Triklosan (triclosan) a jeho účinky na zdraví

Triclosan do třetice a znovu palec dolů  

O ještě nedávno v reklamě vychvalovaném triclosanu jsme informovali už dvakrát. Poprvé když vyšlo najevo, že mýdla presentovaná veřejnosti jako antibakteriální, ve skutečnosti pro choroboplodné zárodky hrozbou nejsou.

Podruhé, když jsme nabyli dojmu, že je někde něco špatně, když se mýdla s triclosanem ve světě zakazují a naše lékárny je doporučují. Tentokrát je článek určen především těm, u nichž je infekce močových cest častým hostem.

A pak ještě těm, kteří někdy v budoucnu hodlají dostat boreliózu, spálu, salmonelózu, angínu, případně jinou patálii bakteriálního původu léčitelnou antibiotiky.

Triklosan (Triclosan) a jeho účinky na zdraví

Triclosan (triklosan)

Původně mělo jít jen o pesticid na ochranu vlhkem ohrožených plodin. Tak byla látka triclosan (česky někdy triklosan) registrována. Zpomalovat nebo zastavovat růst bakterií, hub a plísní je účinek, který lze využít nejen při farmaření, a tak si triclosan brzo našel cestu i jako přísada do čistících prostředků pro domácnost.

Zhruba rok staré odhady uvádějí, že triclosan a jeho analogy byly zjištěny v polovině mýdel na trhu, v zubních pastách, holicích krémech, ústních vodách, čisticích prostředcích,…  Napouštějí se jím ponožky, ložní prádlo i hračky,…

ošetřeny bývají „antialergické polštáře“ a pozadu s vylepšováním  triclosanem nezůstali aní výrobci sáčků na odpadky, výrobci filtrů a pohlcovačů pachů, výrobci kreditních karet,…

Výzkumníci si byli dobře vědomi, že proti obrovskému kšeftu a propletencům vazeb s jen tak nějakým argumentem neobstojí. Vymysleli plán přímo ďábelský.

Vyšli z doporučení  Světové zdravotnické organizace věnované hygieně a kde se praví, že mytí rukou má trvat minimálně 20 sekund. Pak vzali koncentraci triclosanu takovou, kterou výrobci přidávají do mýdel, šamponů,..

a aplikovali ji na  nebezpečné bakteriální kmeny jako jsou Escherichia coli, Listeria monocytogenes a Salmonella enteritidis.

Triklosan (Triclosan) a jeho účinky na zdraví

Prof. Petra Levinová: „Triclosan je prevít velmi stabilní. V tělech organismů a životním prostředí se udržuje dlouho“. Washington Universityin St.Louis

Ukázalo se, že maximální koncentraci povolená zákonem (0,3 %) s   viabilitou patogenů nedělá zhola nic. Dokonce ani prodloužení doby z dvaceti sekund na šest hodin nemělo na přežívání bakterií žádný vliv.

Teprve až po devíti hodinách začaly být rozdíly v životnosti mikrobů schopných přivodit smrtelná onemocnění, mezi skupinou antimikrobiálním přípravkem ošetřenou a neošetřenou, statisticky významné.

Jinak řečeno, aby antimikrobiální mýdlo mělo v praxi významnější efekt ve snížení rizika přenosu nákazy, museli bychom si ruce namydlit a strčit do umyvadla a vydržet si je máčet nejen celou pracovní dobu, ale ještě tak hodinu zůstat přesčas. Ani pak by ještě nemusel být všem patogenům konec. Podrobněji jsme o pokusu referovali zde.

Kdyby šlo jen o klamavou reklamu, dalo by se nad tím mávnout rukou a říci si, když tomu někdo věří, je to jeho věc. Žel přibývá studií dokládajících škodlivost triclosanu. Snadno se přeměňuje na dioxiny, a tak působí v organismu jako hormonální disruptor a to i v nepatrných koncentracích. Jinak řečeno, už tady jde o něco víc, než jen o to, že „když nepomůže tak neuškodi‘.

Vtipně podaná informace o neúčinnosti triclosanu se mezi lidmi šířila rychle. Když začaly na povrch prosakovat poznatky i o jeho škodlivosti, musely úřady začít konat. Americký úřad pro potraviny a léčiva (FDA) vydal zákaz jeho používání v mýdlech a při ochraně povrchu masných výrobků.

Ani Evropská komise nelenila a používání triclosanu v plastových obalech určených pro distribuci a uchování potravin zakázala rovněž.

U nás se to trochu zkomplikovalo, protože Evropský soudní dvůr měl na věc poněkud osobitý názor a na žádost výrobce obalů s triclosanem (Microban) svým rozhodnutím opatření Evropské komise zrušil.

Triklosan (Triclosan) a jeho účinky na zdraví

Benzalkoniumchlorid – jedna z náhrad triclosanu.

Sluší se dodat, že v případě triclosanu se paragrafy hodně kroutí i v USA.

Americká FDA sice zakázala triclosan používat v antibakteriálních mýdlech, nicméně pokud výrobce přestal uvádět, že jde o antibakteriální preparát (zamlčí na etiketě slůvko „antibakteriální“), potom prodej takového preparátu nepodléhá kontrole FDA (zdravotnictví), ale agentuře životního prostředí.

Tak se stalo, že zákaz ve skutečnosti postihl jen asi 19 přípravků. Aby těch absurdností nebylo málo, tak se zákaz omezil jen na výrobky používané v domácnosti. Na použití mýdel v nemocnicích, restauracích,… se nevztahuje.

Zlí jazykové tvrdí, že prodej výrobků s triclosanem neutrpěl a za pravdu jim dává skutečnost, že ho má v moči  75 % dospělých Američanů. Nejde totiž ani tak o mýdlo a šampóny, ale o to, že se přidává všude, kam to jen jde.

Inu, výrobci se neradi vzdávají substance, která jejich produktům prodlužuje dobu skladovatelnosti,…

Na rozdíl od evropského kocourkova, v tom americkém si jednotlivé státy unie stanovují vlastní pravidla a v případě triclosanu hru přitvrdil už stát Minnesota a nejspíš se brzo přidají i další. Důvodů k tomu je čím dál tím více.

Jako endokrinní disruptor triclosan zasahuje do regulace štítné žlázy, testosteronu a estrogenu a začal být spojován s problémy jako jsou časná puberta, špatná kvalita spermií, neplodnost, obezita a rakovina.

  Pokud by lidský organismus reagoval na triclosan jako u pokusných zvířat,  tak k jeho záludnostem musíme přidat ještě rozvracení mikrobiomu a přispívání k zánětům střevní sliznice.

A co je ještě horší, že podporuje apoptózu nervových buněk mozkové kůry a neplechu tropí i v hipokampu, což se u pokusných potkanů projevuje zhoršením výsledků v testech na prostorovou paměť.          

Pokud by se někomu zhoršování paměti zdálo málo, přidáváme výsledky nejnovější studie Washington Universityin St.Louis. Specializují se tam na baktericidní antibiotika. I jejich pokus byl jednoduchý. Vystavili baktérie účinkům baktericidních antibiotik a pak sledovali jejich přežívání.

Polovinu vzorků bakterií ale předtím vystavili působení triclosanu. Zatímco ošetření antibiotikem přežívala po dvaceti hodinách zhruba jedna bakterie z milionu.  Triclosan počet přeživších zvýšil na jednu z deseti.

Jinak řečeno, umožnil bakteriím uniknout před téměř jistou smrtí, přičemž získaná tolerance se týkala celé škály antibiotik.

Triklosan (Triclosan) a jeho účinky na zdraví

Corey Westfall, první autor studie: „Triclosan navozuje toleranci k antibiotikům a snižuje úspěšnost léčby“. Washington Universityin St.Louis.

Jak jsme již uvedli, tak triclosan má v moči 75 % dospělých Američanů (u nás tomu má být  podobně). Deset procent jich má hladinu tak vysokou, že už tlumí růst bakterií. To nastolilo otázku, zda to nesnižuje účinnost léčby infekcí urogenitálního traktu, které rády byvají  hodně úporné.

Za tím účelem výzkumníci provedli další pokus, v němž hlavní roli hrály myší pacientky s infekcí močových cest. Polovině z nich dávali do pití triclosan, aby ho měli v moči tolik, kolik ho mají Američané.

  Pak obě skupiny léčili vysoce účinným antibiotikem Ciprofloxacin (fluorochinolové antibiotikum používané k léčbě úporných urogenitálních infekcí).  Myši vystavené triclosanu měly po léčbě 100krát více bakterií v moči.

To je opravdu hodně a dává to tušit, jak nám vystavení se triclosanu zhoršuje vyhlídky na uzdravení v situacích, kdy potřebujeme, aby nám antibiotika zabrala.

Pod přívalem poznatků neblahých následků spojených s používáním triclosanu lze i u nás očekávat, že se legislativně přitvrdí. Otázkou je, zda to spotřebitelům něco přinese. Výrobci za něj už mají náhrady.

Benzethoniumchlorid, benzalkoniumchlorid a další sloučeniny, jejichž molekuly jsou té triclosanové hodně podobné. Vše se tedy tak trochu vrací na začátek a bude se prověřovat, zda jsme se jen neposunuli z deště pod okap.

Jen výzkum může poskytnout potřebné argumenty, na jejichž základě mohou instituce konat.

Aféra s triclosanem nezůstala bez následků. Prodejci jsou už obezřetnější. U výrobků, které se ještě nedávno honosily tím, že tricosan obsahují, se z etiket informace o tom, co všechno obsahují, vytratily. Asi nás čeká doba, v níž složení výrobků  bude „výrobním tajemstvím“. Spoléhat se na to, že nás nějaká centrální instituce ochrání, je lákavá, ale iluzorní.

Důvodů, proč to nemůže fungovat,  je celá řada. Výrobci jsou vždy o krok napřed před výzkumem odhalujícím rizika. Legislativa, ta už je „dva kroky vzad“ a když se úředníci nechají přesvědčit na přechodná období, je těch kroků najednou víc, než je záhodno.  Nám spotřebitelům toho moc nezbývá, ale zcela nemohoucí nejsme.

Jsme to, čemu se říká „kupní síla“ a na tajnůstkářství výrobců můžeme reagovat nedůvěrou.

Závěr

Triklosan (Triclosan) a jeho účinky na zdraví

Napsáno pro ALPHA MEDICAL a osel.cz

Pokud vás popadne snaha chránit se před bakteriemi, zkuste raději něco bez triclosanu a jeho kamufláží v podobách Microban(u),…  Třeba proto, že ve zprávě z Washington University se říká:  ‚Od triclosanu jsme si slibovali, že nás bude před bakteriemi chránit. Ve skutečnosti je ale dělá schopnějšími antibiotickou léčbu přežít‘.

Literatura

Westfall, C. S., A. L. Flores-Mireles, J. I. Robinson, A. J. L. Lynch, S. Hultgren, J. P. Henderson, and P. A.

Levin (2019) The widely used antimicrobial triclosan induces high levels of antibiotic tolerance in vitro and reduces antibiotic efficacy up to 100-fold in vivo. Antimicrob Agents Chemother. doi: 10.1128/AAC.02312-18. PMID:30782996 Arias-Cavieres et al.

: Triclosan Impairs Hippocampal Synaptic Plasticity and Spatial Memory in Male Rats. Front Mol Neurosci. 2018 Nov 26, 11: 429. dva: 10.3389 / fnmol.2018.00429. eCollection 2018.

Triklosan a triklokarban

  • Zpět – Všechny články
  • Předchozí – Chlornan sodný
  • Další – Hliníkové soli

Při jejich použití v zubních pastách, ústních vodách, mýdlech, deodorantech a čisticích prostředcích pomáhají antibakteriální přísady udržovat zdravé tělo a čistou domácnost.

Triklosan (Triclosan) a jeho účinky na zdraví

“Použití triklosanu při maximální koncentraci 0,3 % v zubních pastách, mýdlech na ruce, tělových mýdlech / sprchových gelech a tuhých deodorantech se považuje za bezpečné. Doplňkové použití triklosanu v pudrech na obličej a korektorech v této koncentraci se též považuje za bezpečné.”

Evropský věděcký výbor pro bezpečnost spotřebitele

Dvě antibakteriální přísady, o kterých se často hovoří, jsou triklosan a triklokarban. Používáme je už mnoho let díky jejich přínosu pro zdraví a hygienu a věříme, že jsou bezpečné.

Abychom však reagovali na preference spotřebitelů, identifikovali jsme alternativní bezpečné a účinné přísady.

V roce 2015 jsme přestali vyrábět přípravky pro péči o pokožku a čisticí přípravky s triklosanem a koncem roku 2017 jsme měli v úmyslu triklosan a triklokarban přestat používat úplně.

Tohoto výsledku jsme z velké části dosáhli.

Budete mít zájem:  Zpestřete si letní grilování pochoutkami z hub

Žádné z našich mýdel, mýdel na ruce ani tekutin do koupele už neobsahují triklosan ani triklokarban, přičemž zbývá už jen několik produktů, které tyto složky stále obsahují a u nichž je jejich odstranění plánováno na rok 2018. Triklosan a triklokarban nahrazujeme celou řadou alternativ, včetně antibakteriálních přísad, které jsou přírodní nebo jsou inspirovány přírodou.

Triklosan a triklokarban se používají ve výrobcích pro domácí a osobní péči už řadu let. Tyto dvě přísady mají velmi podobné vlastnosti, ačkoliv každá funguje lépe v jiných typech výrobku.

Například triklosan se častěji používá v tekutých mýdlech, zatímco triklokarban se používá hlavně v tuhých mýdlech.

V zubních pastách a ústních vodách triclosan pomáhá ničit bakterie způsobující plak, které jsou příčinou mnoha orálních zdravotních problémů.

Triklosan a triklokarban byly pro spotřebitelské využití prohlášeny za bezpečné odbornými orgány po celém světě, včetně Evropského vědeckého výboru pro bezpečnost spotřebitele (SCCS) a Orgánu pro kontrolu kosmetických přísad (CIR).

Kromě toho jsme si za pomoci Centra pro garanci bezpečnosti a ochrany životního prostředí (SEAC) společnosti Unilever, které neustále sleduje nejnovější vědecké údaje, stále jistí, že použití jak triklosanu, tak triklokarbanu v našich výrobcích je bezpečné.

SEAC také provádí kontroly množství triklosanu a triklokarbanu v životním prostředí, díky čemuž věříme, že naše použití těchto přísad je z hlediska životního prostředí bezpečné.

Uznáváme, že někteří lidé se obávají možného dopadu triklosanu a triklokarbanu na jednotlivce a na životní prostředí a byli by spokojenější, kdybychom poskytovali hygienické možnosti jiným způsobem. Jelikož jsme objevili bezpečné a účinné alternativy, byli jsme schopní uspokojit preference spotřebitelů a postupně přestali tyto dvě přísady používat.

Někteří vědci vyjádřili obavy, že výrobky obsahující triklosan a triklokarban by mohly způsobovat odolnost vůči antibiotikům. Tyto obavy však vychází ze studií, které nezohledňují, jakým způsobem lidé výrobky opravdu používají.

V případě domácností nejsou žádné důkazy, které by potvrzovaly, že by naše výrobky zhoršovaly účinnost antibiotik nebo vůči nim zvyšovaly riziko křížové rezistence.

Odborné orgány, včetně Vědeckého výboru pro bezpečnost spotřebitele Evropské unie, provedly hodnocení bezpečnosti triklosanu a triklokarbanu a nenalezly žádný důvod, proč by lidé dále neměli používat výrobky, které je obsahují.

U výrobků pro osobní péči, které obsahují triklosan nebo triklokarban, je tato skutečnost uvedena ve složení na obalu.

Do roku 2017 už nebude žádný z našich výrobků obsahovat triklosan ani triklokarban, přičemž u výrobků pro péči o pokožku a u čisticích přípravků se triklosan nepoužívá již od konce roku 2015.

Hodláme je nahradit celou řadou alternativ, včetně antibakteriálních přísad, které pochází z přírody nebo jsou inspirovány přírodou.

Obsahuje Vaše zubní pasta toxiny ?

29.01.2017 12:04:24

Autor: Jan Vasko

V průběhu celého života, průměrný Američan spotřebuje asi 76 litrů zubní pasty. I když ji nebude polykat, mohou se chemické látky obsažené v zubní pastě dostat do krevního oběhu, díky tomu, že vaše ústa mají míru účinnosti absorpce větší než 90 procent. S ohledem na tuto skutečnost, stojí také za zvážení, zda si čistíte zuby denně. Mnoho oblíbených značek obsahuje hodně pochybné látky, kterým je nejlépe se vyhnout kvůli dlouhodobému zdraví. Nedávná zpráva ústavu Cornucopia, hlídače organického průmyslu, vyzdvihuje mnoho problémů v oblasti regulace kosmetických přísad. Na rozdíl od všeobecného přesvědčení, průmysl se do značné míry reguluje sám, což umožnilo, že bylo mnoho nebezpečných látek představeno. Ve zprávě ústavu Cornucopia ‚Za oslnivý úsměv: Toxické přísady ve vaší zubní pastě‘ a v průvodní tabulce odhaluje potenciální rizika spojená s celou řadou běžných složek – chemikálií zubních past, o kterých je známo, že například narušují endokrinní činnost, mají zánětlivou nebo karcinogenní aktivitu. To platí i pro značky prodávané jako ‚přírodní‘, protože to je definice, která nemá vůbec žádný právní nebo regulační smysl, i když většina lidí věří, že ano. Ve Spojených státech je zakázáno pouze 11 syntetických přísad pro použití v kosmetice. Ve srovnání s tím, Evropská unie (EU) zakázala více než 1300 složek a omezuje dalších 250 sloučenin od použití v kosmetice, včetně: benzoát sodný (syntetická konzervační látka) Sorban draselný (syntetická konzervační látka) Síran Laureth sodný (povrchově aktivní látka) Umělé příchutě a barvy spojené s poruchami chování u dětí Jak již uvedl Jerome Rigot, Ph.D., politický analytik ústavu The Cornucopia a hlavní autor zprávy: ‚FDA nepožaduje nečistoty, včetně několika potenciálních kontaminantů jako je 1,4-dioxan nebo ethylenoxid (oba karcinogeny), aby byly na seznamu jako ingredience na etiketách výrobků pro osobní péči, protože tyto toxické chemické látky jsou produkovány při výrobě. I když technologie … k jejich odstranění existuje, mnoho firem je nepoužívá, protože regulátoři je k tomu nenutí! … Kosmetický průmysl se v ničem neliší a může být dokonce horší než přední potravinářské společnosti, pokud jde o nezvyklé ingredience a zavádějící zdravotní tvrzení. Nicméně, vytvořili jsme užitečný webový nástroj, který pomůže diskriminovaným spotřebitelům přes marketingový humbuk učinit nejlepší rozhodnutí pro svou rodinu při nákupu zubní pasty.‘

Potřebujete zubní pastu s fluoridem?

Fluorid – tento jed je hlavním rizikovým faktorem pro znetvořující fluorózu – která se již dlouho ohlašuje jako odpověď na rozpadající se zuby a průkopnický výzkum má vážné pochybnosti o jeho užitečnosti. V roce 2010 studie zjistila, že údajně prospěšná Fluorapatitová vrstva vytvořená na zubech od fluoridu je silná pouhých 6 nanometrů. Abychom pochopili, jak tenká je, budete potřebovat 10.000 těchto vrstev, abyste získali šířku pramene vlasů. Tato ultra-tenká vrstva je rychle eliminována pouhým žvýkáním něčeho. Podle autorů: ‚Dotaz zněl, zda takové úzké … vrstvy mohou skutečně působit jako ochranné vrstvy pro sklovinu.‘ Ostatní výzkumy prokázaly, že zubní pasta obsahující přirozeně se vyskytující kakaový extrakt teobromin efektivněji opravuje a re-mineralizuje dentinu (tkán, která tvoří převážnou část Vašich zubů pod smaltem) než fluoridové zubní pasty.

Případ zubních past bez fluoridů

Mnohem důležitější než obava o neúčinnost je toxický charakter fluoridu. Je běžné, že malé děti spolknou více fluoridů ze zubní pasty, než se doporučuje za celý den požití ze všech zdrojů a zažívání fluoridu je zvláště škodlivé pro zdraví. Věda jasně ukazuje, že fluorid je toxická chemická látka, která se hromadí ve tkáních v průběhu času, způsobí těžkou újmu enzymům a má celou řadu závažných nežádoucích účinků na zdraví, včetně neurologických a endokrinních dysfunkcí. Děti jsou mimořádně ohrožené nepříznivými účinky nadměrné expozice. Proto, pokud máte malé dítě, je doporučeno používat zubní pastu bez fluoridů, i když já doporučuji pro dospělé taktéž zubní pasty bez fluoridů. Zatímco mnozí jsou nyní obeznámeni s riziky spojenými s fluoridem, v žádném případě to není jediná složka, která může představovat zdravotní riziko při každodenním použití po celá léta.

Triclosan je antibakteriální chemikálie a přidání do zubní pasty pomáhá v boji proti plaku a zánětu dásní. Nicméně, i když bylo prokázáno, že je účinná pro tento účel, triclosan byl také spojen s obavami z rezistence vůči antibiotikům, narušení endokrinního systému a dysfunkce štítné žlázy.

Chemická struktura triclosanu je podobná hormonům štítné žlázy a polychlorovaným bifenylům (PCB). Tato podobnost ho umožňuje zařadit k hormonálním buňkám. Chemikálie narušující endokrinní systém, jako například triklosan mohou podporovat širokou škálu zdravotních problémů, včetně rakoviny prsu, vaječníků, rakoviny prostaty a varlat, předčasné porody a nízkou porodní hmotnost, předčasnou pubertu u dívek a nesestouplá varlata u chlapců. Některé studie na zvířatech přišly na to, že triclosan způsobil deformaci kostní dřeně u myší a potkanů, což může být náznakem hormonálních účinků. Triclosan se může také míchat s typem buněčné signalizace v mozku, srdci a jinými buňkami, takže výzkumníci zjistili, že ‚možná nemá cenu kvůli potenciálním rizikům.‘ Zubní pasta zdá se být jedním z nejsilnějších zdrojů chemických látek, když výzkum zjistil, že lidé, kteří si čistí zuby s Colgate Total měli více než pětkrát tolik triclosanu v moči, než ti, kteří si zuby nečistili.

  • Laurylsulfát sodný (SLS)
  • Umělá barviva, příchutě a sladidla
  • Formaldehyd se uvolňuje z konzervantů
  • Parabeny
  • Karagenan
  • Propylenglykol
  • Diethanolamin (DEA)
  • Mikrokuličky
  • Ingredience vyrobené z geneticky modifikovaných organismů (GMO)
  • Bezpečnější možnosti zubních past

laurylsulfát sodný, Laureth síran sodný (SLS) a natrium-lauryl-sulfát éter (SLES) jsou povrchově aktivní látky odpovědné za tvorbu pěny zubní pasty. Nicméně, tyto chemikálie také v rozporu s fungováním Vašich chuťových pohárků rozbitím fosfolipidů na jazyku. To zvyšuje hořkou chuť a vy přemýšlíte o důvodu, proč všechno chutná tak špatně právě poté, co jste si čistili zuby. SLS byla také spojena s podrážděním pokožky a s bolestivými infekčními vředy, což svědčí o tom, že zubní pasta bez SLS by nrměla být používána lidmi s opakujícími se vředy. Lauryl éter sulfát sodný, plné jméno je sodík lauryl éter sulfát je SLES, může obsahovat 1,4-dioxan, stejně jako ethylenoxid, jako vedlejší produkty z výrobního procesu. Je zajímavé, že SLS je vlastně registrován jako insekticid. Výrobci požadovali schválení uvedení SLS na trh jako pesticid pro ekologické zemědělce, ale žádost byla zamítnuta, kvůli jeho potenciálu pro ekologické škody. Studie ukázaly, že může mít toxické účinky na mořský život, včetně ryb, hmyzu a korýšů. Podle zprávy Cornucopia: Zubní pasty se specifickým zaměřením na děti často obsahují umělá barviva (potravinářská barviva), které byly spojené s hyperaktivitou a souvisejícími poruchami chování u dětí. Některé tyto složky rovněž představují riziko vzniku rakoviny a alergických reakcí. FD & C a D & C barviva jsou obvykle vyrobeny z ropy. Termín ‚jezero‘ ve jménech barviv viz barviv vyrobených kombinací pigmentu s kovovými solemi, jako je hliník, vápník, zirkon, baryum a další, se stávají nerozpustné. Zubní pasty obsahují poměrně dlouhý seznam barevných přísad. Kromě možných zdravotních rizik spojených s mnoha umělými barvivy – zejména poruch chování u dětí – mohou také obsahovat ‚více než 10 procent nečistot, a to buď z počátečních výrobních chemikálií nebo vedlejších produktů výrobního procesu,‘ uvádí zpráva. Znečišťující látky obsahují syntetické chemikálie a těžké kovy, včetně olova, rtuti a arzenu. Red 40, Yellow 5 and Yellow 6 jsou také obyčejně znečištěna karcinogenními látkami. Aspartam a jiná umělá sladidla jsou také často přidávána do komerčních zubních past. Aspartam se metabolizuje uvnitř Vašeho těla do dřevného líhu (jed) a formaldehydu (což je karcinogenní a používá se jako balzamovací tekutina a není vyloučena z těla normálním odpadním filtrováním prostřednictvím vašich jater a ledvin). To bylo spojováno s vrozenými vadami, rakovinou, nádory na mozku a s přibýváním na váze. Určité konzervační přísady mohou rovněž uvolňovat nebezpečný formaldehyd. I když to není obecně známé, některé konzervační látky působí tak, že kontinuálně uvolňují malé množství formaldehydu – známý karcinogen. Ten zabíjí mikroby, které by jinak mohly růst ve výrobku. Tyto konzervační látky mohou být absorbovány krevním oběhem přes slizniční výstelky v ústech. Kromě rakoviny, jsou s ním spojeny i alergické reakce. Je třeba se vyvarovat těmto konzervačním látkám, které uvolňují formaldehyd: DMDM hydantoin diazolidinylové močoviny imidazolidinylové močoviny Polyfolmadegidové močoviny methenamin Quaternium-15 hydroxymethyl sodný 2-brom-2-nitropropan-1,3-diol (Bromopol) 5-brom-5-nitro-1,3 dioxanu (Bronidox) glyoxal Parabeny jsou ještě dalším typem konzervačních látek spojených se škodlivými účinky na zdraví. Parabeny jsou chemické látky narušující endokrinní systém, které napodobují hormon estrogen, a vystavení se těmto chemikáliím bylo spojeno s rakovinou a vývojovou a reprodukční toxicitou. Tyto chemické látky mohou být uvedeny na štítku pod několika různými názvy bez omezení. Karagenan je zahušťovadlo s podezřením na karcinogenní účinky. Podle vyhotovené zprávy, potravinářský karagenan je spojen se střevními záněty, které mohou vést k rakovině, a to i v malých dávkách. Dvě desetiletí nezávislého výzkumu také to souvisí s: Zvýšená tvorba volných radikálů Záněty (předchůdce k rakovině) Narušení metabolismu inzulínu Rezistence na inzulín glukózová intolerance Navíc: ‚Karagenan nízké molekulové hmotnosti, známý jako poligeenan, je klasifikován Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny jako ‚možný lidský karcinogen'(skupina 2B) … I když poligeenan má dobře zdokumentované zánětlivé a karcinogenní vlastnosti, potravinářský karagenan (s vysokou molekulovou hmotností) byl považován za bezpečný k jídlu. Avšak požadavky na viskozitu, abychom mohli kvalifikovat karagenan jako potravinářský, nevylučuje přítomnost poligeenanu s nízkou molekulovou hmotností. Ve skutečnosti se karcinogenní poligeenan přirozeně vyskytuje, v různých procentech, ve všech potravinářských třídách karagenanu, a vystavením působení tepla, kyseliny (včetně žaludeční kyseliny), trávicích enzymů (jako například slin a žaludečních enzymů) a bakterií (např. ústa a střevní mikroflóra) zvyšuje množství poligeenanu. Mezitím, průmyslem financovaná propaganda často selhává, když tvrdí, že potravinářský karagenan ve skutečnosti neobsahuje nebezpečný poligeenan v různých množstvích, v některých testech i více než 5 procent.‘ Propylenglykol je druh minerálního oleje, který se používá v zubní pastě a jiných kosmetických přípravcích jako zvlhčovadlo a rozpouštědlo. Průmyslový propylenglykol se běžně vyskytuje v nemrznoucí směsi, lacích a smaltech. Farmaceutický propylenglykol se používá v mnoha produktech osobní péče, včetně zubní pasty, jako povrchově aktivní látky. Studie spojuje toxicitu propylenglykolu vůči pokožce, očím a podráždění plic, stejně jako orgánovým systémům. Podle představené zprávy: ‚Propylenglykol má omezenou toxicitu, ale proniká kůží a ústní sliznicí a funguje jako penetrace, čímž se usnadňuje vstřebávání jiných složek. Nejlepší je, vyvarovat se zubním pastám, které obsahují tuto látku.‘ DEA, nadouvadlo, je známé jako narušitel hormonů, který může reagovat s dalšími složkami za vzniku potenciálního karcinogenu s názvem N-Nitrosodiethanolaminu (NDEA). NDEA se snadno vstřebává kůží a bylo spojováno s rakovinou žaludku, jícnu, jater a močového měchýře. Pracovní skupina pro životní prostředí (EWG) zařadila DEA jako číslo 10 do své kosmetické databáze (nejtoxičtější stupeň) z důvodu vysokých obav toxicity orgánových systémů. Environmental Protection Agency California (EPA) také uvádí, že DEA je jako možný lidský karcinogen. Mikrokuličky jsou malé plastové kuličky, které se vyskytují v tělových mýdlech, mýdlech na obličeje, zubních pastách a jinde. Tyto mikrokuličky procházejí filtry většiny čistíren odpadních vod a dostávají se ven do okolního prostředí. Plastové mikrokuličky absorbují toxiny z vody a jsou konzumovány širokou škálou mořských živočichů a nakonec i lidmi. Je dobrý důvod, aby jste se vyhýbali používání zubní pasty s obsahem mikroperliček, pomineme-li zřejmé ohrožení životního prostředí. V roce 2014 vyvstaly závažné otázky ohledně jejich využití v zubní pastě, když zubní lékaři a dentální hygienisté hlásili zjištění mikroperliček uvězněných mezi zuby pacientů a pod jejich dásněmi. To dává jídlu a bakteriím přístup do Vašich dásní, což může skutečně způsobit onemocnění dásní. Zubař Justin Phillip byl citován The Washington Post, jak říká: ‚Mikrokuličky jsou pastí na bakterie v dásních což vede k zánětu dásní, a časem se infekce pohybuje od dásně do kosti, která drží zuby a která se stane onemocněním parodontu.‘ Mnoho zubní past obsahuje také řadu složek na GMO bázi. Jediný způsob, jak se jim vyhnout je nákup výrobků nesoucích označení (100% organické), certifikované organické složky nemohou pocházet z geneticky modifikovaných (GM) plodin. GMO odvozené složky zahrnují: Glycerin (často vyroben z rostlinných olejů, jako je sója, řepka nebo bavlník, z nichž většina jsou GE) Kyselina citronová a citráty (typicky se vyrábějí mikrobiální fermentací cukru z GE kukuřice, cukrové řepy nebo cukrové třtiny) Xanthan (také produkován mikrobiální fermentací cukru) Xylitol (cukerný alkohol komerčně vyráběný především z kukuřičného klasu, z nichž většina je GE) Sorbitol (jiný cukerný alkohol, který je komerčně vyráběn ze škrobů, jako je kukuřice, pšenice, brambory nebo kasava. Kukuřičný škrob na bázi sorbitolu, je pravděpodobné, že je GMO) Lecitin (komerčně získaný jako vedlejší produkt při výrobě sójového oleje, z nichž většina je GE) Můžete také vytvořit svou vlastní zubní pastu s několika základními složkami. Například můžete míchat dohromady kokosový olej, jedlou sodu s několika kapkami mátového esenciálního oleje, přidáním dostatečného množství jedlé sody vytvořit hladkou konzistenci. Skladujte ve skleněné nádobě. Kokosový olej může pomoci inhibovat růst Streptococcus mutans, což je bakterie produkující kyselinu, která je hlavní příčinou zubního kazu, a extrakt z máty peprné bylo prokázáno, že je lepší než ústní vody chemického chlorhexidinu inhibitující tvorbu biofilmových útvarů spojených se zubními dutinami. Také si pamatujte, že vaše strava je základem pro silné a zdravé zuby. Živiny, které jsou zvláště důležité pro zdraví ústní dutiny zahrnují: Vitaminy C, D a K2, magnézium, fosfor, draslík a vápník.

Budete mít zájem:  Výživa Pro Klouby A Šlachy?

http://articles.mercola.com/sites/articles/archive/2016/08/31/toxic-toothpaste-chemicals.aspx

Triklosan (Triclosan) a jeho účinky na zdraví

Proč používat přírodní zubní pasty

Slovy klasika a českého velikána Járy Cimrmana: “Zuby, pohroma huby.” Snad žádná část těla nezpůsobuje tolik bolesti, jako zuby. Žádného doktora se většina lidí nebojí tolik jako zubaře.

Úsměv je jeden z nejdůležitějších prostředků non-verbální komunikace. Když se zeptáte žen a mužů, čeho si při prvním kontaktu všímají jako první, obvykle to jsou oči, pusa, potažmo úsměv a ruce.

Jste si jisti, že vám vaše zubní pasta spíš neškodí? “Otevřete si na mě hubu, prosím.” Podíváme se tomu na zoubek. 

Trocha zubní historie

Většina z nás se mylně domnívá, že to je hlavně pasta, která pečuje o zdraví našich zubů a odstraňuje zubní plak a kámen. Je to však mechanický proces pomocí kartáčku, který udržuje naše zuby čisté. Pasta dodává našemu dechu svěžest a může obsahovat účinné látky, které se mechanickým třením kartáčku o dásně dostávají do krevního oběhu.

První zmínky o zubní pastě pocházejí už ze 4. století př. n. l. Začali ji používat v Egyptě a vyráběli ji ze soli, pepře, mátových listů a květů kosatce. Staří Římané do zubní pasty přidávali moč kvůli amoniaku – byla velmi účinná pro bělení zubů. Ve Spojených Státech se v 18.

století používala pasta ze spáleného chleba. Takový správný “zero-waste” proces. Čištění zubů se rozšířilo až počátkem 19. století. Z dokonalého úsměvu se posléze stal obchod a začaly se používat levné, i když účinné chemikálie.

Nikdo však už nedomyslel, jaký douhodobý efekt užívání “chemie” na čištění zubů může mít. 

Opravdové složení běžné zubní pasty

Pasty obvykle tvoří 40% vody, 50% abraziva (brusné látky) a zbytek tvoří pěnidla, příchutě, pojidla, barviva a fluorid. 

Fluorid sodný posiluje odolnost zubní skloviny proti zubnímu kazu až o 30%, tím, že posiluje odolnost skloviny vůči sníženému pH v ústech. Zároveň je však klasifikován jako vysoce toxická látka, jak při vdechování, tak při požití.

Při velkých dávkách postihuje srdce a oběhový systém. Dráždí žaludek, může způsobovat žaludeční vředy. Nemusíte se však bát. Museli byste sníst najednou několik tub zubních past, abyste byli v nebezpečí.

Nicméně, především u dětí neuškodí zubní pasty s fluorem vynechat. 

Pěnidla jsou obvykle zastoupena sodium lauryl sulfátem (SLS). SLS, stejně jako v šamponech a mýdlech, vysušuje pokožku. V případě zubní pasty zbytečně dráždí ústní sliznici a může být příčinou tvorby aftů, popraskaných koutků apod. 

Další ingrediencí v zubních pastách je triclosan (triklosan). Jedná se o velice účinnou antibakteriální látku přidávanou do antibakteriálních mýdel, dezinfekcí, čistících prostředků. Při působení slunečního záření vznikají z triclosanu silně toxické dioxiny.

Propylen glykol se používá jako rozpouštědlo, zvlhčovadlo. Je součástí nemrznoucích chladících směsí, slouží k odmrazování letadel. Zajímavostí je, že americký úřad FDA (Úřad pro kontrolu potravin a léčiv) klasifikuje propylenglykol jako bezpečný pro použití v potravinách, kosmetice a léčivech, ale už neschvaluje jeho použití v krmivu pro kočky…

Krom výše uvedeného je potřeba si dávat pozor i na umělá aromata a sladidla. Není povinností výrobce uvádět konkrétní typ umělých aromat, proto se za toto slovní spojení může lecos schovat. Až 95% těchto látek tvoří chemické sloučeniny vyrobené z ropy, které s napodobovanou přírodní vůní nemají společného zhola nic.

  Často se jedná o toxické a karcinogenní složky. Umělá sladidla v zubních pastách dodávají pastě jemně nasládlou chuť. Jedná se především o sacharin, aspartam a xylitol. Všechna tato umělá sladidla negativně ovlivňují střevní mikrobiom. Jejich přímá souvislost se vznikem rakoviny nebyla jednoznačně prokázána.

 

Tubu se zubní pastou také odložte, ideálně vyhoďte, ve chvíli, kdy na seznamu látek najdete parabeny, umělá barviva, parafín, vazelínu, silikony, ropné deriváty, případně geneticky modifikované potraviny. I zde, jako u všeho platí, že méně je více. 

Budete mít zájem:  Jak Si Chránit Zdraví?

Říká se, že každý z nás pozře jednu tubu zubní pasty ročně. Děti zřejmě i více. Víte, co jíte?

Vybírejte ze zubních past URTEKRAM. Jejich základ tvoří horská křída, která má abrazivní účinky, léčivé esenciální oleje, které pečují o dásně a působí antibakteriálně, a myrhový olej, který má protizánětlivé účinky a bojuje proti zubnímu kazu.

  Připravte se však na to, že přírodní zubní pasty nepění zdaleka tolik jako ty konvenční. Stejně tak nebudete mít tak výrazný pocit svěžesti v ústech. To ale nic nemění na tom, že při přechodu na přírodní produkty děláte pro své zdraví maximum.

TRIKLOSAN -ANTIBAKTERIÁLNÍ LÁTKA Z MÝDEL ZPŮSOBUJE REZISTENCI VŮČI BAKTERIÍM

Americký úřad pro potraviny a léčiva varoval, že zvláště antibakteriální látka triklosan užívaná nejen v zubních pastách, ale také v mýdlech, může vyvolat silnou rezistenci bakterií vůči antibiotikům.

Triklosan má bakterie účinně hubit, jenže vyjma toho může vyvolat rezistenci těchto prokaryotických organismů, které by se mohly stát odolnými také vůči léčivům a tak být velmi nebezpečné zdraví lidské populace. Triklosanem se tak začal zabývat i Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitelů při EU.

Triklosan byl vyvinut před padesáti roky jako účinný antibakteriální a fungicidní přípravek k ošetření v chirurgii. Dnes se používá také v zubních pastách k zabránění vzniku zubního plaku a onemocnění dásní.

„Laboratorní studie dokazují, že triklosan může vyvolat genovou mutaci u bakterií, která jim umožní stát se imunní vůči této látce,“ varoval Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitelů při EU.

Triclosan se přidává do mýdel (0,15 – 0,30 %), deodorantů, past na zuby, holicích krémů, ústních vod a čisticích prostředků. Je též napouštěn do čím dál většího počtu spotřebitelských výrobků, například kuchyňských nástrojů, hraček, ložního prádla, ponožek a odpadkových pytlů. Triclosan se ukazuje být účinný ve snižování bakteriální kontaminace rukou a ošetřených předmětech.

Sprchování nebo koupání ve 2% triclosanu se nedávno stalo doporučeným režimem pro dekolonizaci pacientů, jejichž kůže je osídlena bakterií Staphylococcus aureus rezistentní na methicilin (Methicilin-rezistentní zlatý stafylokok, MRSA)[1], a to po úspěšném zvládnutí bujení MRSA v několika zdravotnických zařízeních[2][3].

Triclosan je regulován americkými úřady FDA a EPA, stejně tak i Evropskou unií. Při zpracování odpadních vod část triclosanu degraduje, zbytek je pohlcen do kalu nebo odtéká s pročištěnou vodou[4][5].

V životním prostředí může být rozkládán mikroorganismy nebo reagovat vlivem slunečního záření za vzniku různých sloučenin, včetně chlorfenolů a dioxinů, nebo se může navázat na částice, které se usazují na dně vodního sloupce a tvoří sediment[4][6].

Triclosan byl nalezen v sedimentu švýcarského jezera Greifensee, který byl více než 30 let starý – to naznačuje, že se triclosan mizí ze sedimentu velmi pomalu[4].

 

Mechanismus účinku

Při používaných koncentracích funguje triclosan jako biocid s více cytoplazmatickými a membránovými cíli[7]. V nižších koncentrcích je však triclosan jen bakteriostatický a působí na bakterie hlavně inhibicí syntézy mastných kyselin.

Triclosan se váže na bakteriální reduktázu nosiče enoyl-acyl bílkoviny (ENR), která je kódována v genu FabI. Tato vazba zvyšuje afinitu enzymu k nikotinamid adenin dinukleotidu (NAD+).

To vede k tvorbě stabilního ternárního komplexu ENR-NAD+-triclosan, který se nemůže účastnit v syntéze mastných kyselin.

Mastné kyseliny jsou nezbytné pro reprodukci a stavbu buněnčných membrán. Člověk nemá enzym ENR, proto není triclosanem takto ovlivněn.

Některé druhy bakterií si mohou vyvinout nízkoúrovňovou rezistenci na triclosan mutací genu FabI, která snižuje účinek triclosanu na vazbu ENR-NAD+, jak se ukázalo u bakterií Escherichia coli a Staphylococcus aureus[8][9].

Jiným způsobem, jak mohou tyto bakterie získat nízkoúrovňovou rezistenci, je zvýšená exprese FabI[10].

Některé bakterie mají vrozenou rezistenci na triclosan, například Pseudomonas aeruginosa, která má vícelátkové odtokové pumpy, které ‚vyčerpávají‘ triclosan ven z buňky[11]. Jiné bakterie, například z rodu Bacillus, mají alternativní FabI geny (FabK), na které se triclosan neváže a proto jsou tyto bakterie méně citlivé na triclosan.

 

 

Tvorba dioxinů v povrchových vodách

Používáním triclosanu v antibakteriálních výrobcích pro domácnost se tato chemikálie dostává do povrchových vod, kde může tvořit dioxiny.

Dioxinové sloučeniny, které vznikají rozkladem triclosanu slunečním zářením, byly ukázány ve studii vědců z Virginia Tech s tím, že není důvod k obavám o veřejné zdraví.

Dioxin není jedna sloučenina, je to rodina sloučenin široké škály toxicity. Z 210 členů rodiny dioxinů a furanů, jen 17 je považováno za nebezpečné pro zdraví[12].

 

 

Problematika rezistence

Článek v časopisu Nature z 6. srpna 1998, jehož spoluautorem byl Dr.

Stuart Levy varoval, že nadužívání triclosanu může u bakterií způsobit rozvoj rezistence, v zásadě stejnou cestou jako u antibiotik, a to na základě spekulace, že se triclosan chová jako antibiotikum[13].

Na základě této spekulace napsal v roce 2003 Sunday Herald, že se některé britské supermarkety a jiní prodejci rozhodli ukončit prodej výrobků obsahujících triclosan.

Později se ukázalo, že laboratorní metoda použitá Dr. Levym nebyla efektivní v predikci bakteriální rezistence na biocidy jako triclosan. Tato informace byla založena na práci Dr. Petera Gilberta z Velké Británie, jehož výzkum je podporován firmou Procter & Gamble [1][14].

V nejméně sedmi recenzovaných a publikovaných studií (včetně jedné studie, na níž se podílel i Dr. Levy a která byla publikována v srpnu 2004 v Antimicrobial Agents and Chemotherapy[15]) bylo ukázáno, že triclosan není významně spojen s bakteriální rezistencí jako takovou.

Určitá úroveň rezistence na triclosan se může u některých mikroorganismů objevit, ale větší obavy jsou z potenciální křížové rezistence nebo korezistence na jiné antimikrobiální látky. Studie zkoumající tuto možnost proběhly zatím jen v omezené míře[16].

 

Vliv na zdraví

Některé zprávy naznačily, že triclosan může ve vodovodní vodě reagovat s chlorem za vzniku chloroformu[17], který je klasifikován EPA jako pravděpodobný karcinogen. Výsledkem je, že se triclosan stal ve Velké Británii cílem varování ohledně rakoviny, přestože studie ukázaly, že množství vznikajícího chloroformu je menší, než množství běžně přítomné v chlorovaných pitných vodách.

Triclosan reaguje s volným chlorem ve vodě také za vzniku menších množství dalších sloučenin, například 2,4-dichlorfenolu[17]. Většina z těchto látek přechází při expozici UV záření (ze Slunce nebo jiných zdrojů) v dioxiny.

Přestože vznikají jen malá množství dioxinů, jsou ohledně toho velké obavy, protože dioxiny jsou extrémně jedovaté a jsou to velmi silné endokrinní disruptory. Jsou také chemicky velmi stabilní, takže se z těla eliminují velmi pomalu (mohou se akumulovat na nebezpečné úrovně) a přetrvávají v životním prostředí velmi dlouho.

Dioxin však není jediná sloučenina, je to skupina sloučenin s širokým rozsahem toxicity. Dioxiny, které vznikají při rozkladu triclosanu slunečním zářením, nejsou zdraví nebezpečné.

Triclosan je do značné míry chemicky podobný k dioxinové třídě sloučenin. Jeho výroba vede ke vzniku malých množstvá zbytových polychlorovaných dioxinů a polychlorovaných furanů, které jaou pak v malém množství obsaženy ve výrobcích s triclosanem.

Studie z roku 2006 zjistila, že malé dávky triclosanu působí u severoamerického skokana volského jako endokrinní disruptor[18]. Hypotéza předpokládá, že triclosan blokuje metabolismus hormonu štítné žlázy, protože se chemicky podobá tomuto hormonu, váže se na hormonální receptory a blokuje je, takže normální hormony neúčinkují.

Triclosan byl také nalezen jak ve žluči ryb žijících ve vodních tocích pod čistírnami odpadních vod, tak v lidském mateřském mléce[19] Negativní účinky triclosanu na životní prostředí a jeho otazné přínosy v pastách na zuby[20] vedly k tomu, že Švédská společnost pro ochranu přírody (Naturskyddsföreningen) nedoporučuje triclosan v zubních pastách používat[21].

  1. Triclosan se běžně používá v mnoha výrobcích pro domácnost, jako je například Clearasil Daily Face Wash, ústní voda Dentyl, Dawn, výrobky řady Colgate Total, Crest Cavity Protection, Softsoap, Dial, deodorant Right Guard, Sensodyne Total Care, Old Spice nebo Mentadent.
  2. V současné době musejí výrobci ve Spojených státech uvádět na výrobcích, že obsahují triclosan.
  3. ADA (American Dental Association) publikovala reakci na obavy vyvolané studií Virginia, s tím, že triclosan obsažený v pastě na zuby není významný.

V jedné studii nedávno přijaté k publikaci v časopisu Environmental Health Perspectives a zveřejněné na webu, se Isaac Pessah, PhD, ředitel U.C. Davis Children's Center for Environmental Health, podíval na to, jak může triclosan ovlivňovat mozek.

Studie zjistila, že se chemikálie navázala na speciální ‚receptorové‘ molekuly na povrchu buněk. To zvyšuje hladinu vápníku v buňce. Buňky s příliš vysokou hladinou vápníku jsou přebuzené. V mozku toto přebuzení (nadměrná excitace) může vést k nerovnováze, která má dopady na duševní vývoj.

Někteří lidé mohou mít zmutované geny, které usnadňují vazbu triclosanu na jejich buňky. Proto mohou být citlivější na tyto účinky triclosanu[22].

Výsledky studie prováděné v USA v letech 2003-2006 a publikované v listopadu 2010 nasvědčují tomu, že má triclosan (a podobně také bisfenol A) negativní účinky na fungování imunitního systému člověka.

Podle závěrů této studie bude žádoucí prozkoumat mechanismy, které se těchto účincích podílejí a také jaké expozice (z hlediska množství a času) mají významný vliv na imunitní systém a na náchylnost k nemocem (a jejich vážnost) v pozdějších obdobích lidského života.[23]

Alternativy

Důkladná analýza University of Oregon School of Public Health ukázala, že obyčejná mýdla jsou stejně účinná při odstraňování bakterií z rukou a prevenci onemocnění, jako antibakteriální mýdla s triclosanem[24].

Přidávání triclosanu do mýdla na ruce lze vidět jako výhodu. Rozrušení vosků a olejů čistým mýdlem určitou dobu trvá, proto velmi rychlá aplikace a okamžité opláchnutí mýdla nemusí být dostatečné k odstranění bakterií chráněných tlustou vrstvou vosku. Triclosan je užitečný v tom, že zůstává na rukou po opláchnutí jako zbytkový film a pokračuje v ničení bakterií[25][26].

Roztok přibližně 70% ethanolu je vysoce účinný v ničení bakterií. Tyto roztoky jsou nyní dostupné v mnoha čističích na ruce a nejčastěji se prodávají jako ‚sanitizér rukou‘.

Anorganická antibiotika a biocidy, například stříbrné nebo měďnaté ionty nebo nanočástice, jsou účinnými alternativami triclosanu[27]

ZDROJ:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Triclosan

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector