Tři mýty o mléce, na které byste měli zapomenout

Tři mýty o mléce, na které byste měli zapomenout

Světová produkce kravského mléka v letech 2015 – 2018 stoupla ze 487,2 mil tun na 513,2 mil tun, tedy o více než 5 %. Nejvýraznější vzestup zaznamenala Indie, ale produkce stoupla také v Evropské unii a USA.

Mléko patří mezi pět nejvýznamnějších agrárních komodit jak podle objemu, tak i hodnoty. Podle Organizace Spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) představuje přibližně sedminu hodnoty globálního agrárního obchodu (včetně mléčných produktů). I když spotřebitelé vyhledávají také jiné nápoje nabízející různé chuti a vůně, mléku připadá nezastupitelná úloha. Celý článek

Tři mýty o mléce, na které byste měli zapomenout

Názory na mléko se v průběhu času mění, nicméně zůstává faktem, že mléko patří k nejčastěji zakupovaným produktům a vliv na jeho kvalitu nemá jen jeho původ či zpracování, ale i obal.

Kravské mléko se začalo používat zhruba před 6 500 lety v oblasti úrodného půlměsíce (od Egypta po Indii). Mléko se pilo se jen čerstvé a pouze v období, kdy byla kráva v laktačním cyklu. K největšímu rozšíření konzumace kravského mléka došlo v 50. letech dvacátého století, a to i v souvislosti s rozvojem obalových technologií. Celý článek

Tři mýty o mléce, na které byste měli zapomenout

Světová zdravotnická organizace (WHO) utnula mýty o údajné škodlivosti mléka a mléčných výrobků, když přesunula Světový den mléka, který se od roku 1957 do loňska slavil každé čtvrté květnové úterý, na 1. červen, který je veřejnosti znám jako Mezinárodní den dětí.

Děti a mládež by měly denně zkonzumovat 1000 až 1 200 miligramů vápníku, jehož hlavním dodavatelem do těla jsou zejména mlékárenské výrobky, zaznělo na letošních oslavách Světového dne mléka v Kutné Hoře. Součástí oslav bylo i vyhlášení výsledků soutěže o Mlékárenský výrobek roku. Celý článek

Tři mýty o mléce, na které byste měli zapomenout

Mléčné léto má podpořit prodej mléčných výrobků z domácí produkce.

Letošní oslava jubilejního 60. Dne mléka v Břevnovském klášteře v Praze se nesla ve veselejším duchu než loni. Ceny mléka, které v uplynulých letech spadly na minima, se totiž letos opět vydaly směrem vzhůru. Také spotřeba mléka a mléčných výrobků mírně roste, s ní však i jejich dovoz. Mlékaři proto rozjeli kampaň Mléčné léto, která má podpořit prodej mléčných výrobků z domácí produkce.

Hlavní příčinou mléčné krize byla celoevropská nadprodukce mléka zesílená o další faktory, jako jsou embargo na vývoz do Ruska či konec takzvaných mléčných kvót před dvěma lety. Celý článek

Tři mýty o mléce, na které byste měli zapomenout

Skleněný obal vnímá spotřebitel jako přidanou hodnotu

Mléko a mléčné výrobky patří k základním potravinám a jsou v různých formách neopominutelnou součástí naší výživy.

 U všech mléčných produktů, nejen z důvodů klasických obalových funkcí, ale i z důvodů hygieny a často i prodloužené trvanlivosti, hraje velkou roli vhodný výběr obalu.

 I když se konzument setkává nejčastěji s kravským mlékem, stále častěji se na našem trhu objevují i mléčné produkty z kozího, ovčího a někdy dokonce i z buvolího mléka. Celý článek

Tři mýty o mléce, na které byste měli zapomenout

Zákazník u mléka stále preferuje trvanlivost

Dobrou zprávou je, že spotřeba mléka a mléčných výrobků již několik let po sobě trvale stoupá. Že tvoří důležitou součást naší každodenní stravy, ví dnes asi každý. Jsou cenné zejména pro vysoký obsah bílkovin, vitaminů a minerálních látek. Které jsou spotřebitelsky nejoblíbenější?

O mléku a mléčných výrobcích koluje spousta polopravd, faktem ale je, že jsou nenahraditelným zdrojem vitaminu D a vápníku, tedy látek důležitých pro zdraví kostí a kloubů. Vápník najdeme také v jiných potravinách, ale právě v mléčných produktech je zastoupen ve velmi dobře vstřebatelné formě. Celý článek

Tři mýty o mléce, na které byste měli zapomenout

Farmáři z EU mají šanci na třetích trzích

Mléko je ve světě stále žádanější komodita. Poptávka po něm a produktech z něho stoupá nejenom v Asii, kde se ho nejvíce vypije v Indii, ale tak v Jižní Americe.

Produkce kravského mléka ve světě roste. V období 2010 – 2015 podle poslední pololetní zprávy amerického ministerstva zemědělství (USDA) stoupla přibližně o 11 % na více než 491 mil. tun. Zvýšila se nejenom ve vyspělých zemích, např. v USA o 8 % a v Evropské unii o 9,2 %, ale především ve velkých rozvojových zemích. Celý článek

Tři mýty o mléce, na které byste měli zapomenout

Ceny mléka klesají

Výkupní ceny mléka meziročně klesly o 16 % a dále klesají. Příčin je několik: zavedení ruských sankcí, propad světových cen komoditních výrobků z titulu nižší spotřeby a velmi okrajově také rušení mléčných kvót, které přes 30 let regulovaly objem produkce a exportu v evropských zemích. Výsledkem je nadprodukce mléka v Evropě.

Sešlo se hned několik faktorů, které mléčný přebytek způsobily. Rusko loni v srpnu zakázalo dovoz mléčných výrobků ze zemí EU, a výrobci tak ztratili významný trh. Čeští mlékaři na tom podle údajů ministerstva zemědělství dosud tratí zhruba 200 mil. Kč. Celý článek

Tři mýty o mléce, na které byste měli zapomenout

Spotřeba mléčných výrobků začala znovu růst

Loňský rok přinesl v tuzemsku po roce opětovný růst spotřeby mléčných výrobků, i když jen velmi mírný – o 1,1 %. Sektor se však podle předsedy Agrární a Potravinářské komory Miroslava Tomana vlivem mnoha faktorů řítí opět na okraj krize.

„Byl zrušen systém mléčných kvót, potýkáme se s následky ruského embarga, na evropském trhu číhají s rostoucí produkcí na příležitost dravci, jako je Německo, Dánsko či Holandsko, a k tomu cena mléka stále týden co týden klesá. Celý článek

Tři mýty o mléce, na které byste měli zapomenout

Fenoménem dnešního světa jsou nápojové kartony. Nakupujeme v nich mléko, džusy i víno. Spotřebitel oceňuje jejich výtečné bariérové vlastnosti, technologii plnění, která umožňuje prodloužení trvanlivosti produktu a především nízkou hmotnost vlastního obalu. Celý článek

Češi jsou v konzumaci mléčných výrobků v porovnání se státy EU pozadu, a trend se mění jen pomalu. Přesto teď mají producenti důvod se radovat. Podle předběžných informací Českomoravského svazu mlékárenského za loňský rok se spotřeba zvýšila. Celý článek

Vše, co byste měli vědět o tvarohu

Tvaroh, potravina kterou jsme jedli od dětských let v podobě Pribináků. Babičky dělaly tvaroh s vyšlehaným žloutkem a trochou cukru a „voblizovali“ jsme se až za ušima. V poslední době se začalo říkat, že to není dobrá a zdravá potravina. Jak to tedy je?

Co je tvaroh?

Tvaroh je tradiční mléčný výrobek s velmi dlouhou historií. Má mléčně smetanovou chuť, bílou barvu a jemně krémovitou chuť anebo naopak hrudkovitou konzistenci. Vzniká vysrážením bílkoviny mléka pomocí kulturních mikroorganismů, popř. enzymů. Už z tohoto popisu je zřejmé, že se jedná o zcela přírodní potravinu.

Tři mýty o mléce, na které byste měli zapomenout

Jak se vyrábí tvaroh aneb malá lekce technologie

Abychom si vysvětlili, jak se tvaroh vyrábí, je potřeba zdůraznit, že u tvarohů rozlišujeme dvě jakési skupiny. V první skupině nalézáme tvarohy vyráběné pouze za účasti čistých mlékařských kultur. Ty typicky reprezentuje jako tvrdý tvaroh. Druhou skupinu reprezentují tvarohy s měkkou konzistencí, a různým obsahem tuku. 

Tvaroh měkký se vyrábí z pasterovaného mléka o různé tučnosti, které je po zahřátí na 18 až 22 °C sráženo smetanovým zákysem za přídavku malého množství syřidla a chloridu vápenatého.

Mléko se srazí za 18 až 20 hodin, sraženina se pokrájí a po odčerpání části syrovátky se tvaroh vypustí do čistých silonových pytlíků. Nejprve se nechá samovolně odkapat a pak se zalisuje do dosažené sušiny 25 %.

Po zchlazení na 8 až 10 °C se balí a expeduje.

Tvaroh tvrdý má vyšší podíl sušiny, je určen pro přímý konzum (na strouhání), nebo na výrobu tvarůžků.

Poznámka: Sýření není žádný chemický proces. Jde pouze a jen o působení enzymů. Klasicky se k tomuto účelu využívá enzym chymosin, nebo nově také pepsin. Ano, to je přesně ten enzym, který užíváte pro podporu trávení. Při srážení mléčné bílkoviny dochází k enzymatickému štěpení mléčné bílkoviny (co myslíte, že je hydrolýza).

Tři mýty o mléce, na které byste měli zapomenout

Je tedy zřejmé, že v případě tvarohu se jedná o velmi hodnotnou potravinu, která se ve vhodných úpravách a ve spojení s ostatními potravinovými ingrediencemi stává velmi zdravým pokrmem. Už teď by vám mělo být jasné, že pohled na tvaroh je velmi zkreslený. Zmiňme alepsoň několik někdy až úsměvných mýtů, které nám internet nabízí. Takže co je mýtus a co pravda? 

Mýtus: Tvaroh je zdrojem těžce stravitelného kaseinátu vápenatého.

Toto je buď nepochopení, nebo prostá neznalost. Kasein v tvarohu je ve formě micel. Na povrchu těchto micel jsou vázány ionty a jsou to ionty převážně vápenaté, které chrání vnitřní hydrofobní obsah (možná proto se někdo domnívá, že v tvarohu je kaseinát vápenatý).

Jenže kaseinát vápenatý vzniká pouze při neutralizaci kaseinu hydroxidem vápenatým. Z textu výše je zřejmé, že tvaroh je čistě přírodním produktem a neutralizace se nepoužívá. U žádného čerstvého mléčného produktu se hydroxid sodný ani vápenatý nepoužívá.

Čili nevznikají kaseináty.

Mýtus: Při výrobě tvarohu jsou poničeny veškeré biologické frakce.

Tento mýtus nejspíše vznikl v návaznosti na mýtus předchozí. Je to opět jen neznalost. Struktura původní suroviny se naruší při úpravě kaseinu za účasti chemických činidel při přípravě kaseinátů, nikoli při výrobě tvarohu. Jak jsme si vysvětlili výše, při výrobě tvarohu se tyto chemická činidla nepoužívají.

Mýtus: Tvaroh je těžce stravitelný.

Tento mýtus vznikl nejspíše proto, že „internetoví odborníci“ dali rovnítko mezi slovíčka pomalu a obtížně. Opak je ale pravdou. Tvaroh se tráví velmi snadno (pominu-li ty z vás, kteří mají alergii na mléčnou bílkovinu) a díky postupnému uvolňování aminokyselin, které umožňuje unikátní micelární struktura, hraje prim i ve využitelnosti bílkovin.

Navíc, jak jsme naznačili výše, bílkoviny tvarohu jsou částečně neštěpeny enzymy (pro zajímavost: prim ve využitelnosti hrají Olomoucké tvarůžky, které se také vyrábí z tvarohu), což opět zlepší stravitelnost.

Právě díky vynikající stravitelnosti a tomu, že má pozitivní vliv na trávicí trakt, najde uplatnění u šetřící diety při onemocnění žlučníku, střev a jater.

Fakt: Tvaroh má pozitivní vliv na střevní mikrobiom.

Ano. Tvarohem okyselujete obsah střev a tím ničíte hnilobné mikroby tvořící karcinogenní látky. Navíc při výrobě tvrdého tvarohu není použita termizace a tím je zachována prospěšná mikroflóra, která má velmi příznivý vliv na zdraví střev.

Budete mít zájem:  Znáte zelený jíl? Vytvořte si z něho skvělou pleťovou masku

Fakt: Tvaroh je zdrojem minerálních látek a vitamínů.

Většině z vás přijde na mysl především vápník. Ano, tvaroh je zdrojem vápníku. Nesmíme ale zapomenout na to, že je také zdrojem draslíku a často deficitního vitaminu B2-riboflavinu.

 Minerály se z tvarohu velmi dobře vstřebávají díky mléčnému cukru (laktóze), který se mění na kyselinu mléčnou. Ta zvyšuje vstřebávání jednak okyselením střevního obsahu a jednak vznikem lépe stravitelných sloučenin minerálů, například laktátu vápenatého.

Tyto sloučeniny zajistí velmi dobrou vstřebatelnost minerálů.

Fakt: Tvaroh je mimořádně universální potravina.

Tvaroh se výborně hodí do studené i teplé kuchyně – ani tepelnou úpravou neztrácí své skvělé nutriční hodnoty.

Je velmi univerzální – tvaroh vám zajistí nadýchanou chuť vašeho dezertu i bez přidaného tuku. Ve slané kuchyni může najít uplatnění při přípravě salátů, kde nahradí tučný balkánský sýr.

No a domácí chléb s pomazánkou z tvarohu, je prostě klasikou, která spolehlivě zažene chutě na různá CHEAT MEALS.

Co říci závěrem? Snad jen to, že po přečtení článku určitě pochopíte, že pokud na internetu nějaký „specialista“ tvrdí, že tvaroh zatěžuje trávení a za pár dní u něj na profilu uvidíte fotografie z jeho CHEAT DAY, je celkem evidentní, že jeho znalosti o výživě nebudou valné.

Pokud se totiž naučíte využívat kvalitních potravin, mezi které tvaroh rozhodně patří, žádné CHEAT DAYS potřebovat nebudete. Vaše tělo bude totiž zásobeno kvalitními živinami a ještě si pochutnáte. Uvědomte si, že základem každého dobře nastaveného výživového plánu je především pestrost a radost z jídla. Pokud vám tedy tvaroh chutná, dejte si ho. Jedná se totiž o tradiční a hodnotnou potravinu.

Pokud vám nechutná, tak se jistě nic nestane, pokud se mu vyhnete a nahradíte ho jinou, pro vás příjemnější potravinou.

Recept: Ovocné knedlíky z tvarohového těsta

Takže kdo si dá tvarohové knedlíky? Na těsto jsou třeba je 3 suroviny, které všichni 100% máte doma. Za půl hoďky můžete servírovat, určitě si knedlíky zamilujete tak, že se stanou součástí vašeho běžného jídelníčku.

Tři mýty o mléce, na které byste měli zapomenoutNejúčinější dieta. Co je nejdůležitějí při hubnutí?

Máte nějaký svůj výživový styl a tvrdě si stojíte za tím, že je to  ta nejlepší možnost , jak  shodit  přebytečná kila nebo  nabrat svalovou  hmotu a  žádná jiná neexistuje , ale každý jsme jiný a na každého působí něco jiného. Přesto mají ty nejúčinější redukční diety společné charakteristické znaky. Jaké to jsou? 

Tři mýty o mléce, na které byste měli zapomenoutPorovnání bezkalorických omáček a sirupů. Zero sirup. Který je nejlepší do diety? 

Zero sirup, zero calories, zero topping. Každý z nás má v okolí někoho, kdo si v těchto pochoutkách libuje a možná jste to i vy sami. Provedli jsme pro Vás odbornou analýzu, dobře prostě je to obyčejná porovnávačka těchto sirupů, abyste si mohli ujasnit a vybrat si, který pro Vás bude ten pravý. Jdeme na to!

Realita o kravském mléku

Tři mýty o mléce, na které byste měli zapomenout

Professor Jane Plant, PhD, CBE

„Proč věřím, že vzdávání se mléka je klíčem k poražení rakoviny prsu … „

Nemám jinou možnost, jen umřít nebo se pokusit najít pro sebe léčbu. Jsem vědkyně – opravdu existuje rozumné vysvětlení pro tuto krutou nemoc, která zastihne jednu z dvanácti žen v Anglii? Protrpěla jsem ztrátu prsu, a podstoupila radioterapii.

Procházela jsem bolestivou chemoterapií a byla pod drobnohledem některých z nejvýznamnějších specialistů naší země. Ale hluboko uvnitř jsem s jistotou cítila, že čelím smrti. Měla jsem milujícího manžela, překrásný dům a dvě malé děti, o které se bylo třeba postarat.

Zoufale jsem chtěla žít.

Naštěstí tato touha mě přivedla k odkrytí faktů, které byly v těch dobách známé jen hrstce vědců

Kdokoliv, kdo přišel do kontaktu s rakovinou prsu ví, že určité rizikové faktory – jako stárnutí, časné mateřství, pozdní začátek menopauzy a výskyt rakoviny prsu v rodině – jsou zcela mimo kontroly. Ale existuje mnoho rizikových faktorů, které jsme schopné jednoduše kontrolovat. Pokud tyto „kontrolovatelné“ rizikové faktory proměníme na jednoduché změny, které můžeme všichni udělat v našich každodenních životech, pomůžeme tím rakovině prsu předcházet nebo ji léčit. Můj odkaz zní, že dokonce i pokročilé stádium rakoviny se dá překonat, protože mně se to podařilo. Takový první záchytný bod k porozumění, co ve mně rakovinu podporovalo, mi dal můj manžel Petr, také vědec, který se vrátil ze služební cesty v Číně, zatímco já jsem byla napojena na léčbu chemoterapií. Přinesl s sebou pohlednice a dopisy, a také pár skvělých bylinných čípků, které po něm posílali moji přátelé a vědečtí kolegové z Číny. Čípky mi byly zaslány k léčbě rakoviny prsu. Navzdory hrůzné situaci jsme se oba dobře od srdce zasmáli a pamatuji si, že jsem říkala, že pokud toto je způsob léčby rakoviny prsu v Číně, tak se trochu divím, že Číňanky se nemoci úspěšně vyhýbají.

Tato slova se mi ozývaly v hlavě. Proč ženy v Číně nemají rakovinu prsu? Jednou jsem spolupracovala s čínskými kolegy na studii o souvislostech mezi chemickým složením půdy a nemocemi člověka a nějaké statistiky si z té doby pamatuji. Tato nemoc v celé zemi prakticky neexistovala.

Jen jedna z 10 000 žen v Číně na ni umírá, ve srovnání s tím hrozným číslem jedna z dvanácti v Británii a dokonce chmurnějším průměrem jedné ženy z 10 ve většině západních zemí, je to číslo téměř zanedbatelné.

Ne je to jen věc Číny, že je více venkovskou krajinou s menším množstvím městského znečištění.

Ve vysoce urbanizovaném Hong Kongu číslo narostlo na 34 z každých 10 000 žen. To však stále, ani zdaleka, nezbavuje západní země zahanbení. Japonská města Hirošima a Nagasaki mají podobné výsledky. A nezapomínejte, že obě města byla napadená jadernými zbraněmi, takže kromě běžné rakoviny založené na znečištění bychom očekávali přísun i nějakých případů založených na radiaci. Závěr, který můžeme z těchto statistik vyvodit, vámi svou přesvědčivostí otřese. Pokud by se žena ze Západu přestěhovala do průmyslové a ozářené Hiroshimy, snížila by riziko styku s rakovinou o polovinu. Je to evidentně absurdní. Mně se však zdá jasné, že nějaký životní faktor, který nesouvisí se znečištěním, urbanizací, životním prostředím vážně zvyšuje šance západních žen onemocnět na rakovinu prsu. Pak jsem zjistila, že cokoliv stojí za obrovskými rozdíly mezi čísly ve statistikách orientálních a západních zemí rozhodně nemá nic společného s genetikou. Vědecký výzkum dokazuje že Číňané nebo Japonci, kteří se přestěhovali na Západ, se za jednu nebo dvě generace přizpůsobili hostitelské komunitě, ve smyslu že jejich šance na onemocnění se zvýšili a stali se tedy totožnými s našimi. Stejná věc se stane, pokud orientálci začnou žít západním životem v Hong-Kongu. Ve skutečnosti slangový výraz pro rakovinu prsu v Číně se dá přeložit jako „nemoc bohatých žen“. Je to kvůli tomu, že v Číně jen ti zámožnější si mohou dovolit jíst takzvané 'Hong Kong food“ nebo hongkongské jídlo.

Číňané nazývají západní jídlo, zahrnujíc vše od zmrzliny a čokolády, přes špagety a sýr feta, jako Hong-Kong food, kvůli dostupnosti v bývalých britských koloniích a nedostatku v někdejším čínském kontinentu. Takže mi to dává perfektní smysl, že cokoliv co způsobilo mou rakovinu prsu a mělo šokující vysoký dopad na tuto zemi obecně, mělo téměř jistě něco do činění s naším životním stylem ,,na vyšší úrovni“.

  • Je tu však důležitý bod také pro muže. V mém výzkumu jsem sledovala stejně údaje vztahující se k rakovině prostaty které vedly k podobným závěrům

Podle výpočtů ze Světové zdravotnické organizace, počet mužů kteří čelí rakovině prostaty ve venkovské Číně je zanedbatelný, jen 0,5 z každých 100 000 mužů. Avšak v Anglii, Skotsku a Walesu jsou tato čísla 70násobně větší. Rovněž jako rakovina prsu, i tato nemoc postihuje většinou bohatší lidí střední třídy či vyšší socioekonomicky postavené skupiny, tedy ty, kteří si mohou dovolit jíst vydatné druhy jídel. Pamatuji si, že jsem řekla svému muži:,, No tak Petře, akorát si přišel z Číny. V čem je čínský způsob života tak odlišný? Proč i oni neonemocní na rakovinu prsu? „Rozhodli jsme se využít naši společnou vědeckou minulost a jít na to logicky. Ověřili jsme vědecké informace, které nás dovedly k tématu tuky ve stravě.

Výzkumy z osmdesátých let objevily, že pouze 14% kalorií v průměrné čínské stravě byly tuky, ve srovnání s téměř 36% v západní stravě.

Ale strava, na níž jsem žila roky před tím než jsem dostala rakovinu prsu, měla velmi malý obsah tuků a byla bohatá na vlákninu.

Kromě toho jako vědkyně vím, že tuk přijatý do těla dospělého člověka, na základě vyšetření, které byly dělány na velké skupině žen během 12 jejich let, neukazuje vzrůstající riziko rakoviny prsu.

Potom, jednoho dne, se stalo něco mimořádného. Petr a já jsme spolu pracovali více než 10 let, takže si nejsem jistá, kdo z nás první řekl: 

  1. ,,Číňané nejedí mléčné produkty“

Těžko se vysvětluje nevědci, to náhle mentální a emocionální nadšení, které cítíte když víte, že jste pronikli k podstatě věci. Je to jako kdybyste měli v hlavě hodně kousků skládačky, které se najednou během pár vteřin složí a vytvoří jasný obraz. Náhle jsem si vzpomněla jak množství Číňanů bylo fyzicky neschopných tolerovat mléko. Jako Číňané, se kterými jsem pracovala, vždy říkávali, že mléko je jen pro miminka a jako jeden z mých blízkých přátel, čínského původu, vždy zdvořile odmítl sýrový chod na společných večeřích. Nevím o žádném Číňanovi, žijícím tradičním čínským životem, který by někdy použil kravské nebo jiné mléčné výrobky na nakrmení svých dětí. Tradice povoluje kojení ale nikdy ne používání mléčných produktů. Kulturní Číňané považují naši zaujatost mléčnými výrobky za velmi zvláštní. Vzpomínám si na pobavení velké delegace čínských vědců, krátce po skončení kulturní revoluce v osmdesátých letech. Na radu od ministerstva zahraničních věcí jsme požádali dodavatele jídla o pořízení dezertu, který obsahoval hodně zmrzliny. Po zjištění co dezert obsahuje, všichni Číňané, včetně jejich překladatele slušně ale rozhodně jej odmítli jíst a my jsme nebyli schopni přesvědčit je v opak. V té době jsme byli všichni nadšení z porcí navíc. Mléko, jak jsem zjistila, je jedním z nejběžnějších případů stravenek alergií. Více než 70% světové populace není schopna vstřebat mléčný cukr, laktózu, což vede odborníky na stravu k přesvědčení, že je to přirozená těžkost u dospělých, ne nějaký druh obrany. Nicméně asi se nám však příroda snaží říct, že jíme nesprávný druh jídla. Než jsem měla rakovinu poprvé, jedla jsem hodně mléčných produktů jako například odtučněné mléko, sýry a jogurty s nízkým obsahem tuků. Používala jsem to jako hlavní zdroj bílkovin. Také jsem jedla mleté ​​maso, které jak si teď uvědomuji s největší pravděpodobností pocházelo z dojných krav.

Budete mít zájem:  Šťavnatá kuřecí prsa z grilu? Sous-vide zvládnete i doma

Za účelem zvládnutí chemoterapie, na kterou jsem byla nasazena při páté recidivě, jsem jedla BIO jogurty, abych pomohla mému trávicímu traktu k vyzdravění a zásobila střeva „dobrými“ bakteriemi. Nedávno jsem zjistila, že v roce 1989 jogurt měl na svědomí rakovinu vaječníků.

Doktor Harvardské university Daniel Cramer studoval stovky žen s rakovinou vaječníků a zaznamenal co běžně jedli. Kéž bych si byla vědoma jeho výsledků, v dobách kdy jejich objevil. Následujíc Petrovy a moje porozumění čínské stravě, jsem se okamžitě rozhodla vzdát se nejen jogurtů ale všech mléčných produktů.

Sýr, máslo, mléko a jogurt a cokoliv jiného co obsahovalo mléko směřovalo dolů dřezem do odpadu.

Je překvapující jako mnoho produktů, zahrnujíc instantní polévky, sušenky a koláčky, obsahuje zbytky mléka. Dokonce množství státem chráněných značek margarínů prodávaného jako sojového, slunečnicového nebo olivového oleje může obsahovat mléčné zbytky. Proto jsem se stala zapáleným čtenářem malých písmenek na etiketách.

Do této chvíle jsem vytrvale měřila velikost rakovinového nádoru a výsledky zapisovala do grafu. Navzdory všem povzbuzujícím komentářům a pozitivním zpětným vazbám lékařů a sestřiček mi moje neomylné zápisky řekli hořkou pravdu. Moje první chemoterapie neměla žádný efekt – nádor měl stále tu jistou velikost. Pak jsem vyřadila mléčné produkty. Během několika dní se nádor začal scvrkávat. Kolem dvou týdnů po mé druhé chemoterapii a týden po tom jak jsem se vzdala mléčných výrobků, hrudka v mém dekoltu začala svědit. Později se stávala jemnější a menší. Linie grafu, která dosud neukazovala žádnou změnu, najednou směřovala dolů jak se tumor stále zmenšoval.

A co je velmi podstatné, všimla jsem si že namísto exponenciálního klesání (ladná vlnka), jaké je pro rakovinu typické, zmenšování nádoru bylo zakresleno přímou linií vedoucí na spodek grafu, označujíc vyléčení, ne potlačení (nebo ústup) tumoru.

Jedno sobotní odpoledne, po přibližně šesti týdnech bez mléčných výrobků, jsem cvičila na hodině meditace, po které jsem si zkusila nahmatat něco co mělo zůstat z nádoru. Nemohla jsem to však najít. Ano, byla jsem dost zkušená v objevování rakovinových nádorů – všech pět jsem si našla sama. Sešla jsem schody a požádala manžela, ať zkusí nádor nahmatat. Nenašel po něm ani stopu. Následující čtvrtek jsem se měla sejít se specialistou na rakovinu v Charing Cross Hospital v Londýně. Celou mě prohlédl, hlavně můj dekolt, kde jsem měla mít nádor. Nejdříve byl vyveden z míry, no následně mi ohromeně říká:,, Nemůžu to najít. „Vyšlo najevo, že žádný z mých doktorů neočekával někoho mého typu a v mém stadiu rakoviny (která se zcela zřejmě rozšířila po celém lymfatickém systému), že přežije, natož, že bude překypovat zdravím. Můj specialista byl minimálně tak rozradostněný, jak jsem byla já. Když jsem s ním poprvé projednala své nápady, byl pochopitelně skeptický. Ale chápu, že dnes na svých hodinách používá grafy ukazující úmrtnost na rakovinu v Číně a doporučuje bezmléčnou stravu svým pacientům.

Nyní věřím, že souvislost mezi mléčnými výrobky a rakovinou prsu je velmi podobná s korelací mezi kouřením a rakovinou plic. Věřím, že identifikování tohoto spojení a následná dieta zaměřená na zachování zdraví mých prsů a hormonálního systému, mě vyléčili. 

  • Bylo pro mě těžké, stejně jako může být pro vás, akceptovat, že látka tak „přirozená“ jako mléko může mít takový zlověstný dopad na zdraví

Ale jsem žijícím důkazem, že takto to funguje a od zítra odkrývá tajemství tohoto revolučního objevu.

Výňatek z Your Life in Your Hands (Tvůj život je ve tvých rukou), Professor Jane Plant

Originál: www.cancersupportinternational.com/janeplant.com

Ještě jednou

Kasein a rakovina

Doktor Campbell objevil, že rakovina se může zapnout a vypnout změnou obsahu bílkovin v potravě. Můžeme vlastně zapnout a vypnout rakovinu buď přidáním bílkovin nebo jejich odebráním. Také bylo objeveno, žekasein (sýrovina), nejčastější bílkovina v mléčných výrobcích byla největší podporovatel rakoviny ze všech.

Naopak když byla zvířata krmena 20% rostlinných bílkovin, tak u žádného se rakovina nevyvinula navzdory přítomnosti karcinogenu. Rakovina byla spuštěna jen v souvislosti s živočišnou bílkovinou, přičemž v dalším experimentu se zjistilo, že bez ohledu na to kolik karcinogenů vstoupí do těla. Rozvoj rakoviny byl naprosto závislý na množství konzumované živočišné bílkoviny.

Jinými slovy konzumace živočišných proteinů nás dělá více náchylnými k rakovině.

Více zde:

  • Film – Léčba rakoviny zevnitř

Výhody kojení: fakta a mýty

Tři mýty o mléce, na které byste měli zapomenout

Jistě jste slyšeli, že kojení je ideální volbou pro výživu vašeho dítěte. Ve skutečnosti jste možná slyšeli tolik, že se začínáte ptát, zda nejsou tyto výhody příliš dobré na to, aby byly pravdivé. Co může kojení nabídnout vašemu dítěti? Máme pro vás vědecky podložené odpovědi.Dokonalá potrava: FaktNěkteří z rodičů nekojí, protože si myslí, že mateřské mléko je něco navíc, něco jako lék. Vy kojíte, protože si myslíte, že mateřské mléko je potrava, a nejen to, ale nejlepší možné jídlo pro vašeho novorozence.

A jak je to doopravdy?  Toto tvrzení je vědecký podložený fakt! Mateřské mléko je jedinečně vhodné pro děti1. Má ideální rovnováhu tekutin, tuků, bílkovin, cukrů a kompletní sady vitamínů a minerálů, které dítě potřebuje.

A co víc, zatímco každá lahvička s umělou výživou stále je stejná, mateřské mléko se v průběhu času a dokonce i během dne mění, aby se přizpůsobilo vašemu rostoucímu dítěti.

Velké zdravotnické organizace na celém světě doporučují výhradní kojení po dobu prvních 6 měsíců života.

Protilátky proti nemocem: FaktVe vyspělých zemích jsou umělá mléka téměř stejně bezpečná a výživná jako mateřské mléko, i když jediné co můžete přizpůsobit svému dítěti je jeho množství, neboť umělé mlého nepřizpůsobuje živiny vašemu dítěti. Jedna věc, kterou žádné umělé mléko nemůže nabídnout, je dodatečný přísun protilátek.

Vaše mateřské mléko je plné protilátek2 bojujících proti chorobám, včetně některých typů, které si vaše dítě po narození nedokáže samo snadno vytvořit.

Vědci zachytili úžasné záběry bakterií zabíjených mateřským mlékem v laboratorní Petriho misce3,4! To vysvětluje, proč se musí po krmení nespotřebované umělé mléko vyhodit, ale zbylé nebo odsáté mateřské mléko můžete uložit bez jakékoliv sterilizace do chladničky na několik hodin.

Snížené ušní infekce: Možná skutečnost, není ověřeno.Vědci již léta zkoumají možnou souvislost mezi kojením a sníženou mírou infekce uší. Analýza více než 20 recenzí a článků zjistila, že plné kojení do šesti měsíců vykazuje známky sniženého rizika infekce uší během prvních 6 let života.

Proč jen „vykazuje známky“, když se tolik článků zaměřilo na tuto otázku? Neexistují žádné randomizované, kontrolované studie (zlatý standard pro vědecký výzkum) a různí autoři se lišili v tom, jak měřili výsledky.

Několik studií naznačuje, že kojení chrání před infekcí uší, ale lékařská komunita celkově potřebuje více důkazů, aby si byla zcela jistá.

Nižší míry jiných infekcí: FaktVýzkum některých jiných typů infekcí ukazuje jasnější výsledky než ušní infekce. Studie 15 809 dětí zjistila5, že kojenci, kteří byli výhradně kojeni po dobu nejméně 4 měsíců, měli signifikantně nižší míru infekce dýchacích cest a také meně průjmů. Další výzkum6 rovněž podporuje myšlenku, že kojení chrání děti před infekcí.

Protilátky v mateřském mléce pomáhají zvýšit sílu imunitního systému vašeho dítěte. Můžete kojit, i když jste nemocní. Ve skutečnosti byste pravděpodobně měli kojit! Jakákoli infekce, kterou jste chytili, byla přítomna ve vašem těle a mléku, dříve než se projevily příznaky. Kojení předává vaše vytvořené protilátky vašemu dítěti, aby odolalo infekci.

Prevence proti astmatu: mýtusKdyž čtete online o výhodách kojení, snadno zjistíte, proč je mnoho rodičů a laktačních poradců tak nadšeno! Může to vypadat, jako by existovala studie spojující kojení s téměř jakýmkoli pozitivním výsledkem, jaký si lze představit.

Vyšší IQ, nižší astma, lépe přizpůsobené děti, a mnoho dalšího. Bohužel ne všechno, co čtete online, bývá pravda, nebo někdy jsou výsledky komplikovanější, než se zdá.

Budete mít zájem:  Jaké Léky Jsou Na Předpis?

(Například v případě IQ kojí maminky s vyšším IQ také častěji, takže je těžké říci, zda si kojenci berou své chytrosti z mléka nebo dědí IQ od svých rodičů.)

Prevence astmatu je další výhodou, která nevydrží podrobnější zkoumání. Článek, který přezkoumává 89 studií, našel některé důkazy spojující nižší výskyt astmatu s kojením, ale zdůraznil, že tyto studie byly nízké kvality. Celkově se autorům nepodařilo potvrdit toto tvrzení.

Literatura:

1) Human Milk Composition: Nutrients and Bioactive Factors, Olivia Ballard, JD, PhD (candidate) and Ardythe L. Morrow, PhD, MSc, Pediatr Clin North Am. 2013 Feb; 60(1): 49–74. 2) Immunology of breast milk, Patricia Palmeira, Magda Carneiro-Sampaio, Rev. Assoc. Med. Bras. vol.62 no.6 São Paulo Sept.

2016 3) Breast milk protective against bacterial infections, Dr.

Ananya Mandal, MD, News Medical Life Science, Aug 21 2017 4) Sugars in human mother’s milk are non-toxic antibacterial agents, David Salisbury, Vanderbild University, Aug 20 2017 5) Exclusive breastfeeding duration and infant infection, M A Quigley, C Carson, A Sacker & Y Kelly, European Journal of Clinical Nutrition volume 70, pages1420–1427(2016)

6) Breastfeeding in the 21st century: epidemiology, mechanisms, and lifelong effect, Prof Cesar G Victora MD, Rajiv Bahl MD, Prof Aluísio J D Barros MD, Giovanny V A França PhD, Prof Susan Horton PhD, Julia Krasevec MSc, et al., The Lancet, Volume 387, ISSUE 10017, P475-490, January 30, 2016

Civilizační nemoci: 7 mýtů, kterým byste měla přestat okamžitě věřit!

Kardiovaskulární onemocnění jsou v ČR nejčastější příčinou úmrtí. Souvisí to také s nejrůznějšími mýty, jimž mnoho lidí věří a řídí se jimi.

Mýtus 1: Nejlepší formou hubnutí je jíst pravidelně každé dvě hodiny

NE! Rozložení stravy a její skladba mají odpovídat celkovému energetickému výdeji.

Mýtus 2: Obézní lidé by měli zapomenout na výtah a chodit pěšky

NE! Představuje to zátěž pro klouby, které jsou už tak vyšší tělesnou hmotností namáhané.Také pro kardiovaskulární systém, který je u tlouštíků více namáhaný, to není dobrý způsob pohybu. Fyzická aktivita je samozřejmě nezbytná, ale musí se najít vhodná forma.

Mýtus 3: Pacienti s osteoporózou by neměli cvičit, protože to zvyšuje riziko zlomenin

NE! Pravidelná pohybová aktivita (vhodně volená) je nutná. Zlepší rovnováhu a posílí svalstvo, což nebezpečí pádů snižuje. Kromě toho se pohybem kostní buňky stimulují k tvorbě nové kostní hmoty. Je však potřeba poradit se s odborníkem, jakému cvičení se věnovat (dobrá je chůze, plavání, jóga aj.).

Mýtus 4: Léčení cukrovky je pouze v rukou lékaře, nemocný se na něm nijak podílet nemusí

NE! Diabetes II. typu předpokládá spolupráci pacienta. Měl by si uvědomovat svou nemoc, dodržovat režimová opatření a užívat léky. Kromě toho si musí kontrolovat glykemii a na základě naměřené hodnoty případně upravit dietu, léky i pohyb.

Mýtus 5:  Když se hladina cholesterolu a hodnota krevního tlaku srovnají, je správné vysadit léky

NE! Pokud lékař rozhodne o nutnosti brát farmaka na snížení cholesterolu a tlaku, pacient je bude zřejmě muset užívat po zbytek života. Jestliže se hodnoty srovnají, je to kladný výsledek terapie, ale léky musíte brát i nadále, jinak hrozí závažné onemocnění.

Mýtus 6: Po prodělaném infarktu je nutné tělo šetřit a vyhnout se fyzické námaze.

NE! Pravidelná pohybová aktivita je důležitá (její míru a formu doporučí lékař), jinak hrozí další srdečně-cévní příhoda. Ani sexu se není třeba vyhýbat – je jednak vhodným „tělocvikem“, jednak dodá psychickou pohodu a odbourává stres.

Mýtus 7:  Provádět resuscitaci člověka stiženého infarktem smí pouze odborník, laik by mohl ublížit

NE! Pokud někdo zkolabuje, nedýchá a přestane mu pracovat srdce, potřebuje okamžitě pomoc. Proto není možné čekat až na příjezd záchranky. Masáž srdce a umělé dýchání dokáže provést i laik, je to snazší, než si myslíte. Neváhejte a jednejte!

Zdravá strava a kojící maminky / Rozhovory, články

Když kojíte, dostává od vás miminko všechny důležité živiny. Je tedy důležité mít zažité dobré stravovací návyky. Důležitým faktem je to, že strava by vám měla dodat o něco více energie než obvykle. Potřeba příjmu energie je pro plně kojící ženu v prvních čtyřech měsících vyšší o 400-500 kcal/den.

Dále se potřeba energie snižuje, závisí to i na množství produkovaného mléka. Příjem bílkovin by měl být  u těhotných i kojících žen přibližně 80g/den, tzn. cca o 15 g více než v době před otěhotněním.

Lehce vyšší by měl být i příjem tuků (cca 75g/den), který by v době laktace měl tvořit cca 30-35 % energetického příjmu.

{{:pr:}}

Co nejíst, když kojíte?

Některé potraviny mají nadýmavý efekt, který může působit nejen na vás, ale prostřednictvím vašeho mléka i dítě.

Ovšem rozhodně se těchto potravin vůbec nevzdávejte, protože není nikdy jisté, zda bude některá z nich vadit i vašemu dítěti. Sledujte reakce vašeho miminka.

Jestliže ho po kojení bolí bříško, budete muset na nějakou dobu na příslušnou potravinu zapomenout. Obecně se dá říci, že potraviny, které nadýmají vás, by mohly nadýmat i vaše dítě.

Mezi tyto potraviny patří:

  • čerstvé a bílé pečivo
  • luštěniny
  • špalda
  • některá zelenina (kapusta, květák, cibule, česnek, pórek, paprika, brokolice, hrášek, kukuřice)
  • potraviny z kynutých těst

Na pozoru byste se měla mít také u potravin, které mohou vyvolat alergii. U miminka pak mohou alergii vyvolat citrusové plody a exotické ovoce, ale též cizokrajné ořechy. Zejména v začátcích kojení buďte s těmito potravinami opatrná. Stejně tak je lepší zpočátku vynechat jahody, rajčata a příliš ostré koření.

Velmi dobré je méně kyselé ovoce (banán při kojení, jablka, jablka, hrušky, meruňky a švestky, meloun), ze zeleniny mrkev, celer, petržel, řepa, chřest, špenát, event. cuketa.

Mýty o stravování kojících žen

Kvalitní strava kojící maminky je velmi důležitá. Stravování kojících žen však bývá opředeno mnoha mýty:

Jíst za dva při tvorbě mateřského mléka rozhodně nepomáhá! Důležitá je pestrá strava v menších porcích a v pravidelných intervalech častěji. Najíst se v klidu a nedoplňovat energii sladkostmi, pečivem a slazenými nápoji. 

  • Perlivá minerální voda způsobuje nadýmání bříška miminka.

Mateřské mléko se tvoří z krve. Bublinky z minerální vody se do krve nedostávají, proto něco takového jako perlivé mléko rozhodně naše děťátko neochutná.

  • Když kojíte, musíte pít hodně mléka!

Laktace je ovlivněná zejména hormonální činností a stimulací bradavek při sání. Množství mléka se tvoří podle toho, kolik dítě vypije a potřebuje, ne podle toho, kolik toho sníme nebo vypijeme my.

A ani kravské mléko nemá zázračnější moc než samotné tělo matky a příroda.

Na druhé straně právě nadbytek konzumace kravského mléka se spojuje s nejčastějšími alergickými reakcemi miminek od bolení bříška po kožní problémy, takže bychom to s pitím kakaa, jedením műsli nebo jogurtů neměli přehánět.

  • Když kojíte, neměla byste jíst čokoládu

Mezi výčet toho, co nejíst při kojení, někteří řadí i čokoládu. Obsahuje theobromin a kofein, které mají budicí účinky, a navíc může způsobovat zácpu. Rozhodně ale není pravda, že nutně musí mít miminko po jedné kostičce čokolády bolení bříška po celý den. Někteří zmiňují i možné alergické reakce.

Zejména u alergií v rodině by se v souvislosti s čokoládou mohl objevit nebo zhoršit ekzém. To ale není nezbytné pravidlo. Jestliže si bez čokolády nemůžete život představit, určitě ji vyzkoušejte. Když vypozorujete, že vašemu miminku nedělá dobře, jednoduše ji na nějaký čas vynecháte.

Jinak není žádný důvod, proč si jí nedat.

  • Je nutné se vyhnout alkoholu a kávě

Častokrát uslyšíte, že pivo zvyšuje tvorbu mléka, ale tato skutečnost není nikterak ověřená, a proto ji berte s rezervou. Jestliže však jednou za čas skleničce neodoláte, dejte si ji až těsně po kojení a na další počkejte alespoň dvě nebo tři hodiny. Ani kávu si nemusíte úplně odpírat, ale rozhodně ji omezte.

Hubnutí při kojení

Při drastickém hubnutí se veškeré škodliviny spolu s tuky vyplavují z těla a dostávají se i do mléka. Příliš mnoho cvičení zase do mateřského mléka vypouští kyselinu mléčnou, která ovlivňuje i chuť mléka. Dítě pak může kojení odmítat. Do své váhy se vracejte pomalu a hlavně díky rozumnému a zdravému stravování a pohybu přizpůsobenému svému tělu a možnostem.

Pokud kojíte, neměla byste zapomínat na tato obecná doporučení:

  • dbejte na dostatečný pitný režim – vhodné jsou bylinkové čaje z fenyklu a kmínu
  • pozor na dostatek bílkovin – bílkoviny jsou velmi důležité pro rozvoj a růst dítěte. Najdete je v mase, rybách, tvrdých sýrech a ostatních mléčných výrobcích, luštěninách a vejcích 
  • nezapomínejte na polynenasycené kyseliny – jsou velmi důležité. Zejména kyseliny AA (omega-6) a DHA (omega-3). Ty se nacházejí v mateřském mléce a mají vliv na zdravý rozvoj mozku, zraku a nervového systému dítěte. Pokud se během kojení zaměříte na potraviny s obsahem těchto kyselin, můžete svému dítěti jedině prospět. Nejvíce těchto kyselin naleznete v rybách a mase. Výtečnými zdroji je makrela, sardinka, tuňák či losos. 
  • železo – je důležité pro tvorbu červených krvinek a nejlépe se vstřebává z masa, vnitřností, dále z mléčných výrobků a vajec,
  • jód – stopový prvek, který je velmi důležitý pro správnou funkci štítné žlázy, růst dítěte a psychomotorický vývoj. Jód se nachází hlavně v mořských rybách, mořských řasách a v některých minerálních vodách. Organismus kojící ženy potřebuje tohoto prvku více a je vhodné ho doplnit,
  • vitamin D – k normální funkci imunitního systému, přispívá k normální hladině vápníku v krvi a tedy zdravý vývoj kostí a zubů, zdroje: mléko a mléčné výrobky, ryby, vejce
  • vápník – dostatek mléčných výrobků, nebo také ryby s kostmi

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector