Transplantace srdce – co je dobré vědět

Sedmnáctiletý Vojta z Radostína nad Oslavou je jedním z pěti dětí, kterým lékaři Dětského kardiocentra FN Motol v loňském roce provedli transplantaci srdce. Se srdeční vadou se již narodil a v průběhu let absolvoval řadu zákroků i pobytů v nemocnici. Nejen o nich, ale také o tom, co všechno s sebou nese transplantace srdce, vypráví jeho maminka Lenka.

Transplantace srdce – co je dobré vědět

Když jsme čekali třetí dítě, v šestém měsíci těhotenství jsme se dozvěděli, že se naše miminko narodí se srdeční vadou – syndromem hypoplastického levého srdce.

Tento syndrom označuje skupinu srdečních vad, které vedou k nesprávnému vývoji levé strany srdce. Levá komora, jež by měla odvádět okysličenou krev do těla, je velice malá a není schopna do čerpat přes aortu krev.

Proto její funkci přebírá komora pravá. Celý stav s sebou nese četné komplikace.

Porod byl naplánován v pražském Motole a hned pátý den po narození byl Vojtíšek na operaci. Mentálně se vyvíjel stejně jako ostatní děti, ale byl hodně pohybově omezený. Nyní je mu 17 let a vypadá tak o čtyři roky mladší. Kvůli svému hendikepu si nikdy nemohl dovolit to, co ostatní.

Když byl malý, tolik si to neuvědomoval, ale postupem času věděl, že například nemůže s kamarády na výlet, na hřiště a dělat všechny aktivity jak oni. Naučili jsme se s tím žít a přizpůsobili se jeho potřebám. Ať už to byla dovolená nebo hudební festival, kam si přál jet, ale sám nemohl. Vojta má hudbu velmi rád, ale baví ho i počítač a společenské hry.

Na různé aktivity ho často doprovází jeho starší již dospělí bratři, kteří se mu hodně věnují.

Transplantace srdce – co je dobré vědět

V současné době má Vojta za sebou devět srdečních a dvě neurologické operace. Tou poslední byla transplantace srdce, kterou podstoupil loni v létě.

Bohužel se neobešla bez komplikací, jednou z nich je i selhání ledvin, kvůli kterému je Vojta na dialýze. Domů jsme se z nemocnice vrátili až po pěti měsících hospitalizace, v lednu 2020. Pár dní před propuštěním ale lékaři Vojtovi zjistili šest zlomených obratlů.

Ke zlomeninám došlo následkem užívání kortikoidů a dlouhého ležení. Další měsíc proto musel být zcela upoután na lůžku, ale alespoň už doma.

Do loňské operace syn chodil do běžné základní školy, kde nám vycházeli vstříc. Vojta má pohybové omezení, zadýchával se a zvládal jen pomalou a krátkou chůzi.

Vedení školy proto zajistilo, aby se po škole musel přesouvat jen minimálně. Po operaci nějakou dobu trvalo, než opět zvládl přípravu do školy.

Učili jsme se doma a docházely k nám paní učitelky na matematiku a anglický jazyk, které mu pomáhaly s přípravou na přijímací zkoušky na střední průmyslovou školu.

Transplantace srdce – co je dobré vědět

Když byl Vojta hospitalizovaný v nemocnici, byla jsem vždy s ním. Příjem rodiny tak zajišťoval manžel a já byla na neschopence. Kvůli komplikacím po transplantaci byl s námi od září loňského roku v nemocnici i on a v tu chvíli jsme požádali o pomoc Dobré anděly, za jejichž podporu jsme nesmírně vděční.

Rekonvalescence jde pomalu, nemůžeme nic uspěchat, ale pořád jsou to krůčky k lepšímu. Vojta zvládá chůzi po bytě, ale schody mu ještě dělají velké potíže. Na procházky venku používáme invalidní vozík.

Příspěvky Dobrých andělů využíváme hodně na výdaje spojené s rehabilitacemi.

Se synem jsem zatím doma, sám by být nemohl a ani by to nezvládl, navíc kvůli dialýze i oslabené imunitě po transplantaci musíme dodržovat přísný hygienický režim.

Vzhledem ke zdravotnímu stavu Vojta do školy v září pravděpodobně nenastoupí. Kdy bude opět moci zahájit školní docházku, ukáže teprve čas. Zatím mu je celá rodina neustále nablízku a podporuje ho. Všichni jsme rádi, že i díky podpoře Dobrých andělů můžeme být spolu. Děkujeme.

Dlouhý život po transplantaci. Nové srdce mi dalo 35 let navíc, říká pacient

Moje potíže začaly dva až tři roky před samotnou transplantací. Byl jsem zavodněný, srdce nemělo žádný výkon, takže orgány špatně fungovaly, nemohl jsem spát, dusil jsem se, spával jsem vsedě. Moc jsem nesportoval, ale zase jsem rád chodil na procházky nebo jezdil na kole.

Přečíst článek ›

Poslední rok jsem už byl v invalidním důchodu. Tehdy mě jihlavský kardiolog poslal na vyšetření do pražského IKEM a já se poprvé doslechl o transplantaci. Mluvil jsem tam s jedním mužem, který ji podstoupil, ale to jsem netušil, že mě brzy čeká taky.

Moje srdce už selhávalo, když jsem se dostal na seznam čekatelů a po necelých třech měsících, v říjnu 1984, jsem přišel na řadu. Bylo mi 48 let a původně mi řekli, že mám jen několik měsíců, než moje srdce vypoví službu.

– Ke konci ledna 2019 bylo 86 čekatelů na transplantaci srdce.- Průměrná doba čekání byla v loňském roce 268 dní.- V roce 2018 bylo v Česku povedeno 74 transplantací srdce.

– Rok po transplantaci srdce přežívá 80 procent pacientů, deset let pak 50 procent nemocných.

Operace trvala asi pět hodin, a když jsem se vzbudil, cítil jsem tlak na hrudi. Sestřička mě na JIP budila tím, že mi klepala na sklo telefonem, aby mi vyřídila pozdravy od manželky a syna. Po týdnu mě přesunuli zpět na kardiologii.

Rád vzpomínám na chvíle po operaci, kdy jsem cítil, že se vracím do života. Měl jsem obrovskou chuť žít. Zpočátku jsem musel držet jaterní dietu, protože játra postihlo nedokrvení. Měl jsem netučnou dietu, po čase jsem mohl jíst téměř vše. Necelý rok po transplantaci jsem se vrátil i na obchodní akademii, kde jsem ještě dalších dvacet let učil na zkrácený úvazek.

Budete mít zájem:  Meditace pro dobrý spánek – jak na to?

Přečíst článek ›

Říká se, že život je dar, a já si stále uvědomuji, jak obrovský dar jsem dostal. Zároveň jsem dlužníkem neznámé dárkyně, jejíž srdce mi umožňuje žít. Oklikou jsem se později dozvěděl, že mám srdce mladé ženy. Narozeniny slavím dvakrát, v lednu ty své a v říjnu druhé, které beru především duchovně.

Jsem rád, že mi nové srdce umožnilo 35 let života navíc. Na jaře mi bude 83 let, prožívám podzim života se všemi výhodami a nevýhodami. Ale každý den usínám a doufám, že se další den probudím.

Ačkoli jsem v relativně zdravý, se srdcem jsem ještě nějaké komplikace měl. Zprvu běželo moc rychle, tak mi ho zpomalili, jelikož bylo ale zase moc pomalé, přidali mi kardiostimulátor, který udržuje správnou rychlost.

Taky stále beru imunosupresiva na potlačení imunity, aby tělo neodmítlo transplantované srdce.

Přečíst článek ›

Byla to mimořádná událost nejen pro mě, ale i pro rodinu, kterou to poznamenalo, ovšem celou dobu mi pomáhali, a musím říct, že jsem v životě dostal víc, než jsem mohl dát.

Názor lékaře: prof. MUDr. Jan Pirk (přednosta Kardiocentra IKEM)„Pan Rudolf je pravděpodobně nejdéle žijícím pacientem s transplantovaným srdcem na světě.

Nové srdce dostal na podzim v roce 1984 a od té doby u něj nebyla nutná ani retransplantace, což je naprostý světový unikát. Pacienti po transplantaci musejí pravidelně brát léky-imunosupresiva, které občas mají vedlejší nežádoucí účinky a mnohdy komplikují následnou péči.

Ale on je stále ve výborné kondici a je skvělým motivátorem pacientů na čekací listině na transplantaci.“

Tipy pro zdravé srdce

Většina z nás ví, jak zdravě bychom měli jíst a že bychom se měli pravidelně hýbat, aby bylo naše srdce spokojené. Víte, co všechno dodržovat, pokud ve vaší hrudi bije transplantované srdce?

Informace o transplantaci srdce– Jde o chirurgickou metodu pro nemocné, kterým fatálně selhává srdce a už není jiná možnost.- Mezi nejčastější důvody transplantací srdce patří ischemická choroba srdeční a onemocnění srdečního svalu, tzv. dilatační kardiomyopatie.

Tyto nemoci zapříčiňuje nadměrná konzumace alkoholu, vysoký krevní tlak, kouření, infekce či dědičná náchylnost.- „Dárcem“ srdce je člověk, který zemře za okolností, které jsou pro přenos orgánu příznivé, při zachovaném krevním oběhu po smrti mozku.- První úspěšná transplantace srdce v Československu byla provedena 31. 1. 1984 v pražském IKEM.

– První transplantace srdce u dítěte proběhla v roce 1993.

– V současné době se dá v Česku hovořit o transplantaci srdce jako o rutinním výkonu.

Pohyb: Po příjezdu domů můžete vykonávat běžné práce, jako je mytí a úklid nádobí nebo vaření.

Určitě nedělejte pohyby příliš zatěžující hrudník a ramena, například sekání trávy, štípání dříví nebo odklízení sněhu. Výborným tréninkem je chůze, která působí velmi pozitivně na krevní oběh.

Zpočátku volte kratší vycházky rovnějším terénem několikrát denně a postupně je prodlužujte.

Stravování: Strava by měla být bohatá na ovoce, zeleninu, celozrnné pečivo, nízkotučné mléko a mléčné výrobky, libové maso, ryby a drůbež. Zakázané jsou grapefruity, pomelo, a třezalka. Samozřejmě se nedoporučují alkoholické nápoje, jíst byste neměli ani plísňové sýry.

Péče o dutinu ústní: Péče o dutinu ústní by měla být velmi pečlivá. Doporučuje se používat měkký zubní kartáček, čistit si zuby hned po jídle a vyplachovat si ústa antiseptickou ústní vodou.

Sledování tělesné teploty: Zkontrolujte si teplotu vždy, když budete mít pocit horečky. Může jít o první známku infekce nebo rejekce (odmítnutí orgánu).

Pobyt na slunci: Pacienti po transplantacích mají zvýšené riziko kožních nádorů, protože jejich imunitní systém je slabší.

Kouření: Transplantované srdce je mimořádně náchylné k poškození kouřením.

Přečíst článek ›

Přepsané dějiny: Jak to skutečně bylo s první československou transplantací srdce

Otevřete právě vydanou knihu Barbary Nesvadbové a Jakuba Knězů Hovory s doktory a nestačíte se divit: „Kubí“ a „Baru“, jak si laškovně říkají v předmluvě, hned na straně 14 tvrdí o profesoru Pirkovi, že „od roku 1974 pracuje v IKEM, kde v roce 1991 provedl první transplantaci srdce u nás“! Podle jiných zdrojů první úspěšnou československou transplantaci srdce „provedl v roce 1984 tým chirurgů pod vedením profesora Vladimíra Kočandrleho“, případně rovnou „profesor Kočandrle“. Stokrát opakované lži se vinou stranické propagandy i novinářů líných ověřovat informace stávají pravdou. Na zkušeného kardiochirurga, který jako vůbec první v celém východním bloku srdce reálně transplantoval (a potom ještě více než třicetkrát), se pozapomnělo. Připomeňme si nyní, pětatřicet let po revolučním zákroku, roli profesora Pavla Firta.  

Roku 1967 transplantoval v jihoafrickém Kapském Městě Christian Barnard jako první na světě lidské srdce. Nový život čtyřiapadesátiletého pacienta Louise Washkanského sice trvá jen necelé tři týdny, ale velkolepá, komplikovaná operace inspirovala lékaře na téměř padesáti pracovištích celého světa.

Srdce se v nejbližším roce stalo druhým nejčastěji transplantovaným lidským orgánem, hned po ledvinách. Štěstí zkusí 9. července 1968 i slovenský akademik Karol Šiška se svým týmem, ale bratislavská transplantace se nezdaří, pacientka po pěti hodinách umírá.

Když prvotní vlna nadšení pro donedávna nepředstavitelně složitou operaci opadá, na metodice transplantací systematicky pracuje už jen kalifornský kardiochirurg při Stanfordově univerzitě Norman Schumway.

Až začátkem osmdesátých let minulého století se po zavedení imunosupresívního přípravku Cyklosporinu A, díky němuž tělo méně často odmítalo voperovaný orgán, stanou transplantace srdce opět možností, jak hranice medicíny a lidského života posunout o něco dál.

Budete mít zájem:  Jaký je rozdíl mezi virovou a bakteriální infekcí?

Pooperační párky

K druhé vlně transplantací se připojili i Čechoslováci; připravovali se systematicky od roku 1978 a zkušenosti čerpali mimo jiné od kolegů, kteří již více než dekádu úspěšně transplantovali ledviny. Nejprve operační techniku trénovali na pokusných psech, ale na sál nechodili žádní medici nebo aspiranti před atestací.

Jak připomíná Jan Pirk, někdejší ředitel IKEM čili Institutu klinické a experimentální medicíny, v půlhodinovém reportážním dokumentu Barbory Brunclíkové 35 let transplantací srdce, jejž v dubnu u příležitosti půlkulatého výročí odvysílala ČT24, cvičit se mohli jen „šéfové“.

Tedy ti nejlepší a nejzkušenější lidé z IKEM – profesoři Pavel Firt, Vladimír Kočandrle a docenti Jaroslav Hejnal a Rudolf Kramář.

Koncem roku 1983 se na „čekací listinu“ dostala první jména pacientů, pak už se hledal jen vhodný dárce. Transplantační tým byl v pohotovosti do 31. ledna 1984, kdy českoslovenští chirurgové provedli první úspěšnou operaci.

Média o ní informovala až o dva týdny později, kdy už bylo zřejmé, že čtyřiačtyřicetiletý Josef Divina, technik ostravské Nové huti Klementa Gottwalda s těžce a nevratně poškozeným srdcem po infarktu myokardu, průkopnickou operaci přežil a jeho stav se zlepšil natolik, že mohl poskytnout rozhovor na kameru: „Těším se na celou rodinu a na děti a potom, jak jsem říkal, do práce,“ prohlásil mimo jiné někdejší pacient v terminálním stadiu srdečního selhání, než ho kamera zachytila, jak si v rekonvalescenci vychutnává párky s hořčicí.

Jíst je mohl ještě dalších třináct let. Reportéři Československé televize ho pouhých osmnáct týdnů po operaci natočili při práci na zahradě i za jízdy na kole (což byla důležitá součást rehabilitace) a sedm měsíců po transplantaci se Josef Divina vrací na svou pozici šéfa týmu dělníků do válcovny.

Krátce poté v IKEM proběhly další dvě transplantace srdce; při jedné byl hlavním operatérem opět profesor Firt, při druhé mediálně zdatný a politicky obratný ředitel IKEM profesor Kočandrle.

Od počátku totiž na startovní čáře čekali v zákleku tři pacienti, každý s jinou krevní skupinou, aby se mohlo využít každého okamžitého dárce – a ti se naštěstí pro čekatele záhy naskytli.

Z nich se v pořadí třetí československý pacient s transplantovaným srdcem, středoškolský učitel Rudolf Sekava, zapsal do historie stejně jako výše zmínění lékaři – nové srdce mu totiž sloužilo rekordních pětatřicet let a muž, který byl před operací již dva roky v invalidním důchodu a podle svých slov nemohl „chodit a dýchat“, se vrátil za katedru a učil až do jedenasedmdesáti let. Zemřel v nedožitých třiaosmdesáti letos v květnu. Rovněž u příležitosti jeho úmrtí se v reportáži Českého rozhlasu opět objevila známá, tentokrát z České tiskové kanceláře převzatá formulace: „Pětihodinovou operaci provedl tým profesora Pavla Firta pod vedením tehdejšího šéfa IKEM Vladimíra Ko­čandrleho.“

Prohřešky bratří Firtů

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně Už mám předplatné – přihlásit se

Co je třeba vědět o transplantaci jater

Transplantace jater je komplexní léčebná metoda určená především pro nemocné s jaterním selháním. Pacientům s jinak nevyléčitelným a většinou smrtelným onemocněním jater přináší naději na dlouhodobé a kvalitní přežití. První transplantace jater u člověka byla provedena v roce 1963.

Od osmdesátých let dvacátého století se stala běžnou léčebnou metodou. Pro pacienty v České republice je dostupná od poloviny devadesátých let minulého století. Základem transplantace jater je složitý chirurgický zákrok. Na operaci navazuje specializovaná pooperační péče, postupná rehabilitace a návrat do běžného života.

K zachování funkce transplantovaných jater je nezbytná celoživotní léčba, jejímž základem je podávání léků bránících odhojení přenesených jater.Ačkoliv počátky transplantací orgánů byly spojenys nejistým výsledkem, v současnosti jsou vyhlídky nemocnýchpo transplantaci jater velmi dobré.

Rok po operaci přežívá přibližně 90 % příjemců, více než 2/3 nemocných přežívá po operaci 10 let i déle. 

Funkce jater a projevy jaterních chorob:Játra jsou uložena v pravé horní části dutiny břišní. Jejich hlavní funkcí je přeměna živin. Výživné látky z potravy,které se vstřebávají ve střevě, jsou krví přiváděny do jater. Tam probíhá jejich úprava. Část těchto látek se v játrech ukládá do zásoby.

V játrech také probíhá výroba některých bílkovin nezbytných k výstavbě těla a rovněž se zde tvoří bílkoviny potřebné ke srážení krve. V játrech se tvoří žluč. Některé součásti žluči jsou důležité pro správnou činnost trávicího ústrojí, jiné se vylučují žlučí do střeva jako látky odpadní a odcházejí z těla stolicí.

Žlučí jsou též odstraňovány z těla různé cizorodé látky, které nemohou být vyloučeny ledvinami, např. ně-které léky.Pokročilá jaterní onemocnění jsou často spojena se selháváním funkce jater. Poruchy jaterních funkcí se projevují slabostí, žlutým zbarvením očí a kůže (žloutenkou),světlou stolicí a tmavou močí.

Může se objevit zvýšená krvácivost a zvětšování objemu břicha volnou tekutinou v dutině břišní (ascites). Objevují se poruchy paměti a myšlení (zmatenost). V pokročilých fázích jaterního selhání může nemocný upadnout do bezvědomí. Vážnou komplikací je krvácení z jícnových varixů.

Neléčená pokročilá jaterní onemocnění končí smrtí, protože bez fungujících jater nemůže člověk žít ani několik dní.

Co je podstatou transplantace jater:Základem transplantace jater je chirurgická operace, při které jsou z těla příjemce odstraněna nemocná játra a na jejich místo jsou vložena a do krevního oběhu zapojena játra nová. Většinou se jedná o celá játra zemřelého dárce přibližně stejné postavy, jako je příjemce.

Budete mít zájem:  Co je to radiofrekvenční ablace (rfa) – uleví od jakékoliv bolesti, pomůže při nádorech

Jaterní tkáň, která je takto přenesena z organizmu dárce do těla příjemce, je označována jako jaterní štěp. Játra se při transplantaci umísťují na místo původních jater a rovněž propojení cév, přivádějících krev do jater a odvádějících krev z jater, odpovídá stavu před operací.

Žlučovod vycházející z jater dárce (trubice, která odvádí žluč z jater do střeva) se napojí buď na žlučovod příjemce nebo přímo na střevo příjemce. V některých případech je třeba použít pouze část jater od mrtvého nebo i živého dárce. Tento postup je využíván především u malých příjemců, (zejména u dětí).

Transplantace jater od živého dárce se začaly provádět v důsledku nedostatku zemřelých dárců. Součástí transplantace jater je tedy i odběr a úprava orgánu od dárce, mrtvého nebo živého.

V průběhu operace nebo bezprostředně po ní začíná imunosupresivní léčba, jejíž podstatou je podávání léků, které brání odhojení transplantovaných jater. Tato léčba pak příjemce doprovází po zbytek života.

Pobyt v nemocnici po transplantaci jater:Po vlastním chirurgickém zákroku následuje léčba, na které se podílí více specialistů. Úspěšná transplantace jater vyžaduje součinnost multidisciplinárního týmu, jehož základem je transplantační chirurg, hepatolog a anesteziolog-intenzivista.

Tito odborníci obvykle zajišťují péči již před transplantací,a to zejména u pacientů, kteří byli před transplantací v těžkém stavu. Bezprostředně po transplantaci je nemocný hospitalizován na jednotce intenzívní péče. Často potřebuje po určitou dobu umělou plicní ventilaci a nitrožilní výživu, protože první dny není schopen přijímat potravu ústy.

Poměrně rychle se však může začít pohybovat, postupně nabývá soběstačnost a je přeložen na běžné pooperační oddělení. Doba pobytu na nemocničním lůžku je dána především tíží základního onemocnění před transplantací a případnými komplikacemi,se kterými je potřeba při složitém zákroku počítat.

Pobyt v nemocnici je nezbytný především k vyhledávání časných příznaků komplikací a jejich léčbě. Po několika týdnech je většina nemocných propuštěna domů a další léčba probíhá ambulantně.

Transplantační tým:Úspěšné provedení transplantace jater vyžaduje týmovou spolupráci mnoha odborníků. Transplantační chirurg je lékař, který provádí vlastní operaci, včetně odběru jaterního štěpu z těla dárce a jeho úpravy. Provádí vynětí nemocných jater z těla příjemce a implantaci jaterního štěpu.

Podílí se podstatnou měrou na pooperační péči. Rovněž je to lékař, který řeší případné chirurgické komplikace výkonu. S transplantačním chirurgem se setkáte již před transplantací v průběhu předtransplantačního vyšetření. Je to lékař,který je ze všech nejvíce oprávněn Vám zodpovědět otázky týkající se Vaší operace.

Anesteziolog-intenzivista je lékař, který zajišťuje Vaši narkózu a sleduje Vás v průběhu operace. Rovněž se o Vás bude starat v prvních dnech po operaci, zejména v době, kdy budete ještě potřebovat umělou plicní ventilaci a budete pobývat na jednotce intenzívní péče.

Také s anesteziologem se seznámíte již během předtransplantačního vyšetření a budete mít možnost s ním o průběhu narkózy i pooperační péče mluvit. Hepatolog je specialista na onemocnění jater. V jeho péči budete v době před transplantací, kdy budete vyšetřováni jako možní kandidáti transplantace jater.

Je to rovněž lékař, který se bude podílet na Vaší péči po transplantaci jater, především tehdy, vyskytnou-li se komplikace. O většinu z Vás se rovněž bude starat dlouhodobě i po propuštění z nemocnice.

Transplantační koordinátorka:je sestra-specialistka,která se o Vás stará od Vašeho doporučení do transplantačního centra. Vyřizuje velkou část administrativní práce potřebné k vedení čekací listiny. Bude Vás informovat o Vašem zařazení na čekací listinu i případných změnách.

Sleduje Váš zdravotní stav po dobu čekání na listině. Je školena k podávání informací o transplantační péči, o možných komplikacích a o správné životosprávě po transplantaci jater a zejména o užívání léků. Vede o Vás dokumentaci, organizuje Vaši dlouhodobou péči a je připravena Vám všestranně pomáhat.

Je prostředníkem mezi Vámi a ostatními členy transplantačního týmu. Ambulantní sestry zajišťují péči o Vás po propuštění z nemocnice. Budete se s nimi setkávat během pravidelných návštěv, kdy Vám budou provádět odběry krve na potřebná laboratorní vyšetření a podávat Vám některé informace o užívaných lécích.

Obracejte se na ně ohledně termínů ambulantních kontrol. Můžete se u nich rovněž informovat o změnách v užívání léků, které stanoví během kontroly váš ošetřující lékař.V transplantačním centru pracuje celá řada dalších lékařů – specialistů,kteří se významně podílejí na zdárném průběhu transplantace.

Rentgenolog bude hodnotit Vaše rentgenové snímky a provádět ultrazvuková vyšetření, bude se ale podílet i na řešení komplikací. Gastroenterolog bude provádět endoskopická vyšetření dutých orgánů trávicího systému a žlučových cest v případě komplikací. Hematolog se zabývá především léčbou odchylek v krevním obraze a změnami krevní srážlivosti.

Mikrobiolog hledá původce případných infekčních komplikací. Významným členem týmu je psycholog a psychiatr, kteří hodnotí Váš psychický stav. Jsou rovněž připraveni pomáhat Vám zvládat často nelehkou duševní situaci. Všichni tito odborníci se účastní porady, která má rozhodnout, zda je pro Vás transplantace jater vhodnou léčebnou metodou.

Této poradě říkáme indikační skupina programu transplantace jater. Výsledkem kladného rozhodnutí indikační skupiny je Vaše zařazení na čekací listinu.

Program transplantace jater rovněž spolupracuje s řadou dalších specialistů – gynekologem, nefrologem(specialista na onemocnění ledvin), kardiologem (specialista na onemocnění srdce), plicním specialistou, kožním lékařem, specialistou pro nervové nemoci a s dalšími odborníky, kteří mají zkušenosti ze svého oboru s vyšetřováním a léčbou u nemocných po transplantacích orgánů.

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *