Zánět spojivek (konjunktivitida) – příznaky, léčba a prevence

Ve spojivce jsou uloženy imunitní buňky s obranným systémem, které slouží jako ochranná hráz před nevítanými parazity.

Při narušení této bariéry vzniká zánět spojivek, lidově řečeno „červené oko“, infekční či alergické oční onemocnění, které není radno přehlížet.

Především zánět prodělaný v dětském věku by mohl mít trvalé následky, proto je lépe mu předcházet a vyhnout se infekčním i neinfekčním faktorům. Viry a bakterie, které zánět spojivek způsobují, jsou přenosné a obzvláště v dětském kolektivu velmi rychle šířeny.

Faktory zánětu spojivek (konjunktivitidy)

Spojivky mají ochrannou funkci pro oko, a pokud se dostane do kontaktu s viry či parazity, může dojít k zánětu. Bakterie si lze do oka přenést pouhým dotykem špinavými prsty, společným ručníkem i vodou z bazénu.

Velmi častými bakteriálními původci zánětu spojivek jsou streptokok, stafylokok či chlamydie. Konjunktivitida vzniká také vlivem alergie a kontaktu s alergenem, který reakci vyvolává. Nejčastějšími alergeny jsou plísně, pyly, roztoči v prachu či zvířata.

Alergickou reakci způsobující zánět spojivek může vyvolat ale i určitý lék nebo například kontaktní čočky. Senná rýma je dalším obvyklým rizikovým faktorem zánětu spojivek stejně jako klasické nachlazení čili onemocnění horních cest dýchacích.

Povrch oka bývá však narušen i vlivem cizího tělesa, chemické látky, kouře či průvanu. Delší pobyt na prudkém slunci též vyvolává zánětlivé onemocnění oka.

Velmi známým spouštěcím faktorem zánětu spojivek je dlouhodobé zírání do monitoru, nadměrná námaha očí a krátký spánek. Pokud se sejde více rizikových faktorů, pak je rozvoj zánětu spojivek nebo naopak zdravé oko odrazem funkce imunitního systému.

Zánět spojivek (konjunktivitida) – příznaky, léčba a prevence

Příznaky zánětu spojivek (konjunktivitidy)

Zánět spojivek má typické příznaky v podobě očního výtoku, zarudlého a bolestivého oka s pocitem pálení, slzení, řezání, svědění či písku v očích.

Příznaky bývají doprovázeny rozšířením krevních cév na bělmech a netypicky tmavší barvou okraje víček i jejich otokem. Zvýšenou tvorbou očního hlenu přes noc dochází ke slepení očí. Výtok sekretu je však přirozenou reakcí oka po celou dobu zánětu spojivek.

Červené oči jsou vlivem zánětu spojivek citlivější na světlo, a proto přichází úleva v tmavé či zastíněné místnosti.

Prevence zánětu spojivek (konjunktivitidy)

Základní nezbytnou péčí o oko a prevencí zánětu spojivek je důsledná hygiena. Kontakt prstů s očima by měl být vždy podmíněn desinfekcí rukou, případně se očí dotýkat pouze v nutnosti, nebo použít čistý kapesník, rukavice.

Oči je nutno chránit před UV paprsky slunečními brýlemi, při manipulaci se svářečkou či podobnými nástroji používat ochranné pomůcky. Zánětu spojivek lze předejít i vyhýbáním se znečištěnému ovzduší, v případě alergií nadměrnému prachu či pylu.

Očím i spojivkám neprospívá nadměrná námaha, proto je třeba dbát na pauzy během dlouhého koukání do počítače nebo televize. Velkou prevencí zánětu spojivek je předcházení onemocnění horních cest dýchacích, které docílíme silným imunitním systémem.

Pokud pociťujeme první známky možného zánětu, únavu či mírné svědění, lze rozvoji onemocnění zamezit odpočinkem očí, doplněním vitaminů či bylinnou koupelí oka.

Léčba zánětu spojivek (konjunktivitidy)

Mírnější zánět spojivek lze léčit samoléčbou v prostředí domova pomocí přírodních prostředků. Hojení trvá pár dnů, během kterých je doporučen výplach očí borovou vodou, heřmánkové obklady, případně prokapávání vhodnými kapkami.

V průběhu zánětu spojivek by mělo být vynecháno líčení očí včetně nasazování kontaktních čoček. Zároveň by měly oči zůstat v klidovém režimu a nevystavovat je znečištěnému prostředí, nedotýkat se jich a chránit je tmavými brýlemi.

Protizánětlivý a zklidňující účinek mají také tvaroh a šalvěj, kterými lze očím pomoci. Pokud má zánět spojivek dalekosáhlejší rozměry, lékař předepisuje antibiotické masti. Je třeba myslet na příčinu zánětlivého onemocnění, která může souviset s oslabeným imunitním systémem.

Je vhodné imunitu posílit, čímž organismus přirozeně zahájí likvidaci virů či bakterií vyvolávajících zánět.

Zánět spojivek (konjunktivitida) – příznaky, léčba a prevence

Vliv imunitního systému na zánět spojivek (konjunktivitidu)

Všeobecně zánětlivá onemocnění mají prostor ke svému vzniku díky oslabenému imunitnímu systému. Zdravá imunita si za normálních okolností dokáže s viry a parazity poradit, likviduje je, a zabraňuje tím nemoci.

Při oslabené imunitě je pak v případě oka velmi rizikový jakýkoli oční kontakt s faktory vyvolávajícími zánět. V očních spojivkách jsou navíc uloženy imunitní buňky, které při svém narušení nedokážou oko dostatečně bránit, a proto přirozeně vyvolává nadměrnou sekreci.

Obnovením imunitní obrany spojivek se oko zklidní.

 Další informace

Zánět spojivek

Zánětem spojivek – konjunktivitidou se rozumí zánět tenké prokrvené sliznice/tkáně, která kryje vnější povrch oka a vnitřní stranu víček. Za zánětem spojivek stojí mnoho vyvolávacích stimulů.

Můžeme je dělit na infekční a neinfekční. Infekční pak dále dělit na virové, bakteriální či chlamydiové aj. Mezi neinfekční pak patří např.

alergické, chemických drážděním nebo UV zářením podmíněné záněty spojivek atd.

Zánět spojivek (konjunktivitida) – příznaky, léčba a prevence

Příznaky zánětů spojivek – konjunktivitid se liší podle původce. U virových zánětů může být prvním signálem pocit „písku v očích“ či bolest oka, ke kterému se přidává čirý vodnatý až hlenitý výtok. Spojivky jsou zarudlé a prosáklé.

  U bakteriálních i chlamydiových spojivkových zánětů je obraz podobný, ale výtok bývá hustý a hnisavý. V případě alergických zánětů dominuje pocit svědění a pálení provázený nejčastěji čirým výtokem.

Spojivky mohou, ale také nemusí být zarudlé.

U všech typů bývá často přítomné ranní zalepení očí sekretem. Může být i otok víček, světloplachost aj.

Léčba je podřízena druhu konjunktivitidy a projevům, které má viz dále

Komplikace zánětu spojivek

Komplikace provázející záněty spojivek nejsou časté. Častěji doprovází bakteriální infekci, kdy se vytváří pseudomembrány a membrány, jež jsou tvořeny ztuhlým sekretem. Sekret přilne k oční sliznici a je obtížné ho oddělit. U membrán je potom přilnutý materiál neoddělitelný, protože proniká do sliznice, tento stav bývá spojen se streptokokovou konjunktivitidou.

Dělení zánětů spojivek dle příčiny a léčba

Již bylo naznačeno, že rozeznáváme několik typů zánětů spojivek. Nyní je blíže rozebereme. Hlavní dělení je na infekční a neinfekční.

Infekční

Bakteriální konjunktivitida

Tvoří asi 5% konjunktivitid.  Její výskyt je nejvyšší v zimním a jarním období. Dle tíže a rychlosti nástupu je dělíme na:

Hyperakutní

Dalšími vyvolavači jsou Neisseria gonorrhoeae, kdy je oční onemocnění spojeno i s postižením genitálu. Neisseria meningitidis, corynebacterie či hemofilus.

Tyto infekce provází bolestivý otok víček, zarudnutí spojivek výtok hustého hnisavého sekretu a tvorba spojivkových membrán.

Terapie: u mnoha bakteriálních zánětů spojivek je nutné celkové podávání antibiotik doplněné lokální terapií v podobě antibiotických kapek, mastí.

Akutní

Původci spojení s těmito konjunktivitidami jsou různé druhy stafylokoků, streptokoků, hemofilus influenzae aj. Projevuje se pálením, drážděním očí, slzením a výraznou hlenohnisavou sekrecí. Otok víček nebývá výrazný, stejně tak zarudnutí spojivek. Terapie: léčba je založená na lokálním podávání antibiotik v podobě mastní a kapek.

Chronická

Tato konjunktivitida je nejčastěji způsobena stafylokoky v přítomnosti dalšího očního problému např. abnormit víček, obstrukci slzných cest aj. Příznaky nejsou tak výrazné jako u předchozích konjunktivitid, ale vytrvalé a málo reagující na léčbu. Terapie je nutné přesně určit původce, vyloučit další onemocnění očí a podávat lokální antibiotické přípravky.

Chlamydiová konjunktivitida

Stojí mimo zmíněné typy, jejím původcem je nitrobuněčný mikroorganismus Chlamydia trachomatis. Její sérotyp A-C vyvolává trachom, sérotyp D-K tzv. inkluzní konjunktivitidu. Inkluzní konjunktivitida může být u novorozenců, kteří se nakazí od matky při porodu průchodem porodním kanálem.

U dospělých pak trpí touto konjunktivitidou nejčastěji sexuálně aktivní lidé mezi 18-30 lety, kdy dochází k přenosu infekce z genitálů na oko. Tento zánět spojivek má spíše chronický, vlekoucí se charakter, projevuje se nejprve jednostranným zarudnutím oka, pak hlenohnisavou sekrecí, oko je podrážděné, infekce často přechází i na rohovku. Může však probíhat téměř bezpříznakově.

Terapie zahrnuje zaléčení genitální nemoci i lokální oční infekce, jsou tedy podávána celková antibiotika i lokální.

V případě trachomu může neléčená infekce vést až k trvalé slepotě, neboť neléčená infekce vede k vchlípení víček a řasy pak při mrkání poškrábou rohovku.

Virové konjunktivitidy

Jsou nejčastější formou akutních konjunktivitid. Jsou provázeny pocitem písku v očích, pálením a řezáním, zarudnutím oka. Sekret z oka je spíše vodnatý. Mezi původce patří ponejvíce adenoviry, ale také herpetické viry.

Adenovirová konjunktivitida

Přenos nemoci se děje kontaktem infikovaného sekretu dýchacího traktu s okem např. při používání ručníků, tělesným kontaktem, nebo je současně přítomná i respiračního infektu aj.

Onemocnění trvá cca 3-6 týdnů a bývá často spojené i se zduřením uzlin. Terapie je pouze úlevná, symptomatická. Dávají se chladivé obklady, provádí se výplachy spojivkového vaku, místně se mohou podat nesteroidní protizánětlivé léky.

U těžkých forem se mohou podávat i steroidní léky.

Herpetická konjunktivitida

Je způsobována oběma typy viru – HSV 1 i genitální formou HSV 2. Nástup příznaků je rychlý. Jedná se o pálení a řezání v očích, zarudnutí oka, otok víček a zduření uzlin. Je provázena hlenovou sekrecí. Často přechází na rohovku a další části oka. Je to závažná infekce vyžadující odbornou léčbu. Pacientům jsou podávány antivirotické masti – acyklovir-Zovirax.

Dalšími původci virových konjunktivitid jsou např. pikornaviry, enteroviry, coxsackieviry.

Neinfekční

K neinfekčním konjunktivitidám patří ty, jež nejsou způsobeny mikroorganismy. Mohou doprovázet alergická či autoimunitní onemocnění, stejně tak mohou být způsobeny mechanických, UV či chemickým drážděním oka. Na jejich vzniku se podílí i špatně korigované oční vady. 

Alergické

Alergické konjunktivitidy jsou velmi častým onemocněním.

Nejčastějšími typy jsou– sezónní či celoroční chronické s relapsy. Projevy se vyskytují při kontaktu alergické osoby s alergenem, kterým je nejčastěji pyl, prach či plísně. Oko bývá zarudlé, svědí, pálí a nadměrně slzí.

Budete mít zájem:  Nervozita a podrážděnost: Tipy, co nás zklidní

Na rozdíl od infekčních bývají v obou očích. Bývají provázené i alergickou rýmou, proto se častěji používá termín rhinokunjunktivitida.

Terapie těchto konjunktivitid je založena na podávání antihistaminik celkově i místně v podobě kapek.

Mezi alergické konjunktivitidy dále řadíme 

Lékové, jež mohou vzniknout v důsledku negativní reakce imunitního systému na léčivo podané do oka, nebo jsou vyvolány přímo toxicitou léčiva. Tento zánět spojivek je provázen svěděním, zarudnutím očí, mohou se vyskytnou i drobné defekty v rohovce.

Terapie spočívá ve vysazení léčiva, které konjunktivitidu způsobilo. Je možné přidat antihistaminika či steroidy, které zmírní zánět.

Vernální – zde se jedná o spojení postižení spojivky a rohovky, tedy o keratokonjunktivitidu. Tento zánět recidivuje a nejvíce se objevuje z jara.

Je provázen světloplachostí, svěděním a pocitem cizího tělíska v oku. Oko produkuje vazký hlenovitý sekret. Na poškozené rohovce se mohou vytvořit defekty až ploché vředy.

Terapie je založená na odstranění alergenů, klimatoterapii, v době zhoršení se podávají kortikosteroidy atd.

Atopická – i zde se jedná o keratokonjunktivitidu. Jejími projevy je svědění a pálení očí. Je přítomná u pacientů s atopickou dermatitidou, která postihuje i oční víčka. Je to závažné onemocnění, které se léčí podobně jako vernální keratokonjunktivitida, navíc se v případě infekce, která se může přidat, podávají antibiotika.

Vzniklé z dráždění

Gigantopapilární konjunktivitida

Vyskytuje se u pacientů nosících kontaktní čočky. Projevuje se svěděním a výtokem hlenovitého sekretu. Zde je léčba jednoduchá, výměna kontaktních čoček. U akutního zánětu se podávají i antialergika – kromoglykáty, kortikosteroidy aj.

Konjunktivitidy vzniklé UV zářením

Zde se jedná spíše o zasažení spojivky i rohovky. Je nutné chránit oči před působením UV záření, tj. nosit tmavé brýle. Opět dochází k podráždění a zarudnutí oka a k vodnaté sekreci. Léčba spočívá v podávání mastí, které pomáhají obnovit sliznice oka, zároveň jsou to masti s anestetickým účinkem na zmírnění bolesti a antibiotika.

Konjunktivitidy způsobené chemickým drážděním

Může být vyvolána podávanými léčivy, ale také chemickými látkami v prostředí – aerosoly, plyny – kouř, prach, které oko dráždí. To je zarudlé, štípe, pálí a slzí… Nejdůležitější v léčbě je opustit prostředí, které dráždění vyvolává, a pokračovat dle symptomů, které pacient má tj. podat hojivé kapky.

Autor: Drahomíra Holmannová

Zánět spojivek (konjunktivitida): příčiny, příznaky, diagnostika a léčba

Zánět spojivek (konjunktivitida) – příznaky, léčba a prevence

Zánět spojivek (konjunktivitida) je zánět tenké průhledné membrány zvané spojivka (konjunktiva, latinsky tunica conjunctiva), která vystýlá vnitřní povrch očních víček a přesahuje až na oční bělimu (scleru). Při zánětu spojivek dochází k překrvení tenkých cév ve spojivce a ty jsou pak dobře viditelné jako červené nebo růžové oko.

I proto se v některých anglosaských zemích pro zánět spojivek vžilo označení „růžové oko – pink eye“.

Zánět spojivek bývá nejčastěji způsobený bakteriální nebo virovou infekcí, alergickou reakcí a, u malých dětí a novorozenců, zúženými slznými cestami (buď vrozeným zúžením nebo získaným zúžením slzných cest).

I když je zánět spojivek velice nepříjemné a bolestivé onemocnění, jen vzácně podstatně zhoršuje zrak. Léčba zánětu spojivek spočívá ve zmírňování bolesti a dalších obtěžujících příznaků (pálení, řezání nebo slzení očí).

Navíc bakteriální či virové infekce spojivky mohou být nakažlivé, je léčba zánětu spojivek důležitá rovněž z hlediska omezení šíření nákazy.

Příznaky

Nejčastější příznaky zánětu spojivek jsou:

  • zčervenání jednoho nebo obou očí
  • svědění jednoho nebo obou očí
  • bolest očí spojená s pocity řezání a pálení v očích
  • výtok z očí – nejčastěji přes noc, kdy se pacienti ráno typicky probouzí se zalepenýma očima a mají víčka slepená dohromady krustou žluté barvy. Pacienti často navíc nemohou otevřít oči, dokud krustu nerozpustí vhodnými očními kapkami či olejem
  • slzení oka

Příčiny

Příčin zánětu spojivek je celá řada, přičemž mezi ty nejčastější patří:

  • virové infekce
  • bakteriální infekce
  • alergie
  • poleptání nebo podráždění oka chemickými látkami
  • cizí těleso v oku
  • zablokování slzných cest a/nebo vrozené zúžení slzných cest (hlavně u novorozenců a malých dětí)

Virová a bakteriální konjunktivitida

Ve většině případů je zánět spojivek způsoben virovou infekcí

Virová a bakteriální konjunktivitida se často objevuje spolu s infekcemi horních cest dýchacích, jako jsou virózy nebo bolesti v krku.

Zánět spojivek také často vzniká při nedostatečné hygieně kontaktních čoček. Nošení zašpiněných nebo nedostatečně vyčištěných kontaktních čoček je častým zdrojem bakteriálních konjunktivitid.

Jak bakteriální tak virové konjunktivitidy jsou velmi nakažlivé a šíří se přímým i nepřímým kontaktem s tekutinou vytékající z očí infikované osoby.

Infekční záněty spojivek mohou postihovat jedno nebo obě oči.

Alergická konjunktivitida

Zánět spojivek způsobený alergiemi postihuje obě oči a vzniká jako odpověď organizmu na alergen (látka vyvolávající alergii), nejčastěji na pyly a prachy.

V reakci na alergen organizmus začne produkovat protilátky zvané imunoglubuliny E (IgE), které aktivují speciální buňky (takzvané žírné buňky) ve sliznicích očí a dýchacích cest a tyto žárné buňky začnou uvolňovat prozánětlivé látky, včetně histaminu a dalších látek. V reakci na zvýšené množství histaminu v krvi se pak objevují různé příznaky alergických reakcí, včetně zánětu spojivek.

S alergickou konjunktivitidou se kromě červeného oka pojí také další příznaky, jako je silné svědění, slzení nebo zánět v očích a také časté kýchání a vodnatývýtok z nosu.

Ve většině případů lze příznaky alergické konjunktivitidy podstatně zmírnit protialergickými očními kapkami. Pocit ucpaného nosu a vodnatý výtok z nosu lze podstatně zmírnit také protialergickými nosními kapkami.

Záněty spojivek způsobené podrážděním oka

Podráždění oka chemickými látkami nebo cizím tělesem v oku může být další příčinou zánětu spojivek. Někdy pomůže dostatečné vypláchnutí oka proudem studené vody.

  • Mezi příznaky zánětu spojivek způsobeného cizím tělesem nebo podrážděním chemickými látkami patří červené oko, vodnatý nebo hlenovitý výtok z oka, přičemž ve většině případů tyto potíže odezní do několika dnů.
  • Pokud příznaky neodezní po vypláchnutí oka nebo se jedná o zvlášť nebezpečné chemické látky (zejména hydroxidy – zásady), je vždy nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.
  • Poleptání oka chemikáliemi může vést k trvalému poškození zraku či úplnému oslepnutí.
  • Pokud potíže po vypláchnutí oka přetrvávají nebo se zhoršují, může to být také známkou, že se cizí těleso z oka nepodařilo vymýt a/nebo že došlo k poškrábání (odření, abrazi) rohovky.
  • V takovém případě je nutné okamžitě vyhledat očního lékaře.

Rizikové faktory

Mezi rizikové faktory zánětu spojivek, mimo jiné, patří:

  • Expozice alergenům, například pylům, které mohou způsobit alergickou konjunktivitidu
  • Expozice patogenům (virům a baktériím), které mohou způsobit infekční konjunktivitidu
  • Nedostatečná hygiena kontaktních čoček (zejména těch, které se nosí opakovaně nebo dlouhodobě)

Komplikace

  1. I když zánět spojivek většinou nezpůsobuje poškození zraku, jak u dětí, tak u dospělých se mohou rozvinout komplikace, které vedou ke zhoršení zraku.

  2. Tyto komplikace se rozvíjí zejména v případě nesprávně, nedostatečně léčeného nebo vůbec neléčeného zánětu spojivek.

  3. Proto je vždy nutné okamžitě vyhledat lékaře, pokud máte pocit cizího tělesa v oku (jako byste měli v oku něco zaseklé) a/nebo se objeví jiné fenomény, jako jsou rozmazané vidění, dvojité vidění nebo zvýšená citlivost na světlo (světloplachost).

Prevence

Někdy není možné zánětu spojivek zabránit, ale dodržováním následujících opatření můžeme podstatně snížit riziko onemocnění:

  • Nedotýkejte se očí holýma rukama
  • Myjte si často ruce
  • Každý den používejte čistý ručník a osušku a nesdílejte je s ostatními členy domácnosti
  • Pravidelně měňte ložní prádlo
  • Používejte líčení očí s rozumem a nesdílejte líčidla ani další kosmetické přípravky s dalšími osobami.

Uvědomte si, že zánět spojivek není o nic méně nakažlivý než chřipka nebo jiné respirační infekce.

Pokud nemůžete z nějakého důvodu zůstat doma a musíte se zánětem spojivek chodit do školy nebo do práce, dodržujte základní hygienická opatření (vyhýbejte se kontaktu s ostatními osobami, často si myjte ruce a nepoužívejte osušky či ručníky na toaletách spolu s ostatními osobami (mohli byste je nakazit, noste si svůj ručník z domova).

Prevence zánětu spojivek u novorozenců

Oči novorozence jsou náchylnější k bakteriální infekci, a to zejména baktériemi, které žijí v porodních cestách matky.

Tyto baktérie matku obvykle žádným způsobem neohrožují, ale ve vzácných případech mohou u dětí vyvolat závažný typ zánětu spojivek označovaný jako ophthalmia neonatorum (novorozenecká konjunktivitida).

Nejčastějšími původci jsou baktérie Chlamydia trachomatis a Neisseria gonorrhoeae. Novorozenecká konjunktivitida vyžaduje okamžitou léčbu, protože jinak hrozí ztráta zraku.

Proto se každému novorozenci po narození jako prevence aplikuje do očí antibiotická mast, která chrání před případnou infekcí.

Diagnostika

  • Ve většině případů je diagnostika zánětu spojivek velice jednoduchá a spočívá v odběru anamnézy a popisu příznaků.
  • V některých případech lékař odebere vzorek slz (nebo výtoku z oka) a odešle ho na laboratorní vyšetření (kultivaci bakteriálních kmenů).
  • Toto vyšetření se provádí obvykle jen v případě, kdy má pacient závažné příznaky zánětu spojivek, pokud nezabrala předchozí standardní antibiotická léčba nebo u podezření na pohlavně přenosné choroby či jiné závažné bakteriální infekce.

Léčba

  1. Léčba zánětu spojivek spočívá většinou jen ve zmírňování příznaků onemocnění.
  2. Někdy lékaři jen doporučí používání umělých slz (v případě syndromu suchého oka), čištění očních víček navlhčenou vatičkou nebo tkaninou a/nebo teplé či studené obklady očí několikrát za den.

  3. Pokud nosíte kontaktní čočky, lékaři vám doporučí, abyste je až do skončení léčby a odeznění příznaků zánětu spojivek nenosili.
  4. Navíc je vhodné jednorázové kontaktní čočky, které jste nosili jako poslední před propuknutím zánětu spojivek, vyhodit, aby se infekce znovu nerozjela.

  5. Tvrdé kontaktní čočky, které jsou určeny k opakovanému použití je nutné před dalším nošením řádně vydesinfikovat.
  6. Stejně tak je vhodné vyměnit veškeré příslušenství ke kontaktním čočkám a/nebo provést jejich důslednou desinfekci před dalším použitím.

  7. Například pouzdro na kontaktní čočky, které jste před zánětem spojivek nebo v průběhu onemocnění používali, je nutné vydesinfikovat nebo vyměnit.
  8. Totéž platí pro líčidla a kosmetické přípravky používané během nemoci nebo před ní.
  9. Vlastní léčba konjunktivitidy je založena na pravidelném kapání očních kapek do očí.

  10. Vzhledem k tomu, že zánět spojivek je nejčastěji způsoben viry, nedávají se jako první volba antibiotické oční kapky, protože antibiotika proti virům nepomáhají a navíc hrozí riziko antibiotické rezistence.
  11. Lékaři proto obvykle na zánět spojivek předepisují oční kapky s kortikoidy (nebo bez nich), přičemž doba léčby je poměrně dlouhá, a to dva až tři týdny.

Budete mít zájem:  Jak na afty? Zkuste tyto babské rady a domácí léky

V případě, že je konjunktivitida způsobena herpes viry (například virem způsobujícím opary – herpes simplex virus), nasazují se speciální oční kapky s antivirotiky (léky proti virům), které působí přímo proti herpes viru. Účinnou látkou v těchto kapkách bývá často aciclovir (aciklovir).

  • V případě, že je zánět spojivek způsoben baktériemi, jsou antibiotické oční kapky na místě a často se současně s nimi předepisují i perorálně užívaná antibiotika.
  • Virová konjuktivitida obvykle postihuje nejprve jedno oko a do několika dnů se infekce často rozšíří na obě oči.
  • Příznaky obvykle postupně odeznívají.

Léčba alergické konjunktivitidy

V případě alergické konjunktivitidy lékaři obvykle předepisují oční kapky proti alergiím (antialergické oční kapky).

Tyto kapky obsahují účinné látky, které pomáhají zmírňovat příznaky alergické reakce, jako jsou antihistaminika nebo stabilizátory žírných buněk a/nebo léky, které pomáhají zmírňovat projevy zánětu, jako jsou kapky s obsahem steroidů, protizánětlivých látek a/nebo léky na uvolnění ucpaného nosu při alergické rýmě.

Některé oční kapky s antihistaminiky a protizánětlivými léky (kortikosteroidy, apod.) jsou volně prodejné, zatímco jiné jsou k dispozici jen na lékařský předpis.

Poraďte se se svým lékařem o vhodné léčbě konjunktivitidy.

V případě alergické konjunktivitidy je pro účinnost léčby také velmi důležité vyhnout se co nejvíce alergenům, které potíže vyvolaly. Protože nejčastějšími alergeny jsou různé druhy pylů, které se vyskytují sezónně, je vhodné omezit například dočasně pobyt venku v době, kdy se pyly, způsobující alergickou konjunktivitidu vyskytují.

Další opatření na zmírnění projevů zánětu spojivek

Kromě výše uvedených způsobů léčby, je při zánětu spojivek vhodné vyzkoušet i následující tipy:

  • Teplé nebo studené obklady: namočte kus čisté bavlněné tkaniny do teplé nebo studené vody, pečlivě vyždímejte a následně přiložte obklad na oči přes zavřená oční víčka. Studené obklady přináší úlevu od bolesti a otoků, zatímco teplé obklady pomáhají rozpustit krustu, která přes noc slepila oční víčka dohromady. Pokud máte zánět spojivek jen na jednom oku, dbejte na to, abyste se obkladem (ani rukama) nedotýkali druhého oka a nezanesli si do něj infekci také.
  • Volně prodejné oční kapky: pokud nemůžete navštívit lékaře, kupte si v lékárně volně prodejné oční kapky a antihistaminiky či jinými protizánětlivými léky. O vhodných přípravcích se poraďte s lékárníkem.
  • Dočasně přestaňte nosit kontaktní čočky: pokud máte zánět spojivek a nosíte kontaktní čočky, je vhodné je dočasně přestat nosit, dokud potíže neodezní. Požádejte o názor svého lékaře. V každém případě je nutné dbát na důkladnou hygienu (čištění a desinfekci) kontaktních čoček před jejich opětovným použitím, a to včetně pouzdra na čočky a ostatního příslušenství, které může být kontaminované mikroby způsobujícími konjunktivitidu.

Co si z článku odnést a kdy vyhledat lékaře?

  1. Příčin vzniku zánětu spojivek je celá řada, přičemž nejčastější jsou virové a bakteriální infekce, alergie nebo podráždění cizím tělesem nebo chemickými látkami.

  2. Zánět spojivek se obvykle projevuje zčervenáním oka, bolestí, řezáním nebo pálením v postižených očích, výtokem z oka, slzením nebo naopak syndromem suchého oka a dalšími příznaky.

  3. Lékaře bychom měli okamžitě vyhledat vždy v následujících případech:
  • pokud zánět spojivek neodezní do 12 – 24 hodin nebo se váš stav nelepší, či se stále zhoršuje.
  • pokud se spolu se zánětem spojivek vyskytnou další příznaky, jako jsou rozmazané vidění, citlivost na světlo (světloplachost) a/nebo pocit cizího tělesa v oku.
  • pokud nosíte kontaktní čočky, měli byste je dočasně přestat nosit, jakmile se objeví první příznaky zánětu spojivek a vzít si je znovu až poté, co příznaky odezní.

Prognóza zánětu spojivek je většinou dobrá a pacientům nezůstávají trvalé následky. Nicméně v případě neléčeného zánětu spojivek hrozí zhoršení zraku až úplné oslepnutí.

Vyhledejte proto očního lékaře včas a pamatujte si, že je lepší jít k lékaři „zbytečně“ než řešit komplikace.

Zánět spojivek (konjunktivitida)

Při zánětu spojivek
(konjunktivitidě) je spojivka
oka zanícená, oči
jsou zarudlé. Konjunktivitida může postihovat jen jedno oko, ale může se přenést i na druhé oko nebo dokonce na jiného člověka.

Léčebná opatření se liší podle příčiny zánětu
(např. bakterie
, viry
apod.). Jakékoli potíže s očima, jako je např.

zarudnutí, otok
, slepená víčka, pocit cizího tělíska v oku, pálení, svědění, slzení či bolest, v je každém případě vhodné konzultovat s očním lékařem
.

Jedním z typických příznaků konjunktivitidy je zarudnutí oka. Dalším charakteristickým znakem je po ránu zalepené oko a přítomnost nažloutlé tekutiny (při bakteriální
konjunktivitidě). Dále se může objevit slzení, pocit cizího tělíska v oku, pálení či svědění (zejm. u alergické reakce). Velmi zřídka se vyskytuje světloplachost (fotofobie).

Zánět spojivek může mít různé příčiny:

  • bakterie,
  • viry,
  • plísně,
  • alergie
    ,
  • chemické, fyzikální nebo tepelné podráždění, popř. ultrafialové záření (příklady: poleptání, kouř, prach, chlad, vítr, reakce na léky, make-up, UV záření na horách, svářecí práce, příliš dlouho nošené, poškozené nebo znečištěné kontaktní čočky, přílišná námaha jako důsledek dlouhotrvající a soustředěné práce, nedostatek spánku; bližší informace k UV záření a poškození oka najdete v článku Fotoftalmie a fotokeratitida),
  • poranění,
  • suchost oka.

Zánět spojivek může vzniknout v důsledku jiných onemocnění či zánětů, např. při zánětu vedlejších nosních dutin
. Ke vzniku zánětu spojivek
může přispět i nesprávné postavení víček či řas
, nekorigovaná refrakční vada apod.

Poznámka: Některé záněty spojivek jsou nakažlivé a mohou se přenášet na další osoby. Původci těchto nakažlivých zánětů jsou např. chlamydie (novorozenecká konjunktivitida), adenoviry apod.

Diagnóza

Lékař posoudí obtíže pacienta a stanoví diagnózu. Na základě příznaků může určit příčinu zánětu spojivek a v případě potřeby provést další vyšetření (např. vyšetření pomocí štěrbinové lampy
nebo stěr z oční spojivky, který následně odešle do laboratoře, aby mohl být určen původce zánětu). Při podezření na alergickou reakci
může lékař navrhnout alergologické
vyšetření.

Léčba

Některé záněty spojivek se často zhojí bez následků a poměrně rychle, a to i bez jakékoli zvláštní léčby. Jindy však zánět spojivek vyžaduje léčbu. Podle příčiny zánětu spojivek nasadí lékař odpovídající léčbu, která je nastíněna v následujících odstavcích.

Bakteriální zánět spojivek

Mírně hnisavá bakteriální konjunktivitida se léčí pomocí antibiotických
kapek. Při intenzivní tvorbě hnisu může lékař navíc předepsat oční mast. Chlamydiová konjunktivitida se léčí pomocí systémových
antibiotik (tzn. pacient dostane tablety k polykání) i lokálně
. Tento typ zánětu spojivek se řadí mezi tzv.

okulogenitální infekce – to znamená, že chlamydiemi
se člověk nakazí většinou při pohlavním styku, a do oka si je následně přenese rukama. Neléčená chlamydiová infekce může způsobit i trvalé poškození oka. Zároveň s postiženým člověkem musí systémovou léčbu prodělat i jeho sexuální partner.

Chlamydiová konjunktivitida se může vyskytnout i u novorozenců, a to přenosem z matky na dítě při porodu (tzv. novorozenecká konjunktivitida). Pohlavním stykem se přenášejí i gonokoky (bakterie způsobující kapavku), které mohou rovněž způsobit konjunktivitidu dospělých, popř.

i novorozeneckou konjuktivitidu (opět přenosem z matky na dítě při porodu). Gonokoková infekce se léčí pomocí antibiotik.

Virový zánět spojivek

Má-li konjunktivitida souvislost s virovou infekcí dýchacích cest
(např. při chřipce), mohou pomoci tzv. umělé slzy. Záněty spojivek objevující se během virových
infekcí se sice často vyléčí „samy od sebe“, ale některé viry, které je způsobují, jsou vysoce nakažlivé (adenoviry, tzv. epidemická konjunktivitida, lat. keratoconjunctivitis epidemica).

V těchto případech je nezbytně nutné obzvláště pečlivě dodržovat základní hygienická pravidla (hygiena rukou, nepodávat ostatním ruku, nepoužívat společné ručníky apod.). Úplné vyléčení může trvat dlouho, specifická léčba neexistuje. Zánět spojivek mohou dále způsobovat herpesviry, které vyvolávají i opar rtu.

Konjunktivitida způsobená virem herpes simplex
(HSV) se u dětí objevuje během primární infekce
a jejími typickými příznaky jsou puchýřky na víčku, zarudlé oko
a oteklá spojivka. Infekce vymizí buď sama od sebe, nebo ji lze léčit pomocí acikloviru. Infekce HSV se může vyskytnout i opakovaně. Virus je v organismu přítomen po celý život a může být aktivován různými podněty (např.

UV záření, infekce apod.). Mohou tak vznikat záněty, především záněty rohovky
(odborným názvem keratitida).

Novorozenecký zánět spojivek

Zánět spojivek se může vyskytnout již u novorozence. Novorozenecká konjunktivitida může mít velmi rozmanité původce. Při porodu se z matky na dítě může přenést například chlamydiová infekce (původce Chlamydia trachomatis) nebo virus herpes simplex (HSV). Tzv.

Budete mít zájem:  Jak udělat dobrý čaj? Potřebujete vodu bez chloru a nahřáté nádobí

inkluzní blenorea (způsobená původcem Chlamydia trachomatis, který byl na dítě přenesen infikovanými
porodními cestami) se u kojenců léčí pomocí erytromycinových antibiotik, která jsou dostupná ve formě očních kapek. Zároveň je matce nasazena systémová léčba erytromycinem.

Novorozenecká konjunktivitida způsobená HSV se léčí pomocí pomocí oční masti obsahující aciklovir. Obzvláště nebezpečné jsou gonokokové infekce, které se však vyskytují jen vzácně. Takzvaná gonoblenorea (hnisavý zánět spojivek gonokokového původu u novorozenců) se léčí penicilinem.

Jako profylaktické opatření
se do očí novorozenců ihned po porodu vkápne antibakteriální prostředek.

Alergická konjunktivitida a záněty spojivek způsobené podrážděním oka

Tyto typy zánětů spojivek jsou způsobeny alergickou reakcí (např. na látky obsažené v očních lécích, v potravinách či v kosmetice, případně na pyly apod.; viz Alergie).

Ke zmírnění příznaků se používají oční kapky na potlačení otoků (účinnou látkou je kromoglykát), případně oční kapky obsahující steroidy či blokátory H1 receptorů
(tzv. topická antihistaminika).

Za účelem odhalení původce alergie může lékař doporučit alergologické vyšetření; pokud se alergie potvrdí, měl by se člověk snažit alergenu
pokud možno vyhýbat (viz Alergie: základní informace).

Zánět spojivek mohou vyvolat i různé další dráždivé faktory, jako je kouř či UV záření. V těchto případech mohou pomoci tzv. umělé slzy. Odhaleným spouštěčům
konjunktivitidy by se měl člověk snažit vyhýbat, případně používat odpovídající ochranné prostředky.

Nedostatek slz

Konjunktivitidu způsobenou nedostatkem slz (lat. keratoconjunctivitis sicca) lze léčit pomocí tzv. umělých slz. Bližší informace najdete v článku Syndrom suchého oka.

Refrakční vady

Příčinou zánětu spojivek mohou být i refrakční vady. Ty lze poměrně snadno korigovat pomocí brýlí nebo kontaktních čoček. Bližší informace o léčbě refrakčních vad
najdete v článcích Krátkozrakost, Dalekozrakost a Astigmatismus.

Plísně

Plísňovými
záněty jsou spojivky postiženy jen málokdy. Pokud se tento typ konjunktivitidy přece jen vyskytne, k jeho léčbě se používají antimykotika
(léky určené k léčbě plísňových infekcí), která mohou být nasazena buď lokálně nebo systémově.

Na koho se mohu obrátit?

Jakékoli potíže s očima
(zarudnutí, otok
, slepená víčka, pocit cizího tělíska v oku, pálení, svědění, slzení, bolest apod.) by člověk měl vždy konzultovat s očním lékařem (neboli oftalmologem). Doporučení k vyšetření u očního lékaře
může vydat praktický lékař
.

Problémy s očima

Co je to zánět spojivek?

Konjunktivitida (jak zní latinská název) je zánět oční spojivky, tedy tenké vrstvy pokrývající oční bělmo. Při infekci jsou oči podrážděné a zarudlé. Problémy můžete mít s jedním okem nebo oběma.  

Jak zánětu spojivek předcházet?

Zánět spojivek se snadno přenáší kontaktem s nakaženými předměty, jako jsou povlaky na polštář, kapesníky, ručníky či mycí žínky. Zdrojem nákazy ale mohou být i kapénky při kašlání nebo kýchání. Zánět spojivek je nakažlivé onemocnění, takže mu můžeme předcházet častým mytím rukou.

Důležité je také vyhazovat ihned po použití papírové kapesníky a používat pouze vlastní mycí žínky a ručníky. A to neplatí jen pro styk s cizími lidmi, ale také (nebo spíš zejména) v rámci rodiny. Přes ručníky a hygienické potřeby se mohou členové domácnosti velmi snadno nakazit.

Jak se zánět spojivek léčí?

Příznaky zánětu spojivek mohou po několika týdnech odeznít samy od sebe, takže léčba nemusí být vždy nutná. Pokud potíže přetrvávají, je potřeba zajít k očnímu lékaři.

V případě zánětu vyvolaného bakteriemi se standardně používají kapky s antibiotiky. Obvykle je lékař předepíše na jeden nebo dva týdny.

Pokud zánět nevyvolala bakterie, ale vir, kapky nepomohou. Léčba virového zánětu spojivek zahrnuje použití umělých slz, případně léků proti bolesti, studené obklady a pravidelné oplachování očních víček.

Podobně jako u chřipky zmizí virový zánět spojivek, až když se tělo s nákazou vypořádá a vybuduje si vůči viru imunitu. U závažných případů virové konjunktivitidy nebo při napadení rohovky lze předepsat steroidové kapky.

Pokud jste se nakazili některým typem zánětu spojivek, určitě nenoste kontaktní čočky.

Co zánět spojivek způsobuje ?

Toto onemocnění způsobuje nákaza oka bakteriemi nebo viry, existují ale i další faktory, které k jeho vzniku přispívají. Kromě bakteriální či virové nebo jiné infekce může konjunktivitida vzniknout kvůli jinému zánětu nebo kvůli alergiím.

Zde jsou hlavní příčiny zánětu spojivek:

  1. Alergický zánět spojivek: Tato forma zánětu spojivek se objevuje u lidí, kteří trpí sezónními alergiemi. Když přijdou do kontaktu například s pylem, prachovými částicemi nebo jinými dráždivými částicemi ze vzduchu, vyvolají tyto spouštěče alergii a otok spojivky.
  2. Gigantopapilární konjunktivitida Tento typ zánětu spojivek vzniká při kontaktu očí s tvrdými nebo měkkými kontaktními čočkami, kdy na oko působí nepřirozený materiál. Nepřiměřeně dlouhé nošení kontaktních čoček může právě takové podráždění způsobit. Navíc pokud si člověk čočky řádně nečistí nebo si je nemění v předepsaných intervalech, mohou se na nich usazovat bakterie.
  3. Bakteriální zánět spojivek Za infekci dýchacích cest a povrchu oka jsou obvykle zodpovědné stafylokokové a streptokokové bakterie. S těmi se běžně setkáváme při fyzickém kontaktu s jinými lidmi, například při podání ruky nebo při nedodržování správných hygienických návyků. Příčinou zánětu spojivek může být i použití kontaminovaného nebo prošlého make-upu. Bakteriální zánět spojivek se obvykle projevuje zarudnutím oka a lepkavým žlutým výtokem.
  4. Virový zánět spojivek Jak už naznačuje název, vzniká toto onemocnění působením virů, které se nejčastěji vyskytují v souvislosti s chřipkou nebo rýmou. Když se tyto viry dostanou do dýchacího ústrojí, často se šíří i do dalších částí těla včetně očí. Virový zánět spojivek obvykle trvá dva až tři týdny a způsobuje slzení a zarudnutí očí. Na zrak nemá zánět spojivek obvykle žádný vliv, může se ale stát, že při pohledu do světla budete vidět rozmazaně nebo budete na světlo citlivější než obvykle.

Jaké jsou příznaky zánětu spojivek?

Příznaky se mohou lišit v závislosti na tom, co nemoc vyvolalo. Běžným průvodním jevem onemocnění jsou ale rudě podlité nebo napuchlé oči. K dalším patří svědění, pálení nebo zalepené řasy – obzvláště po ránu.

Příznaky, se kterými se můžete při zánětu spojivek setkat:

  •  Nadměrné slzení
  •  Pocit pálení nebo svědění očí,
  •  Tvorba hustého hlenovitého výtoku
  •  Oteklá lymfatická uzlina v čelisti, oteklá oční víčka a přední část ucha
  •  Zarudnutí oka či obou očí
  •  Zvýšená citlivost na světlo
  •  Infekce horních dýchacích cest nebo rýma
  •  Lehce zamlžené vidění

Typické projevy a příznaky jednotlivých typů nemoci

  1. Bakteriální napadení: Bakteriální zánět spojivek napadá jedno oko i obě oči najednou. Při tomto typu může oko vylučovat nadměrné množství hlenu, když se snaží bránit před dalšími bakteriemi.
  2. Virové napadení: Nejběžnější typ zánětu spojivek má virový původ a je také nejvíce nakažlivý. U tohoto typu je nejprve napadeno jedno oko a virus se o několik dní později přesune i do druhého. Dochází při něm k nadměrnému slzení a vir může nakazit i lymfatické uzliny v čelisti a uchu, které jsou pak oteklé.
  3. Novorozenecká konjunktivitida Tento typ převládá u nově narozených dětí a způsobuje ho bakterie, které jsou děti vystaveny těsně po narození.

Jak se zánět spojivek léči a jak rychle se z něj lze zotavit?

Jak se léčí zánět spojivek?

Možnosti léčby zánětu spojivek se liší v závislosti na jeho příčině a závažnosti. Dokud se ho zcela nezbavíte, nenoste čočky ani make-up. Kontaktní čočky, roztok i make-up, které už přišly do kontaktu s nakaženýma očima, vyhoďte. Tím předejdete opětovné kontaminaci očí.

Léčba virového zánětu spojivek

Pokud trpíte virovým zánětem spojivek, původní příčinou je pravděpodobně rýma. Tento zánět může trvat až 14 dní a zmizí sám. V případě virového zánětu spojivek mějte na paměti, že antibiotika vám nijak nepomohou.

Léčba bakteriálního zánětu spojivek

Pokud je zánět spojivek způsoben bakteriemi, je nejlepším řešením léčba antibiotiky. Ta mohou mít podobu ústně podávaných léků, mastiček na oči nebo očních kapek. Ve všech případech vám je musí předepsat lékař.

Léčba zánětu spojivek způsobeného podrážděním

Pokud u vás zánět způsobily dráždivé látky, vyplachujte je z očí po dobu alespoň pěti minut sterilním roztokem. Zabráníte tak usazení dráždivé látky v oku a zároveň neinvazivním způsobem zlepšíte zdraví svých očí.

Jak můžete zánětu spojivek předcházet?

  •  Pravidelně si myjte ruce a používejte antibakteriální mýdlo nebo dezinfekcí, obzvláště před a po jídle, nebo když se musíte dotýkat očí.
  •  Pravidelně (několikrát denně) si vyplachujte oči, aby se v nich neusazovaly bakterie. Tato prevence je obzvláště důležitá, pokud nosíte make-up. Při odlíčení také kompletně z očí odstraňujte zbytky make-upu.
  •  Pravidelně si měňte povlak na polštáři, protože se na něm mohou usazovat bakterie způsobující infekci.
  •  Pokud se už u vás zánět spojivek objeví, rozhodně si nesmíte oči mnout, protože by to situaci ještě zhoršilo. Jednoduše pomocí čistého kapesníčku otřete z oka hlen, kapesníček vyhoďte.
  •  Nikdy si nepůjčujte kontaktní čočky, brýle, oční make-up, oční kapky ani sluneční brýle.
  •  Pokud nosíte kontaktní čočky, nikdy nepoužívejte opakovaně ty jednorázové. Čočky pro opakované použití před každým použitím důkladně vyčistěte. To samé platí pro brýle.
  •  Používejte jen doporučené množství kapek na léčbu zánětu spojivek. Ačkoli vám kapky pomohou díky antibakteriálnímu účinku, jejich nadměrné užívání může oči podráždit nebo způsobit jejich zarudnutí.
  •  Oko si nezakrývejte, protože by to mohlo infekci zhoršit. Namísto toho použijte obklad namočený ve vlažné vodě – vodu nejprve převařte a poté ji nechte zchladnout. Přikládejte třikrát až čtyřikrát denně. Uleví vám to od bolesti, zmírní se otok a minimalizuje zarudnutí.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector