BYDLENÍ
Když se stěhujete, jednou z mnoha věcí, kterou musíte vyřídit, je přepis energií. Nevyhnete se vyplňování formulářů a žádostí či dokládání dokumentů. Na co nezapomenout? A jak se vyhnout pokutě, kterou si někteří dodavatelé mohou naúčtovat?
Odběr elektřiny nebo plynu se vždy váže ke konkrétnímu odběrnému místu, a tak si elektroměr nebo plynoměr s sebou nemůžete odstěhovat do nového bydliště. Při opuštění starého bytu nebo domu byste měli ukončit dodávky energií, a vyhnout se tak nepříjemnému překvapení, kdy vám přijde vyúčtování za energii, kterou spotřeboval nový majitel či nájemník.
Aby vám při vyúčtování energií nebylo do breku…
Zdroj: Shutterstock
Smlouvu s dodavatelem vypovězte
Důležité je ukončit smlouvu na dodávky energií, kterou máte s dodavatelem sjednanou. Stěhování z odběrného místa ale ne všichni dodavatelé uznávají jako důvod pro bezplatné ukončení smlouvy.
I podle legislativy není stěhování z odběrného místa automatickým důvodem pro končení smlouvy. Přesto existují možnosti, jak se ze smlouvy na dobu určitou vyvázat a nic neplatit. Jiná je situace, pokud chcete zůstat u stejného dodavatele.
V takovém případě byste ho měli informovat o stěhování na jiné místo a v ideálním případě vás celým procesem změny provede.
Konkrétní postup i seznam potřebných dokumentů se při přepisu odběrného místa u dodavatelů liší.
Obvykle je nutné vyplnit žádost o ukončení odběru, kam se uvádí i důvod výpovědi (v tomto případě stěhování) a zároveň je nutné doložit vztah k odběrnému místu, například prostřednictvím kupní či nájemní smlouvy.
Někteří dodavatelé pak vyžadují i výpis z katastru nemovitostí. V některých případech vám bude stačit čestné prohlášení.
Bez potvrzení to nejde
Rozdíl je mezi ukončením smlouvy na dobu určitou a neurčitou. Smlouvu na dobu neurčitou můžete vypovědět kdykoli. Výpovědní lhůta bývá většinou tři měsíce a potom můžete pohodlně dodavatele změnit. „Většina smluv na energetickém trhu je však uzavřena na dobu určitou.
Poznáte to například už z názvu produktu, který bývá doplněn číslovkou 24 nebo 36, jež určuje počet měsíců trvání smlouvy,“ uvádí Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu. Na jak dlouhou dobu byla smlouva s dodavatelem uzavřena bývá uvedeno ve smlouvě nebo v obchodních podmínkách.
Někteří dodavatelé nemusí stěhování uznat jako důvod pro bezplatnou výpověď smlouvy na dobu určitou.
„Požadovat mohou například i doklad, že spotřebitel nemůže v novém odběrném místě pokračovat v odběru dodávek od stávajícího dodavatele.Dalším nutným dokladem může být potvrzení o tom, že nový nájemník či majitel nemovitosti na sebe odmítl převést stávající smlouvu o dodávkách energií,“ dodává Lukáš Zelený.
Jednou z možností, jak se vyhnout placení smluvních pokut za předčasné ukončení smlouvy, je přepis smlouvy na nového majitele nebo nájemníka, jenž bude energii v odběrném místě odebírat. „Další možností je, že se odběratel s dodavatelskou společností domluví, že od ní bude odebírat energie i v novém bydlišti,“ dodává Lukáš Paleček z EnergetickéPoradny.cz.
- Čtěte také:
- Máte při stěhování nárok na náhradní volno?
- Příliš drahá levná elektřina
- Výhody elektromobilů, co je v ČR brzdí?
Ohlídejte spotřebu
Nedílnou součástí přepisu energií je i provedení samoodečtu, které dá oběma stranám (původnímu a novému odběrateli) jasnou a férovou odpověď na to, kolik by měl za dosud odebranou energii zaplatit původní odběratel, a odkdy jde již spotřeba na vrub novému nájemníkovi či majiteli.
„Nejjednodušší je, aby obě strany podepsaly předávací protokol, kde si vzájemně odsouhlasí stavy na měřidlech.Z webu si mohou stáhnout připravený formulář předávacího protokolu.
Mimo jiné v něm uvedou i novou doručovací adresu pro zaslání konečného vyúčtování,“ doporučuje Robert Šíma ze společnosti Bohemia Energy.
Při stěhování má spolupráce obou stran svoji zásadní výhodu i z dalších důvodů. Pokud budete postupovat společně, měli byste se spolehlivě vyhnout situaci, kdy by odběratel „na odchodu“ ukončil smlouvu k určitému datu a nový odběratel se přihlásil k dodávkám elektřiny třeba až později. Tím by totiž mohla hrozit na odběrném místě možná demontáž měřidla.
Pokud vše proběhne dobře a dodavatel bude souhlasit s ukončením smlouvy, je posléze povinen vystavit takzvanou ukončovací fakturu, právě na základě odečtu. I zde ale mohou vzniknout zádrhele.
„V naší spotřebitelské poradně jsme se setkali i s případy, kdy dodavatelé účtovali spotřebu za stejné období jak původnímu, tak novému odběrateli.
Je proto vhodné mít zaznamenány údaje o spotřebě a vyúčtování případně reklamovat,“ doporučuje Lukáš Zelený.
Změna trvalého pobytu. Jak na to a co všechno musíte
Jestli chcete změnit adresu trvalého pobytu, zamiřte na ohlašovnu obecního úřadu, případně úřadu městské části nebo městského obvodu, v místě, kam se stěhujete. Na přepážce vyplníte a podepíšete Přihlašovací lístek k trvalému pobytu.
Zároveň budete muset doložit, že máte právo užívat byt nebo dům, do kterého si chcete trvalý pobyt přihlásit. Jestli jste v nájmu, stačí nájemní smlouva, souhlas vlastníka nepotřebujete.
Jestli nájemní smlouvu nemáte, budete potřebovat písemný, úředně ověřený souhlas vlastníka nemovitosti – nebo s majitelem nemovitosti přijďte na úřad, svůj souhlas může stvrdit podpisem osobně na místě.
Jestli je nemovitost vaše a jste jako vlastníci zapsaní v katastru nemovitostí, úředník si to sám ověří veřejným dálkovým přístupem v katastru nemovitostí. Jestli je byt družstevní, budete potřebovat potvrzení o členství v družstvu.
U přepážky zaplatíte padesátikorunový poplatek (děti do patnácti let neplatí), necháte si přestřihnout roh občanky a odnesete si žlutý lístek Potvrzení o změně trvalého pobytu, který poslouží jako náhradní doklad do vydání nového občanského průkazu; je na něm uvedená nová i stará adresa.
Občanský průkaz
O nový občanský průkaz musíte podle zákona požádat do patnácti pracovních dnů – udělat to můžete na kterémkoli úřadu obce s rozšířenou působností. Nejspíš ale žádost o novou občanku podáte hned, současně s ohlášením trvalého pobytu, na té samé nebo vedlejší přepážce.
Fotku nenoste, vyfotí vás na místě. Nový občanský průkaz vám vydají do třiceti dnů (většinou ale bývá hotovo dřív, zhruba do dvou nebo tří týdnů).
Případně můžete připlatit za expresní vydání: za pět set korun máte občanku do pěti pracovních dnů, za tisícikorunu do jednoho pracovního dne.
Řidičský průkaz
Řidičské průkazy už se kvůli změně trvalého pobytu nevyměňují. V řidičácích vydaných od července 2018 už se místo trvalého pobytu ani neuvádí. Kvůli stěhování ale nemusíte měnit ani starší řidičák. Do konce jeho platnosti ho můžete normálně používat i se starým údajem o místě trvalého bydliště. Až půjdete žádat o nový, kolonka vypadne.
Registr vozidel
Kdo vlastní auto, musí změnu trvalého pobytu oznámit registru vozidel; vymění vám malý techničák a do velkého doplní nové údaje. Zaplatíte za to padesátikorunový poplatek. Na hlášení máte deset pracovních dnů. Vyřídit to můžete na libovolném registru vozidel, nemusí jít o úřad v místě vašeho nového ani starého bydliště. Registrační značky kvůli stěhování do jiného kraje měnit nemusíte.
Zdravotní pojišťovna
Zdravotní pojišťovny jsou napojené na základní registry. O tom, že jste změnili trvalé bydliště, se tedy nejspíš vaše pojišťovna dozví sama, přesto máte povinnost jí změnu oznámit, a to do třiceti dnů. Změnu můžete ohlásit písemně (například u VZP se změny hlásí na evidenčním listu pojištěnce), elektronicky nebo osobně na přepážce, případně i telefonicky.
Finanční úřad
Finanční úřady jsou připojené k základním registrům, změnu trvalého pobytu finančáku hlásit nemusíte, zjistí ji sám.
Když se přestěhujete mimo územní působnost dřívějšího finančního úřadu (kraje) nebo se změní územní pracoviště, kde je uložený váš spis, finanční úřad vám napíše dopis nebo pošle datovou zprávu (pokud máte datovou schránku) a sdělí všechno podstatné.
Tedy pod který finanční úřad (a které územní pracoviště) nově spadáte, kde odevzdávat daňové přiznání, kam posílat platbu daně a tak dál. Dejte si ale pozor na to, jestli u finančáku nemáte kromě adresy trvalého bydliště ještě zvlášť tutéž adresu hlášenou jako adresu korespondenční – o její změnu si případně musíte zažádat.
Správa sociálního zabezpečení
Správa sociálního zabezpečení čerpá informace ze základních registrů, o změně vaší trvalé adresy se dozví. Ani podnikatelé už nic nehlásí. Sociálka se ozve sama a podobně jako finanční úřad vás písemně vyrozumí, pod kterou okresní správu sociálního zabezpečení nově patříte, kam posílat zálohy a podobně.
Změnu trvalého pobytu musejí sociálce hlásit pouze příjemci důchodů. Kdo dostává důchod složenkou, může změnu oznámit kterékoliv poště, tiskopis je k mání na všech pobočkách.
Jestli vám chodí důchod na účet, hlaste stěhování přímo sociálce – stačí vlastnoručně podepsaný dopis, ve kterém uvedete změny a své rodné číslo. Pošlete ho na centrálu ČSSZ (Křížová 25, 225 08 Praha 5). Použít můžete i předtištěný formulář, tady.
Kdo má datovou schránku nebo elektronický podpis, může poslat elektronicky.
Živnostenský úřad
Podnikatelé změnu trvalého pobytu živnostenskému úřadu hlásit nemusejí, nový údaj si úřad vytáhne ze základních registrů. Jestli ale současně měníte sídlo podnikání, živnostenský úřad informovat musíte, do patnácti dnů.
Udělat to můžete na kterémkoli živnostenském úřadě, nemusí jít o úřad v místě vašeho nového (ani starého) bydliště či sídla. Za změnu zaplatíte stokorunový poplatek.
Pokud jste ale už dřív na živnostenském úřadě uvedli, že vaše sídlo má být vždy shodné s místem trvalého pobytu, nic hlásit nemusíte, úřad změnu sídla zanese do živnostenského rejstříku sám.
Úřad práce
Jestli čerpáte některou z dávek státní sociální podpory (rodičovský příspěvek, přídavek na dítě, dávky pěstounské péče, dávky pro osoby se zdravotním postižením atd.) úřad práce o stěhování informovat nemusíte, nový údaj zjistí sám.
Pokud jste vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání, pobíráte podporu v nezaměstnanosti nebo třeba dávky pomoci v hmotné nouzi, musíte změnu trvalého pobytu ohlásit kontaktnímu pracovišti sami, do osmi dnů. Formulář najdete na kontaktních pracovištích i tady.
Kde ještě
O změně adresy trvalého pobytu nezapomeňte dát vědět také svému zaměstnavateli, bance, pojišťovně, lékařům, telefonnímu operátorovi nebo věřitelům. Kdo využívá SIPO, musí informovat i poštu – vyřídit se to dá na kterékoli pobočce.
Usnadněte si život! Mějte trvalý pobyt tam, kde opravdu potřebujete
Adresa, kterou máme uvedenou v občanském průkazu, může do značné míry ovlivňovat náš život. Neodvíjí se od ní totiž pouze, pod které úřady spadáme.
Trvalý pobyt určuje také to, zda vzniká nárok na parkování v místě našeho faktického bydliště, v které obci mají naše děti nárok na místo ve školce nebo v základní škole, často ovlivňuje i nárok na snížené jízdné v městské hromadné dopravě.
V některých obcích a městských částech můžeme se správnou adresou získat vstupné na kulturní akce, do zoo i dalších objektů za zvýhodněnou cenu, případně zdarma. I lékaři často upřednostňují klienty ze spádové oblasti.
Jak je to v České republice s trvalým pobytem?
Právní řád ČR sice nestanovuje přímou povinnost občana mít hlášen trvalý pobyt, v praxi se bez něj ale neobejdeme. Jakmile nejsme hlášeni na konkrétní adrese, nemáme nárok na občanský průkaz. Nebyli bychom tedy schopni řešit ani ta nejbanálnější jednání na úřadech.
Právní úprava trvalého pobytu
- Trvalý pobyt v ČR upravuje Zákon o evidenci obyvatel a rodných čísel a o změně některých zákonů č. 133/2000 Sb.
- Každý občan České republiky může mít jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který splňuje nároky stanovené zákonem.
- Narozené dítě je automaticky nahlášeno v místě trvalého pobytu matky.
- Změnu trvalého bydliště ohlašuje občan České republiky osobně, případně může k jednání zplnomocnit zmocněnce. Ten se musí prokázat zvláštní plnou mocí s úředně ověřenými podpisy.
- Za občana mladšího patnácti let a za osobu s omezenou svéprávností ohlašuje trvalý pobyt zákonný zmocněnec.
Kde řešit změnu trvalého pobytu?
Na novou adresu se přihlašujeme na ohlašovně obecního úřadu v místě nového trvalého pobytu. V hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech zamíříme na úřad dané městské části, případně městského obvodu.
Co je ke změně místa trvalého pobytu třeba?
Pokud se rozhodneme přehlásit si trvalý pobyt na nové místo, musíme předložit vyplněný a podepsaný Přihlašovací lístek k trvalému pobytu. Ten je k dispozici na každé ohlašovně, jeho vzor si můžeme stáhnout i na internetu. Dále potřebujeme občanský průkaz, případně jiný oficiálně uznávaný doklad totožnosti. Ten musí být veřejnou listinou.
Nezbytné je prokázat, že jsme oprávněni objekt užívat. K tomu nám poslouží například nájemní smlouva či výpis z katastru nemovitostí.
Možné je i předložit písemné potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s nahlášením místa trvalého pobytu do daného domu nebo bytu. Toto potvrzení musí být úředně ověřené.
Případně se může oprávněná osoba dostavit na ohlašovnu společně se žadatelem a stvrdit svůj souhlas podpisem přímo na přihlašovacím tiskopisu před pracovníkem ohlašovny.
Kde můžeme mít hlášené trvalé bydliště
Trvalé bydliště je ze zákona přípustné mít pouze v objektu, který je určen k bydlení, ubytování či k individuální rekreaci.
Nezbytné je, aby byl tento objekt označen číslem popisným, případně evidenčním nebo orientačním. V praxi se tedy lze přihlásit v bytech a obytných domech, na ubytovnách.
Možné je mít trvalé bydliště i na chatě, ta ovšem musí být být vedená jako rekreační objekt a musí být označená patřičným číslem.
Jaké nemovitosti jsou k evidování trvalého pobytu nezpůsobilé
Trvalý pobyt nemůžeme získat v nebytovém prostoru, a to ani v případě, kdy je fakticky přestavěn na bytovou jednotku. Abychom získali možnost se zde přihlásit, museli bychom ho nejprve nechat zkolaudovat na obytný prostor.
Stejně tak nelze mít trvalé bydliště ve vlastní ani pronajaté dílně nebo průmyslovém objektu, ani pokud tu pobýváme v prostorách, které reálně poskytují stejné pohodlí jako mnohý byt. A pronajmeme-li si chatu, která není označena odpovídajícím číslem, je třeba vyřešit trvalé bydliště jinde.
Podobné je to i v případě stále oblíbenějších houseboatů.
Jak vyřešit problémy s trvalým bydlištěm?
Řada z nás bydlí v podnájmu mnohdy také v bytě oficiálně vedeném jako nebytový prostor. Pokud se jedná o první bydlení ve chvíli, kdy se stěhujeme od rodičů, často je dostačující nechat si trvalý pobyt nahlášený u nich.
Velké procento české populace má trvalý pobyt hlášený i u babiček, dědečků a dalších příbuzných, u přátel, a také přímo na ohlašovně obecního úřadu nebo úřadu městské části. Mnohdy jsou ale tato řešení nepraktická.
Při pobytu na úřadě se v občanském průkazu dokonce kromě adresy uvádí i poznámka, která často způsobuje problémy třeba při hledání nové práce.
Nahlášení trvalého pobytu v Brně
Pokud žijete či pracujete v Brně a potřebujete tu parkovat vůz nebo zajistit školu či školku pro své potomky, můžete využít možnost získání adresy trvalého pobytu v Jundrově, který je jednou z klidných částí moravské metropole. Je jedno, zda vás ke změně vedou osobní nebo pracovní důvody. Ani exekuce není překážkou.
Rychlé vyřízení a příznivá cena
Za pouhých 4999 Kč získáte trvalý pobyt na celých deset let. Stačí odeslat platbu a poskytovatel adresy vyřídí vše potřebné hned po jejím připsaní na účet.
Navíc vám společnost na celý rok zajistí přebírání a skenování doručené pošty zdarma. Nemusíte se tak bát, že vám nějaká důležitá zásilka unikne. Tuto službu si můžete objednat i v dalších letech za poplatek 129 Kč ročně.
Text nevyjadřuje názor redakce
Stárnutí a vylidňování se netýká jen venkova, hlásí nová studie Evropské komise. Šanci přináší stříbrná ekonomika
Obecný předpoklad, že lidé se stěhují do měst a venkovské oblasti se kvůli tomu vylidňují a stárnou, nemusí platit. Ve skutečnosti je to složitější. Alespoň to naznačuje nová demografická studie zveřejněná Evropskou komisí minulý týden (s názvem The Demographic Landscape of EU Territories). Evropa stárne, o tom není pochyb.
Autoři dokumentu však tvrdí, že je třeba opustit v této souvislosti linku venkov-město a demografické změny studovat v širším kontextu, resp. ve větším drobnohledu. Opustit hranice jednotlivých států a podívat se na stárnutí z pohledu menších územních jednotek – regionů, obcí a měst. A to může přinést některá překvapivá zjištění.
Analýza ukazuje, čím jsou specifická území, kterých se týká demografický a ekonomický pokles, a do jaké míry to souvisí se stárnutím populace.
Jen díky správnému pochopení těchto procesů můžeme chřadnoucím regionům nabídnout vhodná řešení, komentovala to místopředsedkyně Evropské komise Dubravka Šuica.
„Vedle zelené a digitální transformace je demografická změna třetím hráčem, který bude utvářet budoucnost Evropy,“ dodala.
Stárnutí úzce souvisí s vylidňováním
Věk evropské populace stoupá. Rodí se méně dětí, lidé se dožívají vyššího věku. Podle dat OSN se má 84 procent dětí narozených v Evropě v roce 2020 dožít 65 let.
V globálním pohledu je tento podíl 74 procent, 69 procent v jižní Asii nebo 55 procent v subsaharské Africe.
Podíl populace 65+ se v ČR podle Českého statistického úřadu stoupl mezi lety 2010 a 2019 o 4,5 procentních bodů na 19,9 procenta (1,6 milionů v roce 2010, 2,1 milionů v roce 2019).
Demografická změna je tak jedním z hlavních procesů, které určují současnost a především budoucnost Evropy. Mění se její věková struktura, lidé stárnou, a to má dalekosáhlý vliv na společnost, její fungování a ekonomiku. Vytváří větší tlak na sociální a zdravotní systém. A nejen to – s věkem se mění i politické postoje, takže věková změna může mít vliv i na politické smýšlení.
Stárnutí však má na různá místa různé dopady. Obecně se předpokládá, že stárnou především venkovské oblasti, protože lidé v mladším a středním věku se stěhují do měst za prací, službami a vzděláním. Podle zmíněné analýzy to však není tak jednoznačné.
Ano, stárnutí populace na určitém území úzce souvisí s jeho vylidňováním, tvrdí autoři studie, může být jeho původcem i důsledkem. To ale automaticky neznamená, že se to týká jen venkova. Proces vylidňování a změn ve věkovém složení se může týkat jakéhokoli místa bez ohledu na to, jestli jde o horskou vesnici, malou obec nebo město.
„Ukazuje se,“ píše se v dokumentu, „že zatímco v současnosti existují ve většině zemí EU z hlediska věkové struktury mezi venkovem a městy jasné rozdíly, do budoucna se již prohlubovat nebudou.“ Právě naopak, dodávají ještě. Problém stárnutí a vylidněnosti se začne čím dál více dotýkat i měst.
Do města – a zase zpátky
Autoři studie dokladují, že migrace lidí na lince venkov-město je obousměrná. Do měst směřují, jak již bylo řečeno, především mladší lidé. Z měst se nicméně také odchází, a to nejen na venkov v jejich těsné blízkosti, jak to v Česku známe na příkladu Prahy a Středočeského kraje.
Stěhují se odtud i lidé v důchodovém věku – obvykle ti s vyššími příjmy – kteří mají sklon usídlit se naopak od měst co nejdále. Data sesbíraná v rámci EU dokonce ukazují, že se zvyšující se odlehlostí místa, resp. jeho nižší zalidněností, se zvyšuje i podíl seniorů.
U kategorie dětí a adolescentů, kteří se koncentrují v městech a předměstích, je tomu právě naopak.
V konečném důsledku tak v Evropě nalezneme města, která mají rovnoměrné zastoupení všech věkových kategorií, stejně jako města, kde žijí převážně mladší lidé.
Stejně tak platí, že některé venkovské oblasti jsou mezigenerační a jiné ztrácí mladou generaci ve prospěch měst. Podle autorů analýzy může na venkově i ve městech docházet až k jisté územní segregaci podle věku.
Patrné je to zejména ve věkové kategorii seniorů a mladých lidí mezi 20 a 24 lety.
To má přirozeně vliv na služby a příležitosti, které daný region či území nabízí – nebo by nabízet měl. Rozdíly v demografickém složení vedou k odlišným, často protichůdným, potřebám. Poměrně snadno si lze asi představit, že dostupnost služeb, zdravotní a sociální péče je horší na venkově než ve městech.
Navíc, když, jak již bylo řečeno, senioři ve venkovských oblastech žijí ještě dále od center měst než ostatní venkovská populace. Stejný problém však bude v budoucnu řešit i segregovaná stárnoucí populace ve městech.
Jednou z velkých výzev spojených se stárnutím bude tedy i dostupnost služeb – finanční i fyzická – pro věkovou skupinu 65+ ve městech.
Mládí ekonomický rozvoj nezaručuje
Zmíněné trendy ovlivňují v zásadě dva faktory: zda lidé vstupující do produktivního věku nahrazují ty, co odchází do důchodu, a zda odliv místních jinam nahrazuje stejný počet nově příchozích, ať již z daného státu či ze zahraničí. Z tohoto pohledu řada evropských regionů zažívá nárůst počtu pracujícího obyvatelstva. Významnou roli přitom sehrávají mladí lidé migrující bez ohledu na státní hranice za prací a vzděláním.
Pozitivní migrační bilanci zažívá většina (87 procent) evropských regionů na sledované úrovni NUTS 3 (označení dle systému jednotné evropské klasifikace nižších územních jednotek, v ČR se jedná o úroveň krajů – pozn.red.).
V téměř třetině z nich (28 procent) pak úbytek pracovní síly v domácí populaci nahrazuje příliv nových obyvatel. Zatím to platí však spíše pro městské oblasti.
A tam, kde se to nedaří, logicky dochází ke stárnutí a úbytku pracovní síly.
Vztah mezi věkovou strukturou pracující populace a výší HDP na hlavu a produktivitou práce však není lineární, upozorňují autoři studie. Nepřekvapí, že obě hodnoty jsou vyšší v oblastech s vyšším podílem osob ve středním věku (35-54 let).
Zatímco však při vyšší míře urbanizace mají mladší věkové skupiny pozitivní efekt na makroekonomický výkon dané oblasti, venkovské a málo zalidněné regiony mají nízký ekonomický výkon bez ohledu na demografickou strukturu nebo vyšší podíl mladé populace.
Z toho se dá usuzovat, že ani dostatečný podíl mladých lidí nezaručuje pozitivní makroekonomický vývoj. Jinými slovy, problém těchto oblastí nemusí být ani tak stárnutí, jako nedostatek pracovních příležitostí.
Šanci nabízí stříbrná ekonomika
Tento logický závěr však vede k jinému, již pozitivnějšímu – a zároveň nikoli novému – zjištění, že stárnutí místní populace nemusí nevyhnutelně vést k ekonomickému úpadku oblasti. Staří lidé mají své specifické potřeby například co se týče bydlení, mobility či péče. Řada z nich zůstává i ve vysokém věku navíc stále aktivní a má chuť zůstat na trhu práce.
Podpora „stříbrné ekonomiky“, tedy ekonomických příležitostí, které přináší potřeby obyvatel nad 50 let, tak může v oblasti udržet kapitál, podpořit zaměstnanost a hospodářský rozvoj.
Ostatně jiná nedávná studie Evropské komise o budoucnosti evropského zemědělství právě v podobné souvislosti předpokládá například vznik zemědělských usedlostí, jejichž hlavním cílem nebude ani tak zemědělská produkce, jako spíše sociální služba komunitě.
Politici, pozor!
Studie Evropské komise každopádně přináší několik závěrů, kterých by si měli všimnout politici.
Demografické změny spojené se stárnutím budou mít hluboký dopad na fungování naší společnosti, její ekonomiku ale třeba i polarizaci politického smýšlení.
Je proto nutné sledovat, jaký dopad má stárnutí populace na venkově i ve městech v kontextu dalších faktorů jako je zalidněnost, vzdálenost od městských center, dostupnost služeb, pracovní příležitosti a ekonomický rozvoj.
Jde o vývoj, který nelze popsat pouhým součtem demografických dat na národní a makroregionální úrovni. Některé výše popsané trendy se totiž projevují právě až z oné mikro úrovně.
Proto jsou závěry studie důležité i pro Českou republiku, i když ta zatím tolik netrpí rozdíly ve věkovém složení venkova a měst (na rozdíl například od Španělska či Portugalska). Nicméně i u nás se podíl populace v produktivním věku snižuje.
A jak autoři studie konstatují, východní část Evropské unie v demografických trendech tu jižní i západní svižně dohání.
Nastavením vhodných opatření aplikovaných na lokální úrovni tak lze negativní trendy zvrátit. Některé ze závěrů studie chce Evropská komise zohlednit v připravované dlouhodobé strategii pro rozvoj venkovských oblastí. Tu představí v polovině tohoto roku.
Helena Sedláčková