Vejce, konkrétně tedy žloutky, měly dlouhou dobu špatnou pověst skrze vysoký obsah cholesterolu a jejich konzumace byla proto omezována na 2 žloutky týdně.
Vejce jsou potravinou nutričně významnou, velmi dobře stravitelnou a cholesterol již strašákem není.
Vejce jsou tvořena vodou (74 %), kvalitními bílkovinami (13 %), tuky (12 %), dále obsahují některé vitamíny a minerální látky. Obsah sacharidů je ve vejcích nevýznamný. Průměrné vejce o hmotnosti 55 g má energetickou hodnotu 340 kJ.
Bílkoviny
Bílkoviny ve vejcích obsahují všechny nezbytné esenciální aminokyseliny v dostatečném množství, a proto jsou vejce považována za plnohodnotný zdroj bílkovin.
Tuky
Vaječný bílek tuky neobsahuje, a proto bývá oblíbenou součástí redukčních jídelníčku.
Žloutek oproti bílku obsahuje tuku poměrně velké množství, jedná se ale o tuk bohatý na pozitivně působící nenasycené mastné kyseliny.
Problematika MK se dnes nezaměřuje pouze na poměr nasycených a nenasycených MK, ale také na poměr nenasycených n-3 a n-6 MK. I tento poměr je ve vejcích velmi příznivý.
Významnou složkou tuku vajec jsou i fosfolipidy, které tvoří asi třetinu přítomných tuků a ceníme si jich, jelikož působí pozitivně v prevenci srdečně-cévních onemocnění.
Vitamíny a minerální látky
Vejce obsahují prakticky všechny vitamíny kromě vitamínu C. V bílku jsou obsaženy především vitamíny hydrofilní (vitamíny skupiny B). Ve žloutku jsou pak skrze vysoký obsah tuku přítomny lipofilní vitamíny A, D, E a K.
Z minerálních látek obsahují vejce dobře využitelné železo, dále fosfor, draslík, zinek nebo selen.
Obsah vitamínů, minerálních látek i živin lze efektivně ovlivňovat složením krmné směsi pro nosnice, tímto způsobem se úspěšně zvyšuje např. obsah nenasycených MK, vitamínu E, jódu či selenu (více o těchto vejcích se dočtete v článku v sekci Tipy pro vás).
Cholesterol
Vaječný žloutek obsahuje přibližně 210 mg cholesterolu, přičemž jeho denní doporučená dávka byla po dlouhou dobu max. 300 mg. Vysoká hladina cholesterolu v krevním séru patří mezi rizikové faktory vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Jeho vysoký obsah ve žloutku tedy logicky vedl k doporučení omezit jeho konzumaci.
Bylo však prokázáno, že cholesterol ze stravy nemá významný vliv na hladinu krevního cholesterolu. Navíc přítomné fosfolipidy a n-3 nenasycené MK zvyšují hladinu „hodného“ cholesterolu (HDL-cholesterol), který chrání naše tepny před aterosklerózou.
V současnosti se proto pro zdravé lidi toleruje konzumace 1-2 vajec denně.
Ano, pro naše zdraví není tolik zásadní množství zkonzumovaného cholesterolu jako množství a kvalita tuků.
Zvyšování hladiny cholesterolu způsobují převážně nasycené mastné kyseliny obsažené v živočišných tucích, které cholesterol často doprovází.
Dokonce i nadměrný příjem sladkostí s nulovým obsahem cholesterolu může druhotně přinutit jaterní buňky k výrobě nadměrného množství tukových částic obsahujících cholesterol!
- Více se cholesterolu ve vejcích dočtete v článku v sekci Tipy pro vás.
- Chcete-li si udržet hladinu cholesterolu v optimálních hodnotách, pak omezujte množství nevhodných tuků bohatých na nasycené mastné kyseliny, eliminujte nevhodné kulinární úpravy jako smažení či fritování a hlídejte si i příjem přidaného cukru.
- A pamatujte, i když si vejce můžeme dopřávat denně, je důležitá jejich kulinární úprava!
Studie probíhají s vařenými vejci a vzhledem k informaci uvedené o pár řádků výše, tedy že s tuky to nemáme přehánět, určitě nedoporučujeme denně smažená vejce, raději ta vařená…:-)
Vejce prakticky
Nákup
Při nákupu si vždy vejce zkontrolujte, zda nemají poškozenou skořápku. Pokud nelze zkontrolovat přímo vejce, zkontrolujte alespoň obal, zda není potřísněný od vaječného obsahu.
Minimální trvanlivost vajec je 28 dnů od data snášky. Na obalech musí být tato minimální trvanlivost vždy uvedena.
Vejce musí být označena kódem. Ten vypadá např. takto: 1 CZ 1234
- První číslice označuje technologii chovu nosnic:
- „“ – vejce nosnic v ekologickém zemědělství (BIO)
- „1“ – vejce nosnic ve volném výběhu
- „2“ – vejce nosnic v halách (na podestýlce)
- „3“ – vejce nosnice v klecích
Kód producenta na vejci označuje zemi původu, např. CZ – Česká republika, SK – Slovenská republika, PL – Polská republika atd. Pozor, na vejci! Na obale je uvedena země, kde byla vejce zabalena/roztříděna a nemusí se nutně jednat o zemi původu vajec.
Poslední čtyřčíslí je registrační číslo hospodářství (chovu).
Doma
Doma vejce uložte do ledničky. Před uchováním vejce neomývejte ani neutírejte, protože se tím poruší ochranný povlak a do vejce mohou proniknout nežádoucí mikroorganismy.
Vejce mají být uloženy a skladovány špičkou dolů. U ploché strany je pod skořápkou vzduchová bublina, která brání pohybu žloutku. V opačném případě se žloutek může smísit s bílkem, nalepit se na skořápku a takto se vejce rychleji kazí.
Čerstvé vejce poznáte tak, že pokud ho dáte do vody, ponoří se na dno. Čím je vejce starší, tím je vzduchová bublina uvnitř větší a vejce vyplouvá na hladinu. Pokud vejce rozklepnete, žloutek a bílek zůstávají u čerstvého vejce krásně odděleny a neslévají se.
Další tipy a zajímavosti
- Prasknutí skořápky a vytečení bílku při vaření vajec zabráníte přidáním soli nebo octa do vody, ve které se vejce vaří.
- Barva skořápky nemá vliv na výživovou hodnotu – výživová hodnota bílých a hnědých vajec je stejná.
- Dětem do jednoho roku se doporučuje konzumace zejména vaječného žloutku, vaječný bílek je příliš koncentrovaným zdrojem bílkovin.
Křepelčí vejce mají velmi podobné složení jako vejce slepičí, tedy i obsah cholesterolu (v přepočtu na 100 g).
Rozdíl je pouze ve velikosti – křepelčí vejce je cca 6x menší než vejce slepičí, obsah cholesterolu v jednom žloutku je proto nižší.
A co s vejci v kuchyni? Inspirovat se můžete v blogu nebo i zde navzájem v komentářích. 🙂
Cože? Vy ještě nezkoumáte, jaká vejce kupujete?
Českem zase hýbe pořádná potravinová kauza! Po posypové soli v jídle a otráveném alkoholu jsou tentokrát v hlavní roli vajíčka. A ne, neřeší se, jestli byla dřív slepice, nebo vejce, ale úplně jiná otázka – je v pohodě kupovat vejce z klecových chovů?
Celou kauzu rozdmýchala reportáž v pořadu 168 hodin, která přinesla svědectví ze slepičího velkochovu. Sdružení Obraz – Obránci zvířat přišlo s materiálem, který byl tajně natočen ve 4 farmách s klecovým chovem zvířat.
Slepice na záběrech vypadají zbědovaně, mají vytrhané peří, krvavé rány a klovají do těl již mrtvých slepic, které z klecí nikdo neodklízí.
Kauza má i lehký politický podtext, kdy jedna z navštívených farem patří do holdingu Agrofert, firmy ve svěřenském fondu premiéra Andreje Babiše.
Jen pro představu – slepice v klecích žijí na ploše 750 cm2, což je asi plocha papíru A4. A do roku 2013 byly podmínky jejich chovu ještě výrazně horší. Plocha byla o 200 cm2 menší. Nyní mají navíc v klecích spoustu vychytávek, jako bidýlka, hrabiště nebo snášková hnízda. Tyto tzv. obohacené klece musí z nařízení EU používat všechny členské státy.
Veterináři: Všechno je v pořádku
Zarážející je přístup veterinářů k celé problematice. Ředitel Odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Státní veterinární správy k záběrům řekl, že na záběrech jsou jen dílčí nedostatky. Jde podle něj o živočišnou výrobu s cílem zajistit potraviny.
Dva roky staré vyjádření Milady Dubské ze Státní veterinární zprávy zase nabádá spotřebitele, že pokud nechtějí zbytečně utrácet, mají nakupovat klecové vejce. „Vůbec zbytečně neutrácejte, kupte si normální vejce za tři koruny z obohacených klecí.
Je zdravější a jeho výživová kvalita je prokázaná.“
Uhynulé slepice jsou podle veterinářů jediný prohřešek, který záběry dokumentují
Není tedy divu, že dlouhodobě zaostáváme za trendem omezování klecových chovů. Ten je patrný hlavně na západě. Velká Británie, Německo či Švédsko – ve všech těchto zemí je podíl vajec z klecových chovů pod 50 %, v Rakousku je dokonce úplný zákaz.
Zato u nás se daří produkovat pouze 12 % vajec jinou cestou než v klecích, což je výrazně nad průměrem Evropy. Za ideální kompromis se považují vejce z chovu na podestýlce, kde mají slepice více volného prostoru.
Cenový rozdíl mezi vejci z klecového chovu je v současnosti oproti podestýlkovým vejcím nepatrný. U BIO vajec si nepřiplatíte více než 5 Kč.
Co na to řetězce?
Řetězec Lidl tento týden oznámil, že do 7 let úplně zruší prodej vajec z klecových chovů. Tato snaha podle řetězce souvisí se snahou zvyšovat kvalitu potravin. Stejný krok už oznámil i Marks&Spencer, síť obchodů Konzum a Tesco. To přestane „nešťastná vejce“ prodávat do roku 2025 v celé střední Evropě.
A proč až 2025? Do té doby dle Lidlu není možné najít tolik výrobců lepších vajec, kolik by stačilo na pokrytí poptávky. Nutno podotknout, že komunikace Lidlu je, jako obvykle, perfektně načasovaná a přichází v období veřejné diskuze.
Opět se mu daří prezentovat se jako progresivní a moderní síť pro městského člověka.
Oznámení Lidlu spustilo řetězovou reakci a i další řetězce se rozhodly přestat nabízet klecová vejce.
Skupina REWE, která provozuje v Česku supermarkety Billa a Penny Market, se také zavázala rokem 2025. Od stejného roku neseženete tyto vejce ani v Globusu, Albertu a Kauflandu.
Ten tvrdí, že toto rozhodnutí v žádném případě nesouvisí s reportáží, ale s dlouhodobým strategickým plánováním společnosti.
Sdružení Obraz, které přineslo záběry z chovů, veřejnost s problematikou seznamuje prostřednictvím kampaně Jak to snáší. Na stránkách kampaně je možné podepsat petici.
S bojem o lepší slepičí život je spojený i jeden zajímavý projekt. Iniciativa Slepice v nouzi nabízí chovatelům slepic možnost adoptovat si slepici z velkochovu, které se jinak po 16 měsících zabíjí. Za pár korun si domů můžete přinést zdroj vajec, a nebudete už muset řešit, odkud pochází vejce ve vašem nákupním košíku.
Jak citovat tento článek?
KOSTELECKÝ Martin. Cože? Vy ještě nezkoumáte, jaká vejce kupujete?. Jan NOVOTNÝ, editor. In: Markething [online], 2018. ISSN 1805 – 4991. Dostupné z: http://markething.cz/coze-vy-jeste-nezkoumate-jaka-vejce-kupujete
Zdroje
https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/dalsi-velke-retezce-slibuji-ze-skonci-s-prodejem-vajec-z-kle/r~58129f52762511e886d70cc47ab5f122/
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/pryc-s-vejci-z-klecovych-chovu-nektere-supermarkety-v-cesku-chteji-prodej_1708271630_dp
https://www.vitalia.cz/clanky/vejce-z-podestylky-nebo-z-klecoveho-chovu/
Zdroje obrázků
https://www.slepicevnouzi.cz/chci-pomoci/chci-pomoci-jinak/pri-nakupovani/
https://hobby.idnes.cz/slepice-klecovy-chov-obraz-kampan-dl6-/hobby-mazlicci.aspx?c=A180618_094925_hobby-mazlicci_bma
Víte, jaká kupujete vejce? Ta česká nemusí být z Česka, stačí tuzemský obal | Moje peníze
PRAHA Jediným spolehlivým vodítkem k tomu, abyste měli jistotu, že kupujete vejce z českých chovů, je kód „CZ“ vyražený na jejich skořápkách. Ačkoliv se balení, která najdete v obchodech honosí přívlastkem „česká“, ve skutečnosti mohou obsahovat vejce z Polska nebo třeba z druhého konce Evropy.
Do Česka míří každý rok desítky tisíc tun vajec ze zahraničí. Nejčastěji pochází z Polska a Německa, v regálech obchodů je však často najdete v baleních označených jako český výrobek. Proč? Vejce byla v Česku zabalena a podle zákona tak mohou být krabičky či palety, ve kterých jsou prodávána, označeny českým kódem.
Zákazníci, kteří před nákupem balení neotevřou a nepodívají se na kód země uvedený na skořápce, tak vlastně nemají šanci zjistit, zda vejce neprocestovala půl kontinentu. Povinné označení původu na obale najdete pouze na paletách vajec zabalených ve fólii.
Problémy s označováním vajec v obchodech připouští i Státní zemědělská a potravinová inspekce. „Setkáváme se s tím pravidelně.
Pro označení země původu je rozhodující, kde byla potravina naposledy zpracována. Pokud jsou vejce zabalena v Česku, tak může být potravina označena za českou.
Na samotných vejcích ale musí být vyražený kód se zemí původu,“ uvedl pro server Lidovky.cz mluvčí inspekce Pavel Kopřiva.
Na stížnosti zmýlených zákazníků zareagovala také síť obchodů Kaufland, která u pultů s vejci vyvěsila upozornění o tom, že v balení označeném jako české nemusí být nutně česká vejce.
„Nabízíme jak česká tak i zahraniční vejce. Pro naprostou transparentnost upozorňujeme zákazníka na to, že je nutné dbát na označení přímo na vejci a nespoléhat na obal. Vzhledem k tomu, že dodavatelů vajec máme několik, je pouze na zákazníkovi, která si vybere,“ řekl serveru Lidovky.cz mluvčí řetězce Michael Šperl.
Kontrolujete razítko s kódem na skořápkách vajec?
Ano – zajímá mě jejich původ. 245 Ne – pro mě to nehraje roli. 12 Občas – je mi to jedno. 10
Jedním z dodavatelů obchodů Kaufland je totiž společnost Česká drůbež, která paradoxně ke svému jménu prodává pod touto značkou i vejce německá.
| V původní verzi tohoto článku byl citován mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, který informoval o praktikách společnosti Česká vejce CZ, a.s., které SZPI šetřila. Firma se vůči těmto tvrzením ohradila.Vyjádření předsedy představenstva firmy Česká vejce, a.s. Petra Bonczeka:Jsem rozladěn z vašeho článku v Lidovkách ze dne 3. července 2013 11:49, ve kterém se snažíte obviňovat firmu ČESKÁ VEJCE CZ, a.s. před veřejností z nezákonného označování potravin – vajec.Uvádím Vaši citaci:V minulosti řešila zemědělská inspekce šarži vajec z ciziny prodávanou společností Česká vejce. „Pod značkou Česká vejce byla prodávána vejce z ciziny, tuším, že z Nizozemska. V takovém případě země původu uváděna být musí, protože v případě jejího neuvedení, se jedná o klamavou obchodní praktiku a spotřebitel mohl být uváděn v omyl,“ vysvětluje Kopřiva.Podle předsedy představenstva firmy Česká vejce, už k takové situaci dojít nemůže. „Spolupracujeme pouze s českými dodavateli,“ řekl serveru Lidovky.cz Petr Bonczek.K tomuto mám zásadní připomínky a to tyto:1) Fi. ČESKÁ VEJCE CZ, a.s. nikdy neprodávala vejce z Nizozemska ( ani jiných států EU)v obalech s uvedením názvu Česká vejce ( máme 10 dodavatelů po celé ČR a smluvně se zavazují nedodávat do ČV. jiná, než vejce z české produkce.)2) V minulosti nebylo u nás shledáno porušení zákona , či klamání zákazníka v souvislosti s uváděním vajec do trhu – SZPI vůči nám nevedla správní řízení3) Při našem rozhovoru jsem ani náznakem neuvedl, že se něco takového mohlo v minulosti stát, a nyní již k něčemu takovému nemůže dojít. Jasně jsem prezentoval, že v našich obalech jsou pouze vejce z ČR!!!Žádám Vás proto o tiskovou omluvu ve stejném formátu, jakým byl článek napsán. Samozřejmě, že před uvedením omluvy chci tuto předem posoudit, aby se nestalo, že si celou záležitost opětovně překroutíte, zřejmě s cílem někomu uškodit.Představenstvo společnosti ČESKÁ VEJCE CZ, a.s. totiž celou věc posoudilo a hodnotí ji jako účelově směrovanou pomluvu a snahu o pošpinění dobrého jména firmy.Vyjádření SZPI:Státní zemědělská a potravinářská inspekce v článku hovoří obecně o praxi, která byla zaznamenána. To je možné doložit podněty spotřebitelů. SZPI má v této souvislosti k dispozici protokoly o kontrole a to jak na produkty společnost Česká vejce CZ, a.s. (která uváděla do oběhu vejce pod značkou Česká vejce CZ a.s), tak na produkty jiných provozovatelů potravinářských podniků, kteří uváděli na trh vejce pod značkou Česká vejce . Dále je uveden názor SZPI na takovou praxi. V předmětném vyjádření tak SZPI nespatřuje oporu pro závěry zástupce společnosti Česká vejce CZ, a.s. |
Ministerstvo zemědělství plánuje označování původu vajec změnit tak, aby byl zákazník plně informován i bez nutnosti balení v obchodech otevírat. „Měli bychom se pokusit hledat způsob, jak přinutit prodejce, aby to člověk viděl už na té kazetě, už na tom boxu,“ řekl agentuře ČTK v únoru ministr zemědělství (nyní v demisi) Petr Bendl.
 Jak jsou označena balená vejceVejce jsou značena v tomto formátu: 1 CZ 1234, přičemž:
|
Superpotravina přímo z kurníku. Jak vybrat v obchodě skutečně ty kvalitní vajíčka?
Pomlázka, beránek a vajíčko, typické symboly českých Velikonoc, bez kterých to zkrátka nejde. Za několik let by to mělo ale vypadat jinak, ač změna nebude patrná na první pohled. Dnes je totiž nejprodávanější vejce z klecového chovu velikost M v balení po 10 nebo 30 kusech. V budoucnu, tedy již do roku 2025 by měla klecová vejce nadobro skončit.
Prodej a spotřeba vajec je v době Velikonoc asi nejvyšší v průběhu celého roku. Dříve neprávem opomíjené slepičí vejce lze přitom s klidným svědomím označit za další superpotravinu. Byla by tak velká škoda si je vychutnávat jen o Velikonocích.
Jsou ceněná pro vysoký podíl bílkovin, vitamínů a minerálů. Výživovými hodnotami se skvěle hodí při hubnutí, zvýšené fyzické aktivitě, v období rekonvalescence a tepelně upravená jsou vhodná i pro těhotné a kojící ženy.
Dříve se tvrdilo, že jsou vejce pro člověka nezdravá a zvyšují hladinu cholesterolu. Dnes naštěstí víme, že tomu tak není.
Vyznejte se ve značení?
Mnoho lidí se při nákupu vajec řídí zejména cenou, případně popiskem na krabičce. Ale ruku na srdce, víme skutečně, co která čísla znamenají? Přitom každé vejce v Evropské unii musí být čitelně označeno, aby zákazníkovi bylo zcela jasné, jaké vejce kupuje. Vezmeme to tedy po pořádku: První číslice označuje způsob chovu nosnice.
Vejce označená 0 pochází z ekologického zemědělství, 1 značí vejce od nosnic z volného výběhu, označení 2 patří vejcím od nosnic v halách a 3 znamená, že nosnice žije v kleci. Následují dvě písmena, která udávají stát, ze kterého vejce pochází. Česká vejce tak na sobě vždy budou mít vytištěno CZ.
Poslední série číslic je registrační číslo hospodářství. Kromě povinného označení se vejce dělí podle hmotnosti na malá s hmotností do 53 gramů (velikost S) až na velmi velká s hmotností nad 73 gramů (XL).
„Mezi nejčastěji kupovaná vejce patří velikost M od nosnic z klecí, balená po 10 a 30 kusech, která mají velmi příznivou cenu,“ vysvětluje Petr Dvořák, vedoucí manažer nákupu mléčných potravin ve společnosti Tesco.
Bílá vejce nyní hrají prim
V období Velikonoc obvykle stoupá poptávka po bílých vejcích, která se
nejsnáze barví a zdobí. „Ani letos
nepřijdou zákazníci zkrátka a v nabídce budeme mít i bílá vejce z českých chovů,“ říká Petr Dvořák. V obchodech
lze však také zakoupit vejce již uvařená a obarvená.
Vejce je nejvhodnější
skladovat v suchu, bez přístupu přímých slunečních paprsků při teplotě
mezi 5-8 °C. „Při skladování vajec by
nemělo docházet k výkyvům teploty. Není tedy vhodné je uchovávat ve
dvířkách lednice. Vejce byste také měli vždy uložit špičkou dolů, jelikož na
tupé straně skořápky se nachází póry, kterými se dovnitř snadněji dostává
kyslík,“ dodává Petr Dvořák.
Pokud chcete vejce skladovat delší dobu, je vhodné
je po týdnu otočit, aby se žloutek nedotýkal skořápky.
Patříte-li mezi labužníky, porozhlédněte se v obchodech po indiánských vejcích, která jsou původem z dnešního Chile.
Indiánská vajíčka mají světle zelenou, namodralou nebo čokoládovou barvu skořápky a jejich snůška trvá déle, čímž získávají specifické chuťové i nutriční vlastnosti.
Žloutek má krémovou konzistenci a na konci každého sousta je cítit jemný slaný závěr, který je způsoben vyšším obsahem minerálů.
Kupujete vajíčka podle značení na skořápce? Prý ale nemůžeme věřit ani těmto informacím
Pokud jste se rozhodli více přemýšlet o tom, co kupujete, pravděpodobně jste se pustili také do studia obalů od vajíček. Dozvíme se z nich mnohé zajímavé informace, ale asi jednou z nejdůležitějších zpráv je, v jakých podmínkách slepice, které vejce snesly, žijí. Proto bychom si měli dobře zapamatovat, že čím vyšší číslo na obalu najdeme, tím hůř.
Od nuly do trojky
“0” totiž informuje o tom, že jde nejen o chov slepic ve výběhu, ale dokonce v ekologickém zemědělství, tedy bez použití chemie.
Pak samozřejmě následuje číslo 1, které dokládá chov ve volném výběhu, slepice z chovů, označených jako “2”, sice měly volný pohyb na podestýlce, ale v halách. Slunečního svitu si tedy opravdu neužily.
Nejhorší podmínky pak musejí snášet slepice v chovech označených trojkou – jde o klecové chovy. Je tedy jen na každém ze zákazníků, zda podpoří svým nákupem klecové chovy, nebo přispěje slepicím v lepších podmínkách.
Co znamenají další kódy?
Kromě tohoto čísla, uvedeného na začátku značení, najdeme na vejcích také označení země původu, kde ta česká vejce, jak je snadno odhadnutelné, nesou písmena CZ. Poslední číselný kód už informuje o konkrétním chovu. Pozor ale, aby se označení vajec shodovalo s tím, co je uvedeno na obalu.
Obal totiž nese označení místa, kde byla vejce tříděna a balena do spotřebitelkých obalů. A to může být i v jiné zemi, než kde byla vejce snesena. Pokud tedy chceme mít skutečný přehled o původu vajec, neváhejme otevřít krabičku a zkontrolovat přímo skořápky.
Jinak byste se mohli doma divit…
Na obalu najdeme také informaci o velikosti vajec. Jak to je?
- S – malá do 53 gramů
- M – střední od 53 do 63 gramů
- L – velká od 63 do 73 gramů
- XL – velmi velká nad 73 gramů
Nelze věřit ničemu
Podle Ivo Krajce ze zapsaného spolku Obránci zvířat ale není tak docela možné věřit prakticky ničemu. „Někteří čeští drůbežáři obcházejí legislativu, která jim ukládá značit vajíčka číslicí podle způsobu chovu slepic.
Jako podestýlková vejce označují v některých případech i ta z klecí. Potvrzují to investigativní záběry ze dvou českých drůbežáren, které ve své reportáži identifikovali Reportéři ČT,“ uvádí k tomuto problému.
Podle zaměstnankyně drůbežárny jsou z důvodu výkupu za vyšší ceny označována i vejce z klecového chovu za podestýlková. Před označením mohou být smíchána a pak všechna vydávána za ta, která byla snesena v chovu na podestýlce.
Příprava zákona
„Zjištění navíc přichází v době, kdy se poslanci zabývají návrhem zákona, který by mohl zcela zakázat klecový chov slepic na území České republiky od roku 2027. Legislativní návrh již prošel druhým čtením a poslanci tak o jeho definitivním schválení nebo zamítnutí budou hlasovat pravděpodobně už tento pátek,“ okomentoval toto zjištění Ivo Krajc.
„Kontrola nemůže být u všeho. Je pochopitelné, že někteří vlastníci jsou sváděni k tomu využít těchto mezer, že na ně kontrola nedohlédne vždy. Právě ten zákaz by přispěl k tomu, že by se něco takového už nemohlo dít,“ sdělila předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, která se zákonu o zákazu klecového chovu věnuje.
Žádný zákon ani pravidlo tak bohužel bez důkladné kontroly nemůže zaručit, že budou informace na skořápkách skutečně vypovídat o systému chovu nosnic. Přesto je dobré věnovat tomuto momentu pozornost.
KAM DÁL: Šelma ryšavá Zikmund Lucemburský: Dluhy platil bratrovými penězi a s tchyní si vůbec nerozuměl
Diskuze Proč nekupovat bio?
Velikost písma:
No, všichni ví, jak to v chovech chodí, kolik z vás v nějakým chovu
strávilo nějaký čas, abyste viděli, co je pravda a co ne?
já bych teda vejce nosnic z podestýlkového chovu ani z výběhového
nevzala do huby. víte jak se pozná bio vejce? je pos. raný..ne, to je takový
vtip..
ale je to často pravda, vejce znečištěné trusem, což se netýká
klecí, nasává svými póry(proto se vejce nesmí mýt) vše z povrchu,
takže cokoli z trusu-salmonella,e.coli..mňamka, že? nejlépe pro děti.
nosnice na podestýlce jsou častěji nemocné, trpí zvýšenou koncetrací
amoniaku, CO2,endotoxinů..
ve zvýšené míře se u nich vyskytuje
kanibalismus (och vy ochráněkyně zvířat, přála bych vám vidět, jak
jedna druhé tahá střeva z břicha), protože pro slepice je prostě stres,
když je jich hodně pohromadě a nemají v pořádku hierarchii.
ve výběhu
zase slepice zužuje agorafobie, stres z predátorů, paraziti(to je hrozně
humánní, vystavit někoho vědomě nemoci, kanibalismus). všechno má něco,
to přiznávám, klece nejsou ideál. ale lidi chtějí papat vajíčka, že? a
takový potraviny by neměly ohrožovat lidské zdraví, vejce má být čisté,
nepoškozené a kvalitní.
a slepice má mít pohodu do té míry, že to vejce
snese. každý, kdo se v tom pohybuje vidí, že když slepice trpí, nenese,
když kráva trpí, nedojí..i to je ukazatel. je prostě třeba nějaký
kompromis, že se musí produkovat velké množství potravin, za rozumnou cenu
a zároven se musí dodržovat welfare zvířat.
ale nechat si od ekologickýho zemědělství kakat ha hlavu jen proto, že sem
slyšela, že klece sou takový hrozný svinstvo.. co třeba představa, že
i v zahraničí existují chovy, kde je jedna hala na podestýlce, a zbytek
jsou tajný klece, ale všechny vejce jsou 3X dražší? přitom ty vajíčka
maj horší kvalitu a slepice si to taky neužívají.
a i kráva v chovu může být miláček, znám jednu, s kterou se personál
pravidelně mazlí..samozřejmě dokud bude dojit. ono je hrozný, že ty
zvířata využíváme, ale vy byste si slepice, králíky, krávu dali všici
ve městě na balkon? nebo si chcete koupit maso? požadavky na obří
množství a cenu budou mít vždycky za následek intenzivní způsob chovu.
jde jen o to, jak je ten chov vedený.
A to sem nečetla diskuzi celou, protože mám vždycky strach, kdy někdo
vybalí růstový hormony v mase a já se vzteky rozstříknu po
místnosti=)
Nechci se hádat, ale jakou kutikulou? legislativa zakazuje vajíčka umývat
ve výrobě z důvodu toho, že je skořápka porézní(kuře v posledním
stadiu vývoje dýchá zčásti i přenosem kyslíku přes skořápku), a
umytím se rozpustí vše, co je na povrchu a vejce to nasaje.
@wifi.. budeš se asi moc
divit, ale provozů sem viděla hodně, dokonce jeden máme doma, a světě div
se, je to bio provoz, vejce se při pravdelném sbírání mejt nemusej,
posraný nejsou a světe div se, kanibalismus se taky nekoná, dokonce ani
netrpěj hrůzou z predátora, a to maj pro sebe velikou pastvinu…
A kolik máte slepic? výběh je shora volný?
@wifi.. výbeh je úplně
volný, je ohraničen sítí…mají samozřejmě zateplenej
přístřešek..
A to je velkochov, jakou máte produkci?
@wifi.. jakou máš
velikost podprsenky?
Zapomněla sem napsat, že to, co sem psala, se týká velkochovů. jestliže
ručně sbíráte vejce, asi těch nosnic moc nebude, pak nechápu, proč si to
na sebe vztáhla.
velikost podprsenky mám 80C=) nepřijde mi to nijak tajný.
jen mě zajímala
velikost provozu, když si psala, že máte provoz, jako jestli je počet nosnic
v tisících, desetitisích..když si teda psala, že kanibalismus se u vás
nevyskytuje.
byl by to velmi zajímavý jev při velkém množství slepic.
@wifi.. v řr se nachází
nějaký bio chov o deseti tisících kusech? když je normou denj prostor na
jednu slepici. a kdokoli nemá slepice v kleci, a le volně, bude vejce sbírat
jak, nožmo?
@wifi.. a to co ty píšeš
o velkochove, jsou argumenty těch, kdo je provozují. slepice je v kllidu,
protože nic jinýho nezná. a je to přesně, jak psali ve článku
v respektu, u bio vajec si nekupuješ lepší vejce, kuuješ lepší život
slepicím.
Nepsala sem jen výhradně o chovech s výběhem, ale třeba podestýlkový
chovy, ty maj třeba 28000 klidně. a srovnat zdravotní a produkční
parametry lze. vejce z podestýlky jsou dražší, a slepice maj lepší život
v tom, že maj vyšší nemocnost atd..
já velkochov neprovozuju.
jen mi přijde pokrytecký plivat na velkochovy,
když vajíčka jím, plivat na velkokapacitní kravíny, když kupuju
mlíko..kupuju maso..bydlím v městě v paneláku, a budu se ted snažit
v pronajatý zahrádce vypěstovat aspon svoji zeleninu, ale těžko si dám do
obýváku krávu třeba. a těch paneláků jsou mraky. většina těch lidí
chce jíst.
nevím, jakou máte produkci, ale myslíš, že kdyby byl každý chov takový,
že se pokryje poptávka? nebo se to sem bude valit z polska ještě víc?
je pěkný, když má někdo blízko farmáře, od kterýho to odebírá..
ale
když to budou chtít odebírat všichni, pokryje malý farmář poptávku? jak
bys řešila to, že populace lidí roste a všichni chtějí jíst? plivat na
tu hrstku, co v čr ještě něco produkuje?
já vidím cestu spíš ve hledání toho, jak ty chovy vylepšit, když už se
produkuje takový množství.
a jinak moje argumenty jsou fakta, čísla a zkušenosti.
nemusím kvůli tomu
nic provozovat. třeba nemůžeš popřít fakt, že pokud výběh není shora
krytý, může se na něj dostat trus volně žijícho ptactva..aviární tbc,
influenza, jakýkoli jiný brebery..celkem snadný přenos. ale to není důvod,
proč bio vejce nekupuju.
ne každý může mít doma chov a když celé velké město bude chtít u vás
koupit biovajíčka, prodáte všem?
@wifi.. hele, tady se
řešilo, v čem je bi lepší či není a ty tady začneš házet moudra, jak
se maj slepice v klecích super.
neříkám, že se speice na hale mají fajn,
říkám, že naše slepice se mají fajn, protože mají pastvu, hravou, zobou,
popelej se… nemají důvod se navzájem požírat, protože njejsou ve stresu
a mají celej den co an práci, díky všemu možnýmu havě´tsvu mají
dostatek živočišný bílkoviny.
dokud bude poptávka, bude i nabídka, to
platí jak o nio vajíčkách, tak o konvenčních vejcích.. hele a ty
myslíš, že vejce z klece tu salmonelu v sobě nemá?
@wifi.. píše:
Nechci se hádat, ale jakou kutikulou? legislativa zakazuje vajíčka umývat ve
výrobě z důvodu toho, že je skořápka porézní(kuře v posledním stadiu
vývoje dýchá zčásti i přenosem kyslíku přes skořápku), a umytím se
rozpustí vše, co je na povrchu a vejce to nasaje.
kutikula = ochranný obal vejce, který setvoří v kloace. chvilku před
snesením vejce. je asi 10mikrmetrů tlustá a obsahuje např. lysozym, který
jak známo ničí G+baterie
vejce má porézní skořápku, a když je čerstvé, je to zařízené tak, že
se žádný „sajrat“ nedostane přes onu skořáplu dovnitř = ochrana
zárodku (příroda není blbá ) no a jak vejce stárne, skořápka mineralizuje
a mění se její struktura aprávě tehdy se stává propustnou pro vše
možné, nakonec i pro tu bakterii-. mmchodem, salmonella je na každém vejci,
je to přirozený kontaminant, neb vejce prochází kloakou slepice. takže je
stejně na tom z klece jako z biochovu.
(akorát vejce z podestýlkových hal kupříkladu mohou být pok.. a v těch
kakánkách se bakterie mohou množit)
ano, umývat se vejce nesmí. je to právě kvůli té ochraně! omytím se
zvýší dostupná volná voda pro bakterii a ta se začne množit.
Souhlasím, že vejce nosnic v klecích je – celkem bezpochyby –
nejčistší. jenže ono to není všechno. ta slepice není ani zdaleka
v něčem, co by se blížilo jakémukoliv přirozeném prostředí, a to vejce
pak podle toho také vypadá.
pokud mám možnost, vejce od nás z vesnice, super. vím, že paní je ráno
pobere, otře, dá do správného prostředí.
pokud ne, kupuju klecové,
jelikož moje dítě konzumuje jedno vejce na měkko denně a jsou mu dva roky.
(výživářky klid , nejí skoro nic jiného kromě vajec a mléčných výrobků, takže
zůstává na svých 7 vejcích týdně )
mmchodem, kolik lidí ví, že vejce musí být skladováno při nekolísavé
teplotě 5-15 °C kvůli právě orosení vejce a možnému pomnožení
přirozené bakteriální kontaminace (ne kvůli jejímu průniku, ale
pomnožení!.. a pak..) – a víte, jak moc se na to prdí? kolikrát se vejce
orosí? kolikrát jsem už vysvětlovala, že orosené vejce je horší, než
vejce v 15 °C?
btw, technologie vajec je předmět, ze kterého mám zkoušku (jo, pravda,
před 10 lety..). stejně jako z hygieny potravin, principů úchovy potravin
a potravinářských výrob a chovů jsem viděla bezpočet. žádný
nevlastním, nicméně jsem z oboru a ne krátkou dobu. takže tuhle
problematiku mám docela utříděnou.. možná bohužel, pro mě
Vejce jsou nejlevnější za osm let – Novinky.cz
Hlavní obsahIlustrační foto
Foto: Petr Horník, Právo
Firma, která prozkoumávala letáky sedmi největších tuzemských řetězců, tyto letáky rozváží. Společnost sleduje ceny vajec před Velikonoci osm let, za dobu jejího měření ještě levnější nebyly. Na stejnou cenu klesly i v roce 2016.
Nejlevněji se dají vejce velikosti M koupit za dvě koruny za kus, vejce o velikosti S pak za 1,83 Kč/kus. Před loňskými Velikonocemi byla průměrná cena za jedno vejce více než tři koruny.
Polovina Čechů mění kvůli koronaviru velikonoční tradiceDomácí
„Je to dáno tím, že loni bylo v letácích spousta prémiových vajíček z eko chovů, halových chovů a volných výběhů. Ta letos z nabídky úplně vymizela a v letácích se objevují jen výjimečně,” sdělil ředitel firmy Petr Sikora.
Průměrná sleva na slepičí vajíčko činí 26 procent, většina (55 procent) je ale beze slevy, přesto se podle firmy drží ceny nízko. Bílá vejce vhodná na zdobení se v průměru prodávají za 2,9 koruny, nejdražší jsou vajíčka již uvařená a nabarvená.
„Ta koupíte za 5,82 Kč za kus a průměrná sleva na ně je 12 procent,“ uzavřela společnost.
| Ceny vajec ve slevách před Velikonoci: | |
| Rok | Průměrná cena za jedno vejce |
| 2013 | 2,60 Kč |
| 2014 | 2,53 Kč |
| 2015 | 2,42 Kč |
| 2016 | 2,22 Kč |
| 2017 | 2,84 Kč |
| 2018 | 2,50 Kč |
| 2019 | 3,07 Kč |
| 2020 | 2,22 Kč |
| Zdroj: Česká distribuční |
V nabídce obchodníků jsou také křepelčí vajíčka. Ta podle firmy stojí v průměru 2,62 koruny za kus, ve slevě se na nich dá ušetřit třetina.
Jak již dříve řekla předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá, chovatelé slepic hlásí vyprodané sklady vajec, odbyt v uplynulých týdnech nezvýšily očekávané Velikonoce, ale to, že lidé kvůli vládním opatřením proti šíření koronaviru jsou více doma, kde i více pečou a vaří. Podle ní podobná situace je i s drůbežím masem.
Předloni podle Českého statistického úřadu každý Čech snědl v průměru 263 vajec, meziročně se tak spotřeba zvýšila o 3,5 procenta. Loňské údaje zatím nejsou k dispozici.
Nakupujete podle slevových letáků?Celkem hlasovalo 804 čtenářů.
Hlavní zprávy
Vajíčka jsou uměle dobarvovaná. Někdy i ta v bio kvalitě, varuje Jan Tuna
Dvaadvacet druhů vajec od domácích i zahraničních producentů prodávaných u nás otestovali odborníci z VŠCHT pověření pořadem A DOST! internetové TelevizeSeznam.cz
Test potvrdil, že až na jediný vzorek vejce obsahovaly syntetické barvivo kantaxantin (E161g). To se přidává do krmení slepicím v průmyslovém chovu, aby měl žloutek vajec sytě žlutou barvu, jako kdyby byly chované volně a měly přístup k přirozené potravě.
Češi chtějí žlutou
„V České republice a v zemích okolo nás to spotřebitelé požadují. V severských zemích jsou lidé naopak zvyklí spíše na světlejší žloutky, protože tam slepice kvůli počasí neměly tolik čerstvé potravy,“ říká Jan Tuna, moderátor, scenárista, dramaturg a režisér internetové TelevizeSeznam.cz.
Barvivo kantaxantin nemá v současnosti prokázané žádné negativní účinky na lidské zdraví, pokud není konzumován ve vysokých dávkách. V bio vejcích se ale objevovat nesmí. Bohužel ho jeden vzorek z ekologického zemědělství obsahoval, byť v nižší hladině.
Výsledky nezávislých testů A DOST!
Vítěz
- Vejce Ze dvora (Bařice Zdeněk Albert Kroměříž, zakoupeno v obchodě Sklizeno, 9,60 Kč/kus). Jako jediná neobsahovala syntetické barvivo kantaxantin a zároveň patřila mezi trojici vajec s nejvyšší čerstvostí v době zakoupení. Z levnějších vajec díky své čerstvosti a nižšímu obsahu kantaxantinu obstála Zlatá vejce nosnic v halách z Benešova (10 vajec CZ, zakoupeno v Globusu, cena 3,70 Kč/ kus).
Propadák
- Jihočeská čerstvá vejce (Agro Produkce, zakoupeno v Bille, 4,30 Kč/kus) a IQejce (AG Maivald, zakoupeno v Albertu, 5 Kč/kus). Oba druhy vajec neobstála v hodnocení čerstvosti (není jasné, zda je na vině producent či prodejce, který mohl vejce špatně skladovat). Mezi propadáky se kvůli obsahu umělého barviva dostala i bio čerstvá vejce Schubert Partner (zakoupeno v Makru, cena 10,20 Kč/kus). Podle firmy Schubert šlo o omezenou zásilku z Polska, která měla pokrýt zvýšenou poptávku v období před Velikonocemi. (Vejce byla zakoupena v obchodech v březnu 2019.)
Vejce s rodokmenem
Abyste měli jistotu, jaká vejce kupujete, je každé z nich označeno přesným kódem. Při nákupu pro vás budou zásadní hlavně první dvě informace: způsob chovu a země původu.
- 0 – biochov
- 1 – chov ve volném výběhu
- 2 – chov v halách, na podestýlce
- 3 – klecových chov
Jak je možné, že vejce označená na krabičce CZ jsou ve skutečnosti polská?
I když je na obale český výrobce a krabička je označena jako česká (CZ), vejce uvnitř mohou být zahraničnícho původu, nejčastěji polského (PL), někdy např. lotyšského (LV). Označení CZ může znamenat jen to, že vejce byla u nás vložena do krabičky. Podstatné ale je označení, které mají jednotlivá vejce na skořápce.
Jak poznat opravdu čerstvé vejce?
Čerstvost vajec se laboratorně zjišťuje mezinárodně uznávanou metodou: měřením tzv. Haughovy jednotky. V obchodě Jan Tuna doporučuje sledovat alespoň datum minimální trvanlivosti. I když vejce samozřejmě mohl obchodník špatně skladovat.