Vytvořeno: 2. 7. 2013 Poslední aktualizace: 2. 7. 2013
V České republice jsou úrazy nejčastější příčinou úmrtí dětí a mladých dospělých. Co se týče místa, podle souhrnných dat za roky 2010-2012 se děti v celých 38,2 procentech zraní doma. Nejčastěji při obyčejném klopýtnutí nebo pádu z výšky větší než jeden metr.
Alarmující je také vysoký výskyt kontaktu s horkou tekutinou, který v žebříčku zaujímá čtvrté místo. Výsledkem domácího úrazu je s největší četností v 10,9 procentech případů otřes mozku, v 9,1 % otevřená rána a v 3,7 % zlomenina v oblasti lokte.
„Zvýšené riziko úrazů v době prázdnin nemůžeme samozřejmě eliminovat úplně, zaměřit bychom se ale měli na prevenci. Při sportech lze použít jednoduché pomůcky, jako přilby nebo chrániče, při vodních sportech pak u horších plavců například tzv. „rukávky“ nebo nafukovací kruhy,“ uvádí náměstek ministra zdravotnictví Ferdinand Polák.
Ministerstvo se v této oblasti podle Poláka zároveň chystá navázat na úspěšné projekty jako je „Den bez aut“, „Bezpečně do školy“ nebo „Na kolo jen s přilbou“.
Hned za domácími úrazy jsou s 21,9 procenty úrazy sportovní, s 11,6 % úrazy dopravní a s 9,4 % úrazy školní. Bezpečněji bylo přitom v roce 2011/2012 ve školách v Praze, než například v Pardubickém kraji nebo na Vysočině. Nejvíce ohroženi jsou žáci základních škol, kteří si často ublíží v tělocviku nebo o přestávkách.
Celkově se pak zraní dvakrát více chlapců (67 %) než dívek (33 %). Rozdíl mezi pohlavími se navíc stupňuje s věkem. Zatímco do věku čtyř let je zraněných chlapců více jen o třetinu, v nejvyšší sledované kategorii od 15-19 let už jde o trojnásobek. Konkrétně tvoří 27,1 % všech zraněných dětí chlapci ve věku 15-19 let, dívky stejného věku se přitom na celkovém čísle podílí jen 9,8 procenty.
Při řazení hospitalizovaných podle příčiny, která způsobila poranění, jsou dlouhodobě nejčastější pády, a to jak u dětí do 14 let, tak u adolescentů. Druhou nejčastější příčinou jsou dopravní nehody.
U dětí do 14 let stojí za zmínku vysoký výskyt opařenin a kontaktních popálenin, stejně jako výrazný pokles úrazů způsobených elektrickým proudem, kdy mezi roky 2007 a 2011 došlo k úbytku o 159 případů hospitalizace, tedy ke snížení o 82 procent.
Zajímavým ukazatelem je také počet úrazů u dětí v dlouhodobém srovnání. Ten byl od roku 2001 do roku 2004 stoupající, tento trend se však podařilo obrátit a počínaje rokem 2005 množství zraněných dětí postupně zmenšovat.
Podíl na tom má úspěšná implementace Národního akčního plánu prevence dětských úrazů, v rámci kterého se Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s dalšími institucemi v nejbližších letech plánuje zaměřit především na prevenci dopravních úrazů, sportovních úrazů a domácích úrazů dětí do pěti let věku.
- Česká republika v oblasti prevence dětských úrazů také dlouhodobě spolupracuje na mezinárodní úrovni, a to především se Světovou zdravotnickou organizací.
- Pro více informací kontaktujte Ministerstvo zdravotnictví ČR, tel.: 224 972 166
- Odbor komunikace s veřejností, e-mail: [email protected]
PŘÍLOHA:
Analýza závažných dětských úrazů v letech 2010-2012
Zdroj: Národní registr dětských úrazů, věk 0-19
Rozložení typu úrazů v období 2010-2012
Úrazovost ve školním roce 2011/2012
*/ Index úrazovosti = počet úrazů na 100 osob příslušné školní populace.
**/ Podíly ve školách a krajích uvedeny v %, dílčí i celkové počty a indexy v absolutních číslech
Věkové spektrum závažných dětských poranění v roce 2012
Vývoj struktury hospitalizací podle druhu vnější příčiny (mechanismu úrazu) ve věku 0-14 let
- Zdroj: ÚZIS ČR, NRHOSP
- Vývoj struktury hospitalizací podle mechanismu úrazu ve věku 15-19 let
Zdroj: ÚZIS ČR, NRHOSP
Vývoj počtu hospitalizací pro vnější příčiny dle věku
Zdroj: ÚZIS ČR, NRHOSP
Jste spokojeni s obsahem této stránky?
Děkujeme! Máte nějaký nápad, jak stránku vylepšit?
Co zde chybí nebo byste vylepšili?
Děkujeme vám za zpětnou vazbu!
Nejvíce dětských úrazů zaznamenáváme v létě, častěji se zraní chlapci
ilustrační foto
V České republice jsou úrazy nejčastější příčinou úmrtí dětí a mladých dospělých. Zvláště v letním období je výskyt zranění četnější, například v červnu počet úrazů oproti prosinci v průměru naroste o 1201 případů.
„V roce 2014 se zranilo celkem 30 706 dětí, z čehož bohužel došlo k 112 úmrtím,“ říká ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček a dodává: „Dobrá zpráva ale je, že počet dětských úmrtí následkem úrazů se v posledních letech snižuje.
Znovu ale apeluji na rodiče, aby zejména při sportech dbali na prevenci a dávali dětem ochranné pomůcky, jakými jsou různé chrániče a přilby a aby nenechávali malé děti na hřištích bez dozoru.
Pozor je ale třeba dávat i v domácím prostředí, vysoké procento úrazů se stane právě tam.“
Počty dětských úrazů se v posledních letech pohybují od 31 866 v roce 2010, přes 30 214 v roce 2011 a 30 200 v roce 2012, v roce 2013 jich pak bylo zaznamenáno 29 423 a v roce loňském 30 706. Chlapci se přitom zraní častěji než dívky, a to o 18,1 %.
K úrazům nejčastěji dochází při dopravních nehodách, při různých pádech, ale také následkem popálení nejčastěji vroucí tekutinou.
Průměrně nejvíce úrazů se ročně stane ve Středočeském kraji (3642), dále v kraji Moravskoslezském (3393) a Jihomoravském (3038).
„K evidenci dětských úrazů používáme od roku 2008 Národní registr dětských úrazů, který je aktuálně jedním ze zákonem definovaných zdravotnických registrů a bude sloužit jako monitorovací nástroj skutečné situace kolem zraněných pacientů,“ uzavírá Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
[quote_box_center]Desatero prevence dětských úrazů:
- Znalost příčin, mechanizmů a následků úrazů na podkladě zdravotnických dat o počtu, závažnosti úrazů a věkovém rozložení úrazovosti
- Znalost rizik v prostředí kde se děti pohybují
- Dohled nad dětmi ze strany dospělých
- Výchova k ochraně zdraví
- Používání ochranných pomůcek
- Bezpečnost prostředí
- Vzdělávání veřejnosti, rodičů, pedagogů a zdravotníků v prevenci úrazů
- Podpora preventivních projektů, kampaní a aktivit
- Sekundární prevence – kvalita ošetření a následné péče
- Terciární prevence – návrat k běžným životním aktivitám[/quote_box_center]
Němeček: Nejvíc dětských úrazů je v létě,hlavně u dětí bez dozoru
Loni utrpělo vážný úraz celkem 30.706 dětí, z toho 112 úrazů bylo smrtelných. Nejvíce dětských úrazů se stane v létě a častěji se zraní chlapci. Vyplývá to z analýzy, kterou novinářům představil ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD).
Dobrá zprávou podle něj je to, že počet dětských úmrtí následkem úrazů v posledních pěti letech klesl zhruba na třetinu.
„Znovu apeluji na rodiče, aby zejména při sportech dbali na prevenci a dávali dětem ochranné pomůcky, jakými jsou různé chrániče a přilby, a aby nenechávali malé děti na hřištích bez dozoru.
Pozor je ale třeba dávat i v domácím prostředí, vysoké procento úrazů se stane právě tam,“ řekl a připomněl, že statistici evidují jen vážné úrazy, kdy děti musely být hospitalizovány, nebo na následky úrazu zemřely.
Při sportu vzniká 22 procent úrazů, ale dalších 40 procent jich vzniká v domácím prostředí. „Takže to, že by děti byly jen doma, jejich bezpečnost nezajistí,“ připomněl ministr zodpovědnost rodičů.
V posledních letech počty vážných úrazů mírně klesaly, loni ale stouply. V roce 2010 jich bylo 31.866, o rok později 30.214 a v roce 2012 pak 30.200. V roce 2013 bylo zaznamenáno 29.423 vážných úrazů a v loňském roce 30.
706, upřesnil ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
„Chlapci se zraní častěji než dívky, a to o 18,1 procenta. K úrazům nejčastěji dochází při dopravních nehodách, při různých pádech, ale také následkem popálení nejčastěji vroucí tekutinou. Průměrně nejvíc úrazů se ročně stane ve Středočeském kraji (3642) a v krajích Moravskoslezském (3393) a Jihomoravském (3038),“ řekl Dušek.
Ministr doplnil, že na podzim hodlá předložit novelu, kterou se do zákona zahrne národní zdravotní informační systém.
Norma by také měla umožnit, aby se pro mapování úrazů začala využívat data zdravotních pojišťoven.
„Jsme přesvědčeni, že právě u úrazů, v kombinaci s národním registrem úrazů, budeme mít velmi přesná data a budeme schopni veřejnosti říci ještě detailněji, kde je třeba si dát pozor,“ řekl.
Přes 40 procent závažných dětských úrazů se stane doma
Nejčastějším úrazem, se kterým české děti končí v nemocnici, je zlomenina. Ta tvoří přibližně 40 procent všech úrazů vyžadujících hospitalizaci. Druhým nejčastějším je otřes mozku (20 procent úrazů).
Ukazují to data Národního registru dětských úrazů. V něm se od roku 2009 nahromadilo přes třicet tisíc zranění dětí. Zanášejí je lékaři ve vybraných traumacentrech.
Kromě typu zranění sledují věk dítěte, činnost při úrazu nebo místo, kde k němu došlo. Lze tedy zjistit například to, jaká nebezpečí dětem nejčastěji hrozí doma, jaká ve škole nebo při sportu.
„Cílem registru je zlepšit prevenci u vážných zranění,“ vysvětluje Ladislav Plánka z kliniky dětské chirurgie v brněnské fakultní nemocnici. „Ročně je takových úrazů kolem třiceti tisíc, do registru se dostane velká část z nich. Každoročně taky u dětí dojde zhruba k půl milionu lehčích úrazů, ty ale nepředstavují tak závažný problém, v registru je proto nesledujeme,“ dodává.
Doma častěji dochází k popáleninám, ve škole k otřesu mozku
První pohled na data může leckoho překvapit: největší část vážných zranění, přes 40 procent, se odehraje doma. Příčina je ovšem banální – doma děti tráví nejvíc času.
Doma jim také hrozí specifický typ úrazů. Oproti jiným místům tu častěji dochází k popáleninám, otravám nebo poleptání. Jak ukazuje následující graf, doma se odehraje 93 procent všech poleptání, 85 procent popálenin a 76 procent otrav.
Kliknutím na konkrétní místo (doma, škola, …) v záhlaví grafu se můžete podívat, jaké úrazy se právě tady odehrávají nejčastěji. Procenta ukazují, jak moc se každé místo podílí na vybrané příčině. Červený kruh vlevo zároveň ukazuje, které úrazy jsou u českých dětí nejpočetnější.
Podobně lze číst celý graf. Pro sport jsou typické zlomeniny, podvrtnutí a vykloubení. Na silnici dětem víc než jinde hrozí poranění mozku, ve škole pak otřes mozku.
Zlomeniny nastupují po pátých narozeninách
Každý věk přináší jiná rizika. Batolatům častěji hrozí spolknutí hračky nebo opaření, náctiletí se častěji ocitají v nemocnici se závažnějšími úrazy včetně mnohočetných zlomenin nebo poškození vnitřních orgánů.
Zlomeniny, coby vůbec nejčastější příčina hospitalizace, jsou typické pro děti mezi pátým a devátým rokem života, kde tvoří víc než polovinu všech zranění. Podobně je tomu v následující věkové skupině. Vysoké riziko zlomenin se začíná snižovat až po čtrnáctém roku života, kdy ale naopak přibude podvrtnutí a vykloubení.
U dívek jsou častější otravy
Data ukazují, že u chlapců je riziko zranění zhruba o polovinu vyšší než u dívek. Typické úrazy se ovšem u dívek a chlapců liší poměrně málo.
Výraznější rozdíl je pouze u otrav, u dívek jde o výrazně častější příčinu než u chlapců. Příčinou může být fakt, že dívky jsou citlivější vůči otravě alkoholem.
Mezi oběma pohlaví se mírně liší riziko, že půjde o fatální úraz. Zatímco u chlapců byla smrtelná 4 procenta zaznamenaných úrazů, u dívek jsou to necelá 3 procenta.
V létě úrazů přibývá
Na počtu zraněných se výrazně promítají výkyvy počasí během roku. Ke zranění nejčastěji dochází od dubna do října, v zimní sezoně jejich počet o třetinu až polovinu klesá.
Videa vysvětlují rizika dětem
Data o dětských úrazech mají sloužit hlavně k prevenci. Projekt JežkovyVoči sleduje nejrizikovější situace a pomocí krátkých videí děti varuje.
„Materiálů a metodik prevence dětských úrazů je hodně a kvalitních, ale bohužel se nedostávají na místo určení, tedy k dětem a rodičům,“ vysvětluje motivaci jedna z autorek zmíněného webu Petra Kubáčková.
„Proto jsme na základě dat v registru vytvořili webovou stránku, kde právě za pomoci nejčastějších mechanismů vzniku úrazů upozorňujeme na běžná každodenní úskalí. Názorná forma ukázky je pro děti nejlépe pochopitelná, proto jsme vytvořili ke každému okruhu rizik animované video,“ dodává.
Drastické léto. Dětských úrazů výrazně přibývá
Formulář pro opuštění okresu. Kde ho najdete, kam ho budete potřebovat Pavel Cechl
Letní prázdniny pravidelně bývají obdobím, kdy přibývá dětských úrazů. Varují před tím odborníci i pojišťovny. Důvodem je nejenom to, že mají více času na hry s kamarády, ale také jejich menší opatrnost.
Ilustrační foto. | Foto: Pixabay
Z propočtů ministerstva zdravotnictví, které má Deník k dispozici, vyplývá, že v posledních pěti letech bylo nejvíce dětských úrazů v srpnu, průměrně 3235. Třítisícová hranice pak byla překročena i v dalších letních měsících, tedy květnu, červnu a červenci.
V počtu dětských úmrtí pak jednoznačně vedou červenec a srpen. „Z posledních let se zdá, že rizikové je i září, a to především z pohledu dopravních nehod,“ konstatuje mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.
Přečíst článek ›
Rizikovost letních měsíců potvrzuje i VZP a komerční pojišťovny vyplácející za úrazy odškodnění. „Například v červenci 2018 jsme evidovali 636 úrazů, o měsíc dříve to bylo 191 úrazů a loni v květnu pak 216 úrazů,“ říká Elenka Mazurová z České průmyslové zdravotní pojišťovny.
U pojišťovny Generali je pak každoroční nárůst v letních měsících kolem dvaceti až třiceti procent. „Je to dané zejména tím, že děti jsou během letních měsíců samozřejmě více aktivní, tráví víc času venku a jsou vystavené různým pokušením – ať už jde o sport, hry, atrakce, ale i pohyb v přírodě,“ dodává mluvčí firmy Jan Marek.
Přečíst článek ›
Česká pojišťovna pak hlásí pravidelný každoroční desetiprocentní nárůst. „Zhruba v šedesáti procentech případů jde o chlapce,“ říká její mluvčí Ivana Buriánková. „Nejvíce řešíme úrazy dětí ve věku od dvanácti do čtrnácti let,“ říká Buriánková.
U takto starých dětí představují nejtypičtější zranění chirurgicky ošetřené rány, podvrtnuté kotníky či poranění prstů na ruce. „Naopak nejméně často se pak kolegové setkávají s úrazy dětí mladších tří let,“ dodává.
Zde jde obvykle opět o ošetřené chirurgické rány, objevují se však také pohmožděniny obličeje či popáleniny kůže.
Pozor na trampolíny
„Počet úrazů má stoupající tendenci s narůstajícím věkem dítěte. Starší děti jsou totiž často bez rodičovského dozoru a od určitého věku na rodičovské rady příliš nedají,“ říká Václav Bálek z pojišťovny Allianz.
K úrazům často dochází třeba při jízdě na kole, skateboardu, bruslích či při dovádění na trampolíně. Podle Mazurové mohou rodiče eliminovat riziko vzniku úrazů u menších dětí tím, že je nenechají bez dozoru. U starších dětí by pak měli trvat na používání ochranných přileb, chráničů loktů, kolen či zápěstí.
Přečíst článek ›
29.6.2019
Toyota Yaris nové vozidlo, servisní knížka Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Porsche Panamera nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ Ford Focus koupeno v CZ Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Maserati první majitel Škoda Octavia první majitel, koupeno v CZ + PRODAT AUTO
V letním období přibývá úrazů dětí
Dle zprávy „Akčního plánu prevence dětských úrazů“, který byl schválen jako reakce na alarmující počty úrazů dětí, bylo v roce 2015 pro úraz v ČR ošetřeno téměř 560 000 dětí, z čeho 136 dětí zemřelo. Úrazy jsou dlouhodobě nejčastější příčinou úmrtí v dětském věku.
Neméně významným problémem jsou trvalé následky, které úrazy po sobě zanechávají.
Dle zmíněné zprávy nejčastější zranění dětí bývají úrazy sportovní, jedná se hlavně neorganizované sporty jako cyklistika, bruslení, skateboarding, trampolína a také míčové sporty (ve 25 % případů), dále úrazy vzniklé v domácím prostředí (až 20 %), úrazy ve školách (18 %), kde se jedná zejména o úrazy v tělocviku a dopravní nehody (kolem 10 %).
Z mechanismů, které vedou k úrazu, jde nejčastěji o pády, popálení, tonutí, pořezání, poranění jinou osobou, dopravní nehody. U malých dětí také náhodné otravy, například nedostatečně zabezpečenými léky. A u adolescentů bohužel relativně často sebepoškození.
Ze zkušeností, které se shodují se statistikou, se na chirurgické ambulanci nejčastěji setkáváme s podvrtnutím kotníků nebo zhmožděním prstů při míčových hrách nebo běhu. Pády na kole, bruslích, nebo z koně, i když s přilbou, ovšem často špatně uchycenou, jsou příčinou úrazů hlavy, včetně otřesu mozku, dále pak zlomenin horních končetin či klíčních kostí.
V poslední době populární trampolíny jsou rovněž nebezpečné, pokud se na nich vyskytuje více dětí bez dozoru. V těchto případech jsme byli již opakovaně svědky zlomenin dolních končetin. Pády z výšky vídáme častěji u nehlídaného kojence, který se překulí ze stolu, židle, nebo přebalovacího pultu.
V letním období dochází také ke zvýšení počtu popálenin horkým nápojem, polévkou, nebo pádem nehlídaného dítěte do ohně.
Nicméně je pozitivní, že podle údajů Ministerstva zdravotnictví dochází, sice k pomalému, ale přesto viditelnému poklesu počtu dětských úrazů a hlavně jejich fatálních důsledků. Tento pokles je dán zejména preventivními opatřeními.
Prevence úrazů stojí na třech pilířích: bezpečném prostředí doma a bezpečném veřejném prostoru.
Dále na dohledu nad dítětem a výchově k bezpečnému jednání a chování, kde by nemělo jít ze strany rodiče jen o zákazy, ale zejména o návody, jak co dělat bezpečně, včetně osvojení používání bezpečnostních pomůcek, jako jsou chrániče kloubů, a hlavně bezpečnostní helmy, které ani v dnešní době mnohdy nejsou samozřejmostí. V neposlední řadě je důležité pořizovat pouze bezpečné výrobky, se kterými přichází dítě do styku.
Četnost a závažnost trvalých následků je nižší díky vyspělé a všeobecně dostupné zdravotní péči. Je nutné si uvědomit, že tato péče nebývá ve světě standardem.
Takže pokud se již dítěti úraz přihodí a jedná se o závažnější stav, který nejsme schopni ošetřit doma, nebo si jeho závažností nejsme jisti, v takových případech v rámci Nemocnice Třinec funguje chirurgická úrazová ambulance, kde je poskytována péče ve všední dny od 7 do 15 hodin, pro akutní stavy pohotovostní služba na téže ambulanci 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Disponujeme celým komplementem potřebným k diagnostice závažnosti úrazů, včetně laboratoře, ultrazvuku, rentgenu, počítačové tomografie a dalších. Děti se závažnějšími úrazy jsou hospitalizovány na dětském oddělení, kde jsou v některých případech připravovány k operaci. Lehké úrazy ošetřujeme ambulantní cestou.
Je pravdou, že úrazy jsou přirozenou součástí dětství a do jisté míry se dítě tímto způsobem učí, čemu se do budoucna vyvarovat. Samozřejmě nemůžeme předejít všem drobným úrazům, odřeninám a boulím, ale můžeme a musíme předejít úrazům vážným.
Proto pamatujme při výletech na kole, koupání, běhání po lese, ale třeba i doma při zalévání kávy nebo čaje na naše nejmenší, aby nadcházející léto strávili s úsměvem a plni příjemných zážitků, místo nuceného vysedávání doma, se sádrou na noze.
zavřít galerii
Pád ze střechy a neplavci v bazénu. Přes léto roste počet dětských úrazů
Tomáš Mitvalský, Josef Javůrek
Přes léto roste počet výjezdů záchranářů k dětským pacientům. Největší nebezpečí pro ně představuje voda. (Ilustrační snímek)
Nejčastějšími zraněními u dětí jsou otřesy hlavy a zlámané končetiny. Každý rok musí záchranáři v létě jezdit k případům utonutí.
Prázdniny jsou obdobím, kdy přibývá úrazů dětí. Podle odborníků až o desítky procent. U většiny případů to jsou úrazy ze sportů nebo naopak z nudy.
Záchranáři vyjíždějí k dětským pacientům v létě častěji než po zbytek roku. „Děti mají o prázdninách opravdu více úrazů. Většinou to jsou drobná zranění způsobená při sportech,“ uvedla tisková mluvčí jihomoravské záchranné služby Barbora Trusková.
Zvýšený počet zranění u dětí v létě potvrzuje i tiskový mluvčí Vojenské zdravotní pojišťovny Josef Křivánek. „Počet dětských úrazů v letních měsících roste řádově o desítky procent,“ řekl.
U sportování je důležité, aby měly děti dostatečnou ochranu. „Každé léto apelujeme na rodiče, aby jim zajistili adekvátní podmínky k danému sportu. To znamená, aby měly veškeré ochranné pomůcky,“ sdělila Trusková
Často za zranění může i nuda. „Pokud děti nemají žádnou aktivitu, tak pak vymýšlí různé hlouposti. Jezdíme k pádům ze stromů nebo ze střech. To bývají potom těžké úrazy,“ dodala Trusková.
Největší nebezpečí pro děti v létě ale představuje voda. „Problémem jsou domácí bazény. Jedná se většinou o malé děti ve věku od dvou do čtyř let. Rodiče předpokládají, že do něj nevlezou. Pak se stávají tragédie,“ uvedla Trusková.
Domácí bazény nejsou pro děti dostatečně zabezpečené, zároveň je podle Truskové nutná zvýšená obezřetnost rodičů. „Pokud dojde k takové situaci před zrakem dospělých, tak ten zásah je natolik rychlý, že pak děti nemají žádné další následky,“ dodala.
Přesto každoročně přijíždí k případům, kde děti tonou v bazénu už delší dobu. „Když neumí plavat a je již nalezeno ve stavu utonutí, tak pak strašně záleží na čase. Bohužel každoročně se nám stane, že nějaké takové dítě zemře,“ sdělila Trusková.
Druhy zranění u dětí ale zůstávají po celý rok stejné. „Nejčastěji to jsou zhmožděniny kotníku, ale u takových zranění někteří ani nepřijdou, protože mají například maminku, která se s tím nepáře a zaváže to sama,“ řekl přednosta kliniky dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie v Brně Ladislav Plánka.
Nejčastěji v brněnské Dětské nemocnici hospitalizují pády na hlavu s příznaky otřesů mozku. „Potom to jsou zlomeniny horních končetin a na třetím místě zlomeniny dolních končetin. Čím je to poranění horší, tak těch případů je v celkovém součtu méně,“ dodal Plánka.
Před čtyřmi roky proto připravili pro školáky preventivní program, díky kterému se dostanou do kontaktu s reálnými následky zranění. „Vezmeme je v nemocnici přímo k pacientovi a oni přímo vidí stejně staré děti, jak mají nohu v sádře, z ruky jim koukají šrouby nebo mají sešitou ránu,“ sdělil Plánka.
Děti si mohou například vyzkoušet, jaké je to nosit sádru, kterou jim během programu modelově nasadí. „Mohou si zkusit i některé operační metody, například jak se zašívá otevřená rána,“ uvedl Plánka. Osvětu museli kvůli koronaviru pozastavit, ale po prázdninách budou v preventivním programu pro školy pokračovat dál.
Prevencí proti úrazům se zabývá i Vojenská zdravotní pojišťovna. „Rodičům dětí do šesti let posíláme instruktážní video, ve kterém lékařští odborníci radí, jak provádět první pomoc při úrazu dětí,“ dodal Křivánek.