prozdravi.cz/Problematiky/Stitna–zlaza
Doplňky stravy i pomůcky. Veškeré problematiky. Výhodná balení. Vysoká kvalita: Štítná
Akce, novinkyČlánky a recenzePřístroje a pomůckyZdravá výživa
Školní náměstí 14, Chrudim
- Přečtěte si zajimávé články z oblasti zdraví a krásy, které vám pravidelně přinášíme.
- Přes 1 400 odběrných míst1. internetová lékárnaOnline poradna 8:00-22:00Zboží odešleme ještě dnes
- Fibichova 41, Chrudim
uzdravim.cz/nemoci-stitne–zlazy.html
Štítná žláza je důležitou součástí lidského těla. Její funkcí je řídit metabolismus, a to hned v několika ohledech – reguluje spotřebu kyslíku, rychlost látkové výměny a v neposlední řadě i růst a vývoj.
Štítná žláza›Obrázky
naseporodnice.cz/zdravi/stitna–zlaza.php
Štítná žláza patří k nejdůležitějším orgánům lidského těla. Je to žláza s vnitřní sekrecí. Činnost štítné žlázy je řízena speciálním hormonem z podvěsku mozkového, působí i na správný růst a vývoj člověka.
Před 11 měsíciNáhlé zvýšení váhy, vypadávání vlasů, nesnesitelná únava, suchá kůže, ale i další zdánlivě nesouvisející příznaky mohou avizovat potíže se štítnou žlázou. Buďte na pozoru! Obsah Skrýt 1 Štítná žláza v lidském těle 2 Příčin onemocnění může…
rehabilitace.info/lidske-telo/stitna–zlaza
Štítná žláza je velmi důležitý, pro organismus nezbytný orgán. Prostřednictvím svých hormonů ovlivňuje mnoho orgánů a systémů organismu. Má účinek metabolický, stimuluje růst a vývoj, působí na nervový systém, svalstvo, ovlivňuje činnost…
Terezia Štítná žláza 60 kapslí v akci 3za2 nyní v online lékárně Dr.Max. Doplněk stravy.
tř. Těreškovové 2233/28, Karviná
Štítná žláza anatomie
Žlázy s vnitřní sekrecí, endokrinní žlázy, jsou ty, jež svůj sekret nevysílají na zevní či vnitřní povrch organismu, ale do cévního systému. Endokrinní žlázy jsou silně vaskularizovány a nemají vývody. Látky, endokrinními žlázami produkované, a do krve nebo do lymfy odevzdávané, se nazývají hormony.
Vývoj tohoto systému je spjat s vývojem organismu. Hormony mohou být definovány jako nosiče chemických informací. Od enzymů se odlišují tím, že působí jen na žijící buňky. Významným znakem hormonů je to, že stačí jen jeho velmi malé množství k předání informace a tím k vyvolání změny v organismu.
Hormon je v podstatě “pošťák” informací mezi jednotlivými organismy. Je to chemická látka, kterou uvolňují specializované buňky s cílem ovlivnit funkci buněk v jiných částech těla.
Endokrinní funkce (tedy schopnost produkovat hormony) byly objeveny i v některých buňkách tkání a orgánů, které se nepočítají ke klasickým endokrinním žlázám ( např. v některých buňkách epitelu trávicí trubice, v ledvině, v srdci, v mozku aj.).
Endokrinní systém, tedy systém žláz a buněk s vnitřní sekrecí spolu se svými hormony není systémem anatomickým (nevzniká z buněk a tkání společného původu, jako jiné anatomické systémy), ale je to druhý funkční systém informační (vedle systému nervového vývojově starší).
Upravuje a koreluje aktivity různých tělesných systémů tak, že odpovídají měnícím se požadavkům zevního a vnitřního prostředí. Působení a účinek jednotlivých hormonů je specifický a nezávisí jen na množství hormonu předávaného do krve, ale též na přítomnosti a funkčním stavu odpovídajících receptorů buněk cílového orgánu. Nervové a látkové (hormonální) způsoby informací jsou přitom v organismu propojeny a vzájemně se ovlivňují.
Endokrinním systémům se věnuje lékařský obor endokrinologie. Pokud tedy existuje problém se štítnou žlázou, která je součástí tohoto systému, bude řešen právě u tohoto specialisty (většinou nikoliv tedy na ORL). Přesto jsem zařadila kapitoly o štítné žláze také do oboru ORL, protože je součástí obou (tedy jak ORL, tak endokrinologie).
Štítná žláza (glandula thyroidea) je endokrinní orgán, který se nachází na krku a má tvar písmene H (někdy U nebo V).
Začíná se vytvářet od embrya starého 3 týdny na spodině hltanu v místě budoucího kořene kazyka a sestupuje dolů do oblasti průdušnice a hrtanu, kde se ve své definitivní poloze nachází v 7 týdnu vývoje embrya.
Během tohoto sestupu se kdekoliv mohou oddělit části tkáně štítné žlázy a stát se v budoucnu místem chorobných změn. Prvních 60 dnů vývoje zárodku je nejkritičtější fází vývoje jedné z největších žláz s vnitřní sekrecí v našem těle.
V první polovině těhotenství jsou hladiny hormonů štítné žlázy u plodu velice nízké, proto je v tomto období plod zcela závislý na mateřských hormonech štítné žlázy, jejichž dodávání řídí placenta. Zatímco vývoj mozku a nervových struktur časově významně předbíhá vývoj štítné žlázy a začíná již kolem 5.
týdne těhotenství, sekrece hormonů štítné žlázy se objevuje až kolem 12. týdne těhotenství a zralé funkce dosahuje teprve během 1. – 2 . měsíce po narození. To signalizuje klíčovou roli matky během první poloviny těhotenství a nezbytnost hormonů štítné žlázy pro správné formování mozkových struktur jak prenatálně, tak postnatálně.
Štítná žláza je tvořena pravým a levým lalokem (lobus dexter et lobus sinister). Oba laloky jsou spojené uprostřed různě širokým (nejčastěji 0,5-2 cm) můstkem její tkáně.
Laloky leží po stranách hrtanu a průdušnice, jsou hruškovitého tvaru (někdy spíš tvaru trojboké pyrymidy), jejich průměrná velikost je 5x 3x 1,5 cm ( délka 5-8 cm,šířka laloku 2-4 cm a tloučťka 1,5-2,5 cm) a hmotnost je cca 20-40 g ( u žen bývá i okolo 15 g).
Ve velikosti a hmotnosti žlázy jsou rozdíly podle věku ( u dospělých žen je žláza větší než u mužů, ve stáří se ale zmenšuje), pohlaví a geografické poloze (se stoupající nadmořskou výškou a vzdáleností od moře se v průběhu populace zvětšuje).
Spojovací můstek obou laloků( isthmus glandulae thyroideae) mezi nimi přebíhá napříč před průdušnicí. Normální žláza není při pohledu na krk viditelná.
Vyklenutí kožního povrchu v místě žlázy, které se navíc pohybuje nahoru a dolů při polykání, je způsobeno vždy jejím chorobným zvětšením a jen výjimečně je patrná nezvětšená žláza u osob s velice štíhlým krkem. Horní konec žlázy sahá pod úroveň hmatného výstupku hrtanové chrupavky, tzv.
Adamova jablka, který můžeme na krku snadno nahmatat. Žláza má červenohnědou barvu až červenofialovou, podle stupně náplně cév krví. Povrch žlázy bývá hladký, někdy je lehce hrbolatý s prosvítající kresbou lalůčků. Žlázu chrání vazivové pouzdro (capsula fibrosa), rozdělená na dva listy (capsula propria = souvisí s povrchem žlázy a capsula externa též zvaná perithyroidea= která je uložená více zevně, je tenká a průsvitná a souvisí s nervově cévním vazivem). V prostoru mezi oběma listy pouzdra jsou cévní pleteně štítné žlázy.
Štítná žláza nemá tvar štítu, jak by název napovídal, ale je štíhlá a připomíná tvar motýla s roztaženými křídly. Z historie je zajímavé, že Minójové (obyvatelé staré Kréty) používali v bojích štíty tvaru štítné chrupavky, která se vyskytuje u savců. Tkáň žlázy je obalená vazivem, které ji současně pevně připojuje k průdušnici a hrtanu.
Štítná žláza spolu s nadledvinkou představuje dva orgány v lidském těle, které jsou na poměrnou jednotku tkáně nejvíce zásobeny krví. Průtok krve je 5 ml/1 g tkáně žlázy za jednu minutu, což znamená, že za hodinu proteče touto malou žlázou veškerá krev v těle.
Navíc, u některých chorob štítné žlázy s její zvýšenou funkcí, se průtok krve může zvětšit až stokrát.
Základní vylučovací jednotkou štítné žlázy jsou folikuly, což jsou kulovité váčky velikosti 50 -200 µm, ohraničené na periferii krychlovitými buňkami a obsahující uvnitř homogenní sekreční tekutinu koloid.
Dochází zde k vychytávání jódu, tvorbě, uskladňování a uvolňování dvou hormonů štítné žlázy: tyroxinu a trijodtyroninu.
Třetím hormon štítné žlázy zvaný kalcitonin, vytváří zvláštní buňky zvané parafolikulární, které se nacházejí mezi jednotlivými folikuly.
V těsné blízkosti žlázy, při její zadní straně probíhá tenký, ale velice významný dolní hrtanový nerv směrem k vnitřním svalům hrtanu, která ovládají funkci hlasivek. V českém překladu se užívá název nerv vratný.
Jeho průměr je okolo 1 mm a má velice variabilní průběh, který se ještě více mění chorobnými deformacemi štítné žlázy. Správné oddělení nervu od štítné žlázy je jedním z klíčových kroků u radikálních operací štítné žlázy. Jeho poškození mívá za následek různé stupně poruch hlasu a dýchání.
Druhý nerv, který se může při operaci štítné žlázy poškodit, je horní hrtanový nerv, zejména jeho zení větev. Ta leží těsně při horním okraji laloku žlázy a směřuje k hrtanovému svalu, jehož úkolem je napínání hlasivek.
Porušením jeho funkce je znemožněna tvorba vysokých tónů, zejména ženského hlasu a při mluvení dochází k rychlé hlasové únavě nemocného. Charakter normální řeči je zdánlivě neporušený.
Štítná žláza patří mezi žlázy s vnitřní sekrecí (tzv. endokrinní žlázy), které produkují chemické sloučeniny zvané hormony. Ty se dostávají přímo do krve, jejím prostřednictvím do cílových tkání, kde ovlivňují především přeměnu látkovou tzv. metabolismus.
Za látkovou přeměnu se považuje souhrn fyzikálních a chemických dějů v organismu, které slouží k získávání energie a tvorbě látek potřebných pro jeho vývoj, růst a správné fungování. Štítná žláza je pouze součástí systému žláz s vnitřní sekrecí a rozhodně nefunguje nezávisle na potřebách organismu.
Její činnost je regulovaná další žlázou s vnitřní sekrecí=hypofýzou ( český název je podvěsek mozkový).
Štítná žláza produkuje 3 hormony:
- tyroxin obsahuje, označuje se T4, protože obsahuje 4 atomy jodu. Ovlivňuje přeměnu látkovou a vývoj celého organizmu
- trijodtyronin, označuje se T3, protože obsahuje pouze 3 atomy jodu. Vzniká z T4 odštěpením jednoho atomu jodu pomocí enzymů, jež se nazývají dejodázy. Pro správnou funkci dejodáz je nutný dostatečný přísun selenu v potravě (významným zdrojem je především maso, vnitřnosti,mořské ryby a také česnek a ořechy).
- kalcitonin zadržuje v těle vápník, který se ukládá především v kostech.
Funkce štítné žlázy a tvorba T4 a T3 je regulována tyreoidálním stimulačním hormonem TSH, který je přímo odpovědný za růst štítné žlázy a vydávání většího množství jejích hormonů do krve. TSH se tvoří v předním laloku podvěsku mozkového (adenohypofýze) pod vlivem hypotalamu a dalších vyšších oblastí mozku.
TSH stimuluje štítnou žlázu ke zvýšené funkci a také k růstu. Sekrece TSH je řízena jednak mozkovými centry, ale také ( a to především) hladinou hormonů ŠŽ v oběhu. Takže při snížené hladině T4 a T3 v krvi je sekrece TSH zvýšená, při nadbytku tyreoidálních hormonů naopak klesá.
Tento obecný kybernetický princip zpětné vazby je základem regulace činnosti řady endokrinních žláz, nejenom ŠŽ. Poruchy funkce ŠŽ zaviněné chorobnými stavy regulačních mechanismů (mozek, hypofýza) jsou však poměrně vzácné. Většina chorob ŠŽ vzniká na podkladě chorobných změn ve žláze samotné. Funkce a činnost štítné žlázy je velice složitá.
Kromě zmíněných faktorů ovlivňuje tvorbu hormonů štítné žlázy množství přijímaného jódu v potravě. Dostatečný přísun jódu je pro správnou činnost ŠŽ naprosto nezbytný. Denní příjem jódu by měl být 150-200 µg jódu, v pubertě a v těhotenství se však doporučuje příjem dvojnásobný.
Klesne-li denní příjem jódu dlouhodobě pod 50 µg, pak ŠŽ produkuje nedostatečné množství hormonů, tím se zvětšuje a vzniká tzv. struma= lidově vole. a mimo to dochází ke snížení funkce této žlázy , která se nazývá hypotyreóza. Nepatrné množství jódu najdeme v přírodě všude, ale její rozložení je velice rozdílné.
Z půdy se jeho sloučeniny dostávají do říčních vod a do moří, odkud je jód zachytáván mořskými rostlinami a živočichy. Proto v přímořských oblastech narozdíl od vnitrozemí je jódu v potravě dostatek. Vysoký obsah jódu se na různých místech světa vyskytuje i v některých minerálních vodách (u nás Luhačovice).
Množství jódu v potravinách (rostlinných i živočišných) se také velice liší od místa pěstování či chování. Přesný obsah jódu v potravinách v naší republice není zatím znám, ale na jeho zhodnocení se intenzivně pracuje.
Onemocnění štítné žlázy nejsou vůbec vzácná. Postihují ve vyspělých zemích cca. 5-30 % obyvatel. Ženy onemocní 5x častěji než muži. Největší počet nemocných je středního a vyššího věku. Ve stáří onemocní až 20% žen a 10% mužů. Problémy se štítnou žlázou jsou způsobeny:
- poruchami funkce štítné žlázy (zvětšená/snížená tvorba hormonů)
- záněty ve štítné žláze
- nádory štítné žlázy
Některé následky poruchy správné funkce štítné žlázy jsou závažnější než jiné. Mezi závažné patří zejména vliv na vývoj mozku již od nitroděložního období a vliv na centrální a periferní nervový systém v kterékoliv době po narození. Nedostatek hormonů ŠŽ během vývoje mozku má za následek vznik tzv.
sporadického kretenizmu. Naštěstí se u nás toto postižení již téměř nevyskytuje (důsledek dobré prenatální péče a včasný odběr hormonů štítné žlázy v těhotenství), ale časté mohou být stále poruchy činnosti srdce a cév v důsledku snížení hladiny jódu v těhotenství.
Podrobně si povíme o nemocech štítné žlázy v dalších kapitolách.
Jak už jsem zmínila, štítná žláza je pouze jednou ( i když největší a nejdůležitější) částí endokrinního systému. Nemohu se v její souvislosti nezmínit o příštítných tělískách.
Žlázy příštítné neboli příštítná tělíska (glandulae parathyroideae) jsou čtyři malé párově uspořádané útvary velikosti i tvaru čočkového zrna, uložené na zadní straně laloků štítné žlázy, zpravidla zanořené do septa žlázy. Rozlišujeme je na dolní a horní.
Ke každému tělísku jde samostatná větev cév a jsou uložena v ochranném vazivovém pouzdře. Jsou životně důležitá, protože produkují parathormon, který reguluje koncentraci vápníku a fosforu v krvi.
Patologický pokles hladiny vápníku v krvi těžce poškozuje přenos podnětů z nervu do svalů, zvyšuje se dráždivost svalů s následnými spastickými křečemi (tetanie) a následuje smrt. Také přílišná hladina kalcia v krvi je neslučitelná se životem a organismu hrozí “chemická” smrt. Mimo toho tento parathormon za účasti vitamínu D zvyšuje vstřebávání kalcia ze střeva.
- Anatomie štítné žlázy
- Jód a štítná žláza
- Štítná žláza u dětí
- Příznaky poruch štítné žlázy
- Struma
- Toxická mnohouzlová struma
- Toxický independentní adenom
- Vyšetření poruch štítné žlázy
- Zvýšená činnost štítné žlázy
- Graves-Basedowova choroba
- Snížená činnost štítné žlázy
- Degenerativní změny ve štítné žláze
- Záněty štítné žlázy
- Nádory štítné žlázy
- Operace štítné žlázy
- Správná výživa při onemocnění štítné žlázy
- Lázeňská léčba při onemocnění ŠŽ
- Zajímavosti: Proč se novorozenci rádi chytají prstů?
- Kuriozity lidského těla
- Kolik toho unese lidský hlas?
- Proč hlupák neví, že je hloupý?
- Proč máme hlad?
- Další zajímavosti a kuriozity
zdroje:
kniha: Lidské tělo (Z anglického originálu The Human Body), vydavatelství Gemini 1992
kniha: Lidské tělo (Z anglického originálu The Joy of Knowledge), vydavatelství Albatros 1985
kniha: Anatomie 1 a 2,autor MUDr. Radomír Čihák,DrSc., vydavatelství Avicenum 1988
Štítná žláza
Potíže se štítnou žlázou se řadí k nejčastějším hormonálním onemocněním a týká se mnoha lidí. Většinu těchto onemocnění lze léčit, jelikož hormony štítné žlázy je možné vyrábět a aplikovat je ve formě tablet. Mezi nejrozšířenější nemoci štítné žlázy patří tyreotoxikóza nebo hypertyreóza, popř. myxedém a hypotyreóza. Tyto skupiny onemocnění se týkají zejména žen.
Anatomie štítné žlázy
Štítná žláza se nachází na krku těsně pod hrtanem a výběžek můžeme vidět jako tzv. „ohryzek“. Štítná žláza se skládá ze dvou laloků, které jsou uloženy po stranách průdušnice a dohromady jsou spojeny pomocí malého můstku tkáně probíhajícího skrz přední plochu průdušnice. Štítná žláza váží zhruba 20g u dospělého člověka.
Funkce štítné žlázy
Mezi hlavní funkce štítné žlázy patří tvorba hormonu tyroxinu, který má pro organismus velice všestranný účinek. Tento hormon se uvolňuje z tkáně štítné žlázy a z ní jej vychytávají s největší pravděpodobností veškeré buňky lidského těla. V buňce působí hormon tak, že navyšuje množství potřebné energie, kterou buňka spotřebovává, a současně zvyšuje produkci bílkovin v buňkách.
Jód
Dostatečné množství jodu je důležité pro aktivitu štítné žlázy. Jedná se o jedinou tkáň v těle, která jod ke své činnosti potřebuje a dokáže je také ve všech jeho podobách zachycovat z krve a skladovat. Nedostatečné množství jódu v krvi vede k následnému narůstání objemu štítné žlázy a k onemocnění, které se nazývá endemická struma neboli vole.
Štítná žláza podléhá činnosti podvěsku mozkového, ve kterém se vytváří hormon podněcující štítnou žlázu k zvýšení činnosti (THS hormon – thyreotropní hormon). V případě, že dojde k poklesu koncentrace, produkce THS se zvýší a štítnou žlázu to stimuluje k zvýšenému vyplavování tyroxinu.
Naopak při vzestupu koncentrace tyroxinu v krvi se vyplavování THS omezí a následně vede ve štítné žláze k snížení produkce tyroxinu.
Co je to struma?
Struma je jakékoliv zvětšení štítné žlázy. Malé i patrné zvětšení vídáme zhruba u 15% populace, a více se tento problém týká ženské populace. V minulosti bylo hlavní příčinou vzniku strumy deficit jódu v potravě.
V současné době je hlavním důvodem především zvýšená aktivita části tkáně štítní žlázy, která má za následek zvětšení jednoho laloku, nebo se jedná o zvětšení štítné žlázy, která s její funkcí nesouvisí a není nějak zvlášť závažné.
V určitých případech se jedná o izolovaný „uzel“, což je zduřelý okrsek tkáně.
Specialista v takových případech provede vyšetření za pomocí izotopů, které pomohou zjistit, zda se jedná o tkáň s nadměrnou, či naopak nízkou aktivitou. Dále se používá ultrazvukové vyšetření, pomocí kterého se zjišťuje o jakou strukturu uzlu se jedná.
Zvýšená aktivita štítné žlázy
Za velkou většinu případů zvýšené funkce aktivní štítné žlázy se skrývá Gravesova – Basedowa choroba, kterou doprovází zpravidla struma a mezi typicky znatelný příznak patří vystupující oči, což bývá někdy první ukazatel onemocnění štítné žlázy.
Za příčinu Gravesovy – Basedowy choroby se považuje přítomnost atypických protilátek v krevním řečišti. Tyto protilátky sice přímo neničí tkáň štítné žlázy, avšak nutí ji vytvářet nadměrné množství tyroxinu. Doposud není zcela jasné, z jakého důvodu se tyto látky u některých jedinců tvoří a u jiných nikoli.
Předpokládá se, že na celém procesu se významně podílí dědičné predispozice.
Projevy zvýšené činnosti štítné žlázy
Zvýšená činnost štítné žlázy se navenek projevuje výrazným hubnutím, nadměrnou chutí k jídlu, nervozitou a vnitřním napětím, která může být dokonce doprovázena svalovým třesem nebo bušením srdce, pocením a zvýšenou nervosvalovou dráždivostí.
Dále se k těmto uvedeným problémům připojují potíže s očima, celková svalová slabost, a to především v oblasti ramenních kloubů a v okolí kyčlí.
Při podezření na toto onemocnění lze provést poměrně jednoduchá vyšetření, která napomohou diagnózu potvrdit nebo naopak vyvrátit.
Léčba zvýšené aktivity
Léčba spočívá v potlačení nadměrné aktivity štítné žlázy, čehož lze dosáhnout při dlouhodobém podávání léků a léčba může trvat v některých případech déle než jeden rok. Jestliže je žláza nadměrně veliká a způsobuje potíže při polykání nebo dýchání, je možno provést operativní zmenšení.
Někdy je také podáván pacientům radioaktivní jód, který se ve žláze vychytá a a jeho záření ničí tkáň, aniž by došlo k poškození jiných orgánů.
Mimo to, že dochází ke snížení hladiny hormonů v krvi, je možné zablokovat také jejich účinky za pomocí léků, které omezují účinek adrenalinu, jelikož vysoké hladiny hormonů štítné žlázy stimulují reakci tkání na adrenalin.
Dřeň nadledvin
Dřeň nadledvin je částí štítné žlázy, která vyplavuje adrenalin a jemu příbuzný noradrenalin.
Obě tyto látky jsou známy jako hormony, pro „boj nebo útěk“, protože připravují organismus na zvýšenou zátěž, která provází přítomnost nebezpečí nebo překonávání velké námahy.
Dřeň nadledvin má úzký vztah s nervovou soustavou, která ovlivňuje žlázovou tkáň, aby připravovala organismus na potřebnou reakci.
Onemocnění štítné žlázy postihuje častěji ženy než muže
Nedostatečná činnost štítné žlázy se projeví celkovým zpomalením organismu a trpí jí 15–20 % žen ve věku kolem 50 let. Nemocného trápí spavost, únava, zimomřivost a zácpa. Zvýšená funkce štítné žlázy se projevuje nadměrným pocením, bušením srdce, intolerancí tepla a psychickými změnami ve smyslu agitovanosti.
V rozhovoru s MUDr. Richardem Sotorníkem se dočtete, jaká onemocnění štítné žlázy existují, jaké jsou jejich příznaky a jak s touto nemocí bojovat.
Jaká nejčastější onemocnění spadají do oboru endokrinologie?
Nejčastějšími endokrinními problémy jsou poruchy funkce a struktury štítné žlázy. Velmi častým problémem je dále osteoporóza, zejména u žen po menopauze. Touto problematikou se v Canadian Medical zabýváme na osteologické a endokrinologické ambulanci.
Mnohem méně se setkáváme s poruchami příštítných tělísek, poruchami nadledvin či hypofýzy. V oboru gynekologické endokrinologie je velmi častým problémem syndrom polycystických ovarií.
Onemocnění je charakteristické nepřítomností menstruace, zastavením ovulace, neplodností a vzniku ochlupení u žen na neobvyklých místech.
Zaměřme se na onemocnění štítné žlázy. Jak pacient pozná, že trpí touto nemocí a jak se projevuje? Jaké jsou nejčastější příčiny onemocnění?
Jednotlivé projevy poruchy funkce štítné žlázy se mohou vyskytovat u řady jiných onemocnění, často i u zdravých jedinců, aniž by se jednalo o onemocnění štítné žlázy. V posuzování, zda jde o poruchu štítné žlázy, je třeba vycházet z komplexního klinického nálezu. Toto rozhodování patří do rukou specialisty či v linii prvního kontaktu do rukou praktického lékaře.
Zjednodušeně lze říci, že zvýšená funkce štítné žlázy je doprovázena nadměrným pocením, intolerancí tepla, bušením srdce, psychickými změnami ve smyslu agitovanosti, nervozity, nespavosti, častějšími stolicemi, svalovou slabostí a eventuálně hubnutím. V určitých situacích se mohou přidružit otoky víček, bolesti očí, protruze (vystoupnutí očí z důlků), někdy spojených s dvojitým viděním.
Při nedostatečné funkci štítné žlázy je nález zřetelný často až v pokročilejších stadiích onemocnění a je charakteristický únavou, spavostí, zimomřivostí, zácpou, suchou kůží a podobně. Vzhledem k rutinnímu vyšetřování TSH (hormon produkovaný podvěskem mozkovým) se častěji setkáváme s počátečními stadii onemocnění, která na sobě lidé většinou nepoznají.
Posledním projevem onemocnění štítné žlázy je její zvětšení. V této situaci je na krku v oblasti štítné chrupavky hmatná struma neboli zvětšení štítné žlázy nejrůznější konzistence a velikosti. Za určitých anatomických okolností však nemusí být ani velká struma patrná.
Jaká jsou onemocnění štítné žlázy?
Jedná se principiálně jednak o poruchu funkce štítné žlázy a dále o strukturální změny. Do této oblasti patří prosté zvětšení nebo přítomnost nejrůznějších ložiskových změn, v převážné většině uzlů či pseudocyst nezhoubného původu. Ojediněle zachytíme rakovinu.
Jaká skupina lidí je považována za rizikové pacienty?
Onemocnění štítné žlázy jednoznačně častěji postihuje ženy a též vidíme rodinnou dispozici. Mezi vnější faktory patří podávání některých léků či ozařování krku. Všichni tito pacienti jsou většinou endokrinologicky podchyceni.
Jak probíhá vyšetření štítné žlázy?
Vyšetření se uskutečňuje ve čtyřech etapách. V té první realizujeme rozhovor s pacientem s cílem zjistit výskyt příznaků onemocnění štítné žlázy.
Dalším krokem je celkové klinické vyšetření pacienta, na které navazuje třetí fáze spočívající v laboratorním ověření funkce štítné žlázy. Poslední je ultrasonografické posouzení velikosti a struktury štítnice.
V případě nálezu ložiskového procesu se provádí biopsie neboli odběr vzorku tkáně štítné žlázy za pomoci tenké jehly.
Je možné onemocnění štítné žlázy předcházet?
Účinně lze předcházet zejména onemocněním štítné žlázy z nedostatku jodu. Díky jodaci kuchyňské soli je v současnosti pro obecnou populaci v České republice zajištěn dostatečný příjem jodu.
Komplikacím z nedostatku jodu v těhotenství se předchází zvýšeným přívodem jodu během gravidity v tabletách. Na druhou stranu nadměrný přívod jodu může za určitých okolností zhoršit či vyvolat onemocnění štítné žlázy. Proto není v České republice u běžné populace suplementace jodem za současné situace doporučována.
Jak se léčí snížená a jak zvýšená funkce štítné žlázy?
Snížená funkce štítné žlázy se léčí substituční léčbou ‒ podáváním hormonů štítné žlázy v tabletách.
Zvýšená funkce se zklidňuje léky, které blokují tvorbu hormonů štítné žlázy, a podle vývoje onemocnění, a řady dalších faktorů, se přistupuje buď k jejímu chirurgickému odstranění či k podání radioaktivního jodu. Základem léčby zhoubných nádorů je operační řešení.
Následně se podává radioaktivní jod a zavádí se dlouhodobá náhradní (substitučně-supresní) léčba hormony štítné žlázy. Nezhoubné strumy obvykle ultrazvukově sledujeme, často za podávání hormonů štítné žlázy.
Jaký postup léčby nabízí pacientovi Canadian Medical?
Na naší klinice provádíme komplexní endokrinologická vyšetření. U štítné žlázy se jedná o klinické, laboratorní a ultrasonografické zhodnocení a v případě potřeby i odběr vzorku z ložisek ve štítnici za použití tenké jehly (k vyloučení zhoubného nádoru). Je-li onemocnění nutno řešit operačně, odesíláme klienty na spolupracující chirurgická pracoviště zaměřená na operace štítné žlázy.
Jak je o pacienta v Canadian Medical pečováno?
Na naší klinice máme pro každého pacienta vyhrazen dostatek času na komplexní vyšetření a konzultaci jeho výsledků. Řádně pacientovi vysvětlíme diagnózu a stanovíme po konzultaci s ním i další průběh ošetření.
Díky preciznímu plánování jednotlivých návštěv nemusí čekat hodiny v ordinaci, ale je objednán na přesný čas.
Po dobu léčby, včetně té dlouhodobé, hlídáme, monitorujeme a objednáváme pacienty na kontroly, které jim vždy předem připomínáme prostřednictvím klientské zóny v chytrých telefonech.Objednat se na endokrinologické vyšetření můžete prostřednictvím našeho call centra na tel. čísle +420 235 360 133.