Tradiční cider versus koncentrát

Tradiční cider versus koncentrát

Cider je dnes již tradičním nápojem letních zahrádek považovaným za výhodnou alternativu piva nebo vína s nízkým obsahem alkoholu a specifickou chutí. Jedná se o tzv. jablečné víno vyráběné alkoholovým kvašením jablečné šťávy (čerstvé nebo koncentrované), která následně zraje ve vinných sudech nebo ve skle. Cider je šumivý, obsah oxidu uhličitého je řízen standardně výrobním procesem, a aktuálně velmi oblíbený díky možnosti přidání různých příchutí a aromat představují cidery nápoj netušených možností s vysokým prodejním potenciálem.

Zkvašený jablečný mošt je vyráběn obdobným postupem jako víno, není tedy překvapením, že se začaly objevovat také hybridy cideru a vína, které svou chutí velmi často překvapí. Pro milovníky vína představuje tento hybrid skvělou alternativu a velmi netradiční chuťový zážitek s osvěžujícím charakterem, jež potěší právě v nadcházejících letních měsících.

Původ jablečný cideru

Přestože se může zdát, že cider je novým nápojem, k jehož rozšíření došlo až v posledních desetiletích, jeho historie sahá až kamsi do starověkého Říma.

Vzhledem k podnebním podmínkám celé Evropy, četnosti odrůd jablek a jejich pěstování prakticky v každém jablečném sadu je celkem logické, že se spadané kusy dále zpracovávaly a fermentovaly na různé další produkty.

Pravdu dokonce je, že se u nás cider ve velkém vyráběl i doma ještě začátkem 20. století, než byl postupně hromadně vytlačen pivem.

Přestože jsou zmínky o nápoji již z doby antiky (zkvašený jablečný mošt byl starověkými Řeky označován jako sikera a později Římany jako sicera, z čehož také pravděpodobně pochází současný název cider), původní receptury, které jsou využívány dnes, jsou navázány na 9. a 11. století.

Hlavními výrobci a také zeměmi, kde je nápoj velmi oblíben, jsou Anglie a Francie (rozepře o původu nápoje mezi těmito dvěma zeměmi je stále živá), pravdou však je, že obdobně jako u vína, i kvašení jablečné šťávy je pravděpodobně vynález globální, k němuž došlo na různých místech současně.

Koneckonců, cider pili i Keltové a určitou formu tohoto nápoje nalezneme všude, kde se pěstovala jablka.

Tradiční cider versus koncentrát

Charakter a výroba jablečného cideru

Za konkrétní chutí cideru stojí především výběr a kombinace odrůd jablek. Původní receptury ciderů konkrétních značek se vždy orientují na jednu konkrétní odrůdu, která je dochucovaná dalšími složkami.

Míchání odrůd je také prvním krokem a velmi důležitým aspektem ovlivňujícím konečnou chuť cider, i obsah alkoholu.

Ten dle příslušné legislativy může u cideru dosáhnout 0,5-8,2 %, standardně se však obsah alkoholu pohybuje někde kolem 5 %.

Tradiční výrobní postupy cideru navazují na metodiku užívanou francouzskými vinaři a anglickými producenty. Jedná se o metody, které jsou obdobně jako víno, původem malovýrobní adaptované na větší technologické zázemí.

Francouzský cidre

Francouzská metoda je velmi podobná výrobě šumivého vína (champagne) a vychází ze specifického pomalého kvašení, které dává nápoji jiskřivou světlou barvu. Vzniklý nápoj není následně ředěn vodou, nýbrž je technologicky považován za hotový.

Šumivý charakter získává francouzský cidre dokvašením v láhvích, do kterých je stáčen po základním kvašení ve vinnému sudu. Obdobně jako šumivá vína, i cidre je možné ve Francii zakoupit v různých kvalitativních relacích, které lze rozeznat podle typu láhve a způsobu uzavření.

Francie je v současné době největším výrobcem cideru, přestože jeho hlavní tržní základnou a maximální spotřebou se vyznačuje sousední Anglie.

Anglický cider

Postupy anglické metody výroby cideru spočívají v úplném prokvašení jablečného moštu. Vzniklá tekutina je následně ředěna vodou do konečné podoby nápoje. Průsvitný a řídký charakter získal anglický cider až kvůli snaze přizpůsobit se požadavkům trhu, původní recepturou vznikal nápoj zakalený s typickou těžkou chutí a vysokým obsahem alkoholu.

Výroba cideru ve světě

Kromě hlavních producentů, tedy tradičních anglických a francouzských výroben, je dnes cider produkován prakticky všude na světě.

Jednotlivé státy přistupují k jeho výrobě konkrétním způsobem, proto se také mohou cidery mezi značkami velmi lišit co se charakteru, obsahu alkoholu i chuti týká.

Kromě Anglie a Francie dodávají svůj specifický produkt také Američani (jako sladký nebo tvrdy cider podle obsahu alkoholu), či Španělé (sidra), který nápoj obdobně jako francouzský typ pojímají ve formě šumivého vína s vyšším obsahem alkoholu.

Tradiční a průmyslově vyráběný cider

Jmenované metody jsou označovány jako tradiční a specializují se především na malovýrobu (přestože mohou dosahovat značného výrobního objemu).

Specifikem tradičních metod je využívání jablečného moštu či lisované jablečné šťávy (případně moštu jehož základem jsou jablka a obsahuje další ovoce – standardně se přidávají například hrušky) jako základní suroviny, která je dále řízenou fermentací při konkrétní teplotě vykvašena do podoby vína v nerezových nebo vinných sudech, případně ve skleněných demižonech. Doba kvašení stejně jako použitý typ nádoby závisí na konkrétní výrobní metodě (francouzským postupem může kvašení probíhat až 8 měsíců). Po fermentaci je cider stáčen do lahví a případně ještě filtrován (odstranění kalů) či pasterizován, je-li to potřeba. U francouzských ciderů se pasterizace nevyužívá, nápoj dokvašuje v láhvích.

Na rozdíl od tradičního cideru je průmyslově vyráběný typ produkován kvašením jablečného koncentrátu. Ten je fermentován při řízené teplotě ve velkých nerezových nádobách po danou krátkou dobu. Následně je cider filtrována a prochází pasterizací. Průmyslově vyráběné cidery mají předepsanou opakovatelnou chuť, které je dosahováno přidáváním dalších látek a stabilizátorů včetně cukrů.

Výroba cideru u nás

V našich končinách došlo k obnově tradiční výroby cideru zejména v posledních letech.

V současnosti se cider připravuje především malovýrobou – jednotlivé výrobní subjekty pracují s místními surovinami a cider připravují takříkajíc „na koleně“, jedná se však obecně o tradiční výrobu z jablečného moštu.

Výsledný produkt českých výrobců tak obvykle bývá chuťově velmi plný a jedinečný. Charakterově se u nás tedy výroba vyvíjí v podobném duchu jako u malých pivovarů.

Alternativa hybridu vína a cideru

Obohacování cideru různými dalšími příchutěmi není sice žádnou novinkou, obecně se tak však děje spíše právě výběrem vhodné odrůdy se speciálním aromatem, nebo přidáním konkrétní příchutě v průmyslovém postupu. Při vlastní fermentaci se obohacení další příchutí provádí málokdy, jelikož by se následně nejednalo o pravý cider, nýbrž o hybrid.

Budete mít zájem:  Temporomandibulární (čelistní, žvýkací) kloub – jeho poruchy a problémy

Jak už bylo řečeno, cider je připravován obdobnými mechanismy a fermentačním postupem jako šumivé víno. Proto je také výroba hybridu vína a cideru (vinný cider) poměrně nasnadě. Výroba vinného hybridu je v současné době velmi rozšířená mezi lokálními americkými a kanadskými vinařskými společnostmi.

Výroba hybridního jablečného vína spočívá ve společné fermentaci jablek a hroznů obdobnou cestou jako je tomu v běžných podmínkách kvašení cideru. Nápoj má pak jedinečnou chuť kombinující jablečné a vinné příchutě.

Hybridní cidery jsou obvykle méně sladké a vyznačují se také vyšším obsahem alkoholu – ten je ovšem řízen převážně postupem kvašení.

Výroba hybridních ciderů obsahujících v surovinové základně také víno, není v dnešní době příliš rozšířená, přestože její postupy lze jednoduše implementovat do tradičních technologií výroby cideru. Ochutnat lze převážně produkty zahraničního trhu.

Cider jablečný – koncentrát – set

Jablečný Cider – koncentrát – set

Tradiční cider versus koncentrát

Kód: R10508
Cena s DPH : 530,- Kč
DPH: 15 %
Dostupnost: skladem

Jablečný cider

Set na přípravu alkoholického ovocného nápoje typu Cider. Osvěžující chuť lahodných jablek z ovocných sadů. Užijte si volné chvílé s domácím ciderem, podávejte chlazený nebo s ledem.

  • Obsah balení: jablečný koncentrát, ciderové kvasnice, ciderové sladidlo, jablečná esence.
  • Obsah alkoholu: až 5,2%
  • Chuť: sladká
  • Barva: zlatá
  • Množství: 23 litrů

Pzn.: Je potřeba 1 kilogram dextrozy.

Cider  Mangrove

  • Vyčistěte a dezinfikujte fermentační nádobu, víko, plastové míchadlo a vše co budete používat při přípravě CIDERU.
  • Vyjměte sáček ze „suché“ části obalu a dejte prozatím stranou. Tekutý obsah nalijte do fermentační nádoby.
  • Do nádoby přilijte 3 litry vařící vody a přidejte 1 kilo dextrozy nebo obyčejného krystalového cukru. A míchejte, dokud se vše nerozpustí.
  • Do nádoby dolijte studenou vodu do celkového množství 23 litrů a dobře promíchejte. Teplota tekutiny musí být mezi 18° – 28°C, pokud tak není, počkejte, než zchladne (nádobu můžete chladit ledem). Až, budete mít odpovídající teplotu, přidejte ciderové kvasnice, ciderové sladidlo a promíchejte.
  1. Sladkost cideru:
  2. Suchý (DRY): nepřidávejte ciderové sladidlo
  3. Polosladký (OFF DRY): přidejte poloviny balíčku ciderového sladisla
  4. Sladký (SWEET): přidejte celé balení ciderového sladidla
  5. Poznámka: V tomto kroku nepřidávejte Ciderovou esenci.
  • Nádobu uzavřete víkem a připevněte fermentační zátku (zátku naplňte vodou po rysku).
  • Nádobu s obsahem udržujte v teplotě 20°-25°C cca 7 dní. Nižší teploty prodlouží dobu fermentace o několik dní. Teplota pod 15°C úplně zastaví fermentaci. Teplota vyšší než je doporučená sníží kvalitu cideru.
  • Po 7 dnech (nebo když zátka přestane bublat) změřte hustotu tekutiny. Jestli je fermentace dokončená naměřená hustota by měla být 1,003 ± 0,002. Je-li, hodnota vyšší nechte probíhat fermentaci pár dní navíc.
  • Jak je fermentace dokončená přidejte Ciderovou Esenci do nádoby a zamíchejte (sterilizovaným míchadlem). Nádobu uzavřete víkem s kvasnou zátkou a nechte v klidu 24 hodin.
  • Vyčistěte a dezinfikujte láhve a hadici na stáčení před použitím. Použíjte tmavé plastové láhve nebo skleněné s uzávěrem. Nepoužívejte poškozené láhve.
  • Láhve naplňte cca 3-5 cm od víčka. Přidejte fermentační drops (nebo 1 až 2 čajové lžičky cukru) dle doporučeného dávkování.
  • Uzavřete láhve a skladujte 7 dní v teplém prostředí, poté můžete hotový cider vychladit a konzumovat.

Poznámka: Cider je připraven ke konzumaci cca týden po stočení do lahví. Pro jemnější Cider ponechejte na chladném a temném místě další dva týdny. Podávejte chlazené. Pro čistý cider přefiltrujte před nalitím do sklenice. Pro kalný cider lehce obraťte láhev před nalitím do sklenice.

Složení: Koncentrát (džus z jablek (81%), glukózový sirup, regulátor kyselosti (kyselina jablečená), konzervační látka disiřičitan sodný, přírodní jablečné aroma), sušené kvasinky (vkasinková výživa, kvasinky), sladidlo (dextroza).

Výrobce: Imake, UK

Cider – Wikipedie

Možná hledáte: CIDR, mechanismus pro přidělování IP adres v Internetu.
Cider značky Strongbow

Cider [sídr, sajdr] je jablečné víno vyráběné řízeným kvašením jablečného moštu. Nápoj je populární především v západní Evropě (Spojené království, Irsko, Francie, Španělsko). O jeho původu a rozšíření se vedou dlouhodobé spory, vznik výroby cidru je pravděpodobně spojen s oblastí dnešního Baskicka. Obsah alkoholu v nápoji se pohybuje od 1,2 % do 8,5 %.

Historie

Nápoj byl znám už v antice. První středověké zprávy o výrobě cidru v Evropě pocházejí z doby Karla Velikého. První vědecký spis o výrobě cidru De vino et pomaceo vytvořil mistr Julien Le Paulmier, osobní lékař Karla IX. r. 1588.[1]

Místní názvy

Dekorace ze Slavnosti jablek v Santo António da Serra na Madeiře.
Tradiční nalévání sidry
Baskická cidrerie, v baskičtině sagardotegi

V českém jazyce se správně označuje jako cidre (výslovnost [sidr]).[2]
Helena Uhrová v knize Jak se dělá cidre, calvados, pommeau připouští také počeštělou variantu cidr.[3]
I v ostatních slovanských jazycích převažuje označení, které se vyslovuje sidr.

V antickém Řecku se nazýval sikera, latinsky sicera, hebrejsky šekar. Z tohoto základu byl výraz převzat do starofrancouzského cidre, cire. (12. století).[4] Do angličtiny se dostává ve 13. století z francouzského základu a je modifikováno na základě výslovnosti do podoby cider.[1]

Ve většině evropských jazyků se nápoj nazývá podobně, avšak konkrétní název se liší nejen v jednotlivých jazycích, ale dokonce i v jednotlivých oblastech:

  • Španělsko, Portugalsko, Jižní Amerika – sidra [sidra]
  • Itálie – sidro [sídro]
  • Francie, Kanada – cidre [sídr]
  • Anglie – cider [sajdr]
  • USA – hard cider [hárd sajdr]
  • Německo, Švýcarsko – Apfelwein [Apflvajn]
  • Rakousko – Most [Mošt]
  • Baskicko – sagardo
  • Rusko – сидр [Sidr]
  • Ukrajina – сидр [Sydr]
  • Polsko – cydr

Lokální tradice

Ve Španělsku je sidra typická pro oblast Asturie a Baskicka. V Portugalsku se vyrábí hlavně na Madeiře, kde je centrem pěstování vhodné odrůdy jablek městečko Santo António da Serra.

Španělská sidra natural je plně prokvašené jablečné víno, perlení v nápoji vzniká až provzdušněním. La sidra achampanada je podobná francouzskému cidru.

Budete mít zájem:  Impetigo – příznaky, léčba a prevence

Hlavní francouzské oblasti výroby cidru jsou Normandie a Bretaň, především kvůli mírnému přímořskému klimatu vhodnému pro pěstování jablek. Klima zároveň umožňuje přírodní výrobu založenou na kvašení cidru přes zimu. Cidre se vyrábí i v mnoha dalších oblastech, např.

Pays d´Auge. Ve Francii je zakázáno cidre doslazovat a ředit vodou. Francouzské třídění cidrů se řadí podle obsahu zbytkového cukru a objemu alkoholu na: sladký (doux, do 3 % alk.), polosuchý (demisec, 3-5 %) a suchý (brut, sec, nad 5 %).

[1]

Švýcarští výrobci některé značky apfelweinu před lahvováním naředí nealkoholickým moštem, aby dosáhli konečného obsahu alkoholu kolem 4 %.[5]

Pro Spojené království jsou typické plně prokvašené suché cidry a sladké cidry většinou přerušené pasterizací. Je povoleno doslazení a ředění vodou. Ve Spojeném království se zkonzumuje největší množství cidru na osobu.[6] Mezi tamní nejznámější značky patří Strongbow, Bulmers, Westons nebo irský Magners.

Lokální tradice v České republice

Na jižní a jihovýchodní Moravě se vyrábí z jablečného moštu částečně anebo úplně prokvašený nápoj lidově nazývaný „jablečný burčák“ od konce 19 a počátku 20 století, kdy byly vinice na Moravě zničeny mšičkou révokazem. Kvašení probíhá ve skle nebo v původních vinných sudech, které se díky tomu mnohde doposud dochovaly.

Pro lahodnou chuť je důležité v počátku kvašení nebránit rozvoji bakterií mléčného kvašení, které při zvýšení obsahu alkoholu v moštu samy odumřou, proto se mošty nesíří. Nejvhodnějšími odrůdami jablek jsou Panenské a Jadernička moravská.

Vynikající je rovněž nápoj ze směsi moštu zimních odrůd hrušek a panenských jablek, případně ze samotných hrušek. Kvašením vzniká jemně perlivý nápoj lahodné chuti s vyváženým poměrem cukrů, kyselin a alkoholu s jemnou hořčinkou.

Vyšší obsah kyselin v jablečném moštu v chladných letech se dá snadno regulovat mírným naředěním moštu vodou a vyšším podílem hruškového moštu. V selských usedlostech jihovýchodní Moravy byla obvyklá produkce tohoto výrobku kolem 3 hl ročně.

V České republice se jako první vyráběl Mad Apple – originální český cider, původem ze Znojma, avšak v květnu 2013 přerušil výrobu.

V současnosti cider vyrábějí:

  • Cidrerie (která vyrábí pod značkou Cidre Premier) ze Všenor
  • F.H.Prager cider z Kladna
  • Grumpy George z Krnova
  • Magnetic Apple ze Zásmuk
  • Rossbach cider z rodinné farmy v Hranicích u Aše
  • Johannes Cyder z Tábora

Podniky specializované na prodej cideru:

  • Cider Club v Praze se specializoval na prodej a servírování cideru ze Spojeného království. Ukončil činnost v roce 2015.
  • Dobrý cider v Praze je prodejna i eshop s velkým výběrem českých i zahraničních ciderů.
  • InCider Bar z pražských Vršovic je první cider bar v České republice. Specializuje se na český cider, britský cider, francouzský cidre a španělskou sidru. Trvale uzavřen od roku 2017.
  • Opilý jabko z Náchoda je obchod, který se specializuje na český, slovenský a britský cider od lokálních výrobců.

Vzhled a chuť

Cidre může být jak průzračný, tak s lehkým zákalem, většinou zlatavé, až žluto-oranžové barvy. Jemně perlivý nápoj se může podobat pivu, ale i ušlechtilým perlivým vínům. Vůni a chutí vždy odkazuje na výběr surovin a způsob výroby.

Cider je méně opojný než víno, méně hořký než pivo, méně sladký než limonády, méně šumivý než sycené vody. Díky tomu zbavuje žízně, osvěží a hodí se takřka ke každému jídlu.
—  Jak se dělá cidre, calvados, pommeau, s. 14

Výroba

Postupy výroby se výrazně liší nejen podle země původu, ale hlavně podle způsobu zpracování.
Průmyslově vyráběné cidry jsou většinou z jablečného koncentrátu, který usnadňuje průběžnou výrobu.
Na rozdíl od tradiční výroby z jablečného moštu, který vyžaduje sezónní metodu zpracování nebo klade vyšší nároky na celoroční skladování jablečného moštu.

Pro výrobu cidru existují speciálně vyšlechtěné odrůdy jablek. Vhodná je směs několika odrůd – tím se docílí vhodného poměru sladkosti, hořkosti a kyselosti výchozího moštu i výsledného cidru.

Jablka se rozdrtí a vylisují na jablečný mošt (nebo je použit jablečný koncentrát), který kvasí v kvasných nádobách (tanky, sudy, demižony). Kvašení probíhá od 14 dní (Anglie) až po 8 měsíců (převážně Francie) v závislosti na způsobu výroby.

Po dostatečném prokvašení je cider při konvenčním způsobu výroby filtrován nebo pasterizován, stáčen do lahví, sycen CO2 a připraven k distribuci.

V případě tradiční výroby není proces kvašení ukončen a v lahvích probíhá dozrávání, takže cidre může být přirozeně jemně perlivý. V důsledku dozrávání se na dně lahví může vytvářet zákal, který je nezbytný a není za závadu.

[3]
Cidru podobný nápoj lze vyrábět též z hrušek. Kvašený hruškový mošt se anglicky nazývá perry, francouzsky poiré.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c UHROVÁ, Helena. Jak se dělá cidre, calvados, pommeau. Líbeznice: Víkend, 2005. ISBN 80-7222-367-4. S. 11. 
  2. ↑ Slovník spisovného jazyka českého, Ústav pro jazyk český, v. v. i. 2011
  3. ↑ a b UHROVÁ, Helena.

    Jak se dělá cidre, calvados, pommeau. Líbeznice: Víkend, 2005. ISBN 80-7222-367-4. S. 10. 

  4. ↑ HARPER, Douglas. Online Etymology Dictionary. 2001-2012.

  5. ↑ Mosterei Möhl AG: Möhl-Saft klar (německy)
  6. ↑ Stránky britské Asociace výrobců cideru

Literatura

  • UHROVÁ, Helena. Jak se dělá cidre, calvados, pommeau. Líbeznice: Víkend, 2005. ISBN 80-7222-367-4. 

Související články

  • Calvados
  • Jablko

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu cider na Wikimedia Commons
  • Diskuzní fórum o domácí výrobě cideru
  • CIDERBAR – Novinky ze světa cideru (česky)

Portály: Gastronomie

Autoritní data: GND: 4136077-1 | LCCN: sh85025940 | WorldcatID: lccn-sh85025940

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Cider&oldid=18065225“

Mošt v. koncentrát. Víte, zda pijete pravý cider či náhražku? | Firmy a trhy

PRAHA Češi si oblíbili cider. Spotřeba tohoto nízkoalkoholického pití se loni zvýšila několikanásobně. Málokdo ale tuší, že pod nálepkou cider se skrývají dva rozdílné nápoje.

V Británii už podobnou situaci vyřešili. Rozlišují mezi „opravdovým“ ciderem z jablečného moštu a ciderem průmyslovým, zpravidla z jablečného koncentrátu. U nás podobné značení plánuje zavést Unie lokálních výrobců cideru.

Velmi zjednodušeně: jablečný koncentrát vznikne z jablečného moštu, z něhož se ve vakuu odpaří voda (a s ní i některé hodnotné látky).  Zpětně se koncentrát může dolít vodou a výsledný nápoj označit jako 100% jablečný džus.

Vyhláška ministerstva zemědělství zastřešuje pod označením cider jak nápoje z čerstvé jablečné šťávy, tak ze šťávy koncentrované, a dokonce ze sušené. Výrobcům tradičního cideru to až na výjimky nevadí. Hrají totiž na vlastním trhu.

Vodítko pro zákazníky

„Na trhu ciderů jsou dva paralelní trhy, jeden jsou masoví producenti (Kingswood, Somersby a různé importované nápoje) a druhý jsou lokální výrobci,“ vysvětluje Cyril Holub, spolumajitel firmy F. H. Prager a zástupce Unie lokálních výrobců cideru.

Zákazník na první pohled odlišnost nepozná, jediným vodítkem jsou pro něj údaje na etiketě. To by se ale mělo změnit.

„Kdo bude chtít užívat označení ‚opravdový cider‘, bude muset projít auditem, že ho nedělá z koncentrátu a nepřidává do něj umělá aromata,“ líčí iniciativu lokálních výrobců Holub.

Označení cider [sajdr] pochází z angličtiny, zatímco cidre [sidr] z francouzštiny. V hovorové češtině se používají obě slova. Pravidla ale zatím uznávají pouze variantu francouzskou.Ve starších českých publikacích se setkáváme i s variantou cidr.
„nápoj vyrobený úplným nebo částečným alkoholovým kvašením čerstvé nebo koncentrované jablečné šťávy nebo sušené jablečné šťávy, ke které byla přidána voda, nebo jejich směsi; přídavek vody, cukru a nejvýše 25 % objemových hruškové šťávy, a to před i po kvašení, aromatizace přírodními aromatickými látkami z ovoce a přídavek regulátorů kyselosti jsou možné; přípustné je též přidání čerstvé nebo koncentrované jablečné šťávy po kvašení a upravení obsahu oxidu uhličitého jeho přidáním nebo částečným či úplným odstraněním“Zdroj: Vyhláška Ministerstva zemědělství ČR

Tradiční cider versus koncentrát

Zde se na farmě ležící na okraji vesnice Owermoigne nachází Mill House Cider Museum, které by rozhodně nemělo uniknout žádnému milovníkovi tohoto jablečného vína.

Přestože se alkoholický nápoj z jablečné šťávy vyrábí v mnoha evropských zemích, Anglie je právem považována za ciderovou královnu. Cider se zde prodává v každém supermarketu. Stánek se ciderem nesmí chybět na žádném food festivalu. A v každém pubu hned vedle velkých pákových píp, ze kterých se točí anglické pivo, se také nachází výčep minimálně s jedním ciderem.

Dvě tváře britského cideru

Není ale cider jako cider. Jablečný nápoj v plechovce, který se prodává v supermarketech, se diametrálně liší od cideru, který v Mill House muzeu nabízí usměvavá průvodkyně k ochutnání.

„Je to stejné, jako když si vymačkáte džus z pomeranče nebo si koupíte pomerančový džus z koncentrátu v obchodě,“ objasnil mi rozdíl mezi průmyslově vyráběným a farmářským ciderem na nedávném food festivalu výrobce vynikajícího Worley`s cideru.

Zatímco tradiční cider se vyrábí z čerstvého moštu téměř stejně jako víno z hroznů, příprava průmyslového cideru je výrazně jednodušší. Značky jako Strongbow nebo Kopparberg se připravují tak, že se jablečný koncentrát zalije vodou a nechá se krátce prokvasit. Rozdíl mezi těmito cidery není zřejmý pouze v soupisu ingrediencí, ale lze jej také velmi snadno odhalit v chuti.

V cideru z čerstvého moštu jsou mnohem více cítit jablka. A i když výrobci tradičních ciderů své nápoje dělí do kategorií sladký, medium a suchý, nikdy se v jejich produkci neobjeví tak sladký nápoj jako v případě cideru z velkovýroby. Ty jsou často přeslazené a jen těžko se v nich hledá jablečná vůně i chuť.

Pro průmyslové cidery je také mnohem příznačnější nabídka ochucených nápojů v nejdivočejších kombinacích. Kiwi, bezový květ, jahody, mango patří mezi oblíbené příchutě koncentrátových ciderů.

Na tyto ochucené varianty je občas možné narazit i v případě farmářských ciderů, ale většina tradičních výrobců se drží pouze jablečného moštu a na jahodové a podobně ochucené cidery pohlíží tak trochu skrz prsty.

Ze sadu přes lis do sudu

Jak se tradičně vyráběl v 18. a 19. století cider na dorsetských farmách, je pěkně znázorněno v Mill House muzeu. Zdejší majitelé se rozhodli zachránit co nejvíce už nevyužívaného náčiní, které je k přípravě jablečného nápoje potřeba. Aby se ale věci neznalý návštěvník v záplavě mlýnků a lisů dokázal vyznat, do procesu přípravy jej zasvětí krátké video.

Postup se opravdu podobá výrobě vína. Sklizená jablka se nejdříve nadrtí ve speciálním mlýnku na drobné kousky. Tato hmota se nazývá pomace (česky rmut) a až z ní se lisuje čerstvý mošt.

Jablečný mošt je jedinou surovinou při výrobě tradičního cideru. V dřevěných sudech, často dříve používaných pro zrání whisky, jablečná šťáva následně kvasí několik týdnů až měsíců.

Ideální teplota pro fermentaci cideru je čtyři až šestnáct stupňů Celsia. Jedná se o teplotu příliš nízkou pro většinu druhů fermentace.

Cideru ale tyto nízké teploty nejvíce svědčí, což je také možná důvod, proč je cider v chladné Anglii tak rozšířený.

Nejlevnější britský alkohol

Přímo na statku, kde se nachází ciderové muzeum, se samotný nápoj nevyrábí. Mill House museum pouze nabízí ostatním farmářům, kteří již nevlastní tradiční vybavení pro výrobu moštu, možnost vylisovat si zde mošt z vlastních jablek.

Přesně z takového moštu je vyrobený i cider, který v muzeu prodávají. Cider krásně voní po čerstvých jablkách a víc než cider z plechovky připomíná opravdové víno. Každý, kdo má zájem, si zde může tento cider nechat natočit do vlastní nádoby nebo plastového kanystru.

Přestože průmyslové cidery svádějí k tomu, aby vzhledem k jejich nekvalitnímu složení a rychlé výrobě byly nazývány levnými, není to tak úplně pravda. Pět litrů vynikajícího farmářského cideru v Mill House museu stojí pouhých deset liber. Cena za půl litru kvalitního cideru je tak úplně stejná jako cena za plechovku supermarketového cideru z koncentrátu.

Oprávněně se říká, že cider je v Anglii nejlevnější alkohol. Když se ale narazí na ten správný poctivý cider, tak je to zároveň i velmi chutný alkohol.

Galerie: V kladenském jablářství se vyrábí jablečný cider z českých jablek

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector