Londýn Evropské státy kvůli zmutovanému covidu odřízly Britské ostrovy. Situace bude mít ekonomické dopady. Má velmoc dostatek potravin a může uzavření země způsobit problémy při distribuci vakcíny? Analytici poukazují, že současná situace je slabým odvarem toho, co může nastat v lednu.
Británie se stala po nedělním zjištění o nekontrolovaném šíření nové mutace viru SARS-CoV-2 izolovanou.
Francie uzavřela hraniční přechody, v Kentu uvízlo téměř půl druhého tisíce kamionů, píše britská BBC. Vzniklá situace jen dokládá, jak je ekonomika Spojeného království na Evropě závislá.
Lednový odchod z EU bude mít na Brity nedozírné dopady, varují ekonomičtí analytici serveru The Conversation.
Potravinová soběstačnost
Příliš jehněčího a lososů, málo ovoce a zeleniny. Taková je realita britské potravinové produkce, uvádí deník Bloomberg. Británie průměrně vyprodukuje úctyhodnou polovinu své roční spotřeby, loni byla nicméně čtvrtina potravin dovezená ze zemí Evropské unie.
  |
Problémem jsou ovoce a zelenina. Země Spojeného království vypěstují pouze pětinu své spotřeby, 40 % zeleniny a 37 % ovoce dováží ze starého kontinentu. Závislost na dovozu je ještě větší v zimě, tedy mimo ostrovní pěstitelskou sezónu, píší analytici serveru The Conversation.
Skotsko má na druhou stranu přebytek lososů. Zavřením hranic by mohli obchodníci přijít až o šest a půl milionu liber, jelikož o vánočním týdnu je vývoz nejintenzivnější. Za den je do států EU transportováno sto padesát tun čerstvého lososího masa, informuje ekonomický list Bloomberg.
Stejně tak může zbýt velké množství jehněčího masa. Skotsko je podle novin BBC třetím největším producentem jehněčího na světě, třetina se vyváží a 98% z toho putuje do zemí sedmadvacítky.
Předzvěst ledna
Hraniční přechody by se měly podle dohody mezi francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a britským premiérem Borisem Johnsonem ve středu otevřít. Nad Británii se však vznáší strašák brexitu. Evropský parlament dohodu letos schválit nestihne, nezbývá mu totiž čas na její prostudování.
Británie má opustit EU k 31. prosince tohoto roku. Analytici serveru The Conversation píší, že na začátku ledna můžeme očekávat podobné zmatky těm, které pozorujeme nyní.
Problémy nastanou, i kdyby strany dohodu uzavřely. Do začátku nového roku totiž Britové nestihnou zprovoznit IT systém, který zajišťuje, aby nákladní vozy měly správné doklady před příjezdem do přístavů.
Dojde tak opět k chaosu na hraničních přechodech.
Nejobávanější scénář je odchod bez dohody. Ten je vzhledem k nedostatku času, neúspěchům při hledání kompromisů a komplikacím spojených s výskytem nové mutace koronaviru, poměrně pravděpodobný. Záložní plán se skládá z minidohod.
Británie by při tvrdém brexitu musela podle zákonných stanov aplikovat na evropský dovoz clo, jako to činí u dalších zemí Světové obchodní organizace (WTO), se kterými nemá dohodu o volném trhu. Dále by britští obchodníci měli povinnost platit za vývoz do EU cla, u některých produktů i zvláštní poplatky.
Clo na dovoz ovoce a zeleniny do Británie čítá okolo 10%, produkty by se v průměru zdražily přinejmenším o 3,5%, uvádí The Conversation. Pro skotské farmáře může být odchod Spojeného království z unie podle zpravodajství BBC zničující, jelikož poplatek za dovezené kilo masa do EU ze států mimo sedmadvacítku činí podle nových směrnic na podporu lokálních farmářů 48 % z ceny za kilo.
Supermarkety v pondělí podle deníku The Guardian v důsledku uzavřených hranic oznámily, že jim dochází některé potraviny. Občané si vyrazili dělat zásoby a v obchodech se vyprázdnily regály. Analytici poukazují, že v lednu čeká Brity ještě znatelnější nedostatek zboží, nadto i nevyhnutelné zvýšení cen.
Problém vakcín
Britský ministr dopravy podle amerického zpravodajství Politico v pondělí vyloučil, že by nedělní odříznutí ostrovů mělo jakýkoli dopad na probíhající očkovací program v zemi. Dávek prý mají dostatek. „Vakcína se obvykle nedoručují řidiči či přepravci,“ uvedl šéf resortu Grant Shapps. „Transportuje se v kontejnerech,“ dodal.
Ministr dále mediím sdělil, že se země připravuje i na lednový scénář bez dohody, ani ten by podle něj vakcinační proces ohrozit neměl. Britská média však dlouhodobě upozorňují, že pokud by Londýn s Bruselem neměli vyjasněné obchodníky styky, není jasné, jak by transport léků včetně vakcíny proti covidu-19 probíhal.
V úvahu podle serveru Bloomberg přichází i scénář dalšího odložení odchodu Británie z EU. Takový postup přináší zvláštní obtíže, jelikož by vyjednavači museli uzavřít a schválit novou úmluvu o prodloužení lhůty. Borise Johnson v pondělí prostřednictvím svého mluvčího tuto možnost znovu explicitně vyloučil. Čas se krátí, Británii zbývá devět dní.
Zmatky kolem syrovátkového proteinu
Když hovoříme o syrovátce, máme ve skutečnosti na mysli komplexní protein tvořený množstvím malých proteinových dílčích složek, jako beta-laktoglobulin, alfa-laktalbumin, imunoglobuliny (IgGs), glykomakropeptidy, hovězí sérový albumin (BSA) a minoritní peptidy jako je laktoperoxidáza, lysozym a laktoferin. Každá z těchto dílčích složek, nacházející se v syrovátce, má své vlastní jedinečné biologické vlastnosti.
Až do nedávna bylo oddělování těchto složek ve velkém měřítku buď nemožné, nebo cenově nedostupné, vyjma výzkumných účelů. Moderní filtrační technologie se za posledních deset let výrazně zlepšila a umožnila tak společnostem oddělovat ze syrovátky některé z vysoce bioaktivních peptidů jako laktoferin a laktoperoxidázu.
Některé z těchto složek se nacházejí pouze ve velmi nepatrném množství v kravském mléce, obvykle se jedná o méně než jedno procento.
Například laktoferin, který představuje jednu z nejslibnějších dílčích složek pro prevenci různých onemocnění, zlepšení imunity a celkového zdravotního stavu, tvoří přibližně 0,5 % anebo méně syrovátkového proteinu získaného z kravského mléka (lidské mateřské mléko obsahuje až 15% laktoferinu).
Za posledních několik desetiletí pokročily sušené syrovátkové proteiny o několik generací od málo hodnotných koncentrátů po vysoce kvalitní koncentráty a izoláty.
Co je na syrovátce tak úžasné?
Syrovátkový protein se stal stěžejním doplňkem pro většinu kulturistů a dalších sportovců, protože se jedná o excelentní zdroj aminokyselin.
Díky šetrnému zpracování moderními technologiemi navíc syrovátkový protein nabízí další benefity, a to především zdravotní.
Syrovátkový protein disponuje prokazatelným vlivem na imunitu, nabízí hepatoprotektivní účinek a vzbuzuje pozornost z hlediska anti aging efektu.
Při mnohých studiích bylo zjištěno, že syrovátka může potenciálně snížit výskyt rakoviny, bojovat proti HIV, zlepšit imunitu, snížit hladinu kortizolu, zvýšit hladinu mozkového serotoninu, zlepšit funkci jater u pacientů trpících určitými formami žloutenky, snížit krevní tlak a zvýšit výkon.
Syrovátka má rovněž výjimečně vysoké hodnocení své biologické hodnoty a mimořádně vysoký obsah BCAA (aminokyseliny s rozvětveným řetězcem).
Jedním z hlavních účinků syrovátky je její zřejmá schopnost navýšit glutation (GSH). Důležitost GSH pro správné fungování imunitního systému určitě není zveličována. GSH je velmi pravděpodobně nejdůležitějším ve vodě rozpustným antioxidantem nacházejícím se v lidském těle.
Koncentrace intracelulárního GSH je přímo spjata s reaktivitou lymfocytů na útok, což naznačuje, že hladiny intracelulárního GSH představují jeden ze způsobů pro modulaci imunitní funkce. GSH je tripeptid tvořený aminokyselinami L-cystein, L-glutamin a glycin.
Z těchto tří je cystein hlavním zdrojem volné sulfhydrylové skupiny GSH a představuje limitující faktor v syntéze GSH (ačkoliv účinky syrovátky na GSH jsou komplikovanější, než jen jeho obsah cysteinu).
Jelikož je známo, že GSH je základem pro imunitu (oxidační stres, obecná duševní a tělesná pohoda, snížené hladiny GSH jsou spojené s dlouhým seznamem onemocnění), má syrovátka své místo v nutričním programu kohokoliv z nás. Nižší GSH je také spojeno se syndromem přetrénování u sportovců, a tak se může syrovátka velmi dobře uplatnit v prevenci nebo alespoň zmírnění syndromu přetrénování.
Ve vztahu ke sportovcům některé nedávné studie naznačují, že syrovátka může mít přímý vliv na výkon a svalovou hmotu. Některé studie zjistily, že oxidační stres přispívá ke svalové únavě, a tudíž vyšší hladina GSH vám může umožnit trénovat déle a intenzivněji, jak naznačují některá nedávná data.
Různé typy syrovátky
Většina nejasností ohledně syrovátky pramení z neznalosti různých typů zpracování syrovátky a konečných typů syrovátkových proteinů: koncentráty, izoláty, iontová výměna atd. V následujících řádcích se pokusíme vše objasnit.
Syrovátkové koncentráty:
První generace sušeného syrovátkového proteinu obsahovaly pouhých 30-40% bílkovin a vysoké množství laktózy, tuku a nedenaturovaného proteinu. Byly považovány za „koncentrát“ a používaly se hlavně v potravinovém průmyslu pro pečení apod.
Moderní koncentráty nyní obsahují 70-80 % bílkovin, disponují poměrně nízkým obsahem laktózy a tuku.
Mnoho lidí se domnívá, že WPC (syrovátkový proteinový koncentrát) je ve své podstatě horší než izolát. To však není pravda.
I když bude WPC obsahovat méně proteinu proporcionálně na gram než izolát, obsahuje vysoce kvalitní WPC další zajímavé sloučeniny, které se v izolátech nevyskytují.
Kvalitní koncentráty obsahují oproti izolátům daleko vyšší hladiny růstových faktorů jako IGF-1, TGF-1 a TGF-2. Obsahují mnohem vyšší hladiny různých fosfolipidů a rozličných bioaktivních lipidů jako konjugovanou kyselinu linolovou (CLA) a často obsahují i vyšší hladiny imunoglobulinu a laktoferinu.
Je třeba zdůraznit, že chybí údaje o tom, zda tyto sloučeniny, nacházející se ve WPC, budou působit na sportovcovu svalovou hmotu nebo výkon.
Studie skutečně naznačují, že tyto sloučeniny mohou zlepšit imunitu, intestinální zdraví a mají mnoho dalších účinků, které jak sportovci, tak „normální“ lidé shledají prospěšnými.
Nevýhodou WPC je, že mají proporcionálně na gram o trochu méně proteinu než izoláty a obsahují více tuku (i když tyto tuky mohou ve skutečnosti mít blahodárné účinky), zpravidla mají také více laktózy.
Lidé by neměli podléhat dojmu, že dobře vyrobený koncentrát je ve své podstatě horší než izolát syrovátkového proteinu (WPI), ve skutečnosti by mohl být lepší volbou v závislosti na cílech dané osoby!!!
Například někteří lidé, netolerující dobře laktózu, se snaží sledovat každý gram tuku ve své stravě, zatímco jiní mohou vyžadovat potenciálně prospěšné účinky dalších sloučenin nacházejících se ve vysoce kvalitním koncentrátu.
Konvenční mikrofiltrace versus CFM
Tím se dostáváme k metodám zpracování syrovátky, které probíhají obě za nízkých teplot a zachovají maximum zdravotních benefitů původní suroviny. Jedná se tzv.
konvenční filtraci a moderní metodu CFM, která značí mikrofiltraci zkříženým tokem.
Díky těmto metodám mohou nyní výrobci vyprodukovat vysoce kvalitní a jedinečné syrovátkové protein.
Snad nejznámějším mikrofiltrovaným proteinem je pro čtenáře CFM.
Tato metoda zpracování používá mikrofiltrační techniky za nízké teploty, což umožňuje produkci velmi kvalitního proteinu, při zachování důležitých dílčích složek ve stejném zastoupení, kterým disponuje původní surovina. U izolátu zpracovaného metodou CFM nalezneme velmi nízký obsah tuku a laktózy s prakticky žádnými denaturovanými proteiny.
CFM je tedy přírodní nechemický proces za použití keramických filtrů špičkové technologie. Tím lze zachovat přirozenou nezměněnou strukturu syrovátkového proteinu a to dokonce i při přípravě syrovátkového izolátu. CFM syrovátkový protein také obsahuje velké množství vápníku a malé množství sodíku.
Právě z těchto důvodů je považována tato metoda za nejšetrnější metodu zpracování syrovátkového proteinu. Při této metodě je veden proud tangenciálně přes povrch filtru, na rozdíl od konvenční filtrace, kde je tekutina vedena do filtru. Výhodou toho je kontinuální proces s minimálním zanášením filtru.
Pravě to umožní zachování všech bioaktivních frakcí v poměru, jakým disponuje původní surovina (mléko).
Druhou také nechemickou a zcela přírodní metodou je tzv. konvenční filtrace. Někdy je takto připravený protein označován jako nativní. Při této metodě je tekutina vedena, jak jsme zmínili výše, přímo do filtru. Nevýhodou je tzv. mrtvý konec, kdy se odfiltruje i část bílkovinné složky syrovátky. Toto způsobí mírnou změnu v poměru frakcí syrovátky.
Konvenční filtrát má mírně horší poměr alfa/beta-lactalbumin v neprospěch ceněného alfa-lactalbuminu. Naproti tomu obě metody, na rozdíl od více agresivních metod, zachovají velké množství glykomakropetidů, které se podílejí na výstavbě buněčných stěn. Každopádně obě metody zpracování nabízejí velice kvalitní zdroj bílkovin se zachováním zdravotních benefitů.
Přesto momentálně hraje prim CFM zpracování, u něhož bohužel z důvodu výrazně vyšších energetických a technologických nároků je i vyšší cena.
Každopádně je vhodnější hledat produkty, které jsou zpracovány těmito šetrnými metodami, na rozdíl od produktů, které jsou vyrobeny iontovou změnou, kde dochází k výraznému narušení struktury a redukci důležitých frakcí syrovátky (viz tabulka).
| Whey Protein Isolate | |||
| Microfiltration | Ion-Exchange | CFM | |
| b-lactoglubulin % | 60 | 80 | 43 |
| a-lactalbumin % | 12 | 14 | 20 |
| Bovine serine albumin % | 2 | 3 | 2 |
| Immunoglobulins | 5 | 3 | 7 |
| Glycomacropeptides | 21 | 27 |
Huffman LM & Harper WJ. Maximizing the value of milk through separation technologies. Journal of Dairy Science.
Proč se vyhnout produktům zpracovaným iontovou změnou:
Iontové výměny docílíme tak, že vezmeme koncentrát, necháme ho projít sloupcem tzv. „iontové výměny“ a získáme „syrovátkový izolát iontové výměny“ o velmi vysoké koncentraci bílkovin. Takto připravený izolát disponuje extrémně nízkým procentem jak laktozy, tak tuku. Což zní fantasticky, nicméně tato metoda má vážné nedostatky.
Jak bylo uvedeno výše, syrovátkový protein je komplexní protein tvořený množstvím dílčích peptidů, které mají své jedinečné účinky na zdraví, imunitu atd. Některé z těchto dílčích složek se nacházejí jen ve velmi malém množství. Jak jsme si vysvětlili výše, jsou to právě tyto dílčí složky, které dělají syrovátku jedinečným proteinem, čímž i ve skutečnosti je.
Při procesu iontové výměny jsou nejhodnotnější a zdraví podporující komponenty selektivně odčerpány. Přestože se zvýší obsah proteinu, mnoho z nejdůležitějších dílčích složek je ztraceno (glykomakropeptidy) nebo významně zredukováno.
Tímto se izoláty iontové výměny mohou stát opravdu špatnou volbou, ačkoliv je některé společnosti stále používají jako svůj zdroj izolátů díky vysokému obsahu proteinu. Izoláty iontové výměny mohou obsahovat až o 70% nebo více dílčí frakce beta-laktoglobulinu, ale se ztrátou jiných více biologicky aktivních a zajímavých dílčích frakcí.
Shrňme si závěrem základní pozitiva a negativa jednotlivých metod zpracování syrovátky:
CFM:
- POZITIVA: čistě nechemický proces, zachování všech bioaktivních frakcí, zachování frakcí v poměru stejném jako je v původní surovině i u izolátu, vysoký obsah vápníku
- NEGATIVA: zpravidla vyšší cena, u izolátu mírně nižší obsah bílkovin než u jiných metod
KONVENČNÍ MIKRO FILTRACE:
- POZITIVA: čistě nechemický proces, zachování všech bioaktivních frakcí
- NEGATIVA: mírné narušení poměru specifických frakcí syrovátky, při přípravě izolátu poměrně výrazná redukce minerálních složek a to především vápníku
IONTOVÁ ZMĚNA:
- POZITIVA: extrémně vysoký obsah bílkovin, zanedbatelný obsah laktózy a tuku, nízké výrobní náklady
- NEGATIVA: ztráta, případně výrazná redukce specifických dílčích složek syrovátky
Česku hrozí zpřísnění opatření, nouzový stav zatím do Vánoc
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) na tiskové konferenci po jednání vlády 10. prosince 2020. ČTK/Neuveden
Praha – Vláda by mohla v pondělí jednat o opětovném zpřísnění opatření proti šíření koronaviru ještě do Vánoc, pokud se epidemie bude dál zhoršovat. Podle pravidel mírnějšího třetího stupně protiepidemického systému PES se přitom republika řídí teprve týden.
Obchody by i ale v případě zpřísnění na čtvrtý stupeň zůstaly otevřené bez ohledu na nabízený sortiment. Zpřísnění by se týkalo také škol, ve hře je i prodloužení vánočních prázdnin o dva dny. Kabinet rozhodl, že nouzový stav bude v Česku platit do 23. prosince.
Před svátky zřejmě znovu požádá poslance o další prodloužení.
Ve středu přibylo v Česku dalších 6402 potvrzených případů koronaviru, což je nejvyšší nárůst od 19. listopadu. Rizikové skóre PES se dál drží na 64 bodech, pátý den tak odpovídá čtvrtému stupni pohotovosti.
Podle dat ministerstva zdravotnictví se zhoršily všechny ukazatele, roste například reprodukční číslo udávající průměrný počet dalších nakažených od jednoho pozitivně testovaného, nyní se pohybuje kolem 1,1. Vzrostl i podíl pozitivních testů.
Vláda bude při hodnocení epidemie sledovat i vývoj v nemocnicích.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) považuje za možné, že vláda v pondělí posoudí přechod Česka zpátky do čtvrtého stupně, pokud se do té doby nepodaří negativní trend zastavit. „Dopředu říkám, že by to bylo s dostatečným odstupem, aby se na to všichni mohli připravit,“ dodal.
S omezeními by mohly dát fungovat všechny obchody, ne jako dříve jen ty se základním zbožím a dalším vybraným sortimentem.
Vláda podle Blatného nechce diskriminovat malé provozovatele na úkor velkých řetězců, které kromě potravin a drogerie nabízejí také oblečení, obuv, knihy, elektroniku a další zboží.
Video: Při zhoršení epidemie vláda v pondělí zváží zpřísnění opatření
10.12.2020, 09:00, autor: ČTK/Dominik Tománek, zdroj: ČTK
Původně plánoval menšinový kabinet hnutí ANO a ČSSD prodloužení nouzového stavu o 30 dnů, nezískal pro to ale podporu Sněmovny.
Poslanci odhlasovali ve středu večer na návrh komunistů odsunutí konce nouzového stavu o 11 dnů. Podle komunistů se před vánočními svátky projeví dopad uvolnění posledních restrikcí.
V případě, že bude nutné nouzový stav opět prodloužit, může se k tomu Sněmovna sejít 22. prosince.
Na jaře v Česku platil kvůli šíření koronaviru nouzový stav od 12. března do 17. května, celkem 66 dní. Tentokrát bude trvat nejméně 79 dní.
Případné zpřísnění opatření proti covidu-19 by ovlivnilo i fungování škol, zejména středních. Podle systému PES ve školství mohou mít běžnou výuku ve čtvrtém stupni žáci posledních ročníků základních a středních škol a první stupeň ZŠ.
Šesté až osmé třídy a nižší stupeň víceletých gymnázií se střídají v prezenční a distanční výuce. Na středních školách může být také praktická výuka.
V současném stupni se navíc na středních školách mohou třídy střídat i na teoretickou výuku a nemusí se tam zachovávat stejné složení kolektivu.
Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v pondělí podle dat o vývoji epidemie rozhodne o případném prodloužení vánočních prázdnin. Místo původně plánovaného 22. prosince by mohli jít žáci naposledy do škol v pátek 18. prosince. Zástupci škol jsou ale spíš proti tomu, aby byly vánoční prázdniny delší, na 21. a 22. prosince už mají často připravený program.
Bary, restaurace a další stravovací zařízení musí od středy nově zavírat nejpozději ve 20:00, a to včetně výdejních okének.
Policisté uvedli, že vládní nařízení porušilo 16 podniků z téměř 4200, které předchozí večer kontrolovali. Pět případů vyřešili domluvou, jeden pokutou a deset oznámili správnímu orgánu.
Výrazná porušení pravidel nezaznamenali. Některé podniky se chystají zavřít později než ve 20:00 i dnes.
Opakované zmatky panují kolem pravidel, kterými vláda omezila prodej nápojů v restauracích či na trzích.
Ráno přijala usnesení, které má restauracím umožnit prodávat pivo ve džbánku či PET lahvích či nakupovat na trzích alkohol v lahvích.
Později znění upravila, původní formulace totiž zakazovala prodej jakýchkoliv rozlévaných nápojů včetně nealkoholických ke konzumaci na místě. Restaurace by tak nesměly nabízet žádné nápoje, které by hosté pili i vevnitř.
V pondělí by se vláda měla také vyjádřit k případnému otevření zimních středisek.
Pravidla pro zimní střediska by bylo dobré doplnit do protiepidemického systému PES, je to ale v kompetenci ministerstva zdravotnictví, řekla dnes novinářům ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).
Kabinet jen upravil předchozí krizové usnesení, které zakazovalo užití všech lyžařských vleků a lanových drah veřejností. Nově se zákaz týká jejich použití jen v souvislosti s lyžováním.
- Kabinet upravil usnesení, bránilo nabízet nápoje k pití na místě
vláda nouzový
- Autor: ČTK
Zmatky kolem elektronické evidence: stánkaři zvažují, zda dorazí na vánoční trhy
A například organizátor bučovických vánočních trhů Jiří Šarman tak v současnosti řeší jejich neochotu zúčastnit se jarmarku. Má obavy, aby dorazili například prodejci svařeného vína a grogu.
„Přál bych si, aby tak jako před dvěma lety bylo opět plné náměstí a stánky s různým sortimentem stály i po cestě směrem k autobusovému nádraží. Jenže když jsem prodejce s občerstvením kontaktoval, tvrdili, že do první vlny spadají i oni. A že za těchto podmínek nemají příliš zájem dorazit.
To se samozřejmě může odrazit i na akcích v dalších městech, nejen Bučovicích,“ poukázal Šarman.
Například ve Slavkově u Brna prý ale podobné problémy neřeší. A zatímco v Bučovicích mají z menšího zájmu prodejců obavy, ve třetím největším městě Vyškovska už před týdnem přestali přijímat přihlášky.
„A to jsme teprve před měsícem dali výzvu, aby se nám na předvánoční jarmark na vzpomínkových akcích začali hlásit. Jsme přesvědčení, že trhovci jsou z elektronické evidence tržeb stále vyčlenění.
Jediné, co tak řeší, jsou přísnější pravidla kvůli pančovanému alkoholu,“ zmínila mluvčí města Veronika Slámová.
Jak s účtenkamiZákazníkovi, který zaplatí hotově, kartou nebo poukázkami, je prodávající povinný vystavit účtenku. Kupující ovšem nemá povinnost ji převzít. Na rozdíl od Itálie nebo Chorvatska nebude za její odmítnutí pokutovaný.
Jak ale Šarman poukázal, mezi lidmi stále koluje informace, že zavedení elektronické evidence tržeb od 1. prosince pro stánkaře s oblečením nebo třeba keramikou skutečně platit nebude. „Ale pro ty, co budou mít potraviny, ano. Je to problematické. Zdá se mi, že ani finanční správa nemá moc jasno,“ uvedl Šarman.
Zástupkyně mluvčího pro Generální finanční ředitelství Linda Paterová připustila, že se systém neustále vyvíjí.
Ale už nyní je podle ní jasné, že ti, co prodávají třeba kávu do kelímku, klobásu na tácek, případně pražené oříšky, spadají do třetí kategorie, kde se evidence bude zavádět od 1. března 2018.
„Jen v případě, že by stánkař měl stoly a židle a občerstvení podával do hrnečku nebo na talíř, spadne do první kategorie s termínem letošního 1. prosince.
Protože jde o takzvaný restaurační typ,“ vysvětlila Paterová s tím, že klasifikace už se měnit nebude.
Právě majitelé restauračních provozů se od úterka můžou na zavedení novinky připravovat. Byl spuštěný pilotní provoz evidence tržeb. Pravděpodobně jako jeden z prvních v Bučovicích se do něj zapojí právě Šarman, který vlastní bistro.
„Pokladnu už mám, instaluji do ní informace a dnes spustím její provoz. Čas do prosince využijeme, aby se s ní naučil personál pracovat a abychom vychytali mouchy. Jde to stihnout, věděli jsme vše dlouho dopředu.
Jenže účetní, která spravuje více firem, říkala, že jsem v okolí první, kdo si pokladnu pořídil,“ zmínil Šarman.
ZDRAŽENÍ NEPLÁNUJÍ
Ve Vyškově to pak nejspíš byli majitelé restaurace Chalupa u městské brány. „Nevyčkáváme, pokladnu už máme půl roku. Nyní stačí jen nahrát systém pro evidenci. Pak už na ní spustíme provoz. Mělo by to být do týdne,“ sdělila za restauraci Anna Vašíčková, která má proces na starosti.
A zatímco někteří poukazují, že kvůli pořízení systému budou muset zdražit, zákazníci vyškovské restaurace prý obavy mít nemusí. „Nákladné to je, ale stejně bychom se koupi nové pokladny nevyhnuli.
Potřebovali jsme nový systém a už při výběru jsme současně zvažovali, že by mohla evidence tržeb přejít v platnost. Samozřejmě nás to finančně zatížilo, pořízení vyšlo na zhruba pětadvacet tisíc a navíc se platí měsíční paušály.
Ale zatím se to na vyšších cenách nepromítne. Vše pak vyhodnotíme až na konci roku,“ řekla Vašíčková.
Zásadní problém s pořízením systému a odváděním elektronických tržeb nemají. Výhrady mají spíš k jeho propagaci. „Jsme dvacet let na trhu a patříme mezi ty poctivé.
Ale vadí nám celý humbuk a reklamní spot, který se tváří, že dosud všichni hospodští okrádali lidi a kvůli tomu nevznikají nemocnice a učitelé mají nižší platy. To nám přijde velmi diskriminační.
Je to špatně uchopené, ze všech hospodských dělají potencionální zloděje,“ poukázala Vašíčková.
„Zločin proti volnému trhu“. Regulace potravin odsouvá Česko na východ
POTRAVINOVÁ REGULACE
Regulace zahraničních potravin pod rouškou potravinové soběstačnosti schválená sněmovnou stále nadzvedává ze židle odborníky a také politiky. Návrh totiž nyní míří do Senátu, kde je už teď podroben tvrdé kritice.
Podobně o snaze poslanců SPD, ANO, ČSSD, Trikolóry a KSČM hovoří i čeští potravináři nebo vinaři, kteří se obávají o svou budoucnost.
Zároveň se také rozjíždějí kroky k uvalení sankcí na Českou republiku za to, že chce zamezit volnému obchodu.
Novela zavádějící regulaci zahraničních potravin na úkor českých surovin vyvolala bouřlivou reakci ihned po svém schválení v Poslanecké sněmovně.
V současné úpravě by totiž v příštím roce muselo být v obchodech 55 procent českých potravin a do roku 2028 by rostl podíl o tři procentní body na celkových 73 procent.
Podle odborníků to ale povede jen ke zdražení ceny českých potravin z důvodu chybějící konkurence a také výpadku surovin na trhu. Protože v České republice se nemohou všechny produkty pěstovat po celý rok.
Echo24 , 22. ledna 2021
ZAMOŘENÁ ŘEKA
S podobnými nápady přitom přicházely východní státy, které chtějí zamezit zahraničním potravinám. Před čtyřmi lety tak rumunský parlament schválil úpravu, že v supermarketech bude 51 procent tuzemského prodávaného masa, ovoce, zeleniny či vajec. Pod pohrůžkou sankcí od Soudního dvora EU ale od tohoto nápadu Rumunsko ustoupilo.
Východní země ale tento druh zákonů zkoušely i dále. „K prošetřování neoprávněného zvýhodnění lokálních potravin došlo v případě Bulharska.
Komise Bulharsko vyzvala v květnu 2020 k odstranění diskriminačních opatření, tedy povinnosti obchodníků, aby vyhradili vybrané prodejní prostory pro domácí produkty, hlavně potraviny jako mléko, ryby, maso, vejce, med ovoce a zeleninu, a aby 90 procent mléčných produktů kupovali od domácích výrobců. Řízení s Bulharskem stále probíhá,“ řekl právník a společník advokátní kanceláře Forlex Pavel Říha.
Podobně Evropská komise vyzvala Slovensko v červenci 2020, aby odstranila diskriminační opatření v oblasti potravin, kdy obchodníkům přikázali zveřejňovat v propagačních materiálech nejméně 50 procent slovenských výrobků. I v tomto případě probíhá řízení.
I z těchto příkladů je tak patrné, že se Česká republika soudnímu řízení a případným sankcím nevyhne. „Dají se velmi rychle očekávat kroky ze strany Evropské komise, které mohou vyvrcholit pokutou České republice. Většinou jsou tyto kroky iniciovány na výzvu velkých obchodní řetězců, což se stalo také například na Slovensku,“ dodal Říha.
Echo24 , 22. ledna 2021
PROTEST?
Větší obava ale také panuje z důvodu možné obchodní války. Pokud by Česká republika chtěla regulovat zahraniční potraviny, tak by se případné odvetné akce z ostatních států mohly zaměřovat na produkty, kde by česká ekonomika mohla být citelně poškozena. „Zločin proti volnému trhu. Zločin vůči českému zákazníkovi.
Zločin proti pravidlům EU, který se nám tvrdě vrátí zpět, nejen na pokutách z Bruselu, ale třeba i v podobě protiopatření od ostatních. Například kvót či cel na naše auta. Doplatí na to celá ekonomika. Je to zločin, který ani nepomůže českým farmářům a sedlákům.
Jediným, komu pomůže, je Agrofert a několik velkých firem v okolí ministra zemědělství,“ uvedl europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra.
O jisté obchodní válce také mluví agrární analytik Petr Havel, podle kterého se na poli Evropské unie může hrát jen o zmírnění případné pokuty.
„K odvetným opatřením by došlo skoro určitě a navíc, by to nemuselo zasáhnout potraviny. Například Německo může říct, že nebude objednávat automobily ze Škody Auto jako v minulých letech.
Zjednodušeně řečeno, podpoříme 5 zemědělců a přijdeme o 1 až 2 procenta HDP určitým bojkotem,“ řekl pro Echo24 Havel.
K jeho slovům se přiklání i šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, podle kterého je jistota, že odvetná opatření přijdou. Lze je totiž odvodit od jasného vymezení velvyslanců osmi evropských zemí.
Informaci přinesly Hospodářské noviny, podle kterých zástupci Německa, Francie, Itálie, Nizozemska, Rakouska, Belgie, Polska a Španělska odeslali dopis, ve kterém se proti návrhu distancují a považují ho za jasnou diskriminaci zahraničních výrobků. Česká republika totiž v rámci Evropské unie souhlasila s volným obchodem.
„Lze tedy očekávat, že odvetná opatření přijdou velmi rychle. A nebudou se týkat potravin, ale průmyslových produktů, kde to bude českou ekonomiku bolet nejvíc,“ řekl pro Echo24 Prouza.
Echo24 , 22. ledna 2021
KORONAVIRUS
Kontrola potravin na trzích | Frank Bold
Vzhledem k intenzivní medializaci trhů očekáváme kontrolu živočišných produktů. Pravděpodobně přitom prodejci nesplňují např. požadavky na chlazení zboží.
Je povinností pořadatele začlenit požadavek na prodej z chladících boxů přímo do provozního řádu? Je možno zažádat si o nějakou výjimku, popř. kupovat si zboží na vlastní riziko (např.
podepsat prodejci prohlášení, že ho kupuji ochotně za těchto podmínek)? O věci s námi chce jednat potravinářská inspekce.
Zákon č. 110/1997 Sb. stanoví v § 16, že kontrolu výroby a prodeje živočišných produktů provádí veterinární správa, zatímco pokud jde o ostatní produkty, provádí ji Státní zemědělská a potravinářská inspekce.
V dotazu zmiňujete obavu ze znemožnění prodeje mléčných výrobků (=živočišný produkt), budu se tedy v odpovědi soustředit na dozor krajské veterinární správy.
Následně zmiňujete návštěvu potravinářské inspekce, zmíním tedy stručně i otázky, které by se mohly týkat její kompetence.
Konkrétní povinnosti při zacházení s živočišnými produkty stanoví zejména zákon č. 166/1999 Sb., veterinární zákon (další úpravu obsahuje např. zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách). Podle něj je provozovatel tržnice povinen (§ 25):
a) předložit krajské veterinární správě ke schválení tržní řád, pokud tento řád nebyl vydán formou nařízení obce. Tržní řád musí obsahovat veterinární a hygienické podmínky zacházení s prodávanými zvířaty a živočišnými produkty …
b) vést evidenci osob, které v tržnici nebo na tržišti prodávají zvířata nebo živočišné produkty, která obsahuje jméno, příjmení a místo trvalého pobytu nebo pobytu, jde-li o fyzickou osobu, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo pobytu a místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu, jde-li o podnikající fyzickou osobu, a obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, jde-li o právnickou osobu….
Je tedy nutné uvést v provozním (tržním) řádu veterinární a hygienické podmínky – zákon nespecifikuje míru jejich podrobnosti, pouhý odkaz na zákony by však veterinární inspekci nemusel připadat dostatečný; veterinární zákon na jiném místě odkazuje v otázce vymezení veterinárních a hygienických pravidel pro prodej zvířat a živočišných produktů v tržnicích a na tržištích na prováděcí právní předpis, v tom je však upraven pouze prodej syrového mléka (§ 13 vyhlášky č. 289/2007 Sb.) a nikoli již mléčných produktů. Je však možné, že tato úprava je uvedena např. v některém přímo použitelném předpisu
Evropských společenství. Zjišťovat tato nařízení však již bohužel není v našich možnostech.
Z uvedeného ustanovení navíc také může vyplývat povinnost nechat si schválit tržní řád krajskou veterinární správou. Tato povinnost je sporná s ohledem na následující:
Zjistili jsme, že provozní řád trhů byl vydán podle § 102 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., zákon o obcích. Takový dokument podle našeho názoru nelze považovat za nařízení obce. Podle § 102 odst.
3 zákona o obcích rada rozhoduje o záležitostech obce v samostatné působnosti, zatímco nařízení je podle § 11 zákona o obcích vydáváno v přenesené působnosti (přenesená působnost znamená výkon státní správy orgány obce).
Přenesenou působnost lze navíc vykonávat podle § 11 pouze na základě výslovného zákonného zmocnění (je otázkou, zda za takové zmocnění lze považovat už to, že veterinární zákon s takovým druhem nařízení počítá).
Ze zákona obci jako provozovateli tržnice také vyplývá povinnost vést evidenci osob, které prodávají živočišné produkty, to však uvádím spíše doplňkově. Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách zavádí povinnosti u „provozovatelů potravinářských podniků, kteří uvádějí potraviny na trh/do oběhu“.
Výkladem dovozujeme, že pravděpodobně půjde o výrobce a prodejce potravin. Je však možné, že se uvedené povinnosti budou vztahovat na každého, kdo zajišťuje uvádění potravin na trh (tj. že inspekce může klást požadovat nebo uvalovat sankce např. i provozovateli trhů).
ČZPI uvádí na svých stránkách následující:
Výroba a prodej potravin se považuje za provozování potravinářského podniku. „Potravinářským podnikem“ se rozumí veřejný nebo soukromý podnik, ziskový nebo neziskový, který vykonává činnost související s jakoukoli fází výroby, zpracování a distribuce potravin.
Tento zákon stanoví povinnosti pouze obecně:
§ 11 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách (1) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí potraviny do oběhu, je povinena) skladovat potraviny nebo suroviny v prostorách a za podmínek, které umožňují uchovat jejich zdravotní nezávadnost a jakost,c) uchovávat potraviny a suroviny při teplotách stanovených vyhláškou nebo deklarovaných výrobcem,
§13 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách
Provozovatel potravinářského podniku, který přepravuje potraviny a povinen používat jen k tomu způsobilé a vhodně upravené prostředky nebo přepravní prostory, které chrání potraviny před poškozením
Konkrétní požadavky (např. stanovenou teplotu) se nám nepodařilo dohledat (prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu jsou vydány zvlášť pro jednotlivé druhy výrobků; prováděcí vyhláška pro mléčné výrobky přitom možná ani neexistuje). Je však možné, že při současném prodeji dochází k porušování zákonných povinností.
Pro jiné než živočišné produkty vykonává dozor Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Povinnosti stanoví opět především zákon o potravinách, popř. další zvláštní zákony nebo přímo použitelná nařízení ES.
Oba tyto orgány mají pravomoc např. ukládat pokuty, zakázat prodej nebo nařídit opatření k nápravě (§ 3 odst. 4 písm. a) a § 5 zákona č. 146/2002 Sb., § 49 odst. 1 písm. g) a x) veterinárního zákona). Nedokážeme vyloučit např. ani zákaz trhů jako celku.
Jestliže máte možnost s některým z těchto orgánů povinnosti provozovatele tržnice prodiskutovat, doporučujeme využít této možnosti a o těchto otázkách se informovat předem.
Je pochopitelně možné, že požadavky uvedené inspekcí budou překračovat zákonné povinnosti, není však v našich silách tyto povinnost přesně vymezit.
Proto je dle našeho názoru vhodné se na tyto povinnosti raději informovat a podle těchto informací uzpůsobit provoz trhů.
Více bychom Vám patrně byli schopni pomoci teprve v situaci, kdy byste měli k dispozici rozhodnutí potravinářské inspekce. Tehdy bychom mohli posoudit, zda inspekce nepřekročila svou zákonnou pravomoc. To je již však, předpokládám, pro Vaše potřeby pozdě.
Souhlas kupujícího s prodejem za současných okolností prodejce, resp. provozovatele tržnice podle našeho názoru z těchto povinností nemůže vyvázat, zákon o potravinách ani veterinární zákon takové zproštění odpovědnosti neumožňuje (resp. jsme také ustanovení nenašli). Takový souhlas by mohl mít vliv např. při případné žalobě na náhradu škody na zdraví.
zákon o významné tržní síle
Při takovýchto ostrých výměnách názorů se však zapomnělo na ty, kdo o tom všem nakonec rozhodnou, totiž na spotřebitele. Až donedávna jsme skutečně byli svědky toho, že pro českého spotřebitele byla jediným argumentem cena.
Lidé tedy byli ochotni jíst nekvalitní potraviny plné náhražek a bylo jim celkem jedno, odkud potraviny pocházejí. Hlavně, když byly co nejlevnější. Tato doba je však pryč, přibývá spotřebitelů, pro které je kvalita potravin zásadním tématem.
Objevil se fenomén farmářských trhů, přibývá zákazníků, kteří nakupují přímo od výrobců. Kromě faktoru kvality zde jistě také sehrává roli nezanedbatelný národní či regionální patriotismus.
Do toho všeho na scénu přichází fenomén internetového prodeje potravin, který se ze stádia experimentování začíná překlápět do skutečného byznysu v řádu miliard.
Potřebujeme tento zákon?
Zbývá tedy otázka, zda skutečně potřebujeme zákon, který řetězcům přikáže, jak se mají chovat k dodavatelům s odůvodněním, že jinak hrozí snižování kvality potravinářských výrobků. O míře složení kvality potravin totiž nerozhodne žádný zákon, ale pouze a jedině preference spotřebitelů.
To ale platí i z druhé strany. Opravdu dává smysl argument prodejců, že chystaná novela zvedne ceny a trh zaplaví zahraniční výrobky? Podle mého soudu by se mohlo něco takového stát pouze v takové míře, v jaké to prodejcům dovolí spotřebitelé. A zdá se, že ti dnes opravdu hodně slyší na národní notu.
„Mysleli jsme to dobře“
Jak vidíte, udělat si jednoznačný názor na problematiku potravinářské legislativy v České republice není vůbec snadné.
Můj osobní názor je, že český trh je v tuto chvíli opravdu tak specifický, že na určitou přechodnou dobu nějakou legislativní úpravu potřebuje. Není to však v žádném případě dlouhodobé řešení.
Trvalé řešení může vzejít pouze z oboustranně výhodné dohody mezi výrobci a prodejci, bez zásahů státu.
Pevně tedy věřím v to, že zákon o významné tržní síle získá nakonec takovou podobu, která bude reflektovat potřeby a zájmy výrobců, prodejců i spotřebitelů.
Abychom zase někdy nebyli svědky roztomilých prohlášení podobných těm, které zazněly poté, co vyšly na povrch slabiny nového zákona o potravinách. Tehdy kdosi pronesl „Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky.
“ Já nepochybuji o tom, že to všichni myslíme dobře. Jen se tentokrát musíme postarat o to, aby to také dobře dopadlo.