Tachykardie (zrychlení srdečního rytmu) – co je to? příčiny, příznaky a léčba

Poruchy srdečního rytmu nazývané odborně arytmie patří mezi nejčastější srdeční onemocnění. Vznikají jako důsledek odlišného vytváření nebo vedení elektrických vzruchů v srdci.

Ve většině případů jde o naprosto nezávažné arytmie, které si postižený člověk vůbec neuvědomuje a které lze zachytit pouze dlouhodobým monitorováním elektrokardiogramu.

Kromě toho existuje celá řada záchvatovitých nebo setrvalých poruch srdečního rytmu, ať ve smyslu plus (rytmus rychlejší než normálně) nebo minus (pomalý rytmus nebo dlouhé pauzy v srdeční činnosti), které mohou působit nemocnému celou řadu obtíží.

Zatímco u jinak zdravých lidí nepředstavují tyto arytmie až na výjimky bezprostřední ohrožení života, u nemocných s postižením srdce (například po infarktu myokardu) mohou být některé arytmie životu nebezpečné.

Jaké je normální vedení elektrických vzruchů v srdci?

Lidské srdce je z technického hlediska obdivuhodným orgánem, který je schopen pracovat bez přestávky 24 hodin denně po celý život člověka. Srdce se přitom stáhne zhruba 100 000-krát denně, přečerpávajíc v klidu okolo 5-7 000 litrů krve, při běžné zátěži až jednou tolik a při těžším cvičení až 5-krát tolik v průběhu 24 hodin.

K tomu, aby srdce mohlo plnit tuto svoji hlavní úlohu, tj. pumpovat krev bohatou na kyslík k ostatním orgánům lidského těla, potřebuje být rytmicky poháněno elektrickými impulzy. Ty vznikají normálně v shluku buněk specializovaného převodního systému srdce, který se nazývá sinusový uzel a nachází se v horní části pravé srdeční síně.

Odtud se elektrický vzruch šíří svalovinou obou síní do síňokomorového uzlu, který je umístěn v dolní části přepážky mezi oběma síněmi. Také tento shluk speciálních buněk dokáže tvořit spontánně elektrické vzruchy, avšak pomaleji než uzel sinusový.

Proto se za normálních okolností jeho automatická činnost nijak neprojevuje a slouží pouze k regulovanému převodu elektrického podráždění na svalovinu komor. Tento převod se děje přes tzv. Hisův svazek, který je jediným elektrickým spojením mezi síněmi a komorami. Dále se šíří vzruch svalovinou komor a způsobuje jejich koordinovaný stah.

Tak je zajištěno, že srdce pracuje jako systém dvou paralelních čerpadel – nejprve se stáhnou obě síně a naplní tak obě komory, poté dojde ke stahu svaloviny komor a k vypuzení krve z pravé komory do plic a z levé komory k orgánům a tkáním celého těla.

Jaké arytmie se mohou vyskytovat?

Srdce se normálně stahuje asi 60-100-krát za minutu, přičemž elektrické podráždění síní předchází aktivaci komor. Tento normální rytmus se nazývá rytmus sinusový. Někdy i za normálních okolností pracuje srdce pomaleji (například ve spánku) nebo rychleji (například při cvičení).

Při srdečních arytmiích bývá rytmus srdce abnormálně pomalý (bradyarytmie) nebo naopak rychlý (tachyarytmie). V prvním případě se buď elektrický vzruch v sinusovém uzlu tvoří pomalu nebo je porušeno jeho vedení přes síňokomorový uzel do komor.

Ve druhém případě se buď stane místem tvorby rychlých elektrických vzruchů kterákoli jiná malá oblast svaloviny síní nebo komor nebo elektrický impulz krouží v různě veliké oblasti srdce kolem dokola a aktivuje okolní svalovinu.

Pochází-li rychlý rytmus ze svaloviny síní nebo oblasti síňokomorového uzlu, nazývá se arytmie supraventrikulární. Naopak, pochází-li porucha srdečního rytmu ze svaloviny komor, je označována jako komorová.

Jaké jsou příznaky arytmií?

Bradyarytmie. Příznaky pomalého srdečního rytmu (bradyarytmie) se mohou lišit podle toho o jakou poruchu jde a jak rychle vzniká.

V případech, kdy je porušena normální tvorba elektrických vzruchů v sinusovém uzlu, pracuje srdce pomalu a nedokáže zrychlit svoji činnost při zátěži a nemocný pak při zátěži trpí závratěmi, točením hlavy nebo zvýšeným zadýcháváním a únavností.

Pokud je srdeční akce velmi pomalá nebo jsou přítomny několikavteřinové výpady v tvorbě elektrických vzruchů, může dojít i ke krátkodobé ztrátě vědomí. Náhlá porucha vedení elektrických vzruchů ze síní na komory se projeví obvykle jako krátkodobá ztráta vědomí.

Vznikne-li porucha postupně nebo je-li přechodného charakteru, mohou být příznaky podobné jako u poruchy tvorby elektrických vzruchů v sinusovém uzlu (točení hlavy, únavnost aj.). Je však nutno zdůraznit, že podobné příznaky mohou být způsobeny celou řadou dalších onemocnění (např. epilepsie, mozkové příhody apod.), a proto je potřeba odborného posouzení celé situace lékařem.

Tachyarytmie. Nejčastějším příznakem tachyarytmií jsou palpitace. Jde o nepříjemně vnímaný pocit rychlého nebo usilovného bušení srdce. V řadě případů jde o pouhé „škobrtnutí“ nebo „vynechání“ srdeční akce. Podkladem takových poruch rytmu jsou tzv.

extrasystoly, neboli předčasně přicházející stahy z míst abnormální tvorby vzruchu v síních nebo komorách. Extrasystoly se mohou opakovat rychle za sebou a tehdy bývají pociťovány jako nepravidelné pomalejší bušení srdce. Značná část nemocných trpí tzv.

fibrilací síní, kdy dojde k poruše normálního šíření elektrických vzruchů a tyto krouží v síních po mnoha měnících se okruzích. Díky nepravidelnému a rychlému převodu takových vzruchů na komory je arytmie pociťována jako různě rychlé a nepravidelné bušení srdce, provázené někdy i zvýšenou únavností nebo dušností.

V řadě dalších případů se arytmie projevuje v podobě záchvatů pravidelného bušení srdce. Tyto záchvatovité formy mají obvykle náhlý začátek i ukončení a jsou pociťovány jako rychlé tepání nebo chvění srdce. Často bývají provázeny pocitem tísně, kratšího dechu, případně slabostí až krátkodobou ztrátou vědomí.

U nemocných s postižením koronárních tepen může dojít při záchvatu arytmie i ke vzniku bolesti na hrudi (angina pectoris). Malá část nemocných trpí arytmiemi, které mají setrvalý charakter (tj. jsou přítomny prakticky trvale) a jejich příznaky se mohou zvýrazňovat při námaze.

Příznaky tachyarytmií mohou zahrnovat:

• bušení srdce,
• pocit dušnosti nebo kratšího dechu,
• pocit tlaku na hrudi,
• pocit pálivé bolesti na hrudi (angina pectoris),
• pocit točení hlavy nebo závratě,
• krátkodobé ztráty vědomí.

Je nutno zdůraznit, že neexistuje přímý vztah mezi závažností arytmie a jejím vnímáním. Jinými slovy, naprosto bezvýznamná porucha rytmu, která nemocného nijak neohrožuje na životě může být subjektivně vnímána velmi nepříjemně a znemožňovat nemocnému běžný život, zatímco mnohem závažnější arytmie nemusí být prakticky vnímány.

Jaké jsou léčebné možnosti k zvládnutí arytmií?

Bradyarytmie. Ačkoliv pokusy stimulovat srdce s poruchou tvorby nebo vedení vzruchů byly učiněny v 30-tých létech našeho století, trvalo dalších 30 let než byl na podzim roku 1958 naimplantován nemocnému první skutečný kardiostimulátor. Od té doby se stala kardiostimulace zcela běžnou formou léčby bradyarytmií.

Metoda spočívá v tom, že se z malého řezu pod klíční kostí zavede přes podklíčkovou žílu ohebná elektroda do srdce (do hrotu pravé komory a je-li to potřeba, druhá elektroda do výchlipky ve stěně pravé síně) a napojí se na kardiostimulátor, který se zašije do předem vytvořené malé kapsy v podkoží.

Po zašití rány se další kontroly a programování kardiostimulátoru dějí přenosem radiových vln z programovacího přístroje přes kůži. Neustálý technický pokrok umožňuje, aby kardiostimulátory co nejvíce napodobovaly normální činnost srdce a v případě poruchy tvorby normálních vzruchů v srdci stimulovaly srdce se zvyšujícící se frekvencí úměrně stupni zátěže.

Přes všechna tato zlepšení se velikost kardiostimulátorů neustále zmenšuje a hmotnost současných přístrojů se pohybuje okolo 15-30 g a rozměry v průměru 4-6x4x0,6-0,8 cm.)

Možnosti preventivní léčby arytmií:

Tachyarytmie. Oproti bradyarytmiím představovala léčba rychlých srdečních rytmů donedávna značný problém. Ačkoliv celou řadu tachyarytmií lze účinně přerušit podáním některého z léků určených k léčbě arytmií (tzv.

antiarytmik) nebo elektrickým výbojem z defibrilátoru po krátkodobém uspání nemocného (elektrický šok vybije celé srdce a dovolí obnovení normální elektrické činnosti srdce), mnohem obtížnější je zabránit opakování poruch rytmu.

Skutečný převrat přineslo v posledních 10 letech zavedení nové metody odstranění samotného místa vzniku takových poruch srdečního rytmu pomocí katetrizačních technik (tzv. katetrizační ablace).

Při tomto výkonu jsou po napíchnutí žíly nebo tepny (po předchozím znecitlivění příslušného místa v třísle) do srdce zavedeny speciální tenké elektrodové katétry (podobné dlouhým ohebným trubičkám o průměru okolo 2 mm) a umístěny tak, aby mohly snímat elektrické signály z jednotlivých dutin srdce.

Po vyvolání poruchy srdečního rytmu, která nemocného obtěžuje, je možné z rozboru zaznamenaných elektrických signálů přesně určit oblast srdeční tkáně, která se podílí na vzniku a udržování arytmie.

Může jít buď o malý okrsek srdeční svaloviny (několik mm v průměru), který z nějakého důvodu vydává vzruchy mnohem rychleji než sinusový uzel nebo ve kterém elektrický vzruch krouží rychle kolem dokola. Po stanovení místa vzniku arytmie je do této oblasti zaveden hrot speciálního řiditelného elektrodového katétru. Poté je daná oblast v rozsahu jen několika málo milimetrů teplotně ovlivněna (laicky řečeno spálena) prostřednictvím energie aplikované katétrem. K tomuto účelu se v současnosti používá speciálního vysokofrekvenčního proudu, který prochází mezi hrotem katétru a plošnou elektrodou na povrchu hrudníku a zahřívá tkáň v okolí hrotu katétru. Zákrok sám je prakticky bezbolestný, a provádí se proto bez celkové narkózy.

Historie tohoto způsobu léčby není dlouhá. V letošním roce uplynulo 16 let od prvních pionýrských výkonů, které umožňovaly pouze přerušení převodu vzruchů mezi síněmi a komorami pomocí výboje elektrického proudu (tzv. neselektivní ablace).

Tyto výkony vedly k odstranění potíží nemocných, ale za cenu následné implantace kardiostimulátoru k náhradě poškozeného vedení mezi síněmi a komorami. Výrazný rozmach nastal zejména v posledních 10 letech, a to především díky používání vysokofrekvenčního proudu, který umožňuje přesné zničení samotného místa vzniku arytmie (tzv. selektivní ablace).

V České republice byla první neselektivní ablace provedena v IKEM v Praze v roce 1983, první selektivní výkon s použitím radiofrekvenční energie byl proveden na stejném pracovišti v roce 1992.

Úspěšnost selektivních katetrizačních ablací dosahuje u většiny typů supraventrikulárních tachyarytmií 95 % a více, přičemž výskyt komplikací se pohybuje v centrech s největší zkušeností pod 1%. Znamená to, že naprostou většinu nemocných se záchvaty tachyarytmií lze tímto zákrokem zcela uzdravit a zbavit je tak obtíží.

Vzhledem k tomu, že nejde o chirurgický výkon, ale o katetrizační techniku, může být nemocný již druhý nebo třetí den propuštěn z nemocnice domů a zapojit se do normálního života. Díky tomu znamenají katetrizační ablace srdečních arytmií jeden z největších pokroků současné medicíny.

Jedinou supraventrikulární tachyarytmií, kterou zatím nelze pomocí katetrizační ablace vyléčit, je fibrilace síní. Avšak i u této arytmie je možné pomocí katétrů léčebně zasáhnout v případě, že nemocný trpí obtížemi i při podávání různých léků. Tehdy lze provést neselektivní ablaci síňokomorového uzlu k zamezení převodu arytmie na komorovou svalovinu a komory stimulovat pravidelně pomocí naimplantovaného kardiostimulátoru.

U komorových arytmií lze vyléčit katetrizační ablací naprostou většinu nemocných, kteří mají jinak zdravé srdce a trpí některou z forem komorové tachykardie pocházející z malého okrsku svaloviny komor. Bohužel, u nemocných s komorovými tachyarytmiemi po infarktu myokardu nebo při jiném závažném srdečním onemocnění je zatím úloha katetrizačních ablací mnohem menší.

Je to způsobeno především tím, že u velké většiny takových nemocných vede komorová tachyarytmie k rychlé ztrátě vědomí a nelze proto provést nezbytné mapování místa jejího vzniku. V případech, kdy je to možné, lze však pomocí katetrizační ablace vyléčit asi 50 % nemocných. Ostatní pacienti s život ohrožujícími komorovými tachyarytmiemi musí být léčeni jiným způsobem.

U části z nich lze podávat s úspěchem léky, které brání vzniku arytmií. U nemocných, kteří jsou indikováni k operaci srdce (např. k implantaci aortokoronárních bypassů k zlepšení prokrvení srdce) je možno provést chirurgické odstranění místa vzniku komorových arytmií. V případech, kdy nelze uspět ani jednou z uvedených metod, lze nemocnému zachránit život implantací tzv.

kardioverteru-defibrilátoru. Jde o přístroj podobný většímu kardiostimulátoru, který se také podobným způsobem zašije do podkoží pod levou klíční kost a jehož speciální elektroda je zavedena do hrotu pravé komory srdeční. Přístroj poté sleduje trvale srdeční akci nemocného a v případě zachycení život ohrožující komorové tachyarytmie ji dokáže přerušit.

Děje se tak obvykle výbojem stejnosměrného elektrického proudu mezi hrotem elektrody a kovovým pouzdrem přístroje.

V případech, kdy se u nemocného vyskytují pouze nepříjemně pociťované extrasystoly, lze obvykle odstranit obtíže vysvětlením celé situace a podáním malé dávky uklidňujících léků nebo léků omezujících přímo výskyt etrasystol.

Je možné vzniku arytmií předcházet?

Vznik celé řady arytmií mohou usnadňovat různé podněty, které ovlivňují nervový systém člověka (např. stress, kouření, pití kávy nebo jiných nápojů s kofeinem, tělesná zátěž). Odstraněním takových podnětů lze často zmírnit výskyt arytmií nebo jejich vnímání. U většiny arytmií však nelze až na výjimky jejich vzniku předcházet jinak než použitím některé z výše uvedených léčebných metod.

Co dělat při podezření na srdeční arytmii?

• Nepropadat panice a klidně dýchat.
• V případě hrozící ztráty vědomí co nejdříve ulehnout nebo se alespoň posadit.
• Snažit se nahmatat puls (na tepně na zápěstí nebo na krku), zjistit zda je pravidelný nebo nepravidelný a jak je rychlý (kolik tepů za minutu).
• V případě přetrvávání potíží se nechat co nejrychleji dopravit do nejbližšího zdravotnického zařízení za účelem získání EKG záznamu, který má největší cenu pro stanovení diagnózy.
• V každém případě se při výskytu příznaků, které mohou znamenat přítomnost arytmií poradit s lékařem, který by měl posoudit, zda je potřeba další vyšetření a případně léčba.

Více o bradyarytmii a kardiostimulaci se můžete dozvědět v dokumentu níže.

Poruchy srdečního rytmu – Nemocnice Na Homolce

Lidské srdce je orgán nejen životně naprosto důležitý ale též velice specifický již svoji strukturou; totiž kromě svalových vláken umožňujících mechanické fungování (pumpování krve) má také speciální tkáň umožňující tvorbu a přenos vzruchů pro jeho správné fungování.

Především z technického hlediska je obdivuhodným orgánem, je totiž schopen pracovat bez přestávky 24 hodin denně po celý lidský život. Srdce se stáhne zhruba 100 000x denně. V klidovém režimu přečerpá okolo 5 – 7 000 litrů krve, při běžné zátěži až jednou tolik; při těžším cvičení až 5krát více krve v průběhu dne.

K tomu, aby srdce mohlo plnit tuto svoji hlavní úlohu, tj. pumpovat krev bohatou na kyslík k ostatním orgánům lidského těla, potřebuje být rytmicky poháněno elektrickými impulzy.

Ty vznikají normálně ve shluku buněk specializovaného převodního systému srdce, který se nazývá sinusovým uzlem a nachází se v horní části pravé srdeční síně. Odtud se elektrický vzruch šíří svalovinou obou síní do síňokomorového uzlu, který je umístěn v dolní části přepážky mezi oběma síněmi.

Také tento shluk speciálních buněk dokáže tvořit spontánně elektrické vzruchy, avšak pomaleji než uzel sinusový. Proto se za normálních okolností jeho automatická činnost nijak neprojevuje a slouží pouze k regulovanému převodu elektrického podráždění na svalovinu komor. Tento převod se děje přes tzv.

 Hisův svazek, který je pokračováním síňokomorového uzlu a který je jediným elektrickým spojením mezi síněmi a komorami. Dále se šíří vzruch svalovinou komor a způsobuje jejich koordinovaný stah (viz obrázek).

Tak je zajištěno, že srdce pracuje jako systém dvou paralelních čerpadel – nejprve se stáhnou obě síně a naplní tak obě komory, poté dojde ke stahu svaloviny komor a k vypuzení krve z pravé komory do plic a z levé komory k orgánům a tkáním celého těla. Schéma normálního šíření elektrického vzruchu v srdci. Elektrický vzruch vzniká v sinusovém uzlu a šíří se svalovinou síní přes síňokomorový uzel a Hisův svazek na svalovinu komor.

Srdeční rytmus či přesněji tepová frekvence se ovšem mění v různých situacích i u téhož jedince. Jinou rychlostí nám tepe srdce při spánku nebo při duševní práci, při odpočinku v křesle nebo při dobíhání tramvaje. To všechno jsou změny přechodné a zcela fyziologické čili žádoucí. Jsou to projevy schopnosti srdce flexibilně a operativně reagovat na měnící se potřeby organismu.

Když se řekne arytmie…

Když se srdeční rytmus zpomalí (bradyarytmie)  nebo zrychlí (tachyarytmie)či ztratí trvale svou pravidelnost, mluvíme zde o arytmii.

Srdce se normálně stahuje asi 60 – 100krát za minutu, přičemž elektrické podráždění síní předchází aktivaci komor. Tento normální rytmus se nazývá sinusovým rytmem. Někdy i za normálních okolností pracuje srdce pomaleji (například ve spánku) nebo rychleji (například při cvičení).

V prvním případě se buï elektrický vzruch v sinusovém uzlu tvoří pomalu, nebo je porušeno jeho vedení přes síňo-komorový uzel do komor.

Ve druhém případě se buï stane místem tvorby rychlých elektrických vzruchů kterákoliv jiná malá oblast svaloviny síní nebo komor, nebo elektrický impulz cirkuluje v různě veliké oblasti srdce kolem dokola a aktivuje okolní svalovinu.

 Pochází-li rychlý rytmus ze svaloviny síní nebo oblasti síňokomorového uzlu, nazývá se arytmie supraventrikulární. Naopak, pochází-li porucha srdečního rytmu ze svaloviny komor, je označována jako komorová.

Poruchy srdečního rytmu  patří mezi nejčastější srdeční onemocnění. Jsou důsledkem abnormální tvorby nebo vedení elektrických vzruchů v srdci.

Ve většině případů jde o naprosto nezávažné arytmie, které si postižený člověk vůbec neuvědomuje (ve formě skryté nebo manifestní cca.10 % lidí ), které lze zachytit pouze dlouhodobým monitorováním elektrokardiogramu (EKG).

Kromě toho existuje celá řada záchvatovitých nebo setrvalých poruch srdečního rytmu, ať ve smyslu plus (rytmus rychlejší než normálně) nebo minus (pomalý rytmus nebo dlouhé pauzy v srdeční činnosti), které mohou působit nemocnému celou řadu obtíží.

Zatímco u jinak zdravých lidí nepředstavují tyto arytmie, až na výjimky, bezprostřední ohrožení života, u nemocných s postižením srdce (například po infarktu myokardu) mohou být některé arytmie životu nebezpečné.

Jaké jsou příznaky arytmií?

Bradyarytmie

Příznaky pomalého srdečního rytmu (bradyarytmie) se mohou lišit podle toho, o jakou poruchu jde a jak rychle vzniká. V případech, kdy je porušena normální tvorba elektrických vzruchů v sinusovém uzlu, pracuje srdce pomalu a nedokáže zvýšit svoji činnost při zátěži.

Tehdy trpí nemocní závratěmi, točením hlavy nebo zvýšeným zadýcháváním a únavností při zátěži. Pokud je srdeční akce velmi pomalá nebo jsou přítomny několikavteřinové výpady v tvorbě elektrických vzruchů, může dojít i ke krátkodobé ztrátě vědomí.

Náhlá porucha vedení elektrických vzruchů ze síní na komory se projeví obvykle jako krátkodobá ztráta vědomí. Vznikne-li porucha postupně nebo je-li přechodného charakteru, mohou být příznaky podobné jako u poruchy tvorby elektrických vzruchů v sinusovém uzlu (točení hlavy, únavnost aj.).

Je však nutno zdůraznit, že podobné příznaky mohou být způsobeny celou řadou dalších onemocnění (např. epilepsií, mozkovou příhodou apod.), a proto je potřeba odborného posouzení celé situace lékařem.

Tachyarytmie

Nejčastějším příznakem tachyarytmií jsou palpitace. Jde o nepříjemně vnímaný pocit rychlého nebo usilovného bušení srdce. V řadě případů jde o pouhé ‚škobrtnutí‘ nebo ‚vynechání‘ srdeční akce. Podkladem takových poruch rytmu jsou tzv. extrasystoly, neboli předčasně přicházející stahy z míst abnormální tvorby vzruchu v síních nebo komorách.

 Extrasystoly se mohou opakovat rychle za sebou a tehdy bývají pociťovány jako nepravidelné pomalejší bušení srdce. Značná část nemocných trpí tzv. fibrilací síní, kdy dojde k poruše normálního šíření elektrických vzruchů a tyto krouží v síních po mnoha měnících se okruzích.

Díky nepravidelnému a rychlému převodu takových vzruchů na komory je arytmie pociťována jako různě rychlé a nepravidelné bušení srdce, provázené někdy i zvýšenou únavností nebo dušností. V řadě dalších případů se arytmie projevuje v podobě záchvatů pravidelného bušení srdce.

Tyto záchvatovité formy mají obvykle náhlý začátek i ukončení a jsou pociťovány jako rychlé tepání nebo chvění srdce. Často bývají provázeny pocitem tísně, kratšího dechu, případně slabostí až krátkodobou ztrátou vědomí. U nemocných s postižením koronárních tepen může dojít při záchvatu arytmie i ke vzniku bolesti na hrudi (angina pectoris).

Malá část nemocných trpí arytmiemi, které mají setrvalý charakter (tj. jsou přítomny prakticky trvale) a jejich příznaky se mohou zvýrazňovat při námaze.

Příznaky tachyarytmií mohou zahrnovat:

• bušení srdce
• pocit dušnosti nebo kratšího dechu
• pocit tlaku na hrudi
• pocit pálivé bolesti na hrudi (angina pectoris)
• pocit točení hlavy nebo závratě
• krátkodobé ztráty vědomí

Je nutno zdůraznit, že neexistuje přímý vztah mezi závažností arytmie a jejím vnímáním. Jinými slovy, naprosto bezvýznamná porucha rytmu, která nemocného nijak neohrožuje na životě, může být subjektivně vnímána velmi nepříjemně a znemožňovat nemocnému běžný život, zatímco mnohem závažnější arytmie nemusí být vnímány prakticky vůbec.

Jak se dá zjistit arytmie?

Vyšetřovací metody

1. neinvazivní (nevyžaduje zásah –řez, vpich apod. do těla pacienta)monitorování holterem – EKG po 24 hodinEKG – když pacient přichází s běžící arytmií – bradykardií nebo tachykardiíArytmie můžeme detekovat z paměťových funkcí KS, ICD

   Výjimečně dáváme implantabilní holter, tzn. miniaturní holter, který se implantuje pod kůži

2. invazivní – elektrofyziologické vyšetření = diagnostická metoda, která zavedením katetru do příslušných srdečních oddílů a snímáním signálů a využitím určitých stimulačních standardních protokolů ověří přítomnost, anebo vyloučí přítomnost dané arytmie na úrovni síní nebo komor

EA mapování – jedna z moderních metod, která se nepoužívá u všech pacientů, není vyšetřovací, ale léčebná metoda; trojrozměrná mapa srdečních oddílů, která není jenom mapou, ale slouží také jako podklad pro provedení ablace

Léčba srdečních arytmií

Léčba arytmií je v České republice hrazena ze zdravotního pojištění.

1. Základní je léčba farmakologická, nicméně je trend odstupu od farmakologické léčby arytmií, trend je nefarmakologickým směrem
2. Léky, režimová opatření, léčba přidružených onemocnění, to jsou základní léčebné postupy
3. Samozřejmě u bradykardií ( u pomalého rytmu) je základním léčebných přístupem implantace KS
4. nově také implantujeme KS u pokročilého srdečního selhání a komorové disynchronie (jsou to lidé, kteří by byli kandidáty na srdeční transplantaci a nemusí to k ní nutně dospět, protože tato léčebná metoda jim může pomoci natolik, že ji nemusí absolvovat, to se jmenuje biventrikulární stimulace)
5. ICD – jsou indikovány u nemocných, kteří jsou v riziku náhlé srdeční smrti– primární prevence – nemocní jsou rizikoví, ale ještě neměli epizodu komorové tachykardie, nebo fibrilace komor, čili ten systém se jim implantuje preventivně– sekundární – lidé, kteří mají za sebou oběhovou zástavu při komorové tachykardii nebo fibrilaci, a musí mít defibrilátor ze sekundárně preventivních příčin, tedy aby se epizoda neopakovala
6. neurostimulace – jedna z moderních metod, která je na pomezí intervenční kardiologie, neurologie a stimulace, tzn. spinální nebo míšní stimulace u nemocných, kteří mají těžké postižení koronárních tepen, nemají šanci na katetrizační řešení toho nálezu nebo kardiochirurgii, mají těžkou anginu pectoris III., IV. stupně kanadské klasifikace, mají velmi špatnou kvalitu života, spotřebují velké množství léků a ten život se jim může výrazně zlepšit zavedením tzv. míšní stimulace
7. ablace – ablační metody jsou standardním léčebným postupem u všech supraventrikulárních tachykardií, problémem zůstává v této oblasti pouze široké spektrum fibrilace síní, řada nemocných s fibrilací síní se již řeší také katetrizačně, ale zatím jsme tak na půli cesty, protože hledáme nejvhodnější, nejrychlejší a nejeekonomičtější technologii, která by pomohlo tuto nejrozšířenější arytmii efektivně katetrizačně řešit…čili zatím máme jenom úzkou skupinu pacientů, kteří jsou k tomuto výkonu indikováni. To je jediná supreventrikulární tachykardie, která zůstává problémem, všechny ostatní superventri. jsou jasně k provedení ablace, která má poměrně vysokou efektivitu, úspěšnost se udává více než 95 %, recidivy jsou v několika málo procentech, výkony lze opakovat; u komorových arytmií je to složitější, protože jsou dvojího typu, onemocnění se strukturálním postižením srdečního svalu nebo bez strukt. postižení. Tzn. když ten sval je bez strukturálního postižení, tak ty arytmie jsou řešitelné poměrně jednoduše katetrizační ablací s použitím zejména EA mapování – CARTA, u pacientů, kteří jsou po infarktu myokardu, mají postižení levé komory, mají rozsáhlou jizvu, ty výkony jsou složitější, efektivita je také nižší a zpravidla ti nemocní nakonec dostanou defibrilátor. To je další problematická oblast, kam se to nějakým způsobem směřuje, jednak fibrilace síní na úrovni supraventrikulární komorové tachykardie, u nemocných po infarktu myokardu na úrovni komorové…

(ablace je možná jen u tachykardií, u bradykardií není co ablovat, protože tam ten rytmus chybí a my ho musíme nahradit)

supraventrikulární = znamená na úrovni srdečních síní, co je nad komorou

Je možné vzniku arytmií předcházet?

Vznik celé řady arytmií mohou usnadňovat různé podněty, které ovlivňují nervový systém člověka (např. stres, kouření, pití kávy nebo jiných nápojů s kofeinem, tělesná zátěž). Odstraněním takových podnětů lze často zmírnit výskyt arytmií nebo jejich vnímání. U většiny arytmií však nelze, až na výjimky, jejich vzniku předcházet jinak než použitím některé z léčebných metod.

Co dělat pří podezření na srdeční arytmii?

• při potížích nepropadat panice a klidně dýchat,
• v případě hrozící ztráty vědomí co nejdříve ulehnout nebo se alespoň posadit,
• snažit se nahmatat tep (na tepně na zápěstí nebo na krku), zjistit zda je pravidelný nebo nepravidelný a jak je rychlý (kolik tepů za minutu),
• v případě přetrvávání potíží se nechat co nejrychleji dopravit do nejbližšího zdravotnického zařízení za účelem získání EKG záznamu, který má největší cenu pro stanovení diagnózy,
• v každém případě se při výskytu příznaků, které mohou znamenat přítomnost arytmií poradit s lékařem, který by měl posoudit, zda je potřeba další vyšetření a případně léčba.

Prováděné výkony

• Elektrická kardioverze
• Implantace kardiostimulátoru
• Implantace kardioverterů – defibrilátorů (ICD)
• Srdeční resynchronizační léčba
• Katetrizační ablace arytmií

O pacienty s poruchou srdečního rytmu se u nás strará Antiarytmické oddělení

Tachykardie

Tachykardie, čili zrychlená srdeční činnost, se může objevit i u zdravého člověka při nějaké fyzické zátěži. Patologická však je, pakliže překročí určitý limit, pokud se objeví i v klidu a jestliže se za ní skrývají i nějaké zdravotní problémy.

Co je tachykardie

Normální srdeční pulz se pohybuje mezi 50 až 90 údery za minutu. Tachykardie, čili rychlý pulz představuje vše nad 90 stahů srdce za minutu. Jde vůbec nejčastější typ arytmie vůbec a jednou za čas ji má každý.

Sinusová tachykardie je za určitých okolností fyziologická, ale také je projevem různých chorob. Nutno říci, že některá onemocnění jsou i velmi vážná.

Ke zrychlení srdeční frekvence dochází z důvodu, že srdce není schopno dostatečně zásobovat tělo okysličenou krví. To, jak rychle srdce bije, určuje tzv. sinoatriální uzel, jež elektrické vzruchy tvořící se ve speciálním shluku buněk rozvádí po celém srdci.

Vedení těchto vzruchu zajišťuje tzv. převodní srdeční systém. Sinusový uzel pak dále ovlivňuje i srdeční frekvenci, nervový systém a některé hormony.

Příčina vzniku tachykardie

Impulz ke zrychlení přichází vždy ze srdce, a proto tachykardie vzniká jako následek poruchy tvorby vzruchu, kdy dochází ke zrychlené tvorbě vzruchu, tvorbě vzruchu mimo sinusový uzel anebo se jedná o tachykardii způsobenou poruchou nervových a hormonálních regulací. Moc odborné? Zkusím se to více přiblížit.

Všeobecně za zrychlený pulz může celá řada faktorů…

Zrychlená tvorba vzruchu

Když se stane, že sinusový uzel vytváří vzruchy příliš rychle, vzniká sinusová tachykardie. Srdce při ní bije pravidelně, jen rychle. K tomuto stavu může dojít i za normálních okolností.

Způsobují to hormony, jako třeba adrenalin, který zrychlí pumpování krve do tělního oběhu.

Tento stav se objevuje i u horečky, srdečního selhávání, šoku, krvácení a velké ztrátě tekutin (průjem, zvracení).

Tvorba sinu mimo uzel

Jestliže vzruch určující rychlost tepání srdce přichází z jiného místa, než mělo, nastává nebezpečný stav, jenž doprovází zrychlený a nepravidelný srdeční rytmus.  Tento stav se objevuje u fibrilace síní, komorové tachykardie, anebo fibrilace komor.

Hormonální regulace

Když za tím stojí hormony je zle. Ví o tom lidé trpící onemocněním štítné žlázy.

Zjednodušeně tachykardie doprovází celou řadu chorob jako vysoký krevní tlak, nedostatečné krevní zásobení srdečního svalu v důsledku kornatění tepen (aterosklerózy), onemocnění srdeční chlopně, vrozené, zánětlivé a degenerativní vady srdce, anginu pectoris, embolii plic, astma, hypoxie (nedostatek kyslíku), srdečního selhání, onemocnění srdečního svalu, nádorová onemocnění nebo infekce.  Dále za zrychlením může být i některá plicní onemocnění, užívání drog a alkoholu a také nadužívání kofeinových nápojů.

Příznaky tachykardie

Spolu se zrychleným pulzem nemocného trápí i dušnost, závrať, náhlá slabost, bolest hlavy, bušení srdce a mdloby.

Diagnostika Tachykardie

Sinusová tachykardie je obvykle objevena náhodně lékařem při preventivní prohlídce po natočení EKG. Když přijde nemocný se specifickými údaji k lékaři, ten nejprve vytvoří anamnézu a provede běžné fyzikální vyšetření. Pacient se pak pošle na echo srdce a dále se pak může provést i vyšetření HOLTREM.

Léčba tachykardie

Tak, jako u většiny jiných chorob základem léčby je léčba příčiny. V případě, že jej způsobuje porucha srdečního rytmu, řešením jsou antiarytmika.

Pokud se nedaří, je na řadě kardioverze (elektrická náprava rytmu srdce). Jestli nepomůže ani to, je zde na čase implantovat kardioverter – defibrilátor, který funguje podobně a vždy včas.

Jestliže tachykardii způsobuje onemocnění štítné žlázy, je nutno nasadit léky.

Prevence tachykardie

Základem jsou jistá režimová opatření. Základem je samozřejmě vyhýbání se stresovým situacím, omezení konzumace tučných pokrmů, pití alkoholu a kofeinových nápojů, a dále si dopřejte dostatek aktivního odpočinku a spánku. Prevencí je i pravidelná fyzická aktivita.

Štítky: arytmie, sinusová tachykardie, tachykardie, zrychlený pulz, zvýšená srdeční akce

Poruchy srdečního rytmu

      Srdce bije pravidelně, frekvence v klidu činí 60 až 70 úderů za minutu, při námaze příslušně více. Odchylky od této normy jsou chápány jako poruchy srdečního rytmu.

Při nich může být puls příliš pomalý, příliš rychlý nebo nepravidlený, porucha může být zcela neškodná nebo naopak životu nebezpečná. Poruchy srdečního rytmu by proto měly být v každém případě vyšetřeny lékařem. Důležitým nástrojem sloužícím tomuto účelu je EKG (elektrokardiogram).

Léčebných možností je řada; k dispozici je velké množství léků, různé druhy kardiostimulátorů, elektroterapeutické metody i operativní postupy léčby.

Příčiny

      Poruchy srdečního rytmu mohou mít mnoho příčin, např. onemocnění nervové soustavy, onemocnění srdečního svalu (např. srdeční infarkt, slabost srdečního svalu), jakož i onemocnění jiných tělesných systémů (např. poruchy látkové výměny, infekce, atd.).

Poruchy srdečního rytmu se dělí podle:  

pravidelnosti srdeční činnosti na:

• bradykardie (zpomalení rytmu srdeční činnosti)
• tachykardie (zrychlení)  

lokalizace na:

• supraventrikulární (v oblasti síní)
• ventrikulární (v oblasti komor)  

      Srdce bije automaticky, srdeční sval nemusíme aktivovat vůlí. Normální automatický srdeční rytmus vzniká v sinusovém uzlíku, který se nachází před pravou síní. Rytmus je pak dále veden prostřednictvím zvláštního nervového systému do síní, poté přes takzvané AV (atrio-ventrikulární) uzlíky do obou srdečních komor.

Tento způsob vedení zajišťuje regulaci zatížení předsíní a komor a je důležitým předpokladem správné srdeční činnosti. U dospělých se normální srdeční rytmus pohybuje okolo 60 až 70 úderů za minutu, při namáhání stoupá puls v závislosti na tělesných požadavcích.

Pakliže ‚metronom‘ (sinusový uzlík), vynechává, přebírá jeho funkci níže položené centrum (AV uzlík), nepracuje-li správně ani on, ujímá se funkce svalstvo srdečních komor. Frekvence srdeční činnosti se při tom snižuje „odshora dolů“. (Na obrázku nervový systém srdce s kontrakcemi za určitý časový úsek.).

      Pacient může poruchu vnímat jako bušení srdce, pocit občasného vynechávání jeho činnosti, nepravidelný tep či slabost.

      Nejčastějším následkem je zrychlený tlukot srdce a nepravidelná srdeční činnost. Mnoho poruch srdečního rytmu však nezpůsobuje vůbec žádné potíže.

Je-li srdeční činnost kvůli poruchám rytmu omezena (což se může stát při příliš pomalém, příliš rychlém nebo nepravidelném tepu), může být následkem pocit slabosti, závratě, příp. dokonce bezvědomí.

Nejzávažnější poruchou rytmu je fibrilace (kmitání, extrémně vysoká fekvence srdečních stahů), která vede během několika sekund k bezvědomí a bez resuscitace ke smrti.

      Nejdůležitějším nástrojem k rozpoznání a posouzení poruch srdečního rytmu je EKG (přístroj = elektrokardiograf, záznam srdeční činnosti = elektrokardiogram). V mnoha případech je zapotřebí také dlouhodobé EKG nebo čtyřiadvacetihodinové EKG.

Z EKG může lékař vyčíst, zda srdce bije příliš pomalu, příliš rychle nebo nepravidelně. Většinou je přímo na základě EKG možné určit konkrétní typ poruchy a její příčinu. Ve zvláštních případech je třeba použít speciální druuhy vyšetření, např.

EKG při fyzické zátěži, vyšetření pomocí ultrazvuku nebo srdečního katetru.

Léčba

      Léčba se řídí druhem a příčinou poruchy srdečního rytmu a musí být přesně přizpůsobena každému jednotlivému pacientovi. Léky mohou být použity u všech typů poruch srdečního rytmu. Volba vhodného léku není jednoduchá, vždy o ní rozhoduje odborný lékař – kardiolog.

Kardiostimulátory bývají nasazovány zpravidla při pomalém srdečním rytmu. Operativní zákroky přicházejí v úvahu, pakliže jsou za poruchu rytmu odpovědné abnormálně fungující nervové spoje. Existuje-li nebezpečí náhlé zástavy srdce způsobené příliš rychlým pulsem, může být implantován tzv.

defibrilátor, který v případě poruchy uvede rytmus pomocí elektrického impulsu opět do normální rychlosti.

Prevence

      Celková doporučení, jak poruchám srdečního rytmu předcházet, neexistují. Zde musí poradit lékař. Někdy je možno najít a eliminovat vyvolávací faktor (alkohol, kouření aj.).

      Při vzrušení a fyzickém zatížení bije srdce rychleji.

Kdy začíná být rychlejší tep nebezpečným?       Při vzrušení a fyzické zátěži je rychlejší tep a tlukot srdce normální, jelikož tělo potřebuje více kyslíku a srdce musí pracovat rychleji.

Možnými znaky chorobně rychlého tepu jsou pocity slabosti, závratě a bušení srdce.  

      Jak nebezpečný je nepravidelný srdeční rytmus?       Občasné nepravidelnosti srdečního rytmu jsou časté a většinou neškodné, pokud se nedostaví další potíže, a puls se po několika úderech opět normalizuje. Při doprovodných potížích a/nebo při velice častém srdečním ‚klopýtání‘ by měl být každopádně vyhledán lékař.  

      Jakou důležitost mají poruchy srdečního rytmu následující po infarktu?       Poruchy srdečního rytmu po srdečním infarktu musí být – stejně jako u všech ostatních srdečních onemocnění (např. u slabosti srdečního svalu, u srdečních zánětů, atd.) – vzaty vážně a odborně vyšetřeny.  

      Jak spolehlivé jsou léky proti poruchám srdečního rytmu?       Všechny léky, které působí proti poruchám srdečního rytmu, mohou poruchu také zesílit – a to jsou-li zvoleny špatně, nejsou-li správně dávkovány nebo jsou-li užívány v kombinaci s jinými nevhodnými léky. Medikamentózní léčba poruch srdečního rytmu musí být vždy předepsána odborným lékařem.  

      Kdy lze poruchy srdečního rytmu operovat?       U určitých onemocnění, např.

u Wolf-Parkinson-Whiteově syndromu, je v srdci od narození přítomen přídatný svazek srdeční svaloviny, spojující síně a komory, který je příčinou předčasné aktivace komor.

U těchto pacientů se vyvine vemi rychlý puls, který lze zpomalit pomocí léků. V mnohých případech je možné tento svazek odstranit (katetrizační ablací), čímž se problém trvale vyřeší a normální srdeční rytmus při tom není ohrožen.

0 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

MUDr.Lukáš Vážný14. 2. 2013 15:21:23

Dále chci jěště svůj komentár doplnit tím že lék Neurol by se měl vysazovat pomalu a po malých dávkách , ne najednou hrozí abstinenční snydrom tedy odvykací stav který by mohl být pro Vás velice nepříjemný. 7 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

[email protected]. 2. 2013 6:51:30

Je mi 71 let a vynechává mi puls,asi 3x za min.i tep.Od lélaře užívám již delší dobu lék neurol 0,5.Po užití léku se stav zlepší.Mohu tento lék užívat trvale a není jiná možnost léčení.DĚKUJI. 1 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

2MUDr.Lukáš Vážný14. 2. 2013 15:17:20

Dobrý den, trvalé užívání tohoto léku je možné ale nedoporučoval bych ho jelikož je to lék ze skupiny benzodiazepinů u kterých je známá závislost.Doporučil bych Vám obrátit se na svého obvodního lékaře a zkonzultovat s ním výběr vhodného léku který vás nebude otěžovat možnou závislostí. MUDr. Lukáš Vážný 0 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

3MUDr.Lukáš Vážný14. 2. 2013 15:21:23

Dále chci jěště svůj komentár doplnit tím že lék Neurol by se měl vysazovat pomalu a po malých dávkách , ne najednou hrozí abstinenční snydrom tedy odvykací stav který by mohl být pro Vás velice nepříjemný. 10 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

4Soňa16. 3. 2013 11:42:18

Dobrý den, já trpím od 15 let arytmií, letos mi bude 22. Objeví se zničehonic, když jsem například v klidu (ležím v posteli,..) a nebo při psychické zátěži. Srdce se mi rozjede a dosahuje 140 a více tepů za minutu. Trvá to třeba i 12h. Je dost vyčerpávající. Jako malá jsem trpěla na šelest, ale teď mi lékař nic závažného nenašel. Předepsal mi Vasocardin, který mám užít jen při záchvatu bušení. Samozřejmě lék nezabírá 🙂 často se mi stává, že při delším záchvatu omdlívám, špatně se mi dýchá, mám bolesti na hrudníku a brní mi ruce. Nevím jestli se dá s tímto problémem něco dělat..předem děkuji za radu. 3 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

5Eva Erdıgan28. 3. 2013 11:40:18

Dobry den,mam 6 leteho syna,kteremu zjıstılı arytmıı,proslı jsme sı EKG,vysetrenı jestlı to reknu dobre specıalnım ultrasonem a 24 hod.kontrolou srdıcka,co se tyka ultrasonu vse v normalu,srdıcko vse jak ma byt,jak jsme melı tech 24 h.strojek zjıstılo se ze vecer jsou ty arytmıe zvyseny,dostalı jsme potrebny leky,jen jsem se chtela zeptat,je mozne tyto arytmıı prısoudıt treba,ze vecer poslednı dobou ma syn strach ze tmy,rıka ze kdyz na neco spatnyho myslı ze se mu to busenı stava,zacal se hlıdat…………jestlı to nemuze byt take trochu psychıckou prıcınou…………zıju v cızıne veskera vysetrenı nam delalı v unıversıtnı nemocnıcı v Istanbulu,pece skvela,ale rada bych vas poprosıla jeste o radu…………….prece jenom jsem ceska a z ust ceskeho doktora mı to prıjde trochu prırozenejsı dekujı za odpoved Eva 0 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

6Eva Erdıgan28. 3. 2013 11:52:47

jeste dodatek,po dobranı leku se arytmıe srovna nebo je to lecba dlouhodoba az celozıvotnı..dekujı za laskavost a odpoved Eva 2 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

7Petra Hůzlová14. 12. 2013 1:37:41

Dobrý den,chtěla bych se zeptat,je mi 19let mám potíže ze srdcem trvá to asi zhruba pomalu rok,začalo to když jsem za den vypila 3 kávy plus k tomu energetický nápoj musela jsem jet do nemocnice protože jsem nevěděla že tahle kombinace zvýší tep bohužel jsem to nedokázala uklidnit musela jsem jet do nemocnice tam mi zdělili že mi chibí hořčík dostala jsem prášky hořčíku a na uklidnění srdce kdyby to bylo závažné mohla jsem jen čtvrtku toho prášku jménem Vasocardin ,od té doby se mi to stává jednou za měsíc jednou za týden prostě kdy se tomu zachce,u doktora kardiologa jsem byla ,ale nic nezjistil ,byla jsem i na EKG tam se také nic nepotvrdilo ,jsem s toho velice smutná a cítím se beznadějně,za poslední 2 dny se mi stala velice zajímavá věc seděla jsem v klidu u televizoru a najednou změna tlaku a zrychlení srdečního pulzu snažila sem se to rozdýchat prostě to uklidnit asi 3min to trvalo pak jsem se uklidnila ,ale cítila sem se po tom mírně omámená ten den jsem pořádně nespala dávala sem vinu spánku ,jenže druhý den jsem šla ven a v tu samou hodinu 22:35cca se srdeční zrychlení opakovalo(dovolím si poznamenat že jsem byla ten den až přespaná) jsem s toho trošku vyděšená prosím vás nevíte co se to semnou děje ?budu vděčná za jakékoliv vysvětlení,jako by to srdce zničeho nic přeskočilo na rychlejší tep a asi za 3min se uklidnilo,je to hodně vážné? děkují předem za odpověď s pozdravem Hůzlová. 0 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

9Jarek25. 2. 2019 14:16:00

Arytmie mi byla diagnostikovana teprve pred kratkou dobou a doktor mi doporucil jeste i doplnek stravy orthomol cardio, k dostani normalne v lekarne. Doporucuji. 🙂 a take se preptat jeste vaseho lekare. 0 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

11Novak27. 2. 2019 11:36:41

Take mam zkusenosti s orhomolem. Vice informaci kdo by mel zajem tak se preptat v lekarne nebo klidne i tady https://www.pilulka.cz/orthomol-cardio-30-dennich-davek?x=g&gclid=Cj0KCQiA5NPjBRDDARIsAM9X1GLR2FnWf8MJEXv57HzQOGkWry5OciYBaE5OQzTp2TCERFWBeSDTeYAaAqGLEALw_wcB