Zapomenuté potraviny: Vodní ořechy na vymření

  Není lehké podívat se pravdě do očí

Možná jde i o záměr, abychom měli pocit, že se nemůžeme s tímto nepříznivým vývojem úspěšně vypořádat, a zůstali jsme vůči usmrcování přírodního dědictví nečiní. Nelze se potom divit tomu, když někde zaslechneme zprávy o masovém vymírání včelstev, že pokrčíme rameny, jakoby se nic zvláštního nestalo, i když máme nakročeno k civilizačnímu úpadku, ne-li zániku!

Pokud to ještě nevíte, tak bez včel hrozí lidskému rodu vyhubení, k tomuto varujícímu závěru dospěl v minulém století i slavný fyzik Albert Einstein, který prohlásil: pokud vyhynou včely, nepřežije je člověk déle než o čtyři roky! Co způsobilo vyhynutí prehistorických dinosaurů? Zřejmě nedostatek potravy! Pokud se nepodíváme pravdě zpříma do očí, jakékoliv nebezpečenství lehkomyslně přehlížíme, ať už vědomě či nevědomě, a tuhle neuvážlivost pochopíme teprve tehdy, až když už je příliš pozdě.

Američané na rozdíl od nás Evropanů, pochopili závažnost situace, a začali se na možné katastrofické scénáře, třeba na nedostatek potravin, svědomitě připravovat. Tomuto chování mnohých Američanů napomohla jejich vlastní zkušenost, a to s četnými hurikány apokalyptických rozměrů (Katrina, Rita), jež dokázaly napáchat víc škod a obětí na životech, než útoky teroristů z 11. září 2001.

Obyvatelé nejmocnějšího státu světa (USA), se již mnohokráte setkali s šokující realitou vyprázdněných hypermarketů a doprovázeným strachem z civilizačního kolapsu.

Obdobné události, vesměs všechny přírodní pohromy, které nás v současnosti ohrožují, bychom měli považovat za důsledek lidského ega, jež způsobuje onen nežádoucí vztah člověka k přírodě.

Jedno je jisté, jakmile se nepokusíme změnit náš celkový přístup k ekologickému způsobu života, přijdou nepochybně ještě hrozivější „Katriny“ a jiné klimatické děsy.

Nákupy rozhodují o všem

Žijeme v časech nehorázných výmluv, sami sobě namlouváme, že za poškozováním životního prostředí stojí převážně velké nadnárodní korporace, někdy korupční politici, kteří se snaží v tichosti redukovat přemnoženou lidskou populaci.

Tím nechci mocnou elitu nikterak obhajovat, zprostit ji absolutní odpovědnosti za tento umírající svět, nicméně, pokud se my všichni budeme aktivně podílet na tomto zkázonosném programu, stáváme se pouhými přisluhovači ekologického zločinu, který nejtvrději postihne příští generace.

Nepochopitelně se držíme sloganu: po nás potopa!

A co z toho všeho plyne? Samozřejmě, musíme začít nejprve sami u sebe, což je nezbytný předpoklad k tomu, abychom se stali nezávislými ve zdravém úsudku. Jestliže nebudeme hned pojídat to, co je nám doporučeno, anebo nebudeme hasit žízeň tím, co je nám v danou chvíli podstrčeno, přestaneme nakupovat nepotřebné kýče, jež svým obsahem, posléze i odpadem, otravují – vodu, půdu i vzduch.

Pakliže se nebudeme dostatečně věnovat z čeho byl vyroben ten či onen výrobek, anebo, jak se ta či ona firma staví k ochraně životního prostředí, nic zásadního se v tomto směru nestane, a životní prostor (příroda) nám bude i nadále chátrat, hynout v přímém přenosu před očima. To skutečně chceme? Pokud svými nákupy nebudeme podporovat výrobce, kteří úmyslně poškozují ekologii, existence takovýchto znečišťovatelů, nebude mít pak dlouhého trvání.

Zájem na rozdíl od lhostejnosti, odděluje zrno od plev!

Dejme přednost produktům s označením „Fair trade – česky též spravedlivý obchod“, nepoužívejme plasty, ty dlouhodobě znečišťují moře a oceány, navíc se z plastů uvolňují při jejich zahřátí různé zdraví škodlivé látky.

V jednotě je síla, to nelze zpochybnit, proto zde uvedu zcela konkrétní příklad, který nám dokazuje moc rozumu a vlivu každého jednotlivce.

Některé pivovary se pokoušely stáčet pivo do plastových lahví, kvůli zisku pochopitelně, ovšem v českých zemích tyto snahy tvrdě narazily.

Český pivař odmítl pít pivo z plastu, a ani zvýhodněná cena jej k tomu nedonutila. Sklo je prozatím u piva dominujícím obalem! Stejným způsobem, jak je patrné, můžeme ovlivnit cokoliv.

Vše, co škodí přírodě, když nebudeme používat, tak se nebude ani vyrábět, i kdyby se nadnárodní byznys bránil svobodné vůli zákazníků jakýmkoli způsobem.

Obchod má jedinou možnost, přizpůsobit se novým poměrům! Bohužel, tohle většina lidí přehlíží, pravděpodobně i nechápe, zejména kvůli nedostatečné sebedůvěře, která pramení z absolutního nezájmu.

Současná nevšímavost o přírodní čistotu, zašla až tak daleko, že jsme schopni veškerou odpovědnost, za ekologické škody způsobené člověkem, svalit na domnělé mimozemšťany. Tuhle domněnku jsem již zaznamenal v jednom televizním pořadu.

I když takovouto spekulaci nelze taktéž zavrhnout či podcenit, všelijaké vytáčky nám v tomto případě vážně nepomohou. Podle nejnovější zprávy OSN, je v pohybu přes 50 miliónů uprchlíků, dobře se nad tímto hrozivým číslem zamyslete.

Kdyby se všem těmto běžencům podařilo najednou dorazit do Evropy, ať chceme nebo nechceme, zavládl by na tomto stále poklidném kontinentu nepředstavitelný chaos, nepokoje i rozruch doprovázený nárůstem nacionalismu a xenofobních nálad, sociální otřesy není zapotřebí zdůrazňovat.

Přestože jsou uprchlické tragédie přičítány v hlavních médiích, občanským válkám, eventuálně náboženskému terorismu, ve skutečnosti jde o následek ekologické pohromy, která jako první postihla obyvatele z chudých zemí.

Lidé v těchto končinách mají dnes hlad, neboť dříve se v těchto vzdálených krajích obyvatelstvo živilo převážně rybolovem, zemědělstvím, sběrem lesních plodů, což v těchto pohnutých časech, kvůli civilizačnímu rozmachu, už není dávno možné.

Velké rybářské koncerny z Ameriky, Evropy a Japonska, vylovily drobným rybářům veškeré ryby, takže se zhroutil zvykový rybolov, ale i dostupný příjem potravy. Kde není budoucnost, není ani domov!

Nepředstavitelná bída bez  perspektivy k životu, ve třetích zemích zapříčiňuje u domorodého obyvatelstva nestabilitu, která je v této době primární  příčinou  občanských válek a nepokojů, taktéž zdrojem oprávněné nenávisti vůči všemu, co pochází ze západního světa.

Díky umírající planetě, churavějícímu životnímu prostředí, daly se do pohybu celé národy, vykořeněné kultury toužící nikoliv po novém domově a bezpečí, ale dychtící po spravedlivé odplatě! Hledejme proto důvody této nespravedlnosti, abychom nepáchali ještě větší zlo, jak na přírodě, tak i mezi rozvíjejícími se národy. Dokud budeme pasivní k našemu domovu, k této planetě a její přírodě, nečeká nás nic jiného, nežli strádání. Pak už nepůjde jen o můj názor či pohled!

Dáme-li se vésti přírodou, nemůžeme v ničem pochybit

Dnes se můžeme tomuto varování ještě vyhnout, a to tak, že nebudete pokračovat ve čtení tohoto článku, a odmítnete se podobnými peripetiemi zabývat.

Věřte tomu nebo ne, tak asi za padesát let vyzní tahle úvaha ve zcela jiném světle, protože před budoucností nelze nikam utéct! Ale to už mluvíme o době, kdy civilizace po nás, nebude mít stejnou možnost volby jakou máme my dnes, poněvadž zábava či různá pobavení, již nezastíní realitu zmaru a převládající smrti.

Čas mi bude svědkem, až se nám z důvodu dnešní lehkomyslnosti vytratí nynější klid, základní potraviny, pitná voda a stabilní počasí, které vychází z planetární rovnováhy, kterou člověk (ne)vědomě oslabuje. Cožpak nepociťujeme na vlastní kůži klimatické změny?

Kde ty loňské sněhy jsou, čili ta doba, kdy zima byla zimou, a léto ještě létem? Jeden nejmenovaný čtenář mi napsal: „Mnoho lidí o tomto stavu ví, otázkou je právě co s tím?“ Ale abych jen nekritizoval, tak se pokusím předložit jednoduchá doporučení, která sice nezmění současné těžkosti dnešního světa, ani globální příčiny stále se zhoršujícího životního prostředí, nicméně s tímto citátem a radami na závěr, nemůžeme vůbec pochybit,

protože: „Každý dobrý skutek je po zásluze vždy odměněn.

“ Už naši předkové věděli, že jedině příroda ví, co chce! Z tohoto důvodu musíme vycházet z jejího konceptu, jelikož ten byl vytvořen nejvyšším Architektem, a proto nelze v něm najít sebemenší chybu.

Přesně to znamená: obklopujme se přírodními materiály, zavrhujme chemii vytvořenou člověkem, a používejme více to, co nám Matka příroda z jejího lůna nabízí.

To jest kupříkladu kámen, dřevo, zemina, všechny materiály nevykazující negativní vlivy na pozemské prostředí. Využívejme přírodních čistidel a hygienických prostředků, a drahocenná voda – symbol života, nám za to bude nesmírně vděčná, stejně jako tvorstvo v tomto živlu žijící. Jaké mycí prostředky a čistidla nám vlastně příroda nabízí?

Například – Mydlice lékařská se dříve využívala k výrobě mýdel a šampónů, dnes vešla v absolutní zapomnění. To ale neznamená, že ji nemůžeme opět začít používat, abychom upřednostnili přírodu před chemií, a ulehčili už tak přetíženému životnímu prostředí. Vyrobte si proto z mydlice domácí šampón…

Co budete potřebovat: 30 g kořene mydlice lékařské, 350 ml vody, 10 kapek esenciálního oleje pro vůni, nebo několik lžic bylinek – pro růst vlasů (kopřiva, rozmarýn, přeslička, levandule, lopuch, šalvěj). V hmoždíři rozdrťte kořen mydlice, a takto připravený materiál (hmotu) vložte do hrnce.

Na mírném plameni cca deset minut povařte, pak odstavte, přidejte některou z výše uvedených bylin, a nechte vychladnout. Sceďte, přidejte esenciální olej a přelijte do uzavíratelné láhve.

Tento šampón vydrží v chladničce zhruba týden, lze ho však konzervovat vymačkanou šťávou z jednoho citrónu, čímž se zvýší trvanlivost tohoto mycího prostředku na vlasy.

Přírodní látky jsou řešením…

Jsou různé představy o tom, jak efektivně šetřit životní prostředí a jeho zdroje.

Domníváme se, že největší škoditel přírody je chemický či těžký průmysl, to je sice pravda, ale nesmíme rovněž zapomenout na běžné domácnosti, neboť ty způsobují ekologii nejzávažnější škody.

Naše hygiena kupodivu nejvíce znečišťuje vodní zdroje, řeky a jezera, prameny, takřka vše co s vodou souvisí. Komerční prací prostředky dnes využívá leckterá moderní žena v domácnosti, ta očekává, že bude mít prádlo vždy čisté, bez skvrn, zápachu a špíny.

Málokterá hospodyně si však uvědomuje, jaké nebezpečné substance tyto prací prostředky obsahují. Jde o toxické jedy, které mohou způsobit – poškození plic, ledvin i jater.

Kde jsou ty doby, když naše babičky praly prádlo pouze čistým mýdlem? Chemická činidla v těchto prostředcích, procházejí snadno přes kůži, což z nich činí velice nebezpečné látky, které jsou příčinou mnohých nemocí, ale i četných úmrtí.

To jsou třeba tyto chemikálie; fenoly, optické vyjasňovače, bělidla, smáčedla (tenzidy), parfémy, aj.

Jedy jsme dnes doslova kontaminovaní, jsou v jídle a ovoci, nápojích i pitné vodě, mýdlech, šamponech, v pracích prášcích, dokonce i v lécích.

Den co den se dozvídáme o jejich škodlivých vlastnostech, a přestože podle některých odborníků, žijeme zejména kvůli těmto chemickým látkám o dvacet až třicet let méně, tak je bez ostychu užíváme.

A proč jsou tyto zmiňované přísady téměř ve všem přítomné?

Odpověď můžeme lehce vytušit, nepochybně se za vším skrývá pohodlnost, nezájem i civilizační arogance, nejvíce však ochota otrávené produkty používat, podporovat je nákupem.

Kde není strachu, není též žádných zábran, tak proč se máme zajímat čím pereme? Kuřáci se straší rakovinou plic, nechutnými obrázky, negativní kampaní, ale na předešlé chemikálie jsme poněkud pozapomněli, že? Jak a čím můžeme tyhle chemické „exkrementy“, tedy pokud je nechceme používat, nahradit?

Vraťme se na okamžik v čase a vydejme se do dávné minulosti, tedy do staré Indie a Nepálu, kde odhalíme tajemství a moudrost našich vytracených předků, kteří žili na rozdíl od nás v souladu s přírodou a jejími ustanovenými zákony. V těchto zapomenutých dobách, se obyvatelům osvědčil prostředek na praní, jež byl získáván z indického stromu – Mýdlovníku. Doopravdy nejde o žert, slupky z ořechů Mýdlovníku se používaly po celá staletí jako prací prostředek.

Pokud jste ještě o tom nic neslyšeli, tak mýdlové ořechy výrazně pomáhají lidem s kožními nemocemi, tj.

lupenka či neurodermitis, z tohoto úhlu pohledu jsou výrazně levnější náhradou za hypermarketové prášky na praní, které nemalou měrou rovněž přispívají k nerovnováze a selhávání ekologického systému na této planetě! S tímto stoprocentně přírodním produktem, máme na výběr, můžeme se rozhodnout čemu dáme přednost, zdali jedům, co škodí rostlinám, zvířatům i člověku, nebo mýdlovým ořechům, které jsou ekologické a pomáhají lidem s různými poruchami kůže.

Návod k použití mýdlových ořechů

Minimálně na 24 hodin vložte 7 půlek ořechů do nějakého textilního sáčku a poté namočte do hrníčku s vodou o objemu 250 ml. Výluh z hrníčku nalijte do pračky, ořechy v textilním sáčku vložte s prádlem do bubnu pračky. Pro ruční praní používejte výluh i ořechy. Pereme dle normálního pracího postupu.

• Výhody mýdlových ořechů:
• 100% rostlinný prací a mycí prostředek pro jemné a šetrné – přesto však důkladné praní a čištění.
• Změkčují oblečení přírodním způsobem, díky čemuž odpadá nutnost užívání avivážních prostředků.
• Po praní vykazují neutrální aroma, jsou biologicky recyklovatelné (po využití dejte na kompost).

Jsou šetrné k barvám. U vašeho barevného prádla a eko prádla budete mít mnohem déle radost ze sytých barev.

Jsou výbornou alternativou pro alergiky a osoby s kožními problémy, jako jsou lupenka, nebo neurodermitis.

Jsou výrazně levnější než běžné prací prášky. Při přímém srovnání s průměrnými cenami pracích prostředků na trhu, můžete dosáhnout více než 50% úspory.

Ve vztahu k životnímu prostředí perete uvědoměle. Odpadní vodu a vodní toky ušetříte od chemikálií.

Mýdlové ořechy jsou dorůstající surovina. Používáním pomáháte zachovat důležité ekosystémy a podporujete obyvatelé chudých oblastí Indie a Nepálu, a to bez zneužívání dětské práce…

Dnes ovlivňujeme budoucnost!

Ať už podomácku vyrobený šampón z mydlice lékařské, mýdlové ořechy či přírodní zubní kartáček z miswaku, (miswak/siwak – o tom jak větvička Salvadory perské chrání chrup před zubním kazem, a ještě přitom můžete ušetřit, dozvíte se v tomto souvisejícím článku: http://odrazy-tajemna.wz.cz/Kaz.html Všechny tyto produkty přírody, nám mohou pomoci se zbavit závislosti na chemickém průmyslu, který je hlavním strůjcem současných těžkostí s narušenou ekologií. Jenom změna myšlení, nám může přinést žádoucí ovoce, a uchránit tuhle planetu před transformací na nehostinnou poušť.

Nelze se pořád na něco vymlouvat, zvlášť když máme osud této planety ve svých rukou, Vy i Já, tedy za předpokladu, že se nenecháme opít rohlíkem a nepodlehneme reklamní manipulaci, která vydává hořké produkty za sladké, jedy za léky, a odpad za stravu. Každý nákup rozhoduje o tom, jaká bude naše budoucnost, a to doslovně!

Vymlouvat se můžeme donekonečna, stále a pořád, dokonce i na mimozemšťany, ale některá varování bychom opravdu neměli podceňovat, zvlášť když nepochází z této planety.

Dovolte mi proto, abych Vás seznámil s poselstvím, které pravděpodobně pochází od skutečné mimozemské civilizace, jež má zájem na duchovním vzestupu lidské rasy, nikoliv na jejím zániku.

To vyplývá již z podstaty tohoto tajemného, leč velice závažného sdělení!

V anglickém Winchesteru se objevil tajuplný kruh v obilí, kde byl vyobrazen mimozemšťan v ruce držící disk, a na tomto ztvárněném médiu byl napsán text v binárním kódu, jež se podařilo dešifrovat. Je zde napsáno: „Střeste se těch, kdo falešné dary přinášejí a kdo své sliby porušují. Mnoho bude bolesti, však stále je čas.

Věřte, že tam venku je dobro. Cesta se uzavírá.“ S tím, že máme stále čas, lze jen souhlasit, akorát se nesmíme uzavřít sami do sebe, a nedůvěřovat slibům o ochraně životního prostředí, pokud tato slova vyšla z úst původců a viníků současného stavu.

Tam venku je dobro, lze chápat tak, že duchovní síla z vyšších sfér je stále s námi, a neměli bychom ji v sobě potlačovat, protože jde o Moc dobra, nikoliv Zla, jak je nám podprahově podsouváno.

Cesta se uzavírá zřejmě jen tomu, kdo všechna zmiňována varováni přehlíží, neboli jinak řečeno: „Komu není rady, tomu není pomoci.“

Mohlo by vás zajímat:

Když jsem psala o knize Anity Blahušové (Zahrada žije – zahradničíme s dětmi), nadchl mne tam nápad s vodní zahrádkou pro děti. A v mém okolí jsem nebyla sama, komu se to zalíbilo. O určité podobě malých vodních zahrádek zauvažovali i v naší lesní školce ve vesnici.

Zatímco tam proberou, zda by to vůbec bylo bezpečné, udržitelné a vhodné, já jsem dohledala, jaké vodní rostliny lze vlastně do malých nádob pro děti využít. Třeba se někomu ještě tyto tipy budou hodit.

Jako nejvhodnější umístění nádob se obvykle píše polostín. Především kvůli tomu, abyste je nemuseli každý den tolik dolévat a aby se příliš nepřehřívaly. Samozřemě můžete zkusit vytvořit i jezírko v nádobě na slunce a osadit je rostlinami, které mají rády teplou vodu, a zakoupit nějaký jednoduchý vodotrysk, aby i v té teplé vodě bylo zaručeno nějaké okysličování.
Pokud máte vhodné místo pro jezírko pouze ve stínu, lze najít i vodní rostliny, které v něm budou taky hezky prospívat. A teď už tipy na jednotlivé rostliny:

Měli byste ji sehnat na akvaristické burze, někdy i nějakých akvaristických potřebách a nebo přes inzeráty pro akvaristy (např. zde: https://www.ifauna.cz/akvaristika/inzerce/akvarijni-rostliny/ případně si můžete zadat poptávku). Takto by měla vyjít celkem levně. Někdy ji mívá i www.puskvorec.cz.

Babelka řezanovitá (Pistia stratitoes) – půvabná plovoucí rostlina, kterou si děti mohou přemístit, vylovit a zase vrátit. V úplném stínu se jí možná líbit nebde. Má ráda hodně živin ve vodě. Zimu u nás ale venku nezvládne. Lze ji sehnat v akvaristických potřebách a přes inzeráty pro akvaristy (např. zde: https://www.ifauna.cz/akvaristika/inzerce/akvarijni-rostliny/)

Šípatka širolistá (Sagittaria latifolia) – rostlina má listy ve tvaru šípů a hezky kvete. Má ráda slunné stanoviště, ale i v nádobě v polostínu by se jí mělo dařit. Do silnějšího stínu ji ale nedávejte. Naleznete ji u prodejců rostlin do jezírek. Dá se sehnat v ceně kolem 30 Kč za rostlinu.

Máta vodní (Mentha aquatica) – hodně silně aromaticky voní a hezky kvete od června do srpna, na květy láká hmyz. Obsahuje hodně mentolu (podle jednoho zdroje, podle jiného ho zase neobsahuje), nenašla jsem, že by se dala používat v čaji, spíše asi raději ne.

Ale děti si mohou trhat lístky a vonět k nim, pokud je trápí rýma. Rozdrcené lístky jde na kůži použít na zmírnění svědění, nicméně taky samy o sobě můžou vyvolat alergickou reakci, takže opatrně.

Pokud vodní mátu chcete dát do nádoby, vyčleňte jí jednu celou malou nádobu, je totiž hodně rozpínavá. Snese i málo vody, takže i nižší nádobu a měla by bez problémů přezimovat. Je pro ni vhodný polostín. Ve velkém stínu by sice rostla, ale nejspíš nekvetla.

Lze ji sehnat u prodejců rostlin do jezírek. Nekupujte ji v hobbymarketech, tam je příliš drahá.

Sítina niťovitá „Spiralis“ (Juncus filiformis „Spiralis“) – zelená rostlinka se zamotanými spirálovitými listy, je „prostě“ hezká. Při pěstování v nádobě potřebuje být jen trochu ponořená. Měla by dobře přezimovat,

Kotvice plovoucí (Trapa natans)
– je jednoletá vodní rostlina s jedlými plody, tzv. vodní kaštany (více o nich zde: https://www.vitalia.cz/clanky/zapomenute-potraviny-vodni-orechy-na-vymreni/, nezaměňujte s těmi asijskými vodními kaštany). Dětem lze vysvětlit, jakou roli měly vodní kaštany v naší minulosti, kdy je naši předci jedli a jak. Má raději slunce, do nádoby musíte zkusit, zda zvládne polostín a nebo vyzkoušet, jestli by to s ní nešlo i v nádobě (častěji dolévané vodou) na slunci. Aby vykvetla a plodila, potřebuje teplou vodu minimálně 20 °C. Na podzim je potom potřeba plody ponechat na dně ve vodě, aby příští rok opět vyklíčily. Více informací o přezimování semen nemám.
Sehnat ji můžete někdy u prodejců jezírkových rostlin, ale není tak obvyklá, takže může chvíli trvat, než se k ní dostanete. Lze ji také shánět přes inzeráty.

Žebratka bahenní (Hotonia palustris) – tato nenápadná rostlinka má ponořené střapaté listy, kterými okysličuje vodu a které slouží jako případná schovka pro vodní živočichy. V květnu začíná hezky kvést bílými kvítky nad vodní hladinu. Uvádí se, že nesnáší přílišné horko, raději nádobu s ní dejte do polostínu. Není jednoduché ji sehnat, měli by ji mít prodejci jezírkových rostlin, ale už pár roků po ní pátrám marně, pořád je vyprodaná. Kyprej vrbice (Lythrum salicaria) – Půvabně kvetoucí bahenní rostlina kvete v létě a dlouho až do září, její květy lákají hmyz. Pozor, aby ji děti neponořily moc hluboko, vyhovuje jí hloubka maximálně 15 cm. Seženete ji u prodejců jezírkových rostlin poměrně snadno, obvykle kolem 20 Kč za rostlinku. 

Orobinec nejmenší (Typha minima) – tento orobinec by měl jít pěstovat i v nádobě. Jde o klasické „čibuky“, které děti v přírodě často přitahují na bažinatá, ne zrovna bezpečná místa.

Hnědé čibuky se sametovým povrchem nemusí sloužit jen k dětským hrám, ale lze je poučit, že v historii se používaly místo peří do peřin či k zatápění. Rostlina je plně mrazuvrzdorná a měla by zvládat polostín.

Sehnat byste ji měli u prodejců jezírkových rostlin za 25 Kč.

Přeslička japonská (Equisetum japonicum) – je typickou rostlinou pro malé nádoby, měla by být poměrně odolná, doporučuje se do polostínu. Z jednotlivých druhů přesliček bývá už dražší, kolem 40 Kč.

Pomněnka bahenní (Myosotis palustris)– potěší děti přes celé léto drobnými modrými kvítky, polostín by měla zvládat dobře. Měl by ji mít každý prodejce jezírkových rostlin a poměrně za levno, kolem 15 Kč za rostlinku a měla by se postupně hezky rozrůst.

Kosatec různobarevný (Iris versicolor) – působivé květy kosatců by se dětem mohly líbit. Tento má u sebe obvykle uveden, že zvládá i polostín. Je ale dobré raději vědět, že kosatce mají mírně jedovaté oddenky. Měl by být běžně k sehnání a stát kolem 30 Kč.

Napadá vás ještě nějaká hezká rostlinka do polostínu do dětských „jezírek“? Minilekníny či také trpasličí lekníny jsem zavrhla kvůli ceně, jsou drahé. Lakušník je myslím asi jedovatý, žabník je také  jedovatý.

Co se týká péče o nádoby, bude jistě potřeba, aby děti dolévaly vodu (a někdo pak přes léto, když budou přívesnické tábory). Zazimovat by se nádoby měly nejlépe ve sklepě a nebo rostliny vytáhnout a „uskladnit“ u někoho v jezírku. Ale o pěstování vodních rostlin v nádobě pro děti ještě napíšu později článek s vlastní zkušeností, co a jak.

PS: Anito, díky za takový suprový nápad v Tvé knížce!

Další články:

http://www.magazinzahrada.cz/zahradni-inspirace/vodni-zahradka-v-nadobe.html
http://www.pritelkyne.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=954

Obrázky:
Marsilea quadrifolia – European water clover.jpg. (2014, December 7). Wikimedia Commons, the free media repository. Retrieved 20:22, May 8, 2018 from https://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=File:Marsilea_quadrifolia_-_European_water_clover.jpg&oldid=141752133.
Akasamalari.jpg. (2016, November 17). Wikimedia Commons, the free media repository. Retrieved 20:23, May 8, 2018 from https://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=File:Akasamalari.jpg&oldid=214730017.
Juncus effusus 'Spiralis' – North Carolina Arboretum.JPG. (2015, February 13). Wikimedia Commons, the free media repository. Retrieved 20:39, May 8, 2018 from https://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=File:Juncus_effusus_%27Spiralis%27_-_North_Carolina_Arboretum.JPG&oldid=149945533.
Salvinia natans (habitus) 1.jpg. (2016, September 1). Wikimedia Commons, the free media repository. Retrieved 20:39, May 8, 2018 from https://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=File:Salvinia_natans_(habitus)_1.jpg&oldid=205328219.
Trapa natans Kotewka orzech wodny 2015-05-04 04.jpg. (2017, November 26). Wikimedia Commons, the free media repository. Retrieved 20:39, May 8, 2018 from https://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=File:Trapa_natans_Kotewka_orzech_wodny_2015-05-04_04.jpg&oldid=269399476.
Hottonia palustris saint-michel-en-brenne 36 10052008 2.JPG. (2016, January 22). Wikimedia Commons, the free media repository. Retrieved 20:40, May 8, 2018 from https://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=File:Hottonia_palustris_saint-michel-en-brenne_36_10052008_2.JPG&oldid=185329007.
Typha minima1.jpg. (2016, February 23). Wikimedia Commons, the free media repository. Retrieved 21:16, May 8, 2018 from https://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=File:Typha_minima1.jpg&oldid=188306828.
20151006Myosotis scorpioides2.jpg. (2015, October 7). Wikimedia Commons, the free media repository. Retrieved 21:17, May 8, 2018 from https://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=File:20151006Myosotis_scorpioides2.jpg&oldid=174788209.

Zapomenuté dary přírody, které se dřív jedly nejen jako lék

• S rozvojem farmářských trhů se sem tam objeví i ovoce a zelenina, jež třeba dominovaly na jídelních stolech našich prapředků, ale dnes jsou prakticky neznámé.
• V tomto článku si některé pozapomenuté plody a plodiny představíme.
• Než začaly zámořské výpravy do Evropy vozit z Asie rýži, mák, okurky nebo pohanku, z Arábie třeba špenát, či z Ameriky rajčata, brambory, kukuřici, fazole, cizrnu, slunečnice, buráky, cukrovou řepu, pažitku, papriky, tykve a dýně, museli se lidé spokojit s tím, co jim do té doby země nabízela.

Mnohé z těchto plodin používáme samozřejmě dodneška, ale existuje pár druhů zeleniny či ovoce, jež neprávem upadly v zapomnění. Dnes si je zkusíme krátce připomenout.

Vodnice

Asi nejslavnější dnes zapomenutou zeleninou je vodnice. Než ji převálcovaly na českých talířích jako příloha brambory, patřila prakticky ke každodenním jídlům.

• Vodnice – neboli správně botanicky brukev řepák vodnice – obsahuje až 90 procent vody, vlákninu a minimum kalorií. Rovněž má díky sirné silici antibakteriální účinky a steroly v ní působí preventivně proti ateroskleróze. Vodnice má také močopudné účinky, zklidňuje nervy a stimuluje srdeční činnost.

Chuť má někde mezi ředkvičkou a kedlubnou a nejlépe chutná na jaře a v létě, sklizená zhruba šest týdnů po výsevu ve velikosti tenisového míčku. Starší vodnice se pak hodí na jakousi „bramborovou“ kaši, s máslem, smetanou, solí, pepřem a trochou muškátového květu.

Vodní ořechy

Převážně v klášterních rybníčcích se pěstovaly tzv. vodní ořechy (neplést s vodními kaštany, viz níže), plody kotvice plovoucí. Kdysi se tato rostlina nacházela běžně po celé Evropě, ale v současné době je v ČR a okolních zemích velmi vzácná a chráněná. Zato je jako invazivní druh nežádaná v USA či Austrálii… A my si ji dnes kupujeme z asijských zemí.

Plody jsou podobně jako jedlé kaštany skryté v pukavé slupce. Před uzráním obsahují hodně škrobu a tuku, a tak se melou na mouku a dále kuchyňsky zpracovávají. Chemicky obsahují bikornin, který je zdrojem flavonoidu luteolinu, jenž má protirakovinné, protizánětlivé, antioxidační, kardioprotektivní, antimikrobiální i antidepresivní účinky.

Vodní kaštany

Správný botanický název zní pachira (někdy také pachura či pačura) vodní a opět si je vozíme z Asie. Plechovku o obsahu 565 g koupíte ve specializovaných prodejnách za 136 Kč. Přitom se pěstují rovněž ve stojatých vodách jako výše zmíněné vodní ořechy, mají podobnou slupku jako jedlé kaštany.

Rozdíl je však v chuti – vodní kaštany chutnají sladce a mají jemnou chuť (prý velmi podobnou arašídům), proto se používají na pečení nebo do různých náplní, naložené v sirupu pak do koláčů.

Proso

„Sil jsem proso na souvrati, nebudu ho žíti…“ Tak popravdě, ruku na srdce, kdo z fleku řekne, co je to proso? Nebo kdy ho naposledy jedl? Proso je obilnina (i když se dá najít kolem cest i v plané podobě), jejíž semena se dávají ptákům jako krmivo, loupaná semena pak známe jako jáhly.

• Ty byly do zhruba 16. století velmi důležitou evropskou potravinou, pak ale jejich využití upadlo.

Proso v sobě nemá lepek (gluten), takže se dá využít při bezlepkové dietě. Hlavně však obsahuje vlákninu, škrob, leucin, thiamin či riboflavin. Dají se z něj vařit kaše, ale třeba připravit také jáhelný sirup.

Čekanka

Všestranné využití měla tato rostlina z čeledi hvězdicovitých. Z listů se připravoval salát či sirup, z praženého kořene pak náhražka kávy – slavná cikorka (zdravíme Nácíčka). Praženou čekanku používají i někteří pivovarníci ke zlepšení chuti piva. Později se začaly používat i čekankové puky, tedy narašené listy.

Čekanka má spoustu léčivých vlastností – využívá se při léčbě gastritidy, u ledvinových a žlučníkových kamenů, při angíně, žaludečních vředech, malárii. Zesiluje činnost srdce. Léčí se s ní i roupy, tasemnice, žloutenka, bolesti sleziny a kožní záněty. Čekanka dále obsahuje vitamín C, povzbuzuje chuť k jídlu a příznivě ovlivňuje střevní peristaltiku.

Tuřín

Po staletí se v Evropě pěstoval a jedl tuřín (celým názvem brukev řepka tuřín) – ostatně příbuzný výše zmíněné vodnice. Vznikl totiž někdy v raném středověku jako kříženec hlávkového zelí a vodnice. Jíst se u něj dají nejen bulvy, ale i listy. Má stejné léčebné účinky jako vodnice.

Bulvy mají nasládlou, ale ostřejší chuť. Tuřín se většinou vaří, buď samostatně, nebo v polévkách, omáčkách (např. prívarok na Slovensku) či jako součást příloh, ale mladé bulvy jsou chutné i za syrova.

Černý kořen

Ze Španělska pronikal do celé Evropy černý kořen, o němž najdete nejednu zmínku v dobových knihách. Správným botanickým názvem jde o hadí mord španělský, kořenovou zeleninu, jejíž název souvisí s lidovou pověrou, prý z keltských dob, že když se kořen vloží hadovi do tlamy, had zahyne. Každopádně je vytrvalý, odolá i velkým mrazům.

Nabízí vysoký obsah sacharidů a inulinu (je tedy vhodný pro diabetiky), obsahuje velké množství vody, bílkovin, tuků a vlákniny. Ze stopových prvků pak hořčík, fosfor, železo, vápník, draslík a sodík, a z vitamínů A, B1, C a E.

Pomáhá proti revmatismu a údajně i proti hadímu kousnutí a dýmějovému moru – ale tam bych to snad raději nezkoušel. Využití v kuchyni je všestranné jako u každé kořenové zeleniny – do salátů, na vaření, smažení.

Chuť má vzdáleně připomínat kokos a pražené mandle.

Jeřáby

V rostlinné říši nás může překvapit využití rostlin z řádu růžotvarých, čeledi růžovitých, a to jmenovitě temnoplodec (neboli aronie či černý jeřáb), jeřáb oskeruše a jeřáb ptačí. Všechny tři druhy jsou jedlé a zdraví prospěšné.

Jeřáb černý obsahuje vysoké množství vitamínů a tříslovin a údajně zpomaluje stárnutí. Jde o významný zdroj antioxidantů. Působí podle vědeckých studií proti kardiovaskulárním chorobám, chronickým zánětům, žaludečním poruchám, zánětům oka či jaterním problémům. Snižuje cholesterol a krevní tlak.

Oskeruše je považována za ovocný strom a na Slovácku se plody používají na místní slavnou pálenici. Jíst se dají samotné plody, je možné je zavařit nebo z nich udělat džem, případně kromě zmíněné pálenky vyrobit mošt. Využití mají při zácpě, horečce nebo při revmatu.

Jíst se překvapivě dá i jeřáb ptačí – v podobě koření, v sirupech, kompotech, jako přísada do vína, do omáček ke zvěřině… Obsahuje kyselinu sorbovou, kyselinu parasorbinovou, pektin, sorbusin a významné množství vitaminu C. Jeřabiny pomáhají vyplavování močového písku a menších kaménků nebo jako prostředek regulující činnost střev.

Moruše

Kdysi rostlo toto ovoce po stromech celé Evropy, včetně naší země, nyní jsou morušovníky rovněž na ústupu. Plody vypadají jako ostružiny a dobře sušené jsou trvanlivé a nahrazují cukr. Někdy slouží k barvení vína a ve střední Asii se sušené plody mlely na sladkou mouku.

Plody obsahují vitamíny C, E, B1, B5, B6, beta-karoten, vápník či kyselinu listovou. Moruše s tmavým zabarvením i významné množství léčivého resveratrolu. Mají tedy trávicí, narkotické a antibiotické vlastnosti, a nejen to.

Hloh a dřín

Do marmelád a sirupů naši předkové používali nejen šípky, ale třeba i hložinky. Dnes kolem nich chodíme nevšímavě, a přitom jde o významný zdroj vitamínů a řady dalších prvků působících proti skleróze, vysokému tlaku, migrénám, drobným srdečním problémům. Podobně je tomu i u dřínu a jeho plodů, dřínků, jež se využívají také jako koření nebo naložené do slaného láku jako náhražka oliv.

Dub

A konečně zcela zapomenuto zůstalo kdysi obrovské využití dubů. Kůra dubů patří mezi nejléčivější – má stahující účinky, zužuje cévy, působí proti zánětům, průjmům, léčit lze i krvácení dásní a bolesti v krku. Je to dáno tím, že kůra dubů z 20 % obsahuje třísloviny.

Z listí a duběnek na nich se kdysi získával inkoust a barvivo na vlnu. V jižních zemích využívají korek na zátky lahví a sudů, a ostatně samotné sudy se dělají z dubového dřeva, aby mělo víno a vínovice z nich lepší chuť.

• V dobách hladomorů sloužily pražené žaludy z dubů jako káva a nahrazovaly i mouku. Zajímavé je, že oboje je bezlepkové.

Z mouky se ale nedělal kynutý chléb, jen placky. Žaludy se pekly, vařily i pražily. Také se později míchaly s cukrem a kakaem na žaludové kakao. Každopádně je nutné je tepelně zpracovat, aby ztratily hořkost. Samotné žaludy jinak obsahují 37 % škrobu, 7 % sacharidů, 7,5 % bílkovin a někdy i 15 % oleje. Kloktadlo ze žaludů se používá na záněty v dutině ústní.

Znáte ještě nějakou dnes zapomenutou a nepoužívanou zeleninu a ovoce?

Spine corrector: Nejlepší posilovač břicha – a nejen břicha – vašeho života, který už před mnoha lety zavedl pan Pilates

Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.

22.12.2016 Jan Lipšanský Články, O kaloriích nevážně

Dřevěné hračky

Poslední dobou jsou mezi dětmi i rodiči velmi oblíbené hračky z přírodních materiálů. Hračky ze dřeva mezi ně bezesporu patří a jsou velmi oblíbené nejen pro svou dlouhou životnost.

Dřevěné hračky oceníte vy, ale i vaše děti. Slouží i jako hezká dekorace do pokojíčku a mají dlouho životnost. Dřevěné hračky jsou převážně originály, protože bývají ručně zpracovány.

S dřevěnými kousky si vyhrají men…

Poslední dobou jsou mezi dětmi i rodiči velmi oblíbené hračky z přírodních materiálů. Hračky ze dřeva mezi ně bezesporu patří a jsou velmi oblíbené nejen pro svou dlouhou životnost. Dřevěné hračky oceníte vy, ale i vaše děti.

Slouží i jako hezká dekorace do pokojíčku a mají dlouho životnost. Dřevěné hračky jsou převážně originály, protože bývají ručně zpracovány.

S dřevěnými kousky si vyhrají menší i větší děti, vyrábí se pro děti od 18 měsíců. Dřevěné hračky pro nejmenší obsahují třeba zvonkohry, zatloukačky nebo puzzle.

Mezi velmi oblíbené patří třeba dřevěné kostky, rozvíjí manuální dovednosti a abstraktní myšlení. Děti milují skládání obrázků a stavbu komínků z kostek, zabaví je na dlouhou dobu.

Dalšími hračkami, které si najdou místo v dětském srdíčku, jsou dřevěná autíčka, zvířátka, vláčky, stavebnice nebo naučné hračky.

Chlapečci ocení malou kutilskou dílničku s nástroji a holčičky zase malou dřevěnou kuchyňku, s kterou můžou rozvíjet kreativitu a hrát si na kuchařky. Spousta hraček vydává i zvuky nebo bliká, hraní se pak více podobá skutečnosti.

Dřevěné hračky a jejich výhody

• Příjemný materiál spojený s přírodou
• Ekologické výrobky
• Zdravotní nezávadnost
• Jednoduchý vzhled
• Dlouhá životnost
• Bezpečnost
• Jedinečná dekorace
• Rozvíjí manuální dovednosti a abstraktní myšlení

Dřevěné kostky, dřevěné stavebnice a vláčkodráhy

S dřevěnými kostkami si vyhrají děti každého věku. Mají hezký dizajn a skvěle se hodí do dětského pokojíčku. Dětem pomáhají rozvíjet jemnou motoriku a díky jejich pestrým barvám se můžou učit i poznávat barvy.

Všechny děti také rády skládají a tvoří, proto si zamilují dřevěné stavebnice. Nechte svoje dítě hrát si na architekta, skládáním bude rozvíjet svoji kreativitu. Nebo milují vaše děti vláčky? Pořiďte jim dřevěnou vláčkodráhu.

Potěšíte jejich srdíčko a také si při nich děti budou zdokonalovat zručnost, logické myšlení a představivost.

Vzdělávací dřevěné hračky

Učení může být i zábavou. V naší nabídce najdete i dřevěné hračky, které zábavným způsobem děti připraví do školy, díky hračkám se můžou zdokonalit v počítání, čtení, poznávání tvarů a barev. Hračky pomůžou rozvíjet jejich myšlení a další schopnosti. K zakoupení jsou i dřevěné puzzle.

V kategorii jménem Dřevěné hračky nabízíme 385 produktů, u 38 z nich máte dopravu až domů zdarma. V případě, že jste si nevybrali žádný výrobek, podívejte se také na kategorie Dřevěné hračky pro nejmenší, Dřevěné vláčky a koleje a Vzdělávací dřevěné hračky. Užívatelé si oblíbili značky Bino, Tidlo a Bigjigs toys. Nejlépe hodnoceným výrobkem je Člověče nezlob se dřevěné Edvin.

> Zobrazit celý popis

Chlorella BIO prášek 100g

Skvělý způsob, jak zásobit tělo řadou zdravotně důležitých látek, je užívání chlorelly v prášku!

Chlorella je jednobuněčná sladkovodní řasa. Jedná se o primitivní organismus, který se na zemi vyskytoval před více než miliardou let a dokázal úspěšně přežít všechny exploze i vymírání, jež za tu dobu na zemi proběhly.

A právě tuto starobylou konzervu života nyní můžete využít ve prospěch svého zdraví.

Chlorella je zdrojem celé řady výživově hodnotných látek – najdete v ní jak vitamíny, tak minerály, enzymy, bílkoviny, a ještě mnohé další látky.

A především obsahuje opravdu vysoké množství chlorofylu – mnohem vyšší, než jiné zelené rostliny.

Není proto divu, že právě tato řasa patří mezi super potraviny i hodnotné zelené potraviny, které vaše tělo vyčistí od nežádoucích látek a zásobí je cennými živinami.

Pěstování a zpracování chlorelly je snadné, a právě to napomáhá její vysoké kvalitě a příznivým účinkům na lidské zdraví. Jedině živiny, které naše tělo získá v přirozené podobě a bez zbytečných úprav jsou dobře stravitelné, a tedy přínosné pro lidské zdraví.

V případě chlorelly není potřeba udělat nic víc, než narušit její silnou buněčnou stěnu a zajistit tak snadné vstřebávání všech cenných látek. To lze udělat například namletím řasy na prášek.

Chlorella prášek můžete rozmíchat ve vodě anebo v ovocné šťávě anebo přidat do jídla – tak málo stačí k tomu, abyste podali pomocnou ruku svému zdraví!

Konzumace chlorelly podpoří vaše trávení, neboť prospívá činnosti střev. Celá dlouhá řada cenných živin, které tato řasa obsahuje, posílí vaši imunitu a dodají vašemu tělu potřebnou vitalitu a energii. Díky vysokému obsahu železa chlorella prospívá krvetvorbě. Skvěle působí na činnost jater. Uvádí se i účinky o detoxikaci organismu.

Chlorella v bio podobě je zárukou dobré kvality doplňku stravy.

Zdravá výživa hýbe světem a lidé dnes mají obecně větší zájem pečovat o své vlastní zdraví, než tomu bylo krátce po sametové revoluci. Zdravé výživě se věnuje také řada nadšenců, kteří nabízí výživové doplňky a zdraví prospěšné potraviny. Jedním z nich je i společnost Zdravý Den.

V nabídce stálého sortimentu naleznete kromě zelených potravin a superpotravin i kokosové produkty (olej, máslo, mléko, vodu, strouhaný kokos), přirozená rostlinná sladidla, zdravé snídaně a proteinové směsi, ájurvédské produkty, kakao a čokoládu, ořechy a semínka a potřeby ke klíčení.

Věnujte pozornost hořčíku a vitamínu C – v nabídce neschází ani vitamínové doplňky, které jsou v současné době nejžádanější a také nejdůležitější.

Vitamín C potřebujeme pro posílení imunity, zvláště v souvislosti s infekčními chorobami, kdy je organismus oslabený pod vlivem stresu.

A hořčík (magnézium) bychom měli doplňovat pravidelně vzhledem k jeho sníženému obsahu v potravinách v důsledku nešetrného pěstování a zpracování většiny potravin.