Struna hřbetní – chorda dorsalis, pružná rosolovitá tyčinka entodermálního původu, tvoří podélnou osu těla. Po celý život zůstává zachována pouze u nižších strunatců, u ostatních se vyskytuje jen v embryonálním vývoji a poté je nahrazena páteří.
Co to je struna hřbetní?
Struna hřbetní (chorda dorsalis, též notochord) je společný znak strunatců. Vzniká z entodermu, tzv. chordomezodermu, a tvoří ji pružná chondroidní tkáň, která připomíná chrupavku. Během embryonálního vývoje se jedná o významné indukční centrum, jelikož stimuluje vývoj osových součástí zárodku.
Co je to chorda dorsalis?
Chorda dorsalis je osovou strukturou těla, která leží pod vznikající neurální trubicí. Nejprve vzniká chorda na kraniálním konci; kaudálně přirůstá spolu s kaudálním posunem Hensenova uzlu. V oblasti primitivní jamky Hensenova uzlu dočasně komunikuje amniový a žloutkový váček přes neurenterický kanál.
Co je to Obžaberní prostor?
K dýchání slouží proděravělý dýchací žaberní koš, tedy žaberní štěrbiny, kterých se vyvinul u kopinatce nadbytek. Žaberní štěrbiny jsou obklopeny párovým obžaberním prostorem (tzv. peribranchiální prostor). Nervová trubice vede po celé délce těla, nad strunou hřbetní.
Čím se liší obratlovci od ostatních strunatců?
Obratlovci (Vertebrata, alternativně též Craniata, „lebečnatí“) jsou podkmen strunatců, u kterých došlo k vytvoření vnitřní chrupavčité nebo později kostěné kostry přítomné alespoň ve formě lebky a obratlů.
Kdo patří mezi pláštěnce?
Pláštěnci se tradičně dělí na tři třídy, přičemž moderní výzkumy ukázaly, že sumky netvoří monofyletickou skupinu. Uvnitř sumek se totiž odvětvují salpy, v současnosti jsou proto sumky děleny do samostatných tříd pospolitky (Aplousobranchiata), pravé sumky (Phlebobranchiata) a zřasenky (Stolidobranchiata).
Co jsou Salpy?
Salpy (Thaliacea) je třída drobných průsvitných živočichů z podkmene pláštěnci. Žijí v koloniích, které se vznášejí ve volném moři a tvoří tak součást planktonu.
Co to je obratlovec?
obratlovci živočišný podkmen s ústřední nervovou soustavou a osní kostrou složenou z páteře a lebky. Dělí se na třídy: 1. ryby (ordovik až recent), nejprimitivnější obratlovci, z nichž se vyvinuli obojživelníci.
Co je to kopinatec?
Kopinatec plžovitý (Branchiostoma lanceolatum, též Amphioxus lanceolatum) je nejznámější kopinatec, zástupce primitivních strunatců. Podobá se drobné rybce, ale místo kostry má jen chrupavčitou hřbetní strunu. Celý živočich je poloprůsvitný, růžově zbarvený a dosahuje délky maximálně 8 cm.
Čím se živí Sliznatky?
Živí se mořskými měkkýši, členovci a mrtvými nebo poraněnými rybami, zdravé ryby napadají sliznatky jen výjimečně.
Co to jsou strunatci?
Strunatci (Chordata) jsou kmen druhoústých živočichů, který zahrnuje obratlovce a několik blízce příbuzných skupin bezobratlých. Jsou dvoustranně souměrní, v některém období svého života mají strunu hřbetní, nervovou trubici, žaberní štěrbiny, endostyl a svalnatou ocasní část až za řitním otvorem.
Čím se liší obratlovci a bezobratlí?
Obratlovce řadíme do kmene strunatců. Obratlovci jsou skupinou živočichů, kteří mají vnitřní kostru, ve srovnání s bezobratlými mají zpravidla tělo větších rozměrů, což umožňuje právě vnitřní kostra.
Co je hlavním znakem obratlovců?
Obratlovci patří do skupiny jménem strunatci a jejich hlavním znakem je vnitřní kostra těla. Kostru tvoří chrupavka nebo kosti. Hlavní část kostry je páteř složená z obratlů.
Kdy nastala invaze obratlovců z vody na souš?
Zvrat nastal během čtvrté periody prvohor, v devonu (před 419,2–358,9 milionu let). Právě tehdy na souš zavítali první čtvernožci, zástupci skupiny, jež dala následně vzniknout obojživelníkům, plazům a mnohem později i ptákům a savcům.