Troufnu si tvrdit, že v našich domácnostech stále převládá návyk mazat veškeré pečivo nejprve „tukem“. Takzvaný chléb s máslem pravděpodobně hned tak z našich stolů nezmizí a tudíž nebude od věci podívat se podrobněji na problematiku másel a jejich náhražek. V testu najdete nejen informace ohledně jejich skutečného složení, ale i test čtyř výrobků – dvou másel a dvou margarínů. Kdo zvítězil, se dozvíte v článku.
Máslo
Aby šlo mlékárenský produkt nazvat máslem, je nutné, aby byl složen výhradně z mléčného základu. Většina výrobků se statutem másla se dělí do dvou skupin tučnosti. Máslo s velkým „M“ by mělo obsahovat nad 80% tuku.
Takový výrobek je ideální pro vaření a pečení. Druhou kategorii tvoří másla s obsahem tuku od 70% a přídavkem zákysu. Nižší obsah tuku zlepšuje roztíratelnost okamžitě po vyndání z lednice a zákys příjemně koriguje výslednou chuť.
Tyto dvě vlastnosti dělají z „sedmdesátek“ ideální mazací prostředek k přímé spotřebě.
Výroba másla
Alespoň mlhavou představu o tom, jak se vyrábí máslo má asi každý, kdo viděl film s Voskovcem a Werichem – Hej rup. Původní stloukání másla ze sebrané smetany v dřevěných dížích nahradila moderní technika. A drtivá většina současné produkce vzniká ve speciálních odstředivkách, kde se z nadojeného mléka odstraňuje mléčný tuk.
Margarín
Oproti máslu je to tuk čistě rostlinného původu. Margarín v podobě, jak ho známe dnes, vzniká jako potravinářský produkt v období druhé světové války. Slouží jako náhražka nedostupného másla. A zde se dostáváme k meritu věci. Margarín je NÁHRAŽKA másla.
U nás své popularitě vděčí kampani v devadesátých letech minulého století, kdy bylo máslo na základě vědeckých studií umístěno na pomyslný „pranýř“, označeno nezdravým a jeho konzumace „nazvána“ hazardem se zdravím.
Na relativně dlouhou dobu tak „mazací otěže“ převzaly ztužené rostlinné tuky pod taktovkou masivní reklamní kampaně značky Rama. Samotná historie margarínu ale sahá až do druhé poloviny devatenáctého století, kdy Napoleon III.
vyhlásil soutěž o vytvoření náhražky másla. To se podařilo se a speciální úpravou hovězího tuku vznikl první margarín.
Zajímavé je i to, že například v Autralii se ještě roku 1960 nesměl margarín žádným způsobem přibarvovat. Takový postup byl nezákonný a chránil spotřebitele před nechtěnou záměnou s opravdovým máslem.
Výroba margarínu
Zde je situace malinko jiná než u másla. Základem margarínu jsou rostlinné oleje. A jak asi všichni víme, olej je za standardní teploty skupenství tekutého. Budeme vycházet z faktu, že rostlinný olej je tuk „nenasycený“. Představme si dvě „kuličky“ spojené dvěma provazy při vědomosti toho, že pro pro dostatečně pevné spojení stačí jen jeden.
Tak se chová nenasycený tuk. Pokud si druhý provázek půjčíme a připevníme na něj další kuličku, vznikne tuk nasycený. „Obsazení“ volné pozice se provádí hydrogenací (na uvolněnou vazbu se naváže molekula vodíku). Takto nasycený tuk se změní svou konzistenci a při pokojové teplotě je, na rozdíl od oleje, pevný.
Jak se testovalo
Testované produkty jsem zakoupil v obchodě Tesco. Kopírují typické rozložení této kategorie výrobků. Výběrem prošly dvě másla s obsahem tuku 75 a 82% a dva margaríny. Prní se sníženým obsahem tuku, druhý s „máslovou příchutí“.
Všechny vzorky jsem ochutnal samotné (v případě nízkokalorického margarínu to byl docela odporný zážitek) a následně namazané na krajíci chleba.
Ten pocházel z cvrčovické pekárny a je proslulý svou vynikající chutí a dlouhou trvanlivostí (výtečně chutná i týden starý!).
Máslo 82%
Produkt výrobce Polabské mlékárny a.s. je zabalen v klasickém obalu. Kostka másla má hmotnost 250g a stojí 26 Kč. Hmota obsahuje přes čtyři pětiny mléčného tuku. Po vyndání z lednice se dost špatně roztírá. Oproti svému 75% sourozenci je světlejší a tužší. Plná máselná chuť s výrazným „mléčně tukovým“ prvkem. To ho dělá ideálním k použití v při přípravě dalších pokrmů.
- Výživová hodnota: 3100 kJ
- Cena za 250g balení: 26 Kč Cena za 100g: 10.40 Kč
Máslo 75%
Druhý máslový vzorek vyrábí Olma a.s. a je rovněž zabalen v typickém „papíroalobalu“. I zde platí, že ve studeném stavu trpí horší roztíratelností. Takové ale už másla jsou a já to neberu jako negativum. Pro přímou spotřebu – mazání na chleba, bych ale doporučil používat másla s nižším podílem tuku a přidaným zákysem.
- Výživová hodnota: 2870 kJ
- Cena za 250g balení: 23.50 Kč Cena za 100g: 9.40 Kč
Margarin Perla Tip
První z maragrínů je zástupcem nízkotučných produktů a pochází od výrobce Unilever ČR. Tato „nátěrka“ obsahuje pouze 25 % tuku. Informace o složení hovoří o absenci sacharidů i bílkovin.
Kromě toho výrobce garantuje podíl transtuků v hmotě pod jedno procento.
Šetření transtuky (trans izomery dodatečně saturovaných molekul mastných kyselin) je trendem a tento výrobek oproti jiným nepředstavuje velké potenciální „transriziko“.
Perlu Tip jsem ochutnal nejdříve samotnou (a zapochyboval, jestli se nejedná o krabičku s vazelínou) a následně namazanou na chlebu. Chuť je velmi nepříjemně chemická, nepřirozená a „padá na jazyk“.
Konzistence začíná s každou minutou mimo lednici připomínat podivnou nažloutlou kaši. Naprosto nechápu, kdo si takový výrobek může zakoupit.
Kromě nízké ceny za 100g a redukovaného obsahu tuku nevidím na tomto produktu jedinou kladnou věc.
- Obsah transtuků ve 100g: pod 1g
- Cena za 500g balení: 14.90 Kč Cena za 100g: 3 Kč
Margarin Rama
Druhý margarínový počin vychází rovněž z plnících linek společnosti Unilever ČR. Rama je bezesporu ikonou českého margarínového trhu.
Od narození „první Ramy“ uplynula řada let a nyní se pod značkou Rama skrývá rozsáhlé portfolio tuků k přímé konzumaci i tepelnému zpracování. Pro test jsem vybral Ramu s máslovou příchutí. Obsah tuku je 70%, bílkoviny a sacharidy jsou zastoupeny 0.2 resp. 0.
3 %. Podíl transtuků je snížen na méně než jedno procento. Hmota je přiměřené konzistence, dobře se natírá a přitom „neteče“.
Chuť se vývojářů z Univeleru podařilo naladit poměrně slušně. Při přímém ochutnání je zřetelná snaha o spojení margarínu a příchuti. Na chlebu už je to o mnoho lepší, ale stále platí… máslo je máslo. V porovnání s Perlou Tip.. nebe a dudy.
- Výživová hodnota: 2600 kJ
- Obsah transtuků ve 100g: pod 1g
- Cena za 250g balení: 19.90 Kč Cena za 100g: 8 Kč
- Verdikt
Po chuťové stránce nelze než doporučit používání OPRAVDOVÝCH základních surovin namísto pouhých náhražek. Máslo bylo, ja a bude máslo. Výrobcům se v dnešní době díky pokročilým technologiím daří (pokud chtějí) produkovat kvalitní tuk s minimálním obsahem transtuků a obstojnou chutí.
Otázka je PROČ si kupovat margarín, když existuje máslo? Pochopím lidi s alergií na mléčnou bílkovinu. Že je zdravější? A to jste vzali kde (uvažuji srovnání kvalitní máslo vs. kvalitní margarín) ? Obsahuje méně tuku? Ano.. Perla tip obsahuje pouze 25% tuku, ale proboha..
vždyť se to nedá jíst! Je levnější? O celých pět korun na balení v případě srovnání SROVNATELNÉHO – to pro mě není argument.
Mé osobní doporučení
Dejte si jednou za týden kousek čerstvého pečiva poctivě namazaného čerstvým máslem. Ve zbytku týdne si pečivo zakápněte olivovým olejem nebo tuk nahraďte čerstvým sýrem.
Diskuze: Jaký tuk doma převážně používáte a proč?
Líbil se vám článek? Zalinkujte ho klinutím na ikonku pro další čtenáře 🙂
Margaríny – velké rozdíly v kvalitě tuků, cenách i chuti
Bez ohledu na to, která mlékárna je vyrobila, protože stejná je základní surovina – mléko, a to má prakticky stále stejné složení. U margarínů je to jinak, jsou vyrobeny ze směsi různých rostlinných olejů a hodně záleží na tom, jak moc výrobce šetří při jejich nákupu. Rozptyl ve složení mastných kyselin, které ukazují na kvalitu tuku, je tedy mnohem větší než u másla.
- Prokázaly to i výsledky testu. Koupili jsme do něho 18 vzorků margarínů (správně jsou to rostlinné roztíratelné tuky). A na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze jsme nechali zpracovat analýzy složení mastných kyselin i senzorické hodnocení.
Co říká odborník?
- Je margarin zdravější než máslo?
Dnešní margaríny mají vhodnější složení než máslo. Obsahují více nenasycených mastných kyselin, které působí pozitivně na naše cévy. A naopak mají nižší obsah negativně působících nasycených mastných kyselin. Trans mastné kyseliny, které působí negativně na nemoci srdce a cév, diabetes 2. typu a další onemocnění, se už v dnešních margarínech vyskytují jen výjimečně. Máslo má ale nezaměnitelnou chuť a vůni.
- Měly by lidé s vysokým tlakem nebo cholesterolem používat místo másla margarin?
Ano, tito lidé by měli raději používat margarin.
- Na pečení je lepší margarin, nebo máslo?
Tady nelze jednoznačně říct, jaký tuk je lepší. Řadu let jsme na škole porovnávali se studenty pečivo, které mělo v receptuře máslo, nebo margarín na pečení. Zhruba polovina studentů vždy hodnotila lépe pečivo s máslem a polovina s margarínem.
- Smažit raději na másle, nebo na margarinu?
Smažit na másle ani na margarínu není vhodné. Pokud preferujeme u smaženého pokrmu příjemnou máslovou chuť, můžeme smažit na přepuštěném másle, které neobsahuje bílkoviny a vodu, takže se nepřepaluje. Na smažení jsou vhodné pokrmové tuky, na rozdíl od margarínů neobsahují vodu a jsou tepelně stabilnější. Můžeme smažit také na řepkovém nebo rafinovaném olivovém oleji.
- Má význam přídavek vitaminů A, D a E?
Přídavek vitaminů určitě význam má, ale jejich příjem prostřednictvím margarínů je malý.
- Mohou nízkotučné tuky snížit můj energetický příjem?
Mohou, pokud jich konzumujeme stejné množství jako těch vysokotučných. Pokud si ale namažeme na chleba vyšší vrstvu, může být příjem energie i vyšší.
- Jak máslo nebo roztíratelné tuky uchovávat? Kazí se rychleji máslo, nebo margarin?
Všechny tuky musíme uchovávat při nízkých teplotách, v temnu a pokud možno bez přístupu vzduchu, jinak snadno žluknou. Rychleji se bude kazit máslo, protože margaríny obsahují většinou konzervanty.
- Mohu máslo nebo roztíratelné tuky zamrazit?
Ano, mrazit se mohou, ale je dobré vědět, že i při mrazírenských teplotách dochází k oxidaci tuku, a proto je nutné je příliš dlouho neskladovat.
- Je margarin čistě rostlinný produkt, a tím pádem vhodný pro veganskou stravu?
Ano, margarín je čistě rostlinný tuk, ale existují na trhu výrobky připomínající margaríny, které se nazývají směsné roztíratelné tuky a které obsahují směs mléčného a rostlinného tuku.
Co se dá namazat na chleba
- Rostlinné roztíratelné tuky
Říkáme jim margaríny, tento výraz je ale podle evropské legislativy vyhrazen pouze pro roztíratelné rostlinné tuky s obsahem tuku od 80 do 90 procent. Baleny jsou v plastových vaničkách. Jsou měkčí, takže se dobře mažou na chleba. Jsou zdravější, protože neobsahují cholesterol, a mají lepší složení mastných kyselin. Neplatí to však pro všechny bez výhrady. Nechutnají tak dobře jako máslo.
Typické složení: rostlinné oleje, voda, emulgátory, vitaminy, sůl, regulátory kyselosti, barviva, aroma, konzervační látky.
Směs rostlinných olejů a mléčného tuku. Složení je podobné jako u margarínů, pouze s tím rozdílem, že obsahují i mléčný tuk. Většinou jsou baleny podobně jako máslo, bývají však i ve vaničkách. Podobně jako u rostlinných roztíratelných tuků. Snadno je lze zaměnit za pravé máslo.
Výsledky celého testu: Test margarínů – velké rozdíly. V kvalitě tuků, cenách i chuti
Základní surovinou je mléko, neobsahuje žádný jiný než mléčný tuk. Obsah tuku je vždy víceméně stejný – minimálně 80 % (s výjimkou másla polotučného nebo třičtvrtětučného). Na rozdíl od margarínů neobsahuje barviva ani konzervační látky. Lépe chutná. Špatně se roztírá. Obsahuje cholesterol, nasycené mastné kyseliny a transmastné kyseliny. Je dražší.
Test margarínů odhalil nízký obsah tuků
Zdroj: www.pixabay.com
Víte, jaká je kvalita tuků používaných v margarínech a jaké přidané látky obsahují? Spotřebitelský časopis dTest podrobil testování 22 rostlinných tuků. A nyní známe jejich výsledky.
Margaríny jsou ve své podstatě ztužené rostlinné tuky. Pod tímto obchodním názvem se však mohou prodávat pouze ty, které obsahují 80 a 90 % tuku.
Malé množství tuků
„Na žádný takový jsme však v obchodech nenarazili. Testované výrobky obsahovaly od 20 do 60 procent tuku. Přičemž platí, že čím méně tuku tyto produkty obsahují, tím více je v nich vody. O to více je také zapotřebí přídatných látek, které drží tyto dvě odpuzující se složky pohromadě,“ říká Olga Šlesingrová z časopisu dTest.
Roztíratelné tuky jsou ve své podstatě tvořeny rafinovaným rostlinným olejem, vodou a obrovským množstvím stabilizátorů, konzervantů, barviv a dalších přísad. Důležité je také sledovat množství nasycených mastných kyselin, které jsou pro lidský organismus škodlivé a měly by tvořit maximálně 10 % z celkového denního příjmu.
Velký podíl zdravý škodlivých nasycených mastných kyselin
„Nejvyšší podíl nasycených mastných kyselin bylo zjištěno u tuku použitého na výrobu margarínu Alfa máslová příchuť, a to 37 %,“ dodáva Olga Šlesingrová. Test hodnotil také obsah zdraví prospěšných polynenasycených mastných kyselin omega 3, i jejich poměr k omega 6 mastným kyselinám. Většina výrobků v této části zkoušky získala průměrné hodnocení.
Ve složení chyboval margarín Stella, který obsahoval emulgátor E 476, který legislativa povoluje pouze u výrobků s nižším obsahem tuku. Navíc tento emulgátor se přidává jen proto, aby pohromadě držel vodu s malým množstvím oleje.
Vítěz testu
S nejlepším výsledkem a vítězem testu se stal roztíratelný tuk Flora Light s 30 % tuku. V testu tuk vykázal nejvíce prospěšných omega 3 mastných kyselin a zároveň nejlépe prošel senzorickým testem.
Margaríny současnosti
10.04.2019 | Margaríny v devadesátých letech vystřelily vzhůru jako světlice a byly doporučovány jako zdravá náhražka živočišných tuků. Až když se veřejnosti ukázalo, jak škodlivý je příjem transmastných kyselin, jejich popularita znatelně klesla. Nyní se zase karty obracejí a margaríny se snaží vstávat z popela – prý se polepšily…
Tradiční rivalita dvou tučných protivníků, másla a margarínu, nabývá nových rozměrů. Na základě aktuálních poznatků, díky moderním technologiím a také v souvislosti s odhalením pozadí některých výzkumů, se otázka preferencí, respektive působení jednotlivých aktérů na lidské zdraví, opakovaně přelívá a liší.
Co říkají nejnovější poznatky, co radí pediatři v souvislosti s dětskou výživou a co překvapivého se objevilo ve spojení s doporučením amerických ministerstev zemědělství a zdravotnictví („Dietary Guidelines for Americans“) z 80.let minulého století, která ovlivnila řadu výživových doporučení a celkový pohled na tukovou problematiku?
Kde se vzal margarín?
Margarín byl od počátku považován za náhražku másla. První margarín vůbec byl vyvinut francouzským chemikem a lékárníkem Hippolyte Mège-Mourièsem už ve druhé polovině 19. století. Stalo se tak na základě požadavku císaře Napoleona III.
, který hledal levnější cestu, jak nasytit armádu a poskytnout vojákům dostatek chutného, ale dostupnějšího tuku. V té době se vyskytovaly značné potíže se zásobováním a vývoj margarínu se ukázal jako dobré řešení.
První vzorek margarínu byl výsledkem kombinace hovězího loje, vody a mléka. Název tuku je odvozen z řeckého slova „margaritari“, což v překladu znamená perla (díky perleťovému lesku).
Průmyslovou výrobu margarínu zahájily o pár let později holandské firmy Jurgens a Van den Bergh, které se později sloučily ve společnost Margarine Unie
Poptávka po margarínech, respektive produktech tukového průmyslu rychle sílila, nutila tak hledat nové suroviny a vyvíjet vhodné technologické postupy. Více se využívaly rostlinné oleje, ty ovšem bylo také potřeba kvalitně zpracovat, přesněji řečeno ztužit.
První vhodná metoda ztužování tuků (hydrogenace) vznikla v roce 1902 v Německu a v polovině minulého století se tak margarín stal nepřehlédnutelným konkurentem másla.
Částečná hydrogenace byla rozšířená až do počátku devadesátých let, kdy se však díky vysokému obsahu nežádoucích trans-izomerů mastných kyselin postupně začala nahrazovat novější výrobní technologií.
Současné margaríny (ne)jsou lepší
Dnešní margaríny se vyrábí výhradně z kombinace rostlinných tuků, přestože dříve se používaly také už zmiňované tuky živočišné (hovězí lůj, sádlo, velrybí či rybí tuk apod.). Ačkoli stále jde o chemický výrobní proces, obsahují (měly by obsahovat) dnešní kvalitní margaríny už jen zanedbatelné a zdraví neovlivňující množství obávaných trans-izomerů mastných kyselin.
Často jsou navíc uměle doplňovány ještě o vitamíny a další zdraví prospěšné látky. „Technologie výroby margarínů se za posledních dvacet let výrazně změnila. Současné postupy dovolují vyrobit margaríny pouze se stopami trans nenasycených mastných kyselin.
Takže transmastné kyseliny, které působí negativně na nemoci srdce a cév, diabetes II. typu a další onemocnění, se už v dnešních margarínech vyskytují jen výjimečně,“ upřesňuje prof. Ing. Jana Dostálová, CSc.
z Ústavu analýzy potravin a výživy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Není margarín jako margarín
V souvislosti s výše uvedeným je však nutno uvést, že předpoklad určitého stupně kvality výrobku se nutně nemusí shodovat (a často ani neshoduje) s realitou. Bohužel ne vždy je možné plně se spolehnout se na to, že nejvyšším zájmem výrobců (nejenom) margarínů je kvalita a samozřejmostí zdravotní nezávadnost.
Příkladem může být i tolik diskutovaná kvalita potravin východ versus západ a nutriční odlišnosti.
V tiskové zprávě Potravinářské komory ČR, která přináší výsledky testu dvaceti výrobků různých kategorií nakoupených v supermarketu v Praze a Drážďanech je mimo jiné uvedeno, že margarín Rama, zakoupený v Německu, je o 10 % tučnější (a přesto o 10 % levnější) než „česká“ Rama.
Voda, olej a tuk
Díky tomu, že margarín prochází chemickým výrobním procesem, je předpoklad, že se při jeho výrobě stále používají i chemické látky.
Zjednodušeně řečeno – margarín vzniká spojením vody, oleje a tuku, přičemž obsah tuku se může výrobek od výrobku lišit. Aby se voda spojila s olejem, je třeba dodat i emulgátory, v horším případě konzervační látky.
A logicky samozřejmě platí, že čím méně tuku, tím více vody a vyšší nutnost přidat konzervanty.
V současné době a při nové technologii výroby margarínů nejsou už zásadním problémem zmiňované trans nenasycené mastné kyseliny, ale obecná nevyváženost v konzumaci omega 6 a omega 3 polynenasycených mastných kyselin.
Dnešní lidé západního světa spořádají výrazně víc omega 6 mastných kyselin, než je žádoucí, přičemž doporučený poměr omega 6 ku omega 3 je maximálně 5 : 1., respektive 4 : 1.
(Průměrný poměr u středoevropské populace činí 17:1, nezřídka jsou hodnoty dokonce 50:1!) V této souvislosti je nutno zmínit, že právě rostlinné oleje jsou největším zdrojem omega 6 mastných kyselin ve stravě. Za zmínku jistě stojí skutečnost, že kvalitní máslo od krav krmených přirozenou stravou obsahuje větší množství „utlačovaných“ omega 3 mastných kyselin.
Existuje řada vědeckých studií prokazujících fakt, že nevyvážený poměr omega 6 a omega 3 polynenasycených mastných kyselin může být rizikovým faktorem zvyšujícím výskyt zánětlivých a autoimunitních onemocnění, kardiovaskulárních chorob a také rakoviny.
Centrum pro genetiku, výživu a zdraví ve Washingtonu ve své zprávě z roku 2002 uvádí, že doporučovaný poměr omega 6 a omega 3 polynenasycených mastných kyselin 4 : 1 je spojen až se 70% poklesem úmrtnosti na kardiovaskulární choroby.
Dětem na chléb raději máslo
Většina pediatrů se shodne na tom, že margaríny do dětské stravy nepatří. Problémem je zejména palmový tuk. Kromě toho cholesterol nacházející se v másle je u dětí do dvou let potřebný pro dobrý vývoj mozku.
„Potraviny určené dětem, obsahující palmové oleje a tuky, představují potenciální zdravotní riziko,“ tvrdí ve své zprávě z roku 2016 Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA).
Glycidyl estery mastných kyselin, vznikající při zpracování rafinovaných rostlinných olejů, jsou navíc podle tohoto úřadu genotoxické a karcinogenní.
Máslo je plnohodnotný mléčný tuk se specifickým aroma a lahodnou chutí. Jde o tradiční standardizovanou potravinu s jasně definovaným procentem obsahu tuku (minimálně 80 %, respektive 82 %) a chuťově nad margarínem jasně vítězí. Problémem másla tak, jak bylo donedávna vnímáno, je obsah nasycených tuků, které měly znamenatúdajné zdravotní riziko.
Po přezkoumání původních 21 výzkumů, zahrnujících celkem 347 747 zkoumaných osob, došli vědci k jednoznačnému závěru. Potvrdili, že výše zmiňovaná doporučení amerických ministerstev z 80.Aktuální studie ovšem žádné přímé spojení mezi konzumací nasycených tuků a kardiovaskulárními problémy neprokázaly.
let, která se týkala maximálního omezení konzumace nasycených tuků v rámci zdravotní prevence, byla chybná.
Máslo bylo tedy dlouhou dobu zbytečně démonizováno médii i výživovými poradci pro svůj vyšší obsah nasycených tuků, a také kvůli obsaženému cholesterolu.
Paradoxně ovšem konzumace nasycených tuků zlepšuje v konečném důsledku lipidový profil konzumenta, zvyšuje HDL (‚dobrý‘ cholesterol) a mění malé částice LDL (‚zlého‘ cholesterolu) na částice velké, které nejsou se srdečním onemocněním spojovány.
Všeho s mírou
V této souvislosti je třeba podotknout, že – stejně jako u margarínů – také u másla je třeba hledět na kvalitu, ačkoli tak značné rozdíly tady nenajdeme.
To nejlepší máslo pochází jednoznačně od krav žijících na pastvinách, které se krmí pastevním porostem.
Takové máslo obsahuje nejvíce prospěšných látek, například vitamíén K2, vitamín A, kyselinu laurovou (ta je důležitá v boji s kvasinkami a plísněmi), a v neposlední řadě také butyrát, který pomáhá lepšímu zažívání, je protizánětlivý a snižuje hladinu inzulínu.
„Vědecké studie ukazují, že mléčné výrobky obecně jako součást zdravé výživy mají kromě své výživové hodnoty také celou řadu zdravotních účinků.
Mléčné potraviny pozitivně přispívají ke zdravému stavu kostí, řízení tělesné hmotnosti, stejně tak k aspektům metabolického syndromu, jako je kontrola glukózy nebo krevního tlaku.
“ uvádí Ing. Jiří Kopáček, CSc z Českomoravského svazu mlékárenského.
Podobně jako ve všech oblastech života, i tady platí, že žádný extrém není dobrý. Vždy je třeba hledět na stravu holistickým způsobem a nevytrhávat její jednotlivé součásti, tedy význam jednotlivých živin, z celkového kontextu. Vnímat své tělo jako celek a stravu jako lék i cestu k dlouhému zdravému životu.
dTest: „Margaríny“? Samá voda
Roztíratelné rostlinné tuky jsou běžně označované jako margaríny. Pod obchodním názvem margarín se však smějí prodávat pouze výrobky, které obsahují mezi 80 a 90 % tuku. „Na žádný takový jsme však v obchodech nenarazili.
Testované výrobky obsahovaly od 20 do 60 procent tuku. Přičemž platí, že čím méně tuku tyto produkty obsahují, tím více je v nich vody.
O to více je také zapotřebí přídatných látek, které drží tyto dvě odpuzující se složky pohromadě,“ konstatuje Olga Šlesingrová, redaktorka časopisu dTest.
Roztíratelné tuky dnes tvoří rafinované rostlinné oleje a voda spolu s emulgátory, stabilizátory, konzervanty, antioxidanty, barvivy a regulátory kyselosti. Na prvním místě ve složení testovaných výrobků figuroval většinou řepkový olej, pětina produktů druh rostlinných tuků použitých při výrobě vůbec nespecifikovala.
Výrobci margarínů často vyzdvihují příznivé složení mastných kyselin ve svých výrobcích. Světová zdravotnická organizace doporučuje snižovat příjem nasycených mastných kyselin, které by měly tvořit maximálně 10 % z celkového denního příjmu tuků.
„Vyšší hodnoty nasycených mastných kyselin poukazují na použití vyššího množství rafinovaných exotických olejů, zejména palmového, jejichž těžba a doprava představují značnou ekologickou zátěž. Nejvyšší podíl nasycených mastných kyselin jsme naměřili u tuku použitého na výrobu margarínu Alfa máslová příchuť, a to 37 %,“ říká Olga Šlesingrová.
Test hodnotil také obsah zdraví prospěšných polynenasycených mastných kyselin omega 3, i jejich poměr k omega 6 mastným kyselinám. Většina výrobků v této části zkoušky získala průměrné hodnocení.
Co se týče složení, pochybil pouze výrobek Stella s máslovou příchutí. „Ten obsahuje silný emulgátor E 476, který legislativa povoluje pouze ve výrobcích s nižším obsahem tuku, kde, lapidárně řečeno, drží pohromadě převážnou většinu vody s trochou oleje,“ vysvětluje Šlesingrová.
dTest zjišťoval také přítomnost nežádoucích látek. Například škodlivých transmastných kyselin, kde byly naměřené hodnoty v pořádku, či konzervantů.
Tuk ze své podstaty žádný konzervant nepotřebuje, naopak umělým prodlužováním trvanlivosti může ztrácet vitamíny nebo senzorické kvality.
„Z 22 výrobků se bohužel pouze tři, a to Flora Light, Perla Tip a Perla Plus Vitamíny, obešly bez konzervantu sorbanu draselného, který některé zdroje označují za potenciální alergen,“ říká Olga Šlesingrová.
Poměrně výrazné rozdíly test ukázal při senzorických zkouškách. Některé tuky měly uměle působící vůni a chuť, nevábný vzhled či nevhodnou konzistenci. Lépe dopadly v této části zkoušek výrobky s vyšším obsahem tuku.
Vítězem testu se stal roztíratelný tuk Flora Light s 30 % tuku, který se obešel bez konzervantu, obsahoval nejméně nasycených mastných kyselin a téměř nejvíce prospěšných omega 3 mastných kyselin. Senzorickým hodnocením prošel bez výhrad s nejlepším výsledkem.
Kontakty pro média:
Olga Šlesingrová, [email protected], tel.: +420 241 404 922 Vanda Jarošová, [email protected], tel.: +420 731 789 110
dTest, o.p.s. je největší českou spotřebitelskou organizací, která v ČR působí již od roku 1992.
Je vydavatelem spotřebitelského časopisu dTest, na jehož stránkách jsou publikovány výsledky nezávislých a objektivních testů produktů, varování před nebezpečnými a zdravotně závadnými výrobky, informace o spotřebitelských právech a rady, jak tato práva účinně uplatňovat. dTest je součástí mezinárodní organizace International Consumer Research and Testing (ICRT) a evropské spotřebitelské organizace BEUC.
Poradenská linka časopisu dTest – 299 149 009 – je v provozu každý pracovní den od 9 do 17 hodin a spotřebitelé na ní mohou konzultovat s právními poradci časopisu dTest nejrůznější spotřebitelské problémy, a to za cenu běžného tarifu volání. Od spuštění v roce 2010 této možnosti využily již desetitisíce spotřebitelů a poradenská linka časopisu dTest se tak stala první a nejvyhledávanější cestou k řešení potíží, se kterými se zákazníci na trhu setkávají.