Transplantace stolice: Problém je sehnat dárce

Proalergiky.cz Diskuzní fórum Diskuze: Domácí transplantace stolice

Slyšeli jste už někdo o domácí transplantaci stolice v léčbě alergií a atopického ekzému? Kamarádka měla alergii na pyl, prach, taky potravinovou alergii na laktózu a k tomu atopický ekzém. Podstoupila v domácích podmínkách transplantaci stolice a vyléčila se, všechny její problémy zmizely. Dárkyní byla její kamarádka a proces opakovala jen třikrát, to stačilo k úplnému uzdravení. Má tady někdo taky tuhle zkušenost? Dost mě to zaujalo.

RE: Domácí transplantace stolice
Sháním dárce nebo dárkyni na velkoobjemovou transplantaci bez filtrace mikroflóry.

Na soukromých klinikách většinou tu mikroflóru filtrují a nebo dávají malý objem, což je všechno špatně. Moje podmínky tedy jsou, bezlepková dieta u dárkyně, nefiltrovaná mikroflóra ve větším objemu, současně podání mikroflóry kapslemi.

Při splnění těchto podmínek nabízím jakoukoliv částku, kterou si řeknete. Odpovězte do soukromé zprávy

Reagovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

RE: Domácí transplantace stolice
Dobrý den, alergolog mi doporučil na léčbu všech mých alergií transplantaci střevního mikrobiomu, ale současně mě upozornil, že to musí být velkoobjemová transplantace a musí se při ní zaplnit celé moje tlusté střevo, takže aspoň 2 liry.

Ptala jsem se v soukromém zařízení v Bratislavě, ale odpověděli, že dávají zhruba jen 4 decilitry, což je pro léčbu alergií nedostatečné.

Nevíte náhodou někdo o jiném zařízení, kde bych dostala velký objem mikroflóry? Případně uvažuji o domácí transplantaci, takže kdyby někdo věděl o zdravé dárkyni, dejte prosím kontakt. Moc děkuji.

Reagovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

RE: Domácí transplantace stolice
Pro: LilianaJá jsem transplantaci střevní mikroflóry vyzkouela před šesti týdny, dárcem mi byl můj manžel.

Hodně se mi zlepšil ekzém, je o 90 procent lepší, a to jsem zkoušela párkrát sníst i kousek tvrdého sýra a na kůže se to neprojevilo, přitom mám od dětství problém s kaseinem. Vypadá to, že moje alergie na kasein je tady taky slabší.

Hodlám transplantaci střevní mikroflóry opakovat každé dva měsíce až do úplného zmizení ekzému. Myslím, že když byly tak dobré výsledky po prvním přenosu mikroflóry, tak po pár opakováních budu mít stoprocentní výsledky.

Určitě to můžu doporučil, pokud máte zdravého partnera a mezi kamarádkami máte nějakou zdravotní sestřičku, tak za pokus nic nedáte, a je to léčba úplně zadarmo! Já jsem moc ráda, že jsem do toho šla.

Reagovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

RE: Domácí transplantace stolice
Ahoj lidi, je tady někdo, kdo už tu transplantaci zkusil? Já o ní vážně uvažuji, dokonce jsem si sehnala i dárkyni. Ráda bych však získala od někoho konkrétní a reálné zkušenosti.

Reagovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

RE: Domácí transplantace stolice
Hodně s touto léčbou experimentují pacienti v Americe, tam je to dost populární. A podle toho, jak si to všichni víceméně pochvalují, tak to asi funguje.

Kdo umí dobře anglicky, může si vyhledat spoutu informací o úspěšnosti této léčby. Já sama bych to klidně vyzkoušela, ale nemám k dispozici žádnou zdravou dárkyni, která nevíc nebere ani HA.

Těžko někoho takového najít.

Reagovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

RE: Domácí transplantace stolice
Transplantace střevní mikroflóry je zřejmě dost dobrá metoda proti alergiím, jeden můj dobrý známý se tak taky vyléčil. Ale nepodstoupil to doma, ale na nějaké klinice v Bratislavě za zhruba 140 000 Kč. On je ale bohatý a tak si to může dovolit a je moc rád, že se alergií takto zbavil.

Reagovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

Příspěvky mohou vkládat pouze přihlášení uživatelé. Přihlásit se.

Transplantace stolice: Problém je sehnat dárce

Transplantace stolice: Problém je sehnat dárce

Lidská stolice jako lék

Transplantace stolice: Problém je sehnat dárce
Ilustrační foto

Díky úžasným pokrokům ve vědě a medicíně jsou dnes lékaři schopni transplantovat leccos – kosti, šlachy, kůži nebo dokonce celé orgány, např. dělohu, játra či srdce. O tzv. fekální transplantaci, tedy vpravení cizí stolice do těla příjemce, většina laiků však dosud neslyšela. Proto možná někteří mrknou do kalendáře, jestli se náhodou v rámci epidemiologických opatření nemění dnešní listopadové datum na prvního dubna. Nikoli, nejedná se o aprílový žert, nýbrž  o podložená biomedicínská fakta. Nemusíte se však obávat, že při příští návštěvě lékaře dostanete lékovku s nápisem „Stolice homo sapiens“ s instrukcí 3 x denně po jídle. Nyní však lehkovážný tón stranou. Kdy a komu může střevní transplantace pomoci?

Zdraví sídlí ve střevě

Lidské střevo sehrává velmi důležitou úlohu ve fungování našeho zdraví, a to jak fyzického, tak psychického. Jak jsme již psali dříve, střeva jsou osídlena biliony mikroorganismů (např.

bakteriemi), a to jak užitečnými, tak škodlivými. V ideálním případě zde panuje rovnováha. Nebezpečné mikroorganismy jsou potlačeny a přátelské mikroorganismy naše tělo chrání.

V takovém případě můžete být teoretickým adeptem na dárcovství stolice.

Pro koho je léčba vhodná

Střevní neboli fekální transplantace, někdy také označována jako fekální bakteriální terapie, se prozatím v ČR provádí oficiálně u jediného onemocnění, a to závažné klostridiové střevní infekce (její bakterie je velmi odolná), která působí úporné zažívací problémy a průjmy.

Pokud selže klasická léčba antibiotiky a infekce se vrací, pak je možno přistoupit k této terapii. Jejím cílem je obnovit osídlení střeva žádoucími mikroorganismy, a to jak z hlediska jejich celkového počtu, tak rozmanitosti potřebných druhů.

Využití této terapie dosahuje velmi slibných výsledků také při léčbě dalších onemocnění jako jsou např. Crohnova choroba (zánětlivé autoimunitní onemocnění doprovázené průjmy a hubnutím) a ulcerózní kolitida (záněty a vředy postihující střevní sliznici opět doprovázené průjmy).

Nicméně léčba těchto onemocnění je u nás prozatím možná pouze v rámci klinických studií, protože získané výsledky čeká ještě dlouhá cesta ověřování.

Sehnat dárce je u nás obtížné

Na jedné straně je dárce a na druhé příjemce. Sehnat vhodného dárce není  jednoduché, protože u nás, na rozdíl od zahraničí,  neprobíhají hromadné nábory. Navíc se jedná o poměrně choulostivé téma.

Většinou se dárcem stává příbuzný nebo známý nemocného. Ten musí splňovat přísná kritéria – musí být zcela zdráv (testy na COVID, HIV, salmonelózu atd.

), vést zdravý životní styl a absolvovat celou řadu potřebných vyšetření.

Aplikace je možná spodem nebo vrchem

A co čeká příjemce? Ten obdrží od dárce homogenizovanou  (homogenizace = původní různorodá směs se promíchá tak, že se z ní stane stejnorodá látka) stolici aplikací do střev pomocí sondy (hadičky) buď análním otvorem nebo ústy či nosem. Výkon probíhá zpravidla ambulantně. Pozitivní účinek  se u převážné části pacientů údajně dostaví do 2 dnů, kdy začne odeznívat zánět – klesá teplota, snižuje se schvácenost a vrací se chuť k jídlu.

Budete mít zájem:  Léky Na Ředění Krve Stacyl?

Co obsahuje blahodárná směs

Nálev zpravidla obsahuje minimálně 50 g stolice homogenizované solným roztokem a naředěné na cca 300 ml.

Možná rizika

Tato léčba probíhá nejen u nás, ale také v zahraničí již roky, nepatří však ke standardně poskytovaným zdravotnickým službám. Na specializovaná pracoviště narazíte spíše ojediněle. Výsledky jsou velmi slibné.

Nicméně i zde se mohou vyskytovat určitá rizika. Americký  Úřad pro kontrolu potravin a léčiv poukazuje např. na riziko přenosu vysoce odolných bakterií z dárce na příjemce, které mohou působit i život ohrožující infekce.

V Novém Jičíně začali léčit metodou fekální bakterioterapie

Clostridium difficile. Tento těžko vyslovitelný název v medicínském jazyce pojmenovává zákeřnou bakterii, která působí vážné zánětlivé onemocnění střev. Pětašedesátileté pacientce novojičínské nemocnice se nebezpečná klostridiová infekce opakovala a při druhém návratu střevní choroby byla dokonce v ohrožení života.

Protože nepomohla ani speciální zahraniční antibiotika, přistoupili lékaři k této zvláštní metodě transplantaci stolice. A úspěšně!

Léky pacientce nepomohly

Nemoc se u ženy projevovala průjmy, velkými bolestmi břicha, vysokými teplotami a celkovým selháváním vitálních funkcí, vyžadujícím intenzivní péči. „Při této infekci bývá postiženo tlusté a někdy i tenké střevo, těžce však strádá celý organismus,“ vysvětluje primář interního oddělení Roman Černohorský.

Nejrůznější, a zároveň i nejsilnější medikamenty u pacientky nezabraly a její stav se stále zhoršoval. Proto přišlo jasné rozhodnutí: zahájíme fekální bakterioterapii. „Museli jsme sehnat příbuzného, který byl vyšetřen, aby neměl nějakou infekční nemoc, a poté jsme pacientce dvakrát aplikovali jeho stolici.

Od té doby je už rok bez zánětu střev,“ pokračuje primář Černohorský.

Během posledních dvanácti měsíců aplikovali novojičínští lékaři stejnou metodu i u dalších pěti pacientů a ve sto procentech případů byli úspěšní. „U žádného z nich nedošlo k dalšímu relapsu (návratu, pozn. red.) této choroby,“ potvrdil dobré výsledky primář.

Transplantovaná stolice nemusí pocházet pouze od příbuzného nemocného, primární je, aby nebyla narušena antibiotiky.

Jak netradiční metoda probíhá, popsal dále Roman Černohorský: „Stolice od dárce se rozpustí v solném roztoku, odfiltrují se pevné části a roztok se sondou zavede do tlustého nebo tenkého střeva. Účelem je rozmnožení zdravých bakterií a prevence dalších relapsů choroby,“ říká primář s tím, že tato terapie je až překvapivě účinná.

„U našich pacientů s úporně se vracející infekcí nedošlo již po této proceduře k dalším atakám choroby.“

Přestože tato „fekální“ metoda nepatří zdaleka mezi běžné, poprvé ji použili lékařští specialisté k léčbě již před téměř padesáti lety, přesně v roce 1958, na Lékařské fakultě Coloradské univerzity v Denveru. Těžkými průjmy bez odezvy na klasické terapie tehdy trpěli čtyři pacienti. Všichni se zotavili do 48 hodin od přijetí cizí stolice.

„Nejen mezi obyčejnými lidmi, ale ani mezi lékaři nepatří tato metoda mezi vyhledávané, protože představa přijetí cizí stolice se mnoha lidem nezamlouvá. Proto je důležitá správná komunikace s pacientem i jeho rodinnými příslušníky,“ dodává Hana Szotkowská, mluvčí zdravotnického holdingu Agel, který provozuje Nemocnici Nový Jičín.

Hledají se super-dárci stolice. Při transplantaci jsou až dvakrát úspěšnější

Claudia Campenellová je jednatřicetiletá zaměstnankyně jedné anglické univerzity – a ve svém volném čase je dárkyní výkalů. „Někteří mí přátelé si myslí, že je to trošku divné, ale mě to netrápí,“ uvedla pro britskou televizi BBC. „Darování je velmi snadné, já ráda pomáhám vědeckému výzkumu. A tak jsem se ráda zapojila.“

Její výkaly, které jsou plné „hodných“ bakterií, pak budou transplantovány do střev nemocných lidí, kteří mají málo střevní mikroflóry, nebo ji mají nekvalitní.

Ideální dárce

Claudia Campenellová zřejmě patří mezi takzvané „super-dárce“ – tedy lidi, jejichž stolice obsahuje ideální kombinaci bakterií, které pomáhají s léčbou střevních zdravotních problémů.

Tomuto tématu se věnuje molekulární biolog Justin O'Sullivan, který pracuje na univerzitě v Aucklandu. Nedávno publikoval rozsáhlou práci, v níž popisuje, jak fascinující téma to je – a jak moc může tento druh transplantace pomoci nemocným. Podle jeho výzkumu je střevní mikrobiom pro každého člověka jedinečný – je stejně unikátní jako třeba otisky prstů.

Svět mikrobiomu

Názor, že lidé jsou chodící zoologické zahrady, by ještě před necelými deseti lety většina vědců považovala za poněkud přehnaný. Od té doby ale nastala změna, a fakt, že na každou lidskou buňku v těle připadá až 10 buněk jiných organismů, začíná být součástí učebnic.

Většina těchto buněk se nachází v našem tlustém střevě, které je považováno za nesmírně složitý ekosystém s biliony virů, bakterií, archeí a eukaryot (mezi ně patří prvoci, helminti a mikroskopické houby). Pro jejich označení se používá souhrnný pojem mikrobiom. Ten ale zahrnuje pouze bakteriální složku, která je doposud nejvíce prostudovaná a zdá se velmi důležitá.

Navíc tyto bakterie tvoří ekosystém, v němž reagují nejen mezi sebou navzájem, ale velmi důležitým aspektem jsou i vzájemná působení s hostitelským organismem, především jeho imunitním systémem.

Fakta

  • Fekální bakterioterapie („transplantace stolice“) je založena na poznatku, že stolice zdravého jedince je až z 80 % tvořena intestinální mikroflórou. Poprvé byla popsána již v roce 1958 a od začátku tohoto tisíciletí zažívá renesanci. Před fekální bakterioterapií jsou pacienti léčeni 10–14 dní vankomycinem. Homogenizovaná stolice zdravého dárce je potom podána jednorázově sondou přes nos do střev (tzv. nasojejunální sonda), čímž je snížen negativní vliv kyselé žaludeční šťávy na přežití mikrobů. Úspěšnost této terapie je udávána různými autory ve více než 80 % případů. Alternativně je možné podat dárcovskou stolici rektální cestou, buď vysokým klysmatem nebo s pomocí endoskopu.
  • (www.infekce.cz)

Současné studium mnoha organismů střevního ekosystému, zejména bakteriálních komunit, ukazuje, že právě ty zastávají významnou roli v mnoha aspektech lidského zdraví, která byla donedávna přehlížena.

Budete mít zájem:  Máte dostatek kyseliny listové?

Tyto střevní organismy se považují za tzv. „staré přátele“, kteří osidlovali trávicí trakt člověka od samého počátku jeho evoluce, a zejména během první epidemiologické transmise (neolitické revoluce), kdy lidé změnili způsob života na usedlejší, začali se věnovat zemědělství a domestikaci zvířat.

Mnozí z těchto „starých přátel“ si vyvinuli s lidským organismem blízký, možná lze říci až symbiotický vztah, a začali ovlivňovat především náš imunitní systém, zvláště jeho vývoj v dětském věku a imunoregulaci v dospělosti. Jen bakterií v lidském mikrobiomu je 1014, celý váží asi půl kilogramu.

Kde se skrývají super-dárci?

Transplantace stolice je sice zatím ještě novým oborem, ale už nyní se ví, že není dárce jako dárce. Doktor O'Sullivan tvrdí, že pokud se použije stolice od „super-dárců“, pak je úspěšnost léčby až dvojnásobně vyšší než u normálních dárců.

„Doufáme, že když objevíme, jak se to děje, budeme moci vylepšit úspěšnost transplantace stolice a možná i začít je zkoušet u chorob, které bývají s mikrobiomem spojované – jako je třeba Alzheimerova nemoc, skleróza nebo astma,“ uvedl vědec v rozhovoru pro svou domovskou univerzitu.

Problém je, že vědci zatím neví, jak takové super-dárce najít. Nerozumí totiž zatím tomu, jak vlastně takový člověk vypadá a díky čemu je právě jeho stolice výjimečná. Například Claudia Campenellová, o níž píšeme v úvodu článku, věří, že její stolice je výjimečná díky tomu, že je vegetariánkou.

Vědcům se to nepodařilo prokázat ani vyvrátit, zatím totiž neproběhly specializované studie, které by se tomuto náročnému úkolu věnovaly – mikrobiom totiž obsahuje desetitisíce druhů organismů a najít souvislost mezi některými z nich a zlepšením zdravotního stavu po transplantaci je jako pátrání po jehle v kupce sena.

Transplantace v Česku: Nejčastější jsou ledviny, svízel je s plícemi Jediným dnešním kritériem je zdraví – dárci stolice musí být zdraví a nesmí přenášet žádné nemoci. Podle doktora O'Sullivana může být výhodné, když stolice obsahuje velkou rozmanitost mikroorganismů. Tento výzkum zveřejnil v odborném časopise Frontiers in Cellular and Infection Microbiology.

Popsal v něm, že právě větší množství druhů bakterií zatím vypadá jako nejdůležitější faktor v úspěšnosti transplantace, respektive v úspěšnosti přijetí tohoto transplantátu.

Jiné studie ale zase naznačují, že velmi důležitá by také mohla být podobnost mezi dárcem a příjemcem stolice; existují ale také studie, které dokonce naznačují, že na bakteriích vůbec nemusí záležet – transplantace stolice byly totiž v některých případech účinné i v případech, kdy v nich vědci všechny bakterie zahubili. Na léčbě se tedy možná podílí jiné části mikrobiomu, například viry.

„Právě tyhle viry by mohly ovlivňovat přežití a metabolické funkce transplantovaných bakterií a dalších mikrobů,“ domnívá se O'Sullivan.

Kdy pomůže transplantace

Jedním ze zákroků, kdy transplantace stolice pomáhá nejčastěji, je průjmové onemocnění způsobené bakterií Clostridium difficile. To člověka napadá nejčastěji v situaci, kdy je běžná střevní flóra poškozená antibiotiky.

V takovém případě se mohou tyto bakterie, které normálně přebývají v těle, přemnožit – ve velkém množství uvolňují mnoho toxinů způsobujících nadýmání, zácpu a průjmy, vše spojené se značnými bolestmi břicha.

Některé případy končí i smrtí.

Nálev s cizí stolicí nalijí do pacienta! Takhle léčí v Thomayerce střevní nemoci

Blesk.cz: Pane přednosto, na co je transplantace stolice vhodná a proč?

Pavel Kohout: „Jedná se o alternativní léčbu syndromu dráždivého tračníku, kterým trpí až 20 % populace. Mezi jeho příznaky patří opakující se bolesti břicha v souvislosti s vyprazdňováním, změna frekvence a tvaru stolice, mohou se ale vyskytovat i mimostřevní obtíže.

Roli mohou hrát genetické faktory, některé střevní infekce, změny v hybnosti střev, poruchy trávení cukrů, hypersenzitivita. Důležité jsou i psychosociální faktory, především stres. Transplantace nebo také jinak tzv.

fekální bakterioterapie může příznivě upravit střevní mikrobiotu a harmonizovat souhru mezi střevní mikrobiotou, střevem a mozkem, což vede ke zmírnění obtíží. Tato nemoc může být léčena právě transplantací neboli tzv.

fekální bakterioterapií, při které se stolice od zdravého a náležitě vyšetřeného dárce zpracuje a podá do trávicího traktu pacienta.“

Jakým způsobem?

„Homogenizovaná stolice je aplikována do střev – buď hluboko do tenkého střeva prostřednictvím zavedené sondy či endoskopu, nebo je možné podání do tlustého střeva nálevem nebo pomocí koloskopu. V zahraničí, například v USA,  jsou k dispozici kapsle, které se polykají.“

Je pro pacienty transplantace nepříjemná? Představa toho mít v sobě cizí stolici není asi příliš lákavá. Jak reagují?

„Lékařský úkon je krátký, samotný výkon trvá pouze několik minut. Jinak pacienti, kteří tuto léčbu absolvovali, jsou často velmi překvapeni rychlým efektem této léčby. Pokud jsou pacienti a jejich příbuzní dobře poučeni o průběhu celé metody, jsou jakékoliv obavy či strach zbytečné. Jedinou nepříjemnou součástí je zavedení sondy či endoskopu k aplikaci.“

Jelikož je stolice přirozeně plná bakterií, minimalizuje se jejich výskyt?

„Zdravá střevní mikrobiota je pro správnou funkci lidského organismu nezbytná. Je tedy naopak potřeba dostatečné množství počtu a skupin střevních bakterií. Bakterie se tedy nijak neneutralizují, naopak chceme, aby jejich množství a pestrost byla co největší.“

Thomayerova nemocnice v Praze je vůbec první v republice, v níž se bude léčit syndrom dráždivého tračníku transplantací stolice. Ta bývá pacientům podávaná v homogenizované formě buď do tenkého, nebo tlustého střeva.

Autor: Thomayerova nemocnice

Nehrozí přitom riziko přenosu nemocí nebo výskyt nežádoucích vedlejších účinků?

„Riziko přenosu infekcí nebo jiných onemocnění je zcela minimalizováno velmi přísným vyšetřením dárců, kteří jsou zcela zdrávi a je u nich vyšetřena krev a stolice. Zároveň u nich proběhne komplexní vyšetření zkušeným lékařem. Celkový panel vyšetření je mnohonásobně rozsáhlejší než např. v případě dárcovství krve.“

Je problém sehnat v České republice vhodné dárce stolice?

„Ano, poněvadž kritéria pro výběr dárce jsou velmi přísná.

Dárce musí být zcela zdráv, musí mít zdravý životní styl a také musí absolvovat všechna vyšetření včetně těch laboratorních s normálním nálezem.

Získat vhodného dárce stolice je relativně složité, protože hromadné nábory nejsou na rozdíl od zahraničí v České republice zatím běžné. Nejčastěji se tak dárcem stává příbuzný či známý pacienta.“

Budete mít zájem:  Na mléčných zubech nezáleží aneb mýty o dětském chrupu

V případě, že bych chtěl darovat stolici – jak bych se měl stravovat?

„Strava by měla být racionální, s dostatečným množstvím vlákniny. Neměla by obsahovat potenciální alergeny, jelikož vždy je nutné zohlednit stav a onemocnění pacienta včetně jeho alergií.

Dárce může večer před poskytnutím stolice užít běžné projímadlo. Sám pacient speciální dietní omezení před výkonem mít nemusí. Jedině v případě podání transplantované stolice do horní části trávicího traktu je od půlnoci na lačno.

Žádná další speciální příprava není třeba.“

V případě známějšího dárcovství krve existují určité úlevy, například volno v práci či nabídka občerstvení. Existuje něco podobného i v tomto případě?

„Některá zahraniční specializovaná zařízení – tzv. banky stolice – poskytují pravidelným dárcům finanční odměnu. U nás takto dárcovství zatím nefunguje.“

Vyjma syndromu dráždivého tračníku lze transplantaci stolice uplatnit i při jiných střevních obtížích?

„V současné době je v ČR tato léčba možná pouze v případě tzv. závažné klostridiové střevní infekce, která způsobí průjmové obtíže. Běžně užívaná léčba nemusí mít efekt. V případě, že se infekce opakovaně vrací, provede se transplantace stolice – tedy přenos zpracované stolice od zdravého a náležitě vyšetřeného dárce. V rámci léčby jiných onemocnění je možná tato léčba pouze v rámci tzv.

klinické studie. Na našem pracovišti zahajujeme studii zaměřenou na léčbu pacientů se syndromem dráždivého tračníku s převažujícími průjmy. Od roku 2013 jsme provedli několik desítek těchto výkonů s velmi dobrým souhrnným efektem.

U pacientů se závažnými formami klostridiové střevní infekce vede tato léčba dle našich zkušeností k velmi rychlému ústupu mnohdy několikatýdenních vracejících se průjmů.“

Jaké nemocniční vybavení je pro uskutečnění transplantace zapotřebí?

„Naše pracoviště v Thomayerově nemocnici disponuje zázemím gastroenterologického centra. Převážná většina výkonů však probíhá ambulantně, tedy nikoliv za hospitalizace.“

Jak se člověk může stát dárcem?

„Zájemci o účast ve studii zaměřené na léčbu syndromu dráždivého tračníku transplantací stolice nás mohou kontaktovat na e-mailu: [email protected].“

Gastroenterolog a nutricionista doc. Mudr. Pavel Kohout, Ph.D je od roku 2018 přednostou Interní kliniky 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Thomayerově nemocnici. Dlouhodobě se vědecky i lékařsky zabývá problematikou celiakie, střevní mikroflóry a onemocněními trávicího traktu. Transplantací stolice se zabývá od roku 2013.

Pavel Kohout je od roku 2018 přednostou Interní kliniky 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Thomayerově nemocnici. Jeho specializací je gastroenterologie, přičemž se dlouhá léta zabývá aplikací transplantace stolice pro léčebné účely.

Autor: Thomayerova nemocnice

Napsali o nás: Rozhovor s Pavlem Kohoutem o unikátní léčbě pomocí tzv. fekální transplantace (blesk.cz)

Syndromem dráždivého tračníku trpí až 20% lidí a jde o nepříjemné onemocnění, které je spojeno s bolestí břicha při vyprazdňování. Lidé trpí vysokými průjmy, častými střevními infekcemi a trpí např. poruchou trávení cukrů, změnou hybnosti střev atd. Jaká je možná léčba? Pomocí tzv.

fekální transplantace (fekální bakterioterapie) a o této nové metodě poskytl rozhovor doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D., přednosta Interní kliniky 3. LF UK a TN pro blesk.cz.

 Thomayerova nemocnice ve spolupráci s FN Motol bude vůbec první nemocnicí v ČR, která v rámci své studie, bude nabízet tuto unikátní léčebnou metodu pro své pacienty trpící uvedeným onemocněním.

Nálev s cizí stolicí nalijí do pacienta! Takhle léčí v Thomayerce střevní nemoci 

Medicína kráčí dopředu mílovými kroky. Různé alternativní lékařské postupy, které byly ještě před několika lety tabu, se dnes osvědčují a začínají se aplikovat i v pražských nemocnicích.

Důkazem je metoda transplantace stolice, kterou jako první v České republice bude ve spolupráci s FN Motol testovat Thomayerova nemocnice v Krči na konkrétní onemocnění.

Jak transplantace probíhá, co je při ní zapotřebí, a jak se shání vhodní dárci, jsme se zeptali přednosty Interní kliniky Thomayerovy nemocnice Pavla Kohouta.

Pane přednosto, na co je transplantace stolice vhodná a proč?

Pavel Kohout: „Jedná se o alternativní léčbu syndromu dráždivého tračníku, kterým trpí až 20 % populace. Mezi jeho příznaky patří opakující se bolesti břicha v souvislosti s vyprazdňováním, změna frekvence a tvaru stolice, mohou se ale vyskytovat i mimostřevní obtíže.

Roli mohou hrát genetické faktory, některé střevní infekce, změny v hybnosti střev, poruchy trávení cukrů, hypersenzitivita. Důležité jsou i psychosociální faktory, především stres. Transplantace nebo také jinak tzv.

fekální bakterioterapie může příznivě upravit střevní mikrobiotu a harmonizovat souhru mezi střevní mikrobiotou, střevem a mozkem, což vede ke zmírnění obtíží. Tato nemoc může být léčena právě transplantací neboli tzv.

fekální bakterioterapií, při které se stolice od zdravého a náležitě vyšetřeného dárce zpracuje a podá do trávicího traktu pacienta.“

Jakým způsobem?

„Homogenizovaná stolice je aplikována do střev – buď hluboko do tenkého střeva prostřednictvím zavedené sondy či endoskopu, nebo je možné podání do tlustého střeva nálevem nebo pomocí koloskopu. V zahraničí, například v USA,  jsou k dispozici kapsle, které se polykají.“

Je pro pacienty transplantace nepříjemná? Představa toho mít v sobě cizí stolici není asi příliš lákavá. Jak reagují?

„Lékařský úkon je krátký, samotný výkon trvá pouze několik minut. Jinak pacienti, kteří tuto léčbu absolvovali, jsou často velmi překvapeni rychlým efektem této léčby. Pokud jsou pacienti a jejich příbuzní dobře poučeni o průběhu celé metody, jsou jakékoliv obavy či strach zbytečné. Jedinou nepříjemnou součástí je zavedení sondy či endoskopu k aplikaci.“

Je problém sehnat v České republice vhodné dárce stolice?

„Ano, poněvadž kritéria pro výběr dárce jsou velmi přísná.

Dárce musí být zcela zdráv, musí mít zdravý životní styl a také musí absolvovat všechna vyšetření včetně těch laboratorních s normálním nálezem.

Získat vhodného dárce stolice je relativně složité, protože hromadné nábory nejsou na rozdíl od zahraničí v České republice zatím běžné. Nejčastěji se tak dárcem stává příbuzný či známý pacienta.“

Jaké nemocniční vybavení je pro uskutečnění transplantace zapotřebí?

„Naše pracoviště v Thomayerově nemocnici disponuje zázemím gastroenterologického centra. Převážná většina výkonů však probíhá ambulantně, tedy nikoliv za hospitalizace.“

VÍCE: v článku blesk.cz.

Zdroj: blesk.czDatum vydání: 28. 2. 2020

  • Autor: David Zima
  • Vaše TN

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector