Vánoce jako za Masaryka: Prvorepublikové vánoční cukroví

Vánoce jako za Masaryka: Prvorepublikové vánoční cukroví

Období první republiky dnes vnímáme jako symbol demokracie a nového začátku. Toto období si proto značně idealizujeme a necháváme se okouzlit starými časy, které rozhodně nebyly lehké. O Vánocích se ale za toto okouzlení nemusíme stydět a klidně se můžeme nechat inspirovat. Jak vypadala štědrovečerní tabule a na čem si lidé o Vánocích pochutnávali? Zkuste si tradiční recepty první republiky připomenout a uvařit si jídla, co jedl Tomáš Garrigue Masaryk nebo Karel Čapek?

Vánoce za první republiky – po roce 1918

Poválečné Vánoce určitě nebyly bohaté, spousta lidí si nemohla dovolit okázalé hostiny, potravin bylo málo a byly drahé. Navíc zemi sužovaly různé nemoci související s válkou, připomeňme si třeba rozsáhlou epidemii španělské chřipky.

Jak ale za první republiky naše země vzkvétala, i prvorepublikové Vánoce měly nepochybně své kouzlo. Válka a přímé nebezpečí bylo zažehnáno, rodiny byly pohromadě a uměly si vánoční čas společně užít.

A samozřejmě si jej zpříjemnit i lahodnými pokrmy.

Některé z vánočních receptů první republiky známe dodnes a rádi se k nim každý rok vracíme. Jiné už upadly v zapomnění a o některých jste možná ani neslyšeli.

Vánoční recepty na cukroví

Jaké byly oblíbené vánoční recepty první republiky? Jako první vás pravděpodobně napadne vánoční cukroví.

Prvorepublikové cukroví bylo poctivé a doma pečené, ozdobené oříšky, ovoněné hřebíčkem, zázvorem a jiným vánočním kořením.

Schválně se podívejte do kuchařek svých babiček a zkuste letos vánoční cukroví upéct podle nich – pokud to tak tedy neděláte běžně.

Cukroví, které se peklo za první republiky, je totiž v českých rodinách populární dodnes. Vanilkové rohlíčky, perníčky, linecké, medvědí tlapky, zázvorky nebo vosí hnízda patří mezi stoletím osvědčené vánoční recepty.

Vánoce jako za Masaryka: Prvorepublikové vánoční cukroví

Recepty první republiky – vánočka neboli štědrovnice 

Kromě cukroví nesměla na vánočním stole chybět vánočka nebo jak se také říkalo štědrovnice. Pekla se z bílé mouky a do jemného těsta se přidávalo hodně mandlí, vlašských ořechů a rozinek.

Rodinný recept na vánočku doma určitě máte. Hlavně zapomeňte na pečení ve formách a zkuste si vánočku pěkně sami uplést tak jak to nepochybně dělávaly naše babičky.

Chce to trochu cviku, ale určitě to zvládnete a vánočka vám pak bude chutnat o to víc.

Sušené plody nejen k jídlu

Recepty první republiky jsou kromě oříšků a koření také plné vůní a chutí sušených plodů – zejména jablek nebo hrušek.

Ti bohatší si mohli dovolit i exotické ovoce, jako například pomeranče, mandarinky, datle nebo fíky.

Sušené plody byly nejen k jídlu, ale také zdobily třeba vánoční stromeček a staraly se o příjemnou vůni v celém domě.

Prvorepublikové vánoční recepty na ozdobu

Vánoční stromeček se zdobil nejenom ovocem, ale i perníčky, marcipánem nebo jiným doma pečeným cukrovím. Pokud chcete letos vyzkoušet vánoční recepty první republiky, měli byste si upéct právě i vánoční ozdoby. Vašemu stromečku budou slušet a vám doma zase pěkně vánočně vonět – mnohem víc než třeba plastové barevné ozdoby.

Luštěniny a obiloviny v receptech první republiky

Od výzdoby ale zpět ke štědrovečernímu stolu. Recepty první republiky byly rovněž plné luštěnin a obilovin. Tyto suroviny byly dostupné i v nelehkých dobách konce války.

Na Vánoce se tak podávala hrachová polévka či kaše nebo čočka na kyselo.

Vyzkoušet můžete také houbového kubu z krup – jídlo, které si mohl dopřát každý a které je velmi chutné i zdravé.

Delikatesy první republiky – šneci na vánočním stole bohatých

Naopak rodiny z vyšších vrstev si dopřávaly jiné pokrmy, a to dokonce takové, které mnozí z nás běžně nejí ani v dnešní době. Možná se vám to bude zdát překvapivé, ale na prvorepublikovém štědrovečerním stole se objevovaly i takové delikatesy jako šneci. Vánoční recept na tuto dobrotu samozřejmě nepocházel odjinud než z francouzské kuchyně.

Známé recepty první republiky – kapr a salát

Naproti tomu některé recepty první republiky pro vás asi novinkou nebudou. Pokud si totiž dopřáváte tradičního kapra s bramborovým salátem, pak právě tento pokrm má původ v době první republiky, kdy si jej dopřávaly všechny společenské vrstvy včetně těch méně bohatých. Sladkovodní ryby totiž u nás byly dostupné a mohl si je dovolit téměř každý.

Kapr se za první republiky podával převážně na modro vařený v octě nebo na černo ve sladké omáčce z povidel. Až později, po druhé světové válce, se začal připravovat kapr smažený.

Vánoce jako za Masaryka: Prvorepublikové vánoční cukroví

Prvorepublikový vánoční recept na bramborový salát

A bramborový salát? Jak vznikl se asi už nedozvíme. Jisté je, že recepty první republiky na salát se začaly objevovat v českých kuchařkách.

Nejprve si jej dopřávali bohatí, časem se rozšířil i mezi všechny ostatní.

Pokud si budete chtít letos vyzkoušet prvorepublikový vánoční recept na tuto pochoutku, budete potřebovat brambory, vejce, jablko, nakládané okurky, cibuli, sůl, pepř a majonézu.

Brambory i vejce uvaříte, oloupete jablko a nakrájíte na kostky. Stejně tak nakrájíte i okurky, cibuli, vejce a brambory. Vše smícháte, přidáte majonézu. Poté už jen dochutíte solí, pepřem a citronovou šťávou, promícháte a necháte do druhého dne uležet.

Vánoce jako za Masaryka: Prvorepublikové vánoční cukroví

Vaříte podle receptů první republiky nebo některý z nich letos využijete poprvé?

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!

Skutečně chcete smazat komentář?

Vánoce jako za Masaryka: Prvorepublikové vánoční cukroví Měsíc prochází znamením Vah a je v ubývající fázi. Váhy mají vliv na kyčle, játra, krev, ledviny a močový měchýř. Pokud nemusíte, tak nedělejte žádná… více o tomto dni Vánoce jako za Masaryka: Prvorepublikové vánoční cukroví Měsíc putuje znamením Štíra, je v ubývající fázi. Štír má vliv na intimní oblast a močové cesty. Pijte čaje, které tyto orgány posilují, udělejte si… více o tomto dni Vánoce jako za Masaryka: Prvorepublikové vánoční cukroví Měsíc putuje znamením Štíra, je v ubývající fázi. Štír má vliv na intimní oblast a močové cesty. Pijte čaje, které tyto orgány posilují, udělejte si… více o tomto dni Vánoce jako za Masaryka: Prvorepublikové vánoční cukroví Měsíc putuje ve znamení Střelce, je v ubývající fázi. Plánujte, obchodujte, investujte, cestujte, kontaktujte staré přátele. Dopřejte si masáž nohou,… více o tomto dni Vánoce jako za Masaryka: Prvorepublikové vánoční cukroví Měsíc putuje ve znamení Střelce, je v ubývající fázi. Plánujte, obchodujte, investujte, cestujte, kontaktujte staré přátele. Dopřejte si masáž nohou,… více o tomto dni Vánoce jako za Masaryka: Prvorepublikové vánoční cukroví Měsíc putuje znamením Kozoroha a je v ubývající fázi. Kozoroh má vliv na pleť, ale působí také na kolena, kyčle a klouby. Nepodnikejte dnes dlouhé… více o tomto dni Měsíc putuje znamením Kozoroha a je v ubývající fázi. Kozoroh má vliv na pleť, ale působí také na kolena, kyčle a klouby. Nepodnikejte dnes dlouhé… více o tomto dni
Taky míváte úplně nejvíc blbý dny, kdy se všechno sere v pravidelnejch intervalech? Zrovna dneska při venčení v lese jsem myslela, že vylítnu z kůže… Vlastně mi to celý přišlo, jako by to bylo snad naplánovaný, bo co. Mi neřikej, že žádnej osud neexistuje! To náhody podle mě nejsou…

Budete mít zájem:  L-arginin a jeho účinky na naše zdraví

Cukroví našich babiček

Vánoce jako za Masaryka: Prvorepublikové vánoční cukroví

Pokud se Vám článek líbí, oceňte ho!

Líbí se mi to! Už se mi to nelíbí!

Mezi stálice patří vanilkové rohlíčky, perníčky, pracny, plněné ořechy a vosí hnízda. Ty by naše (pra)babičky ale označily za novoty, samy pekly medvědí tlapky, zázvorky, podvodnice nebo sněhové sušenky.

Podle cukroví se dají různé tety, maminky a babičky i identifikovat. Třeba naše teta Eliška dělá cukrovíčko pěkně malinké a pečlivě zdobené a vykrajované, že ho prostě vedle jiných poznáte na první dobrou.

Moje mamka měla zálibu zase všechno obalit v cukru a tchyně dělá nejlepší „linecký“ pod sluncem. Co na vánočním cukroví taky miluju, jsou ochutnávky na návštěvách a debaty nad kvalitou a cenou použitých surovin.

To myslím už patří k vánoční tradici. 🙂

Osobně mě už tyhle sladkosti tolik neberou, protože si můžeme  během roku dopřávat cukru v různé formě habaděj. Ale když se podívám zpátky do starých časů, cítím určité vzrušení, že se něco svátečního, co není obvyklé každý den, chystá.

Staré recepty na cukroví mi připadají krásné a romantické. Vždycky si při jejich pročítání vybavím volánkovou zástěrku, teplo od trouby a takové to nažloutlé světlo v kuchyni v podvečer.

A taky klid a pohodu, což už zní bohužel jako fráze. Ale tradice má silné kořeny a doufám, že nikdy nezevšední. Zase si letos upečeme to nej nej cukroví a zkusíme i nové nebo starodávné recepty.

Ať žijou naše (pra)babičky, tety, a maminky a jejich (pra)recepty! Díky!

Vánoce jako za Masaryka: Prvorepublikové vánoční cukroví

Zázvorky

150 g hladké mouky
1 lžička prášku do pečiva
150 g krupicového cukru
strouhaná kůra z ½ citronu
1 lžíce strouhaného zázvoru
2 žloutky
1 vejce

mouka na podsypání

Mouku promícháme s práškem do pečiva, cukrem, strouhanou citronovou kůrou a zázvorem. Přidáme žloutky a vejce a vypracujeme tužší těsto.

Rozválíme jej na pomoučeném vále na plát silný zhruba 5 mm a vykrájíme vykrajovátkem jednoduché tvary. Necháme je na plechu vyloženém pečicím papírem odstát přes noc.

Druhý den pečeme 15 minut ve vyhřáté troubě na 150 °C. Po upečení jsou tvrdé a potřebují odležet.

Na 1 plech
Doba přípravy 30 minut, odležení přes noc, pečení 15 minut

Vánoce jako za Masaryka: Prvorepublikové vánoční cukroví

Masarykovy knoflíky

180 g ořechů (vlašských nebo lískových)
300 g hladké mouky
1 lžíce kakaa holandského typu
200 g másla
100 g cukru
1 žloutek

moučkový cukr ovoněný vanilkovým luskem na obalení

Vlašské ořechy nasekáme nahrubo, pokud máme ořechy starší a sušší, namočíme je do studené vody zhruba 2 hodiny předem. Lískové ořechy opražíme v troubě vyhřáté na 150 °C zhruba 5 minut, zabalíme do utěrky a promneme, abychom je zbavili slupky. Pak je nasekáme nahrubo.

Ořechy smícháme s moukou, kakaem, máslem, cukrem a žloutkem, vypracujeme hladké těsto, vytvarujeme váleček o průměru zhruba 4 cm a uložíme ho na 1 hodinu do lednice, aby ztuhl. Poté nakrájíme na kolečka silná asi 5 mm, vyskládáme je na plech vyložený pečicím papírem a pečeme v troubě předehřáté na 180 °C zhruba 10 minut.

Ještě horké je můžeme obalit v moučkovém cukru ovoněném vanilkou.

Na 1 plech
Doba přípravy: 30 minut, odležení 1 hodina, pečení 10 minut

Jako za Masaryka: ochutnejte vánoční dobroty z doby první republiky!

  • Jak slavili naši předci Vánoce v meziválečné době? Poměrně krátké období první republiky bylo ovlivněné politickými i ekonomickými zvraty, což se projevilo také na podobě svátků i sváteční tabule. Například první Vánoce, v roce 1918, byly poměrně chudé: lidé se potýkali s nedostatkem potravin, uhlí a vysokými cenami.

    Zároveň ale byly euforické, převládala radost z konce války, těsně před svátky se do země vrátil prezident Masaryk a celkově se věřilo, že mladičké Československo čeká krásná budoucnost. Postupem času se situace zlepšovala, lidé si mohli dopřát nejrůznější delikatesy, exotické ovoce, jedlé ozdoby na stromeček nebo speciální vánoční kolekce.

    Velkým zásahem každopádně byla hospodářská krize, nejhorší byla situace v roce 1933, kdy bylo na 700 000 nezaměstnaných, kterým se stát snažil pomáhat prostřednictvím speciálních vánočních akcí. Těžká byla i doba po roce 1938, kdy české vnitrozemí zaplavili lidé prchající z odtrženého pohraničí.

    Na Vánoce v roce 1938 se proto pro ně pořádaly štědrovečerní večeře a do pomoci se zapojil arcibiskup nebo Červený kříž.

    Na Štědrý den rybí i telecí

    A jak vypadaly kulinářské Vánoce ve dvacátých a třicátých letech? V této době se začaly objevovat a upevňovat některé tradice, které máme spojené s Vánocemi v současnosti. Tak třeba dnesnepostradatelný kapr s bramborovým salátem.

    Na vánoční tabuli se tato ryba dostala už dříve, nebyla ale všeobecně rozšířená, jedli ji především lidé z rybníkářských oblastí. Recepty na smaženého kapra najdeme už v ikonických kuchařkách od Rettigové a Sandtnerové, každopádně není zde uveden jako vyloženě štědrovečerní specialita. Santnerová k němu dokonce jako přílohu doporučuje bramborový salát.

    Na sváteční tabuli se kapr začíná objevovat právě za první republiky, což je dané také dalším rozvojem rybníkářství. Kromě ryby si lidé pochutnávali také na telecích řízcích. „Telecí je výborná štědrovečerní alternativa, zejména pokud zrovna kapra nemáte v lásce. Řízek by ideálně měl být z kýty a krásně do teňoučka rozklepaný.

    Pokud chcete mít jistotu opravdu dobrého masa, sáhněte po tom od českých chovatelů. Máme je i v našich obchodech,“ doporučuje Vít Morkus z Pražského řeznictví.

    Styloví šneci a luštěniny pro bohatství

    Kapr tehdy nebyl samozřejmě jedinou štědrovečerní pochoutkou. Lidé zejména z vyšších vrstev si pochutnávali na šnecích, kteří se sem dostali z Francie.  Mnohem obvyklejší byly ale pokrmy z běžných surovin: tedy luštěnin a obilovin.

    Právě luštěniny měly rodinám zajistit finanční prosperitu v budoucnosti, jsou vynikající, i pokud si chcete od vánočního hodování trochu odlehčit. V některých domácnostech přicházela nejdřív na řadu hrachovka, hlavním chodem byl potom černý kuba.

    Jde o zapečené kroupy s houbami, tmavou barvu, která mu dala jméno, mu dodávala houba stroček trubkovitý, jež se ale už dnes téměř nepoužívá. „U kuby je důležité kroupy dobře promastit, protože jinak se pečením vysuší a nebudou vám příliš chutnat.

    Výborné na to je kvalitní sádlo,“ radí Vít Morkus z Pražského řeznictví.

    Budete mít zájem:  Pilulka poslední záchrany – je dobře, že je nově bez receptu?

    Dnes už zapomenuté cukroví

    Za první republiky se také začalo dělat cukroví, které připomíná to dnešní, s jeho mnoha rozmanitými druhy. Některé recepty, které pekly naše prababičky, se ale postupem času z našich kuchařek vytratily. Hitem dvacátých a třicátých let bylo třeba jednoduché, ale výborné Masarykovo cukroví (nebo také Masarykovy knoflíky), jehož hlavní složkou byly vlašské či lískové ořechy.

    O Vánocích u našich babiček nebo prababiček jsme si mohli pochutnat také na sádlovkách: sladkém kulatém pečivuz mouky, cukru, sádla a kakaa, uvnitř kterého se nachází marmeláda. Oblíbené byly také třeba ischelské dortíčky, drobné vykrajované pečivo z mandlí, náplní z marmelády, velkorysou čokoládovou polevou a polovinou vlašského ořechu na ozdobu, případně sacher dortíčky.

    • Ingredience:
    • na salát:
    • 1 kg brambor na salát
    • sůl a pepř
    • 2 červené cibule
    • 3 lžíce octa
    • 1 lžíce oleje
    • 2 uvařená vejce
    • na řízky:
    • 800 g telecí kýty
    • 4 ztvrdlé housky
    • 30 g mouky
    • 2 vejce
    • 200 g sádla
    • Postup:
    1. Brambory uvařte ve slupce (ne zcela doměkka, aby šly dobře krájet na plátky). Nechte vychladnout a oloupejte. Nakrájejte na kolečka. Cibuli oloupejte a nakrájejte na půlkolečka. Dejte do větší mísy. Přidejte nakrájená vejce, přimíchejte olej a ocet a dochuťte solí a pepřem. Nechte uležet (nejlépe přes noc).
    2.  Z odblaněné kýty nakrájejte a naklepejte řízky. Osušte a osolte.
    3.  Ze ztvrdlých housek připravte strouhanku. Řízky obalte moukou, rozmíchanými vejci a strouhankou. Tu pořádně přitlačte a zbylou oklepejte.
    4. Řízky z obou stran prudce osmahněte na rozpáleném sádle.
    5. Podávejte s bramborovým salátem.
    1. Ingredience:
    2. 220 g ječných krup
    3. sůl a pepř
    4. ½ lžičky mletého kmínu
    5. 2 stroužky česneku
    6. 50 g vepřového sádla
    7. 50 g sušených hub
    8. hrst čerstvé petrželky
    9. Postup:
    1. Troubu předehřejte na 175 °C. Kroupy uvařte se solí podle návodu na obale. 
    2. Česnek prolisujte, smíchejte se solí, pepřem a kmínem a spolu se 35 gramy sádla zamíchejte do uvařených krup.
    3. Houby namočte na 10 minut do vody a zamíchejte do krup
    4.  Vymažte pekáč troškou sádla, přendejte do něj kroupy a poklaďte zbylým sádlem.
    5. Dejte zapéct na 25 minut, poté nechte 5 minut vychladnout a posypte nasekanou petrželkou.
    • Ingredience:
    • 450 g hrachu
    • 0,5 l zeleninového vývaru
    • 20 g másla
    • špetka majoránky
    • špetka mletého zázvoru
    • sůl a pepř
    • 1 nožička lehce pikantní klobásy
    • 1 houska
    • 1 stroužek česneku
    • 2 hrsti mraženého hrášku
    • Postup:
    1. Hrách namočte alespoň 6-8 hodin před vařením polévky. Slijte vodu, přilijte studenou tak, aby byl hrách ponořený, a vařte doměkka. V půlce varu osolte.
    2. Jakmile je měkký, rozmixujte hrách dohladka a přidejte nakrájenou klobásu.
    3.  Přidejte zázvor, pepř, majoránku a prolisovaný česnek a povařte. Ke konci přidejte hrášek.
    4.  Na pánvičce na másle osmahněte na kostičky nakrájenou housku.
    5. Polévku nandejte, posypte houskou a ihned podávejte.
    1. Ingredience:
    2. 200 g polohrubé mouky
    3. 100 g másla
    4. 100 g parmazánu
    5. špetka mleté papriky
    6. špetka soli
    7. 1 vejce + 1 žloutek na potření
    8. 1 lžíce zakysané smetany
    9. 30 g strouhaného sýru
    10. 1 ztvrdlá houska
    11. Postup:
    1. V míse smíchejte mouku, nastrouhaný parmazán, sůl a papriku. Přidejte na kostičky nakrájené studené máslo a přidejte vejce a zakysanou smetanu. Vypracujte těsto a dejte na půl hodiny do ledničky.
    2. Mezitím si z housky připravte strouhanku.
    3. Troubu předehřejte na 175 °C. Těsto vyválejte na placku a nakrájejte na tyčinky. Jejich spodní stranu obalte ve strouhance a vyskládejte je na plech vyložený pečícím papírem.
    4. Žloutek rozkvedlejte a potřete jím tyčinky, které následně posypte sýrem.
    5. Dejte péct do trouby na 15-20 minut.

    Troubu předehřejte na 175 °C. Kroupy uvařte se solí podle návodu na obale. 

  • Na letošní vánoční výstavě zavonělo prvorepublikové cukroví

    „Cukroví je upečeno podle prvorepublikových receptů, snažili jsme se vybrat takové, aby nebyl problém sehnat na něj všechny suroviny,“ poznamenal správce muzea a současně i svratecký místostarosta Martin Mudroch.

    Součástí výstavy jsou rovněž potřeby a suroviny, bez kterých se tehdejší žena při výrobě vánočního cukroví neobešla, což doplňují i dobové reklamy, často regionální. „Všechno pochází z depozitáře muzea, které je zaměřeno především na první republiku, takže o vhodné exponáty jsme nouzi neměli,“ uvedl Martin Mudroch.

    Lidé si tak mohou prohlédnout, jaké dárky kdysi mohli najít pod stromečkem pánové, dámy i děti.

    Prvně jmenovaní například i „psí dečky“ – doplněk obuvi, který kryje nárty a kotníky, náhradní náprsenku na košili, ale třeba i pánský parfém v lahvičce, jenž dosud stále voní.

    Parfém, ale třeba i zdobený rozprašovač k němu, dostávaly samozřejmě také dámy, jakož i růž na rty, kosmetické mandlové otruby na mytí obličeje, strojek na úpravu účesu bubikopf či patentní pudřenku.

    „Ta je ještě v originálním balení, vyráběla ji firma, kde dělali také krémy na boty,“ přidal zajímavost Martin Mudroch. Originální je třeba i dobový autoatlas s trasami na výlety či příručka jak se stát automobilistou snadno a rychle, případně limonádová lahev od firmy Vlad. Hejtmánka ze Svratky a další z nedalekého Chrastu u Chrudimi.

    Přečíst článek ›

    Ozdobou vánoční výstavy je rovněž dámské sako od vyhlášené prvorepublikové modistky Hany Podolské. Ta v meziválečné době v centru Prahy provozovala Modelový dům dámských toilettes Hanna Podolská, který vynikal jak krejčovskou precizností a luxusními materiály, tak i nejnovějšími pařížskými trendy, takže jeho služeb využívaly především dámy z vysoké společnosti, filmové herečky nevyjímaje.

    „Sáčko nepochází ze Svratky, protože kdo by si ho tady tehdy mohl dovolit a navíc tento salon byla spíše záležitost hlavního města. Jsme však rádi, že se nám model podařilo získat, protože vyhlášený krejčovský salon Hany Podolské k období první republiky bezesporu patří,“ doplnil Martin Mudroch.

    Svratecká vánoční výstava Vánoce za tatíčka Masaryka je přístupná do 30. prosince, vždy od 10 do 12 a od 13 do 16 hodin, a k vidění jsou rovněž vánočně laděné expozice Městečko v meziválečné době a Jednota.

    Pražský hrad odtajnil Vánoce u Masaryka: To budete koukat! – AHA.cz

    Obyčejné švestkové knedlíky s mákem patřily k nejmilejším pochutinám Tomáše Garrigue Masaryka († 87). Štědrovečerní menu prvorepublikového prezidenta ovšem leželo o několik gastronomických stupňů výš a sestávalo z šesti chodů. Nejen o tom se dnes mohou přesvědčit návštěvníci Pražského hradu.

    Místo pro osm stolovníků, slavnostní jídelní set a šestichodové menu ve francouzštině. Tak prý vypadala štědrovečerní tabule u TGM v Lánech ve třicátých letech, jíž se lze pokochat na víkendové adventní prohlídce reprezentačních prostor Pražského hradu.

    Jak ale připouští Jan Novák z Kanceláře prezidenta republiky, nemusí jít o zcela věrnou kopii toho, co Masarykovi skutečně na Vánoce měli. „Menu se nezachovalo. Pokusili jsme se ho s pomocí historiků zrekonstruovat z dobových fotografií a jiných vzpomínek,“ řekl Aha!.

    A image Masaryka jako askety při pohledu na tučný a pracný jídelní lístek neobstojí. Je tam candát, bažant, samé máslo, a rovnou dvě sladké tečky!

     Pracovníci se rozhodli Lány přenést na Pražský hrad a v souvislosti s adventem chystají pro návštěvníky i další překvapení. Tak například – reprezentační prostory Hradu budou o tomto víkendu vůbec poprvé doplněny o adventní výzdobu a program. Včera se Aha! mohlo přesvědčit, jak přípravy finišují. Na hradní floristky čekala práce až do večerních hodin, vše totiž muselo být hotovo před dnešní otvíračkou. „Výzdoba se chystá dva dny a dvě noci,“ přibližuje Novák. A že to dostali na starost profíci, bylo zřejmé. Každý ze sálů, kam návštěvníci budou moci zavítat, zdobí stromečky z Trutnovska. A jejich výzdoba vkusně ladí s barvou a atmosférou každého sálu. Nečekejte proto žádné ztřeštěnosti v podobě svítících řetězů, prskavek a jiných kýčů. Výzdoba totiž vychází z českých vánočních tradic i zvyklostí císařského dvora před rokem 1918.

    Budete mít zájem:  Zboží zaplatíte, i když jste ho neodebrali

    Kdy, kde a co bude k vidění?
    *Vstup na prohlídku bude dnes (tedy v sobotu) od 9 hodin Matyášovou branou z Hradčanského náměstí a I. nádvoří, poslední návštěvník bude do reprezentačních prostor vpuštěn v 16.30.
    * Na prvních 300 sobotních návštěvníků čeká číslovaný pamětní list k 100.

    výročí prezidentské kanceláře. Akci doprovodí i hudební program v Rothmayerově sále vystoupí s vánočními koledami pěvecký sbor dětí z Klokánku a vánoční melodie zahraje také Hudba Hradní stráže. Betlémy ze soutěže pořádané Hradem pro základní školy a dětské domovy budou zase k vidění v jednotlivých sálech.

    *V neděli krátce po půl páté rozsvítí první dáma Ivana Zemanová
    (54) na Jiřském náměstí vánoční strom a zahájí tradiční charitativní sbírku pro SOS dětské vesničky.

    *Během dneška a neděle si mohou návštěvníci Hradu prohlédnout také výzdobu areálu včetně instalace Jablíčkového betléma výtvarnice Emmy Srncové na III. nádvoří. Betlémy ze soutěže pořádané Hradem pro základní školy a dětské domovy budou zase k vidění v jednotlivých sálech.

    Jinak byl nenáročný strávník 
    První československý prezident byl znám svou střídmostí v jídle. Chutnou stravu ale uměl ocenit. „Jeho maminka vařila s láskou, a to i nejjednodušší jídla.

    Měl moc rád škubánky, krupicovou kaši, bramboračku a vůbec nejmilejší jídlo byly švestkové knedlíky s mákem,“ zavzpomínala před časem pro Novinky.cz Magdalena Mikesková z Muzea T. G. Masaryka v Lánech.

    TGM byl podle ní dokonce jedním z prvních Čechoslováků, kdo snídal ovesnou kaši. Tento zvyk převzal od své americké manželky Charlotty (†72).

    Štědrovečerní menu u Masaryků
    *Silný vývar v šálku
    *Třeboňský candát s holandskou omáčkou
    *Filé z bažanta na český způsob, smaženky z housek
    *Vařený květák přelitý máslem
    *Malinová bavořina
    *Vanilkové cukroví (Masarykovky)
    *Mocca

    *Mělnické víno

    Hradní stráž znovu nabírá! 
    Minimální výška 178 centimetrů, žádné viditelné tetování ani piercing a dobrá kondička. Pokud chcete pracovat tam, kde se píší dějiny, zkuste se přihlásit k Hradní stráži. Elitní vojenská jednotka, jejímž úkolem je ochrana a obrana Pražského hradu a zámku v Lánech, se opět otvírá zájemcům.

    „Čeká na Tebe jistota dobrého platu, zodpovědná a atraktivní práce, účast na přehlídkách, hradním dění a další mnohé zajímavosti, které jako civil nikde nikdy nezažiješ. To Ti přísaháme!“ stojí v náborových inzerátech. Co dál kromě reprezentativního vzhledu a dobré fyzické a psychické kondice musí zájemci splňovat? Tak třeba patřičné vzdělání.

    Na poddůstojnickou hodnost postačí středoškolské s výučním listem, na praporčickou to chce už mít i maturitu, a na důstojníka je zapotřebí minimálně bakalář. Samozřejmostí je rovněž čistý trestní rejstřík. Uchazeči musí počítat s tím, že budou řádně »proklepnuti« tak, aby mohli získat bezpečnostní prověrku na stupeň »důvěrné« nebo »tajné«.

    A na jaké peníze lákají? „Nástupní plat desátníka – staršího strážného je od 45.090,- Kč hrubého,“ sdělila Aha! Magda Dvořáková z generálního štábu armády.

    Požadavky na vzhled
    *Výška mezi 178 – 188 cm, váha by měla výšce odpovídat
    *Tetování, piercing či náušnice nesmí být na viditelných místech
    *Vousy nejsou přípustné, účes musí být upraven, kotlety mohou být jen do půlky ušních boltců, uchazečky s dlouhými vlasy je musí mít v drdolu,

    *Uchazeč nemůže mít dioptrické brýle

    Prvorepublikové cukroví: Masarykovo, išelské koláčky i sádlovky

    Také vám cukroví vždycky nejvíc chutnalo u babičky? Vyzkoušejte letos poctivé recepty první republiky, na kterých si o Vánocích pochutnávaly prvorepublikové herečky i samotný prezident Masaryk. Sádlovky, išelky nebo cukroví, které na stole u Masaryků nesmělo chybět.

    Jak už z názvu vyplývá, hlavní ingrediencí u tohoto cukroví je  sádlo. To se v dnešní době, kdy je dokonalost na prvním místě a každý drží jednu dietu za druhou, už moc nevidí. Pojďme si tedy alespoň na Vánoce pochutnat na poctivých babiččiných sádlovkách s marmeládou. Ty jsou velmi jednoduché, jen je nezapomeňte hlídat během pečení.

    Išelské koláčky třikrát jinak

    Základem pro bezchybné išelské koláčky je nechat těsto odpočinout alespoň dvě hodiny v chladničce, ideálně až do druhého dne. Pokud máte rádi čokoládu či kakao, jsou tyto recepty právě pro vás.

    Tradiční išelské koláčky s máslovým krémem zdobené polevou z čokolády a mandličkou budete uzobávat, dokud budou na stole. Vyzkoušet ale můžete také kakaové išelky. Ty vám provoní byt kardamomem a v kombinaci s rumovým krémem chutnají dokonale.

     Máslový krém, kterým išelské cukroví plníte, můžete využít také na další druhy cukroví.

    Medvědí tlapky neboli pracny

    Pracny mají mezi tradičním cukrovím své čestné místo. A jelikož je všichni milujeme, kdo by nechtěl ochutnat poctivé pracny podle receptu z roku 1900? Ovoněné hřebíčkem a skořicí jsou zase tyto kořeněné pracny.

    Do těsta se přidává rozehřátá čokoláda, díky níž jsou extrémně kakaové. Není tedy divu, že se tento recept v rodině dědí už 100 let z generace na generaci. Lákají vás netradiční chutě? Pak můžete vyzkoušet plněné pracny s rumovým či koňakovým krémem.

    Jejich plná chuť udělá radost hlavně mužům. 

    Masarykovo vánoční cukroví

    Cukroví, které u Masaryků nesmělo na vánočním stole nikdy chybět, patří mezi ty jednoduché, ale chuťově naprosto skvělé.

    Můžete vyzkoušet variantu ořechových medailonků s kakaem nebo světlé krkonošské Masarykovo cukroví. V obou případech jsou hlavní surovinou ořechy.

    Je jen na vás a na vaší chuti, které použijete – nejlepší jsou však lískové a vlašské.

    Více inspirace na tradiční i nevšední druhy cukroví najdete ZDE >>>

    Autor: Tereza Matoušková

    Diskuze

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *