To není mrkev pro dobytek, ale pro Francouze

Francie je země, kde je vaření skutečně milováno a oceňováno. Francouzská kuchyně je zařazena do Seznamu kulturního dědictví UNESCO, zatímco zde se podává chutné jídlo nejen na svátek, ale je připraveno denně.

Místní obyvatelé dávají přednost čerstvě připraveným pokrmům a přísně dodržují tradice. Chcete-li pochopit, co Francouzi rádi, měli byste se podívat do libovolného bistro – tam určitě bude pár hitů, které turisté ocení.

To není mrkev pro dobytek, ale pro Francouze

Vyberte si recept

Tradiční oběd: pokyny krok za krokem

Typický Francouz je třikrát denně. V osm hodin ráno ho čeká jednoduchá snídaně: šálek čerstvě uvařené kávy s croissant, koktejl s čokoládou nebo jen toast, rozložený s džemem nebo čokoládovou pastou. Děti často dostávají horkou čokoládu s kousky nebo toasty.

To není mrkev pro dobytek, ale pro Francouze

Následující jídlo je oběd. Celá země má oběd ve stejnou dobu, od 12 do 14 hodin. V této době v brasserii, bistru a restauracích se to vyprodalo.

Nejprve podávají lehké občerstvení: zelený salát s omáčkou z vinaigrette, stríhaná mrkev s olejem a octem, špenát, dušený se smetanou. V zimě místo salátu si můžete dovolit polévku.

Francouzi preferují lehkou zeleninovou polévku: mrkev, rajčata, cuketa, pór. Pro slavnostní večeři servírujte domácí cibuli nebo rybí polévku nebo konzumé s profiteroly.

Hlavní chod bude výdatný a jednoduchý. Obvykle se jedná o maso nebo drůbež, ryby jsou častěji konzumovány v přímořských oblastech. Populární je hovězí-bourguignon (maso v Burgundsku).

Hovězí maso v červeném víně s dlouhým kořením, podávané s hranolky nebo dušenou zeleninou. Mezi oblíbené pokrmy z mušlí se smaženými brambory, králíkem v bílé nebo hořčicovou omáčkou.

Alternativou pro ty, kteří nemají čas na oběd – obrovský sendvič z bagety s hlávkovým salátem, plátky šunky, zeleninou a lehkou omáčkou.

Oběd dokončuje dezert. Francouzi často vyměňují několik kusů příliš ostrého sýra. Mimolette, kulomye, brie nebo camembert udělají. Jogurt nebo ovoce budou dobrý dezert.

Hotové polévky s cukrem nebo bez cukru lze zakoupit v každém supermarketu. Čokoláda, koláče a jiné vysoce kalorické dezerty jsou francouzské konzumovány jen o víkendech a svátcích.

Místo vína je večeře doprovázena čistou vodou, někdy s několika lžičkami sirupu. Jídlo končí koncem šálku kávy.

To není mrkev pro dobytek, ale pro Francouze

Večeře začíná v 8 hodin. Jedná se o rodinné jídlo, děti a dospělí se shromažďují u stejného stolu, shromáždění u počítače nebo televize nejsou vítány. Hosteska obvykle připravuje jednu nebo dvě pokrmy. Povinný předkrm zeleniny: syrový, vařený, nakládaný.

Na večeři si můžete připravit výdatné a výživné jídlo, například quiche lauren – puf nebo shortcrust koláč naplněný drůbeží, špenát, houbami, sýrem. Oblíbené smažené kuře, kuřecí králík nebo kachna. V zimě se večeře podává s čočkovou polévkou nebo fazolemi. Povinný doprovod – čerstvá bageta.

Francouzi neradi počítají kalorie, tuky a sacharidy, věří, že je mnohem důležitější jíst současně, jíst pouze vysoce kvalitní produkty a neuplatňovat rychlé občerstvení.

Každá francouzská oblast je hrdá na své speciální pokrmy. Pro jejich přípravu se pokoušejí používat pouze místní produkty.

Provence kuchyně je založená na zelenině a olivovém oleji. Region představil svět ratatouille – jasný, zdravý a překvapivě chutný zeleninový guláš.

Recept na slavné jídlo je jednoduchý: cibule se smaží v hluboké pánvi, pak se přidávají sladké papriky, česnek, lilky a cuketa. Poslední složkou jsou plátky rajčat. Podíl zeleniny lze změnit podle chuti.

Ratatouille se posypává asi 45 minut, servíruje se horké i studené.

V Provence milují sardelské občerstvení, těstoviny z oliv. Provencálané nemají rád maso moc, ale vzdávají hold ptákovi: kachnu, krůt a hlavně kuře. V Marseille se vaří slavná bouillabaisse – hustá polévka různých druhů ryb, ochucená rajčaty a bílým vínem.

To není mrkev pro dobytek, ale pro Francouze

V Burgundsku vzdávají poctu masa, zde se zvedají pěstované dobytek a připravují se nejlepší klobásy. Oblíbené delikatesy – vařená šunka v petrželové želé, polévka se zeleninou a slaninou, skořápky plněné máslem a zeleninou, pečená, dušená v červeném víně. V Dijonu udělejte slavnou hořčici, která se přidává k mnoha pokrmům. Nejznámější je králík v hořčičné omáčce.

Normandie je známá pro mléčné pokrmy. Zde vyrábí nejlepší máslo ve Francii. Normané milují maso, zejména vepřové maso. Tradiční jídlo v regionu je vepřové v jablečném a kalvadosu.

Je snadné vařit: kotletky se smažou na pánvi nebo na grilování a pak se nalít s omáčkou z jablečného moštu, kalvadosu a vařené šťávy z masa s lžící zakysané smetany.

Maso se podává s praženými šalotkami a opečenými plátky jablek.

Sváteční tabulka: postupné podávání

Francouzi mají rádi společné obědy a večeře v rodinném nebo přátelském kruhu. Slavnostní slavnosti jsou uspořádány pro každou příležitost a menu je sestaveno podle klasického kánonu.

Nejprve se podává aperitiv: koktejl, lehké bílé víno a někdy dokonce i pivo. Pro nápoje připravte vhodné občerstvení: zeleninové víno (originální šaláty v poháry), kanapy, ořechy. Aperitiv může trvat celou hodinu, v tomto okamžiku hosté aktivně komunikují a připravují na vydatné jídlo.

Sváteční večeře tvoří předkrmy, hlavní chod, dezert a sýr. Jako vstupenka (svačinu) se podává paiešková paštika se sušenými toasty, nakrájený uzený losos. Jedním z nejoblíbenějších hlavních jídel je kuře.

Francouzi vědí stovky receptů na kapony, mladé kohouty, kuřata a drůbež. Jsou plněné, grilované, plamenné nebo dusené. Neméně miluje kachna, kterou upřednostňují vařit „krví“, tj. Mírně podkroví.

Mezi oblíbené slavnostní pokrmy patří čtverec nebo stehno jehněčí s aromatickými bylinkami, hovězí steaky, křepelky v omáčce.

To není mrkev pro dobytek, ale pro Francouze

Pro dezert se podává tradiční tatarská tatínka (otevřený obrácený jablečný koláč s karamelem), horké vdolečky s tekutou čokoládou a vanilkovou zmrzlinou, porcovaný krém brulee, ovoce. Lehčí dezert je jahody se šlehačkou. Sýr se podává na palubě, každý host odřízne kus, který se jim líbí. Podle pravidel dobrého tónu potřebujete 2-3 varianty.

Posledním krokem je káva. V žádném případě není podáván dezert. Ale doprovázet horký nápoj může digestif: brandy, Armagnac, brandy, o-de-vie. Sváteční jídlo trvá několik hodin, během nichž hosté nejen flirtují, mluví o umění a každodenním životě, ale také si vyměňují své oblíbené kulinářské recepty a společně připravují další večeři.

Pětiletku splníme

To není mrkev pro dobytek, ale pro Francouze Zdroj: Euro.cz

Nehnojit trávu na tisícovkách hektarů je díky dotacím atraktivní byznys

Loni 3800, letos o čtyři sta víc a v roce 2015 bez dvou set šest tisíc. Takový nárůst tuzemských ekofarem během příštích let „nalajnovalo“ ministerstvo zemědělství (MZe) a kabinet Petra Nečase to vzal na vědomí.

Už teď je přitom Česká republika v rozmachu ekologického zemědělství na evropské špičce.
Čeští spotřebitelé si to ale moc nevychutnají. Zkuste najít ve svém okolí ekostatek, kde si nakoupíte naprosto běžné věci, jako jsou vajíčka, mléko, maso, brambory a mrkev.

Pátrání v mnoha případech nebude úspěšné. Tuzemské biofarmy jsou totiž nejčastěji zaměřeny na trávu. To málo, co se tady k jídlu v kvalitě bio vyrobí, nám ještě ujídají sousedé. V západní Evropě je poptávka po biopotravinách mnohem vyšší než nabídka.

Zatímco Brity ekonomická krize zčásti odvedla od jejich nákupu, Němci se dražších biopotravin nevzdali. Italové a Francouzi je dokonce nakupovali ještě víc.

Skandály svědčí biopotravinám

Dá se čekat, že velký německý trh bude zřejmě potřebovat ještě více nasytit mimo jiné i českými bioprodukty poté, co tamní spotřebitele otrávil dioxinový skandál. Němci se dle zpráv z místních médií okamžitě vrhli do bioprodejen a vykoupili je.

„Roky, kdy řádila nemoc šílených krav, nebo se objeví podobné skandály, jsou pro biopotraviny vždy nejúspěšnější,“ připomíná Tom Václavík z agentury Green marketing. Jak dodává, lidé si začnou mnohem víc uvědomovat, co je pro ně bezpečnější.
„Biofarmářů se aféra s dioxiny nijak nedotkla.

V bioprodukci od našich ekologických zemědělců mají spotřebitelé mnohem větší záruky,“ ujišťuje manažerka svazu Pro-Bio Kateřina Nesrstová. Přísněji kontrolovaní ekozemědělci se snaží marketingově těžit z německého průšvihu, na který zadělala průmyslově vyráběná krmiva.

Budete mít zájem:  Bakteriální meningitida – co to je – příznaky, příčiny a léčba

Svaz Pro-Bio se současně přimlouvá za ještě přísnější oficiální pravidla, ač se mnozí ekofarmáři už řídí dobrovolnými nadstandardy.

Vládní dotační pojistka

Jak se letos a v příštích letech rozmáchne ekologické zemědělství, kolik přibude ekofarem a výrobců biopotravin, rozepsalo MZe do akčního plánu na léta 2011 až 2015. Jde v pořadí už o druhý plán, který si vytyčila Česká republika.

Jako jedna z mála členů Evropské unie plní pokyn Bruselu, aby jednotlivé země napasovaly unijní akční plán pro ekologické zemědělství na místní poměry.
Česká poslušnost nebude dána jen tím, že s plánováním pětiletek jsou u nás z minulosti velké zkušenosti.

Dokument, který prošel Nečasovou vládou, má hlavně posloužit jako pojistka, že i v příštích letech se najdou pro ekologické farmaření zdroje nemalých dotací. Výrazně větší díl podpor přitom financuje bruselská pokladna. Němci, kteří do ní nejvíce přispívají, jako by si tím i předpláceli pestrý biojídelníček.

A Češi? Těm by zřejmě mělo stačit, že si mohou užívat krajiny, v níž desetina zemědělských ploch není nadopována chemií. Čeští spotřebitelé beztak nejraději nakupují biopotraviny v obchodních řetězcích, které je většinou dovážejí, když v tuzemsku zpravidla neseženou ani nejzákladnější sortiment v kvalitě bio v požadovaném množství.

Situace se ale velmi pozvolna lepší. „Nabídka domácích biopotravin se díky stabilní poptávce rozšiřuje,“ tvrdí Tom Václavík. Doplňuje, že v posledních dvou letech se obohatila zejména nabídka mléčných výrobků. Pomáhají tomu především mlékárny Lacrum ve Velkém Meziříčí, Olma, Valašské Meziříčí a Polabské mlékárny.

„Naopak u čerstvého pečiva se situace zhoršila,“ poznamenává Václavík. Lidé nejsou ochotni dát dvakrát tolik za housku, která chutná a vypadá stejně jako nebio. Kolem osmdesáti procent biopotravin se prodá v obchodních řetězcích.

„Udělaly toto zboží dostupné v podstatě komukoliv, když jej prodávají za relativně příznivé ceny,“ říká Václavík.

Kouzla s ciframi

Za biopotraviny utratí Češi za rok asi dvě miliardy korun. Státní akční plán ovšem počítá s tím, že jim lidé přijdou mnohem více na chuť, přestože je často odrazuje vysoká cena. MZe to dobře ví z průzkumu, který si zadalo.

Podíl biopotravin na celkovém množství zpracovaných potravin se během pěti let vyšvihne z necelého procenta na trojnásobek, pokud se naplní akční plán. „Jde o cíl velmi ambiciózní,“ uznává úřad v dokumentu. O to víc, že řada biopotravin, které se v Česku vyrábějí, je z dovážených surovin nebo se v tuzemsku jenom přebalují, připomíná materiál.

A k tomu si MZe v pětiletém plánu předsevzalo obrátit poměr mezi dovezenými a domácími biopotravinami, který je dnes šedesát ku čtyřiceti ve prospěch dovozu. Úředníci mohou ovšem sebelépe kouzlit ciframi, o rozmach biopotravin se postará jedině trh.
Stát může zajímavými dotacemi přilákat k ekologickému hospodaření další zemědělce, a s tím se také počítá.

Zároveň si MZe uvědomuje, že boom biofarmářů už stačil a dál by už hlavním neměl být co nejvyšší počet ekofarmářů a co největší plochy zemědělské půdy v ekologickém režimu. Je čas vyměnit kvantitu za kvalitu.

Vládnou travaři

Jaká je v Česku typická biofarma? O dost jiná než jinde v Evropě. Označení biofarma ještě automaticky neznamená, že si tam zvířata užívají vymožeností ekologického chovu. Dotační politika u nás zplodila hlavně masy „travařů“, kterým dopřává obzvlášť v posledních čtyřech letech.

Lákavé podpory rozjely velký ekobyznys, ospravedlňovaný přínosem pro životní prostředí v horách a podhůří. MZe v akčním plánu přiznává, že dosud nebyl tento vliv dostatečně posuzován a není dostatek regionálně specifických informací. Obecně soudí, že ekozemědělství významně přispívá k ochraně povrchových a podzemních vod.

Hlavně zahraniční studie prokazují vyšší biologickou rozmanitost v místech, kde se takto hospodaří.
Říká se tomu údržba krajiny – dvakrát za rok posekat louky, zatímco na pastvinách je dobytek od jara do podzimu, někdy i v zimě. Žádné každodenní pachtění spojené s klasickou sedlačinou.

Přitom na jeden hektar travnaté půdy, na kterou nesmí přijít chemie, dostane biofarmář i více než jedenáct tisíc korun. Farma s dvěma tisíci hektary, která v Česku není žádnou raritou, za rok získá na dotacích přes dvaadvacet milionů korun. K tomu dostává příspěvky na zvířata.

Ale dobytek, který se na ekologických pozemcích jako podmínka dotací musí pást, přitom nemusí být ekologický. Stačí „obyčejný“ se zacházením jako v běžných chovech, tedy s menší pohodou. Bruselu, který za jistých podmínek takovou kombinaci připouští, se ale volnost českých pravidel nezamlouvá.

„Od příštího roku by taková praxe byla možná jen po omezenou dobu, maximálně několik měsíců. Ne trvale, jak je to nyní na některých farmách,“ říká Martin Leibl, který se na MZe zabývá ekologickým zemědělstvím. Znamená to ovšem změnit příslušný zákon.

Ten by měl také ztížit život „rozpolceným“ zemědělcům, kteří jsou současně bio a nebio. Louky a pastviny mají kvůli dotacím nahlášené jako ekologické, do neekologických polí perou chemii.

Výsledek? Orné půdy, na níž se pěstuje obilí, zelenina, brambory a další plodiny, je z celorepublikové ekologické výměry pouhá desetina. Akční plán chce podíl zvednout na dvojnásobek.

Jiná země, různé funkce

Zdejší biofarmy jsou proti evropským také mnohem větší. Na více než osmdesáti procentech ekologické půdy hospodaří podniky s výměrou od sta do dvou tisíc hektarů. Zatímco průměrná evropská ekofarma má kolem čtyřiceti hektarů, česká je skoro čtyřikrát větší.
Čeští zemědělci se rádi porovnávají s německými. U „bio“ je srovnání obzvlášť zajímavé.

V Německu je podíl ekologické půdy na celkové zemědělské ploše dle posledních dostupných údajů přes pět procent, trh s biopotravinami si ukousl více než tři procenta. V Česku nemají biopotraviny na trhu ani jedno procento, přitom ekologické půdy máme už zhruba 10,5 procenta. Obrovský rozdíl u nás zůstane, předpokládá akční plán.

Na tři procenta trhu s biopotravinami v roce 2015 máme mít patnáct procent ekologické půdy. „Disproporce je způsobena především tím, že ekologické zemědělství plní také mimoprodukční funkce, nejenom produkční,“ vysvětluje ministerstvo. Neboli s travaři se u nás nadále počítá.

Skladba českého ekozemědělství je i důvodem, proč při takzvaném prodeji ze dvora většinou nemají čeští biofarmáři mnoho co nabídnout. Jen minimum – necelá čtyři procenta – zpracovávají na farmě biosuroviny do vlastních výrobků. Přitom mají přednost před ostatními, kdyby chtěli dotace na minimlékárnu nebo bourárnu masa.

Přímo na farmě prodávalo bioprodukty kolem patnácti procent. „Objem prodeje konečným spotřebitelům však není příliš významný. U více než poloviny ekofarem netvoří obrat z takového obchodu ani desetinu z celkového obratu,“ uvádí MZe.
Z ministerské statistiky také vyplývá, že pouze necelých čtyřicet ekofarem skutečně prodalo své produkty v kvalitě bio.

Nejvíce se to daří u zeleniny, brambor a bylin. Téměř celá úroda brambor, mrkve a bylin ovšem směřuje mimo český trh. Za hranice mizí ve velkém také mladý dobytek. „Produkce drůbežího biomasa je zanedbatelná.

Vepřové biomaso tvoří jen 0,02 procenta jeho celkové produkce, kravského biomléka se vyrobí 0,44 procenta z mléka celkem, podíl biovajec je 0,4 procenta,“ upřesňuje MZe na základě podrobného šetření za rok 2008. Aktuální čísla budou vyšší, ale nijak dramaticky. Dokud se bude vyplácet dotacemi hýčkané ekofarmaření bez práce a bez produkce, mnoho se nezmění. Farmářské trhy a rostoucí zájem lidí jsou motorem, ale slabým.

I současný šéf agrárního resortu, nezemědělec Ivan Fuksa, cítí, že to se zdejším ekologickým zemědělstvím není úplně ideální. „Je škoda, že ho u nás vítají spíše spotřebitelé, zatímco odborná veřejnost ho vnímá stále jako okrajovou alternativu, jednostranně závislou na dotacích,“ míní ministr. Má příležitost to změnit.

VELKÝ BOX:
Léčivky místo dioxinů
Objevili jsme biofarmu, jakých je v Česku jako šafránu
Slepicím, kravám a býkům dává jen to, co vyroste na polích a loukách kolem statku. Ekologický zemědělec Ondřej Podstavek přes všechny certifikáty nedůvěřuje dealerům, kteří mu nabízejí krmné směsi.

Budete mít zájem:  Hygienik a pojišťovny prosazují očkování po povodních. Zachovejte paniku!

Chce mít jistotu, tedy všechno pod svou kontrolou. Zvířata, která Podstavkovi na bozetickém statku u Borohrádku nedaleko Hradce Králové chovají, by nikdy neměla ochutnat jedovaté dioxiny. „Nic takového se nám nesmí stát. Proto si děláme veškeré krmení sami,“ zdůrazňuje sedlák. Zakládá si na tom, že je ve všem soběstačný.

Přesně tak, jak to má na pravé ekologické farmě být.

Nejvíce ze dvora

Slepicím i dobytku chovatel nevídaně podstrojuje, aby vajíčka, mléko, maso z býků a slepic, pro které si zákazníci jezdí na statek, lidem chutnaly. Zároveň si mohou vybrat brambory a různou zeleninu – dýni Hokkaido, červenou řepu, mrkev, petržel, cibuli a česnek.

„Nakupují u nás lidé z okolí, přijíždějí z Hradce, Pardubic, ale třeba až z Říčan nebo od Náchoda. Máme také stálého zákazníka ze Zlína, který se pravidelně zastavuje při cestě z Prahy,“ těší sedláka.
Dobře ví, že samota v Bozeticích je vyhledávaná i díky tomu, že ekofarem s tak bohatou nabídkou je v celé zemi jako šafránu.

Na farmářské trhy Podstavkovi nejezdí. Nemusejí, protože skoro všechno prodají takzvaně ze dvora, přímo na farmě. Jen výjimečně dodávají do obchodů. „Nemám tam záruku, že k naší mrkvi v bedýnce s logem bio nepřimíchají obyčejnou,“ vysvětluje zemědělec. Zákazníky má také mezi chovateli, kteří pro zvířata shánějí biostravu.

Hlavně obilí pro ovce z ekologických chovů v horách nebo oves pro koně.

Kolotoč s produkcí

„Nejde nám o dotace, nás živí produkce,“ může na rozdíl od mnohých českých ekofarmářů tvrdit sedlák z Bozetic, který začal s bio před jedenácti lety.

Hospodaření šetrnější k přírodě a vstřícnější ke zvířatům ho oslovilo dávno předtím, než se na něj daly kvůli lákavým dotacím tisíce dalších zemědělců podnikajících takzvaně bez tržní produkce, tedy i bez každodenního kolotoče, jaký dobrovolně podstupují Ondřej Podstavek s manželkou a synem.

Bozetická farma obdělává sto hektarů, na podzim přibere dalších patnáct. Zhruba na polovině roste tráva a pase se dobytek, na ostatním se musí rodina hodně otáčet, aby bez pomoci chemie vypěstovala všechny možné druhy obilí, zeleniny a k tomu bylinky – měsíček lékařský, mátu, šalvěj a meduňku.

Léčivky dodává na čaje do čejkovické pobočky rakouské firmy Sonnentor (dříve Sluneční brána). Když je měsíček v plném květu, pomáhají trhat příbuzní, to už rodina sama nezvládne.

Žádné bezejmenné krávy

Zlata, Běta a další jména vymysleli Podstavkovi pro svých třicet krav. „Do půl roku si zvyknou a na jméno slyší. Víc pak nadojí,“ uvěřil farmář výsledkům holandského výzkumu. Rekordmanky Amálka a Majda, které už nežijí, mají na statku alespoň fotky.

Krávy tady nejsou pouhým strojem na mléko, který se po opotřebení pošle na jatka. Často je nechají dožít. „Když je nejhůř, jede na jatka syn,“ říká Ondřej Podstavek. Na farmě prodají kolem pětiny syrového biomléka, ostatní odváží mlékárna. Smíchá ho ale s běžným mlékem.

„Někteří zákazníci by od nás chtěli také sýry a další mléčné výrobky. To už není v našich silách. Kdybychom vystavěli malou mlékárnu, museli bychom mít zaměstnance. Chceme ale zůstat rodinnou farmou,“ má jasno její majitel. Zájemcům alespoň poradí, jak si mohou čerstvý sýr udělat doma.

Hodně neobvyklý jídelníček kromě velkého výběhu v trávě a v zimě ve sněhu dopřává asi sto šedesáti slepicím. Kromě biozrní a z něj namletého šrotu klovou dužinu dýně, která zbude po vybrání semínek. Živočišnou bílkovinu nosnice načerpají z biomléka od Zlaty, Běty a dalších krav.

Zdraví slepic i dojnic utužují také bylinky – přesněji prach z výroby bylinných čajů, na které zemědělec dodává část surovin. Vajíčka od slepic živených mlékem a bylinkami pak Podstavkovi prodávají za polovinu, než stojí biovejce v obchodech. „Bereme v úvahu, že k nám jezdí lidé, kteří nemají žádné horentní platy.

Někdy ale sami říkají, ať zdražíme,“ zmiňuje sedlák hlavně biomléko, jehož cenu drží na dvanácti korunách za litr. V automatech na syrové mléko je třeba i za dvacet, přitom není bio.

Tuzemská biospecifika
– Velikost tuzemských ekofarem výrazně převyšuje evropský průměr. Ten se pohybuje kolem 40 hektarů, zatímco v Česku má průměrná farma bezmála 150 hektarů.
– Více než osmdesát procent ekologické plochy u nás obdělávají farmy se 100 až 2000 hektary.

– Jen asi patnáct procent ekofarem prodává své produkty takzvaně ze dvora, tedy přímo zákazníkům.
– Pouze necelá čtyři procenta ekozemědělců zpracovávají na farmě biosuroviny do vlastních výrobků – nejčastěji mléčných, masných či z ovoce a zeleniny.
– Hlavním produktem je tráva a seno.

– Zelenina se pěstuje na pouhém procentu z ekologické orné půdy.

Pramen: Ministerstvo zemědělství ČR

Diskuze Co s nadúrodou – tentokrát mrkve

První příspěvek v tématu

Pilka 113 příspěvků 3.10.05 14:24

Co s nadúrodou – tentokrát mrkve

Vážení Labužníci,
poraďte, prosím, kdo víte.
Urodila se mrkev-karotka, je vynikající, ale je jí dost. Jen tak ji dát
koním nebo zvěři do lesa všechnu se mi nechce. Až tak dobrý sklep nemáme
a mrazák taky není nafukovací.

Ke všemu máme velmi rádi jak bramborový salát s dostatečným množstvím
mrkve, tak i mrkev s hráškem jako přílohu (to obojí jen např., prostě
ji máme rádi).
Několikrát jsme zkoušeli ji zavařit ve slaném nálevu, ale vždy nám
zkysala. Což nás po tom krájení na úhledné drobounké kostičky vždycky
dost urazilo.

Kdosi mi radil, že je nutno ji vařit dvakrát asi tak jako maso.
Jenže asi ne 2 hodiny, že.
Měl by někdo pro mne radu?

Díky a příjemné odpoledne (dnes nutné slunce v duši, když není na
obloze k vidění – ani to zatmění jsme si neužili ).

Reakce:

Labužník Jiti02 170 příspěvků 3.10.05 14:34

Odkazy na jiné stránky

v této rubrice tuhle Snehurka uporozňovala na stránky o konzervování
ovoce a zeleniny. Něco o mrkvi tam je také.
Příjemnou inspiraci. J.

gabi 551 příspěvků 3.10.05 14:45

Co s nadúrodou – tentokrát mrkve

Pilko, ked pridas do sklenicky lyzicu octu(do vacsej sklenicky dve lyzice),
neskysne ti to a staci sterilizovat iba 30-40 minut. Ked je zelenina iba
v slanom naleve, musi sa sterilizovat na dvakrat… Ak chces, mam recept na
vybornu pochutku z mrkvy uplne bez konzervacnych pripravkov vhodna aj pre
babatka, ale to je nasladko.

marmelada 1642 příspěvků 3.10.05 18:14

Uchovávání mrkve

Celá léta jsme uchovávali mrkev v pilinách. Dávali jsme je do
dřevěné bedny, dneska určitě stejně dobře poslouží umělohmotná.
Piliny na dno, vrstva mrkve, vrstva pilin tak, aby se mrkev nedotýkala…
opakovat.

Mrkev pouze mechanicky očištěná od hlíny, nemytá, odstraněná
nať odlomením. Piliny mírně vlhké, bedna pak zakrytá. Nemusíš na to mít
extra studený sklep, já to několik let takhle uchovávala i v panelákové
sklepní kóji.

Přeji ti čerstvý mrkvový salátek po celou zimu.

Pilka 113 příspěvků 4.10.05 08:30

Díky všem,

vzhledem k množství zvolím kombinaci všech navržených řešení.
Tolik beden už nemáme , naplnili jsme je bramborami a jablky.

Gabi, prosím, dej sem do této rubriky svůj recept na „mrkvovou pochoutku“
nasladko, nějaký mlsný mrňousek se určitě najde.

Budete mít zájem:  Jak se rychle vrátit do kondice po porodu

Na konzervačním webu mrkev je, ale jen sladkokyselá a to nám pro naše
účely nevyhovuje, tak zkusím oblíbenou metodu pokus-omyl, budu vařit
nadvakrát, a budu věřit, že si nevyrobím rozvařený blivajz.

Díky a pěkný den – zatím to vypadá docela slibně.

DanaJ 1136 příspěvků 31.10.05 13:11

Šoupni jí do mrazáku.

Doma jí chystáme samotnou do pytlíku nastrouhanou nebo s ostatní
kořenovou zeleninou na polévku (na velké kusy i nastrouhanou na drobno).
Doporučuji koupit ještě mrazáček. Mražená je nejlepší.

Pilka

Francouzský speciál

  • BILKOVAI22. 7. 2012 10:48:39 Odpovědět
  • BILKOVAI22. 7. 2012 10:48:38 Odpovědět
  • clupmi22. 7. 2012 10:40:35 Bibinka: je fakt, že se za začínajícího rozhodně nepovažuji, ale očištění fakt považuji za samozřejmost, a nakrájení je zřejmé z fotografií. Takže uděluji zaslouženého dalšího plus bodíka. http://clupmi.blog.cz Odpovědět
  • maris15. 2. 2010 10:56:03 Odpovědět
  • okurka také syrová Kdyby byla ster. a mrkev s celerem vařená, tak by to bylo napsáno Odpovědět
  • Odpovědět
  • maris15. 2. 2010 09:47:13 Odpovědět
  • Gabina15. 2. 2010 09:44:10 Odpovědět
  • Bibinko, ráda bych, ale takto jsem ten recept včara dostala a k tomu nic víc a nic míň a sama jsem to ještě vůbec nestihla udělat …. Dala jsem zde, protože je to výborný salát a některá z vás jej bude moci odzkoušet třeba mnohem dříve než já Odpovědět
  • Bibinka14. 2. 2010 13:15:48 Majdo1512, bylo by dobrý, kdyby jsi doplnila postuptakhle to může pro začínající, že vezmeš ty psané ingredience a celé je smícháš-to by asi nebylo to pravé ořechové Jistě se to musí očistit, nakrájet a jak co nakrájet……. Odpovědět

ANIMO Centrum krmiv – zdravá přírodní krmiva nejen pro koně, krmivové poradenství

Vyprodáno Jen prodejna!

Pytel váží cca 20 kg. Termin vyzvednutí je vždy daný a dopředu avizovaný – k vyzvednutí vždy pátek 15 – 18 h. Není možné vyzvedávat pak jiné dny.

Mrkev pro koně, kozy, králíky atd. Objednávejte dopředu, jezdíme jednou týdně pro čerstvou. Nezasíláme! Pouze os. odběr na prodejně.

Upozornění: Mrkev je možné vyzvedávat vždy vyhlášený den, nerezervujeme na další dny!

Informace:

Pěstování mrkve je rozšířeno v celém mírném pásmu. Využívá se jako doplňkové dietetické krmivo. Plochy krmné mrkve v posledních letech v ČR poklesly, pěstuje se sporadicky, odhadem na 100 až 200 ha. Většina rychlených karotek se do Čech dováží ze zahraničí (např. z Německa nebo Holandska) a vytalčuje českou mrkvičku.

Kořeny dosahují délky 30 i více cm a hmotnosti často přes 1 kg. Mrkev patří mezi krmné okopaniny a je to šťavnaté, lehce stravitelné a sacharidové krmivo s nízkým obsahem vlákniny.

V krmné dávce zlepšují trávení a využití živin organismem. Mrkev má výborné dietetické účinky a příjemnou chuť.

Vysoký obsah karotenu ji předurčuje pro krmení hříbat, březích a kojících klisen, sportovních a dostihových koní.

Krmná mrkev je statkovým krmivem velice bohatým na karoteny a vitamin A. Také obsah vitamínů B1, B2, B6, C, E bývá vyšší než u jiných okopanin a působí spolu s vyšším obsahem kostitvorných prvků (Ca, P) a některých dalších (v krmných dávkách mnohdy deficitních) příznivě na růst a zdravotní stav mláďat a u užitkových zvířat na kondici, výkonnost a vytrvalost (zvláště u koní).

Proč naší mrkev?

  • Je vypěstována českým soukromým zemědělcem za použití minima hnojiv a pesticidů.
  • Je čištěná
  • Dostupná od července do května (června) cca 10 měsícu v roce
  • Vedle mrkve najdete pod jednou střechou i další široký sortiment krmiv pro koně.
  • Pravidlené dodávky čerstvé mrkve
  • Je pečlivě skladněná za optimálních podmínek (2 – 4°C).
  • Je za příznivou cenu

Cílová zvířata: kůň, osel, skot, ovce, koza, prase, vietnamské prasátko, drůběž, chovný králík, zakrslý králík, drobní hlodavci (hl. morče) a lesní zvěř.

Pro koně:

U koní se mrkev uplatňuje především jako krmivo dietetické, které zřetelně napomáhá rozpouštění hlenů při katarech horních cest dýchacích. Při setrvalém zkrmování působí též proti hlístům (škrkavkám).

V zimě plní hlavní význam jako zdroj vitamínů. Působí také jako přírodní odčervovadlo spolu s červenou řepou. Dospělý kůň může až 10 kg mrkví denně. Hříbata do 6 měsíců 2 kg denně.

Vhodná dávka je 1- 3 kg denně a koně.

Upozornění: Dlouhodobé vysoké denní dávky mrkve však poškozují játra! Nepřekračujte proto pro Vašeho koně denní dávku 5 kg denně.

Pro prasata:

Určité opatrnosti je třeba dát pouze u výkrmu prasat, kde se doporučuje poslední 1 – 2 měsíce před porážkou mrkev vyřadit z krmné dávky, jinak by sádlo mohlo dostat poněkud nažloutlou barvu. Krmná mrkev se ukázala být velmi dobrým krmivem prasnicím po oprasení, obecně pro všechna mladá a chovná zvířata.

Pro drůbež:

Při jejím zkrmování drůbeži mají žloutky pěknou žlutou barvu, násadová vejce vysokou líhnivost a zdravotní stav kuřat z nich vylíhlých bývá pravidelně velice dobrý. Dnes však tyto efekty docházejí praktickému využití ze známých důvodů jen v malochovech.

Vhodný zdroj: Betakarotenu a vit. A, vit. E, C, vápníku a fosforu, sodíku, draslíku, chloru, železa, cobaltu

Zajímavé:

  • 1 kg mrkve obsahuje stejné množství železa jako 300 g ovsa.
  • 1 kg mrkve obsahuje stejné množství jodu (0,02 mg) jako vojtěškové pelety
  • 1 kg mrkve obsahuje přibližně stejné množství cobaltu jako oves, ječmen kukuřice
  • 1 kg mrkve má stejně vápníku jako 1 kg ječmene nebo 2 kg kukuřice
  • 1 kg mrkve má sodíku více než 1 kg vojtěškových pelet, sladových klíčku, pšeničných otrub a klíčků, ovsa, ječmene i kukuřice
  • 1,5 kg mrkve pokrývá denní potřebu vitaminu A a C (pro 500 kg koně)
  • 3 kg mrkve obsahuje (26,4 mg) vitaminu E stejně jako 2,6 kg ovsa nebo 2,7 kg pš. otrub
  • 7,2 kg mrkve pokrývá denní potřebu draslíku
  • 5 kg mrkve je energeticky (7,75 MJ Sek) jako 700 g ovsa

info TIP ANIMO:

Optimální denní dávka 3 kg mrkve denně zajistí vašemu 600 kg koni:

  • 250 % DDD (doporučené denní dávky) karotenu
  • 12 % DDD železa
  • 7 % DDD vápníku
  • 6 % DDD SEk (stravitelné energie pro koně)
  • 5 % DDD jodu
  • 4 % DDD mědi
  • obsahuje – 195 g cukru a pouze 10 g škrobů

Úprava a dávkování: Máte li mrkev nepranou, jen zčásti odhliněnou, musíte ji před podáváním očistit (omyjte a případně kartáčkem odrhňete). Praná a nesušená se velmi rychle kazí (již do tří dnů). Případné nahnilé části je nutné vykrojit. Pro drůbež i další zvířata se podává strouhaná smíchaná se šroty.

Skladování: Mrkev je v důsledku nízkého obsahu sušiny snadno při sklizni a posklizňové manipulaci (naskladňování, případně třídění) snadno mechanicky poškozována. Poraněnými místy pak vniká infekce. Mrkev také snadno podléhá hnilobám. Proto je potřeba věnovat uskladnění a manipulaci s mrkví zvláštní pozornost.

Je třeba zajistit skladovací prostor před mrazem a zajistit optimálně teplotu v rozsahu 2 – 4°C. Mrkev však odolá i teplotám do -2°C.

Je nutné do 4 dnů od napytlování celý obsah rašlového pytle vysypat a probrat, nahnilé vyházet, případně vykrájet a ihned zkrmit. Dobrou nepoškozenou mrkev následně skladníme v plastových přepravkách ve větraných prostorech za optimální vlhkosti a teplotě. Takto nám vydrží mnohem déle.

Balení a trvanlivost: Baleno v  rašlových pytlích cca 20 kg trvanlivost cca 1 – 4 týdny. V létě méně (cca 7 – 10 dnů). Skladujte ve větraném prostoru, optimálně v plastových přepravkách.

  • Jakostní znaky naleznete zde.
  • Vyrobeno: v ČR
  • Klíčová slova: Mrkev pro kone, krmna mrkev, mrkev pro zvirata, krmná mrkev, mrkev pro koně, mrkev praha, levna , rozvozy mrkve, pestovani mrkve, ceska mrkev

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *