Magazín o zdraví a prevenci
K vyšetření pomocí CRP testu je potřeba jen kapka krve, která se odebírá doma ze špičky prstů. Díky její analýze dokáže test rozlišit, jestli vás postihla infekce bakteriální nebo virová. Sami se pak můžete rozhodnout, jestli půjdete k lékaři do ordinace nebo jestli si skočíte jen do lékárny. Testy, které byly dříve dostupné jen v ordinacích vybraných lékařů, tak můžete používat doma.
| CRP neboli C–Reaktivní Protein je sloučenina, která se tvoří v játrech a má značný význam v diagnostice mnoha nemocí. Také je významným indikátorem, který nám napoví, zda u infekce použít, či nepoužít antibiotika. |
Tyto testy vznikly především proto, že lékaři často doporučovali antibiotika spíše pro jistotu, aby se u pacienta případná bakteriální infekce nerozvinula.
Pokud jste ale v sobě bakteriální infekci neměli, byly pro vás tyto léky zbytečné a naopak přispívaly ke vzniku bakterií, které jsou na antibiotika odolné.
Těchto bakterií v tělech pacientů výrazně přibylo, což také vedlo k diskuzi vědců nad tím, jak zabránit zbytečnému užívání antibiotik. Ta by totiž v dalších případech nákazy mohla pozbýt svou účinnost.
Rychlotest na domácí použití
CRP testy, kterým se přezdívá také „rychlotesty“ dokáží během několika minut zjistit, jestli se ve vašem těle ukrývá virová nebo bakteriální infekce. Zatímco dříve museli lékaři posílat vzorek krve do klinické laboratoře, dnes si toto vyšetření uděláte i doma.
Jaké jsou výhody domácího testování? Především to, že nemusíte trávit čas v čekárnách u lékařů, které mohou být plné dalších pacientů s různými onemocněními.
To je příležitost především pro maminky, které tak mohou své ratolesti ušetřit nákazy od ostatních dětí.
Co vlastně CRP test zjišťuje?
- zjistí, zda je nutná návštěva u lékaře,
- odhalí rozvíjející se zánět v bolestivých částech těla,
- pomáhá odhalit například zánět středního ucha,
- budete vědět, zda je potřeba nasadit antibiotika,
- vyhnete se naopak užívání antibiotik, které není nutné,
- budete moci sledovat účinky nasazených antibiotik v případě léčby.
Zjednodušeně řečeno získáte domácího pomocníka, který vám poradí, jestli vyrazit s dětmi k lékaři nebo naordinovat horký čaj s citronem. Sami se budete moci rozhodnout, jestli jít do práce, když vám nebude dobře nebo jestli se vydat k doktorovi. Výsledek testu je stejný, jako byste se nechali testovat u lékaře. Předpis vám sice nenapíše, ale může vás upozornit, pokud je vyšetření opravdu potřeba.
K doktorovi nebo do lékárny?
Jestli jste se ráno vy nebo někdo z rodiny probudili s horečkou nebo bolestí v krku, nemusíte hned vyrazit k lékaři. Díky domácímu CRP testu si ušetříte nejen cestu a čas, ale nevystavíte se dalším bakteriím, které v čekárnách číhají.
Domácí CRP test funguje jednoduše. Pomocí aplikátoru odeberte malou kapku krve, kterou smícháte s roztokem v přiložené lahvičce. Tekutinu kapnete na testovací proužek, který vám během několika minut ukáže hodnotu CRP v těle.
U zvýšených hodnot je vhodné navštívit lékaře.
CRP test dokáže snadno odhalit infekci horních cest dýchacích, zánět středního ucha nebo zánět močového měchýře. Poradí si i se záněty po úrazech. Koupíte ho v každé lékárně.
Rezistence bakterií na antibiotika je celosvětový problém. I když se počet rezistentních nákaz každoročně zvyšuje a má za následek mnoho zbytečných úmrtí…
Spotřeba antibiotik každoročně roste a podle odhadů až 50 % pacientů užívá antibiotika zbytečně.
Chřipka, nachlazení, záněty močových cest, celková únava – to jsou časté zdravotní problémy, u kterých občas váháte s návštěvou lékaře. Buď kvůli tomu, že…
Na začátku roku 2020 se začaly množit zprávy v celém světě o nebývalé rychlosti přenosu nového druhu viru.
Domácí test CRP nám ukázal, že jsou antibiotika zbytečná. Není pro každého
Poslední dobou se mluví o tom, že mnoho lidí užívá antibiotika zbytečně. I proto jsme se podívali na domácí test CRP, abychom zjistili, jak funguje a jestli má smysl si ho koupit.
„C-reaktivní protein (CRP) je bílkovina krevního séra, která je vysoce citlivý parametr indikující zánětlivé procesy v těle. Tato bílkovina je součástí reakce akutní fáze imunitního obranného systému,“ vysvětluje praktický lékař Josef Volný z Polikliniky Zelený pruh.
A dodává, že hladina CRP v krvi závisí na stupni zánětu a je ve srovnání s jinými klinicky využívanými známkami zánětu, jako jsou sedimentace nebo hladina bílých krvinek, daleko pružnější. Jeho hladina v krvi se zvyšuje u všech druhů bakteriálních zánětlivých procesů, a to již za 6 až 12 hodin od začátku zánětu, ale zůstává poměrně nízká u onemocnění virových.
To také ukázal test u kolegy Petra Pravdy. „Domácí test CRP jsem si aplikoval po asi třech dnech, kdy jsem se necítil dobře.
Přesně podle návodu – nakapat 10 kapek roztoku do plastové zkumavky, provést vpich, odebrat vzorek krve, smíchat s roztokem, kapátkem nasát směs krve a roztoku a deset kapek nakapat do jamky testu.
Po pěti minutách bylo jasno. Test ukázal obvyklou – nezvýšenou hladinu CRP,“ popisuje svou zkušenost šéfeditor iDNES.cz.
První domácí test CRP umožní zjistit koncentraci C-reaktivního proteinu ve třech úrovních. Méně než 10 mg/l, 10-30 mg/l, a více než 30 mg/l.
|
Bakteriální infekce se u něj nepotvrdila, po dalších dvou až třech dnech nachlazení se opravdu ukázalo, že antibiotika nebyla potřeba, potíže prakticky odezněly.
Stejnou zkušenost jsem měla i já. S vysokou teplotou, kašlem a rýmou jsem bojovala několik dní a zlepšení nepřicházelo. Nemocný byl i můj sedmiletý syn. Test jsem tedy vyzkoušela na nás obou.
Na rozdíl od kolegy se ukázalo, že máme CRP zvýšené, tedy 10 až 30 mg/l. Což nemusí být bakteriální zánět, ale může jít jen o zvýšené hodnoty kvůli probíhající nemoci.
Proto by se měl test za čas opakovat, ale to již nebylo potřeba, nemoc začala postupně ustupovat.
Pro použití testu u dospělého nevidím já ani kolega problém. Pro dítě je to ale stresující. Raději tedy doporučuji si testovací sadu připravit v jiné místnosti a pak teprve zkoušku dítěti provést, což jsem u syna neudělala.
Když viděl, jak vyndavám všechny ty věci, začal se bát a pak už si nechtěl nechat test udělat. Navíc vymáčknutí kapky krve, které je k diagnostice potřeba, bylo dost náročné, zvláště když se vám brečící dítě brání. To se sice může stát i v ordinaci dětského lékaře, ale ten s tím má zkušenost a rozhodně mu to jde rychleji.
Já bych proto raději volila návštěvu lékaře a to i z toho důvodu, že je tam test přesnější. Což potvrzuje i lékařka Zdeňka Přibylová.
„Hodnoty CRP v ordinaci jsou přesné a ne pouze rozmezí hodnot jako u domácího testu. Je rozdílná hodnota 35 mg/l a například 120 mg/l. Ze zkušenosti hodnoty 6 až 40mg/l odpovídají spíše virové infekci, zatímco hodnoty vyšší než 40 mg/l se častěji vyskytují u bakteriálních onemocnění,“ uvádí Přibylová.
Co je CRP
|
Při hraniční hodnotě CRP a podle vyšetření a stavu pacienta se navíc provádí kontrolní test druhý den a rozhoduje se podle stoupající či klesající hodnoty, zda není potřeba nasadit antibiotika.
„Domácí vyšetření CRP bych doporučila pouze jako hrubě orientační vyšetření například při akutním horečnatém onemocnění a momentální nedostupnosti lékařské péče.
Nutné je ale varovat před nesprávnou interpretací, protože někdy i při nízké hodnotě CRP je třeba navštívit lékaře.
Vždy je totiž potřeba komplexního pohledu na pacienta – anamnéza, celkové vyšetření, eventuálně další laboratorní vyšetření,“ upozorňuje lékařka Zdeňka Přibylová.
Lehce zvýšené CRP hodnoty totiž mohou mít podle lékařky Přibylové i zdraví kuřáci, těhotné ženy, sportovci po velké fyzické zátěži, osoby s vysokoproteinovou dietou a pacienti s diabetem a depresemi.
Hladina C-reaktivního proteinu může být zvýšena také při virových infekcích, jsou-li provázeny zánikem většího počtu buněk, a i při různých neinfekčních onemocněních, například po operaci nebo třeba po infarktu myokardu. Mírně stoupá hladina CRP třeba i u nádorů, některých endokrinních a metabolických poruch, či u srdečního selhání.
Diagnostický test CRP
Ing. Zdeněk Rozehnal
Co je CRP?
CRP je protein (bílkovina), která se tvoří v játrech. Jeho hladina v krvi se zvyšuje při zánětlivých onemocněních. Toho se s výhodou využívá terapeuticky při posuzování nutnosti nasazení antibiotik, respektive k jejich vyloučení.
Jak se provádí diagnostický test na CRP?
Aby bylo možné stanovit hladinu C-reaktivního proteinu v krvi, je k tomu potřeba provést odběr krve. Krev se obvykle odebírá ze žíly.
Dnes již existují i přístroje, které dokáží stanovit hladinu C-reaktivního proteinu z velmi malého množství odebrané krve, která se nasaje do malé sterilní pipety a následně vloží do přístroje, který změří hladinu CRP.
Díky tomu je toto vyšetření pro pacienta podstatně méně zatěžující než klasický odběr žilní krve.
Příprava na vyšetření
Vzhledem k tomu, že se jedná o pouhý odběr krve, není nutní žádná zvláštní příprava. Pacientovi je krev odebrána přímo v ordinaci praktického lékaře (pokud investoval do přístroje) nebo v nemocnici a výsledek může být znám během několika minut.
Bolestivost odběru krve pro vyšetření CRP
Pokud se provádí klasický odběr žilní krve, tak někteří pacienti při vpichu jehly mohou cítit menší až střední bolest. U některých se může vyskytnout podobný pocit, jako když je píchne vosa nebo mohou pociťovat tlak v místě vpichu. Po odběru krve se v místě vpichu může objevit bodavá nebo pulzující bolest, která však rychle přejde.
Účel vyšetření hladiny CRP
Stanovení hladiny C-reaktivního proteinu v krvi se provádí za účelem zjištění, zda v těle neprobíhá zánět. To znamená, že tento test dokáže odhalit, zda nemáte v těle zánět, ale nedokáže zjistit, kde přesně případný zánět je.
Hlavně se zjistí účelnost případného nasazení antibiotik
Lékař obvykle provádí test na C-reaktivní protein z následujících důvodů:
- Aby zjistil, zda v těle nemáte bakteriální infekci a mohl vám na základě výsledku testu předepsat antibiotika. Toto je velmi důležité, zejména v dnešní době, kdy dochází k nadměrnému užívání antibiotik a baktérie se pak stávají rezistentní (nereagují na ně), což vede k obtížnějšímu léčení infekcí i s využitím moderních nebo takzvaných záložních antibiotik (to jsou antibiotika, která mají k dispozici zdravotnická zařízení pouze pro účely léčby nezvladatelných infekcí na rezistentní kmeny baktérií).
- Aby ověřil, zda stávající léčba na vaše onemocnění zabírá.
- Aby zjistil, zda u vás nedošlo k opětovnému propuknutí zánětlivých nebo autoimunitních onemocnění (například vaskulitida – zánět cév).
Platí, že pokud je hladina CRP zvýšená, probíhá někde v těle zánět. Může se však stát, že budete mít v těle zánět a přesto bude vaše hladina CRP normální. To se z neznámých důvodů stává u osob trpících revmatoidní artritidou nebo lupusem. Falešně pozitivní i negativní výsledky testů jsou známé u boreliozy, chlamydií…
Hladina C-reaktivního proteinu s vysokou citlivostí
Existuje také takzvaný hs-CRP test (stanovení hladiny C-reaktivního proteinu s vysokou citlivostí), který se používá pro stanovení rizika srdečních onemocnění u pacientů.
Řada lékařů považuje vysokou hladinu CRP v krvi za stav, kdy pro daného pacienta existuje zvýšené riziko vzniku srdečního onemocnění.
Nicméně není dosud známo, zda zvýšená hladina CRP je sama o sobě příznakem kardiovaskulárního onemocnění nebo zda jen hraje roli při jeho pozdějším vzniku.
Normální hodnoty C-reaktivního proteinu v krvi
Každá laboratoř má svá kritéria pro stanovení normálních a abnormálních hodnot CRP. Obvykle platí, že pokud v těle nemáte zánět, nebudete mít měřitelnou hladinu CRP v krvi. Nicméně hodnoty do 5,0 mg/litr jsou považovány za normální.
V případě hladiny CRP v rozmezí od 5 do 30 mg/litr se jedná o virovou infekci (na tu se nepředepisují antibiotika, protože na ně nezabírají) a v případě, že vyjde hodnota CRP nad 30 mg/litr s největší pravděpodobností se jedná o bakteriální infekci (někdy se uvádí, že hodnoty C-reaktivního proteinu v rozmezí 30 – 40 mg/litr jsou neurčité a o bakteriální infekci lze s jistotou hovořit až při hodnotách nad 40 mg/litr) (2).
V případě vysoce citlivého testu hs-CRP pro účely rizika kardiovaskulárních onemocnění, uvádí Americká asociace pro onemocnění srdce následující rozmezí:
- V případě, že je koncentrace hs-CRP ve vaší krvi menší než 1 mg/litr, máte malé riziko kardiovaskulárních onemocnění;
- V případě, že se koncentrace hs-CRP ve vaší krvi pohybuje v rozmezí 1 až 3 mg/litr, máte střední (průměrné) riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění;
- V případě, že je koncentrace hs-CRP ve vaší krvi vyšší než 3 mg/litr, je u vás vysoké riziko kardiovaskulárních onemocnění;
Protože se systémy a hodnoty používané jednotlivými laboratořemi liší, berte výše uvedené parametry jako orientační a vždy se poraďte s vaším lékařem, který vám vaše výsledky bude schopen vysvětlit.
Co znamená zvýšená (abnormální) hladina CRP
Pozitivní výsledek testu na CRP znamená, že ve vašem těle probíhá zánět.
To může mít řadu různých příčin, mimo jiné například: infekční virové nebo bakteriální onemocnění, zánětlivá autoimunitní onemocnění střev, infarkt myokardu, rakovina, lupus, pneumokokový zápal plic, revmatoidní artritida, tuberkulóza, revmatická horečka, apod.
Pozitivní (zvýšená) hladina CRP se vyskytuje také ve druhé polovině těhotenství nebo u pacientek užívajících hormonální antikoncepci.
Hradí vyšetření CRP zdravotní pojišťovny?
Klasický laboratorní test CRP je zdravotními pojišťovnami hrazen, pokud se provádí přímo v rámci odběru krve ze žíly.
U rychlých testů CRP (z kapiček krve), kterým se říká POCT testy, je standardně pojišťovna nehradí, pokud váš praktický lékař nemá hrazení těchto testů s vaší pojišťovnou domluvené na základě uzavřené smlouvy. Zeptejte se vždy vašeho lékaře, zda budete CRP test hradit či nikoli.
Cena jednoho testu by se měla pohybovat v rozmezí 200 – 300 Kč.
Existují také CRP diagnostické testy pro domácí použití. Jejich spolehlivost je různá a dají se pořídit v lékárně.
Rizika spojená s CRP diagnostickými testy
Měření hladiny CRP se provádí z krve, odebrané buď ze žíly, nebo z kapiláry (kapičková metoda). Rizika spojená s těmito metodami jsou velmi malá, protože tyto zákroky se provádí rutinně a lékaři a sestry je většinou dokonale ovládají.
Přesto může vzácně dojít ke vzniku modřiny (v případě propíchnutí žíly a vylití jejího obsahu do podkoží) případně k zanesení infekce do krve. Některým pacientům se při odběru krve může motat hlava nebo mohou ztratit vědomí. Všechny tyto stavy jsou však velmi vzácné a jejich léčba je většinou bezproblémová.
Závěr
CRP testu tak není třeba se bát. Přínos mnohonásobně převažuje možná rizika.
CRP test: Jak ho udělat doma a jak je přesný? Kdy potřebujete antibiotika?
K testu CRP stačí jedna kapka krve z prstu • Autor: iStock.com
Zatímco dříve jste museli čekat na vyšetření výtěru z krku, aby se zjistilo, jaký je původ vaší nemoci, zhruba před 15 lety se v ordinacích lékařů, zejména těch dětských, objevil přístroj na vyšetření takzvaného C-reaktivního proteinu – CRP, podle jehož výše se dá s velkou pravděpodobností odhadnout, zda potřebujete antibiotika, nebo ne. Tento test je už nějakou dobu možné koupit i na domácí použití, vyjde vás zhruba na 300 korun.
Domácí CRP: vir, nebo bakterie?
„Zvýšená tělesná teplota není dostatečnou informací pro určení diagnózy. Je důležité znát hladinu tzv. C-reaktivního proteinu – CRP.
Podle jeho obsahu v krvi poté můžeme poměrně přesně rozlišit mezi bakteriálním nebo jiným, nejčastěji virovým, původem onemocnění.
Zatímco první případ splňuje podmínky pro nasazení antibiotik, v druhém se zpravidla stačí vyležet a léčit běžně dostupnými prostředky,“ vysvětluje doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D. ze Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.
Kromě toho, že včas a rychle zjistíte, jaké léky na vaši nemoc zaberou, podstatné je i to, že se CRP testem výrazně snižuje šance, že antibiotika budete polykat zbytečně. Proč to tak vadí? Antibiotika jsou sice dobrým lékem, ale v těle nezabíjejí jenom špatné bakterie, ale i ty dobré. Proto by k nim lékař měl sáhnout jen v oprávněných případech.
Nadměrné užívání antibiotik také způsobuje, že se v populaci snižuje citlivost na tyto léky a nezabírají zdaleka tak dobře jako dříve. Škodlivé bakterie si na ně, zjednodušeně řečeno, zvykly.
Jak funguje test CRP?
Jak test funguje? U lékaře jste už asi někdy toto vyšetření, které nehradí pojišťovny, absolvovali. V domácím prostředí se používá podobně. Stačí pár kapek krve a je jasné, zda jsou při léčbě zapotřebí antibiotika, nebo ne. Takzvaný CRP test z krve to hravě dokáže za pár minut. Existují domácí CRP testy, přesnější jsou pak u lékaře.
Test CRP zvládne doma každý. Test je tedy snadný a bezbolestný, samozřejmě pokud nebudete chtít otestovat malé dítě, protože ne každému dítěti se bude líbit, že mu musíte z prstu vymáčknout a odebrat kapku krve.
Skleněnou kapilárou nejdříve píchnete do prstu, pak vymáčknete kapku krve tak, aby se kapilára zaplnila. Pak ji vložíte do přiloženého roztoku a protřepete. Roztok pak pipetou přenesete do testovací kazety a po pěti minutách odečtete výsledek podle přiloženého návodu.
Zjednodušeně řečeno, je to podobné jako při těhotenském testu.
Jak číst výsledky?
Do 10 mg/l je jisté, že jde o virovou infekci. To je také zkušenost lékařů, kteří vědí, že většina bolestí v krku není angína. Pokud naměříte 10–30 mg/l , je dobré test za dva dny opakovat, při vyšší hladině je dobré jít k lékaři a poradit se o předepsání antibiotik, která zjevně potřebujete.
Nejvyšší hodnoty CRP dosahují až 300 i více jednotek.To už je opravdu závažná bakteriální infekce. Tyhle hodnoty se vyskytnou například při meningitidě.
Pozor, výsledky CRP můžou zkreslit některé léky, třeba hormonální antikoncepce nebo velmi přísná dieta či užívání nesteroidních antirevmatik. V takovém případě musí lékař vzít v úvahu i jiné příznaky a projevy případné nemoci.
Myslete i na to, že jsou naopak baterie, jejichž přítomnost CPR neprokáže. Jde například o chlamydie, které se mohou projevit i zápalem plic či způsobit gynekologické potíže.
Autor: Alžběta Javorková
Antigenní testy nezachytí třetinu pacientů
Přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN Motol prof. MUDr. Pavel Dřevínek, Ph.D. Foto: 2. LF UK
Dali jsme si za cíl simulovat situaci blízkou plošnému testování. Tedy použít antigenní test při testování lidí, co přicházejí na odběrové místo naší nemocnice. Od konceptu plošného testování se to přece jen poněkud liší, protože většina vyšetřovaných přišla na odběrové místo z nějaké indikace. Zhruba polovina lidí udávala příznaky blízké covidu-19, polovina byla bezpříznaková. Nakonec jsme ale získali poměrně reprezentativní vzorek populace, který jsme testovali paralelně standardní, referenční metodou PCR a antigenním testem. Ze studie vyplynulo, že antigenní test dokáže zachytit infekci u dvou třetin těch, kterým vyšel pozitivní PCR test.
To znamená, že citlivost se pohybuje někde kolem 70 %, a tedy že z 10 infekčních pacientů tři nevyjdou. A to nehledě na použitý antigenní test. Schválně jsme vyzkoušeli dva, abychom se vyvarovali možného pochybení, ale víceméně se shodovaly.
Nedomnívám se, že se tak stalo, i když je to naprosto adekvátní poznámka, tedy vzít v potaz, jestli to PCR testy takzvaně nepřehánějí. Pro hodnocení studie se ale musíme o něco opřít a v tomto okamžiku se opíráme o referenční metodu, kterou je PCR.
Rychlotesty jako první síto fungují, hlásí BrnoDomácí
Měli jsme 222 pozitivních záchytů a z nich 168 pacientů mělo příznaky, takže se nabízelo, že zřejmě koronavirovou infekci mají. Zbývalo 54 bezpříznakových pacientů, ale většinou to byli ti, co byli vytrasováni.
Můžeme si tak z toho odvodit, že nález PCR pozitivity není náhodný a že ti lidé skutečně pozitivní jsou. Navíc se zde ani nejednalo o případy opakovaného testování na konci onemocnění, tedy nemuseli jsme řešit problém přetrvávající pozitivity.
Ale pochopitelně jako správný vědec musíte vždy zvažovat i riziko falešně pozitivních nálezů.
Nabízí se to. Je potřeba říci, že antigenní test není koncipován jako test screeningový. I sami výrobci říkají, že se nemá používat bezhlavě. V příbalových letácích k antigenním testům se dočtete, že se mají používat u pacientů s příznaky covidu-19.
To má svou logiku, protože pro získání pozitivního výsledku je potřeba poměrně vysoká virová nálož, která je přítomná u příznakového pacienta.
V souvislosti s diagnostikou je ještě dobré podotknout, že antigenní testy nejsou v diagnostice infekčních onemocnění žádnou novinkou.
Máme s nimi zkušenosti například v diagnostice chřipky, kde se v minulosti hojně používaly, ale jejich citlivost se pohybovala mezi 50–60 procenty. Není proto žádné velké překvapení, že i antigenní test na nový koronavirus má citlivost v tomto rozmezí.
Plošné testování seniorů je vlastně testování cílené, které se provádí z jasných, preventivních důvodů. Snažíme se tím předejít propuknutí epidemie v rizikových skupinách obyvatelstva a potřebujeme včas první případy detekovat. Preventivní testování definovaných skupin má své opodstatnění.
Chystá se otestování všech občanů ČeskaDomácí
Když by se testování provedlo takto jednorázově, tak podle našich dat vhodné nejsou, protože 30 procent lidí nezachytíte a epidemii tím nezastavíte. Jen ji zpomalíte, protože sedm lidí z deseti izolujete, ale tři ne.
Když ovšem budete testovat opakovaně, už to nebezpečí uniklých případů snižujete, tedy pokud toho samého jedince testujete dostatečně často. Je otázka, jak často opakovat testování.
Hovoří se o frekvenci jednou týdně, ale je možné, že taková frekvence je nedostačující právě proto, že příliš dlouhou dobu mohou zůstat falešně negativní případy nerozpoznány. Dovedu si představit, že při testování jednou za tři dny by antigenní test mohl být prospěšnější.
| Antigenní testy detekují přítomnost antigenů, což jsou specifické proteiny, které se objeví na vzorku z dýchací soustavy, pokud se virus v dané chvíli aktivně replikuje. Proto je tento test vhodný k odhalení právě probíhající infekce. Provádí se výtěrem z nosohltanu. K vyhodnocení není potřeba laboratoř, výsledek je znám do 30 minut. Spolehlivost antigenního testu ale ovlivňuje například koncentrace viru či doba od nástupu nemoci. Některé nakažené nemusí odhalit. |
Dívám se na to dost rezervovaně. Pro provedení antigenního testu, který jsme používali v naší studii, potřebujete výtěr z nosohltanu.
Kdo si takový výtěr vyzkoušel na vlastní kůži, tak ví, že je to poměrně bolestivý, nepříjemný zákrok, čili nejedná se o triviální odběr, který by každý dokázal jen tak v pohodlí doma správně provést.
Teď zaznívají zprávy, že by se mohly začít testovat sliny či jiný volněji dostupný materiál, což by bylo bezvadné, ale je potřeba ověřit, že výsledky vyšetření takového materiálu by odpovídaly výsledkům ze stěru z nosohltanu.
Protilátkové testy jsou úplně o něčem jiném. Nepoužíváme je k diagnostice onemocnění, ale k tomu, abychom zpětně zjistili, zda pacient infekci prodělal či nikoliv.
Etapou špatných indikací protilátkových testů jsme si prošli na jaře, když jsme je po krátkou dobu používali jako rychlotesty s domněnkou, že povedou k diagnostice nemocných, tak, jak to ukazovaly publikace z Číny. U nás se jejich používání neosvědčilo.
Dá se naštěstí říci, že se zatím žádná kritická situace s lůžky ani s tím, že by zde byl velký počet pacientů v těžkém stavu, neodehrává.