„Deset respondentek a deset odlišných životních příběhů, i když tyto ženy mají přece jen něco společného – v relativně mladém věku se odstěhovaly z velkého města do nově vystavěných satelitních městeček či nově vystavěných domů přidružených ke klasické vesnici. Byty vyměnily za velké domy a práci za péči o rodinu. Toto však není jediné, co je spojuje, určitou část v jejich životě vyplnila i nějaká návyková látka, nejčastěji alkohol, léky nebo jejich kombinace.“
Přečíst článek ›
To je úryvek z diplomové práce studentky Karlovy Univerzity Adély Kosařové z roku 2019, která se věnovala tématu „zelených vdov“ – dosud málo probádané skupině žen, která je ohrožena závislostí na alkoholu. Stávají se tak novým tématem pro psychology, sociology, rodinné terapeuty, ale i adiktology, tj. specialisty na závislosti.
Zelené vdovy je označení pro ženy, které si vzaly úspěšného a bohatého muže, s nímž se přestěhovaly za město „do zeleně“, do nového domu, obvykle v satelitu. Tam ale nakonec zůstávají osamoceny a izolovány – vytížený muž se vrací pozdě domů, ženy na novém místě nikoho neznají, starají se o děti a dům, což je ale po určité době přestane plně uspokojovat.
„Jako jeden z problémů respondentky uváděly vystřízlivění z prvotního nadšení po přestěhování se z města do satelitního městečka.
Nejdřív zařizovaly dům, staraly se o děti a dělalo jim to velkou radost, avšak po nějaké době se již neměly kde realizovat a začala na ně doléhat samota a prázdnota.
Dříve byly zvyklé na život ve městech, který jim nabízel různá kulturní vyžití a různou osobní realizaci, a vidina idylického života v krásném domě uprostřed malebné přírody je po určité době přešla,“ stojí dále v diplomce.
Přečíst článek ›
Po nějaké době sahají tyto ženy po skleničce, a jak čas běží, počet skleniček se zvyšuje. „O úkrytech za pračkou jste určitě slyšela, to pro vás nemůže být žádná novinka, to říkaly všechny mé kolegyně z léčebny.
Já si flašku dávala třeba do dětských lyžáků… V kůlničce na zahradě jsem jich měla několik, protože jedinej, kdo balí dětem na hory, jsem já a jedinej, kdo pleje zahradu, jsem taky jen já, (smích)“ cituje autorka diplomové práce jednu ze zpovídaných, s níž se bavila o tom, kde schovávala alkohol v době, kdy své pití tajila.
Náhrada za partnera
Podle posledních výzkumů konzumuje alkohol rizikově 17 procent populace a 9 procent populace pije vysoce rizikově, přičemž u mladých lidí se vyskytuje častěji konzumace nadměrných dávek, u starších pak konzumace nižších dávek, ovšem denně.
Ohledně pití u žen (respektive poměru mezi rizikovým pitím u mužů a žen) mluví statistiky takto: v polovině 80. let minulého století to byla jedna žena na dvanáct mužů a v předcházejícím období, sahajícím až do počátku minulého století, byl poměr daleko výraznější – jedna žena na dvacet mužů. Nyní se uvádí poměr 1:2,5 až 1:2.
Přečíst článek ›
„Rizikové pití alkoholu se rozšiřuje i do okrajových věkových skupin – jak dívek, kde často bývá spojena s užíváním nelegálních drog, tak seniorek, kde se setkáváme s kombinací alkoholu a návykových léků, jako jsou analgetika či hypnotika.
Stále častěji se také setkáváme s ženami, které žijí samy, jsou ekonomicky soběstačné a alkohol jim nahrazuje chybějícího partnera, nebo s ženami žijícími ve „zlaté kleci“, kterým alkohol nahrazuje neschopnost seberealizace i nepřítomnost pracovně vytíženého partnera,“ vyjmenovává rizikové skupiny žen psychiatrička a psychoterapeutka Olga Pecinovská, která vede ženské oddělení protialkoholní léčebny U Apolináře v Praze a která má se závislostí i osobní zkušenost.
Podle Olgy Pecinovské souvisí narůstající počet žen závislých na alkoholu s jejich novým postavením ve společnosti. Získaly nezávislost, a to ekonomickou, společenskou i právní.
Přibývá také žen, k jejichž životnímu stylu patří častá společenská konzumace alkoholu. Dostávají se tak do nových společenských rolí, jsou na ně kladeny nové úkoly a očekávání, zároveň jim však zůstávají tradiční role, a to především v rodině.
Potřeba zvládnout všechny tyto úlohy pak některé vede k tomu, že klid a uvolnění hledají na dně lahve.
Přečíst článek ›
„Mnoho žen záhy rozpozná psychogenní účinek alkoholu a začne ho využívat a posléze zneužívat – jeho relaxační účinek pro nerozvinutou dovednost uvolnit se nebo odpočívat, stimulační pro snahu zvládat nepřiměřenou zátěž bez schopnosti spolupracovat s okolím, dále pak anxiolytický, antidepresivní a hypnotický k samoléčbě psychických obtíží vyplývajících z neřešených problémů nebo z nezpracovaných traumat a tak dále,“ vysvětluje Olga Pecinovská.
Cílem pití u žen je tedy – oproti mužům – obvykle změna psychického stavu, nikoli to, aby se opily. To přichází až později s rostoucí tolerancí a zvyšováním vypitého množství alkoholu a jde o příznak rozvíjející se závislosti.
Genderově nevyvážené
Ženské tělo je vůči vlivům alkoholu zranitelnější po stránce somatické i psychické. Ženy obecně snášejí toxiny hůře než muži. Důvod je prostý – jejich tělo je celý život připraveno na mód těhotenství. Kvůli tomu musí být ženský metabolismus neustále připraven udržet všechny své funkce, i když by pracoval za dva.
Negativem je, že řada metabolických přeměn je z tohoto důvodu u žen zpomalena, což se projevuje například při odbourávání alkoholu, respektive etanolu. Rozvoj závislosti tak bývá rychlejší u žen než u mužů, rovněž rozvoj zdravotních komplikací je u závislých žen rychlejší.
„Zajímavé je, že zatímco se v posledních desetiletích výrazně zvýšila společenská tolerance ke konzumaci alkoholu ženami, odmítavý postoj k závislé ženě se změnil jen velmi málo,“ konstatuje Olga Pecinovská.
Pro ženu je proto stále velmi těžké přiznat, že má problém. Častým důvodem je fakt, že má děti, o něž se stará a nechce svému okolí přiznat, že selhala.
Zároveň často odmítá léčení, protože nechce opustit rodinu, o kterou pečuje.
Přečíst článek ›
„Pomoc člověku, který se propadá do závislosti, vyžaduje trpělivost a důslednost,“ zdůrazňuje Olga Pecinovská. Prvním krokem je informovat daného člověka, že jste si všimli jeho pití (Domnívám se, že máš problém, tento týden jsi už podruhé usnula při vaření večeře a ve špajzu byla vypitá láhev), a nabídnout pomoc (Nechceš se s někým poradit?).
Postižený obvykle poprvé (potřetí, popáté, podesáté) odmítne, ale může slíbit, že už se to nestane. Pokud jde skutečně o závislost, situace se bude opakovat a zhoršovat a je třeba přistoupit k tomu, čemu se říká „tvrdá láska“.
To znamená: Mám tě rád, byla jsi vždycky skvělá, ale alkohol tě mění a mě to trápí. Chci ti pomoct, a pokud se budeš léčit, podpořím tě. Ale nemohu se dál dívat na to, jak se ničíš – pokud budeš pít dál, odejdu.
„Hrozit“ je ale třeba jen takovými kroky, které jsme skutečně připraveni udělat.
Přečíst článek ›
Postižený je zpravidla ochoten přistoupit nejprve na léčbu ambulantní (tzn. někam docházet), ale pokud začne někam docházet a pije dál, je třeba stejným postupem trvat na účinnější, zpravidla ústavní formě léčby, tedy hospitalizaci obvykle po dobu tří měsíců).
„Na závěr je třeba připomenout, že pokud už se u někoho rozvinula závislost a není schopen se vrátit dlouhodobě k bezproblémové konzumaci alkoholu, je pro něj jediným dlouhodobě bezpečným způsobem, jak žít kvalitní život důsledná abstinence od alkoholu, drog a návykových léků,“ dodává terapeutka.
Norma, nebo průšvih?
Zdroj: ShutterstockNěkdy se objevuje názor, že tajné pití může být problém, zatímco pití ve společnosti je v pořádku. „Někdo si sklenku dokáže vychutnat sám a je to zcela v pořádku, někdo dá přednost společnosti. V tom zakopaný pes není. Zásadní je, zda dojde k překročení hranice mezí tím, kdy můžete volit, zda se napijete, nebo ne. Když jde o automatismus, nedokážete si pití odepřít, je to problém,“ nastiňuje bod zlomu profesor Michal Miovský z Karlovy univerzity, který se celý svůj profesní život závislostmi zabývá.
Signálů, že bychom se mohli stát závislými, je celá řada. Mezi velmi varovné patří podle profesora Miovského, když alkoholem dlouhodobě řešíme své problémy. Bereme tedy alkoholové opojení jako únik z reality. Zpozornět je třeba i v případě, když začínáme potřebovat alkohol čím dál víc a objevují se častěji opilosti (takzvaná alkoholová okénka se ztrátou paměti). Varovné je také, když pijeme hodně a vždy, když se najde příležitost. Špatné znamení je i chuť na alkohol hned po ránu nebo ve společensky nevhodných situacích. Pakliže nás na problém s pitím upozorní i okolí, nezvládáme pracovní povinnosti či výchovu dětí, je nejvyšší čas na léčbu. Možností je ambulantní léčba, na kterou pravidelně docházíte, nebo ústavní, kdy jste hospitalizovaní, nejčastěji v délce tří měsíců.
Vědci, kteří zkoumají dopad alkoholu na lidské zdraví a vznik závislosti, stále přicházejí s novými objevy. Nyní už například víme, že alkohol je významná karcinogenní látka, jež může vést ke vzniku sedmi druhů rakoviny. Riziko propuknutí alkoholismu zase souvisí s rodinnou anamnézou.
Nedávno byly objeveny geny, které se spolupodílejí na vzniku závislosti na alkoholu.
Důležité je ale i to, v jakém prostředí jste vyrostli a jak nyní žijete, zda sportujete, správně odpočíváte a řešíte (a umíte řešit) stresové situace, anebo zda inklinujete k rychlým řešením a v případě stresu volíte právě například pití.
Zdroj: Deník- BARBORA POSTRÁNECKÁ
Ženy s rakovinou prsu mají lepší vyhlídky
- ČTĚTE TAKÉ:Jak vypadá den tam, kde se léčí rakovinaBěžte včas k doktorovi, můžete si zachránit životRakovina prsu ohrožuje stále mladší ženy
- „Zvýšený výskyt karcinomu prsu byl zaznamenán ve většině vyspělých zemí, mezi něž patří i Česko,“ říká Luboš Petruželka, přednosta onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice.
- „Je určitou daní za prodlužování délky života a za změnu životního stylu,“ vysvětluje.
Vpadlá místa nebo výtok z bradavky jsou podezřelým znamením. Dnes však ženy mezi 45 a 69 lety mohou svou nemoc objevit dlouho před těmito příznaky, ale jen za předpokladu, že chodí na pravidelná mamografická vyšetření.
Plošný program začal v roce 2002 a jeho přínos je evidentní. Přednosta Radiologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Jan Daneš vyčíslil, že díky němu je osmdesát procent zachycených nádorů v raném, a tudíž snáze léčitelném stadiu.
„Před rokem 2002 to bylo jen 40 procent zachycených nádorů,“ doplnil. Většina žen se tehdy k lékaři dostala až s pokročilou rakovinou prsu.
Mladé pacientky mají horší prognózu Zatímco přínos mamografického screeningu je zřejmý, kolem metody samovyšetření prsu panují mezi odborníky neshody. Většina klinických studií totiž neprokázala zásadní vliv samovyšetření na odhalení rakoviny.
Přesto gynekologové samovyšetření nezavrhují úplně. Žena se naučí lépe se vyznat ve svém těle a dříve pozná, že se s jejím prsem něco děje.
Je také důležitá doba, kdy se karcinom prsu u ženy objeví. Mladší ženy onemocní méně často, ale pokud se u nich najde nádor, bývají na tom hůře.
Pavel Strnad, vedoucí lékař Centra pro nemoci prsu, vysvětluje: „Pacientky v tomto věku mají obecně horší prognózu, jelikož jejich nádory rychleji rostou, častěji postihují lymfatické uzliny a hůře u nich zabírá hormonální léčba.“
V mladším věku se nádor většinou vyskytuje u žen, které sklony k němu zdědily. A z toho je třeba vycházet při prevenci této nemoci.
Ženy by měly vědět, zda je v jejich příbuzenstvu tato choroba častá. Riziko se ještě zvyšuje tím, pokud měl nějaký předek nález v obou prsech nebo ve velmi mladém věku.
Jestliže má žena takovéto podezření, měla by jít po poradě se specialistou na genetické vyšetření.
„I přes to, že se aktivně snažíme o genetickém vyšetření šířit informace, odhaduji, že ho podstoupí méně než 30 procent lidí, kteří by ho potřebovali,“ soudí Jan Novotný z Komplexního onkologického centra. Avšak ani toto vyšetření se nehodí pro každou mladou ženu.
Projekt Eva 35 Odborníci se snaží v rámci Projektu Eva 35 založit databázi pacientek s karcinomem prsu do 35 let a nabádají řadové gynekology, aby se připojili.
Jeden z tvůrců projektu, onkolog Bohuslav Konopásek, vysvětluje: „O tyto pacientky by se nadále staral jejich lékař, kterému bychom zajistili speciální vyšetření na našem pracovišti. Například my bychom udělali genetické vyšetření, ale výsledek by pacientce sdělil její gynekolog.“
Pomoc, moje žena je nemocná! Každá vážná choroba poznamená kromě nemocného i celou jeho rodinu. Manželé, děti nebo rodiče by rádi pomohli, ale tápou v množství nesrozumitelných informací, potýkají se s intimními problémy a rozpačitými situacemi spjatými s rakovinou prsu.
„Nevařte ženě při chemoterapeutické léčbě její oblíbené jídlo. Jídlo, které měla vždycky ráda, se jí v mysli nenávratně spojí s chemoterapií.“
- Takové a podobné postřehy a rady mohou nejen manželé nemocných najít v knize Marca Silvera Moje žena má rakovinu prsu.
- Muži a další blízcí v ní najdou vysvětlení odborných termínů lékařských zpráv, blíže si představí různé zákroky, lépe pochopí neobvyklé reakce své ženy.
- Kniha přináší i seznam mamografických pracovišť a občanských sdružení, jež se věnují pacientkám s rakovinou prsu.
Předejděte zhoubné nemoci
• Vyznejte se ve svém těle Můžete se vyšetřovat jednou za měsíc sama, nejlépe kolem osmého dne po začátku menstruace. Vyšetřujte se vestoje a vleže krouživými pohyby, nevynechejte bradavku ani podpaží. Všímejte si zabarvení nebo změny struktury kůže, výtoku z bradavky, vpadlých míst.
• Nepanikařte, ale neváhejte Ne každý útvar, na který v prsu narazíte, musí nutně znamenat nádor. Až osmdesát procent bulek, které si ženy objeví, nejsou rakovinné povahy. Mohou to být cysty naplněné tekutinou. Nejen kojící ženy se mohou potýkat se zánětem prsu, který se projeví tvrdnutím, zarudnutím a zvýšenou teplotou.
• Choďte na prohlídky Pokud je vám více než 45 let, máte nárok každé dva roky na speciální rentgenové vyšetření neboli mamograf. Kontrolu hradí pojišťovna, pokud byste chtěla chodit dříve nebo častěji, zaplatíte za jedno vyšetření zhruba 300 až 500 korun. Ženy, které měly nemoc v rodině, by měl lékař sledovat od mládí.
• Zeptejte se příbuzných Jen u desetiny pacientek s rakovinou prsu je jejich nemoc geneticky podmíněna, jenže ženy z této skupiny také onemocní často v nižším věku, tedy ještě před čtyřicátinami.
Průběh nemoci je pak rychlejší a má horší prognózu. Měla-li rakovinu prsu matka, sestra nebo dcera již před menopauzou v obou prsech, zřejmě byste mohla mít i vy zvýšené riziko pro její vznik.
Obraťte se na pracoviště, která genetická vyšetření provádějí.
Nejčastější nádorová onemocnění mužů a žen: pokroky v léčbě rakoviny prsu a prostaty
10.03.2020: Nádor prsu je nejčastějším zhoubným nádorovým onemocněním u českých žen, nejčetnějším onkologickým onemocnění u mužů je rakovina prostaty. Každoročně jsou odhaleny u téměř 15 tisíc lidí. Prevence, moderní lékařské postupy a inovativní léky pomáhají prodloužit život a zlepšit komfort pacientek i pacientů s obávanou nemocí. Onemocnění zachycená ve včasných stadiích dnes mohou být zcela léčitelná, prodlužuje se také přežití pacientů a pacientek s metastatickými (nejpokročilejšími) fázemi nemoci. Pokrok jde ruku v ruce se zkvalitňováním života pacientů, zkracováním nutných hospitalizací a dřívějším návratem do pracovního procesu i běžného života. Díky úspěchům v léčbě ušetřily zdravotnický a sociální rozpočet od roku 2010 přes 1,6 miliardy korun.
Rakovina zahrnuje více než sto různých nemocí. Jedno mají ale společné – patologické buňky, které překotně rostou, množí se, vytvářejí nádor a postupně proniká i do vzdálených tkání a orgánů.
V České republice je každoročně diagnostikováno na 7 tisíc nových případů rakoviny prsu.
Zvyšuje se také počet nových případů karcinomu prostaty – v roce 2019 to bylo více než osm tisíc případů (ve srovnání s rokem 2000, kdy bylo diagnostikováno „jen“ 3 000 nových případů).
Karcinom prsu: dřívější odhalení i souvislost s těhotenstvím
Rakovina prsu je dnes diagnostikována v časnějších stadiích než dříve, a to především díky vysoce výkonnému programu screeningu tohoto onemocnění.
V roce 2006 byla přibližně třetina zachycených případů v prvním klinickém stadiu, zatímco o deset let později šlo již téměř o polovinu případů. Karcinom prsu postihuje stále častěji i ženy mladší 45 let.
V pozadí vyššího záchytu onemocnění u mladších ročníků stojí větší důraz na prevenci, zvýšení osvěty a také zlepšení diagnostiky.
„Odpovědnost za postižení mladých žen karcinomem prsu lze dávat především stále narůstajícímu věku první gravidity. Věk první gravidity se posouvá nad 30 let a více. Není výjimkou gravidita po 40. roku věku,” uvádí doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D.
, MBA, předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP a přednostka Onkologické kliniky 2. LF UK a FN Motol. Dalším problémem může podle doc.
Prausové být oplodnění ve zkumavce neboli in vitro fertilizace (IVF) a související hormonální stimulace, kterou ženy podstupují.
Zkušenost Petry Svobodové, pacientky s rakovinou prsu, koordinátorky Bellis, projektu Aliance žen s rakovinou prsu určeného ženám mladším 45 let
„Bylo mi čerstvých 29 let. Jednoho pátečního večera jsem si náhodou v prsu nahmátla bouličku a hned v pondělí jsem zašla ke svému gynekologovi.
Ten mě se slovy, že to v mém věku určitě není nic vážného chtěl poslat domů. Trvala jsem ale na vyšetření, a tak mě nakonec poslal do mamologické poradny.
Po ultrazvuku a následné biopsii mi paní doktorka sdělila, že se bohužel jedná o agresivní karcinom prsu.“
Délka života pacientek se se prodlužuje
Z výsledků studie Inovace pro život vyplývá, že prevence, inovativní postupy a inovativní léky pomohly v porovnání období 2002–2006 a 2012–2016 prodloužit život pacientek ve všech stadiích onemocnění.
„Je skvělé, že míra pětiletého přežití od roku 1990 postupně vzrůstá také u čtvrtého, metastatického stadia onemocnění,“ vysvětluje Mgr.
Jakub Dvořáček, MHA, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).
„Každý den, každý měsíc, každý rok, který pacientka díky inovativní léčbě získá je velký benefit. Díky tomu může být se svými drahými, může pomáhat svým rodičům nebo vidět své děti růst. Čas „navíc“ je velký dar,“ doplňuje Eva Knappová, ředitelka Aliance žen s rakovinou prsu.
Nové léčebné možnosti a kratší pobyty v nemocnicích
Čím dříve je rakovina diagnostikována, tím se zvyšuje pravděpodobnost úspěšnosti léčby. Zároveň se snižuje pravděpodobnost komplikací a nežádoucích účinků spojených s agresivní cytostatickou léčbou. Inovativní léky proti karcinomu prsu dnes dokáží působit na jednotlivé části specifické pro nádorové buňky.
„Terčová, biologická, nebo cílená léčba je skutečně směrována na konkrétní struktury buňky nebo tkáně, a tudíž nepůsobí tak toxicky na zdravé buňky a tkáně jako léčba cytostatická.
Vstupuje do metabolického děje buňky, do cyklu buněčného dělení, reprodukce (množení) buněk, zastavuje růst cév nádoru a ničí již vytvořený cévní systém.
Imunoterapie nastartuje, nebo odbrzdí přirozeně kontrolovanou imunitu vlastní organismu a nastartuje ji proti cizorodým nádorovým buňkám, čímž zastaví jejich růst a odstraní je,” poukazuje na výhody inovativní léčby doc. Prausová.
Dalším přínosem inovativní léčby je překonání důsledků terapie, například výrazného poklesu počtu bílých krvinek, který může vyústit v rozvoj těžké infekce a vést k předčasnému ukončení onkologické terapie. Dnes jsou dostupné přípravky, které stimulují buňky v kostní dřeni k vývoji nových bílých krvinek, čímž se předejde riziku infekce. Onkologická léčba tak může pokračovat.
Biologická léčba je soustředěna do komplexních onkologických center. Díky vysoce specializované péči klesá nutnost dlouhodobé hospitalizace. „Podíl hospitalizací s délkou kratší nebo rovnou jednomu týdnu vzrostl z 56,8 % v období 2007–2010 na 79,9 % v období 2015–2018.
Primární ložisko karcinomu prsu se odstraňuje chirurgicky za krátké hospitalizace, následná onkologická léčba probíhá již zpravidla ambulantně,“ dokládá kratší pobyty pacientek v nemocnici prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.
, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.
Úspory na invalidních důchodech ve výši 1,52 miliardy korun
Dochází také k úsporám na vyplácených invalidních důchodech. Díky menšímu počtu hospitalizací a kratšímu pobytu v nemocnicích vzrostl počet pacientů schopných vrátit se zpět do zaměstnání.
„Jen od roku 2010 činily úspory na invalidních důchodech spojených s karcinomem prsu 1,52 miliardy korun.
Díky včasné diagnóze nemusí ženy absolvovat náročnou a nákladnou léčbu a mohou vést plnohodnotný život,” uvádí výsledky studie Jakub Dvořáček.
Karcinom prostaty: zvýšený záchyt onemocnění
Přestože rakovina prostaty roste většinou pomalu a obvykle bývá dobře léčitelná, podlehne jí přibližně každý pátý muž. Základem úspěšné léčby rakoviny prostaty je odhalit ji v raném stadiu, kdy bývá ještě zcela vyléčitelná.
„Pro diagnostiku asymptomatického karcinomu prostaty je primární stanovení hladiny prostatického specifického antigenu (PSA). Tu lze stanovit laboratorním vyšetřením z krevního vzorku odebraného například u praktického lékaře,” komentuje základní vyšetření doc. Prausová. Zvýšená hodnota PSA v krvi ještě neznamená rakovinu prostaty.
Důležité je hodnotu PSA sledovat, popřípadě provést biopsii, tj. histologicky vyšetřit odebrané vzorky tkáně z prostaty.
Širší terapeutické možnosti a delší doba přežití
Prostatu je dnes možné operovat laparoskopicky (miniinvazivní metoda) či roboticky, což snižuje riziko komplikací a umožňuje rychlejší zotavení. Díky inovativní medicíně dále existuje velká šíře terapeutických alternativ umožňující šetrnou a individualizovanou léčbu.
„Hormonální léčba je cílená na nádorové buňky, které nesou terč v podobě hormonálního receptoru. Po napojení léku na receptor dojde k zastavení růstu a množení nádorové buňky. Ne všechny nádory nosí v buňkách receptory, které lze ovlivnit hormonoterapií, karcinom prostaty je hormonálně senzitivním nádorem a lze jej tedy touto terapií léčit,” uvádí přednosti hormonální léčby doc. Prausová.
Současná léčba karcinomu prostaty nabízí nejen kvalitnější život, ale také šanci na úplné vyléčení. „Nádorová bujení odhalená v 1. nebo 2. stadiu jsou dnes v mnoha případech považována za zcela vyléčitelná.
Také v případech pozdějšího odhalení dosahuje dnešní medicína daleko lepších výsledků než v 90. letech minulého století.
U metastatického, nejagresivnějšího, stadia dosahuje více než 40 procent pacientů pětiletého přežití,“ vysvětluje Jakub Dvořáček.
Nižší úmrtnost, kratší délka hospitalizací
Dřívější diagnostika onemocnění a inovativní léčba pomáhají snižovat úmrtnost i nutnost hospitalizace. „Většina hospitalizací je v současné době kratší než 1 týden.
Podíl hospitalizací s délkou kratší nebo rovnou 1 týdnu vzrostl o 17 procentních bodů při srovnání období 2007–2010 a 2015–2018,” poukazuje na snížení dní strávených na lůžku prof. Dušek. Podle studie Inovace pro život rovněž dochází ke snížení vyplácených invalidních důchodů.
Ušetřené náklady a tedy ekonomické benefity inovativní léčby v této oblasti dosahují jen mezi lety 2013–2017 minimálně 112 milionů korun.
Ačkoliv si diagnózu karcinomu prostaty vyslechne více mužů než v minulosti, úmrtnost se díky pokroku v medicíně snížila. „Celkově pozorujeme za posledních 10 let značný nárůst v očekávané délce života. Mezi lety 2006 a 2016 narostla doba dožití u 70letých pacientů o 25,1 % u 60letých pak o 32,9 % a u 50letých dokonce o 44,6 %,“ doplňuje Jakub Dvořáček.
Kvalita života pacientů
Velká část pacientek s rakovinou prsu a pacientů s karcinomem prostaty je stále v aktivním věku, kdy nejen délka, ale i kvalita života hrají významnou roli.
„Inovativní léčba dokáže napomoci zpomalení vývoje onemocnění a dá se říci, že dnes dokážeme pomoci daleko většímu počtu pacientů než dříve.
Ti zároveň nemusí trávit dlouhé týdny v nemocnicích a daří se jim dříve vrátit zpět do života,“ uvádí závěrem Mgr. Jakub Dvořáček.
Tisková zpráva
AIFP: Rakovina prsu a prostaty
Jak se liší muži a ženy? | Žena.cz
Když na první pohled nevědomky zjišťujeme pohlaví lidí, které denně míjíme, nedíváme se jim zrovna na prsty. Co je – kromě typických znaků – prozradí?
Poměr délek jednotlivých prstů však může napovědět, je-li náš mozek typicky mužský, nebo naopak ženský. Ženy a muži se navzdory rovnosti obou pohlaví liší nejen svými pohlavními orgány, ale i způsobem myšlení a celou řadou dalších věcí.
Hormony v prstech
O co více přesahuje délka ukazováčku délku prsteníčku, o to více jsme „typickou ženou“ s „typicky ženským“ myšlením a chováním. Muži mají poměr délek prstů většinou obrácený – prsteníček převyšuje ukazováček, který je kratší.
Podle zjištění vědců délka těchto prstů ukazuje, jak vysoké hladiny mužského pohlavního hormonu testosteronu na nás působily před narozením v těle matky. Kromě prstů pak testosteron při vývoji samozřejmě ovlivnil i další věci – mimo jiné i utváření mozku.
Přestože se najdou některé agresivní ženy, nebo naopak muži s pečovatelskými sklony, statistika hovoří jasně. Průměrný muž se od průměrné ženy svým myšlením i prožíváním výrazně liší.
Hlavní odlišnosti mužského a ženského světa:
- Bolest – Navzdory obecnému přesvědčení ukázaly vědecké výzkumy, že ženy mají nižší práh bolesti než muži. Přesto ženy většinou bolest snášejí lépe.
- Závislosti – Ženy se snáze a rychleji stávají závislými na alkoholu nebo nikotinu než muži. Po „skleničce“ sáhnou nejčastěji proto, aby zaplašily smutek a deprese.
- Mozek – U žen jsou mnohem lépe propojeny levá a pravá polovina mozku. Na rozdíl od mužů mají také ženy uložena řečová centra v obou hemisférách – jinými slovy, ženy umí mluvit oběma polovinami svého mozku.
- Stres – Stresované ženy se obvykle potřebují někomu svěřit, vymluvit se. Jsou k tomu povzbuzovány svými hormony, zatímco stresované muže jejich hormony nutí spíš k uzavřenosti nebo agresivitě.
- Spánek – Ženy potřebují každý den v průměru o dvacet minut více spánku než muži. Může za to jejich mozek, zvyklý dělat více úkolů najednou. Protože ženy v každém okamžiku využívají větší část svého mozku než muži, potřebují mu také dopřát více odpočinku.
Baculky „vznikají“ snadněji než tlouštíci
Obsah tělesného tuku u normální ženy je 25 %, zatímco u stejně normálního muže je to jen 15 %. Už ženské pohlavní hormony mohou za to, že ženy snáze přeměňují kalorie přijaté v potravě na tuk, který se ukládá do energetických zásob.
Ženy také, za jinak úplně stejných podmínek, spálí za den méně kalorií než muži. Zakulacující účinek ženských pohlavních hormonů může ještě zesilovat hormonální antikoncepce.
Podle některých údajů by měly ženy užívající antikoncepci snížit svůj energetický příjem asi o 10 %, aby si udržely svou váhu.
Nepřiměřený boj s tuky ženám neprospívá
I když obezita zvyšuje riziko některých onemocnění, ženy by souboj s vlastními hormony a tuky neměly přehánět. Příliš štíhlá tělesná konstituce totiž na druhou stranu zvyšuje riziko osteoporózy, tedy onemocnění, které mnohem častěji postihuje ženy než muže.
Ideální je tukovou hmotu nahradit hmotou svalovou. Vypracované svaly totiž chrání kosti před zlomeninami a zároveň snižují riziko pádů, které jsou častou příčinou osteoporotických zlomenin.
Pomocí Kalkulačky BMI si můžete ověřit, zda se váš body mass index nachází v ideálním rozmezí. Tedy zda netrpíte nadváhou, nebo zda byste neměly naopak o něco přibrat – ideálně trochu té svalové hmoty.
Nejčastější nemoci mužů a žen
Ženy se v průměru dožívají vyššího věku než muži, avšak tím zdravotní bonusy pro ženy nekončí. Až do své menopauzy jsou ženy svými pohlavními hormony chráněny před kardiovaskulárními chorobami – aterosklerózou, infarktem nebo mozkovou mrtvicí.
Proto také v mladém věku umírají z kardiovaskulárních příčin téměř jenom muži a teprve v průběhu stárnutí se podíl mužů a žen na těchto onemocněních pomalu vyrovnává. Jaké jsou další metly lidstva, kterými smýčí obě pohlaví často odděleně?
Onemocnění, kterými trpí častěji muži:
- Rakovina tlustého střeva
- Rakovina plic
- Onemocnění srdce a cév – pouze v mladém věku. Po padesátce se skóre mezi pohlavími začíná postupně vyrovnávat
- Cirhóza jater
- Závislost na alkoholu
- Poruchy osobnosti se sklony k agresivitě a asociálnosti
Onemocnění, kterými trpí častěji ženy:
- Rakovina prsu – i muži mohou ale onemocnět rakovinou prsu, i když podstatně vzácněji
- Osteoporóza
- Roztroušená skleróza
- Deprese a úzkostné poruchy
- Poruchy příjmu potravy
- Migréna
Souboj pohlaví?
Ze všech rozdílů mezi muži a ženami jsme až dosud vynechali ten, který bije do očí nejvíce, rozdíl v sexualitě. Nejde jen o odlišnosti patrné na první pohled, vyplývající z funkce našich pohlavních orgánů a z faktu, že jen žena může porodit dítě.
Ženy mají například v kůži mnohem více hmatových receptorů, které jsou citlivé na dlouhé a přitom jemné pohyby. To je jeden z důvodů, proč ženy vyhledávají doteky a mazlení více než muži. Avšak je to také příklad toho, proč je dobré o rozdílech mezi muži a ženami vědět a naučit se s nimi pracovat.
- Nebojme se své odlišnosti dát najevo, využít je a obohatit tak náš společný svět o principy, které jsou blízké našemu vlastnímu pohlaví.
- více na uLékaře
Vstoupit do galerie | 9 9 zabijáků sexu – seznamte se!
Vstoupit do galerie | 9 Jak snížit vysoký krevní tlak?
Video Mohlo by Vás také zajímat: Rozdělili desítky milionů korun: Lidé můžou mít i dobrozvyky, posunuli jsme hranice | Video: Daniela Drtinová
Rozlišit zánět od rakoviny jde těžko –
Koupání v teplých měsících zvyšuje riziko onemocnění močového ústrojí. „Pražané tyto problémy více prožívají,“ říká pražská onkoložka a uroložka Michaela Matoušková.
Jak to nyní vypadá ve vaší ordinaci? S čím k vám teď pacienti nejvíce chodí?
Chodí hlavně na běžné kontroly, protože se zaměřujeme i na onkologická onemocnění, takže hlídáme stálé pacienty. Ti ostatní, kteří ke mně teď chodí, si vyjeli někam za letními dny a vracejí se vyděšení, že mají zánět močového měchýře.
- Takže je pravda, že v letním období jsou tyto problémy častější?
- Lidé se chodí více koupat, pak se nepřevléknou z mokrých plavek, prochladnou a zánět je na světě.
-
Předpokládám, že častější jsou tyto záněty u žen.
Muži mají také problémy, ale méně časté. V reprodukčním věku jsou infekce močových cest padesátkrát častější u žen. Málokdy je možné úplně jednoznačně odlišit, zda se jedná o záněty, které jsou vysloveně močového měchýře, nebo jestli to není takzvaná sdružená infekce, kdy ta žena má problémy jak urologické, tak gynekologické.
Jak se zánět projevuje?
Pálení, řezání při močení, chodí se často močit. Někdy i krev v moči. Nicméně je dobré zjistit, kde je ten konkrétní problém. Protože když má někdo klasickou cystitidu (zánět močového měchýře –pozn. red.)a já ho jednou zaléčím antibiotiky, tak se dotyčná zbaví problému úplně.
Ale když k tomu má třeba gynekologické obtíže, tak antibiotikem potlačím aktuální projevy. Bohužel pak se stává, že za 14 dní je pacientka zpátky v ordinaci, protože má problémy v nějaké míře znovu.
Jsou lidé, kteří nemají problémy s močovým měchýřem vůbec, a pak jsou takoví, kteří ho mají několikrát do roka.
Čím to je?
Většinou to bývá způsobené tím, že pacienti zánět nedoléčí. Zbagatelizují ho. Anebo se léčí příliš krátkou dobu, nedostatečnou dávkou antibiotik anebo k tomu právě mají neléčenou například vaginózu. U opakujících se zánětů může jít také o chronické onemocnění.
Jak lze rozpoznat právě chronické onemocnění?
To se bohužel nepozná, aniž byste se do toho měchýře podívala. Potom uvidíte takový typický nález v měchýři, a to i při úplně negativních nálezech v moči. To celé vede k tomu, že při sebemenším problému –při viróze, při zimě na nohy nebo když pacient, častěji pacientka, zapomene v horkých dnech pít –tak se ty bakterie z toho měchýře zase vyplaví a ona má pak znovu problémy.
Dá se léčit i chronická cystitida?
Dlouhodobě podáváme podprahové dávky antibiotik anebo se zkouší nějaká imunostimulační léčba pomocí tablet na zvýšení imunity, které pacient užívá dlouhodobě.
Když už někdo trpí na záněty, jak se jim má bránit? Jaká je prevence?
Neprochladnout, mít dostatečný přísun tekutin nebo třeba i zkusit nějaké brusinkové extrakty a další přípravky, které zvyšují obranyschopnost močových cest.
Co říkáte na alternativní metody léčby, různé bylinky a podobně?
Je to minimálně přísun tekutin, protože to často bývají bylinné čaje, takže když nic jiného, tak to určitě není na škodu. Pitný režim je to nejdůležitější. Jen nejsou dobré urologické čaje.
Opravdu?
Ano. Je lepší třeba heřmánek. Urologické čaje strhávají tekutinu. Jsou dobré v případě, že máte ledvinové kameny. Tam pomůžou. Ale u těch zánětů spíše měchýř ještě více dráždí.
Mluvila jste o tom, že onemocnění postihuje hlavně ženskou populaci. Jak je to s věkem? Jsou více ohroženy mladé ženy?
To ne, ale u těch mladších děvčat je to spojeno i s vyšší frekvencí sexuálního života. Nebezpečí vzniku zánětu je v tomto případě mnohem vyšší než u ostatní populace.
Čím je to způsobeno? Tím, že je močové ústrojí blízko toho pohlavního?
Přesně tak. Sliznice a stěna měchýře jsou při styku navíc drážděny, takže ten, kdo má trošku dispozici, může mít po styku problémy. Proto je třeba se po něm dojít vymočit a dodržovat správnou hygienu.
Jak daleko mohou nemoci močového ústrojí dospět? V čem jsou nebezpečné?
Ony hlavně neuvěřitelným způsobem obtěžují život. Pokud je to jedna ataka, tak se zaléčí a je to v pořádku, ale když se problémy vrací, pacienty to může svým způsobem vyčleňovat z osobního i pracovního života.
Například jak?
Začnou se bát, že jim někdo pustí v práci klimatizaci. Pak z toho mohou vznikat v kanceláři i konflikty. Nebo mají teambuildingovou akci a pacientky řeší, zda tam mají jet, zda se budou moci koupat a podobně. Další věc je, že se třeba mladé ženy začnou stranit sexuálního života, což jim začne dělat problémy v partnerských vztazích.
Jak se vyvíjí situace v posledních letech? Řekla byste, že zánětů močového měchýře přibývá?
Já myslím, že jich je pořád stejně.
Dá se říci, zda víc postihuje Pražany, nebo obyvatele menších měst?
Řekla bych, že děvčata z vesnice jsou odolnější, že to mnohdy tolik neprožívají. Ale třeba je to jen mé zdání. Navíc Pražané jsou vůči svému zdraví přece jen trochu zodpovědnější.
-
Kdy si může pacient pomoci sám a kdy je čas navštívit lékaře? - Já bych řekla, že pokud má tyto problémy, tak by to neměl řešit sám.
-
I když jsou třeba minimální?
Je otázkou, co je to minimální. Právě ty minimální problémy jsou jednou, podruhé, potřetí a člověk si vytvoří chronický zánět. To jsou právě ti lidé, kteří jsou tvrdí vůči svému tělu a vykašlou se na to, podruhé nemají čas, potřetí není volno u doktora. A ono to vždycky za chvíli přejde. Byla bych spíše zastáncem nepřecházet obtíže.
Jaké jsou ještě jiné nemoci močového ústrojí kromě zánětů?
Velmi častá jsou nádorová onemocnění. A to je další věc, že za příznaky zánětů močových cest, jako pálení při močení, nepříjemné pocity v podbřišku, může být nádorové onemocnění. To je další důvod, proč by člověk pociťující obtíže měl přijít k lékaři.
Obecně rakovinových onemocnění v populaci přibývá. Je to tak i u uroonkologických onemocnění?
Ano. Například rakovina prostaty je nejčastější rakovinou v mužské populaci. Ale vysoká je i frekvence nádorů močového měchýře, ledvin. A i nádory varlat jsou relativně časté, a to i u mladých lidí.
A mají tedy podobné příznaky jako zánět?
Ano. Odlišit se dají mnohdy hodně těžko.
Rozlišit zánět od rakoviny jde težko 25_7_2016 (článek v PDF)
Článek vyšel 25. 7. 2016 v deníku Mladá fronta Dnes
Publikováno: 24. 8. 2016
Rakovina hrtanu (karcinom, nádor)
Rakovina hlavy a krku se nejčastěji vyskytuje u lidí ve věku nad 40 let, onemocní jí častěji muži než ženy. Na onemocnění má vliv genetická dispozice, nejdůležitějšími rizikovými faktory jsou ale kouření a konzumace alkoholu.
Novým rizikovým faktorem je ovšem i lidský papilomavirus (HPV virus), který způsobuje již více než polovinu nádorů ústní části hltanu. Jde o stejný typ viru, který je původcem nádorů děložního hrdla, a jeho šíření patrně souvisí se sexuálním chováním.
Těchto nádorů v poslední době celosvětově významně přibývá, zatímco výskyt nádorů vázaných na tabák je stabilní nebo dokonce klesá, a to zejména v zemích, kde se podařilo konzumaci tabáku omezit.
Nádor se nejčastěji vyskytuje přímo v oblasti hlasivek, druhým nejčastějším výskytem je oblast nad hlasivkami a minimálně v oblasti pod hlasivkami. Protože jsou s postupně rostoucím nádorem obvykle zasaženy hlasivky, projevuje se nádor změnou hlasu nebo chrapotem.
Více muže než ženy
Příznaky rakoviny hrtanu
Rakovina na sebe zpočátku nijak neupozorňuje. Vzhledem k tomu, že se v hrtanu nacházejí hlasivky, bývá prvním příznakem změna hlasu – chrapot nebo zhrubnutí. Dále se mohou objevit dýchací, eventuálně polykací obtíže, pocit cizího tělesa v krku, zduření krku nebo vykašlávání krve. Až 60 procent lidí s karcinomem hlavy a krku již v době diagnózy má lokálně pokročilé onemocnění.
Léčba
Úspěšnost léčby závisí na tom, v jakém stádiu rakoviny se pacient nachází.
V týmu odborníků, který se podílí na léčbě pacienta s nádorem horních cest dýchacích a polykacích, má být chirurg hlavy a krku, onkolog, rentgenolog, případně plastický a maxilofaciální chirurg.
Vzhledem k častým vedlejším onemocněním pacientů s těmito nádory je součástí týmu také internista. Je výhodné, pokud se zúčastní i odborník na výživu a logoped.
Základem léčby těchto nádorů je chirurgie nebo radioterapie, event. radioterapie v kombinaci s chemoterapií. Během chirurgických zákroků se používají nové metody, například endoskopické postupy, laser, ultrazvukové skalpely, někdy i robotická chirurgie. Začíná se také používat biologická léčba, jejíž toxicita je nižší.
Operaci, při které je odstraněn celý hrtan (laryngektomie), se lékaři snaží vyhnout, nicméně vždy ji nahradit nelze. Při operaci rozsáhlých nádorů hrtanu bývá poškozen hlas. Pacient pak musí používat jeden z náhradních mechanismů tvorby hlasu.
V poslední době se velmi často používá takzvaná hlasová protéza, která pacientovi umožní tvořit relativně kvalitní hlas.
Hlas je někdy poškozen i u částečných zevních nebo endoskopických výkonů, kdy zůstává funkční zbytek hrtanu, ale kvalita hlasu může být horší.
Vyšetření
Lékař pomocí laryngoskopického zrcadla nahlédne do oblasti hrtanu. U podezřelé struktury provede biopsii tkáně, ze které se určí, zda jde o nádor, popřípadě typ nádoru a jeho stadium. To je důležité pro volbu další léčby. K dalším vyšetřením patří CT vyšetření, magnetická rezonance (MRI), scintigrafie (metastázy v kostech), PET vyšetření, ultrazvuk, vyšetření krve a moči.
Možné komplikace
Komplikací je především šíření nádorů do mízních uzlin a jejich prorůstání do dalších orgánů.
IndividuálníNěokolik měsíců až let
Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.
Prevence
Vhodnou prevencí je nekouřit a nepít alkohol ve velkém množství, dodržovat zdravý životní styl s vyváženou stravou a dostatkem pohybu a odpočinku.
V souvislosti se šířením lidských papilomavirů přibývá pacientů, kteří jsou mladší, často nekuřáci a o své zdraví většinou dbají.
Důležitým preventivním opatřením ke snížení výskytu nádorů hlavy a krku by kromě omezení konzumace tabáku dále mohlo být plošné očkování proti lidskému papilomaviru, a to nejen dívek, ale i chlapců.
Kdy jít k lékaři
Při potížích s polykáním a častou bolestí v krku si zajděte k lékaři. Pokud se u vás objeví chrapot, který trvá déle než dva týdny, také navštivte lékaře.