Vysoké teploty venku jsou nebezpečné. jak je zvládnout?

6. 06. 2012 12:00

Obrázky: 3

Slunce pálí a rtuť na teploměru se šplhá nebezpečně vysoko. Člověk by nejraději ležel u vody, ale musí jít trénovat, protože o víkendu ho čekají důležité závody. Je mu horko, ale chlácholí ho vidina vychlazeného piva, až se z tréninku vrátí. Jenže co kůň? Je mu taky horko? Nebo to koně berou jinak?

Na rovinu: pokud je jezdci horko, koni bude ještě tepleji. Proč? Je to jednoduché – koně jsou zvířata stvořená pro život v mírném klimatu, dokážou velmi dobře udržovat teplo v těle a ne naopak. Pokud kůň a člověk středně těžce pracují v horkém počasí, kůň se může přehřát už za 17 minut; člověku to bude trvat 3-10x déle.

Kůň má totiž na svoji masu hmoty poměrně malý povrch těla a díky tomu z něj do prostředí odchází málo tepla. Navíc má oproti člověku mnohem více svaloviny, která při práci tvoří teplo jako odpadní produkt, takže už sebemenší pohyb ho docela zahřeje.

Pokud k tomu připočítáme tukovou vrstvu a srst, je jasné, že kůň se skutečně zbavuje tepla hůř.

Rozžhavená mašina..

… skoro tak vypadá kůň, který musí běhat v teplém počasí. Je naprosto normální, že se kůň po chvíli pohybu takzvaně zahřeje, i když je kolem chladno. Jeho pracujícími svaly se rozproudí krev a ta s sebou kromě kyslíku a živin přináší teplo.

Další teplo vzniká „jenom‘ tím, že svaly pálí energii a pracují; až 80 % spálené energie má podobu tepla! Během práce se kůň zahřeje o 1-2 °C (taková provozní teplota…) – takže pokud mu v tuto chvíli změříte rektální teplotu, bude to skoro 40 °C.

Jenže bylo zjištěno, že uvnitř svalů je v tuto chvíli skoro 43 °C! To už je teplota, při níž dochází k denaturaci bílkovin, dalo by se říct „rozvaření‘. Aby k tomu nedošlo, musí se svaly umět účinně chladit.

Na druhou stranu není kůň jako kůň. Podle jednoho výzkumu, kde vědci porovnávali koně 7-8leté a koně asi 15leté, se starší koně rychleji zahřáli na „provozní teplotu‘, a to už za 16 minut oproti půl hodince koní mladších.

To ale není nic pozitivního: příčinou je méně tekutin v krvi starších jedinců a tím i méně účinné chlazení, rychlejší nástup dehydratace při pocení a zbytečně zrychlená činnost srdce při pumpování krve po těle.

Pro letní dny je třeba myslet na to, že starší koně se snáze přehřejí; to platí ale i pro koně nemocné, jinak oslabené nebo naopak velmi mladičké. A pro koně dehydratované, kteří z nějakého důvodu nepijí či pijí málo.

Ale pojďme k tomu chlazení, protože bez toho byste si na koni moc nezajezdili. Jakkoli je kůň starý, aby se při práci nepřehřál, musí se umět průběžně chladit, musí mít účinnou termoregulaci.

Všechna ta voda

A termoregulace – stejně jako ústřední topení nebo klimatizace – závisí na vodě. Když je chladno, termoregulace udržuje teplo v těle: sníží se prokrvení kůže, zvýší izolační vrstvy, například se vzpřímí srst. Naopak v horku je nutné teplo z těla odvádět do prostředí.

Dělá to ten stejný systém, ale „naopak‘: kůže je lépe prokrvená, snižují se vrstvy izolace a – hlavně – se produkuje pot, který ochlazuje tělo vypařováním. To je hlavní strategie chlazení koní.

A aby se mohli dostatečně potit, musí mít dostatek tekutiny v krvi, která odtud přejde do potních žláz a z nich ven z těla.

Koně mohou potem ztratit až 15-20 litrů za hodinu v suchém horku a až 30 l ve vlhkém horku.

Zajímavé jistě je i to, že koně mohou potem ztratit až 15-20 litrů za hodinu v suchém horku a až 30 l ve vlhkém horku. Ve srovnání s člověkem kůň v pocení pokulhává: zatímco je tento způsob chlazení u koní účinný pouze z 25-30 %, u člověka je to až 50 %.

A navíc – když je vlhko, pot se špatně vypařuje, takže přestože kůň ztrácí kvanta vody, příliš se neochladí. Koně tedy ztrácejí v horku více tekutin, než je nutné, a snadno dojde k jejich dehydrataci. Kromě toho je koňský pot koncentrovanější než lidský – obsahuje hodně solí, takzvaných elektrolytů.

I ty jsou v těle potřebné a pocením je kůň nenávratně ztrácí.

Z obecného hlediska je jasné, že pokud má kůň v létě pracovat a nekomplikovat si život přehřátím, dehydratací či elektrolytovou nerovnováhou, je třeba dodržovat určitá pravidla, díky kterým se jeho rozpálené tělo bude dodatečně chladit – a díky kterým si bude kůň schopen v těle „nastřádat‘ více vody do zásoby.

1. Upravte si jezdecký režim

Koně špatně snášejí práci v horku, největší problém pak mají, když je zároveň i vlhko. Špatně se chladí a navíc ztrácejí mnoho cenných tekutin a elektrolytů. Je proto vhodné přizpůsobit počasí práci a ježdění.

Můžete s koněm během skutečně extrémního počasí jednoduše nepracovat a pouze ho necháte v klidu postávat na stinném místě pastviny či výběhu, popřípadě mu umožníte vstup do dobře větraného přístřešku. Koně v horku sami vyhledávají stín, proudění vzduchu a úkryt před hmyzem.

Ale samozřejmě ježdění se úplně vzdávat nemusíte. Vyhněte se však rozpálené části dne a jezděte ráno nebo večer. Ráno bývá chladněji, ale je vyšší vlhkost vzduchu; naopak večer je vzduch sice sušší, zato teplejší.

Takže kdy? Porovnáním reakcí koní na obě podmínky bylo zjištěno, že koně lépe zvládají ranní situaci. Pokud tedy chcete v horkém létě udělat něco pro jejich pohodu a zdraví, přesouvejte větší aktivity do ranních hodin, ideálně tak do půl deváté.

Činili a činí tak i organizátoři velkých jezdeckých akcí, například Olympijských her v Atlantě!

Pokud se přece podaří vydat se na práci s koněm v horku, upravte si aspoň svůj „jezdecký plán‘:

• Zkraťte celkovou dobu ježdění, klidně o třetinu či polovinu. Udělejte, co je skutečně nutné, a konec.
• Pracujte celkově pomaleji, vyhněte se velkým požadavkům. Opravdu hodně se dá udělat i v kroku či klusu! Kromě toho pomalejší práce je i šetrnější ke končetinám koně, když je letní zem vysušená na beton.
• Před vlastní prací koně věnujte velkou pozornost zahřívací fázi. Zní to paradoxně, ale přestože je kůň rozpálený od slunce, je třeba ho „zahřát‘ pohybem; pouze tak se zajistí, že do každého pracujícího svalového snopečku nateče dostatek krve, které ho nejen důkladně vyživí, uvolní a zahřeje na provozní teplotu (při níž i lépe odolává přehřátí!), ale bude ho také mnohem účinněji ochlazovat. Skutečně postupně zvyšujte nároky, věnujte dostatek času vykrokování, uvolnění a protažení, vyklusání a pomalému nacválání – je-li to pro vaši plánovanou práci potřeba; myslete na to, že tělo koně se musí postupně vyrovnávat s prací i s horkem.
• Během práce koni dávejte skutečně časté přestávky v podobě vykrokování na volné otěži. Pokud jste v terénu na delší vyjížďce, velmi pomůže průběžně koně chladit třeba brouzdáním potoka nebo zapomenuté louže. Nebojte se koně nechat průběžně i napít!
• Velký důraz klaďte na důkladné „vychladnutí‘ po práci – pořádně vykrokovat, povodit. Je nutné, aby se tep i dech koně vrátil do normálu, což v horku může trvat i pár hodin! I v tuto chvíli můžete vypohybování kombinovat se stříkáním nebo oplachováním koně či postáváním ve vodě. Je zajímavé, že podle novějších poznatků hodně zahřátým (!) koním nevadí polévání celého těla chladnou vodou; když při pokusech na koně lili vodu o teplotě 13 °C, z koně tato voda tekla už o teplotě 24 °C – rozpálené tělo koně ji za takovou chvilku zahřálo o více než 10 stupňů! Určitě však na zpoceného koně nedávejte v horkém počasí odpocovací deku – představuje další izolační vrstvu navíc a kůň se nebude moct dobře zbavovat přebytečného tepla. Více o chlazení koní najdete v článku Tepelný stres 2.
• Po práci se nebojte koni dát napít, a pokud je třeba, doplňte mu i ztracené elektrolyty. Až ho vypustíte zpět na pastvinu nebo do výběhu, zajistěte, aby ještě chvíli pobýval ve stínu a na dobře „větraném‘ místě. To stejné platí pro případ, že se kůň vrací do stáje!

2. Připravte koně na práci v horku

Myslete na to, že kůň se hůře vyrovnává s teplotním stresem (což je právě horké letní počasí), když je v psychické a fyzické nepohodě. A naopak: psychicky vyrovnaný kůň v dobré fyzické kondici bude s nepříznivým počasím mnohem lépe a úspěšněji bojovat s výrazně menšími negativními důsledky.

Proto už od jara pracujte na dosažení dobré fyzické kondice svého koně, nadýchejte ho zpočátku pomalou prací ideální prováděnou aspoň ob den, kterou budete postupně prodlužovat. Vkládejte pak do ní klusové a později i cvalové intervaly, přecházejte k náročnějšímu terénu.

Tělo koně se naučí lépe využívat dostupné živiny a kyslík, svaly se začnou dobře poměřovat se vznikajícím teplem, budou se proti němu lépe chránit a zvládnou ho účinněji odvádět do prostředí.

Jakmile přijde skutečně horké počasí, budou mít větší potenciál ho zvládnout, i když byly trénovány ve výraznějším chladnu.

Tři týdny musí být tělo vystavováno dostatečnému podnětu, na který si má zvyknout a kterému se má přizpůsobit.

Další velmi důležitý aspekt přežití horkého léta je aklimatizace. Je to vlastně změna termoregulačního režimu ze stavu „chráním si teplo‘ na stav „zbavuji se tepla‘.

Ta probíhá za velkého přispění mnoha hormonů v těle a trvá nějakou dobu.

Obecně se mluví o třech týdnech; tři týdny musí být tělo vystavováno dostatečnému podnětu, na který si má zvyknout a kterému se má přizpůsobit (= horko, nebo horko+vlhko).

Samozřejmě nejlepší je aklimatizace pozvolná, kdy se na jaře postupně otepluje počasí a kůň se tomu postupně přizpůsobuje.

Ale kde že jsou ty ideály! Může se stát, že se oteplí náhle, že za jeden den teploty vyskočí i o více než deset stupňů. V takové dny není dobré s koněm pracovat.

Pokud pak vysoké teploty přetrvávají, je dobré aspoň několik dní pracovat lehce, než se vrátíte k větší zátěži.

Náhlá změna teploty se může týkat například sportovců, kteří jedou závodit do jiných klimatických poměrů – nebo prostě jen chcete s koněm závodit či jinak pracovat a horkému počasí se přitom nevyhnete.

Ono totiž není dobré trénovat koně ráno či večer, kdy je chladněji, a pak jet na závody, které se konají během horkého dne.

I trénink musí probíhat v horku, aby si tělo na tuto situaci zvyklo a dokázalo se s ní vyrovnat.

Jak tedy připravit koně na to, že bude muset podávat výkony v horkém počasí? Tady je pár tipů:

• Pokud je ještě chladno, můžete pracovat s lehčí dekou na koni, která bude simulovat působení tepla.
• Jakmile přijdou teplé dny, můžete zpočátku jeden den jezdit ráno, další den přes den. Postupně budete denní práci prodlužovat a zvyšovat.
• Když už je horko, doporučuje se, aby kůň v těchto ‚horkých‘ podmínkách trávil aspoň 4 hodiny denně nejméně 5 dní v týdnu ideálně po dobu tří týdnů. Vždy druhou hodinu této doby s ním můžete pracovat. Zbytek horkého dne může kůň trávit ve stínu nebo v chladnějším prostředí například dobře větrané stáje.
• Nejlepší je pro rozvoj termoregulace středně těžká práce, která rozptýlí teplo vyrobené ve svalech po těle, aby se rychleji dostalo do prostředí.
• Pokud pracujete v horku, podávejte po práci více vody a elektrolytů. Dobré je přikrmovat ho namočenými řepnými řízky, které mají schopnost držet více vody ve střevech, odkud ji tělo může v případě ztráty pocením čerpat.
• Koně je dobré naučit, aby přijímal vodu s rozpuštěnými elektrolyty. Je třeba začít malým množstvím solí ve vodě, aby si kůň zvykl na chuť a pak postupně během dní a týdnů zvyšovat, až se dosáhne doporučené dávkování.

Vše kolem..

Ale horko není jen práce. Letní období se může na zdraví a pohodě projevit i jinak a je dobré, když tomu umíme trochu čelit. Myslete například na to, že když je teplota prostředí nad 35 °C, koně přestávají tolik žrát a může se to projevit na výživném stavu či výkonnosti. V tuto dobu jim lze dodávat energii v poněkud koncentrovanější podobě, například přídavkem tuků.

Důležité je hlavně nahrazovat ztráty vody a elektrolytů. Myslete na to, že i když mají koně stále vodu, je třeba kontrolovat, zda skutečně pijí dost. Voda může být příliš teplá, nechutná, stará… S pocením se ztrácejí i cenné elektrolyty, takže nezapomeňte je doplňovat taky. Vždy jich však dávejte tolik, kolik kůň skutečně potřebuje – ne více!

Přestože jsou koně zvířata výborně uzpůsobená chladu, i v letním počasí mohou s trochou správné péče bez problémů podávat požadované výkony – a vy si užijete letních prázdnin nebo dovolené v sedle bez starostí a komplikací.

Zajímavé informace k tématu:

Teresa Pitman: Summer Riding: When the Rider is Hot, the Horse is Hotter, TheHorse, 7/2010, článek č. 16625 Texas A&M University Systém: Hot Weather Calls for Cool Care of Your Horse, The Horse, 07/2011, článek č. 18611 Natalie DeFee Mendik: Older Horses: Decreased Thermoregulation During Exercise, The Horse, 07/2011, článek č.

18577 Eryn Ryder: Stay Cool: Helping Horses Adjust in Extreme Heat, The Horse, 04/2006, článek č. 7356 Christa Lesté-Lasserre: Equine Heat Tolerance Parameters Examined in Study, The Horse, 04/2009, článek č. 14793 Marcia King: Cool Aid: Beating the Heat With Working Horses, The Horse, 07/1999, článek č. 350Jennifer O.

Bryant: Summer Heat Too Hot to Handle?, The Horse, 04/2008, článek č. 11593

Nancy Zacks: 'Soapy' Protein in Horse Sweat Evolved to Dissipate Heat, The Horse, 06/2009, článek č. 14345

• 
• 
• 

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: .

Těhotenství v létě? 8 tipů, jak to zvládnout

Teplota na teploměru neúprosně stoupá a vy máte pocit, že s těhotenským bříškem vám léto dává spíš zabrat, než že byste si ho užívala? Přinášíme pár tipů, jak si přece jen ulehčit a těhotenství v létě zvládnout.

Těhotenství v létě? Je to makačka

Především v posledním trimestru se objevuje řada zdravotních nepříjemností, které nás mohou potrápit a vysoké teploty našemu pohodlí zrovna nepřidávají.

Řeč je hlavně o otékání nohou, ale i rukou, točení hlavy, únavě, nespavosti, nechutenství či střevních potížích. Po tomto výčtu vás jistě napadne, zda si můžete jako těhotná léto vůbec užít.

Samozřejmě, že to jde, jen to chce dodržovat určité zásady.

1. Procházky ráno a večer – Pokud se chystáte ven, raději volte dobu, kdy není to největší horko. To bývá zpravidla od 10 dopoledne do 16 hodin odpoledne. V této době se vyhýbejte přímým slunečním paprskům.
2. Příjemné ochlazení – Zkuste si dát studený hadr na hlavu, nebo na zápěstí či zátylek. Osvěží vás i vlažná sprcha.  
3. Plavání se nevyhýbejte – Ani s bříškem se nemusíte vyhýbat plavání. Ba naopak. Uleví vašim bolavým zádům a pomůže vám se efektivně protáhnout. Jen si pohlídejte kvalitu vody, do níž se chystáte vstoupit. Kvůli možným infekcím nejsou vhodné přírodní vody, kde mohou být sinice apod. Ale ani chlorovaný bazén není to nejlepší. Ideální je proto domácí bazén, případně takový, který je schválený pro těhotné ženy. Případně si lze vzít tampón určený na koupání.
4. Nohy nahoru – A to doslova. Snažte se nohy dávat co nejčastěji přes den nahoru tak, aby z nich mohla snadno proudit krev. Zamezíte tak nepříjemným otokům. Rozhodně se vyhněte tomu dávat nohu přes nohu. Také se nestyďte dát si šlofíka. Máte na to nárok a dvacet minut spánku vás krásně osvěží a nabije energií.
5. Pozor nejen na sladkosti – V těhotenství se ozývají různé chutě. Raději ale zapomeňte na zmrzlinu, maso či párky někde u stánku, či majonézové saláty a chlebíčky. Těhotné ženy jsou náchylnější k listerióze, která je navíc v tomto stavu nebezpečná pro plod. Užívejte si raději nabídku sezónního ovoce, které vás zároveň příjemně osvěží. 
6. Pohodlí především – Noste lehké a vzdušné oblečení z přírodních materiálů, jako je například len, bavlna či hedvábí. Nebudete se nepříjemně potit tak jako v umělých materiálech.
7. Pití je základ – Nezapomínejte na pravidelný pitný režim, ale na druhou stranu to ani nijak extrémně nepřehánějte, aby nedocházelo k zavodňování organismu. Kvůli ztrátě minerálů a solí můžete zkusit jemně sycené minerálky anebo iontové nápoje.
8. Na opalování raději zapomeňte – Organismus je v těhotenství náchylnější na přehřátí, a to hrozí i miminku v bříšku. Nevystavujte se proto přímému sluníčku příliš dlouho. Kůže je navíc v této době citlivější, proto je zapotřebí ji mazat krémem s vyšším ochranným faktorem, než jste obvykle zvyklá.

A když už vás bude sluníčko hodně štvát, zkuste svou pozornost zaměřit třeba na přípravu výbavičky pro miminko. Co všechno pro miminko do začátku pořídit? Co bude opravdu potřebovat? Tipy najdete v našem předchozím článku.

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com

10 tipů, jak zvládnout horka. Podívejte se | Zdraví | Lidovky.cz

PRAHA Česko v pondělí zažívá extrémní počasí. Teploty šplhají až k 38 stupňům Celsia. Vedra komplikují život především seniorům a nemocným lidem, ohrožují ale také děti nebo řidiče. Naprosto všichni by přitom měli dbát na dostatečný přísun tekutin. Přečtěte si deset tipů, čeho se vyvarovat a co naopak dělat při vysokých teplotách.

1) Držte se ve stínu„Uvedl bych všeobecně známá doporučení. Snažit se nevystavovat jakýmkoliv extrémním podmínkám. Pokud už je nutné opustit klimatizovanou nebo chladnou místnost, tak se držet ve stínu, určitě dát pozor na dehydrataci, zajistit dostatečnou dávku tekutin,“ uvedl pro server Lidovky.cz vedoucí lékař akutní kardiologie Nemocnice Na Homolce Petr Ošťádal.

2) Pijte, hlavně voduPodle Ošťádala není jednoznačně jasné, že studené nápoje jsou horší než teplé. Každopádně je ale podle něj nutné vyhnout se močopudným nápojům, jako je káva a čaj.

„Doporučuji pít především vodu, naopak nevhodné jsou alkoholické nápoje,“ řekl Ošťádal. Příjem je podle něj závislý na množství ztrát tekutin. Nelze uvést určité množství jednoduše pro všechny lidi.

„Ten, kdo se pohybuje nebo vykonává práci a má tak větší ztráty, potřebuje větší příjem tekutin. Určitě ale u všech mluvíme v řádu litrů,“ upřesnil lékař.

3) Při nevolnosti se okamžitě napijteV případě, že se vám motá hlava a není vám dobře, je nutné okamžitě přejít do chladnější místnosti, snažit se doplňovat tekutiny, nebýt na přímém sluníčku.

4) Řidiči, udělejte si více přestávekV neklimatizovaném autě může být teplota vysoká. „Opět je potřeba dostatek tekutin. Vysoká teplota může vést i k rychlému vyčerpání a menší koncentraci. Je tedy dobré dělat častěji přestávky,“ popsal Ošťádal.

Omezit tělesnou zátěž a nepobývat na přímém slunci v poledních a odpoledních hodinách. Nenechávat děti, ale i zvířata, na přímém slunci, zejména ve stojících automobilech. Děti do 20 kg by měly vypít 1,5 až 2 l nápojů denně, starší děti a dospělí kolem 3 l denně. Není vhodné pít ledově vychlazené nápoje. Při použití klimatizace udržovat teplotní rozdíl mezi venkovním a klimatizovaným prostředím maximálně kolem 5 stupňů. Věnovat zvýšenou pozornost malým dětem, nemocným a starším občanům. Z důvodu zvýšeného nebezpečí požárů kdekoliv v přírodě nerozdělávat oheň, nekouřit, vyhnout se používání přenosných vařičů i jiných zdrojů otevřeného ohně. Zdroj: ČHMÚ

5) Hlídejte si léky, které berete„Rizikové skupiny jsou především senioři a pacienti, kteří berou léky s močopudným efektem, a tím pádem snižují obsah tekutin v organismu.

Tady je další riziko, a to takzvaného minerálového rozvratu, kdy dojde k disbalanci v hodnotách minerálů v krvi – sodíku nebo draslíku.To může vést k výskytu dalších komplikací, například arytmií.

Opět je důležitý dostatečný příjem tekutin,“ popsal Ošťádal.

6) Noste vhodné oblečeníVhodné oblečení do horka? Bavlněné nebo lněné a prodyšné. Nevyhýbejte se dlouhým rukávům – pokud je oblečení volné a z dobrého materiálu, ochrání vás před horkem a spáleninami. Důležitá je i pokrývka hlavy, zejména pro děti.

7) Hlídejte pitný režim dětí

‚Obecně je to s dodržováním pitného režimu u dětí špatné. Matky na něj nedbají. Přesný příjem tekutin má být vypočítaný podle věku a váhy dítěte,‘ řekla serveru Lidovky.cz dětská lékařka MUDr. Ivana Rymešová. V horku je pro děti nejvhodnější vlažný neslazený ovocný čaj, případně minerální voda.

8) S dětmi na koupaliště nechoďte‚Já bych výlet k vodě nedoporučovala,‘ říká Rymešová. Voda je často napadena sinicemi a pro citlivou dětskou pokožku je velmi nebezpečná. Zvlášť malé holčičky mohou mít ze špinavé vody zdravotní problémy. ‚Děti můžete koupat doma v bazénku, který je určen jen pro ně,‘ doporučuje lékařka.

9) Jezte lehká jídlaV horku se vyvarujte těžkým smaženým a tučným jídlům. Ani smetanová zmrzlina na koupališti není vhodná. Zkuste zeleninové nebo ovocné saláty, polévky nebo lehké rizoto. Lidé nemusí jíst tak často jako v zimě. Postačí jíst třikrát za den.

10) Chraňte se opalovacími krémyVrstva ozonu je v současné době velmi nízká, varují klimatologové. Celkové množství ozónu bylo v neděli naměřeno 283 D. U., což je 13 % pod dlouhodobým průměrem, a tedy extrémně podprůměrný stav, uvedl Český hydrometeorologický ústav. Chraňte se proto opalovacím krémem s vysokým faktorem a pokud to půjde, držte se ve stínu.

Jak přežít s dětmi horké počasí

Úvod  ›  DĚTI Předchozí článek   Další článek

Teploty lámou rekordy a tropické počasí zatěžuje zejména malé děti. Jak s nimi zvládnout vysoké teploty, ochránit je a na co si dát pozor.

Horké počasí a vysoké teploty mohou být nebezpečné zejména pro miminka a malé děti. Rychle ztrácí tělesné tekutiny prostřednictvím dýchání, takže může snadno dojít k dehydrataci. Ve vedrech musí děti pravidelně pít, nosit lehké oblečení a zůstávat ve stínu.

Varovné symptomy dehydratace

Pokud se následující varovné signály objeví u vašeho dítěte, je nutné okamžitě zasáhnout a odvézt dítě k lékaři nebo do nemocnice:

• Nechce jíst nebo pít.
• Je nadměrně spavé.
• Je podrážděné a plačtivé.
• Má méně mokrých plenek.
• Má horkou a suchou pokožku.
• Má suchá ústa.
• Tělesná teplota se blíží čtyřiceti stupňům.
• Zvrací, nebo má průjem.
• Objevuje se u něj náhlý vzestup teploty.

Pitný režim dětí

K tomu, abyste předešli dehydrataci u dítěte, je potřeba nabízet dítěti co nejčastěji pití. Pokud je dítě kojené, je potřeba častěji jej krmit.

Kojencům krmeným z láhve nabízejte kromě mléka i převařenou vodu. Převařená voda je ideálním nápojem i pro malé děti, které by měly popíjet pravidelně v průběhu celého dne.

Nikdy však dítěti nenabízejte studenou vodu, nápoj by vždy měl mít pokojovou teplotu.

Strategie proti horku

V horkém počasí je lepší zůstat uvnitř, ale pokud musíte jít ven, oblečte dítěte jen plenky, lehké tričko a lehký klobouček. Používejte dětský opalovací krém a obnovujte jeho vrstvu v průběhu celého dne. Na tvář, ruce a nohy dítě nepoužívejte zinkový opalovací krém.

Ten může vyvolat reakci především u děti mladších půl roku. Podávejte dítěti množství tekutin. Dětská pokožka je tenká, nemá tak silnou přirozenou ochranu proti slunci jako pokožka dospělých, takže se spálí mnohem rychleji. Děti mladší dvanácti měsíců potřebují zůstat zcela mimo dosah slunce. Udržujte dítě co nejvíce ve stínu.

K ochlazení dětského tělíčka je nejlepší vlažná koupel.

Nechte dítě spát na nejchladnějším místě vašeho domu a ujistěte se, že s ním v místnosti nejsou žádná domácí zvířata. Umožněte vzduchu, aby proudil kolem spícího dítěte (odstraňte z postýlky plyšáky, mantinely a další podobné předměty).

Nenechávejte spát dítě v kočárku, kde je větší horko než v postýlce. Pověste přes židli nebo do okna mokrý ručník, který ochladí vzduch v místnosti. Pokud používáte větráky, nemiřte s nimi přímo na dítě.

Nedávejte dítěti do postýlky polštář, do kterého se může zabořit.

Cestování v horku

Pokud musíte v horku cestovat, podnikejte cestu v nejchladnější části dne. Při jízdě buď používejte klimatizaci, nebo nechte okna auta naplno otevřená. Klimatizace by však nikdy neměla být nastavena na příliš nízkou teplotu.

Méně než čtyřiadvacet stupňů ohrožuje zdraví dítěte. Do auta oblečte dítě lehce, ale pokud má nahé ruce a nohy, zakryjte je. Nikdy, za žádných okolností, nenechávejte dítě samotné v autě.

K prudkému zvýšení teploty uvnitř auta není potřeba ani tropických teplot.

Potničky

Potničky jsou drobné červené pupínky, které někdy mohou vypadat jako drobné puchýřky. Jsou běžné v horkém počasí zejména na těch částech těla, která zůstávají neustále vlhká, jako je oblast pod plenkami nebo pod bradou. Ideální pro ošetření zadečku je zinkový krém, pomůže také pokud budete dítěti měnit oblečení co nejčastěji a dopřejete mu vlažné koupele.

Test: Podvádí vás?   Nejoblíbenější zdravotní výmluva? Geny!

5 tipů, jak pomoci kočce zvládnout extrémní horko | v magazinu zoohit

Mnozí z nás jistě nevěděli, že dokonce i kočky mohou v létě při extrémních teplotách dostat úžeh! Na první pohled je zřejmé, že tímto mohou trpět bezsrsté kočky jako sphynx.

Proč se to ale týká i koček se srstí? Na nose, uších a břiše je srst méně hustá než na zbytku těla. Nadměrné vystavení slunci může na těchto částech těla může vést k zánětu kůže.

Zvláště vysoké riziko úžehu mají kočky se světlou srstí nebo krátkosrsté kočky.

Prvními příznaky spálení pokožky jsou zarudnutí kůže, zvýšená citlivost na bolest a silné svědění. Ve vážnějších případech se může objevit nevolnost a bolestivé kožní rány s puchýřky.

Chraňte svoji kočku před spálením od slunce a na ohrožená místa na těle použijte opalovací krém s vysokým faktorem ochrany. Při výběru vhodného opalovacího krému je třeba dbát na to, aby nebyly v přípravku použity žádné dráždivé složky, jako jsou parfémy nebo alergeny.

V horkých letních dnech potřebují kočky větší množství čerstvé pitné vody. Pokud vaše kočka pije příliš málo, hrozí jí dehydratace. Chcete-li kočku v horkých dnech motivovat k pití, můžete zkusit následující triky:

• Po celém domě nebo bytě rozmístěte několik misek s vodou nebo fontány na pití.
• Vodu denně vyměňujte.
• Nádoby na vodu v zahradě podněcují mnoho venkovních koček k pití mimo vlastní domov.
• Každá kočka bude mít radost z nesoleného kuřecího nebo hovězího vývaru.
• Suché krmivo doplňte mokrým krmivem s vysokým obsahem vody.

Misky na vodu v zahradě pobízejí mnoho koček, aby se ochladily a pily vodu v horku.

V letních měsících se tmavé podlahy a asfaltové plochy silně zahřívají, takže na ně naše kočky mohou jen stěží vstoupit. Aby zůstala podlaha příjemně chladná, můžete na ni umístit světlé nebo navlhčené ručníky či deky. K ochlazení jsou také vhodné chladící rohože nebo stinné místo pod slunečníkem.

Pokud máte domácí kočku, můžete také v noci nebo brzy ráno otevřít okna a důkladně provětrat byt. Během dne je vhodné zatemnit okna žaluziemi nebo závěsy. Tak zůstane pokojová teplota pro Vás i Vaši kočku příjemná i v horkých letních dnech.

Kočky nemají k vodě vždy nejlepší vztah. Během letních veder se však tento vztah může rychle změnit. Nabídněte své kočce více možností, jak se v horku zchladit:

Venkovní kočky se mohou těšit například na osvěžující brouzdaliště nebo na zahradní postřikovač. Čistě domácí kočce můžete na druhé straně nabídnout chladnou koupel nebo navlhčený ručník.

Kostky ledu jsou také chutným způsobem, jak kočku zchladit. Aby to bylo pro Vaši kočku ještě zajímavější, schovejte doprostřed ledových kostek pamlsek.

Klíšťata a roztoči milují léto a vysoké teploty. Během této doby se proto ve větší míře vyskytují venku v trávě a na stromech. Tito paraziti mohou na Vaši kočku přenášet nebezpečné infekční nemoci. Je proto velmi důležité chránit venkovní zvířata pomocí účinné ochrany proti parazitům již na jaře.

V závislosti na si spektru a době působení můžete vybrat mezi různými formami podávání:

• • Obojky snižují počet přisátých klíšťat. Účinek obvykle trvá několik měsíců.
  • Na krk kočky se aplikují kapky (spot-on), takže přípravek se rozšíří do srsti kočky.
  • Tablety se podávají perorálně a způsobují, že paraziti po přisátí odumřou.

Kdykoli můžete požádat veterináře o informace o složkách, dávkování a možných vedlejších účincích těchto ochranných prostředků.

Běhání v horku: tipy jak zvládnout běh ve vedru a vysokých teplotách

Cest, jak si zvyknout na vysoké teploty, je docela dost. Ale jen jedna může být nejefektivnější. Překvapivě má mnoho společného s koupelnou a vanou plnou horké vody. Zní to jako docela příjemná cesta, jak se připravit na závody v nepříjemném horku, co říkáte?

Cest k adaptaci na vedro je spousta, jedna je ale příjemnější než ostatní.

Profimedia.cz

Vědci z University of Brighton zkusili několik různých způsobů, jak se lze připravit na vysilující sportovní výkon ve vysokých teplotách, a dospěli k velice pohodlnému výsledku. Naložte se do vany a hoďte se do klidu. Stačí dodržet určitá pravidla.

Vysoké teploty provázející léto a v posledních letech nejen toto roční období, spouští v lidském organismu určité změny. Lidské srdce pumpuje více krve k povrchovým vrstvám kůže, aby tělo ochladilo na optimální úroveň. Pomáhá to, udržíme si stálou tělesnou teplotu, ovšem platíme za to někdy i dost vysokou cenu: únava, vyčerpání, bolesti hlavy…

Dříve se laborovalo s přesvědčením, že před závodem ve vedru pomůže předchozí ochlazování (tzv. precooling), což zahrnovalo ne vždy úplně příjemné popíjení ledově vychlazených nápojů a podchlazování povrchu těla před výkonem. Logika zde říkala, že vnější vysoké teplotě tak bude trvat déle, než zahřeje tělo nad únosnou mez.

Jinou strategií bylo prostě si na vedro zvyknout, tj. po dlouhé dny a týdny pozvolna a postupně tělo připravovat na práci za vyšších teplot.

Organismus tak měl možnost skutečně se přizpůsobit a běžec se nemusel spoléhat na vnější okolnosti desítky minut až minuty před startem. Nevýhodou je samozřejmě relativní pomalost takového procesu.

Adaptované tělo se pak začíná potit dříve a více, čímž výrazně omezí nárůst tělesné teploty a uleví také srdci.

Výzkumníci ovšem byli také zvědaví, zda by tyto dva přístupy bylo možné zkombinovat a dosáhnout tak synergického efektu. V Britském Brightonu zkoumali devět rekreačních běžců (z toho jednu ženu), kteří nebyli aklimatizovaní na vedra. Teplota vzduchu v laboratoři byla při testovacím běhu vždy 32 °C.

Prvním úkolem bylo uběhnout na páse pět kilometrů za maximální možné rychlosti. Před dalším pokusem použili vědci zchlazení namáčením rukou do nádrže se studenou vodou, použitím chladících vest a spodního prádla s ledem.

Předchozí výzkumy ukázaly, že chladící doplňky jsou mnohem efektivnější než nutit sportovce pít ledové nápoje, takže od „vnitřního‘ chlazení bylo tentokráte upuštěno.

Po 20 minutách zchlazování provedli probandi opět kontrolní běh na pět kilometrů na maximum.

V dalším pokusu byli běžci postupně aklimatizováni na vedra. Proces spočíval ve vyhřátí laboratoře až na 37 °C a tréninku na rotopedu za zvyšujícího se tempa po dobu 90 minut, a to každý den po dobu pěti dnů. Na konci experimentu měli běžci za úkol opět uběhnout pět kilometrů na maximum.

Poslední experiment proběhl s běžci už aklimatizovanými na vedro, navíc byl ale před výkonem proveden precooling. Ledové vesty, spodky a ruce v ledové vodě. Následoval další testovací závod na pět kilometrů. Jaké byly výsledky?

Podle očekávání byly nejslabší výkony zaznamenány u běžců, kteří se na výkon za vysoké teploty nepřipravili vůbec. Znatelného zlepšení kolem 4 % bylo dosaženo zchlazením, ledováním. Dlouhodobější aklimatizace na vedro ovšem docílila zlepšení v průměru o 6,5 %.

A co je asi nejzajímavější na celém experimentu: Nepotvrdil se předpoklad, že kombinace obou přístupů, tedy aklimatizace a ledování, by měla přinést ještě větší výsledný efekt.

Ve skutečnosti nebylo v porovnání pouze s aklimatizací dosaženo žádných významnějších efektů.

Přesto mají oba přístupy svá opodstatnění. Precooling lze doporučit všude tam, kde se skokově ocitnete před nutností běžet závod za vysokých teplot a nemáte dostatek času na aklimatizaci. Nejlepších výsledků se dosahuje zaledováním 20 minut před samotným výkonem.

Aklimatizace přináší lepší výsledky, ovšem vyžaduje svůj čas a plánování.

Jak na to?

Za letních veder trénujte venku pouze chvilku a zbytek tréninku absolvujte ve stínu nebo uvnitř budovy za mírnějšího tempa než obvykle.

Své úsilí stupňujte pozvolna až do doby, kdy dosahujete stavu vyčerpání za podobných nebo stejných výkonů jako obvykle. To může trvat čtyři pět dnů, ale také dva týdny v závislosti na více faktorech.

Pijte dostatek tekutin, proces adaptace se projevuje také dřívějším a výraznějším pocením.

Alternativou může být horká vana (minimum 40 °C) na 30 minut po tréninku, který trval alespoň půlhodinu. Tímto způsobem se také nastartují adaptační procesy, ovšem bez potřeby trávit více času venku.

Vědci na závěr své studie upozorňují, že ani ledování, ani adaptace nevytváří úplnou imunitu organismu vůči přehřátí. Pokud pocítíte bolesti hlavy, pocity na zvracení, závratě nebo zvýšenou náchylnost ke křečím, zpomalte nebo ukončete trénink a vyhledejte stín a chlad.

Kdy a kde je horko snesitelnější?

Horko, vedro, tropy nebo také dusno.Pojmenování situace v počasí, kdy je teplota vzduchu vysoká ačlověk to pociťuje se všemi důsledky které k tomu patří, je unás různorodé. Někdy ovšem pojmenováváme různé druhytakových situací, kdy se k vysoké teplotě přidávají ještědalší faktoru pocit horka umocňující.

Pokud řekneme, že jevenku horko nebo řekneme že je vedro, asi v tom příliš velkýrozdíl nebude. Snad jen můžeme rozlišit tyto názvy dle intenzityonoho řekněme tepla (za teplo považujeme přiměřené hodnotyteploty, byť se hodnocení zda je teplo nebo není u jednotlivcůznačně liší, podobné je to i s horkem).

Horko může znamenatmírnější variantu, kdy je teplota vyšší a přidávají sedalší faktory umocňující teplo (svítí ostré sluníčko, ječerven a podobně). Vedro už bude pojmenováním situace s dostivysokou teplotou plus dalšími faktory umocňujícími teplo.

Takétyto situace, zejména trvají-li delší dobu, nazýváme jako vlnyveder či vlny vedra nebo tropy či tropické počasí/tropickáobdobí.

Horko a vedro není dusno

Když je typický tropický den, oblohaje jasná až polojasná a sluníčko pálí. Ve spojení s vysokouteplotou vzduchu, ale jeho nízkou vlhkostí hovoříme o tom, že jehorko.

Takové počasí je typické u nás pro počasí tlakovýchvýší během léta s přílivy velmi teplého vzduchu od jihu,jihovýchodu až východu.

Toto proudění bývá většinou suché azažíváme současně velmi teplé noci, které bývají i zcela beztvorby rosy i za předpokladu bezvětří a celonočního vyjasnění.

Opakem ohledně vlhkosti je pocitdusna, nazýván často anglicky jako heat index. Vysoká teplota jepři této situaci též a v létě se s ní setkáváme často.Neproniká k nám ale suchý vzduch, nicméně obsahuje vícevlhkosti. Ke zvýšení vlhkosti, alespoň přechodně a regionálně,přispívají též srážky. Srážková činnost se tvoří pouzeve vlhkém vzduchu, přesněji v dostatečně vlhkém vzduchu.

Zatímco se při rázu počasí popsaném v předchozím odstavcisrážky nevyskytují a oblačnosti je málo, i kupovitá oblačnostnenabývá větších rozměrů, tak při této situaci se mohoutvořit i četné přeháňky a bouřky a to z vlhkosti ve vzduchu.Tyto přinášejí další vlhkost, kdy tato padá dolů v podoběsrážek a dochází ke zvyšování relativní vlhkosti vzduchu vpřízemní vrstvě.

I v nočních hodinách, kdy je většinou jasnépočasí, vznikají četné rosy. Pokud je tedy teplota vzduchuvysoká a současně je vysoká i jeho vlhkost, hovoříme o tom, žeje dusno. A nemusí být teplota vzduchu ani tak vysoká jako přisituaci horka, popsané výše. V případě vysoké vlhkosti námbude připadat teplota i o mnoho vyšší než ve skutečnosti je.

Vysoká vlhkost se projevuje tvorbou oblačnosti, z horka se stávátedy dusno, obloha se zatáhne a určitě často říkáme, že jejak v prádelně. A i když jste třeba nikdy nebyli v prádelně,tak určitě znáte jaké je prostředí v jiné uzavřené místnostis vysokou vlhkostí vzduchu (například když jste dlouho ve vaněnapuštěné teplou či horkou vodou).

V takové situaci se enormněpotíme, hůře se nám dýchá a podobně. Za takové situace námnebude venku nebude ani dobře schnout prádlo. Vysoká vlhkost, tedyobsah vody ve vzduchu při dané teplotě, nedovoluje přísun dalšívlhkosti. Vlhkosti se do vzduchu za dané situace vejde méně nežza situace s nízkou vlhkostí vzduchu. Proto je tato veličinanapříklad pro sušení prádla dosti důležitá.

Pokud bude venkuvysoká teplota, určitě to nemusí znamenat, že bude prádloschnout dobře a to právě vlivem případné vysoké vlhkosti.

Nebezpečně vysoké teploty, aneb kdyje skutečně horko

Které teploty lze oficiálněpovažovat za horko a jakou míru toto horko má určují kritériavýstražného systému našeho státu.

Tato kritéria jsou stanovenaČeským hydrometeorologickým ústavem a slouží pro vydávánívýstrah před horkem, přesněji a odborněji řečeno před vysokouteplotou vzduchu.

Jedná se o teploty, které mohou negativněovlivňovat zejména zdraví nebo kondici člověka, proto se na nězvláště upozorňuje.

• U výstrah ČHMÚ u nás rozlišujeme většinou tři stupně nebezpečí, u teploty vzduchu v podobě horka si můžeme pomoci a nazvat je i trochu jinak.
• Vysoké teploty (stupeň 1 – nízký, 31°C)
• Velmi vysoké teploty (stupeň 2 – vysoký, 34°C)
• Extrémně vysoké teploty (stupeň 3 – extrémní, 37°C)

Nízký stupeň nebezpečí varuje před vysokými teplotami, jde o stupeň 1 a tento si můžeme představit jako malé horko, byť je tento pojem spíše pomocný a nemůže být aplikován obecně. Jak bylo řečeno, každý má jiné preference a za horko považuje i o mnoho nižší teploty nebo naopak tyto teploty pro něho horko ještě nemusejí znamenat.

U nízkého stupně nebezpečí je nutné, aby teplota vzduchu vystoupila na daném území minimálně na 31°C na 50% území okresu. Vysoký stupeň nebezpečí varuje už před velmi vysokými teplotami, jde o stupeň 2 a tento si můžeme nazvat dle výše zavedeném pojmosloví jako střední horko.

U tohoto stupně musí teplota vzduchu vystoupit na daném území na 34°C a vyšší . Extrémní stupeň nebezpečí varuje před extrémně vysokými teplotami, jde o stupeň 3 a tento si můžeme nazvat jako velké horko. U tohoto stupně je nutné dosažení teploty vzduchu 37°C a vyšší na daném území (SIVS ČHMÚ).

Více o extrémech počasí obecně a v ČR najdete na naší stránce Extrémní počasí.

Kde se schovat před horkem a jakýmmístům se vyhnout?

Při horkém počasí, nyní hovoříme o skutečně vysokých teplotách přes den i v noci, není příjemné a rozhodně ani doporučené vykonávat fyzicky náročnou činnost a mnohdy ani na přímém slunečním svitu pobývat delší dobu. Někteří mají ovšem takové pracovní povinnosti, že při horkém počasí vystaveni slunečnímu svitu být musí.

A někteří chtějí, neboť mají dovolenou a chtějí se v létě opálit. V takových případech je nutné dodržovat základní zásady při takovém počasí.

Když máme ale možnost volby a není nám ve dne a už vůbec ne v noci horko vůbec příjemné, kde se nám bude vegetovat lépe? Jste-li v centru velkého města nebo obecně jakéhokoli města, určitě nebude od věci přesunout se na jeho okraj. Tedy tam, kde je alespoň o něco méně betonu, asfaltu a zástavby.

Nejlépe tam, kde je více stromů a třeba teče i nějaký potok nebo se nachází rybník či nádrž, jednoduše vodní plocha. Tam bude vždy příjemněji a to přes den i v noci. Přes den se tam nebude vzduch tak ohřívat jako třeba nad centrem města, kde o strom skoro „nezavadíte“. Vodní plocha bude vzduch také chladit a dodávat do něho vlhkost.

Stejně tak v noci se bude v takové oblasti tvořit alespoň nějaká rosa a bude docházet k radiačnímu ochlazování. V centru města bude docházet ale naopak k vyzařování tepla z asfaltových povrchů a budov, které tyto nashromáždily během horkého dne. Takže nejlepší je vyrazit mimo město a pokud možno i mimo obec, do volné přírody, například jen do osady.

Tam není beton žádný, budov minimum a obzvláště pokud je v blízkosti les nebo vodní plocha, bude tam velmi příjemně. Při horkých vlnách nebude na sluníčku přes den ani v takové oblasti nijak příjemně, ale ve stínu pod hustými stromy nebo přímo u vody ano. A v noci bude docházet k významnějšímu ochlazování okolního vzduchu.

Proto je nutné se vyvarovat dalšího odlesňování, zastavování obcí a měst s tvorbou nových budov a betonových či asfaltových povrchů. Je nutné co nejvíce osadit stromy a zelení města, pokud možno hlavně jejich centra, vytvořit vodní plochy různého druhu, byť malé, pro zadržení vody. Jinak nebude pro lidstvo snadné a se změnou klimatu v budoucnu zřejmě ani možné vlny veder ve zdraví zvládnout.

Závěrem tedy můžeme říci, že horko nám může být podle vlastních pocitů i za poměrně nízké teploty. Často mají vliv ostatní faktory v podobě meteorologických prvků. Takže pokud není teplota vzduchu nijak moc vysoká, ale nefouká vítr a svítí ostré sluníčko během letního období, může být dosti horko.

Pokud není teplota vzduchu tak vysoká, ale je vysoká koncentrace vlhkosti v něm, pak hovoříme o pocitu dusna, opět jde o subjektivní pocit, vnímání naším tělem.

Oficiálně se ovšem horko nazývá vysokými teplotami, řídí se jasnými pravidly a to teplotou vzduchu ve stínu na daném území a jeho intenzita se určuje třemi stupni nebezpečí, podobně jako u výstrah před jinými nebezpečnými meteorologickými jevy u nás.

Takže až vám bude horko, ale teplota vzduchu bude „pouze“ na 29°C, ale relativní vlhkost bude ukazovat vysokých 70%, pak jde o dusno. Pocitově vám totiž bude připadat jako by skutečně bylo 34°C. Více informací o pocitové teplotě nabízí náš článek Wind chill a Heat index, aneb pocitová teplota.

A až vám bude horko při 24°C, řekněte si, oficiálně žádné horko a vysoká teplota nejsou. Ale svítí ostré červnové sluníčko při jasné obloze a je bezvětří.

Pokud vám je stále horko, podívejte se třeba na extrémy počasí ze Světa, kde se například potýkají denně s velmi vysokou teplotou (například na 32°C) a též vysokou vlhkostí, třeba i na 80%, v takovém případě vám připadá, že jste v oblasti s teplotou vzduchu 45°C! Absolutní extrémy počasí Světa najdete na uvedené stránce v odkazu této věty. Vždy je větší horko ve městech, zejména ve velkých městech a jejich centrálních částech s minimem vegetace a většinou bez vodních ploch. Zde působí rozpálené budovy, betonové a jiné nepřírodní plochy jako zdroje tepla i v nočních hodinách a ochlazování je zde oproti jiným oblastem (typům krajiny) minimální.

Poslední články