Pandemie COVIDu-19 vytáhla na světlo světa jeden velice důležitý mikronutrient zásadní pro zdraví – vitamin D. Co je zač? Jak ho naše tělo získává? Jaké procesy v těle ovlivňuje? Kolik ho brát a brát ho vůbec? A jak souvisí se současnou situací? Na to všechno se podíváme.
Co je vitamin D
Vitamin D se sice jmenuje vitamin, ale je to ve skutečnosti seco-steroid, který je nezbytně důležitý pro normální fungování lidského těla. V článcích a publikacích je nejčastěji označován jako hormon. Vytváří se v kůži vystavené slunečnímu záření, nebo se získává z jídla nebo doplňků stravy. Proč je tak důležitý?
Vitamin D v našem těle:
- působí protizánětlivě a protivirově,
- reguluje hladinu vápníku a fosfátů v krvi,
- pomáhá správnému fungování hormonálního systému,
- přispívá k ochraně kardiovaskulárního systému,
- reguluje procesy nervového systému,
- napomáhá prevenci vzniku vysokého tlaku,
- působí preventivně proti vzniku těhotenské cukrovky a preeklampsie,
- snižuje buněčný růst, který podporuje vznik rakoviny,
- reguluje a řídí geny,
- má obrovský vliv na plodnost,
- přispívá ke zlepšení nálady.
Pokud tedy nemáme dostatek vitaminu D v těle, může to ovlivnit fungování celého našeho těla i psychiky.
Nedostatek vitaminu D
Jeho nedostatek je spojovaný s autoimunitními onemocněními (např.
roztroušená skleróza), osteoporózou, srdečními chorobami, neplodností, potraty, psychickými potížemi (zejména depresemi), obezitou, cukrovkou, nižší mentální výkonností, sníženou obranyschopností organismu a mnoha druhy rakoviny.
Aktuálně se o něm nejvíce mluví i v souvislosti s onemocněním virem COVID-19. Některé vědecké studie totiž naznačují , že by vitamin D mohl přispívat ke snižování infekce.
Nedostatek vitaminu D – příznaky
Raným příznakem nedostatku vitaminu D je snížená hladina vápníku v krvi, která může vést až k úbytku nebo nedostatku vápníku v kostech. Pozdější a vzácnější známky mohou být křivice nebo osteomalacie, těžké deformity kostí, poškození svalového metabolismu a porucha respiračních funkcí.
Co obsahuje vitamin D
V čem je vitamin D
Vitamin D existuje i rostlinný
Bohaté zdroje na vitamin D jsou tučné ryby (treska, losos, sleď, makrela, sardinky), vejce, máslo, játra a některá další masa. Kde je vitamin D kromě živočišných produktů? Například v lišejníku, který přežívá v extrémních klimatických podmínkách, a proto si dokáže vytvořit zásoby vitaminu D. Právě z něj vyrábí rostlinný vitamin D značka Vegetology po konzultaci s odborníky z Univerzity ve Stirlingu. Je to doplněk stravy ve spreji nebo v tabletách. Uměle se vitamin D získává pomocí UV záření.
Vitamin D – zdroj
Většina z nás pravděpodobně není vystavena dostatečnému slunečnímu záření. Doktor funkční medicíny Mark Hyman uvádí, že i když tyto produkty pomáhají chránit před rakovinou kůže, údajně až z 97 % blokují produkci vitaminu D v našem těle. Největší nedostatek vitaminu D bývá v podzimních a zimních měsících, ale velká část Čechů může mít nedostatek vitaminu D dlouhodobě. Méně vitaminu D si totiž tělo tvoří spolu s přibývajícím věkem – průměrný sedmdesátiletý člověk vytváří pouze zhruba 25 % vitaminu D, které vytvoří tělo dvacetiletého člověka. Lidé s tmavší pletí také produkují méně vitaminu D. A velmi závažné nedostatky vitaminu D pozoroval doktor Hyman u lidí, kteří se kryjí před sluncem z kulturních nebo náboženských důvodů.
95 % mých klientů má suboptimální hodnoty vitaminu D v krvi včetně těch žijících v Brazílii nebo Portugalsku. Nedostatek jsem viděla i u Čechů na konci léta.
Ing. Nikola Najmanová, specialistka na funkční výživu
Jaké nejčastější otázky ohledně vitaminu D dostává specialistka na funkční výživu Ing. Nikola Najmanová, která studovala principy funkční výživy a integrativního zdraví v USA a v Brazílii?
Je rozdíl mezi vitamin D v kapslích nebo kapalným?
Obojí má své specifické výhody. Důležité je složení kapiček nebo kapslí, aby bylo čisté a ideálně v olejové bázi pro lepší vstřebatelnost. Vitamin D je totiž rozpustný v tucích.
Vitamin D působí synergicky s vitaminem K2, vápníkem a hořčíkem (kromě dalších), a všechny tyto živiny musí být v rovnováze, aby suplementace neměla žádný negativní vliv.
Kolik vitaminu D brát?
Nezáleží na tom, kolik vitaminu D denně berete, ale na tom, jaká je vaše hladina vitaminu D v krvi. Proto si nechte vitamin D přeměřit. Můžete to udělat jako samoplátce, stojí to 500 – 1 500 Kč podle laboratoře. Je velká škoda, že většina lékařů se zdráhá nebo nemůže preventivně například jednou za rok vitamin D přeměřit. Vitamin D se v těle ukládá, proto se občas po doplnění dávka navýší a pak zase sníží – vždy se poraďte s lékařem.
Mnoho z mých klientů, kteří berou vitamín D a zajímají se o zdraví, ho mají přesto velký nedostatek.
Optimální hodnoty jsou pro většinu lidí 100 – 150 nmol/l (pro jednotky českých laboratoří) a 40 – 60 ng/ml pro jednotky většiny laboratoří (Slovensko, USA,…). Někteří funkční lékaři doporučují i více, asi 125 – 175 nmol/l.
Ale pokud budete hladinu udržovat na 125 nmol/l, věřím, že vaše tělo bude spokojené. Vyšší hodnoty vitaminu D berte jedině pod lékařským dohledem (např. při autoimunitním onemocnění).
V jakém množství doporučujete vitamin D3 konzumovat?
To záleží na hladině vitaminu D v krvi, hmotnosti konkrétního člověka, jeho životním stylu a zdravotním stavu. Někdy nebude třeba suplemetnovat vůbec, někdy i vyšší dávky, pokud jste nikdy vitamin D nebrali a je právě zima. V tom případě klidně i 3000 – 4000 IU denně třeba 1 – 2 měsíce a pak snížit. Jinak udržovací dávka může být kolem 1000 – 2000 IU denně. Ale je to extrémně individuální. Proto je vhodné hladinu vitaminu D přeměřit a konzultovat komplexně s odborníkem. Všeho moc škodí, i moc vitaminu D škodí, tak opatrně.
Je rybí olej dostačující jako doplnění vitaminu D?
Na toto neexistuje odpověď. Protože nezáleží na dávce, ale na tom, kolik v tuto chvíli vaše tělo potřebuje – proto je nejlepší přeměřit hladinu vitaminu D v krvi. Postup vždy konzultujte s kvalifikovaným zdravotníkem.
Vitamin D – předávkování
Výživné téma
Doufáme, že vám dnešní článek posvítil informacemi přes bundy a kulichy až na kůži a že vám informace z něj pomohly alespoň trochu objasnit, proč je vitamin D tak důležitý pro normální fungování našeho organismu. Pro hlubší prozkoumání tématu můžete probrouzdat citované zdroje, kde najdete ještě více informací. Hlídejte si hladinu vitaminu D v krvi. A přejeme vám, ať jste zdraví.
Omrknout čistě veganský vitamin D3
Prosíme, sdílejte tento článek, ať má co nejvíce lidí dostatek vitaminu D v těle
Nedostatek vitamínu B a jeho příznaky
Vitamínů B je hned několik; přesněji řečeno osm. Souhrnně se někdy označují jako B-komplex a jejich význam je pro lidské tělo obrovský, účastní se totiž především řady metabolických procesů. Nicméně lidský organismus si nedokáže vitamíny B vytvářet sám, proto je musí přijímat prostřednictvím stravy.
Vyšší spotřebu vitamínů z řady B mohou mít například ženy užívající hormonální antikoncepci nebo lidé trpící mentální anorexií.
Svou roli hraje také časté užívání alkoholu a problémy s trávicím traktem, kdy může být správné vstřebávání tohoto vitamínu ohroženo.
Na dostatečný přísun vitamínu B by si měli dát pozor také lidé s vegetariánskou nebo veganskou stravou – a případně by měli zvážit i některý z doplňků stravy.
Nedostatek vitamínu B
Nedostatek vitamínů ze skupiny B se může projevit všelijak. Nyní rozebereme některé případy a prozradíme vám, které příznaky mohou napovědět, že něco není v pořádku.
Vitamín B1
Nedostatek vitamínu B1 postihuje především nervovou soustavu, srdce a cévy. Mezi příznaky patří například únava, bolest hlavy, bušení srdce nebo snížená chuť k jídlu. V krajních případech vede nedostatek tohoto vitamínu až k onemocnění beri-beri.
Vitamín B2
Suché a rozpraskané rty, lámavé nehty, bolest v krku, zvýšená citlivost na sluneční záření – i tak se může projevit nedostatek vitamínu B2.
Vitamín B3
V případě nedostatku vitamínu B3 můžete pociťovat únavu, snížení výkonnosti, nechutenství nebo se objeví depresivní nálady. Spolu s nedostatkem tryptofanu může vést až k onemocnění známému také jako pellagra.
Vitamín B6
Nedostatek vitamínu B6 způsobuje únavu, změny nálad, zmatenost nebo bolavé koutky. Někdy se také objevuje brnění rukou a nohou.
Vitamín B9
Vzhledem k tomu, že se tento vitamín významně podílí na krvetvorbě, se není čemu divit, že jedním z nejčastějších příznaků jeho nedostatku je chudokrevnost. Dále to může být opět snížená chuť k jídlu, bolest hlavy nebo bušení srdce. Objevit se mohou také průjmy.
Vitamín B12
Vitamín B12 neboli kobalamin se společně s vitamínem B9 podílí na krvetvorbě. Jeho nedostatek tak může vést například k makrocytární anémii. Dále se mohou objevit poruchy kognitivních funkcí nebo ztráta paměti. Nejdřív se však dostaví únava, depresivní nálady, průjmy a trávicí potíže.
Výše zmíněné extrémní stavy při nedostatku těchto vitamínů se v našich končinách objevují jen zřídka. Většinou se dostaví jen počáteční příznaky – například únava nebo trávicí potíže. Základem je ale zdravá a vyvážená strava, kterou můžete doplnit prostřednictvím vhodně zvoleného doplňku stravy.
- SeminarkyZa1
- 27.01.2020
- 0
Nečtěnější blog
Hořčík je důležitou součástí naší stravy. Účastní se stovek metabolických procesů v lidském těle. Podporuje například energetický metabolismus a přispívá ke správné funkci nervové i svalové soustavy.
Přitom se jedná o vysoce reaktivní chemický prvek, který se samostatně prakticky nevyskytuje. Ve volné přírodě se tak nachází téměř vždy ve formě sloučenin. Jednou z nich je hydrogenuhličitan hořečnatý neboli Mg(HCO3)2, který společně s hydrogenuhličitanem vápenatým způsobuje tvrdost vody. Na druhou stranu má však dokonce příznivý vliv na lidský organismus. Jak je to možné?
Více
Ryby a mořské řasy mají přinejmenším jedno společné, a to obsah omega-3 mastných kyselin, které hrají významnou roli v lidském metabolismu, přestože si je sami nedokážeme vyrobit a musíme je doplňovat prostřednictvím stravy.
V případě některých onemocnění je jejich pozitivní účinek dodnes nejasný, navzdory tomu se však obecně považují za látky prospěšné pro správnou funkci mozku i srdce.
Více 
Jinan dvoulaločný je zázračný strom, který představuje jakousi pomyslnou hranici mezi jehličnany a listnáči.
Kořeny tohoto prastarého stromu – známého také jako Ginkgo biloba – sahají až do Číny, kde se jinan dvoulaločný stal důležitou součástí tradiční čínské medicíny.
Přispívá k prokrvení celého těla a má tak pozitivní vliv na činnost mozku včetně kognitivních funkcí. Mimo jiné pomáhá i při potížích se studenými končetinami.
Více
Nedostatek vitaminu A: příčiny, příznaky a léčba
Vitamin A představuje skupina látek, z nichž nejdůležitější je retinol. Vitamin je nerozpustný ve vodě a dokáže se ukládat v játrech do zásoby. Lidské tělo ho umí získat z provitaminů – např. karotenoidů – vyskytujících se v potravě. Denní doporučená dávka pro dospělé je 750μg za den, což je přibližně 50g čerstvé mrkve.
Vitamin A má široké spektrum blahodárných účinků. Jeho nejvýznamnější úlohou je součást v metabolismu rhodopsinu. Rhodopsin, též zvaný zrakový purpur, je zrakový pigment citlivý na světlo, které tak dokáže vyvolat nervový impuls. Tento proces pak představuje molekulární princip vidění. Derivát vitaminu A je nezbytnou součástí rhodopsinu a umožňuje jeho stálou regeneraci.
Vitamin A podporuje růst buněk sliznic a jejich správnou funkci. Tím zabraňuje jejich vysychání. Udržuje zdravou pleť a zpomaluje její stárnutí. Pomáhá v léčbě akné, záněty dásní a zabraňuje vzniku stařeckých skvrn. Je také významným antioxidantem a předpokládají se u něj protinádorové účinky. Působí preventivně proti vzniku infekcí postihující dýchací ústrojí.
Mimo to vitamin A ovlivňuje správný růst vajíček, spermií a samotného plodu. Zvyšuje aktivitu imunitního systému. Je tedy nutná zvýšená dávka v těhotenství a pro kojící ženy.
Projevy nedostatku vitaminu A
Při nedostatku vitaminu A se především zpomaluje proces nového tvoření rhodopsinu, což má za následek šeroslepost (tzv. noční slepota), v extrémních případech až slepotu. Ta je nejčastější komplikací nedostatku vitaminu A v zemích třetího světa. Nemoc se nazývá xeroftalmie. Spojivky se stávají suché a vytvářejí se na nich oválné a trojúhelníkovité skvrny – tzv. Bitôtovy skvrny.
Rohovka je měkkou a zamlženou – keratomalacie. Tuto nemoc je možné léčit pouhou dietou se zvýšeným příjmem vitaminu A. Dnes je xeroftalmie i označením pro vysychání oka vlivem nadměrného koukání do monitorů, delší pobyt v suchých místnostech nebo při očních anomáliích, zánětech oka či slzného kanálku. Je proto nutné dbát na správnou péči o oči a vyhýbat se tak dlouhé práci s počítačem.
Dalšími projevy je ztráta chuti či obranyschopnosti. Časté jsou také kožní problémy – loupání kůže vlivem jejího vysychání. Při extrémním nedostatku mohou nastat nervové poruchy, zástava růstu či porucha stavby kosti. Vše pak ve vzácných případech může vyvrcholit smrtí.
Potraviny bohaté na vitamin A
Zdrojem vitaminu A jsou hlavně potraviny, ať už živočišného, nebo rostlinného původu. V rostlinách je ve formě provitaminů, nejčastěji karotenoidů, které způsobují žluté až červené zabarvení.Potraviny bohaté na vitamin A jsou:
- Játra hovězí
- Rybí olej
- Játra vepřová
- Máslo a margarín
- Mrkev
- Tvrdý sýr
- Vejce – konkrétně žloutek
- Žluté ovoce
- Rybí maso
- Žlutá a listová zelenina
Nejvíce obsahu vitaminu A mají samozřejmě játra, mrkev a rybí tuk. Potravou získaný vitamin A lze samozřejmě nahradit formou doplňků stravy v tabletách. Na závěr je nutné dodat, že nic se nemá přehánět, což platí dvojnásob u vitaminu A.
Hypervitaminóza je velmi nebezpečná v průběhu těhotenstvía kojení. U dospělých může způsobit nevolnost a zvracení, krvácení, bolesti kloubů, apatii či poruchy vidění.
U konzumace karotenoidů však předávkování nehrozí, pouze se projeví oranžovým zabarevním kůže.
Nedostatek vitamínů
Název vitamíny je odvozen od latinského slova vita=život. Mají základní význam pro vývoj a existenci organismu.
Vitamíny jsou základní složky lidské potravy, které společně se sacharidy, tuky a bílkovinami slouží jako katalyzátory biochemických reakcí, jsou součástí látkové výměny, podporují výstavbu nových tkání, zpomalují proces stárnutí, posilují a obnovují imunitní systém. Vitamíny je z většiny nutné doplňovat prostřednictvím potravy nebo uměle vyrobených přípravků.
Dělení vitamínů
Vitamíny dělíme na vitamíny rozpustné v tucích a rozpustné ve vodě.
1) Vitamíny rozpustné v tucích je organismus schopen ukládat do zásoby a z ní pak čerpat. Patří sem vitamíny A, D, E, K.
Vitamin A (retinol) ovlivňuje vidění, pohlavní žlázy a epitelové buňky.
- Je obsažen v živočišných potravinách (vepřové, hovězí a tresčí játra, máslo, mléko), rostlinách (mrkev, petržel, špenát, broskve, meruňky, …).
- Nedostatek se projevuje suchostí a loupáním kůže, poškozením rohovky až oslepnutím (zhoršené vidění v noci), průjmem, střevní infekcí, často ječnými zrny, četnými skvrnami na kůži.
- Nadměrné množství způsobuje bolest hlavy, podrážděnost, praskání rtů, negativně ovlivňuje vývoj plodu.
Vitamin D je skupina látek s účinkem proti řídnutí kostí. Je částečně vytvářen v těle vlivem ultrafialových paprsků.
- Přírodním zdrojem jsou hovězí a tresčí játra, vaječné žloutky, kakao.
- Nedostatek vede k rachitidě (deformace kostry, osteomalácie – tj. demineralizace kosti).
- Nadměrné dávky (způsobené vysokým příjmem) způsobují bolesti hlavy, nevolnost, zvracení, dezorientaci.
Vitamin E má antioxidační účinky i schopnost působit v procesech způsobených volnými radikály. Vitamin E je využíván v podpůrně při léčbě některých nemocí, zejména srdečního a svalového původu. Sehrává i jistou roli v prevenci karcinogenního bujení a řady civilizačních onemocnění, příznivý vliv má i na nervovou a cévní soustavu a krvetvorbu.
- Doporučená denní dávka představuje 12,5 mg.
- Nachází se např. v rostlinných olejích, ořechových jádrech, hrášku. Dále pak v játrech a ostatních vnitřnostech, vepřovém a králičím mase nebo vejcích.
- Nedostatek bývá zřídka, většinou při genetických nebo metabolických poruchách.
- Předávkování také zřídka, bývá nevolnost, průjmy, kterém ustupují po přerušení příjmu. Vitamín E má dobrou tepelnou odolnost, méně se ztrácí při tepelné úpravě potravin.
Vitamin K je dvojsložkový vitamín představovaný vitamínem K1 a K2, ovlivňuje správnou funkci srážlivosti krve,podílí se s vitamínem D také na vývoji a stavbě kostí. Zvýšený příjem se doporučuje při užívání antibiotik a při onemocnění jater.
- Doporučená denní dávka je 0,001 mg /kg hmotnosti.
- V rostlinách se vyskytuje v rajčatech, špenátu, kapustě, brokolici, sojovém oleji. Dále v hovězích játrech.
- Nedostatek vitamínu K v organismu se objevuje zřídka, zejména u kojenců, nebo při onemocnění jater. Snížený stav vede k nebezpečným poruchám srážlivosti.
- Zvýšený příjem je nebezpečný pro pacienty s těžkým postižením funkce jater.
2) Vitaminy rozpustné ve vodě si tělo, mimo vitamínu B12, neumí ukládat do zásoby, proto musí být průběžně dodávány. Jejich přebytek je z organismu vylučován močí. Patří sem vitamíny B-komplexu a vitamín C. Vitaminy skupiny B zahrnují vitamíny B1, B2, B3, B6, B12, kyselinu panthotenovou (B5), kyselinu listovou a vitamín H (biotin).
Vitamin B1 (thiamin) má pozitivní vliv na nervový systém. Je součástí léčby otrav olovem, arzénem a nikotinem, důležitý je jeho příjem v těhotenství. Zvýšené potřeba je při fyzické zátěži, stresu apod. Zvýšené odbourávání je při konzumaci kávy a čaje.
- Doporučená denní dávka thiaminu se pohybuje okolo hodnoty 1,5 mg.
- Je obsažen v pivovarských kvasnicích, luštěninách, vepřovém mase.
- Při nedostatku jsou bolesti hlavy, poruchy koncentrace, deprese nebo melancholie, ztráta chuti k jídlu, špatná paměť, podrážděnost, nedostatek energie.
- Předávkování nepřináší prakticky žádné komplikace.
Vitamin B2 (riboflavin) pomáhá spalování cukrů, ovlivňuje zrakové funkce (vidění za šera), má podíl na tvorbě krevních elementů, zárodečných buněk a produkci hormonů v nadledvinkách.
- Denní dávka je přibližně 1,5 mg, závisí na energetickém výdeji.
- Zdrojem jsou pivovarské kvasnice, mléko, vejce, ořechy, brambory, hovězí a vepřové maso.
- Nedostatek riboflavinu se projeví zvýšenou citlivostí ústních koutků, zánětem sliznic dutiny ústní a jazyka, zánětem spojivek či citlivostí na světlo; šupinatěním kůže okolo nosu, na čele a uších. Vitamín B2 je odolný vůči teplu, ale je velmi citlivý na světlo.
Vitamin B3 (niacin, nikotinamid) ovlivňuje funkci mozku a metabolismus cholesterolu a tuků v těle. Niacin je částečně syntetizován v těle z tryptofanu.
- Denní dávka je 15 mg, vyšší potřeba je u lidí pijících alkohol a konzumujících sladká jídla.
- Je obsažen v rýži, čočce, hovězích a vepřových játrech.
- Mírný nedostatek způsobuje nechutenství, bolestivost sliznic úst, nespavost.
Vitamín B5 (kyselina pantothenová). K nedostatku dochází zřídka, protože kyselina pantothenová je ve většině potravin. Projevuje se únavou, poruchami spánku, nevolností.
Vitamín B6 (pyridoxin) je součástí enzymatických látek, ovlivňuje metabolismus tuků a bílkovin i imunitní systém. Užívá se v doplňkové léčbě ledvinných kamenů nebo revmatických onemocnění.
- Denní dávka je 2 mg, vyšší je potřeba u žen s hormonální antikoncepcí a sportovců.
- Je v kvasnicích, rybím a drůbežím mase, bramborách, zelí, mrkvi, sóji atd.
- Nedostatek vitamínu B6 se projevuje poruchami paměťových funkcí, nervového a trávícího systému.
- Předávkování prakticky nehrozí.
Kyselina listová (folacin, vitamín B9) ovlivňuje vývoj a růst organismu a funkci nervového systému.
- Denní dávka je 0,2 mg.
- Je v listové zelenině, fazolích, v játrech.
- Nedostatek je poměrně častý, zvláště u lidí trpících infekčními chorobami a těhotných žen (až předčasný porod). Projevuje se únavností a zvýšenou citlivostí. Při tepelném zpracování se jeho obsah v potravinách výrazně snižuje.
Vitamin B12 (cyanocobaltamin) ovlivňuje zejména funkci nervové soustavy, je lékem při makrocytární anémii. Chybí zejména u lidí bez konzumace živočišných produktů.
- Denní dávku představuje 0,003 mg.
- Je v droždí, mléku, játrech, ledvinách.
- Nedostatek může vést k anémii a neuropatii. Je dobře odolný při tepelné úpravě, ale světlo citlivý.
Vitamin H (biotin) je důležitý pro vývoj organismu, významně ovlivňuje stav pokožky.
- Doporučená dávka je 0,15 mg.
- Je obsažen v droždí, játrech, ledvinách, žloutku.
- Nedostatek spíše výjimečně u kojenců a lidí pravidelné konzumujících alkohol.
Vitamin C (kyselina askorbová) ovlivňuje funkci imunitního systému, je důležitý v prevenci a podpůrné léčbě řady chorob.
- Denní dávka 60 až 100 mg, v případě potřeby možno zvýšit až 10 krát.
- Je v ovoci (jahody, černý rybíz, jeřabiny) a zelenině (paprika, křen, …).
- Nedostatek se projevuje malátností, únavou, snížením imunity, až krvácivost z dásní, padáním zubů. Dlouhodobá absence příjmu vitamínu C může vyústit ve smrt.
Léčba nedostatku vitamínů
Nedostatek určitého vitamínu (částečný = hypovitaminóza, kompletní = avitaminóza) nebo jeho nadměrné množství (hypervitaminóza) se v těle projevují poruchami a onemocněními různé závažnosti. Nedostatek může být způsoben nedostatečným příjmem, poruchou žaludeční sekrece případně působením antivitamínů. Hypervitaminóza (nadbytek) je možná v podstatě jen u vitamínů rozpustných v tucích.
Přírodní a doplňková terapie
Existuje celá řada léků a potravinových doplňků s obsahem vitamínů a minerálů pro preventivní užívání. Jejich složení a kombinace je vhodné volit podle příznaků jejich nedostatku, při závažnějších problémech po konzultaci s lékařem nebo lékárníkem.
Deficit vitamínu B12 a kyseliny listové | Lab Tests Online
Vitamín B12 a kyselina listová patří mezi vitamíny skupiny B. Jsou nezbytné pro tvorbu červených krvinek, reparaci buněk a tkání, syntézu DNA. Vitamín B12 je důležitý pro normální funkci nervových buněk.
Vitamín B12 a kyselina listová (také nazývána folát nebo vitamín B9) si tělo neumí vytvořit a je nutné je přijímat potravou. Jelikož dospělý člověk má v těle, resp. játrech zásoby vitamínu B12 na 3 až 5 let a kyseliny listové na několik měsíců, deficit vitamínů se může projevit až po měsících nebo letech.
U dětí se projevy deficitu objevují podstatně dříve, nemají dosud vytvořeny dostatečné zásoby vitamínů.
Nedostatek vitamínu B12 a kyseliny listové není u zdravých lidí častý. Je to způsobeno jednak dostatečnými zásobami v organismu a také tím, že většina dospělých jí stravu nebo užívá vitamínové přípravky obsahující tyto vitamíny.
Existují však lidé, kteří jsou pro vznik nedostatku vitamínu B12 a kyseliny listové rizikoví. Jsou to například staří lidé, těžcí alkoholici a těhotné ženy, lidé s onemocněními střev, které brání vstřebání dostatečného množství vitamínů. Tito lidé potřebují zvýšit příjem vitamínu B12 a kyseliny listové.
Nedostatek jak vitamínu B12, tak kyseliny listové vede k rozvoji makrocytární anémie. Tvoří se menší množství větších červených krvinek (erytrocytů) a tím dochází ke snížení přenosové kapacity krve pro kyslík. Anémie může vyvolávat příznaky jako je slabost, závratě, dušnost.
Megaloblastová anémie je typem makrocytární anémie. Tvoří se také snížené množství červených krvinek a krvinky jsou velké, ale v kostní dřeni nalezneme navíc určité buněčné změny.
Megaloblastová anémie mívá i jiné laboratorní nálezy – pokles počtu bílých krvinek a krevních destiček.
Deficit vitamínu B12 může vést ke vzniku různého stupně neuropatie (poškození nervů), která se projevuje brněním, necitlivostí v oblasti rukou a nohou. V závažných případech může vyvolat různé duševní změny, od stavů zmatenosti a podrážděnosti až po těžkou demenci.
Těhotné ženy potřebují pro rychlý růst a řádný vývoj dítěte zvýšené množství kyseliny listové.
Pokud má žena nedostatek kyseliny listové, zejména v prvních měsících těhotenství, kdy nemusí vědět, že je těhotná, může to vést k předčasnému porodu, ale i k rozvoji defektu neurální trubice dítěte ( spina bifida).
Vzhledem k tomu, že může být obtížné přijímat potravou dostatečné množství kyseliny listové, doporučuje se ženám již před otěhotněním užívat 400 µg kyseliny listové denně.