Chronická obstrukční plicní nemoc nenávratným způsobem ničí plíce. Pokud jste silný kuřák a zadýcháváte se při chůzi do patra víc, než je zdrávo, měli zvážit návštěvu plicního lékaře. I pan Jiří z Hradce Králové dlouhá léta kouřil, dokud u něj lékaři nemoc nezjistili. Choroba byla v té době už v těžkém stadiu. I přesto se ale její postup díky nasazené léčbě podařilo zastavit.
Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.
Chronickou obstrukční plicní nemocí trpí přibližně 300 tisíc lidí. Stejný počet ji má, jen o ní neví. Natáčela Janetta Roubková
„Beru inhalační léky, chodím pravidelně na kontroly, rentgeny, chodil jsem na rehabilitace, kde mě naučili cvičit určité cviky, tak si doma občas cvičím a posiluji dýchací svalstvo,“ říká Jiří Radiožurnálu.
Podle pneumologa Vladimíra Koblížka je právě rehabilitace jednou z klíčových součástí léčby. Pokud je pacient schopný pohybu, zásadně to jeho život zlepší a prodlouží.
„Plíce u pacienta s chronickou obstrukční plicní nemocí vypadá, jako by vám v budově vybuchl granát, ta plíce je proto zničená. Co ale můžeme zásadně upravit, je činnost svalů. A díky rehabilitačním technikám dokážeme to, že svaly posilují a zmobilizují se. Člověk zbytkem plíce dýchá výrazně lépe a naučí se dýchat třeba při chůzi do schodů,“ vysvětluje lékař.
Zázraky medicíny: přístroj, jehož jméno nejde vyslovit, 'šmejdí' v plicích. Pacienty už vyšetření nebolí
Číst článek
Léčba, kterou v současnosti pacienti dostávají, se projevila už i v datech. Před pěti lety umírali lidé s touto chorobou průměrně o pět let dříve než zbytek populace, v roce 2018 se podle Jiřího Jarkovského z Ústavu zdravotnických informací a statistiky rozdíl snížil a pacienti s chronickou obstrukční plicní nemocí na průměrného Čecha ztrácí 3,3 roku.
Plošný screening
V současné době lékaři chorobu nejčastěji objevují ve chvíli, kdy je nemoc ve střední až těžké fázi. Z toho důvodu pak není léčba účinná. Pokud by se ale na nemoc u pacientů přicházelo dříve, lidé s touto diagnózou by se mohli v budoucnu dožívat vyššího věku. Pomoci by tomu mohl i plošný screening, který v pilotní fázi funguje už od ledna. Dosud jím prošlo asi 300 lidí.
„Téměř šedesát procent osob, které jdou od praktického lékaře k plicnímu lékaři nebo jdou k plicnímu lékaři přímo, mají nějaké plicní onemocnění,“ uvádí Karel Hejduk z Národního screeningového centra.
Nový lék je nadějí pro pacienty s plicní chorobou, není však pro každého
Číst článek
Do projektu se zapojil i praktický lékař z Prahy Norbert Král. U sebe v ordinaci vytipoval na 300 pacientů, kteří odpovídali kritériím. To znamená, že alespoň deset let kouří krabičku cigaret denně, při rychlejší chůzi se zadýchávají a je jim mezi 45 a 65 lety. Zatím jich vyšetřil 70 a z toho 30 poslal k plicnímu lékaři.
Někteří nechtějí přestat kouřit
Podle Krále se najdou pacienti, kteří nechtějí vyšetření, protože se obávají negativního výsledku, nebo jde o pacienty, kteří nechtějí v žádném případě přestat kouřit. A právě to je jedna z hlavních podmínek úspěšné léčby. Ve výsledku léčba pomůže nejenom pacientovi, ale i státu tím, že šetří peníze.
Loni se u nás s chronickou obstrukční plicní nemocí léčilo přes 230 tisíc lidí a nových případů lékaři evidovali skoro 55 tisíc. Podle odborníků z pneumologické společnosti je ale v Česku dalších 300 tisíc pacientů, kteří o své nemoci nevědí. A právě na ně cílí pilotní screening, kterým by mělo v příštích dvou letech projít na 7 tisíc lidí.
Jaký je váš plicní věk? Vážné nemoci odhalí jednoduché vyšetření!
Plíce jsou totiž orgán, který na rozdíl od ostatních zjednodušeně řečeno nevaruje. Kašel považuje většina lidí za běžnou součást života, zejména v zimních měsících. Plíce navíc nebolí, mají v sobě totiž málo nervových zakončení, proto nemoc, a to včetně té nejhorší – nádoru plic, v počátečních stádiích špatně poznáte.
Prvním příznakem plicních chorob bývá zadýchávání. A to také většinou nepovažujete za vážnou nemoc, spíš ho připisuje malé fyzické kondici, nadváze nebo dlouhodobému kouření. Varovat by vás přitom mělo, když kašel trvá déle než tři týdny, vykašláváte krev, nebo rezavý hlen. V tu chvíli však už běžte hned ke svému praktickému lékaři!
Odhalte riziko včas
Jak zjistíte, že možná něco není v pořádku, i když žádné příznaky nemáte? Jednou z možností je nechat si změřit svůj plicní věk. Měření probíhá v Alphega lékárnách po celé České republice, je třeba se ovšem předem objednat. Díky měření zjistíte, zda vaše plíce stárnou normálním tempem a zda nemáte některé potíže, které by se mohly projevit později.
Jak měření probíhá? Měření plicního věku vám zabere pouhých 10 minut. Odborník vám změří vitální kapacitu plic speciálním přístrojem. Samotné vyšetření probíhá tak, že pacient jen vydechne do přístroje. Nemusíte se na něj nijak zvlášť připravovat, ale pokud chcete mít co nejpřesnější výsledky, je vhodné tři až čtyři hodiny před měřením nekouřit, nejíst těžká jídla a nesportovat.
Lékárník přístroj připraví na měření a zadá do něj váš věk, pohlaví a výšku. Poté na přístroj nasadí jednorázový náustek, který si vložíte do úst a zhluboka se nadechnete.
Jakmile budete mít pocit, že se do vašich plic více vzduchu již nevejde, všechen vzduch prudce vydechnete a budete dále vydechovat po dobu minimálně 6 vteřin.
Celé měření se opakuje třikrát a přístroj vybere a zobrazí nejspolehlivější výsledek.
Na konci měření získáte informace o tom, jaký objem vzduchu dokážete vydechnout za jednu vteřinu a za šest vteřin. Odborník je schopen okamžitě hodnotu srovnat s normální hodnotou zdravých lidí. Podle toho určí, zda jsou vaše výsledky horší než u podobně starých jedinců a může vám doporučit další vyšetření.
V průběhu času se váš stav může měnit a je možné, že během několika měsíců plíce výrazně zestárnou. Z toho důvodu byste měli dbát na prevenci a chodit na kontrolu přístrojem na měření plic pravidelně jednou ročně. Doporučuje se zejména kuřákům, bývalým kuřákům a osobám, které mají během tělesné aktivity (například chůze do schodů) potíže s dechem a osobám, které trpí dlouhodobým kašlem.
Jaké jsou nejčastější vážné choroby dýchacího ústrojí, které může vyšetření odhalit?
Chronický zánět průdušekTrpí jím kuřáci a lidé žijící nebo pracující v prašném a znečištěném prostředí. Dochází při něm k postupnému zužování průdušek, později i k takzvané rozedmě plic.
Snižuje se kapacita plic a dostavuje se dušnost, zpočátku při námaze, později klidová. Kombinace těchto příznaků se nazývá chronická obstrukční plicní nemoc. Léčit se dá jen do stádia zánětu, rozedma plic už je nevratná.
Léky se podávají především inhalačně, v pozdějších stádiích je nutný i přívod kyslíku. Důležité je přestat kouřit.
Rakovina plicVyvíjí se plíživě a kašel je často jejím prvním příznakem. V pokročilém stadiu se může objevit vykašlávání krve, bolest a hubnutí. Typů rakoviny plic je několik a jsou různě citlivé na různou léčbu. Důležité je začít s léčbou včas. Kašel s chrapotem doprovází i rakovinu hrtanu.
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN)V Česku jí trpí asi 800 tisíc lidí, ale diagnostikována a léčena je pouze jedna čtvrtina. Přitom jde o závažnou nemoc, která se v pozdějších stádiích již nedá léčit, významně snižuje kvalitu života a vede nezřídka k předčasnému úmrtí.
CHOPN začíná jako chronická bronchitida, čili zánět průdušek. Poškozená sliznice průdušek se mění a dochází k velké produkci hlenu. Charakteristický je produktivní kašel, zejména po ránu.
Zúžením průdušek dochází ke zhoršenému proudění vzduchu a k jeho zadržování a zvýšenému tlaku v plicích. Plicní sklípky praskají a stávají se nefunkčními pro další přenos kyslíku do těla.
Organismus je nedostatečně zásobován kyslíkem, což se projevuje dušností, zpočátku při zvýšené námaze, později i v klidu.
Bronchiální astmaJde o chronický neinfekční zánět sliznice průdušek, který je doprovázen záchvatovitou dušností nebo kašlem. V české populaci se vyskytuje zhruba u 12 až 15 procent obyvatel, přičemž se toto procento nemocných stále zvyšuje, zejména u dětí.
Stejně jako alergie je způsobeno chybnou imunitní reakcí organismu, která v tomto případě vede k otoku sliznice průdušek a ke stahu jejich stěny. Neléčená alergie, zejména alergická rýma, pak může vést k rozvoji astmatu. Astmatický kašel je suchý a dráždivý. Zhoršuje se nejčastěji v noci, ale také po námaze a vlivem různých zevních faktorů: emoce, stres, alergeny, znečištěné prostředí.
Autor: Alžběta Javorková
Když plíce nefungují
V 80 až 85 % případů způsobuje nemoc kouření cigaret. Foto: Profimedia.cz
Specialisté kvalifikovaně odhadují, že chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) trápí v ČR zhruba 800 000 pacientů. Léčí se však jenom 250 000 z nich. Přitom každý rok zemře na tuto chorobu 2000 až 2500 lidí. A tento počet neustále stoupá.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se CHOPN dostane po roce 2020 na třetí místo, pokud jde o úmrtí pacientů na chronické nemoci.
U CHOPN dochází k dlouhodobému chronickému zánětu průdušek a k jejich zúžení, ale také k negativním změnám v plicní tkáni.
Jejími typickými příznaky jsou například:
- Dušnost, tedy dýchavičnost, zprvu při větší a pak i při malé fyzické námaze;
- neustále zahleněné dýchací trubice;
- častý kašel;
- pocit tlaku na hrudi;
- sípání;
- nevýkonnost, chronická únava atd.
Nemoc, která obvykle postupuje pozvolna a dlouhodobě, se dá zjistit pomocí jednoduchého a bezbolestného vyšetření – díky spirometrii. Pacient při ní dýchá do speciálního přístroje, který měří základní parametry nádechu, výdechu a vůbec fungování plic.
Bohužel jde o vyšetření, jehož význam podceňují nejen pacienti, ale občas i lékaři.
Nemocní lidé pociťují problémy, které vyvolává zúžení dýchacích cest, většinou až při poklesu funkce plic zhruba na 60 % obvyklé hodnoty.
Proto by hlavně kuřáci měli podstoupit spirometrii dřív, než začnou vnímat výraznější subjektivní potíže. Nejrozumnější je, když si o tom promluví se svým praktickým lékařem.
Když plicní specialisté zjistí, že vyšetřovaný člověk má CHOPN, může pak podstoupit i další vyšetření, včetně zátěžových testů. Ty dokážou přesněji určit míru jeho postižení, případně další komplikace.
Plicní specialisté neumějí nemoc vyléčit, ale dovedou významně zabrzdit její rozvoj. To je důvod, proč bývá tak důležité, aby k nim pacienti přišli včas. Tehdy má totiž jejich léčba největší smysl a efekty. Většina nemocných však chodí pozdě, když už jim plicní specialisté nemohou zdaleka tolik pomoci.
V pokročilých stadiích lapá nemocný po dechu i při chůzi po bytě nebo tehdy, když se myje, případně obléká. V takových případech je kvalita jeho života nízká. Spíš jde o živoření.
Pacienti často končí v předčasných nebo invalidních důchodech a jejich život někdy připomíná čekání na smrt. Přitom jde obvykle o problémy zbytečné.
Nemoc, která se většinou začíná projevovat po 40. až 50. roce života, způsobuje v 80 až 85 % případů kouření cigaret. Anebo pasivní kouření, tedy pobyt v zakouřených prostorách. Podle výzkumů stačí strávit v takových prostorách 40 hodin týdně po dobu pěti let a riziko, že vás postihne CHOPN, stoupne o 48 %.
Vedle cigaret, doutníků nebo pravidelného kouření vodní dýmky jsou dalšími příčinami této choroby:
- Práce ve znečištěném prostředí (někdy jde o prach, jindy o chemické výpary, třeba ředidel z barev);
- časté infekce dýchacích cest v dětství;
- opakované vdechování spor plísní v domácnostech;
- výfukové plyny;
- práce v uhelných dolech, horníci však často mívají CHOPN kombinovanou s dalšími nemocemi dýchacích cest;
- rizikové jsou ovšem také genetické dispozice k této chorobě.
Lidé někdy mívají CHOPN zároveň s jinými chorobami. Třeba společně s astmatem, bronchitidami, rakovinou plic nebo s jinými nemocemi dýchacích cest.
Protože kouření vyvolává i další zdravotní potíže, nepřekvapí, že pacienti s CHOPN zápolí také s nejrůznějšími srdečně cévními komplikacemi a poruchami metabolismu. To je dobré vědět třeba kvůli tomu, že například astma může překrýt počínající potíže s CHOPN. Ale je potřeba léčit efektivně obě nemoci.
Stejně tak nevýkonnost srdce kvůli kornatění cév, což je častý důsledek kouření, snadno vyvolá problémy s dechem a pacienta nenapadne, že by měl zajít i do plicní ambulance a nechat si zkontrolovat, jestli nemá současně se srdečními potížemi i CHOPN.
Léčba CHOPN rozhodně nespočívá jen v polykání pilulek. Velice důležité je například to, aby pacient přestal kouřit a vyhýbal se škodlivému prostředí. Podstatná je i zdravá životospráva, tedy racionální jídelníček, zlepšení fyzické kondice nebo shození nadbytečných kil.
„Nemocným také pomáhá dechová rehabilitace a pobyty v lázních nebo plicních sanatoriích,“ upozorňuje pneumolog MUDr. Stanislav Kos, CSc., předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem.
Pokud jde o léky, mají podle něj jednoznačnou přednost ty inhalační. U nich je ovšem důležité, aby pacient správně zvládl techniku, jak je užívat.
„Při opakovaných kontrolách bohužel stále zjišťujeme, že více než polovina nemocných dělá při jejich užívání nějakou chybu,“ říká doktor Kos.
„V minulosti jsem byl silným kuřákem,“ říká muzikant, skladatel, textař a rozhlasový dramaturg Jan Spálený.
„S postupem let jsem začal kašlat a špatně se mi dýchalo. Nemohl jsem popadnout dech a dusil jsem se. Abych si dokázal odkašlat, musel jsem o to víc kouřit. Nakonec to dospělo do stavu, kdy jsem pomalu nedokázal zvládnout ani dva schody.
Navštívil jsem plicní lékařku a ta mi vysvětlila, že musím přestat kouřit. Podařilo se mi to. Léčil jsem si CHOPN, a nakonec mi trvalo asi patnáct let, než jsem se vrátil zpátky do normálnějšího života,“ popisuje průběh své nemoci Spálený.
Těžcí pacienti v domácí péči často potřebují dlouhodobě dostávat kyslík. U některých může být řešením transplantace plic.
„V nejtěžších stadiích nemoci končí pacienti na jednotkách intenzívní péče obvykle kvůli náhlému selhání dechu,“ říká předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP, prof. MUDr.
Vítězslav Kolek, DrSc. „Bývají pak napojeni na přístroj, který jim pomáhá dýchat. Bez něj by to nezvládli.“
Víc se o nemoci a o tom, jak s ní co nejlépe žít, dozvíte na internetových stránkách www.copn.cz. Musíte ale prokliknout rubriky Aktivity, Publikace. Tam najdete například materiál Jak žít s CHOPN.
Na webu www.pneumologie.cz naleznete v rubrice Pro veřejnost mapu ČR a na ní si klikněte na kraj. Vyjede vám seznam plicních lékařů v regionu. U nich se můžete nechat vyšetřit.
Hlavní zprávy
Plicní choroby
Plicní choroby postihují struktury a funkce plic. Při některých plicních chorobách je narušeno okysličování krve v plicních sklípcích a odstraňování oxidu uhličitého.
Při dalších onemocněních je porušena schopnost průdušek přivádět vzduch do plicních sklípků. Může se jednat o zúžení průdušek nebo o poruchu dýchacích svalů rozepínajících plíce.
U jiných chorob nejsou plíce schopny odstranit cizorodé látky, které jsou přítomny v nadlimitním množství pro obranný systém plic.
K častým plicním onemocněním patří:
Průduškové astma je chronické zánětlivé onemocnění drobných průdušek se záchvaty jejich zúžení. Astmatici jsou přecitlivělí na různé látky, které nevyvolávají u zdravých jedinců žádné potíže.
Záchvaty dušnosti mohou být vyprovokovány cigaretovým kouřem, prachem, plísněni a dalšími alergeny, tělesnou zátěží, chladným vzduchem a dalšími faktory. Spouštěče záchvatů jsou u různých jedinců různé. V astmatickém záchvatu dochází ke stahu hladké svaloviny průdušek a ke zvýšení množství vazkého sekretu v průduškách.
Tím se velmi zúží jejich průsvit a nemocný má kašel, slyší pískoty, má pocit sevření na hrudi a dusí se. Astmatický záchvat se může vyskytnout kdykoliv, nejčastější je ale výskyt v noci nebo po ránu. Těžký astmatický záchvat ohrožuje nemocného na životě a musí být proto okamžitě léčen.
Dle Americké plicní asociace (ALA-American Lung Association) je astma nejčastější chronickou chorobou u dětí. Postihuje ve Spojených státech 6 milionů dětí a 15 milionů dospělých.
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je označení pro kombinaci rozedmy a chronického zánětu průdušek. Dle Americké plicní asociacce (ALA) je CHOPN ve Spojených státech čtvrtou nejčastější příčnou smrti.
Při chronické bronchitidě zánět sliznice poškozuje stěnu průdušek, a ty se postupně zužují. Rozedma je charakterizována zvětšením a potrháním plicních sklípků. Nemocní s CHOPN mají námahovou dušnost, potíže s výdechem a s okysličováním krve.
Kouření cigaret je příčinou 80-90% úmrtí při CHOPN. Dalšími faktory jsou znečištění pracovního a životního prostředí.
Plicní fibróza je postižení plicního intersticia charakterizované jeho jizvením a zánětem. Tyto procesy vedou k tomu, že plíce je tuhá a nemůže plnit své respirační funkce. Příčiny plicní fibrózy jsou:
- Profesionální expozice anorganickým prachům (oxid křemičitý, azbest, uhelný prach, berylium)
- Opakované expozice organickým prachům (plísně ze sena, exkrety z ptáků a další) vedou u disponovaných jedinců ke vzniku exogenní alergické alveolitidy, která může přejít do plicní fibrózy
- Chemické látky a léky poškozující plíce
- Léčba zářením
- Sarkoidóza
- Systémová sklerodermie a další systémové choroby pojiva
- Idiopatická plicní fibróza
Plicní infekce mohou postihovat plicní tkáň i pleuru. Mohou být akutní nebo chronické a mohou je vyvolávat viry, baktérie nebo vzácněji plísně. Zápal plic je akutní zánět plicní tkáně vyvolaný různými mikroorganizmy. Chřipka je akutní choroba vyvolaná virem, má i respirační příznaky.
Tuberkulóza a mykobakteriózy jsou chronická infekční onemocnění, která se ve zvýšené míře vyskytují u osob s poruchami imunity (HIV infekce, AIDS). Mykobakteriální infekce se rozvíjejí zvolna a mohou postihovat plíce i jiné orgány.
Plicní karcinom je podmíněn nekontrolovaným růstem zhoubných buněk. Dělíme jej na dvě hlavní podskupiny, malobuněčný plicní karcinom a nemalobuněčný plicní karcinom. Počty žen s plicním karcinomem narůstají, počty mužů mírně klesají.
Dle Národního zdravotního informačního centra pro ženy je plicní karcinom u žen ve Spojených státech nejčastější příčinou smrti, na tuto chorobu umírá více žen než na karcinom vaječníků, karcinom děložního čípku a karcinom prsu dohromady.
Plicní karcinom je vyvolán rakovinotvornými látkami obsaženými v tabákovém kouři a inhalací radonu. Plíce jsou též místem metastáz jiných mimoplicních zhoubných nádorů.
Plicní hypertenze je choroba zužující plicní cévy, což vede ke zvýšení tlaku v nich a zátěži pravé srdeční komory. Plicní hypertenze může doprovázet některé plicní choroby (CHOPN, plicní fibrózy) nebo být samostatnou chorobou (plicní arteriální hypertenze). Vede k pravostrannému srdečnímu selhání.
Plicní embolie je podmíněna krevní sraženinou, která se většinou uvolní z hlubokých žil dolních končetin a dostane se krevní cestou do plicní tepny nebo jejich větví. Plicní embolie se projeví náhle vzniklou dušností, bolestí na hrudi a kašlem – někdy s vykašláváním krve. Jedná se o život ohrožující chorobu, která musí být rychle diagnostikována a léčena.
Bronchopulmonální dysplazie (BPD) je chorobou nezralých novorozenců, kteří byli léčeni pro dechovou nedostatečnost mechanickou ventilací a nebo podáváním kyslíku. Někdy jsou poškozeny průdušky po pneumonii v útlém dětství. Při bronchopulmonální dysplazii se průdušky normálně nevyvíjejí a jsou poškozené zánětem.
Syndrom dechové tísně u dětí (RDS-respiratory distress syndrome) je choroba nezralých novorozenců, narozených dříve než 6 týdnů před termínem porodu. U nezralých novorozenců nejsou plíce dostatečně vyvinuty a neprodukují dostatečné množství látek usnadňujících rozpínání plicních sklípků (plicní surfaktant). Tyto děti mají problémy s dýcháním již po několika hodinách od předčasného porodu.
Syndrom dechové tísně dospělých (ARDS-adult respiratory distress syndrome) začíná akutně jako klidová dušnost v důsledku těžkého plicního zánětu s vyplněním plicních sklípků tekutinou pocházející s plicních kapilár. Průběh může být velmi závažný, končící smrtí. ARDS vyvolávají plicní infekce, sepse, poranění, opakované transfuze, předávkování se drogami nebo inhalace kouře nebo vdechnutí slané vody.
Cystická fibróza je vrozená choroba postihující plíce, slinivku břišní a další orgány. Je charakterizována zvýšenou slaností potu, produkcí vazkého sekretu v průduškách a ve slinivce břišní. Choroba vede k opakovaným plicním infekcím, poruše výživy. Je většinou diagnostikována v dětství. Ve Spojených státech se každoročně narodí asi 1000 dětí s cystickou fibrózou.
Deficit alfa-1-antirypsinu je rovněž vrozená choroba, která vede ke snížení obranné schopnosti plic vlivem nízkých koncentrací této bílkoviny.
V kombinaci s kouřením dochází k rychlému poškození plic, vzniku rozedmy. Dále dochází k poškození jater.
Americká plicní asociace (ALA) odhaduje, že tuto chorobu má asi 100000 Američanů a přibližně 25 milionů osob jsou přenašeči genu pro tuto chorobu.
Další choroby nepostihují plíce přímo, ale ovlivňují schopnost nemocného normálně dýchat. Patří mezi ně choroby postihující hrudní koš, hrudní svalstvo, nervový systém a srdce.
Může se tedy jednat o neuromuskulární choroby jako je např. svalová dystrofie, myasthenia gravis, syndrom Guillain-Barré, amyotrofická laterální skleróza. (Pozn.
: o těchto chorobách a jejich léčbě článek nepojednává).
Nepodceňujte zadýchávání, může za ním být vážná nemoc, varují lékaři – iDNES.cz
Pokašlávání, zadýchávání, únava. Vždycky to nemusí být jen příznaky běžného nachlazení nebo chřipky, může se tak hlásit i vážná plicní nemoc.
Zvlášť lidé nad pětačtyřciet let, častěji muži, kteří se snadněji i při menší námaze zadýchávají, jsou rizikovou skupinou s možným výskytem idiopatické plicní fibrózy (IPF).
| Zákeřná a nenápadně začínající plicní nemoc ročně v Česku usmrtí desítky pacientů. Poškozuje plicní sklípky, zajizvuje je, plíce tuhnou a člověk se nemůže nadechnout. Pokud je onemocnění diagnostikováno včas a je nasazena léčba, může pacient vzdorovat roky a zvyšuje se šance, že se dočká transplantace plic. Při objevení nemoci v pokročilém stadiu už léčbu nejde nasadit. Bez ní IPF obvykle zabíjí do tří let. |
„Jde o onemocnění převážně vyššího věku, které se nejčastěji projevuje námahovou dušností nebo kašlem.
Pacient se zadýchává při chůzi do kopce či schodů, při pokročilém onemocnění ale může mít pocit nedostatku vzduchu také při běžných denních činnostech, chůzi po rovině nebo i v klidu.
Častá je únava, horší výkonnost a někdy též hubnutí,“ popsala primářka Alena Dvořáková z plicního oddělení strakonické nemocnice, kde přišlo vloni na toto preventivní vyšetření šedesát lidí.
Lidé z jižních Čech, kteří splňují tato kritéria, si mohou své zdraví překontrolovat ve středu 20. září v některé ze čtyř specializovaných pneumologických ambulancí, které se zapojily do Světového týdne IPF a otevřou ve své ordinační době dveře zájemcům o preventivní vyšetření.
Letos se kromě plicní ambulance ve strakonické nemocnici zapojují do preventivní akce také pneumologové v táborské nemocnici a vyšetření nabízejí i dva privátní specialisté – Daniela Kopecká v plicní ambulanci na jindřichohradecké poliklinice a Václav Šulec, který má plicní ambulanci v prachatické nemocnici.
Zvuk připomíná odepínání suchého zipu
O IPF se začalo mluvit až v posledních letech, zatím je to relativně vzácné onemocnění. Patří ale mezi nejobtížněji léčitelné a zároveň prognosticky nejzávažnější plicní nemoci. Svou nemilosrdností se vyrovná agresivnímu onkologickému onemocnění.
„Velká část pacientů nepovažuje zpočátku pokašlávání a zadýchávání za příznak těžké nemoci, ale za projev stárnutí, ztráty kondice či následek kouření a návštěvu odborníka oddalují. Průběh nemoci lze přitom zpomalit nebo zastavit včasným nasazením léčby,“ upozornila Martina Vašáková, přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Thomayerovy nemocnice v Praze.
Odborníci doporučují, aby lidé s popsanými dýchacími problémy nespoléhali jen na svého praktického lékaře, ale zašli na specializované pneumologické pracoviště. Celé vyšetření obvykle nepřesáhne dvacet minut.
Lékař si promluví s návštěvníkem o potížích, zeptá se na rodinu a nemoci, koníčky, zda kouří a v jakém prostředí pracuje. Poté si příchozího poslechne, změří tlak, puls, nasycení kyslíkem, provede spirometrii, která ukáže, jaká je kapacita plic.
„Součástí vyšetření je poslech fonendoskopem na zádech v místě, kde jsou dolní části plic. IPF je totiž možné jasně určit z charakteristického zvuku dechu, připomínajícího odepínání suchého zipu,“ vysvětlila předsedkyně ambulantních pneumologů Ivana Čierná-Peterová.
Pro IPF jsou také charakteristické takzvané paličkovité prsty s nehty tvaru hodinového sklíčka. Roli hrají genetické faktory a zevní vlivy. Onemocnění častěji postihuje ty, kteří kouří nebo v minulosti kouřili, případně přišli do kontaktu s organickými či anorganickými prachy.
IPF dokáže obvykle odhalit počítačová tomografie s vysokou rozlišovací schopností. Lékaři by měli pacienty s podezřením na IPF poslat do specializovaného centra.
Kouříte a jíte rádi uzeniny? Hrozí vám vážné onemocnění plic. Ohroženy jsou zejména ženy
Kouříte a pravidelně si dopřáváte šunkové chlebíčky, klobásky a další uzeniny? V tom případě si podle pneumologů násobíte šanci na vznik chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), rakoviny plic a dalších plicních nemocí.
Plicní lékaři varují, že ženy starší 35 let si kombinací uzenin a cigaret zvyšují pravděpodobnost vzniku vážných plicních nemocí, a to mnohem více než muži. A to především kvůli křehčí tělesné konstituci. Jen rakovinou plic v Česku ročně onemocní 2 304 žen a jejich počet na rozdíl od mužů stále roste.
Rozsáhlé výzkumy z Francie a Velké Británii potvrdily, že ženy jsou CHOPN, rakovinou plic a dalšími závažnými nemocemi plic ohroženy více.
Plicní nemoci ohrožují hlavně ženy
„Rozsáhlé výzkumy z Francie a Velké Británii potvrdily, že ženy jsou CHOPN, rakovinou plic a dalšími závažnými nemocemi plic ohroženy více než muži. Pravidelné kuřačky si zvyšují pravděpodobnost plicního onemocnění. Ženy, které jí často uzeniny, svému zdraví také nepřispívají.
Nejhůř jsou na tom ale dámy, jež cigarety a uzeniny kombinují. Ty téměř stoprocentně nějakou plicní nemoc dostanou,“ říká doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.
, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové a vědecký sekretář České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.
Plicní lékaři také upozorňují na fakt, že zatímco výskyt rakoviny plic u mužů pomalu klesá, u žen naopak roste. Ženy totiž s kouřením obvykle začínaly později než muži – v době, kdy kouření začínalo být módní i u nich, tedy v padesátých a šedesátých letech minulého století. Smrtelná plicní nemoc se tak v jejich případě začíná hlásit právě nyní.
„Na základě průzkumů, které mapovaly výskyt rakoviny plic v Česku od roku 1977 do 2016, klesl roční výskyt tohoto zhoubného onemocnění u mužů o 9,9 %. U žen za stejné období naopak vzrostl o 32,8 %,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně ČPFS a přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice.
Kouření je téměř v 90 % příčinou plicního karcinomu. Platí to nejen pro aktivní, ale i pasivní kouření.
Pomoci může léčba vlastní imunitou – imunoterapie
Léčba vlastní imunitou – imunoterapie dokáže prodloužit život ve velmi dobré kvalitě i o několik let. Pacienti navíc nově mohou dostat imunoonkologickou léčbu, aniž by si předtím prošli například chemoterapií.
„Pacienti s metastatickým nemalobuněčným karcinomem plic mohou dostat imunoterapeutickou léčbu už v první linii, tedy po stanovení diagnózy. Dostávají ji okamžitě, kdy je její efekt nejlepší.
Doufáme, že postupně doženeme západní Evropu a naši pacienti se dostanou i k dalším imunoterapeutickým lékům co nejdříve po diagnóze,“ doplňuje prof.
Vašáková s tím, že imunoterapeutickou léčbu v Česku zatím dostaly stovky lidí s karcinomem plic.
Tuto nemoc však lékaři většinou odhalí až v pozdním stadiu, pacienty totiž nic nebolí a vyšetření často odkládají. Pneumologové proto usilují o plošný screening, který by pomohl rakovinu plic zachytit včas.
Preventivní vyšetření by se týkala až 390 000 rizikových osob, především těžkých kuřáků.
„Screening by pomohl především lidem starším 40 let, kteří se zadýchávají a alespoň 10 let ve svém životě kouřili denně krabičku cigaret.
První výsledky ukazují, že nemocné plíce má více než třetina vyšetřených,“ říká prof. Vašáková. „Někteří mohou namítnout, že si kuřáci za své nemoci mohou sami. Musíme si ale uvědomit, že léčba rakoviny plic i CHOPN, zvláště v pokročilých stadiích, je velice nákladná. Odhalení nemocí v počátečních fázích je proto prospěšné pro všechny“, dodává Vašáková.
Zásadní je prevence
Včasné odhalení nemoci je velmi důležité, ale zásadní je prevence. Rakovině, CHOPN, ale i astmatu lze totiž podle doc. Koblížka ve spoustě případů předejít. Nabádá proto k dodržování postupů, které doporučují finští pneumologové.
„Plicní lékaři z Helsinek vydali seznam pravidel, jejichž dodržování může významně snížit riziko vzniku plicních chorob. Lidé by měli vdechovat čistý vzduch, jíst zdravě, sportovat a vyhýbat se uzeninám. Lékaři také doporučují kontakt se zvířaty a práci na zahradě.
Nejvýznamnější zásadou je pak samozřejmě nekouřit,“ uzavírá doc. Koblížek.