Víno a zdraví – jak to vlastně je?

Říká se: „In vino veritas“ – „Ve víně je pravda“. Ale nejen to. Ve víně se prý ukrývá i zdraví. Jaká je ale reálná pravda o víně? Jde víno a zdraví dohromady? Je víno skutečně elixírem zdraví, jak se o něm říká?

Víno a zdraví je na přetřesu již po staletí, a nejspíš ještě déle. Starověký řecký historik filosof Plútarchos (46 až 127) o víně tvrdil, že „Víno je mezi nápoji ten nejprospěšnější, mezi léky nejchutnější a mezi potravinami nejpříjemnější.“ Možná, že u filozofa nabudete přesvědčení, že víno obhajoval i z jiných důvodů.

Jenomže pozitivně se k němu vyjadřoval například i Louis Pasteur (1822 až 1895), známý mikrobiolog a chemik: „Víno je možno považovat za nejhygieničtější a nejzdravější nápoj.

Jak to tedy s vínem a jeho vlivem na naše zdraví je? Které víno je ve skutečnosti zdravější – bílé nebo červené? A jaká je léčebná dávka vína?

Víno a zdraví – jak to vlastně je?Které víno je zdravější? Bílé nebo červené?

Není víno jako víno

V první řadě je důležité říct, že zkoumáme-li víno a jeho vliv na zdraví, vždy bude záležet na kvalitě suroviny, ze které se víno vyrobí, na podmínkách pěstování vína, klimatických podmínkách, jeho zpracování i na skladování vína.

Ano, i samotné skladování dokáže zcela zásadně ovlivnit kvalitu vína. Pokud si tedy chceme dopřát kvalitní víno se zdravotními benefiny, musíme jej správně skladovat. V našich běžných podmínkách nám nejlépe poslouží domácí vinotéka.

Tento spotřebič se stává již běžným elektrospotřebičem v našich domácnostech.

Obsažené látky ve vínu, které pozitivně ovlivňují naše zdraví

Zdraví samotného nápoje, vína, vychází již z prospěšných látek obsažených v surovině, ze které se vyrábí, tedy z bobulí hroznového vína.

To je extrémně bohaté na sacharidy (především jednoduché cukry, tedy monosacharidy – glukóza a fruktóza) , B vitaminy (zejména B1, B2 a B3 – niacin), vitamin C, E, provitamin A a celou škálu minerálních látek (především draslík, hořčík, železo a vápník).

Hroznové víno je rovněž bohaté na tzv. fytochemikálie, organické kyseliny (paradoxně s pozitivním alkalickým účinkem), flavonoidy se známým antioxidačním účinkem i rostlinná barviva antokyanidiny s příznivými účinky na srdce a cévy.

Jako ovoce je hroznové víno považováno za pomocníka i účinnou prevenci srdečních onemocnění. A to i proto, že neobsahuje sodík ani škodlivé nasycené tuky.

Obecně jsou nutriční látky v červeném a bílém vínu téměř identicky zastoupené, a pokud jde o červené víno a zdraví vs. bílé víno a zdraví, bude konečný výsledek ve prospěch některého typu vína ovlivněn především rozdílnou metodou výroby bílého a červeného vína.

Víno a zdraví – jak to vlastně je?O tom, že je v umírněném množství víno zdravým nápojem, není pochyb.

Česká republika kraluje především v bílých vínech. Moštové bílé odrůdy se pěstují na naprosto dominantní ploše. Podle údajů z roku 2011 je to na ploše 11 365 ha. Modrá moštová vína pak již pouze na ploše 5751 ha.

  Zcela zanedbatelné jsou plochy, na kterých se pěstuje stolní víno (44 ha) a podnožové odrůdy (35 ha). Skladba vinic z hlediska produkce typu vína je 63 % bílá vína, 28 % červená vína a 9 % růžová vína.

Ta jsou hitem posledních let.

Jak vzniká víno

Víno jako takové je nápoj, jenž se vyrábí zkvašením šťávy hroznového vína. Poté, co se zralé hrozny rozdrtí, umístí se do sudů nebo kádí a začne proces kvašení (fermentace). Při něm se obsažené cukry proměňují na alkohol.

Zbytky bobulí (pecky a slupky) se odstraňují lisováním. Rozdíl mezi červeným a bílým vínem je ten, že u bílého vína se hrozny lisují před samotným kvasným procesem. U červeného vína naopak  až po něm.

Díky tomu barva ze slupek obarví víno a současně se do něj dostanou i zdraví prospěšné látky obsažené ve slupkách a jadérkách.

Jde především o třísloviny (taniny) a resveratrol, který je zkoumán jako potenciálně účinná látka při léčbě rakoviny a obsahují jej právě slupky vinných hroznů.

I díky tomu, bylo a mnoha odborníky doposud je, považováno červené víno za zdravější než bíle. Na druhou stranu to nové výzkumy vyvrací ve prospěch vína bílého.

Víno a zdraví – jak to vlastně je?Červené víno a zdraví: je skutečně červené víno zdravější než bílé? Záleží, na prevenci jakých nemocí se zaměříme.

Ideální podmínky na skladování vína vytváří vinné sklepy. Ty vínu poskytují chlad, tmu a vlhkost. Tyto vhodné podmínky umí nabídnout domácí vinotéky. Dovedou zajistit, že teplota nebude kolísat a víno se neznehodnotí. Současně je vždy připraveno ke konzumaci.

Vinotéky jsou vlastně chladničky, které umožňují nastavit pro víno vhodnou teplotu. Současně je důležitá i správná vlhkost. Ta má být mezi 65 až 85 %. Jinak se víno odpařuje a je náchylné ke vzniku plísní. Optimální vlhkost pomáhají v domácích vinotékách udržet dřevěné police.

Jednou z nejuznávanějších značek je vinotéka je Dunavox. Firma je považována za specialistu v tomto segmentu.

Základní zásady správného skladování vína

  • Správná teplota (jiná pro červené a jiná pro bílé víno): zkuste vlastnosti dvouzónové vinotéky, jaké nabízí vinotéka LIEBHER,
  • správná vlhkost (65 až 80 %),
  • absence vzduchu (po otevření víno spotřebovat, nebo odsát vzduch),
  • víno skladovat samostatně (nevhodná je i běžná lednice s jinými potravinami) – víno nasává pachy,
  • skladování ve vodorovné poloze (nevyschne korek a do lahve nepronikne vzduch či pachy, nezkazí se),
  • omezení pohybu s vínem (hýbáním s vínem se připravíme o jeho charakteristický buket).

Červené víno a zdraví

Červené víno bývá považováno za zdravější zejména proto, že se kvasného procesu „účastní“ i slupky a jadérka z hroznů, jež jsou zdrojem zdraví prospěšných látek, které se v jiných částech bobulí nenachází.

Různé průzkumy na téma červené víno a zdraví tvrdí, že červené víno je prevencí vzniku kardiovaskulárních onemocnění, zvyšuje hladinu dobrého cholesterolu HDL, je prevencí a zpomalovačem degenerativního stárnutí a zhoršování funkcí mozku. Velkým „pro“ červené víno je obsah resveratrolu.

Ten je potenciálním pomocníkem při léčbě rakoviny, umí prý aktivovat geny proti stárnutí, brání poškozování chrupavek, zmírňuje bolesti kloubů a napomáhá v prevenci proti diabetu (protože zvyšuje citlivost buněk na inzulín). Ne všechna tato tvrzení jsou potvrzena klinickými studii na lidech.

Mnohdy proběhly pouze na zvířatech, nebo jsou výsledky studií ne zcela jednoznačné.

Bílé víno a zdraví

Češi se jako producenti především bílého vína samozřejmě velice rádi a rychle chytí každé studie, které vyvrací benefity pití červeného vína ve prospěch toho bílého. A proto tiskem a rovněž firemními stránkami producentů proběhly odkazy na studii KJ Mukamal, at al. Roles of drinking pattern and type of alcohol consumed in coronary heart disease in men.

N Engl J Med 2003; 348:109 18

, která naopak vyzvedává bílé víno jako prevenci proti infarktu. Podle výzkumu kleslo riziko infarktu při pití přibližně 1 dl bílého vína denně o 20 % a při pití 1,5 dl dokonce o 40 %. U červeného vína se pokles ukázal statisticky nevýznamným. Průzkum zkoumal vliv pití malého množství alkoholu na vznik srdečního infarktu obecně.

Víno a zdraví – jak to vlastně je?Bílé víno a zdraví: Pokud jde o snižování výskytu kardiovaskulárních onemocnění, má bílé víno podle posledních studií navrch před vínem červeným.

Víno a zdraví

Obecně lze shrnout, že víno, ať již bílé nebo červené, má pozitivní vliv na zdraví. Samozřejmě při pití s mírou. 

  • Víno snižuje výskyt kardiovaskulárních onemocnění i rizika úmrtí na srdeční onemocnění a mrtvici.
  • Víno snižuje hladinu cholesterolu v krvi.
  • Některé studie naznačují protirakovinové účinky (pouze pozorovací studie – zejména nižší výskyt rakoviny plic).
  • Pití vína snižuje rizika onemocnění artrózou.
  • Konzumace vína příznivě ovlivňuje prevenci před neurodegenerativními onemocněními, jako jsou Alzheimerova choroba nebo Parkinsonova nemoc.

Kolik vína je zdravé pít?

„Na zdraví“ – ano či ne? Nadměrné pití alkoholu a s ním spojené zdravotní i sociální problémy jsou tím, co vínu snižuje reputaci. Kolik tedy pít vína pro zdraví? WHO doporučuje maximálně 150 ml vína s 12% obsahem alkoholu denně. Čeští lékaři doporučují maximálně 150 ml denně mužům a 100 ml denně ženám.

V ČR se na hlavu vypije ročně 20,1 l vína. Za Evropou ale docela pokulháváme. Protože evropská spotřeba na hlavu je 36 litrů.

A proč nepít více? Alkoholismus je nemoc na celý život a rovněž celospolečenský problém. Nadměrné pití alkoholu prokazatelně zvyšuje některé druhy rakoviny, ničí játra, slinivku, žaludek apod. A víno je alkoholický nápoj, nejen elixír zdraví. Takže víno a zdraví – rozhodně, ale s mírou!

Zdroj obrázků: Depositphotos, koláže ContentPub s.r.o. – specialista na copywriting a vizualizaci obsahu

CHCI MAGAZÍN ZDRAVÍ A KRÁSA ZDARMA!

Nechte si posílat magazín Zdraví a krása do vaší e-mailové schránky! Staňte se členem největší komunity lidí, kteří si váží své zdraví a chtějí být krásnými.

Víno a zdraví

Víno a zdraví – jak to vlastně je?Znáte Francouzský paradox? Přestože velká část Francouzů holduje nezdravému, tučnému jídelníčku, pokud jde o srdeční problémy, jsou na tom v porovnání s jinými národy překvapivě dobře. A udávaný důvod? No přeci víno! Tvrdí se, že vypít jedno až dvě deci vína denně je pro naše zdraví lepší než abstinovat. Pravidelné pití vína (v rozumném množství) prospívá trávení, krevnímu oběhu, nervové soustavě a těší se z něj dokonce libido! I u vína však platí, že nadměrná konzumace alkoholu účinkuje přesně naopak.

Pojďme si tedy vysvětlit, jak a čím víno působí na lidský organismus!

Víno a trávení

Dopřáváte si u oběda skleničku vína? Dobře děláte! Víno při jídle uvítají nejen vaše chuťové buňky, ale také trávicí ústrojí! Mohou za to žaludeční kyseliny, které podporují trávení a jejichž produkci zvyšují právě kyselé složky vína. Víno navíc funguje jako dezinfekční prostředek účinně likvidující bakterie, jež by ve střevech jinak mohly způsobit řádnou neplechu.

Budete mít zájem:  Před odchodem na rande se raději mladí lidé depilují, než kupují prezervativy

Víno a krevní oběh

Alkohol a fenoly – přesně tyto dvě látky zvyšují hladinu „hodného“ (HDL) a snižují hladinu „zlého“ cholesterolu (LDL).

Fenoly navíc zpomalují stárnutí buněk, čímž zabraňují vzniku rakoviny. Obě látky kolují ve víně.

Požívání vína dále snižuje riziko arteriosklerózy a trombózy, a to tím, že víno zlepšuje srážlivost krve i plynulost jejího proudění.

Víno a srdce

Ano, znovu Francouzský paradox a spolu s ním teze, že ti, co se ochuzují o pravidelný požitek z vína, si dobrovolně zadělávají na časnější infarkt. Ačkoliv není mezi Francouzy o živé důkazy této teorie rozhodně nouze, se seriozním vědeckým vysvětlením už je to horší jednoznačná spojitost mezi konzumací vína a oddálením infarktu totiž dosud plně obhájena nebyla.

Víno, sex a nervy

Víno a zdraví – jak to vlastně je?Po jedné skleničce jsme uvolnění, po třech svolní a po dvou lahvích schopní leda tak zalézt pod peřinu a usnout? Jak tomu ve skutečnosti je s oním pověstným vlivem vína na naše libido? Prvním „viníkem“ je hormon estrogen, jehož produkci víno zvyšuje, čímž v nás probouzí ony touhy. Ještě důležitější je serotonin, látka, jejíž obsah v těle má vliv na jeho různorodé funkce, jako jsou paměť, chuť, nálada i pohlavní pud. Důvodem, proč na milostné schůzky bráváme lahev dobrého vína, je krom jeho chuti právě schopnost alkoholu zvyšovat koncentraci serotoninu v těle. Příjemné důsledky pak znáte sami? A nezapomeňme ani na další sympatickou vlastnost vína, jíž je schopnost rozšiřovat krevní cévy a zásobovat mozek větším množstvím kyslíku!

Hledá se míra aneb k úskalím vinařské medicíny

Jak jste mohli zjistit nejen z tohoto článku, o pozitivních účincích úměrného pití vína se nepochybuje. Právě v „nalezení míry“ však vězí problém.

Kolik deci vína představuje denní maximum pro muže a kolik pro ženu? Jaká je hranice obsahu alkoholu, které odrůdy jsou zdravé a které ne? Tyto faktory totiž nelze opomíjet.

Známé rčení „Je víc starých vinařů než starých lékařů“ bychom tedy neměli ani zobecňovat, ani přeceňovat.

Základem „úspěchu“ zůstává zdravý životní styl, jehož součástí, jak už sami víte, může být pravidelná konzumace vína! V množství čtyři až šest deci u mužů, dvou až čtyř deci u žen, a s průměrným obsahem 12 % alkoholu.

Přečíst také:

  • Dělení vína pro úplné začátečníky – část 1. víno podle barvy
  • Co nám o víně prozrazuje jeho jméno
  • Dělení vína pro úplné začátečníky – část 2. víno podle zbytkového cukru
  • Víte, jak správně degustovat víno

nebo přejděte do kategorie vína v našem e-shopu

22.08.2018

Červené víno a zdraví

Víno a zdraví – jak to vlastně je?

Pěstování vinné révy je záležitost již několika tisíciletí a dnes se samozřejmě stále více posouvá v oblasti technologickém i „uměleckém“. Kam až nám historické záznamy sahají bylo víno vždy považováno za jedinečný stimulační prostředek, díky kterému se zvyšuje emoční prožitek a nejen to, přemýšliví lidé mohou pomocí chuti poznávat vlivy různých přírodních podmínek. Víno je vnímáno všemi smysly a zároveň  může blahodárně působit na lidské zdraví.

Historie – víno jako lék

Ještě než se podíváme na konkrétní případy toho, jak může víno pozitivně ovlivňovat lidské zdraví, podívejme se do minulosti. Do dob, kdy bylo víno považováno za lék. Ve středověku v zemích kolem Středozemního moře bylo víno součástí denního stravování.

Většinou se však pilo zředěné s vodou a to z důvodu uhašení žízně. Zároveň bylo však zásadním doplňkem hlavních jídel, u kterých se většinou scházely celé rodiny.

Z této doby jsou také známy desítky léčebných předpisů, ve kterých se víno zmiňovalo jako léčivo na různé choroby nebo jako rozpouštědlo při maceraci bylin. Vína se míchala s dalšími ingrediencemi, vždy podle konkrétní choroby.

Ještě do roku 1845 existoval oficiální lékopis obsahoval přes 200 vín, doporučovaných díky jejich léčivým účinkům. 11 odrůd pocházelo z různých evropských vinařských oblastí. Dokonce ještě v roce 1892 bylo možné některá vína předepisovat a dokonce byla hrazena pojišťovnami.

Díky sílícímu hnutí, které bojovalo proti alkoholu, se začátkem 19. století vše obrátilo a vína nevyjímaje. Pravdou však je, že víno si stále udrželo punc lidového léčebného prostředku. Užívá se jak při vysílení nebo například jako prevence proti onemocněním srdce.

Léčebné účinky červeného vína

Samozřejmě, víno má mnoho pozitivních vlastností ať už se to týká červeného či bílého. Pravdou ale je, že nejčastěji se ve spojení se zdravím uvádí především to červené (ani bílé však níže neopomeneme).

Než se pustíme do odbornějšího textu, vypišme si pár příkladů, kdy víno léčí:

  • Zlepšuje trávení
  • Posiluje zesláblý organismus člověka
  • Prevence kornatění tepen
  • Ovlivnění stolice (Dle typu vína. Třísloviny červených vín stolici upevňují. Burčák však může působit opačně – což nemusí být negativní jev.)
  • Hojení jizev na sliznici střevního traktu
  • Brzdí vznik a šíření zhoubného bujení
  • Lepší nálada (Na pocit blaha mají vliv různá aromata.)
  • Ochrana proti nachlazení nebo při menstruačních potížích (Svařené červené víno se skořicí, cukrem či medem a citrónem.)
  • Snižuje možnost infarktového onemocnění (Existuje dokonce tzv. Francouzský paradox, který ukazuje na nižší výskyt infarktů u starších obyvatel právě z oblastí, kde se hojně popíjí červené víno – Francie, Itálie, Švýcarsko…)

Pokud vás zajímá pouze výčet pozitivních vlivů červeného vína na zdraví, tak vám plně bude dostačovat daný výpis. Nyní však půjdeme trošku do hloubky věci.

V základu víno obsahuje vodu, alkohol, minerální a organické látky. Jakmile nám však věda dovolila vše studovat podrobněji, dokázali jsme nahlédnout ještě dál a získat podrobný přehled o tom, co se ve vínu vlastně nachází (a neustále získáváme nové a nové poznatky) a jak jej ovlivňují různé vlivy – doba zrání, získávání moštu, kvašení atp.

Pokud jste na základní škole neměli rádi chemii, tak vás teď trošku zklameme, pojďme si víno prohlédnout právě z chemické stránky.

Kyseliny

Mezi velice důležité složky patří kyseliny. Kromě tří hlavních – vinné, jablečné a mléčné – jich ve víně nalezneme dalších padesát.

A jsou to právě kyseliny a jejich organické soli, které v zažívacím traktu působí zásaditě (1 l vína působí jako 6 g sody). Současně však nízké pH napomáhá zvýšení tvorby žaludečních kyselin, tzn.

přispívá k lepšímu trávení. Proto je víno naprosto vhodné k tomu, aby doprovázelo pokrmy.

Cukry

Další složkou jsou i cukry a glycidy (ač v menším množství – u suchých vín). Ty zvyšují kalorickou hodnotu vína. Pokud má jedinec zesláblý organismus, tak mu v jeho posílení pomohou právě zmiňované cukry. Zároveň vína připravují trávící trakt na příjem potravy.

Fenolitické látky

Třísloviny, barviva a fenolické látky jsou závislé na způsobu a rychlosti zpracování hroznů a dalších okolnostech (lisování, druh vína, uložení v sudech atp.). Tyto fenolitické látky se dostávají do krve, kde nesetrvají dlouhou dobu (pokud to nedoplníte o zeleninu, ovoce či další víno).

Tím, že v krvi vážou molekulární kyslík, tak redukují kyslíkový stres a peroxidaci nenasycených mastných kyselin neokysličeného lipoproteinu. Tím se snižuje tvorba okysličeného lipoproteinu, jež je hlavní příčinou kornatění tepen.

Třísloviny červených vín zároveň povzbuzují trávící procesy a regulují upevnění stolice. Tyto látky jsou také velice důležité z dietetického hlediska.

A pokud jsme zmiňovali i hojení jizev na sliznici střevního traktu nebo brždění vzniku a šíření zhoubného bujení, tak to mají také za následek fenolitické látky, barviva a třísloviny.

Aromatické látky

V dnešní době evidujeme stovky různých látek, které se podílejí na aromatu vína. Neustálým zkoumáním se však produkují pouze ty, které mají příjemný vliv na konečný produkt. Aromata dokáží jedinci navodit příjemný pocit blaha, náklonnosti k nápoji a jeho původu.

Minerální látky

Co rok, to jiné víno, ač pochází ze stejného vinohradu. Je to dáno tím, jaký byl rok. Jaká byla vlhkost, půdní podmínky, hnojení a další technologické a přírodní vlivy. Na základě těchto vlivů i kolísá obsah minerálních látek (draslík, hořčík, vápník a další).

Konzumace vína může mít na člověka pozitivní účinky. Vždy však záleží na míře užívání, ale i na dalších faktech. Například záleží na tom,  kdy a při jaké okolnosti víno pijete.

Jak jsme již zmiňovali výše, víno je vhodné jako doprovod k jídlu. A právě při této příležitosti je naprosto nejvhodnější červené víno pít (ideálně dopolední svačina a oběd). Doplníte tak řadu potřebných látek.

Nikdy se to však nesmí přehánět s množstvím a je vhodné konzumovat i více zeleniny či ovoce (alkohol totiž vyplavuje z těla vitamíny, které se proto musí doplňovat). Problém samozřejmě vzniká při nadužívání.

Obecně se doporučuje nepřekračovat hranici 1 litru červeného denně (avšak každý odborník na to má jiný názor) a zároveň byste neměli víno pít před spaním, na lačný žaludek.

To může naopak vašemu tělu uškodit, jelikož musí vydat velkou energii na jeho zpracování a na odbourání alkoholu, zbytečně se tak zatěžuje tělo, které by v rámci spánku mělo regenerovat a připravovat se na další náročný den. To však platí u alkoholu obecně. Právě alkohol u vína způsobuje třecí plochy. U ostatních látek, které jsou pro organismus pozitivní, se shodují i odborníci.

Víno a zdraví – jak to vlastně je?

Bílé víno a zdraví

Abychom však neopoměli i bílé víno, pro které platí řada věcí, o kterých jsme psali již výše, tak mu věnujeme pár následujících řádků.

Začínají se objevovat studie, které bílé víno řadí na úroveň či dokonce nad červené víno. Studie říkají, že i bílé víno může mít vliv na menší výskyt srdečního infarktu.

Pitím bílého vína se zvyšuje ochranný HDL-cholesterol a nemění se hladina nebezpečného LDL-cholesterolu. Alespoň to vyplývá ze studie prof. MUDr. M.

Šamánka, který testoval porovnával pití stejného množství Veltlínského zeleného a Svatovavřineckého červeného vína.

Závěrem – pijme víno, ale s mírou. Může mít pozitivní vliv na naše zdraví, ale především se jedná o přírodní nápoj, který má příběh, emoci, vznikal vynaloženým úsilím a láskou vinařů a je skvělý pro rodinné sešlosti či chvíle strávené s přáteli.

Budete mít zájem:  Vši-Domácí Léčba?

Víno a jeho vliv na lidské zdraví

Víno a zdraví – jak to vlastně je?Střídmá konzumace vína, zejména červeného vína, má blahodárný vliv na lidské zdraví, pomáhá proti různým nemocem a udržuje tělo uvolněné, nabité pozitivní energií. Nicméně konzumace více než 30 g alkoholu denně způsobuje vážné poškození jater, mozku a srdce. Víno v sobě obsahuje vodu, alkohol (ethanol), cukry, kyseliny, flavonoidy, antokyany, vitamíny, enzymy, minerální látky, resveratrol a jiné polyfenoly.

Již otec medicíny, starý Hippokrates (460-377 př. n. l.), ve svém učení říkal: „Víno je věc podivuhodně vyhovující člověku jak zdravému, tak nemocnému, budiž však podáváno ve správné míře podle tělesné stavby jednotlivce.“

Konzumace vína působí kladně na lidské zdraví.

  • Pití jedné až dvou sklenek červeného vína denně pomáhá proti srdečním onemocněním, proti ischemické cévní mozkové příhodě a proti ateroskleróze.
  • Konzumace vína vede ke zvýšení úrovně HDL a snížení produkce špatného cholesterolu (LDL).
  • Víno dodává tělu minerály a stopové prvky, jako jsou hořčík, zinek, lithium, vápník, železo a draslík, vitamíny E, A, C a B komplex, biotin, cholin, incositol, ciancobalamina, kyselina listová, niacin, pyridoxin a thiamin.
  • Víno obsahuje malé množství železa, které pomáhá při chudokrevnosti.
  • Víno má antioxidační, antibakteriální a antiseptické účinky, červené víno obsahuje antioxidanty tzv. flavonoidy.
  • Červené víno urychluje rekonvalescenci po infekčních onemocněních.
  • Víno je používáno v boji proti alergiím.
  • Víno obsahuje vitamíny, které pomáhají proti stárnutí pleti.
  • Víno zabraňuje vzniku krevních sraženin, zlepšuje krevní oběh v mozku a snižuje zánětlivost. Stabilizuje kolagenová vlákna.
  • Konzumace vína podporuje trávení bílkovin.
  • Snižuje riziko formování ledvinových kamenů a nebezpečí vzniku hemoroidů, neutralizuje vznik křečových žil.
  • Snižuje krevní tlak a hladinu inzulinu v krvi.
  • Konzumace vína výrazně pomáhá jako terapeutický prostředek proti úzkosti a emocionálnímu stresu, takže mnozí odborníci se domnívají, že víno udržuje rovnováhu pocitů.
  • Bílé víno má diuretické účinky a potlačuje pocit hladu. Bílá vína a šampaňské jsou také bohaté na látky příznivě působící na ledviny, což zajišťuje lepší vylučování toxinů.
  • Víno obsahuje vysokou koncentraci minerálních solí, dále vápník, draslík, hořčík, křemík a zinek, fluor, měď, mangan, chrom a síranové anionty.
  • Červené víno napadá některé viry, včetně dětské obrny a herpesu.
  • Snižuje riziko vzniku rakoviny, protože obsahuje látky, které aktivují buněčné dýchání. Mírná konzumace chrání před patologickými účinky volných radikálů.
  • Víno posiluje trávicí systém, protože je velmi bohaté na vitamin B2, který eliminuje toxiny a pomáhá regeneraci jater. Účastní se metabolismu bílkovin a sacharidů. Stimuluje uvolňování žaludečních šťáv. Je zvláště vhodné k masu a rybám, neboť usnadňuje trávicí proces.
  • Konzumace vína způsobuje zpomalení postupu šedého zákalu a makulární degenerace.
  • Víno snižuje výskyt paradentózy.
  • Konzumace vína napomáhá regeneraci organismu po fyzické námaze.
  • Šumivá vína pomáhají proti zvracení.

Vzácná látky ve víně

Ve víně je obsaženo mnoho vzácných léčivých látek.

Resveratrol

Resveratrol je polyfenolická sloučenina ze skupiny stilbenů (trans–3,4',5–trihydroxystilben, C14H12O3; 1,3-benzendiol, 5-[2-(4-hydroxyfenyl)ethenyl]-, (E)-), která se vyskytuje ve velkém množství rostlin.

Rostliny resveratrol samy produkují, pokud jsou v ohrožení, jako obranu pro vlastní přežití. Resveratrol je obsažen i ve slupkách červených hroznů vinné révy jako ochrana proti houbovým infekcím.

Koncentrace resveratrolu klesá s postupem zrání hroznů.

Dva decilitry červeného vína obsahují zhruba 600 mikrogramů resveratrolu. Průměrný denní příjem resveratrolu z běžných potravin je 200 – 600 mikrogramů. Resveratrol se velmi dobře vstřebává, ale jeho biologická dostupnost v těle je relativně nízká, protože je rychle z těla vylučován.

Resveratrol ovlivňuje metabolismus lipidů a inhibuje srážení krevních destiček. Resveratrol je prevencí proti růstu rakovinových buněk a snižuje riziko kardiomaskulárních onemocnění.

Nedávné studie také prokázaly, že resveratrol může pomoci zpomalit stárnutí a je prevencí geriatrických nemocí jako je Alzheimerova choroba.

Antioxidační vlastnosti červeného vína

Antioxidační vlastnosti červeného vína byly analyzovány ve složce tříslovin. Třísloviny (taniny) jsou rostlinné polyfenoly trpké, svíravé či hořké chuti, které sráží proteiny. Pocházejí ze slupek, stopek a zrníček hroznů a stárnoucích dubových sudů.

Třísloviny z hroznů lze rozdělit na zralé – rozpustné (hydrolyzovatelné) a nezralé – nerozpustné (kondenzované), z nichž hydrolyzovatelné jsou velmi žádoucí pro čeření vín. V náležitém vyvážení jsou však oba typy pro strukturu červených vín zcela nezbytné, vyvažují chuť vína, jejich přítomnost je cítit na jazyku a dásni.

Nevyzrálé třísloviny jsou nerozpustné ve vodě a zůstanou drsné bez ohledu na stáří vína. Vyzrálé třísloviny jsou rozpustné, poddajné a se zráním vína vymizí. Vyzrálé hroznové třísloviny stárnutím zjemní, oživují celkovou strukturu seriózního červeného vína a jsou velmi užitečné při výběru vína k pokrmům.

Slupky červených hroznů obsahují širokou škálu fenolických sloučenin. Konkrétně fenolové kyseliny, flavonoidy a resveratrol, které mají velkou schopnost chránit LDL lipoproteiny před oxidací.

S volnými radikály můžeme bojovat pomocí umělých antioxidantů (vitamin C, vitamin E, beta-karoten) nebo pomocí zdravé stravy s vysokými dávkámi čerstvého ovoce a zeleniny, olivového oleje a mírnými dávkami červeného vína.

Červené víno je zdravé, ale také škodí

Červené bílo je na antioxidanty mnohem bohatší než bílé. Foto: Profimedia.cz

Existuje řada velice seriózních studií, které prokazují pozitivní vliv červeného vína, ale i hořké, na kakao bohaté čokolády, lesních plodů a dalších „darů přírody“ na potlačení zánětlivých procesů v lidském organismu.

Je znám i tzv. francouzský paradox – přestože francouzská kuchyně nijak nešetří živočišnými tuky, Francouzi jen zřídka trpí srdečně-cévními nemocemi. Negativní působení tuků je údajně vyvažováno blahodárnými účinky resveratrolu, jehož mají Francouzi díky národnímu zvyku často popíjet červené víno pravidelný přísun.

Debaty ale nekončí. Jedna z posledních studií na toto téma – a zřejmě vůbec první v reálných podmínkách, nikoli jen v laboratorním prostředí – zkoumala konzumenty světově proslulého vína Chianti, rovněž červeného, a tedy bohatého na onu zázračnou látku.

S pozorováním souhlasilo osm stovek starších Italů ze dvou městeček v italské provincii Toskánsko, jehož jih je domovským regionem odrůdy. Vědci z americké Univerzity Johnse Hopkinse je sledovali dlouhých devět let. V pravidelných intervalech se jich vyptávali na složení stravy a konzumaci vína. Současně jim vyšetřovali moč, aby zjistili, jaké množství resveratrolu ve vypitém víně přijali.

Výsledky byly pro obhájce tvrzení o prospěšnosti červeného vína skličující.

Ze 783 dobrovolníků za dobu trvání studie 268 zemřelo, u 174 se objevily kardiovaskulární choroby a 34 jich dokonce onemocnělo rakovinou.

Přes veškerou snahu se vědcům ale nepodařilo prokázat nějakou souvislost hladiny resveratrolu v moči s rizikem úmrtí, srdeční choroby či zhoubného nádoru, a dokonce ani s výskytem markerů zánětlivých procesů.

„Veřejnost věří, že konzumace potravin bohatých na resveratrol je zdraví prospěšná. My jsme ale nic takového nezjistili,“ napsal vedoucí studie Richard Semba v odborném časopise Americké lékařské asociace Internal Medicine. „Pověst resveratrolu se ukazuje být dalším příkladem ničím nepodloženého tvrzení, které neobstojí před novými fakty.“

Autoři výzkumu ovšem nevylučují, že červené víno, hořká čokoláda a další potraviny mají-li skutečně pozitivní vliv na zdraví, a musí tedy na organismus působit jinou společnou složkou.

„Jsou to všechno komplexní potraviny, takže na základě našeho výzkumu můžeme říci, že jejich blahodárné působení nespočívá v přítomnosti resveratrolu,“ řekl Semba.

Navíc dodal, že není jasné, jaké množství je třeba zkonzumovat, aby se dostavil prokazatelně pozitivní účinek.

V červených vínech obecně je procyanidinů téměř dvacetkrát více než v bílých.

Zdá se, že Semba se odhodlal k ráně z milosti proti již poněkud pokulhávajícímu mýtu. Loni v době vinobraní se mezi odborníky objevilo několik názorů, které sice už nijak vehementně neobhajovaly resveratrol, ale pokoušely se přijít s jiným vysvětlením zdravotního přínosu červeného vína – odbourávání „zlého“ cholesterolu a „čištění“ cév.

Biochemici z Uruguaye dokonce šli tak daleko, že zdokumentovali genom tannatu, tamní odrůdy červeného vína.

Motivem pro ně byla skutečnost, že obsahuje množství procyanidinů, koncentrovaných taninů, které se souhrnně označují jako flavonoidy.

Jde o vitamín P, účinný antioxidant, který je obsažen v ostružinách, malinách, lékořici, černém rybízu, červených grapefruitech, olivách a rovněž v kakau a – světe div se – v červeném vínu.

Podle profesora experimentální medicíny Rogera Cordera z londýnské Univerzity Queen Mary a autora bestselleru The Red Wine Diet vína z révy odrůdy tannat dokonce obsahují procyanidinů čtyřikrát více než známější Cabernet Sauvignon. V červených vínech obecně je jich téměř dvacetkrát více než v bílých.

Corder tvrdí, že resveratrol, obsažený ve slupkách bobulí červených hroznů révy, není oním zázračným zdravotním činitelem, kvůli kterému by bylo záhodno pít červená vína.

A to přesto, že existuje studie britské Leicesterské univerzity na myších, u nichž se po konzumaci resveratrolu v množství odpovídajícím u člověka dvěma dvoudecovkám červeného vína denně o polovinu snížila šance na vznik rakoviny střeva a prodloužila se délka života.

Jenže myši nejsou lidé, a podle Cordera by člověk musel vypít litry vína, aby to bylo stejně účinné.

„Ve většině červených vín je resveratrolu příliš málo na to, aby mohl mít nějaký významný vliv na lidský organismus,“ opakuje Corder. Podle něj jsou oním léčivým činitelem jadérka v hroznech. Při několikatýdenní fermentaci se z nich uvolňují přírodní antioxidanty flavanoly (obsahují katechin, na rozdíl od flavonoidů, charakteristických přítomností ketonů).

„Bohužel jen málo vinařů postupuje při výrobě vína tak, aby se flavanoly mohly uvolnit,“ vysvětluje ve své knize příčinu neprůkaznosti léčivého působení naprosté většiny červených vín. „Vyrábíme vína, v nichž je málo antioxidačních látek, zato hodně alkoholu,“ tvrdí.

Budete mít zájem:  Co si děti dávají ve školních automatech? Brambůrky a kafe

Corder je ale svědomitý lékař, a tak připomíná, že pít víno se má vždycky s mírou, nejlépe v kombinaci s jídlem. „Nikdy bych netvrdil, že víno je zdravý nápoj, protože je to alkohol a lidé ho bohužel pijí příliš mnoho, bez jídla a v nesprávnou denní dobu,“ zdůrazňuje.

O škodlivosti alkoholu není sporu. Jestliže je ale víno v umírněném množství brzdou některých nemocí včetně rakoviny, jak s tím má člověk naložit?

Podle britských zdravotnických norem se rozhodně nedoporučuje pít týdně víc než 21 (pro muže) či 14 (pro ženy) dávek alkoholu – podle Světové zdravotnické organizace (WHO) představuje např.

jedno 12stupňové pivo stejně jako dvě deci vína dvě dávky, u tvrdého alkoholu, podávaného v množství 0,4 cl, činí jeden „panák“ už 1,3 započitatelné dávky.

Přepočítáno to tedy znamená, že muži si smějí bez větších následků dopřát týdně například deset půllitrů piva, ženy sedm skleniček vína. Týdně!

I to je ale podle řady odborníků nebezpečně moc. Medicína totiž nemá příliš jasno v tom, jaký je mechanismus vzniku kocoviny ani jak alkohol může spustit rakovinné bujení.

Je to jen čirý mýtus, že červené víno je pro zdraví dobré. Valerie Beralová z Univerzity v Oxfordu

Ví se, že alkohol se v těle metabolizuje na jedovaté látky. Jaký je ale mechanismus jejich působení, to příliš jasné není. Velkou roli tu hraje genetická výbava, pohlaví či věk – co je pro někoho bez následků, druhého může porazit.

I když je souvislost mezi alkoholem a rakovinou známa dobře sto let, není dostatečně jasně podložena výzkumy. Pijáci stejně jako prostí neabstinenti tak nemají, i kdyby chtěli, dost přesvědčivých argumentů, které by je varovaly před zdravotními následky, a mnohem raději se přikloní k tradovaným „pravdám“, že trocha alkoholu nejenže neškodí, ale naopak prospívá jejich zdraví.

„Je to jen čirý mýtus, že červené víno je pro zdraví dobré,“ tvrdí Valerie Beralová z Univerzity v Oxfordu. „Žádný důkaz pro to neexistuje,“ dodává autorka výzkumu Milión žen.

Výzkum, vycházející z údajů o miliónu žen ve věku nad 50 let a publikovaný v časopise The Lancet před sedmi lety, měl jako primární cíl zkoumat vztah hormonální terapie a rizika rakoviny. Mezi jeho vedlejšími poznatky však vyniklo zjištění souvislosti mezi konzumací alkoholu a rakovinou.

Riziko vzniku nádoru prsu, hltanu či jater se u žen po menopauze zvyšovalo už s jedinou dávkou alkoholu týdně.

Alkohol, nemoci jím vyvolané a související násilí ročně zabijí 3,3 miliónu lidí. Mezi země s nebezpečně vysokou spotřebou alkoholu patří podle loni zveřejněné statistiky WHO vedle východoevropských zemí, Ruska a možná překvapivě Portugalska také Česká republika.

WHO nám přičítá 13 litrů čistého alkoholu na hlavu a rok, což j více než dvojnásobek světového průměru. České údaje jsou ale nižší – „jen“ něco málo přes deset litrů.

Takže se ukazuje, že oblíbené úsloví „alkohol v malých dávkách neškodí v jakémkoli množství“ je u nás zakořeněno opravdu hluboko. Možná ještě více než vratký mýtus o prospěšnosti červeného vína.

Měli bychom si to přiznat, až si někdy budeme připíjet na zdraví.

Může se Vám hodit na službě Zboží.cz:

Hlavní zprávy

Červené nebo bílé?

Léčivé účinky vína se připisují především účinným látkám, které tento nápoj obsahuje. Ale nejnovější studie naznačují, že se za pozitivním působením vína neskrývají pouze účinné látky. Lidé, kteří pijí víno v přiměřeném množství, totiž většinou žijí zdravěji než ostatní.

Typickým příkladem pozitivního vlivu alkoholu na zdraví jsou Francouzi. I když za rok v průměru zkonzumují více nezdravých tuků než Američané, na kardiovaskulární onemocnění jich umírá mnohem méně.

Tento paradox vědci připisují nejenom pravidelné konzumaci čerstvé zeleniny a ovoce, ryb, olivového oleje, česneku, luštěnin, ale i střídmému pití červeného vína.

Většina Francouzů si sklenici červeného vína dává k jídlu.

Zdraví prospěšné

Obecně je známo, že víno má protizánětlivé i antibiotické vlastnosti, že se nám po něm mnohem lépe tráví. Díky střídmé konzumaci červeného vína se nám podaří snížit pravděpodobnost, že naše tělo ovládnou kardiovaskulární choroby, zhoubné bujení či „zlý“ cholesterol.

Na počátku byl Noe

Většina badatelů se shoduje v tom, že původní domovina vinné révy byla na svazích Kavkazu. Pro tuto domněnku by svědčilo i to, že slovo víno zřejmě vzniklo z gruzínského gvino.

Podle pověsti objevil vinnou révu Noe na úpatí Araratu, kde přistál se svou archou. Na podzim sklidil první plody a pak dal do džberu a zapomněl na ně. Po čase džber objevil a zjistil, že místo hroznů je v něm zvláštní nápoj.

Stal se prvním člověkem, který se opil…

Vinná réva se pěstovala již před šesti tisíci lety v Íránu, Afghánistánu a v Číně, později i v Mezopotámii, Asýrii a v Egyptě. Odtud se zřejmě rozšířila do celého Středomoří.

K léčebným účelům se užívalo buď víno samotné nebo se v něm nechaly vyluhovat léčivé rostliny či koření. Vínem se léčilo v oblasti mezi Eufratem a Tigridem, ve starém Egyptě i ve Středomoří.

Tento nápoj oceňoval například Hippokrates, který ho doporučoval jak nemocným, tak zdravým osobám. O tom, že antika považovala víno za zdraví prospěšné, svědčí přípitky, které se dochovaly dodnes, např. Na zdraví. Víno doporučovali i další lékaři a léčitelé, např.

abatyše Hildegarda z Bingenu, která používala víno jako lék a dietní nápoj.

Vínem léčili i oba lékaři, kteří v 16. století napsali první české herbáře. Jan Černý si vína cenil zejména při otravách. Matthioli (1562) doporučoval kloktat vínem z nezralých hroznů při bolestech v krku, víno se podle něj uplatní při horečce, směs vína s octem hojí vředy.

„Zdravé“ množství

Vědci sice zatím neumějí stanovit, jaká míra alkoholu je zdraví nejprospěšnější, ale zato vědí celkem přesně, kolik alkoholu člověku neublíží. Muži mohou vypít maximálně dva alkoholické nápoje denně. U žen je limit ještě přísnější. Při překročení této hranice jsou už ohroženy srdce, cévy, játra, ledviny, ale i žaludeční sliznice a trávicí trakt.

Neškodným množstvím je malé pivo, deci a půl vína nebo malý panák tvrdého alkoholu.

Sklenka červeného vína denně je ideální mírou. Někdo dá přednost každodenní sklence při dobrém obědě nebo večeři, jiný si dá raději dvě najednou, ale jen dvakrát třikrát týdně, další svou dávku vypije takřka na ex za jeden večer.

Kdo je na tom nejlépe? Pravděpodobně ti první. Alespoň to tvrdí nová studie amerických vědců.

Lidem, kteří holdují většímu množství alkoholu o víkendech, hrozí totiž větší riziko poškození jater než těm, kteří si dají jeden nebo dva drinky denně.

Ve vínu není jen pravda

Víno kromě alkoholu obsahuje také cukr (především glukózu a fruktózu) a taniny (třísloviny). Třísloviny se do něj mohou vyluhovat i ze dřeva sudů, zvláště při výrobě červených vín. Z organických kyselin se ve víně nachází hlavně kyselina vinná a jablečná.

Z dusíkatých látek byly ve víně zjištěny jednoduché bílkoviny a aminokyseliny, z barviv malé množství chlorofylu, karotin, xantofyl a antokyany.

Víno dále obsahuje vitaminy (C, B1, B2, B6), minerální látky a stopové prvky (draslík, hořčík, vápník, železo, sodík, bór).

Víno je bohaté na přírodní antioxidanty – flavonoidy. Jejich zdrojem je především červené víno. V červeném víně se ve významném množství nachází především kvercetin, resveratrol, myrcetin a kamferol.

Resveratrol působí proti srdečně-cévním onemocněním a zánětlivým chorobám. Bylo zjištěno, že tato látka snižuje přilnavost cholesterolu k cévním stěnám a má protirakovinové účinky. V červeném víně se nachází padesát až stokrát více resveratrolu než v bílém víně.

Kvercetin tlumí alergickou reakci tak, že brzdí produkci histaminů.

Flavonoidy ve víně zmírňují průběh zánětů, mají také bakteriostatické a antivirové účinky. Zpevňují krevní kapiláry a ovlivňují hladinu estrogenu v krvi. Podporují účinek vitaminu C.

Působí proti srdečně-cévním chorobám, snižují hladinu cholesterolu v krevním séru a mají protinádorové účinky.

Čechům chutná Svatovavřinecké

V malém množství  působí alkohol povzbudivě, po jeho požití se v mozku uvolňuje serotonin, který ovlivňuje naši náladu. Zbavíme se stresu. Je také třeba, abychom se naučili znát kvalitní vína, protože jen ta nám prokážou správnou službu.

V naší zemi vede Svatovavřinecké. Tato odrůda zabírá na našich vinicích jednoznačně největší plochu, na což má vliv především její skromnost, tj. nenáročnost na složení půdy i polohu.

Své jméno získala od sv.Vavřince, mučedníka, během jehož smrtelných útrap údajně zmodraly bílé plody na vinném keři. Vyznavači této odrůdy modrých hroznů jí dávají přednost, přestože nepatří k nejjemnějším a mívá více tříslovin i kyselin

Cesta vína

V průběhu dozrávání se v hroznech zvyšuje obsah cukru a ubývá kyselin. Před zpracováním se víno odzrňuje, aby se do nápoje nedostal chlorofyl. Poté se bobule pomelou. Získaná hmota se nazývá rmut. Ten se může nechat kvasit nebo se z něj hned lisuje mošt. Rozkvašený mošt je bělavá tekutina dobře známá jako burčák. Obsahuje poměrně málo alkoholu, ale je nasycen oxidem uhličitým.

Z burčáku vzniká mladé víno, které je nutné vyčistit od kalů. Proto se víno v době od listopadu do ledna přetáčí.

Po dokvašení se víno musí zazátkovat a dále se ošetřuje. Podle vyzrálosti hroznů se rozděluje na révové víno stolní, révové víno jakostní (obsahuje minimálně 9,5 % alkoholu a žádný nebo nízký zbytkový cukr) a révové víno s přívlastkem (má vyšší obsah alkoholu a minimálně 25 g zbytkového cukru na litr).

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector