Láska kvete v každém věku a potěšení z milování patří k nejkrásnějším lidským požitkům. Co si takhle okořenit sexuální život …
Ideální pro občasné přespání, nevhodná pro spaní pravidelné. Nebo je to jinak? Ať tak či tak, rozkládací pohovku se mít …
Držíme se příborů jako berliček, které jsou důkazem naší civilizovanosti. Ale je tolik jídel, která můžeme jíst rukama, a požitek …
Moderní architektura opět využívá vysokou měrou sklo jako stavební i dekorativní prvek, ke slovu tedy přišly opět i luxfery, konkrétně …
Praha 3, Baranova 1485/20osobní vlastnictví, cihlová konstrukce, velmi d…
Praha 5, Na pomezí 122…osobní vlastnictví, skeletová konstrukce, novos…
České Budějovice, Otak…osobní vlastnictví, cihlová konstrukce, velmi d…
osobní vlastnictví, cihlová konstrukce, novosta…Praha 3, Baranova 1485/20osobní vlastnictví, cihlová konstrukce, velmi d…Praha 5, Na pomezí 122…osobní vlastnictví, skeletová konstrukce, novos…České Budějovice, Otak…osobní vlastnictví, cihlová konstrukce, velmi d…osobní vlastnictví, cihlová konstrukce, novosta…
Renovace či modernizace interiéru bývá sice pracná, odměnou však je příjemný a pohodlný domov. V kuchyni to platí dvojnásob…
Hledáte nové bydlení? Pak byste měli navštívit výstavu BYDLENÍ, která bude probíhat od 20. do 23. 3. 2014 v PVA …
Máme je rádi samotné, pražené, solené, v čokoládě, přidáváme je do cukroví a moučníků, dá se z nich připravit i …
Nejspíš také s postupující zimou pociťujete čím dál tím větší chuť na něco čerstvého a zeleného. Pořiďte si miniaturní zahrádku …
Herec Luděk Sobota (70) žije léta se svojí rodinou v Malvazinkách, a co se děje kolem něj, mu není lhostejné. …
Cibule je snad nejčastěji používanou přísadou naší kuchyně. Málokdo však ví, že je i velmi prospěšná našemu zdraví, a o …
Zima na Slovensku – to je lyžování, „termály“ a letos další ledová jeskyně.
Bez vody se v kuchyni neobejdeme. Vodovodní kohoutek zde během dne otočíme nepočítaněkrát. Na kuchyňské baterii tedy šetřit nebudeme.
PředchozíNásledující
Málokdy kladené otázky k saunám
Měli byste vědět, že odpovídat na vaše dotazy nás baví a je to koneckonců i součástí našich zákaznických služeb. Možná si ještě vzpomínáte, jak vám učitel ve škole říkal, že žádná otázka není hloupá… A většinou to tak skutečně je! Občas nás zaskočíte i velmi nepředvídatelnými, ba dokonce až velmi neobvyklými otázkami, na které ovšem musíme pohotově najít správnou odpověď
Přesvědčte se sami. Doufáme, že zde najdete odpovědi. Pokud ne, kontaktujte nás
Co přesně znamená slovo sauna?
Sauna je slovo finského původu. Je to označení pro dřevěné stavení či místnost, která se kamny vytopí na 60-120 oC, někdy také až na 130 či 140 oC a slouží k saunování.
Je bezpečné cvičit v sauně?
Cvičení v sauně nedoporučujeme. Problémem je přehřátí organismu. Sauna je navržena pro relaxaci a detoxikaci organismu po cvičení.
Pokud máte v plánu cvičit během saunovacího rituálu, měli byste začít velmi opatrně, postupně si vybudovat odolnost a nepřeceňovat své schopnosti a výdrž.
Zároveň musíte dávat velký pozor na únavu a dehydrataci! Raději se poraďte se svým lékařem, než začnete provádět cviky během saunování!
Je dobré dát si saunu po cvičení?
Ovšem! Píšeme o tom v předchozí odpovědi. Sauna je skutečně navržena proto, aby si v ní naše tělo odpočalo a zbavilo se škodlivých látek.
Co mám mít na sobě během saunování?
Ideálně nic. Ale je také možné mít na sobě prostěradlo, ručník nebo lehké pohodlné oblečení. Nahé tělo je však nejlepší, teplo působí přímo na pokožku, pobyt v sauně má proto lepší účinky.
Můžu pít v sauně pivo?
No, možné to je, ale kombinace horka a alkoholu může způsobit ospalost. Pokud opravdu bez piva nevydržíte, nastavte si raději budík. Vyhnete se tak spánku v horkém prostředí a následné dehydrataci.
Kombinace jakéhokoli alkoholu a sauny rozhodně není prospěšná pro vaše tělo, a proto vám doporučujeme zdržet se konzumace piva, vína či tvrdého alkoholu před i během saunování.
Raději si dejte sauna drink, který doplní do vašeho těla i důležité minerály.
Je rozdíl mezi saunou a ruskou „baňou“?
Ruská „baňa“ je příbuzná finské sauny. Ruská „baňa“ je parní sauna, ve které lidé nacházejí očistu a léčí své nemoci. V horkých srubech se rozpálené valouny polévají vodou, někdy i zdi a vzniká tak pára, která má očišťující účinky. Existuje také varianta „černá baňa“, kde se pára mísí s kouřem, který má prý antiseptické účinky a ničí bakterie a choroboplodné zárodky.
Může sauna poškodit mé vlasy? / Neponičí sauna mé obarvené vlasy?
V případě, že máte čerstvě obarvené vlasy, jejichž vzhled si chcete chvíli uchovat, je nejspíš lepší počkat pár dnů. Pokud máte pochyby o barvě, kterou máte na hlavě, zeptejte se svého kadeřníka na doporučení. Vaše vlasy ale můžete spolehlivě ochránit mokrým ručníkem, který si omotáte kolem hlavy, anebo ještě lépe, pokud použijete saunovací čepici.
Můžu si vzít s sebou do sauny mobil?
To není dobrý nápad. Elektronika není příliš odolná proti vysokým teplotám. Navíc v sauně skutečně mobil nepotřebujete. Odpojte se od signálu alespoň na pár minut v týdnu a užijte si skutečnou relaxaci. Nenechte se ničím a nikým rušit, jen tak si skutečně odpočinete!
Máte-li další dotazy, klidně i ty neobvyklé, rádi vám na ně odpovíme. Zavolejte nám, napište nám, na vše rádi odpovíme! Máme několikaleté zkušenosti, proto nás nemůže jen tak něco zaskočit
Nezapomeňte, že pokud si dopřáváte saunu, je potřeba doplňovat tekutiny a nejlépe i minerály. Sauna drink byl vyvinut speciálně pro potřeby lidí, kteří se oddávají saunovým rituálům, wellness aktivitám i sportu
Níže můžete shlédnout dalších 10 otázek a odpovědí na téma saunování, na které odpovídal Saunový Mág, PAVEL HOFRICHTER, předseda české asociace saunérů, který byl váženým hostem zahájení prodeje estonských IGLUSAUNA:
Váš
V laponských barech dáte za pivo i 175 korun
6. 5. 2013 Sylvie Zapletalová Ekonomika
Laponsko během polární noci. Zdroj: Archiv Denisy Vrňatové
Za severskou kulturou nebo za krajinou plnou lesů a jezer jezdí do Finska Češi nejčastěji. Šárka Urešová (20) žije pět měsíců v Rovaniemi, obchodním a administrativním centru Laponska. Do města s šedesáti tisíci obyvateli přijela pracovat jako dobrovolnice.
„Původně jsem plánovala jet do Helsinek, práci jsem ale nakonec sehnala v Rovaniemi, takže jsem si nemohla vybírat,“ říká Urešová. Stará se o děti v Youth housu, který slouží jako domov pro mládež, a pomáhá s výukou angličtiny.
Stálý plat nepobírá, ale Evropská komise ji zajišťuje ubytování a hradí náklady na dopravu.
Navíc dostává měsíčně 180 euro na stravování. To je v přepočtu okolo 4 500 korun. „Jídlo je tu poměrně drahé. Potřebovala bych tak o sto euro víc, abych si mohla dovolit normálně vařit,“ komentuje kapesné Urešová. V porovnání s Českem jsou zejména ceny potravin mnohem vyšší.
Kvůli nízkému rozpočtu Urešová nejčastěji nakupuje těstoviny, jejichž cena se pohybuje od 50 centů a pak také brambory. Kilové balení ji vyjde na jedno euro, zatím co v České republice by za něj dala okolo patnácti korun. Za chléb si v této severské zemi zaplatí dvě eura.
Denisa Vrňatová s přáteli během zastávky v Rovaniemi. Foto: archiv Denisy Vrňatové
Turistickou tvář Laponska poznala studentka Denisa Vrňatová (21). Na výlet se vydala společně s přáteli ze švédského města Växjö. Cílem výpravy byla vesnice Saariselka za polárním kruhem. Cestovní kanceláři zaplatili 350 euro na osobu.
V této částce, která by v korunách činila 8 700, byla započítána cesta autobusem, poplatek za trajekt a ubytování. Jednodenní zastávka v Rovaniemi obsahovala prohlídku města, ale také nákup zásob.
„Průvodce nám řekl, ať si nakoupíme hodně jídla, protože za polárním kruhem jsou obchody dražší a zdaleka ne tak vybavené,“ vzpomíná Vrňatová.
Saariselka leží 250 kilometrů severně od Rovaniemi. Ve vesnici s třemi sty padesáti stálými obyvateli jsou tři obchody s potravinami. Vlastní je soukromníci, kteří stanovují výši cen. „Vše je samozřejmě drahé, protože majitelé se jednou za čas musí vydat na několikahodinovou cestu do Rovaniemi, aby nakoupili zboží,“ uvažuje Vrňatová.
Do restaurace na soba a pivo
Stejné je to i s restauracemi. Za polárním kruhem ceny rostou. Na jídelních lístcích dominuje sobí maso upravené na mnoho způsobů. „Je to jejich typické jídlo, jedí ho jako Češi kuřata,“ přirovnává Vrňatová.
Za menu složené z restovaného sobího masa, bramborové kaše a piva zaplatila Vrňatová 22, 50 euro. Za večeři tedy v korunách dala 560. Přes to se sobí maso v Laponsku řadí mezi nejlevnější. Její útrata byla vysoká kvůli nákladům, které jsou spojené se složitým zásobováním.
Ceny za polárním kruhem jsou proto ještě vyšší než ve zbytku Finska.
To alkohol je poměrně drahý všude. V obchodě se cena piva pohybuje okolo 4 eur, v baru za něj dáte ještě mnohem více. Cena se může vyšplhat až k sedmi eurům. V klasickém supermarketu například vodku nenajdete. Tvrdý alkohol je totiž možné koupit pouze ve specializovaných obchodech, barech a restauračních zařízeních.
Na kole i ve sněhu
Vyšší ceny se projevují také v cestování po městě. Urešová využívá v Rovaniemi městskou hromadnou dopravu. Náklady na ní má hrazeny, kdyby si ale musela jízdné platit, jeden lístek by jí vyšel na 2,70 eura.
To je 67 korun, tedy téměř dvakrát tolik než v České republice. Za měsíční plnocenné jízdné by zaplatila čtyřicet pět euro, což je v korunách 1 125. Mnoho Laponců volí levnější variantu. „Spousta lidí zde jezdí na kolech a to i na sněhu.
V zimě tu mnozí využívají jako dopravní prostředek běžky,“ popisuje Urešová.
K cenám jsou ale úměrně vyšší také platy Finů. „Moji spolupracovníci z Youth housu berou zhruba dva a půl tisíce euro,“ uvádí jako příklad Urešová. V přepočtu na koruny je to okolo 62 tisíc.
A dodává, že většina zaměstnanců domova mládeže nemá vysokou školu. Vystudovali pouze střední odbornou školu se změřením na výchovu dětí.
V Laponsku sice tedy je draho, ale pokud je člověk zaměstnán a nemusí se jednat jen o manažerské funkce, zvládne jeho plat ve většině případů všechny výdaje hravě pokrýt.
Sdílejte článek Další články z rubriky Štítky
Alkohol a sauna. Dobrý nápad, nebo hazard se zdravím?
Sauna slouží jako skvělý prostředek pro zlepšení naší celkové zdravotní kondice. Co když se ale objeví na programu společenské události, kde se konzumuje alkohol? Je bezpečné saunování „pod parou“, nebo máme raději do sauny vstupovat výlučně střízliví?
Možná už jste to také zažili. Wellness pobyt s přáteli nebo firemní akce v hotelu. Popíjíte alkohol, skvěle se bavíte a někoho napadne, že byste mohli podařený večer zakončit návštěvou sauny. V takovém případě by se vám v hlavě měla rozblikat červená stopka. Větší množství alkoholu v sauně může napáchat víc škody, než užitku.
Prosím nemíchat
Posílíte-li se před návštěvou sauny alkoholem, nebo ho vydatně popíjíte v průběhu saunování, hrozí vám nevolnost, kolaps či dokonce srdeční infarkt. Vysoká teplota v sauně totiž stimuluje vstřebávání alkoholu v těle a zrychluje a zintenzivňuje nástup stavu opilosti.
Samozřejmě záleží i na tom, kolik alkoholu jste si dopřáli. Symbolický přípitek doplněný dostatkem nealkoholických tekutin nebude mít takové následky, jako když do sebe kopnete deset panáků tequilly zalitých pivem.
Důležitou roli hraje i to, jak reagujete na alkohol v běžných podmínkách (vidíte-li dvojmo už po prvním, nebo až po patnáctém pivu) a jaký je váš celkový zdravotní stav.
Prostě někdo saunování „pod vlivem“ ustojí bez úhony, další to odnese v lepším případě ztrátou zábran, v horším případě nepříjemnými zdravotními komplikacemi.
Nic ale nezkazíte, když nebudete testovat, ke které skupině patříte vy, a budete se řídit jednoduchým pravidlem: „Sauna a alkohol se raději nemíchají“.
Sauna kocovinu neléčí, na detox je skvělá
Také dobře míněná rada, že sauna je nejlepší lék na kocovinu, protože v ní alkohol jednoduše vypotíte, se míjí účinkem. Pokud do ní vstupujete se zbytky alkoholu v těle, pak spíš než s úlevou od bolehlavu počítejte s tím, že se v sauně vrátíte do stavu opilosti.
Jiná situace nastává, pokud chcete saunu využít jako očistu od všemožných škodlivin, ke kterým se řadí i toxické látky z našich dřívějších alkoholových prohřešků. Pak je sauna skvělá volba. Vysoká teplota totiž podporuje vyplavování nežádoucích látek přes kůži.
Máte chuť na pivo? Dejte ochutnat pokojovkám
Pivo: Zdroj náhledového obrázku Pixabay.com
Vaše parapety určitě oplývají spoustou krásných pokojových květin. Mnohdy se jim ale nemusí dařit zrovna nejlépe. Situace je zapříčiněna suchým vzduchem, který samozřejmě vzniká v důsledku vytápění interiéru.
Častokrát se pokojové rostliny s takovýmto prostředím jednoduše nedokážou poprat. Tím pádem je logicky mnozí z nás zatratí a vyhodí. Je to škoda, protože stačí dát rostlinám dvakrát týdně napít piva.
Nevěříte?
Stačí dvě skleničky piva dvakrát týdně
Prostě se nežinýrujte a pivo k obědu si klidně dejte. Jen nezapomeňte odlít malou skleničku piva pro vaše pokojovky. Podívat tuto medicínu se vyplatí v momentu, kdy jsou rostliny v ne zrovna svěžím stavu. Orchideje mohou mít třeba matnější zelenou barvu a zakrabacený tvar listů. Prostě uvidíte, že nejsou v pořádku.
Pivo jako listové hnojivo
Trik s pivem je velmi jednoduchý. Dvakrát až třikrát týdně vezmete vatový tampón a namočíte jej do skleničky s pivem. Následně potřete listy rostliny z obou stran. Vůbec nic složitého. Nepotřebujete žádný speciální roztok ani rozprašovač.
Postačí vám navíc pár minutek vašeho času. Stojí to samozřejmě za to. Budete-li proceduru pravidelně opakovat, rostliny se dostanou do kondice a nasadí na květy. Pivní balzám se hodí jak do teplých, tak i studenějších prostor.
Funguje třeba i v případě bonsají.
Pivo: Zdroj obrázku Pixabay.com
Na značce piva nesejde
Na rozdíl od většiny pivařů nejsou pokojovky nijak výrazně vybíravé. Je úplně jedno, jestli jim dopřejete desítku, nebo dvanáctku. Stejně tak není důležitá ani značka piva.
Důležité je pouze pravidelné otírání listů pivním balzámem. Máte strach, že rostliny budou páchnout? Není tomu tak, navíc dokážou odlákat různé mušky. Právě s nimi je mnohdy pěstování pokojových rostlin nedílně spjaté.
Takto pomůžete rostlinám a zároveň mušky odlákáte.
Ve Finsku jsou sauny všude. Třeba i na staveništi na břehu moře nebo v dodávce
Ve Finsku jsou sauny doslova všude.
Lidé je mají běžně v bytech, kdo má dům, má ji v suterénu nebo venku na zahradě, sauny jsou ve firmách, hotelích, na studentských kolejích, jednu má dokonce i parlament.
Prý se toho v ní dohodne vždycky nejvíc. Trendem posledních let jsou ale také partyzánské komunitní sauny. Jedna z nich vyrostla například na staveništi rezidenční čtvrti v širším centru Helsinek.
Od nejbližší stanice metra je to asi 15 minut pěšky. Skoro se ztrácím, když se to místo snažím najít, kolem jsou hromady písku, hlíny a stavebního materiálu, dokonce i rezavá loď. Místo jako stvořené pro vraždu, říkám si. Mám chuť se otočit. I tímhle terénem ale někam míří osobní auta. Pokračuji.
Nakonec to najdu – na břehu moře stojí dřevěná bouda velká asi jako stavební buňka. Bez problémů by se dala odvézt na náklaďáku. Vedle ještě jedna, kolem spousta naháčů. Evidentně jsem na místě.
Cizinci od místních se poznají na první pohled. Všichni mají plavky, několik lidí i trička. Ze dvou malých komínů se spokojeně kouří, kousek vedle stojí gril.
Uvnitř sedí Finové s kelímky piva v ruce a klábosí.
Sompasauna, jak se tato sauna jmenuje, je tak trochu partyzánským počinem. Pár lidí se domluvilo, vyrobilo dvě malé sauny a postavili je na opuštěném místě na břehu moře.
Postupně do nich začali chodit lidé z okolí, někteří pravidelně, jiní jen párkrát do měsíce. Sauna se zažila. Otevřená je pořád – kdo přijde první, prostě zatopí.
Pravidelně sem dochází obsluha jen uklízet a doplňovat dřevo, kterým se v sauně topí. O zbytek se starají návštěvníci.
Ostatní zázemí: skoro žádné. Až po čase si existence Sompasauny všimlo město. Její tvůrci potom podle místních museli s radnicí podepsat nájemní smlouvu, aby na pozemku byli legálně. Nikdo ale pořádně neví, jak to vlastně bylo. Až výstavba nové čtvrti dorazí ke břehu moře, naloží obě sauny na korbu náklaďáku a nejspíš si najdou jiné útočiště.
„Tahle sauna je tak trochu netradiční i na nás,“ říká jeden ze saunujících se Finů. „Většinou chodíme do sauny doma nebo někde v soukromí. Tohle je ale jiné. Můžou sem přijít i lidé z celého okolí.“ A veškeré vybavení je navíc hodně jednoduché.
Možná i proto Sompasauna budí emoce i mezi Finy. Mladá generace ji považuje za „cool“ místo, kde je možné potkat spoustu lidí, často i cizinců. Prostě něco nového. Ti starší se trochu ošívají. Je to na ně trochu moc „hippie“ a málo noblesní.
Převlékárna na chodníku, sauna mrňavá a nacpaná lidmi, stavba obytné čtvrti za zády.
Pronajmout si celý ostrov? Bez problémů
Když už je řeč o noblese, Finsko nabízí i naprostý protipól Sompasauny. Luxusní dřevěné resorty, kde je domeček se saunou obkroužený desítkou bungalovů. To celé na ostrově, který obejdete za pět minut.
Kamkoliv do civilizace vás musí dovézt loď. Nedá se tedy dělat nic jiného než se saunovat.
Jedním z takových míst je například ostrůvek Klobben v srdci Ålandských ostrovů – souostroví obývaného švédsky mluvícími Finy skoro na půl cesty mezi Finskem a Švédskem.
V tomto případě je sauna naprosto stylová. Prvotřídní dřevo, promyšlený interiér, v předsálí připravené ručníky. I tady ale uvnitř sedí Finové s kelímkem piva v ruce a spokojeně usrkávají.
Na rozdíl od Sompasauny v Helsinkách je ale toto místo daleko hůř dostupné.
Nejprve je nutné se dostat na Ålandské ostrovy, a to buď letadlem nebo lodí (touto trasou ale počítejte s dvouhodinovou cestou vlakem z Helsinek do Turku a pak přibližně pět hodin trajektem do hlavního města Ålandů Mariehamnu).
Tím to ale zdaleka nekončí – ze srdce ostrovů je potřeba se místní lodí dostat na samotný ostrůvek. Ten si nicméně můžete pronajmout úplně celý a užít si trochu pocitu naprosté odtrženosti od civilizace. No, vlastně mobilní signál vás dostihne i tady….
Ještě z dětství si pamatuji, jak nám ve škole říkali, že v sauně musí být člověk co nejdéle a pak musí skočit do co nejstudenější vody. Ne každému to vyhovovalo. Několik mých kamarádů dodnes saunu nesnáší.
Možná že by ve Finsku změnili názor. Každý Fin totiž jasně říká: kdo chce být v sauně jen minutu, ať je tam klidně minutu. Kdo nechce do studené vody, může jen vyjít na vzduch a ochladit se méně dramaticky.
I já jsem nicméně sebrala odvahu a nakonec skočila do moře, které mělo asi patnáct stupňů. Tělem mi projely jehličky. Z vody jsem ale vylezla hrdá, že jsem to dokázala. Radost mi rychle zkazilo několik místních. Voda podle nich totiž tentokrát byla super teplá.