápojů v populaci představit i daň na #cukr.

Pozornost se však pomalu a jistě začíná kromě profláknutých viníků typu Coly obracet i na dosud bezúhonné nápoje typu ovocných šťáv, jež byly považovány za zdravé a plné vitaminů. Vitamíny možná, ale zároveň pořádná nálož rychlých cukrů.

#zdravi #rakovina #prevence

Pravidelné pití limonád: Jaká s sebou nese rizika?

Co může za nezdravost slazených nápojů? Je to obsah cukru a umělých sladidel? Umělá barviva? Vědci pod vedením Amy Mullee na to šli jinak. 

Do své studie zahrnuli 451 743 osob z deseti evropských zemí a zkoumali souvislost mezi konzumací limonád a výskytem civilizačních onemocnění a úmrtnosti. A jak to celé dopadlo?

Pití limonád je spojeno s vyšším rizikem úmrtnosti. Jak velký je to problém?

Studie Amy Mullee (2019) se zaměřila na souvislost mezi konzumací cukrem slazených či nekalorických nápojů a rizikem úmrtí na různé choroby. 

Od jakého denního příjmu limonád bychom si již měli dávat pozor?

Podle Mulle byla vyšší zdravotní rizika pozorována již u dlouhodobé konzumace většího množství než je příjem jedné sklenice (225 ml) cukrem slazené limonády nebo půl sklenice nápoje (125 ml) slazeného umělými sladidly. Jaké nemoci byly nejčastěji ve studii spojovány s pitím limonád?

Cukrem slazené limonády jsou spojeny s vyšší úmrtností na rakovinu tlustého střeva

Největším problémem cukrem slazených limonád je vysoké zastoupení cukru (jednoduchých sacharidů). V 500 ml slazené limonády najdeme průměrně asi 15 kostek cukru, což značně usnadňuje cestu za nadváhou a obezitou. Ta sama o sobě zvyšuje riziku vzniku cukrovky 2. typu či kardiovaskulárních onemocnění.

Nejde ale jen o nadváhu či obezitu. Konzumace slazených nápojů je totiž podle této studie sama o sobě spojena se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny tlustého střeva (kolorektálního karcinomu) a dalších onemocnění trávicího traktu.

Jak je to s bezkalorickými nápoji. Můžeme neomezeně pít nápoje s umělými sladidly?

Umělá sladidla jsou látky s mnohanásobně vyšší sladivostí než cukr. K oslazení dvou sklenic proto není potřeba 15 kostek cukru, nýbrž jen několik desítek miligramů daného nekalorického sladidla, které zpravidla vyloučíme v nezměněné podobě.

Podle stejné studie byla pozorována vyšší úmrtnost i v souvislosti s dlouhodobou konzumací nekalorických nápojů, zde se vyšší rizika projevila od půl sklenice limonády (125 ml) denně. Na vině bylo zvýšené riziko vzniku kardiovaskulárních chorob (nejčastěji ischemické choroby srdeční), ubyly však onemocnění trávicího traktu.

Nejsou to však umělá sladidla samy o sobě, která přímo způsobují zvýšená zdravotní rizika. Na celkové úmrtnosti se totiž mohly podepsat i další faktory nezdravého životního stylu, které se s konzumací limonád neúprosně pojí, což zmiňují i sami autoři studie.

Můžou za všechno zdravotní problémy světa jenom limonády?

Celková zvýšená úmrtnost jistě není jen zásluhou pití limonád. Na problematiku musíme nahlížet v celkovém kontextu životního stylu, protože jde zejména o souhru dalších rizikových faktorů, které jsou spojeny s nezdravým životním stylem.

Více limonád pijí lidé s obecně nezdravým životním stylem

Do hry tak vstupuje celkově vyšší konzumace přebytečně sladkých, tučných a slaných jídel stejně jako vysoce průmyslově zpracované potraviny, alkohol a nedostatek pro zdraví prospěšných potravin, jako je zelenina, ovoce, ořechy, celozrnné produkty nebo obecně vláknina. 

Mullee zjistila, že vyšší množství limonád popíjí lidé s vyšším BMI a s nižším vzděláním. Stejně tak konzumace červeného a průmyslově zpracovaného masa byla nejvyšší u osob, které holdovaly limonádám slazeným cukrem. Když se na to podíváme jako na celek, vše se začíná vykreslovat daleko jasněji.

Limonády a sladké nápoje by neměly tvořit základ pitného režimu

Vyplatí se limonády omezovat? Určitě ano. Pokud je vám ale jejich konzumace blízká, dát si jednou za čas sklenku limonády s vaším zdravím rozhodně nezahýbe, zvlášť pokud je vaše strava vyvážená a obsahuje všechny důležité živiny. 

Snažte se svůj pitný režim stavět zejména na vodě, neslazeném ovocném či bylinném čaji. Zelený nebo černý čaj, káva nebo ředěný džus či čerstvě vymačkaná šťáva taky nezní špatně, ne? 

Co si z toho vzít?

  • Nadměrné pití limonád je podle rozebírané studie spojené se zvýšením rizika vzniku kolorektálního karcinomu, infarktu a dalších kardiovaskulárních a trávicích onemocnění. Jestli opravdu vyšší konzumace těchto nápojů přispívá ke zvýšení rizika vzniku těchto chorob, nebo jde o náhodné pozorování, zatím není jasné a je třeba více studií.
  • Zvýšená rizika se ve studii projevila již od dlouhodobé konzumace půl sklenice (125 ml) nekalorických limonád či jedné sklenice (225 ml) cukrem slazených nápojů denně.
  • Samotný obsah umělých sladidel je v nekalorických limonádách hluboko pod limitem bezpečnosti, jejich průměrná konzumace je tak podle řady studií v pořádku. Zvýšená rizika totiž plynou i z dalších faktorů nezdravého životního stylu, který je neodmyslitelně spjat s vyšší konzumací nekalorických či cukrem slazených limonád.
  • Pokud jíme pestrou a čerstvou stravu založenou na minimálně průmyslově zpracovaných potravinách, nemusíme se občasné konzumace limonády ze zdravotního hlediska obávat.
  • Základ pitného režimu by měla tvořit kohoutková či minerální voda a neslazené čaje.

Pokračuj ve čtení vytvořením účtu zdarma nebo přihlášením.

Nikdy ti nebudeme posílat e-maily, o které nemáš zájem. Není naším cílem ti posílat něco, o co sám neprojevíš zájem. Bez tvého svolení na to ani nemáme právo.

Můžeš si nechat zasílat zajímavé články jednou týdně přímo a jen tobě na míru. Takovou možnost ti nabídneme hned po registraci, ale je pouze na tobě, jestli ji využiješ.

Nikdy ti nebudeme posílat e-maily, o které nemáš zájem. Není naším cílem ti posílat něco, o co sám neprojevíš zájem. Bez tvého svolení na to ani nemáme právo.Můžeš si nechat zasílat zajímavé články jednou týdně přímo a jen tobě na míru. Takovou možnost ti nabídneme hned po registraci, ale je pouze na tobě, jestli ji využiješ. Proč vyžadujeme přihlášení?

Tím, že se přihlásíš, nám budeš ukazovat, jaké články se ti líbí a jaká témata tě zajímají. Díky tomu ti pak budeme doporučovat jen takový obsah, který je pro tebe relevantní. Čtením pak strávíš méně času – ale budeš číst jen to, co je pro tebe a tvůj progress opravdu přínosné.

Tím, že se přihlásíš, nám budeš ukazovat, jaké články se ti líbí a jaká témata tě zajímají. Díky tomu ti pak budeme doporučovat jen takový obsah, který je pro tebe relevantní. Čtením pak strávíš méně času – ale budeš číst jen to, co je pro tebe a tvůj progress opravdu přínosné.

Mullee A. et al. (2019). Association between soft drink consumption and mortality in 10 European countries. JAMA Internal Medicine

Luger M. et al. (2017). Sugar-sweetened beverages and weight gain in children and adults: a systematic review from 2013 to 2015 and a comparison with previous studies. Obesity facts 10:6

Přidej se k 35 000 odběratelů

Jednou týdně ti pošleme výběr těch nejlepších článků.

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *