Linecké cukroví je krásné a dobré, takže patří do každé slušné vánoční sbírky. Tento článek je věnován všem, kdo si na fotogenické cukroví potrpí.
Především pak Niki, která fotí krásné fotky do mých kuchařek a která žije v daleké, studené severské cizině, kde je slovo cukroví docela neznámé, takže na jejích bedrech leží břímě povinnosti šířit věhlas českého vánočního pečiva vlastnoručně.
Milá Niki a vy ostatní, ať vám tohle cukroví rozzáří den, i když zrovna venku slunce nesvítí. Aby bylo jasno, ve Finsku už v tuto roční dobu v podstatě nesvítí, i kdyby bylo jasno.
Linecké těsto
Možná se vám vybaví základní poučka pro linecké cukroví, která říká, že mouka, máslo a cukr mají jednoduchý a zapamatovatelný poměr, totiž 3-2-1. Tedy 300 g hladké mouky, 200 g másla, 100 g cukru moučka a navrch jeden žloutek na zvláčnění těsta. Držte se jí, protože je skvělá. Líp to nejde.
K tomu všemu můžete přidat trochu čerstvě nastrouhané citronové kůry a vanilku na ovonění, rozhodně vám to nažene plusové body v rámci pochvaly a zlepší to předvánoční kuchyňskou atmosféru.
Nenechte se však zlákat záměnou margarínu za máslo, neboť margarín je na rozdíl od másla z 50 procent voda, a taky si nenechte sáhnout na kvalitu mouky. Kupte si hladkou mouku nějaké rozumné značky.
Když uvedený poměr surovin dodržíte a zpracujete těsto správným způsobem, bude vás poslouchat na slovo a budete mít z výsledku radost. Linecké cukroví bude jemné, voňavé, po upečení křehké a po rozležení vláčné. Tohle je prostě jednou pro vždy zaručené.
Co se týká správného zaškatulkování v rámci pekařských souvislostí, linecké těsto patří do skupiny křehkých těst, takže nepotřebuje žádné kypřidlo, naopak vyžaduje při přípravě chladnější podmínky a prospěje mu odležení v lednici.
Zpracování lineckého těsta
Co se myslí správným způsobem zpracování? Je potřeba spojit mouku, máslo a cukr bez usilovného hnětení na tvárné těsto.
Ze všeho nejdřív rozsekejte a zapracujte chladné máslo do směsi mouky a cukru, až vznikne drobenka.
Máslo by se nemělo příliš zahřát, protože pak se začne rozpouštět, a to změní vlastnosti upečeného těsta k horšímu, bude se vám drolit a rozpadat.
Aby se máslo nezahřálo, buď ho do těsta rozsekejte nožem, rozšťouchejte vidličkou, nebo postupujte jen špičkami prstů. Anebo mouku, cukr a máslo promíchejte v robotu obyčejným míchacím nástavcem.
Nakonec přilijte k drobence žloutek a s jeho pomocí spojte rychlým hnětením drobenku na těsto. Pokud by stále bylo příliš drobivé, můžete buď dodat ještě pár kapek nového žloutku, nebo použijte část zbylého bílku nebo lžičku studené vody. Zásadně ale nehněťte déle, než je nezbytně nutné pro spojení těsta.
Linecké těsto se dá použít v podstatě hned, ale když ho zabalíte do fólie a necháte odpočinout pár hodin v lednici, odvděčí se vám sice počáteční ztuhlostí, ale zároveň se při rozválení nebude tolik trhat. Ano, může za to lepek, kterému odpočinek prospěje.
Pokud vám tohle povídání stačí, abyste linecké cukroví vyzkoušeli, rozehřejte troubu na 160 stupňů a směle hned vyrazte do kuchyňské akce. Ale pokud chcete vědět ještě něco navíc, čtěte dál.
Linecké cukroví, jak ho možná neznáte
Linecké koláčky, někdy též nazývané linecké oči, původně vznikly jako zmenšená jednohubková verze proslulého lineckého koláče.
Na něm jsou zajímavé hned dvě věci.
Jednak je ručně psaný recept na linecký koláč z roku 1653 vůbec nejstarší dochovaný recept na koláč na světě, i když byl v historickém kuchařském zápisníku benátské hraběnky objeven až v roce 2005, a jednak se do těsta tradičně přidávaly mandle nebo lískové ořechy, které novodobá podoba lineckého těsta dost úspěšně ignoruje.
Původní verze koláče vyžadovala loupané sekané mandle, ale postupem doby se mandle zčásti nebo dokonce zcela začaly nahrazovat neloupanými lískovými oříšky. Tím se těsto trochu zbarvilo dohněda, takže nebylo úplně světlé.
V období první světové války, v době nedostatku, se dokonce místo ořechů používaly upečené ovesné vločky. Téhle verzi se říkalo válečný linecký koláč. Ač všechny války patří odsoudit, neboť nepřinášejí nic dobrého, linecký koláč s ovesnými vločkami by v dnešní době zřejmě prošel souhlasem nejednoho výživného poradce.
K ořechům se do těsta začalo přidávat i koření jako skořice, hřebíček, citronová kůra, muškátový oříšek, kardamom, nové koření či vanilka (v horším případě vanilín). Minimálně skořice a hřebíček zůstaly v tradičním ořechovém lineckém pečivu dodnes.
Do lineckého koláče se brala zavařenina z černého rybízu, do koláčků z červeného. Dnešní recepty však rády koketují i s meruňkovou nebo malinovou zavařeninou. Každopádně platí, že navinulá chuť zavařeniny pomáhá vyrovnat sladkost pečiva.
Přestože jednoduchost a rychlost svádí k tomu, abychom si upekli linecké cukroví bez přidání mandlí nebo ořechů do těsta, pokud chcete letos zkusit něco nového a přitom dostatečně vznešeného, směle se se mnou vydejte zpátky do minulosti a obnovte tradici ořechového lineckého pečiva. Můžu vám slíbit, že už při přípravě těsta bude vonět celá vaše kuchyně.
Mletými mandlemi nebo ořechy se dá nahradit zhruba třetina mouky a těsto bude stále fungovat. Nicméně protože ořechy obsahují hodně tuku, já dávám přednost tomu, že jimi nahradím jak část mouky, tak i malou část másla, abych neměla těsto tučné až příliš a tím pádem i víc citlivé na správné zpracování.
(Pokud vás zajímají konkrétní počty, z původního poměru 300 g mouky a 200 g másla jsem dospěla k poměru 240 g mouky, 170 g másla a 90 g mletých mandlí nebo ořechů. Ořechy tedy nahradily 60 g mouky a 30 g másla.)
I v rakouských receptech postupně mandle i ořechy mizí, dokonce i recept na linecké koláčky podle hotelu Sacher už je neobsahuje. A to je podle mě škoda.
5 rad pro ještě lepší linecké cukroví
Potrpíte si na dokonalost? Takhle ji u lineckého cukroví dosáhnete lépe a rychleji.
1. Chlad a odpočinek těstu prospěje
Už jsem se o tom zmínila. Pokud necháte těsto po zpracování odpočinout v lednici aspoň hodinu, ale lépe do druhého dne, bude se při rozvalování mnohem lépe chovat a nebude se trhat. Jen mu dopřejte pár minut na povolení ze ztuhlého stavu.
2. Cukrujte před slepením
Dokonalý vzhled lineckého cukroví spolupomáhá vytvořit poprašek cukru. Aby nezakryl zavařeninu, kterou se vždy dva kousky k sobě slepují, cukrujte horní díly lineckého cukroví ještě předtím, než je slepíte.
3. Natírejte spodní díl po spodní straně
Je to nezvyklé, ale funguje to zázračně. Když budete natírat spodní díly lineckého cukroví zavařeninou po té straně, kterou se dotýkaly plechu, zajistíte si dokonalé přilnutí horního a spodního dílu k sobě. Tahle strana je totiž rovná a nemá žádné nezbedné vybouleniny.
4. Opečte mandle nebo ořechy pro lepší chuť
Aby byl efekt mandlí nebo ořechů v těstě ještě větší, pomůže, když je nejdřív opražíte nasucho v pánvi, až lehce zezlátnou, pak je necháte vychladnout a nakonec rozsekáte nebo rozemelete na moučku. Je to mnohem lepší, než když použijete kupované mleté mandle.
5. Zavařeninou plňte dvakrát
Pokud máte větší kousky cukroví a tedy i větší otvory uprostřed, po slepení přidejte ještě trochu zavařeniny do lineckého očka.
Už vás přepadla chuť pustit se do pečení? Tady je můj recept na mandlové linecké cukroví.
Suroviny
- 90 g loupaných mandlí
- 240 g hladké mouky (co nejlepší)
- 170 g kvalitního másla, vychlazeného
- 90 g cukru moučka
- 10 g domácího vanilkového cukru
- 1 žloutek, také vychlazený
- kůra nastrouhaná z jednoho malého citronu
- malá špetka mletého hřebíčku
- malá špetka mleté skořice
- hladká mouka na posypání pracovní plochy
- zavařenina z červeného rybízu na slepování (ta nejlepší je samozřejmě vaše, maminčina nebo babiččina)
Postup
- Mandle nasypte do pánve, zapněte plotýnku na silnější výkon a pod bedlivým a nepřetržitým dohledem opečte mandle ze všech stran, až trochu zrůžoví nebo zezlátnou. Po opečení je hned vysypte z pánve na talíř a nechte vychladnout.
- Z odměřeného množství mouky odeberte dvě lžíce, přidejte k mandlím a společně rozsekejte v kuchyňském mixéru na jemnou moučku.
- Mouku smíchejte se sekanými mandlemi, cukrem, kůrou a kořením a vysypte na pracovní plochu. Přidejte chladné máslo, nakrájené na kostičky. Nejprve máslo do mouky rozsekejte příborovým nožem. Teprve potom bleskově konečky prstů zapracujte máslo do mouky a utvořte něco jako drobenku – nemusí být vůbec dokonalá. Nakonec přidejte žloutek a všechno rychle spojte v těsto. Pokud žloutek nestačí, můžete opatrně přidat trošku studené vody nebo si v ní jen namočte ruce.
- Zpracované těsto zbytečně dlouho nehněťte, zabalte ho do potravinářské fólie a nechte nejméně hodinu odpočinout v lednici. Jednodenní pobyt tamtéž mu uškodit nemůže.
- Dva plechy vyložte pečicím papírem. Pracovní plochu zlehka poprašte moukou a odřízněte polovinu těsta. I tu poprašte a rozválejte ji na plát silný necelého půl centimetru. Pokud to nejde a těsto se lepí, překryjte ho rozstřihnutým igelitovým sáčkem.
- Tvořítkem typického tvaru, tedy kulatým, zubatě kulatým nebo hvězdičkou vypíchněte jednotlivé kousky. Z poloviny z nich uprostřed ještě vyrobte asi centimetrový otvor – existují na to speciální tvořítka, nebo použijte třeba čistý náprstek či silné brčko. Na jeden plech rovnejte tvary bez otvoru, na druhý s otvorem. Ty jsou totiž dřív upečené a zbytečně by v troubě hnědly a tvrdly, pokud by kolegiálně čekaly, než se upeče i zbytek. Odřezky těsta krátce prohněťte s druhou polovinou, rozválejte a znovu vykrájejte.
- Troubu předehřejte na 160 stupňů. Pečení se začněte věnovat, pokud příliš zkušenostmi v tomto směru neoplýváte, až budete mít vykrajovací část celou za sebou. Ve vyhřáté troubě pečte plechy postupně přibližně deset minut. Hotové cukroví má být stále poměrně světlé, jen lehce zezlátlé především po okrajích. Rozhodně ho nenechte v troubě zezlátnout. Nebojte se na zkoušku jeden kousek vyndat (prostě ho podeberte jídelním nožem), rozlomit a podívat se, zda je propečený i uvnitř. (Pokud máte horkovzdušný oběh a chcete jej využít, nastavte teplotu jen na 150 stupňů. V takovém případě můžete péct víc plechů najednou, o to pečlivěji však musíte cukroví hlídat, protože pravděpodobně nebudete mít všechny tvary stejně velké a plné. Každý plech pak bude potřebovat jiný čas.)
- Upečené cukroví nechte chvíli odpočívat na plechu, teprve po pár minutách ho opatrně přeneste k vychladnutí na talíř nebo na mřížku. Tvary s otvorem poprašte moučkovým cukrem. Dílky pak slepujte zavařeninou – natřete jí vždy spodní stranu jednoho kousku bez otvoru a navrch přilepte odpovídající tvar s dírkou uprostřed. Vzniknou tak krásná červená očka uprostřed zlatavých koleček nebo jiných nádher. Cukroví svědčí několikadenní odležení, nejlépe v papírové krabici na balkoně, v chladné spíži, v chladném sklepě nebo na chladné půdě (všimněte si, že lednice na tomto seznamu chladných míst chybí).
https://www.kucharkaprodceru.cz/linecke-cukrovi/(c) Kucharka pro dceru a Jana Florentyna Zatloukalova, www.kucharkaprodceru.cz, 2014-2017. Pouze pro osobni pouziti. Dalsi sireni podleha schvaleni autorky a ridi se autorskym zakonem.
Kontrolní otázka na závěr: patří do vaší povinné vánoční výbavy linecké cukroví?
Vánoční pečení. Více času letos můžete využít třeba na slavnostní ořechový dort | Dobrá chuť
Cukroví na náš vánoční stůl pronikalo jen pozvolna a definitivně se na něm zabydlelo až po válce. Od té doby ale patří jeho pečení k oblíbeným svátečním tradicím. Jak si práci usnadnit, co neošidit a po jakých receptech sáhnout, aby se vše povedlo?
Pečení cukroví – podobně jako třeba zdobení stromečku – považuje většina z nás za prastarou vánoční tradici, která je tu s námi po staletí.
Pravda je přitom v obou případech mnohem mladší a konkrétně vánoční cukroví, tedy alespoň v té podobě, jak ho známe dnes, není o mnoho starší než sto let. Podle gastronomické novinářky Jitky Rákosníkové se cukroví „dnešního typu“ na našich stolech začalo hojněji objevovat až ve 20.
století. „Nejprve bylo svázáno hlavně s měšťanskou kuchyní, do té venkovské proniklo ještě později,“ popisuje autorka oblíbené Kuchařky první republiky.
V tehdejších kuchařských knihách se recepty na dodnes oblíbené druhy obvykle objevovaly pod označením „čajové pečivo“ – to totiž zdaleka nebylo svázáno jen s Vánoci: podávalo se celý rok – k odpolední kávě nebo čaji.
Buchty a vánočka
Na druhou stranu, pár sladkostí, které se k Vánocům vážou skutečně po dlouhá desetiletí, ne-li staletí, by se našlo. Patří mezi ně hlavně dodnes oblíbená vánočka, různé buchty, koláče a další kynuté pečivo, případě tenké oplatky – je ale otázkou, kolik z nás je jako cukroví v pravém slova smyslu vnímá.
Obvykle se tak za nejstarší druh cukroví označují perníčky, přesněji perník, chcete-li peprník – jednou z jeho původních složek byl totiž právě pepř, a že se dostal až do názvu téhle pochoutky, svědčí jen o tom, jak důležitou složkou původní receptury byl.
S dnešními vykrajovanými kousky ovšem neměl ani perník mnoho společného – a zdaleka nešlo jen o použité koření: původně to byly jednoduché placky, později se připravoval vtlačováním do forem, vyráběných většinou z ovocného dřeva.
A hlavně, ani perník nebýval čistě vánočním pečivem, slavnostní a výjimečnou jistě ano, avšak s Vánoci se začal spojovat nejspíš až s nastupující tradicí zdobení už zmíněných stromečků, tedy až někdy v první polovině 19. století.
Některé drobné cukroví, v průběhu let připravované také na Vánoce, bylo zase zpočátku svázáno s jinými církevními svátky, případně poutními místy či kláštery. To je případ třeba božích milostí, původně masopustního nebo velikonočního pečiva, či slavných miletínských modlitbiček, připravovaných nejdříve u příležitosti miletínské pouti konané v dubnu.
Oblíbené rohlíčky
Škála drobného pečiva, postupem času třeba i plněného nejrůznějšími krémy či čokoládou, se tak rozšiřovala jen velmi pozvolna a třeba na chudším venkově se až do poloviny dvacátého století na vánočním stole objevoval vlastně jen perník a další voňavé placičky – zázvorky a jim podobné anýzky, případně pochoutky ze škvarků připomínající medvědí pracky. Opravdový zlom přišel až po druhé světové válce. Podle Jitky Rákosníkové se teprve o té době dá říct, že se cukroví, jak ho vnímáme dnes, stalo na našem území plošnou a víceméně běžnou záležitostí.
Už někdy v té době se také ustálily dodnes nejoblíbenější druhy – vanilkové rohlíčky, slepovaná kolečka zvaná linecká, perníčky, včelí úlky, medvědí pracky či plněné ořechy. A i když se i dnes – podobně jako na začátku 20.
století, kdy začalo cukroví na náš vánoční stůl ve větším pronikat – řada z nás s pečením obrací na profesionály, alespoň pár druhů připravují až dvě třetiny českých domácností.
Proč to není ještě víc, většina vysvětluje nedostatkem času či zkušeností.
Stačí přitom znát pár triků, a z přípravy vánočního cukroví se může stát příjemně strávený čas s doslova sladkým koncem.
Zabalit, označit, uložit
V moderní kuchyni jsou základem úspěchu chytří pomocníci. Nikdo nepozná, zda krém šlehaly vaše ruce, nebo robot; domácí pekárně se zase dá svěřit vypracování těsta a mikrovlnná trouba pomůže nejen s rozpuštěním másla, ale třeba i čokolády.
Totéž platí pro materiály, které hospodyňky ještě před pár desítkami let neznaly: silikonová podložka, ale i obyčejná potravinářská fólie usnadní rozválení těsta, cukrářské sáčky z podobných materiálů se zase mnohem lépe udržují než ty „klasické“ látkové, které navíc absorbují rozličné pachy.
Pomůže ale taky dobrá organizace: pokud se chystáte péct více druhů cukroví, můžete všechna ta struhadla, váhy a misky vytahovat den co den a vždy připravovat jen jedno těsto, anebo tuhle část pečení provést naráz, když už ty pomocníky máte venku.
V základu se totiž těsta na cukroví až tak neliší – většina z nich obsahuje nějaký tuk, cukr a mouku, případně ořechy anebo vanilku, takže stačí všechno navážit, tu a tam přidat nějakou voňavou surovinu, těsto zabalit do fólie, označit, je-li to třeba, a uložit do chladu.
Týden i čtrnáct dní tam přečká bez úhony, ba co víc, většině druhů odležení jenom prospěje. Do pečení se pak můžete dát kdykoli, když budete mít čas a chuť.
Kromě času se dá v kuchyni ušetřit i dost peněz, a to aniž by to na výsledku bylo znát. Klasickým příkladem je vanilkový cukr, obvykle nahrazovaný takzvaným vanilinovým, ovoněným jen chemicky.
Z jednoho lusku vanilky, klidně zbaveného tolik ceněné dužiny uvnitř, se přitom dá připravit málem bezedná vanilková cukřenka: stačí lusk vložit do nádoby s cukrem, uzavřít a nechat pracovat. Vtip je v tom, že cukr je možné k lusku takřka donekonečna přisypávat a pořád to bude fungovat.
Podobně se pak dá připravit vanilková esence – zalitím několika lusků bílým rumem nebo vodkou.
Naopak na ostatních surovinách se šetřit nevyplácí. Citrony a další plody, které bývají chemicky ošetřené, je lepší volit v biokvalitě: sice jsou o trochu dražší, ale ten dobrý pocit za to jistě stojí.
Totéž platí pro čokoládu (kvalitnější většinou lépe chutná, takže jí ve výsledku stačí menší množství) a hlavně máslo – jakékoli jeho náhražky se v chuti vždycky projeví.
To už je lepší vydat se „zdravější“ cestou nějaké výživově bohatší alternativy v podobě kokosového nebo jiného podobného tuku.
- SLAVNOSTNÍ OŘECHOVÝ DORT
- Korpus:
- ■ 5 celých vajec
- ■ 20 dkg pískového cukru
- ■ 10 dkg jemně mletých vlašských ořechů
- ■ 16 dkg polohrubé mouky
- ■ citronová kůra
Ušleháme bílky a pak k nim postupně (střídavě) přidáváme žloutky a cukr, nakonec mouku, pomleté ořechy a citronovou kůru. Pečeme pomalu, asi tři čtvrtě hodiny.
Krém do dortu:
Čtvrt litru mléka přivedeme k varu, vložíme do něj lžičku najemno pomleté kávy (alternativně lze použít rozpustnou kávu). Přidáme polovinu vanilkového pudinkového prášku, povaříme a necháme dobře zchladnout. Je třeba pudink občas zamíchat, aby se na povrchu neudělal ztvrdlý škraloup. Vařečku vždy z pudinku vyndáme.
Potom dobře utřeme 15 dkg másla s 15 dkg cukru a nakonec přidáme vychlazený pudink. Toto množství krému stačí spíše na jednoduché ozdobení dortu. Máme-li rádi hodně krému, bohaté zdobení a máme odolný žlučník, uvedené množství surovin zdvojnásobíme.
- RED VELVET
- ■ 500 g hladké mouky
- ■ 225 g másla
- ■ 300 g cukru krupice
- ■ 30 g kakaa
- ■ 4 vejce
- ■ 2 lžičky vanilkového extraktu
- ■ 480 ml podmáslí
- ■ 2 lžičky červené gelové barvy (není třeba, dort pak ale nebude červený)
- ■ 3 lžičky vinného octa
- ■ 3 rovné lžičky jedlé sody
- ■ lžička soli
- Krém:
- ■ 400 g mascarpone
- ■ 400 g krémového sýra (nejlépe Philadelphia)
- ■ 250 ml smetany (40%)
- ■ 150 g moučkového cukru
- ■ 2 lžičky vanilkového extraktu
Troubu předehřejeme na 180 °C, dortovou formu vyložíme pečicím papírem nebo vymažeme máslem a vysypeme moukou. Máslo s cukrem vyšleháme do pěny a postupně do směsi zašleháváme všechna vejce – pomalu, aby se nesrazila.
Nakonec přidáme vanilkový extrakt. Mouku smícháme s kakaem a solí, gelovou barvu důkladně rozmícháme v podmáslí.
Šlehač zapneme na nízký stupeň a k máslovému základu po částech přidáváme obarvené podmáslí a moučnou směs, až vše spotřebujeme a vznikne vláčné tužší těsto.
Ve skleničce smícháme ocet se sodou a rychle vmícháme do těsta. To nalijeme do připravené dortové formy a pečeme asi 45 minut, dokud není dort hotový (poznáme pomocí špejle). Upečený korpus vyklopíme a necháme zchladnout, nejlépe přes noc – bude se s ním lépe pracovat.
Mascarpone vyšleháme s krémovým sýrem, smetanou, cukrem a vanilkovým extraktem na hladký krém. Připravený korpus seřízneme, je-li to třeba, rozřízneme na dva až tři pláty a promažeme krémem. Slabou vrstvou krému můžeme potřít i boky dortu, případně ho nechat „nahý“ – patra krému i korpusu pak budou vidět.
Ze zbytku a odkrojků korpusu můžeme udělat drobenku a horní část dortu jí posypat. Necháme přes noc vychladit a proležet.
Svět Homeopatie
Autor: Magdaléna Dobromila Staňková
Prosinec je časem Adventu a příprav na Vánoce, časem rodinných setkání a oslav. V kuchyních voní vůně koření při pečení cukroví a mezi nimi nemůže chybět ani vůně citrónové kůry. Čerstvě nastrouhaná kůra z bio-citronu dodá vůni nejen lineckému cukroví, nápojům, ale může být vynikajícím lékem, stejně jako citrónový éterický olej používaný v aromaterapii.
Bio-citrony bez chemického ošetření kůry jsou sice dražší než běžné citróny, ale největší léčivá síla citronu je právě v jeho slupce.
Vyzkoušejte úžasně jednoduchou a praktickou radu – dejte si do mrazáku zmrazit celý omytý bio-citrón a ten si pak strouhejte i s kůrou do čaje, nápojů, salátů, omáček a všech jídel, kde se citrón hodí.
Citrón patří mezi nedoceněná rostlinná antibiotika a léčivé látky z jeho kůry prý pomáhají i při prevenci i léčbě rakoviny. Za zmínku stojí i jeho působení proti depresím.
Citroník
Citroník pravý je stálezelený strom dorůstající výšky až 8 metrů a je původem z Indie. Kvete bíle a květy krásně voní, plody jsou žluté citróny s kyselou chutí. Pěstuje se také v Itálii, Izraeli a Jižní Americe. Citróny nám svou zářivě žlutou barvou a povzbuzující vůní přinášejí radost ze života.
Citrón doporučovala jako lék abatyše Hildegarda z Bingenu již ve 12. století. Léčba citrónovou šťávou byla úspěšná proti kurdějím (nemoci z nedostatku vitamínů) u anglického námořnictva v 18. století. Citrón jako lék můžeme užívat denně i proti překyselení žaludku z nevhodné stravy, má totiž kupodivu zásaditou reakci, i když chutná kysele.
Plody citroníku mají účinky protibakteriální, protizánětlivé, močopudné, čistí krev, posilují imunitu, osvěžují, staví krvácení a podporují krvetvorbu. Kůra obsahuje mnoho vitamínů a flavonoidů. Čerstvá šťáva hojí záněty a afty v ústní dutině a bělí zuby. Při nachlazení se přidává do čaje spolu se šťávou ze zázvoru.
Čerstvá citrónová šťáva pomáhá též těhotným ženám při pálení žáhy a těhotenských nevolnostech a dodává potřebný vitamín C. V těhotenství a po porodu se mohou zhoršit potíže s cévní nedostatečností, křečovými žilami a hemoroidy, doporučují se rostliny obsahující rutin v kombinaci s vitamínem C.
Rutin obsahuje albedo – vnitřní bílá kůra všech citrusů, dále pohanka, aronie – černá jeřabina, rakytník a černý rybíz. Při kojení to nepřeháníme s konzumací citrusů a jiného exotického ovoce, může to vyvolat alergickou reakci u kojence.
Protože tropické ovoce silně ochlazuje, což vyhovuje hlavně obyvatelům tropů kde citrusy rostou, neměli bychom to s konzumací exotického ovoce přehánět v chladném období. Vitamíny doplňujeme raději z domácích druhů sezónního ovoce a zeleniny.
Citrónový éterický olej se v aromaterapii používá při úzkosti, nervozitě, depresích a vyčerpanosti, při chřipce a nemocech z nachlazení, při zvracení, nevolnosti a průjmu, při poštípání hmyzem, kožních onemocněních, bradavicích, aftech a dalších potížích.
Citrónová vůně prý odpuzuje domácí mravence, moly a kočky. Všechny citrusové oleje však nelze uchovávat dlouhodobě, proto vždy hlídáme dobu použití, jinak mohou způsobit alergickou reakci a skladujeme je v chladničce.
Citrónový olej v bio-kvalitě lze v malém množství přidat i do pečiva místo citrónové kůry, stačí 1-2 kapky.
Pro zdraví duše
V duchovní rovině citrusové vůně rozpouštějí strachy a zábrany, navozují psychickou pohodu a svou sladkostí nás rozveselují a hýčkají. Do života vnesou čerstvý vzduch, radost a pohodu. Raduj se ze života jako dítě ze sladké mandarinky.
Kdy sklízet plody citroníku?
Citrusy si snadno vypěstujeme doma v květináči ze semínek a dosti rychle rostou. Tyto stromky ale ani po letech neplodí, pokud chceme mandarinku či citroník s plody, musíme si zakoupit už naroubovanou rostlinu. Celá rostlina, listy, květy i plody krásně voní.
V kuchyni se využívá čerstvá či sušená kůra citrónů, limetek a pomerančů, která bývá u kupovaných plodů chemicky ošetřena, proto je výhodou vypěstovat si vlastní citróny v biokvalitě.
Roubované citrusy kvetou a plodí hlavně v zimním období, drobnější mandarinky jsou v bytě hezkou vánoční dekorací a navíc květy citrusů krásně voní.
Recepty pro zdraví i do kuchyně
- Kloktadlo z citrónu při angíně: 1 lžička čerstvé šťávy nebo 1 kapka éterického oleje do sklenice vody. Čerstvá citrónová šťáva pomáhá také při zánětech ústní dutiny a aftech: šťáva z půlky citrónu + 1 lžička medu + ¾ sklenice vody, kloktáme podle potřeby.
- Citronáda: Ve sklenici vody rozmícháme čerstvou šťávu z citrónu se lžičkou medu. Tato jednoduchá domácí limonáda nás osvěží i pročistí a pro děti je vhodnější než kupované „chemicky obohacené“ nápoje. Zdravě obohatit ji můžeme čerstvě nastrouhanou kůrou z bio-citrónu.
Více o bylinkách se můžete dozvědět v knize „Bylinky pro děti a maminky“ a přímo od autorky článku M.D.Staňkové na jejích přednáškách a seminářích. www.bylinkypromaminky.blogspot.cz a www.studioosm.cz
Pozvánky na přednášky Magdalény Dobromily Staňkové v novém roce 2016 ve studiu Osm:
ČTVRTEK, 21.1.2016, 17:30 – 19:30 hodin
Harmonizační studio Osm, Srbská 2, Praha 6 Přednáška M+R jak léčit bolesti v krku pomocí bylinek a koloidního sříbra – nové možnosti přírodní léčby
Přednáška bylinářky Magdalény Dobromily a Radima Řeháka o bylinkách s antibiotickým působením, propolisu, koloidního stříbra – při bolestech v krku nejen u dětí. Prosíme o přihlášení předem, vstupné s ochutnávkou nano-stříbra a bylinkového čaje: 200,- Kč. Přihlášky předem na: [email protected]
Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.
Sladké vánoční pohoštění: Nálož receptů, které potěší děti, dospělé i dietáře
Ingredience (na 2 kusy): 500 g hladké mouky, 500 g polohrubé mouky, 500 ml mléka, 150 g cukru moučka, 42 g droždí, 200 g rozpuštěného másla, 1 vanilkový cukr, 1 vejce a 3 žloutky, 2 lžíce rumu, hrst rozinek, 100 g plátků mandlí, citronová kůra, špetka soli.
Postup: Hrozinky zalijte rumem a nechte naložené přes noc. Droždí rozdrobte, přidejte trošku cukru, mouky a vlažného mléka a nechte vzejít kvásek. Ke kvásku přisypte zbytek mouky a cukru, přilijte mléko, žloutky, rozpuštěné máslo, nezapomeňte na citronovou kůru a sůl.
Z ingrediencí uhněťte tužší těsto. Před koncem hnětení přidejte odkapané rumové rozinky obalené v mouce. Dobře těsto propracujte a nechte přikryté hodinu kynout. Rozdělte je na polovinu a každou půlku pak na 9 stejných dílků. Z dílků ručně vyválejte hady a pleťte.
Základna je cop ze čtyř hadů, první patro ze tří a špička jsou stočení 2 hadi. Patra mezi sebou potřete vejcem a konce pevně přitlačte. Potřete vejcem, posypte plátky mandlí a zapíchejte do vánočky špejle skrz všechna patra, aby nesjela. Pečte asi 50 minut v troubě vyhřáté na 180 °C.
Před koncem pečení zakryjte vánočku alobalem, ať nejsou mandle spálené.
Přečíst článek ›
Mikulášské perníky
Ingredience: 300 g hladké mouky, 150 g cukru moučka, 2 lžičky koření do perníku, lžička citronové kůry, 1½ lžíce rozpuštěného medu, lžíce rumu, 1 vejce a 1 žloutek, lžíce kakaa, lžička sody, lžíce másla.
Postup: Smíchejte všechny ingredience a vypracujte hladké těsto. Rozválejte je na plát silný asi 5 mm, vykrájejte mikulášské tvary a rozložte je na pečící papír. Perníčky potřete rozšlehaným vejcem a nechte přes noc odležet. Pečte asi 7 minut v troubě vyhřáté na 200 °C.
Medové perníčky
Ingredience: 600 g hladké mouky, 250 g másla, 180 g cukru moučka, 250 g medu, 2 vejce a 1 na potření, 2 lžičky sody, 1 lžička skořice, 6 tlučených hřebíčků, tlučený anýz a fenykl.
Postup: Smíchejte všechny ingredience a vypracujte hladké těsto. Vyválejte tenký plát, vykrájejte perníčky a nechte je před pečením asi hodinu odpočinout na plechu. Pečte asi 9 minut v troubě vyhřáté na 180 °C. Ještě horké je potřete rozšlehaným vejcem.
Poleva na zdobení perníčků
Ingredience: 200 g cukru moučka, 1 bílek, lžička solamylu, špetka kyseliny citronové.
Postup: Cukr, solamyl a kyselinu přesejte přes jemné sítko. Přidejte bílek a důkladně, úplně dohladka polevu vymíchejte. Pokud je moc tuhá, přidejte pár kapek horké vody. Ihned plňte do zdobicích sáčků. Pro pozdější použití stačí polevu v sáčku rozehřát ve vodní lázni.
Přečíst článek ›
Perníkové řezy
Ingredience: 150 g cukru moučka, 150 g másla, 2 lžíce medu, 1 lžička sody, 1 vejce, 460 g hladké mouky, čokoládová poleva.
Krém: 1 máslo, 150 g cukru moučka, 500 ml mléka, 3 lžíce hrubé mouky, 2 lžíce rumu.
Postup: Cukr, máslo, med, sodu a vejce za stálého míchání přiveďte v rendlíku k varu a vařte asi 3 minuty. Horkou zhnědlou hmotu nalijte do hladké mouky a ihned vypracujte těsto.
To ještě teplé rozdělte na polovinu a ihned vyválejte na dva plechy vyložené pečicím papírem. Pečte na 190 °C asi 5 minut. Na krém vymíchejte máslo s cukrem, přidejte mléko a hrubou mouku a vařte na mírném plameni. Potom obě hmoty spojte a přikápněte rum.
Hotovým krémem slepte vychladlé upečené pláty, polijte čokoládovou polevou a nakrájejte na řezy. Uložte do chladu.
Pistáciové dortíčky
Ingredience: 240 g oloupaných nesolených pistácií, 200 g mletého cukru, 150 g mléčné čokolády, 150 g hořké čokolády, 2 vejce, čokoládová poleva, vanilkový lusk, špetka soli.
Postup: 120 g oloupaných pistácií rozdrťte mixérem na pastu a vyšlehejte je s bílky, 100 g cukru, špetkou soli a zrníčky vanilky z lusku. Cukrářským sáčkem s velkou špičkou tvořte na pečicí papír kolečka o průměru asi 3 cm. Pečte v troubě asi 10 minut na 180 °C a nechte vychladnout.
Zbytek cukru rozmíchejte v 200 ml vody a zahřejte. Žloutky vyšlehejte v páře a postupně přidávejte cukerný roztok a šlehejte až do pěny. Vmíchejte rozpuštěnou mléčnou čokoládu a nasekanou hořkou. Nechte náplň chvilku vychladnout a slepte upečená kolečka. Zdobte čokoládou a nahrubo nasekanými pistáciemi.
Marokánky
Ingredience: 200 g směsi (loupané mandle, buráky, vlašské, lískové ořechy), 150 g krupicového cukru, 80 g másla, 100 ml mléka, 30 g medu, 100 g rozinek, 100 g kousků kandovaného ovoce, 150 g slazeného kondenzovaného mléka, lžíce hladké mouky.
Postup: Máslo, med, cukr a mléko rozpusťte ve veliké pánvi. Přidejte směs ořechů a mandlí, rozinky a na malé kousky nasekané kandované ovoce. Zalijte kondenzovaným mlékem, vše dobře promíchejte a nechte spojit.
Pokud směs moc teče, zahustěte ji lžící mouky. Namočenou lžičkou dělejte na pečicí papír hromádky dostatečně daleko od sebe, roztečou se. Pečte na 170 °C dorůžova.
Po vychladnutí můžete marokánky namočit z poloviny do rozpuštěné čokolády.
Přečíst článek ›
Mandlová roláda
Ingredience: 200 g dětských piškotů, 120 g mletého cukru, 70 g másla, 50 ml vaječného likéru, 50 g mandlí, 2 lžíce kakaa.
Postup: Piškoty nastrouhejte a spojte s cukrem, měkkým máslem a vaječným likérem. Dobře propracovanou hmotu rozdělte na 2 poloviny. Do jedné přidejte oloupané na jemno nastrouhané mandle a do druhé kakao. Obě těsta dobře propracujte a vyválejte z nich stejně velké obdélníky silné asi 3 mm. Obdélníky položte na sebe a zatočte je do rolády. Skladujte v lednici.
Škvarkové pracny
Ingredience: 250 g škvarků (ne solené!), 250 g hladké mouky, 100 g krupicového cukru, 1 skořicový cukr, 2 žloutky, lžička kakaa, ½ lžičky mleté skořice, 150 ml mléka, špetka soli.
Postup: Škvarky pomelte nebo nasekejte úplně nadrobno. Přidejte žloutky, cukry a nakonec mouku promíchanou s kakaem, skořicí a solí.
Vše zalijte vlažným mlékem a vypracujte hladké těsto. To zabalte do fólie a nechte aspoň hodinu odpočívat v lednici.
Těstem naplňte dobře vymazané formičky na pracny a pečte asi 13 minut v troubě vyhřáté na 180 °C. Ještě teplé je z formiček vyklopte.
4 zdravější varianty
Kokosové kuličky
Ingredience: 1½ hrnku ovesných vloček, 3 hrnky strouhaného kokosu + na obalení, 200 g sušeného mléka, 110 g másla, ¾ hrnku třtinového cukru, 1 vanilkový cukr, ¼ hrnku vlažné vody, 1 vanilkový lusk, celé lískové oříšky, nebo mandle (nemusí být)
Postup: Ovesné vločky pomelte nebo rozmixujte skoro na mouku. Přidejte kokos, cukr, vanilkový cukr, rozpuštěné máslo, vanilková zrníčka a vlažnou vodu a ručně vypracujte těsto. Pokud je příliš sypké, přidejte trochu vody. Z těsta tvořte menší kuličky, do kterých můžete zabalit oříšek nebo mandli. Na závěr je obalte v kokosu a skladujte v uzavřené nádobě v lednici.
Zdravé hromádky
Ingredience: 130 g ovesných vloček, 100 g medu, 50 g másla, 50 g strouhaného kokosu, lžíce smetany, rozpuštěná kvalitní čokoláda, lžíce sušených brusinek.
Postup: Na pánvi rozpusťte máslo a opražte na něm ovesné vločky. Přidejte med, kokos a smetanu a dobře promíchejte. Hotovou směs dejte vychladit do lednice. Poté z ní tvořte malé hromádky, jejich špičku namáčejte do čokolády a zdobte nasekanými brusinkami. Nechte dobře ztuhnout.
Přečíst článek ›
Zdravé zázvorky
Ingredience: 130 g pohankové mouky, 4 lžíce javorového sirupu, 60 g másla, lžička čerstvě nastrouhaného zázvoru, ½ lžičky prášku do pečiva.
Postup: V rendlíku rozpusťte máslo, přidejte javorový sirup a dobře promíchejte. Směs nechte vychladnout. Prosetou mouku smíchejte s práškem do pečiva a zázvorem. Přidejte vychladlé máslo se sirupem a vypracujte hladké těsto. Rozválejte těsto na plát silný asi 4 mm a vykrojte vaše oblíbené tvary. Pečte ve vyhřáté troubě na 180 °C asi 15 minut. Skladujte v chladu a suchu.
Ořechovky
Ingredience: 240 g vlašských ořechů, 3 lžíce třtinového cukru, lžička skořice, ½ lžičky vanilkového extraktu, špetka soli, větší kousky ořechů na ozdobu-
Postup: Bílek se špetkou soli vyšlehejte na tuhý sníh. Ořechy rozmixujte a spolu s ostatními ingrediencemi zlehka vmíchejte do sněhu. Z připravené směsi tvarujte na pečicí papír malé bochánky dostatečně daleko od sebe. Ozdobte je většími kousky ořechů a pečte asi 10 minut v troubě vyhřáté na 170 °C, až jsou pevné.
Festival štol v Drážďanech: Slavnostní atmosféra a sladká chuť na jazyku!
festival-stol-v-drazdanech
Štola se krájí od prostředka a obě půlky se pak k sobě přikládají tak, aby štola vydržela co nejdéle čerstvá? Pravá drážďanská štola by tak měla vydržet třeba až do Velikonoc.
Drážďany a štola – nerozlučná dvojice obzvlášť v době adventu. Originální drážďanská štola váží 2 kila a musí obsahovat hodně másla, rozinek, sladkých a hořkých mandlí, pomerančové a citronové kúry a koření. Je posypána silnou vrstvou cukru a je prostě úžasná!
Festival štol
Nejlepší dobou na stylové ochutnání tradiční drážďanské štoly je druhá adventní sobota.
V tento den je totiž přibližně čtyřtunová štola vezena městem ve slavnostním procesí až do centra adventních trhů, kde na její nakrojení a naporcování čekají davy přihlížejících účastníků tradičního Festivalu štol. Ten v Drážďanech začíná již o týden dříve, a to první adventní neděli, kdy je obří festivalová štola z menších připravených částí sestavována.
Celé procesí vychází druhou adventní sobotu dopoledne z náměstí Schlossplatz a kolem poledne dorazí na trh Striezelmarkt na náměstí Altmarkt, kde je tato obří vánoční pochoutka slavnostně nakrojena a poté porcována a nabízena návštěvníkům za štolové tolary. Ty lze na trhu za eura směnit ve speciálních malých stáncích.
K slavnostnímu nakrojení se používá 1,6 metru dlouhý štolový nůž. První takový si nechal vyrobit už kurfiřt August Silný na velkolepou slavnost pro evropské panovníky v roce 1730.
Tehdy štolová tradice začala a o tom, že v Sasku zapustila skutečně silné kořeny, svědčí například i to, že malé kopie štolového nože tu patří do vybavení snad každé domácnosti.
Slavnostní program
Po slavnostním veselí začíná na jevišti doprovodný slavnostní program.
A jestli má něco skutečně neopakovatelnou atmosféru, pak jsou to chvíle, kdy se s hrnečkem teplého punče a s chutí pravé drážďanské štoly na jazyku zaposloucháte do saských vánočních písní, znějících ulicemi drážďanského starého města. Slavnostní atmosféra Festivalu štol příjemnou vánoční atmosféru ještě umocní.
Čtení: Zájezdy do Německa – srovnání a doporučení
Originální receptura
Drážďanská štola je chráněnou značkou, péct ji může pouze 140 pekařů z Drážďan a nejbližšího okolí. Pekaři zastoupení na trhu Striezelmarkt nabízejí malé kousíčky štoly na ochutnávku, aby si potenciální nákupčí mohli vybrat, která štola je pro jejich chuťové buňky ta nejlahodnější.
Patent získalo toto nejznámější německé vánoční pečivo už v roce 1920 a od té doby je tajemství receptu pečlivě střeženo Svazem na ochranu Drážďanské štoly. I samotní pekaři štol jsou důsledně kontrolováni.
Připravovat a nabízet štolu je prý ovšem taková čest, že žádný z nich by si snad ani nedovolil jakoukoli část procesu výroby štoly jakkoli ošidit.
Vydejte se do Drážďan druhou adventní sobotu a zažijte neopakovatelnou slavnostní atmosféru tradičního Festivalu štol. Kromě toho ochutnáte štolu, jakou jste ještě nejedli!
URL stránky: www.radynacestu.cz/magazin/slavnostni-atmosfera-a-sladka-chut-na-jazyku-to-je-festival-stol-v-drazdanech/