Už pouhých 20 minut kontaktu s přírodou sníží hladiny stresového hormonu

Už pouhých 20 minut kontaktu s přírodou sníží hladiny stresového hormonu Magazín o zdraví a prevenci

Podle harvardské studie hraje vysoký krevní tlak vedlejší roli ve více než 15 % úmrtí. Ačkoli se krevní tlak neprojevuje žádnými příznaky, zvyšuje riziko hlavních příčin úmrtí, jako je srdeční příhoda či mrtvice, ale také riziko vzniku výdutě a selhání ledvin. Česká společnost pro hypertenzi uvádí, že 25 % Čechů vůbec neví o tom, že má vysoký krevní tlak. Pokud vám nikdo za poslední dva roky neměřil tlak, určitě si zajděte za svým praktickým lékařem.

Léky na snížení vysokého krevního tlaku sice existují, ale mohou mít vedlejší účinky, mezi které patří třeba křeče v nohou, závratě a nespavost.

Většina lidí může naštěstí snížit svůj vysoký krevní tlak přirozeně bez užívání léků, pouze za pomoci běžně dostupných prostředků. Prvním z nich je zhubnutí na zdravou hmotnost – k tomu vám mohou pomoci následující tipy.

Až se dostanete na ideální váhu, vyzkoušejte následující způsoby snižování rizik srdeční příhody.

Už pouhých 20 minut kontaktu s přírodou sníží hladiny stresového hormonu

Jak zjistila výše zmíněná harvardská studie, pacienti s hypertenzí, kteří začali chodit na zdravotní procházky, velmi rychle snížili svůj krevní tlak o téměř 8 mmHg na 6 mmHg.

Tělesný pohyb pomáhá srdci zužitkovat efektivněji kyslík, aby nemuselo při čerpání krve pracovat tak intenzivně.Věnujte se této činnosti intenzivně alespoň 30 minut denně téměř každý den.

Snažte se zvyšovat rychlost či vzdálenost, aby to stimulovalo vaše srdce.

Už pouhých 20 minut kontaktu s přírodou sníží hladiny stresového hormonu

Pomalé dýchání a meditační cvičení, jako je qi gong, jóga nebo taj či snižují hladinu stresových hormonů.

To tělu prospívá, protože stresové hormony zvyšují hladinu reninu – ledvinového enzymu zvyšujícího krevní tlak. Abyste snížili krevní tlak, věnujte se této aktivitě 5 minut ráno a 5 minut večer.

Nadechujte se zhluboka do břicha. Při výdechu ze sebe uvolněte veškeré napětí. Jak souvisí stres a vysoký krevní tlak?

Už pouhých 20 minut kontaktu s přírodou sníží hladiny stresového hormonu

Ovoce a zelenina bohaté na draslík jsou důležitou součástí všech typů léčby vysokého krevního tlaku. Ideálně byste měli přijmout 2000−4000 mg draslíku denně.Mezi plodiny, které jsou nejbohatší na draslík a mohou tak pomoci ke snížení vysokého tlaku, patří batáty, rajčata, pomerančová šťáva, banány, fazol obecný, hrášek, žlutý meloun a sušené ovoce, jako například švestky nebo rozinky.

Už pouhých 20 minut kontaktu s přírodou sníží hladiny stresového hormonu

Určité skupiny lidí – postarší osoby a lidé, v jejichž rodině se vyskytuje vysoký tlak – jsou náchylnější k vysokému tlaku způsobenému konzumací soli (neboli sodíku).

Ovšem protože neexistuje jednoduchý způsob, jak určit, že váš tlak citlivě reaguje na sodík, měli bychom se všichni obecně snažit snižovat příjem sodíku.

Jak moc bychom měli příjem soli snížit? Pokud se potřebujete zbavit vysokého tlaku, snižte příjem soli na 1500 mg denně. To je přibližně polovina běžného příjmu (půl čajové lžičky soli obsahuje asi 1200 mg sodíku).

Příjem sodíku nesnížíte jen tím, že budete méně dosolovat potraviny, protože tímto způsobem se ve stravě přijímají pouze 15 % soli. Sledujte obsah soli ve zpracovaných potravinách. Jejich konzumací totiž dostáváte do těla většinu sodíku. Dochucujte jídla raději bylinkami, kořením, citronem a kořenícími směsmi bez obsahu soli.

Už pouhých 20 minut kontaktu s přírodou sníží hladiny stresového hormonu

Hořká čokoláda obsahuje různé druhy flavanolů, které přispívají k větší pružnosti cév a tím i k nižšímu krevnímu tlaku. Jedna z prováděných studií zjistila, že u 18 % pacientů konzumujících denně hořkou čokoládu, došlo k poklesu krevního tlaku. Dopřejte si denně 15 gramů čokolády obsahující alespoň 70 % kakaa.

Už pouhých 20 minut kontaktu s přírodou sníží hladiny stresového hormonu

Analýza 12 studií zjistila, že koenzym Q10 snižuje krevní tlak až o 17 mmHg na 10 mmHg.Tento antioxidant nezbytný pro produkci energie rozšiřuje cévy. Požádejte svého lékaře, aby vám doporučil doplněk stravy s obsahem 60−100 mg a užívejte jej 3x denně. Můžete tak dosáhnout snížení tlaku.

Už pouhých 20 minut kontaktu s přírodou sníží hladiny stresového hormonu

Z analýzy 15 studií vyplývá, že čím méně pijete, tím méně se snižuje váš vysoký tlak. Studie provedená na ženách v bostonské nemocnici Brigham and Women's Hospital například zjistila, že lehké pití alkoholu (definované jako čtvrtina až polovina alkoholického nápoje u žen denně) může snížit krevní tlak více, než pokud nebudete pít vůbec.

„Jedním alkoholickým nápojem“ se pro dosažení snížení tlaku myslí 340 ml piva, 140 ml vína nebo 42 ml tvrdého alkoholu.

Další studie pak zjistily, že mírné pití – přibližně jeden alkoholický nápoj u žen a dva u muže – mohou snížit riziko srdečních chorob.

Velké množství vypitého alkoholu má prokazatelně velmi škodlivé účinky. Ovšem pití alkoholu v malém množství chrání srdce. Pokud se chystáte zajít si na skleničku, pijte s rozmyslem.

Už pouhých 20 minut kontaktu s přírodou sníží hladiny stresového hormonu

Vlivu kofeinu na krevní tlak se vědci věnují už dlouho.

Některé studie neprokázaly žádný vliv, avšak studie Lékařského centra Dukovy univerzity zjistila, že konzumace 500 mg kofeinu (přibližně tři 220 ml šálky kávy) zvýší krevní tlak o 4 mmHg a tento účinek přetrvává až do usnutí. Pro ilustraci můžeme uvést, že 220 ml překapávané kávy obsahuje 100−125 mg kofeinu. Stejné množství čaje obsahuje 50 mg kofeinu, v případě koly je to pak 40 mg.

Kofein zvyšuje krevní tlak tím, že zužuje cévy a zvyšuje účinek stresu. Pokud jste ve stresu, vaše srdce začne pumpovat více krve a zvýší se krevní tlak. A kofein tento efekt ještě znásobuje. Pokud tedy kávě nedokážete odolat, dejte si raději tu bez kofeinu. Ochráníte své srdce a zabráníte zvyšování krevního tlaku.

Dalším nápojem, který má vliv na krevní tlak, je čaj. Studie vědců z Tuftsovy univerzity provedená na lidech, kteří denně vypili tři šálky ibiškového čaje, ukázala, že během 6 týdnů se jejich systolický krevní tlak snížil v průměru o 7 bodů – takové výsledky má i většina předepsaných léků.

Účastníci popíjející pouze placebo měli tlak nižší pouze o 1 bod. Autoři studie uvádí, že výrazné snížení vysokého krevního tlaku mají na svědomí pravděpodobně fytochemikálie obsažené v ibišku. Velké množství bylinných čajů obsahuje právě ibišek.

Při nákupu čaje tak vybírejte směsi, které ho zmiňují hned v úvodu výčtu složek – to totiž značí jeho vyšší obsah.

Pokud v kanceláři trávíte více než 41 hodin týdně, zvyšuje se riziko vysokého krevního tlaku o 15 %, uvádí studie University of California provedená na 24 205 obyvatelích Kalifornie. Práce přesčas neumožňuje najít si dostatek času na cvičení a zdravé stravování.

V dnešním náročném pracovním prostředí může být velmi těžké odcházet z práce včas. Pokud ale chcete dosáhnout snížení vysokého tlaku, snažte se alespoň co nejčastěji chodit domů v rozumnou dobu, aby vám ještě zbyl čas na návštěvu fitness centra a přípravu zdravého jídla.

Následující tipy vám mohou pomoci prožívat víkendy bez stresu. Nastavte si na počítači upomínku, že je čas jej vypnout a odejít domů. 

Potřebujete snížit krevní tlak ještě o něco více než pouze pomocí léků nebo změnami životního stylu? Podle vědců z italské University of Florence vám k tomu může pomoci ta správná hudba.

Vědci z Florencie požádali 28 dospělých osob s předepsanými léky na hypertenzi, aby poslouchali uklidňující vážnou hudbu nebo keltské či indické melodie 30 minut denně a hluboce u toho dýchali.

Po týdnu se těmto lidem snížil systolický tlak v průměru o 3,2 bodu. O měsíc později už to bylo o 4,4 bodu.

Je na čase vyslyšet vašeho partnera a udělat něco s chrápáním. Hlasité a ustavičné chrápání je jedním z hlavních příznaků obstrukční spánkové apnoe (OSA).

Vědci z University of Alabama zjistili, že velké množství osob trpících spánkovou apnoí má také vysokou hladinu aldosteronu, tedy hormonu, který zvyšuje krevní tlak.

Odhaduje se dokonce, že polovina všech osob se spánkovou apnoí má vysoký krevní tlak. 

Pokud trpíte spánkovou apnoí, můžou se u vás vyskytnout případy krátkých, ovšem potenciálně život ohrožujících výpadků dechu během spánku.

Kromě hlasitého chrápání patří mezi příznaky choroby i únava během dne a ranní bolesti hlavy. Pokud máte vysoký krevní tlak, zeptejte se svého lékaře, zda nemůže být příčinou právě OSA.

Léčba spánkové apnoe může snížit hladinu hormonu aldosteronu a krevní tlak.

Studie uveřejněná v časopise Circulation jako vůbec první zjistila, že pokud nahradíte určité množství rafinovaných karbohydrátů ve své stravě potravinami bohatými na sóju nebo mléčný protein, může to způsobit zlepšení hypertenze nebo prehypertenze.

Jídlo, které léčí – napadlo vás někdy, zda nejde snížit vysoký tlak přirozenou cestou? Sodík byl pro vysoký tlak vždy strašákem. Zbavte se ho a váš tlak na tom…

Jeden člověk ze tří má vysoký tlak. A většina z nás o tom nemá tušení. Vysoký krevní tlak je příčinou mnoha příznaků a je hlavním rizikovým faktorem pro vznik…

V první části našeho příspěvku jsme vám radili, jak rychlými a jednoduchými opatřeními můžete udržet svůj tlak v normálních hodnotách. Dnes vám představíme…

Přinášíme vám poslední ze série opatření, které můžete praktikovat každý den pro snížení a udržení krevního tlaku v normálu.

7 způsobů jak snížit hladinu kortizolu 4.78/5 (327)

Skip to content

Ač to tak na první pohled nemusí vypadat tak, reakce organismu na vnější podněty probíhají miliony let stejně. Poslední společný předek neandertálců a moderních lidí žil před 700 000 lety a k definitivnímu rozštěpení obou druhů došlo zhruba před 370 000 lety.

Na fyziologické úrovni jsou naše reakce na výtku šéfa, opakované intenzivní fyzické zátěže a setkání s divokou šelmou v případě neandrtálců velmi podobné.  V každém z uvedených případů organismus vyplavuje zvýšené množství stresového hormonu kortizolu.

Ten zablokuje normální funkci mnoha systémů, protože v případě ohrožení není na prvním místě trávení nebo spánek, ale záchrana holého života.

Organizmus tedy nerozlišuje,  jestli vás ohrožuje útok divokého zvířete nebo třeba šikana státního úředníka na základě nesmyslných zákonů EU.

Budete mít zájem:  Vznik Alergie V Těhotenství?

V obou případech dojde ke zvýšení hladiny kortizolu a zatímco pračlověk buď s tygrem bojoval nebo před ním utíkal a tím hladinu kortizolu dostal do normálu, tak vy se v tichosti stresujete před monitorem počítače při četbě dopisu s pokutou od městské police za překročení rychlosti o 6 km/hod, když jste se vraceli liduprázdnou ulicí před půlnocí domů z práce,  kde jste museli dodělávat kontrolní hlášení k DPH. A podobných zábav si v dnešní přeregulované, v mnohém dobu před rokem 1989 připomínající evropské unii, člověk užije mnoho. Není tedy divu, že stresem a  zvýšenou hladinou kortizolu je  mnoho lidí postiženo velice zásadně. Imunitní systém ztrácí schopnost bránit se infekcím, zrychluje proces stárnutí organismu, dochází ke vzniku stavů neklidu a paniky. Pokud se stres protahuje, pak se dají čekat závažné problémy.

Kortizol

Kortizol je hormon, řadící se mezi glukokortikoidy a je tvořený v kůře nadledvin. Regulace tohoto hormonu a jeho účinek se stará o to, aby se v těle neustále udržovala homeostáza, tedy vyrovnané vnitřní prostředí, tolik potřebné pro normální chod tělních systémů.

Celý mechanizmus působení kortisolu je následující: hypotalamus, což je část mozku, produkuje aktivační látku CRH, která působí na hypofýzu a dává jí pokyn k produkci ACTH. Ten působí na nadledvinky a ty začnou vytvářet samotný kortizol. V těle pak existují receptory, které sledují hladinu kortizolu a posílají informaci hypofýze, která sníží hladinu ACTH a tím produkci kortizolu.

Už pouhých 20 minut kontaktu s přírodou sníží hladiny stresového hormonu  Kortizol vzniká v kůře (cortex) nadledvin.

Vliv stresu na organizmus

Pokud je mozek dlouhodobě  nucen reagovat na stres dochází ke zvýšenéhladině kortisolu s těmito důsledky.

  • Původně krátkodobě zvýšený krevní tlak, coby nástroj pro obranu, zůstane zvýšený trvale, což povede k hypertenzní chorobě se vším všudy
  • Při stresu dochází ke zvýšení hladiny cukru v krvi – jako zdroj energie pro obranu nebo útěk. Při dlouhodobém stresu začne kortizol působit proti inzulinu a tím se zvýší rezistence buněk na insulín. Takto nějak začíná cukrovka.
  • Kortizol působí močopudně. Častěji chodíme močit a ztrácíme z organismu vodu.
  • Oslabuje se aktivita imunitního systému snížením produkce T-buněk. Není současná epidemie onkologických chorob reakcí na všudypřítomný stres?
  • Kortizol utlumí reprodukční funkce. Pokud jste ve stresu je tedy asi marné utrácet peníze za hormonální léčbu neplodnosti
  • Snižuje se vstřebávání vápníku a to může předznamenat pozdější rozvoj osteoporózy

Příznaky zvýšené hladiny kortizolu

  • špatný spánek
  • snadné nabírání nadváhy, zejména v oblasti pasu
  • častá nachlazení
  • trpíte pálením žáhy, průjmy nebo zácpami
  • častěji než obvykle vás bolí hlava a záda
  • máte stále chuť na něco sladkého
  • ženy mají nepravidelnou menstruaci
  •  jste napjatí a nervózní
  • pociťujete chronickou únavu a apatii

Kortizol a deprese

Vysoká hladina kortizolu poškozuje mozek a jeho funkce.

Časté či soustavné zvyšování hladiny stresového hormonu vysvětluje dlouhodobé zmenšování určitých oblastí mozku i jejich funkcí.

U zdravých jedinců, kteří prožívají stres, může vysoká hladina kortizolu vyvolávat pocity zvýšené energie a pomáhat jim bojovat se stresem, ale u depresivních osob má vysoká hladina kortizolu tendenci snižovat úroveň energie a prodlužovat depresi.

Vysoká hladina kortizolu může zároveň s většípravděpodobností vyvolat návrat deprese po počátečním uzdravení.

Vysoká hladina kortizolu v krevním řečišti trvající déle než několik dní není vhodná pro člověka zdravého ani pro trpícího depresí. Kortizol může v některých případech souviset s postupnou redukcí oblastí mozku zodpovědných za verbální paměť.

Už pouhých 20 minut kontaktu s přírodou sníží hladiny stresového hormonu Deprese nejen ničí existující mozkové buňky, ale omezuje i tvorbu nových. Kromě toho způsobuje zkracování spojů mezi neurony, které vedou signály od jedné buňky k druhé. Čím déle se takto nemocný jedinec neléčí, tím větší jsou následky, a to jak problémy s pamětí, tak s ostatními funkcemi mozku. Lidé s anamnézou deprese jsou také před 60. rokem náchylnější ke vzniku Alzheimerovy nemoci.

Jak snížit hladinu kortizolu

1.Protizánětlivá dieta

A) Vyřadit prozánětlivé potraviny Celkově by měly z jídelníčků zmizet rafinované produkty, především pak sacharidy, jelikož vedou k zánětlivým pochodům.

Je potřeba omezit celkově průmyslově upravené obilniny, tedy třeba i instantní kaše, pufované výrobky a nahradit celozrnnými obilovinami, jenž mohou být prospěšné díky obsahu vlákniny a dalších látek.

 V protizánětlivém jídelníčku je potřeba redukovat obsah nasycených mastných kyselin a nenasycených transmastných kyselin, protože jejich konzumace vede k zánětlivým pochodům v těle a k negativním vlivům na střevní mikrobiotu.

B) Zařadit protizánětlivé potravinyPotřebujete co nejvíce listové zeleniny, celer, řepu, brokolici, borůvky,lososa, vlašské ořechy, kokosový olej (ano, i přes obsah nasycených mastnýchkyselin má pořád protizánětlivé účinky), chia, lněné semínko, kurkumu čizázvor. 

Už pouhých 20 minut kontaktu s přírodou sníží hladiny stresového hormonu Na Murchod University přišli se studií, podle které může kurkumin fungovat jako antidepresivum.

C) Příprava jídlaGrilované a „spálené“ jídlo,  zvyšuje zánět. Úprava jídla fritováním nebo smažením ve vrstvě oleje,  poškozuje střevní mikrobiotu a to vede k zánětu. Pozor si musíte dávat také na kombinace cukrů s tuky v podobě „fast foodu“ dohromady vede ke zvýšení CRP.

2. Pravidelná fyzická zátěž

Mělo by se jednat o mírnou fyzickou zátěž 3-5x týdně – ta díky vyplavování serotoninu, dopaminu a endorfinů sníží přebytek kortisolu. Je ale zásadní, aby fyzická aktivita nebyla vyčerpávající. Jestliže jste ve stresu tak rozhodně nedoporučuji běžet maraton nebo si dávat intenzivní kruhové tréninky jako třeba cross fit.

3. Meditace

Co mají společného zaměstnanci Googlu, Ford Motor Company nebo Deutche Bank? V pracovní době a za firemní peníze se učí jen tak sedět a nic nedělat. Jinými slovy, učí se meditovat. Ale pokud si představujete, jak se kancelářemi line vůně vonných tyčinek a ozývají se mantry, jste na omylu.

Spíš byste narazili na pár lidí, kteří prostě sedí na židli a jsou v klidu. Ani židle není podmínkou. Nejde tedy o místo nebo formu, ale o nerušenou chvíli věnovanou tréninku bdělé pozornosti (angl. mindfulness).

Je to čas věnovaný nikoli přemýšlení, ale prostému vnímání toho, co se zrovna odehrává uvnitř nás i okolo nás. Okamžik za okamžikem.

4. Jóga,Tai-Chi, Chikung

V těchto cvičebních systémech se spojují již uvedené postupy, tedy mírná fyzická zátěž s meditací a navíc se k tomu přidává další aspekt a tím je dýchání. Plný dech snižuje úroveň hladiny kortizolu a stimuluje činnost parasympatického nervového systému, čím organismus uvádí do klidového stavu. 

5. Úpravabiorytmů a spánku

Pokud vše funguje jak má, tak se k večeru a na noc hladina kortizolu výrazně snižuje, abychom mohli klidně usnout a ráno se opět zvýší na zdravou úroveň nutnou k radostné denní aktivitě. Pokud je člověk zasažen chronickým stresem a nebo má narušený biorytmus funguje to přesně obráceně.

Večer hladina kortizolu stoupá a brání nám usnutí a ráno se snižuje a tím prohlubuje celkovou únavu. Na úpravu spánku je celá řada zdravých metod a výrazně k tomu přispívají  i výše uvedená doporučení ohledně protizánětlivé stravy, fyzické zátěže a uklidnění mysli pomocí meditačních technik.

6. Terapieshinrin-yoku

Už pouhých 20 minut kontaktu s přírodou sníží hladiny stresového hormonu

Japonští vědci zjistili, že pobyt v přírodě dokonce podporuje prospěšné bakterie ve střevech a tím i náš imunitní systém.  Díky jejich poznatkům se vyvinula oblíbená terapie nazývaná shinrin-yoku, což v doslovném překladu znamená „koupání v lese“. Nejde o koupání v lesním potoce, ale o pomalé procházky lesem se zavázanýma očima. Přírodu tak vnímáme pouze sluchem a hmatem. I běžná procházka lesem dokáže zázraky – měla by ale trvat alespoň 1 hodinu. Chůze po měkkém povrchu navíc působí blahodárně na klouby a svaly.

7. Využitíadaptogenů

Termín adaptogen je pojem z alternativní medicíny, který označuje rostlinný produkt zvyšující odolnost organismu proti stresovým situacím, jako je zranění, úzkost nebo tělesná únava; zlepšují schopnost odolávat změněným podmínkám (adaptovat se na ně, přizpůsobit se jim). Termín vytvořil ruský vědec Nikolaj Lazarev v roce 1947.

Už pouhých 20 minut kontaktu s přírodou sníží hladiny stresového hormonuAšvaganda je rostlina patřící mezi adaptogeny. Její botanický název je Withania somnifera a je také známá jako indický ženšen nebo zimní třešeň.

Lazarev vytvořil kriteria, podle kterých se posuzuje, zda rostlina patří mezi adaptogeny:

  1. Musí mít jen minimální nepříznivépůsobení na fyziologické funkce organismu.
  2. Musí zvyšovat odolnost organismu protinepříznivým vlivům nikoliv specifickým účinkem, ale prostřednictvím širokéškály fyzikálních, chemických a biochemických faktorů.
  3. Musí mít celkově normalizující účinek,zlepšující všechny stavy a nezhoršující žádný z nich.

Mezi adaptogenyse řadí: houby Reishi,Cordyceps, Chaga, kakao, Ašvaganda, ženšen, kořen lékořice, bazalkaposvátná nebo Rozchodnice růžová.

Redakce webu Superionherbs.cz: zobrazit autory.

Vplyv kontaktu s prírodou na zníženie stresu

Áno, áno. Všetci o tom vieme. Mali by sme častejšie chodiť do prírody. Nie všetci to však považujeme za dôležité. Poďme si dnes pripomenúť, prečo je pobyt v prírode vhodné zaradiť do našich životov.

Webový portál sciencedaily.com nedávno zverejnil zaujímavú štúdiu, ktorá v podstate len potvrdila to, čo už dávno vieme.

Jej výsledný odkaz znie: „Aspoň 20 minút strávených pobytom v prírode, alebo na akomkoľvek mieste, kde sa cítite prepojení s prírodou, znižuje level kortizolu vo vašom tele.

“ Ak vám to ešte neodporučil váš lekár, neváhajte, predpíšte si túto „zázračnú pilulku“ a pozorujte zmeny.

Už pouhých 20 minut kontaktu s přírodou sníží hladiny stresového hormonu

Čo je kortizol?

  • kortizol, tzv. hormón stresu, patrí medzi hormóny, čiže látky, ktoré sa v ľudskom tele produkujú v žľazách s vnútorným vylučovaním, konkrétne ide o steroidný hormón patriaci do skupiny glukokortikoidov;
  • je produkovaný z cholesterolu v strednej vrstve nadobličkovej kôry, pričom denná produkcia sa pohybuje v rozmedzí od 15 do 30 mg;
  • jeho hlavnou funkciou je zvyšovanie celkovej pohotovosti pri záťažových situáciách (stres, infekčné choroby), patrí sem: regulácia intermediárneho metabolizmu, metabolizmus sacharidov – zvyšuje hladinu krvného cukru v krvi pomocou glukogenézy (cieľom je zabezpečiť dostatok glukózy pre mozog v stresových situáciách), metabolizmus lipidov a proteínov, priame ovplyvňovanie imunitného systému, zmierňovanie príznakov zápalu, či stimulácia vylučovania žalúdočnej kyseliny HCl;
  • vyplavuje sa teda pri záťažových a stresových situáciách, kedy organizmus reaguje komplexnou neuroendokrinnou odpoveďou, ktorú poznáme ako „bojuj alebo uteč“ – v snahe organizmu adaptovať sa na situáciu aktiváciou sympatikového nervového systému, a vplyvom noradrenalínu sa vyplaví kortizol do krvi a zvýši sa srdcová frekvencia, krvný tlak a minútový srdcový výdaj –> pri stresovom podnete (práca, rodina, ochorenie a pod.) sa organizmus snaží adaptovať tým, že nás nabudí a doslova pomáha nasmerovať všetku dostupnú energiu na riešenie stresovej situácie;
  • hladina kortizolu sa počas dňa mení, ráno ho máme prirodzene viac, pretože jeho úlohou je nás, v súlade s našim biorytmom, doslova „nakopnúť“ do dňa – pomôcť organizmu zvládnuť prechod z nočného odpočinku do denných aktivít, pričom postupne by mal klesať;
  • aj keď sa môže zdať, že stres, a s tým spojená vyššia hladina kortizolu, predstavuje niečo negatívne, samotná stresová reakcia je veľmi dôležitá v prípade, že organizmu hrozí nebezpečenstvo alebo jednoducho potrebuje pohotovo reagovať na vonkajšie podnety. Nebezpečným sa stres stáva vtedy, keď na človeka pôsobí dlhodobo, pretože telo nato nie je stavané (napr. dlhodobý pracovný stres, chronické ochorenia, fyzické preťažovanie sa…). Životný štýl, ktorý je charakteristický dlhotrvajúcou prácou v strese, odopieraním si spánku, nadmerným užívaním kofeínových či iných energetických nápojov, prispieva k narúšaniu normálneho vylučovania kortizolu a vytvára priame premostenie k rozvoju civilizačných ochorení;
  • dlhodobo zvýšená hladina kortizolu môže spôsobovať: priberanie najmä v oblasti pása, akné, opuch a začervenanie tváre, vysoký tlak, zníženú imunitu, osteoporózu (znižovaním tvorby kostí), zmenu nálad, úzkosti, poruchy spánku, ako aj nesústredenosť;Už pouhých 20 minut kontaktu s přírodou sníží hladiny stresového hormonu
  • naopak, dlhodobo znížená hladina kortizolu môže spôsobovať: pocity slabosti, chronickú únavu, nízky krvný tlak (hypoglykémia), nechutenstvo, tráviace ťažkosti, znížené sexuálne libido či problémy s menštruačným cyklom;
  • WHM a kortizol: pri praktizovaní WHM sa hladina kortizolu zvyšuje jednorazovo, na krátku dobu, čo človeka nabudí k potrebnému fyzickému alebo psychickému výkonu. Využívaný je teda princíp krátkodobého, tzv. dobrého stresu.
Budete mít zájem:  Jak na chrápání? Zkuste tyto jednoduché triky…

(Viac info o kortizole nájdete čoskoro v samostatnom článku o strese a využití jednorazového zvyšovania hladiny kortizolu v rámci WHM.)

Sám s touto prírodnou pilulkou momentálne experimentujem v rámci individuálnych kurzov s názvom „Regenerácia a vnútorný pokoj“. Do „experimentu“ som zaradil klienta, ktorý sa chcel zúčastniť kurzu WHM. Má problém s koncentráciou, sústredením, má veľa energie, robí naraz veľa vecí a nevie sa zastaviť a upokojiť sa.

Keď som sa zamyslel nad tým, aké má WHM fyziologické účinky, vedel som, že bude mať ešte viac stresu a my sme chceli dosiahnuť opačný výsledok. Z tohto dôvodu som mu navrhol kurz „Regenerácia a vnútorný pokoj“.

Metódy a techniky, ktoré sa počas neho ľudia učia, dávajú naše telo do módu „odpočívaj a tráv“ namiesto „bojuj a uteč“, teda zo sympatika do parasympatika.

Počas prvých týždňov sme natrénovali techniky na sústredenie sa a ponorenie sa do seba. Následne sme šli do prírody a spätná väzba bola veľmi pozitívna:

„Na začiatku som nevedel byť v pokoji. Vedel som, že ma čakajú iné povinnosti, tak som bol už myšlienkami naladený na všetko, čo ešte musím stihnúť, bol som akoby v strehu. Ako sme išli trochu hlbšie do lesa, cítil som väčší pokoj. Postupne, s pomocou techník, sa mi podarilo spojiť sa so sebou aj s prírodou.

Cítim som sa pokojnejší a vnímal som okolité zvuky prírody. Najväčší pokoj mi prinieslo dívanie sa na jazero. Celkovo som sa cítil pokojnejší, zregenerovaný a viac v spojení so sebou.

Chcel by som to praktizovať čo najčastejšie, ideálne každý deň, má to neskutočné účinky, veľmi dobre to vplýva na duševný stav a myslím, že pri pravidelnom praktizovaní to môže mať až ozdravujúce účinky.“

Späť k experimentu. Vieme teda, že trávenie času v prírode znižuje stres. Zámerom Dr. Mary Carol Hunter bolo toto odporúčanie špecifikovať a prispôsobiť životnému štýlu bežného človeka žijúceho v meste, ktorý potrebuje najmä praktické riešenia. Na základe výskumu zistila, že na redukciu stresu by malo stačiť 20 až 30 minút na mieste, ktoré vám poskytuje pocit spojenia s prírodou.

Voľne dostupný prírodný prostriedok na zmiernenie stresu

Takéto prírodné pilulky môžu byť pre vás lacným riešením na zníženie negatívnych dopadov na zdravie, ktoré vyplývajú z rastúcej urbanizácie a životného štýlu „vo vnútri“ – teda, celý deň v kancli alebo doma za počítačom a potom možno nejaký kurz, alebo posilka v uzatvorenom priestore s vydýchaným vzduchom, s ďalšími 15-mi ľuďmi. Keďže doktori a iní odborníci hľadajú riešenia založené na faktoch a dôkazoch,  Hunter a jej kolegovia navrhli experiment, ktorý by poskytol čo najviac realistický odhad účinnej dennej dávky.

Už pouhých 20 minut kontaktu s přírodou sníží hladiny stresového hormonu

Počas 8-týždňového obdobia boli účastníci vyzvaní, aby užívali prírodnú „pilulku“, v trvaní 10 minút alebo viac, aspoň trikrát týždenne. Hladiny kortizolu – stresového hormónu, boli merané zo vzoriek slín odobratých pred a po dávke, raz za dva týždne.

Účastníci si mohli zvoliť dobu počas dňa, dĺžku trvania a miesto, ktoré bolo definované, ako akékoľvek miesto, na ktorom cítia prepojenie s prírodou. Bolo určených pár obmedzení, o ktorých je známe, že ovplyvňujú stres: „choďte do prírody za svetla, žiadne aeróbne cvičenie, používanie sociálnych sietí, internetu, telefonáty, rozhovory a čítanie.“

Príroda vyživí

Údaje ukázali, že len dvadsať minútové spojenie s prírodou stačí na významné zníženie hladiny kortizolu v tele. Ak respondenti strávili trochu viac času ponorení do prírodného zážitku, 20 až 30 minút sedenia alebo chôdze, hladiny kortizolu klesli ešte výraznejšie. Aj následne sa hodnoty ďalej znižovali, ale pomalšie.

Tak čo, motivovalo vás to vybehnúť do prírody a trochu vypnúť? Keď sa chcete zo stresu dostať rýchlo a zaručene, odporúčam vám prísť na kurz, kde sa naučíte techniky sústredenia, otvorenia sa prírode, nemyslenia a konania, bytia, respektíve žitia z pokoja. Vo finále dosiahnete to, čo pociťujú ľudia trvale žijúci v divokej prírode a v spojení s ňou, ale za o mnoho kratšiu dobu a z pohodlia svojho domova.

Zdroje:

Čalkovská A., a kol. Fyziológia človeka pre nelekárske študijné programy, Osveta, Martin 2017

Mravec, B. Stres a adaptácia, SAP, Bratislava 2011, ISBN 978–80–8095–067–5

Večeřová-Procházková, A., Honzák, R., Stres, eustres a distres in: Via pract., 2009, 6 (12): 491–495

Addisonian Crisis (Acute Adrenal Crisis): https://www.healthline.com/health/acute-adrenal-crisis

Just 20 minutes of contact with nature will lower stress hormone levels, reveals new study: https://www.sciencedaily.com/releases/2019/04/190404074915.htm

https://www.alphamedical.sk/kortizol-0

Stresový hormon kortizol a jeho vliv na hubnutí

Cvičíte, zdravě jíte a stále se vám nedaří zhubnout? Vaše snahy o shození kil možná hatí stresový hormon kortizol.

Úloha kortizolu v těle

Kortizol patří mezi hormony vylučované nadledvinkami v reakci na stres. Za jeho produkci odpovídají mozková centra hypofýza a hypothalamus. Hlavním úkolem kortizolu je posílení těla po náhlé zátěžové reakci, obnovení optimálního nastavení tělesných funkcí po stresovém zážitku a celková ochrana organismu.

Very Well Health informuje, že

fyzický i emoční stres způsobuje reakci těla zvanou „bojuj nebo uteč“, která je odpradávna nezbytná pro naše přežití.

Důsledky vyplaveného kortizolu

Kortizol navyšuje množství glukózy v krvi, působí mírně protizánětlivě a zvyšuje krevní tlak. Mírné vyplavení kortizolu má i pozitivní dopady na organismus, jako je zlepšení myšlení, krátkodobá podpora imunitního systému a snížení citlivosti na bolest.

Jeho dlouhodobé a příliš časté vyplavování však vede k chronickému stresu a způsobuje mnohé civilizační choroby. Odborníci mu připisují odpovědnost za obezitu, deprese, pálení žáhy, vředy, oslabenou imunitu, srdeční onemocnění, impotenci i neplodnost.

Nejvyšší hladinu kortizolu máme po ránu

Hladina kortizolu se mění v průběhu dne a je závislá na střídání světla a tmy. Nejvyšší úrovně dosahuje ráno před probuzením, kdy nám pomáhá vstát z postele a začít se hýbat. V průběhu dne hladina postupně klesá a nejnižší úrovně dosahuje večer a během noci, kdy nám dovoluje se zcela uvolnit a oddat se klidnému spánku.

Kortizol tělo vylučuje i při hladovění nebo intenzivním cvičení

Vylučování kortizolu probíhá při každé reakci organismu na stres. Stresujícím zážitkem pro naše tělo však není jen přímé ohrožení života, ale třeba i nízká hladina cukru v krvi, příliš intenzivní a dlouhé cvičení, nedostatek spánku nebo zhoršené psychické zdraví.

Pokud razantně omezíte kalorický příjem, nejíte pravidelně a mezi jídly máte dlouhé pauzy, zvyšujete hladinu kortizolu v krvi, který se snaží ochránit organismus před nebezpečím v podobě hladovění.

Doporučujeme

Prohlédnout si proměny klientů 

Co zvyšuje hladinu kortizolu?

Duševní stres

Pokud žijete pod neustálým tlakem, vaše tělo posoudí situaci jako ohrožující a začne vylučovat kortizol nepřetržitě. Nejnebezpečnější je především dlouhodobý chronický stres, který se postupem času naučíte nevnímat.

Přepracování

Pokud se věnujete zaměstnání, které vás nenaplňuje nebo vás nutí pracovat mnoho hodin denně, nenechá na sebe dlouho čekat syndrom vyhoření spojený s vyšší hladinou kortizolu.  

Kofein

Káva, energetické drinky, kolové a další nápoje s obsahem kofeinu způsobují nadměrné vyplavování stresového hormonu.

Medical News Today varuje před konzumací jídla a nápojů s obsahem kofeinu ve večerních hodinách.

Kofein může znesnadnit usínání, narušit kvalitu spánku a napomáhat tak ke zvýšenému vyplavování kortizolu.

Nedostatek spánku

Lidé, kteří spí méně než 6 hodin denně, mají větší pravděpodobnost vyšší hladiny kortizolu v krvi a znesnadňují si tak hubnutí. Potřeba spánku je individuální. Za optimální dobu lékaři označují zhruba 7 až 8 hodin.

Zdravý spánek závisí i na složení večeře

Prožité trauma

Ztráta blízké osoby, finanční problémy, vážná nemoc, rozchod, psychické či fyzické týrání a další traumatické zážitky mohou zvýšit hladinu kortizolu na delší časový úsek.

Dalším nebezpečím je současné snížení hladiny serotoninu v mozku. Pokud se tzv.

hormon štěstí z těla vyčerpá, může dojít k úzkostem a depresím, které vás zacyklí v bludném kruhu, ze kterého se těžko hledá cesta ven.

Intenzivní fyzická námaha

Dlouhé intenzivní fyzické cvičení podporuje vyplavování kortizolu, který se snaží udržet vyšší hladinu glukózy v krvi. Právě cukr znamená v případě námahy potřebné palivo pro celé tělo. Pomoci může zdravý jídelníček a pravidelná strava, která udrží krevní cukr ve správné hladině a stabilizuje i vylučování kortizolu.

Hormonální antikoncepce

Za nadměrné vylučování stresového hormonu mohou i perorálně užívané antikoncepční pilulky. Největší neplechu páchají u mladých žen a dívek, které se zároveň věnují posilování. Ve výsledku pro ně bývá velmi těžké nabrat a udržet si svalovou hmotu, i když se velmi snaží.

Budete mít zájem:  Nádor Na Plicích Příznaky?

Kortikoidy

Stejně nebezpečné je i dlouhodobé užívání kortikoidů. Tyto léky díky svým protizánětlivým účinkům potlačují negativní vliv autoimunitních chorob, jako je astma, revmatoidní artritida, ekzém či Crohnova choroba na lidské tělo.

Podle magazínu Healthline zvyšuje kortizol v krvi také práce na směny, teplota, infekce, alkohol, těhotenství a vzácná onemocnění zvané Cushingův syndrom.

Negativní účinky kortizolu

Oslabení imunity

Už pouhých 20 minut kontaktu s přírodou sníží hladiny stresového hormonu

Lidé, kteří jsou často vystavení stresu, bývají i častěji nemocní. Kortizol zvyšuje riziko infekce i nemocí z nachlazení.

Přibírání

Svaly stojí lidské tělo mnohem více energie než tuk. Proto pokud jste dlouho vystavení vysoké hladině stresového hormonu, začne vám ubývat svalová hmota, aby vznikl prostor pro růst tukové hmoty. Tuk se přitom ukládá především do oblasti břicha.

Vyšší míra břišního tuku zpomaluje metabolismus, zvyšuje hladinu cholesterolu, usnadňuje přibírání dalších kil, podílí se na rozvoji metabolického syndromu a zvyšuje riziko srdečních chorob. O spojitosti kortizolu, obezity a metabolického syndromu hovoří i zahraniční studie.

Jak stres ovlivňuje hubnutí? Zásadně!

Slabé svaly a kosti

Dlouhodobě zvýšený kortizol potlačuje schopnost svalových buněk přijímat aminokyseliny. Navíc snižuje absorpci vápníku, čímž pokládá základní kámen k rozvoji osteoporózy.  

Hypertenze

Zatímco občasné vyplavování kortizolu zvyšuje krevní tlak jen na určitou dobu, dlouhodobě zvýšený kortizol má za následek hypertenzi, ke které se mohou časem přidat další srdečně-cévní nemoci.

Zhoršené trávení

Stresový hormon stimuluje tvorbu žaludečních kyselin, které mohou žaludeční stěnu překyselit. Chronický stres vede k pálení žáhy, vředům nebo v horším případě ke vzniku nádoru.

Inzulínová rezistence

Nepřetržitě vysoká hladina kortizolu oslabuje odebírání glukózy z krve a podporuje štěpení glykogenu v játrech. To způsobuje zvýšení hladiny cukru v krvi a zároveň oslabuje vylučování inzulínu.

Jakmile přestane inzulín reagovat na cukr, jste jen krok od propuknutí cukrovky 2. typu. Důsledkem je i vyšší chuť k jídlu a tendence k přejídání.

Mozek ve stresu nabádá ke konzumaci vysoce kalorických potravin, především cukrovinek.

Neplodnost

Nadměrné působení kortizolu může zcela zastavit schopnost reprodukce. Ženy, které jsou dlouhodobě ve stresu, ať už v zaměstnání nebo v osobním životě, se mohou o otěhotnění snažit bez úspěchu i několik let.

Rychlejší stárnutí

Dlouhodobé působení kortizolu zhoršuje elasticitu kůže, urychluje tvorbu vrásek a podporuje tak proces stárnutí.

12 tipů pro snížení kortizolu

Změnou životního stylu můžete usměrnit nadměrně vyplavování stresového hormonu a uvést své tělo opět do rovnováhy.

1.     Dopřejte si dostatek spánku

Jestliže spíte pouze 6 hodin denně, vaše tělo vyplavuje do krve až o 50 % více kortizolu, než kdybyste spali o 2 hodiny více. Běžte si večer dříve lehnout a neberte spánek jako plýtvání časem. A když se nevyspíte dostatečně dobře v noci, zdřímněte si i během dne.

Na potřebu spánku upozorňuje i MUDr. Margit Slimáková.

Hormony se uvolňují v souladu s přirozenými biologickými rytmy. Nedostatek spánku, nekvalitní spánek a spánek mimo rytmus proto narušují jejich fungování. Například tvorba stresového hormonu kortizolu je omezena na dobu okolo půlnoci. Jedinci, kteří chodí spát velmi pozdě, tak mohou minout útlumové období pro stres a zažívat stav bojuj nebo utíkej non stop.

2.     Odpočívejte

Už pouhých 20 minut kontaktu s přírodou sníží hladiny stresového hormonu

Hladinu stresu pomáhají snížit procházky přírodou, meditace, cvičení jógy, čtení knih, dechová cvičení a další odpočinkové aktivity, které vás zklidní. Pokud se nedokážete zrelaxovat vlastními silami, obraťte se na odborníka, který vám s řešením vaší situace poradí.

Meditační techniky: Zbavte se stresu a nastartujte hubnutí

3.     Obklopte se pozitivními lidmi

Hladinu kortizolu mohou snížit i pravidelné návštěvy přátel, se kterými je vám dobře. Dobře naladěný kamarád či kamarádka vás přivedou na jiné myšlenky a zlepší vaši náladu.

4.     Dodržujte pitný režim

Také dehydratace může zvýšit hladinu kortizolu a vést k jeho nežádoucím účinkům. Důležité je nečekat až se dostaví pocit žízně, ale pít v pravidelných intervalech v průběhu celého dne. Popíjejte hlavně čistou vodu a bylinkové čaje.

5.     Smějte se

Množství kortizolu v krvi výrazně snižuje upřímný smích. Místo dramat a hororů proto raději sledujte komediální filmy a seriály, choďte do příjemné společnosti a čtěte humoristické knížky.

6.     Vyplakejte se

Pokud zažíváte nepříjemné chvíle, při kterých vám rozhodně není do smíchu, nenuťte se do dobré nálady a poslouchejte své emoce. Pláč celkově uvolňuje a následně přispívá ke snížení hladiny kortizolu.

7.     Poslouchejte uklidňující hudbu

Klidné tóny relaxační hudby mají velký vliv na naše psychické rozpoložení. Skvěle funguje také klasická hudba, jazz, country a pop.

8.     Upravte jídelníček

Chcete-li upravit hladinu kortizolu, dbejte podle magazínu Medical News Today na zdravou a vyváženou stravu. Některé potraviny dokonce přímo pomáhají udržet kortizol ve stabilní hladině.

Patří sem hlavně hořká čokoláda, banány, hrušky, černý a zelený čaj, jogurty s obsahem probiotik a potraviny obsahující rozpustnou vlákninu.

Dietní jídelníček proti stresu

Důležité živiny pro snížení stresu

  • omega-3 mastné kyseliny – snižují hladinu kortizolu v krvi.
  • vitamin C – podporuje tvorbu protistresových hormonů.
  • kyselina listová – pomáhá tělu vyrovnat se s probíhajícím stresem.
  • hořčík – odstraňuje nervozitu a podrážděnost.
  • draslík – okysličuje krev a navozuje pocit uvolnění.

9.     Odpusťte si cukr

Kortizol vás nutí sahat po sladkostech, které dodají rychlou energii a uspokojí touhu po sladkém. Až se příště dostanete do podobného stavu, snažte se svým chutím odolat a sáhněte raději po hodnotných bílkovinách, zdravých tucích a zelenině s vysokým obsahem vlákniny.

10.  Dopřejte si černý čaj

Černý čaj dokáže díky obsaženým polyfenolům a flavonoidům snížit hladinu kortizolu v těle téměř o polovinu.

11.  Zabraňte hladovění

Kortizol se začíná vyplavovat ve chvíli, kdy hladina krevního cukru klesne pod únosnou mez. A k tomu dochází vždy, když vaše tělo nemá dostatek paliva a delší dobu hladoví. Výkyvům krevního cukru zabráníte pravidelnými jídly v rozmezí přibližně 3 hodin.

12.  Pořiďte si domácího mazlíčka

Medical News Today poukazuje na výsledky studií, které zkoumaly vliv psů na hladinu kortizolu v krvi u lidí. Kontakt se psem může být ve stresové situaci dokonce výhodnější než podpora blízkého přítele.

I malé změny mohou přinést zdravější a aktivnější život bez přemíry stresu a s normální hladinou kortizolu. Tak hurá na ně ????

Příroda léčí stres, dokazuje studie vědců z Michiganské univerzity. Stačí 20 až 30 minut

Už dvacetiminutový pobyt v zeleni může mít na lidskou psychiku lepší účinek než „krabička antidepresiv“. K takovému závěru dospěla alespoň studie Michiganské univerzity, zaměřená na medicínské potvrzení ozdravných účinků zeleně.

Ačkoliv lidé praktikují procházku v přírodě jako léčebný prostředek pro „klid duše“ už celá celá staletí, dosud se údajně nevědělo, co přesně se při pobytu v zeleni v lidském těle vlastně děje. Tým vědců z americké Michiganské univerzity se proto pokusil na vzorku 36 dobrovolníků (33 mužů a 3 žen) tuhle záhadu odhalit.

„Už víme, že když trávíte čas v přírodě, snižuje to stres. Dosud ale nebylo jasné, jak dlouho a často by měl člověk do přírody chodit a jaký druh pobytu v zeleni mu prospívá,“ uvedla vedoucí studie Mary Carol Hunterová v článku, veřejněném v časopise Frontiers in Psychology.

Účastníci studie absolvovali minimálně tři vycházky do přírody týdně, každá z nich trvala deset minut a déle. Před experimentem i po jeho konci odebrali vědci dobrovolníkům vzorek slin s cílem zjistit hladinu „stresového“ hormonu kortizolu a také takzvané „alfa amylázy“. O tomto enzymu je známo, že zvyšuje napětí v těle během stresu.

Bez telefonu a sociálních sítí

Aby se vyloučil vliv denní doby na lidskou psychiku, dobrovolníci chodili ven v různých časech. Třicet minut před odchodem také nesměli jíst ani pít, protože jídlo může opět ovlivnit produkci „alfa amylázy“.

Dobrovolníkům bylo dále během pobytu v přírodě zapovězeno telefonování, užívání sociálních médií, čtení, a dokonce i konverzace s druhými lidmi.

A výsledek? Po pouhých 20 minutách klidného pobytu v zeleni hladiny kortizolu u všech zúčastněných významně poklesly. Hladina stresového hormonu se snížila nejvíc, když účastníci strávili v přírodě 20 až 30 minut .

Pokud zůstali na čerstvém vzduchu ještě déle, kortizol nadále klesal, ale už ne tak silně jako v prvních dvaceti minutách.

Autoři studie podle svých slov doufají, že výsledek jejich výzkumu podtrhne význam pobytu v přírodě jako významného terapeutického prostředku k léčbě lidské psychiky. „Lékaři by mohli použít naše poznatky jako vědecký důkaz fungování takzvané přírodní pilulky,“ uvedla Hunterová.

K tomu, že zeleň může mít na lidskou psychiku a odbourání stresu až zázračný účinek, však dospěla i řada dalších studií různého druhu. Už v roce 1984 zjistil švédský vědec Roger Ulrich, že když se pacienti po operaci v nemocnicích dívají z okna na stromy a zeleň, potřebují méně léků proti bolesti a rychleji se zotavují.

V „zelených čtvrtích“ bývá méně chorob

Americký environmentální psycholog Marc Berman přišel v roce 2015 na základě svého průzkumu s tvrzením, že lidé, žijící v městských čtvrtích s větší mírou zeleně, trpí méně kardiovaskulárními chorobami nebo cukrovkou než obyvatelé „šedých“ čtvrtí.

Loni zase dánský vědecký tým z Univerzity v Aarhusu údajně zjistil, že děti, které vyrůstají v zeleni nebo často jezdí do přírody, mají až o 55 % menší riziko, že u nich v dospělosti propukne psychické onemocnění. Týká se to nejen pobytu v „divoké“ přírodě, ale i prostředí v městských aglomeracích.

„Nemusí být pro váš budoucí psychický stav nutně špatné, když vyrůstáte ve městě, pokud jsou tam kolem vás zelené plochy,“ napsala vedoucí studie Kristine Engemannová v článku, zveřejněném v časopise Americké akademie věd (PNAS).

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector