Startuje supermarket Drive-In, nakupuje se přímo z auta

Na začátku podzimu se mi sešla „servisní výročí“ u našich dvou aut. Jedním je spalovací Honda Civic, druhým elektromobil BMW i3 s extenderem.

Jaké jsou celkové provozní náklad u elektromobilu a auta na benzin? Podívali jsme se na ně podrobněji.foto: GoranH, licence Pixabay

První z nich máme tři roky a jako předváděcí auto jsem ho se slevou koupil jako nový. Druhé jsem přivezl z Německa poté, co na operační leasing sloužilo dva roky ve státní organizaci a ujelo něco přes 20 tisíc km. Elektromobil BMW i3 je s námi roky dva.

NEPŘEHLÉDNĚTE Koronavirus a automobilový průmysl: co se bude dít?

Protože se před koupí auta hodně dívám na spotřebu a zkušenosti jiných řidičů, u obou aut dávám pravidelně data na spritmonitor.de, kde se mi náklady na palivo ukládají a dají se snadno najít.

A protože znám i výši dalších rozhodujících nákladů na provoz našich aut, měl jsem možnost je porovnat. Dodávám, že obě auta používáme v rodině s manželkou oba, takže rozdíl v jízdních stylech se „vyruší“.

Civic je relativně znevýhodněn tím, že zhruba polovinu ročních cest absolvoval po dálnicích na dlouhé cesty, ale jak patrno, i tam jsem sto držet spotřebu dole. Naopak, výhodou Hondy Civic je, že pokud není nutné, aby jela obě auta do města, kde spotřeba vždy vzroste, jede vždy jen i3.

Srovnání samozřejmě nereflektuje to, že na dlouhé cesty je i3 (i s REX) obtížně využitelný. V našem případě ale jde o druhé auto a dohodnout se na tom, že „dál pojede Civic“, není složité. ☺

Musel jsem ve výpočtu udělat pár odhadů a zjednodušení:

• Nákupní ceny odpovídají realitě, ale dnešní vycházejí z (konzervativního odhadu) cen na trhu.
• U cen elektřiny vycházím z ceny, kterou platím nyní, při sazbě 45d od dodavatele ČEZ. Předpokládám, že obvykle nabíjíme za nižší sazbu, beru průměrnou cenu.
• Nezohledňuji to, že z času na čas auto nabiji zadarmo u supermarketu. Ale fakticky, 99% nabíjení je doma (a drtivou většinu provozu zvládáme bez pomoci range extenderu).
• Protože nemám na nabíjecí zásuvce hodiny, odhaduji nabíjecí ztráty na 15 %.
• Nepočítám, kolik nám i3 ušetřila tím, že v Praze parkuje zdarma.

Výsledky shrnuje přiložená tabulka. Náklady na palivo a servis jsou u i3 65 haléřů (při našem průměru 13,5 kWh na 100 km), u spalovacího auta (při poměrně nízké spotřebě 6,2 l na 100 km) přes 2 koruny.

Zahrnutí pojištění (pojistky jsou podobné) zvýší náklady na 1,31 korun a 2,64 korun a činí náklad na kilometr provozu i3 v naší situaci poloviční. Započtení teoretického poklesu hodnoty (dle skutečné ceny pořízení a dnešní ceny tržní) zachová nižší cenu provozu EV (o více než 1,5 kč). U BMW i3 to je lehce přes 4 koruny na kilometr, u Hondy přes 5,5.

Pro ty, co chtějí pomoci snížit uhlíkovou stopu našich aktivit, dodávám, že podle portálem použité emisní stopy výroby elektřiny (zdá se mi mírně nadsazená) vyprodukovalo EV 67 g CO2 na km, zatím co spalovací auto při příznivějším propočtu (bez emisního nákladu těžby a distribuce, která je u EV z velké části zahrnuta) více než 2x tolik (145 g na km).

Samozřejmě, výpočty ovlivňuje mnoho specifických faktorů. Třeba poměrně vysoké ujeté kilometry u obou aut, rozdílná třída aut (s tím, že obě pro naši čtyřčlennou rodinu pro daný účel stačí) a to, že BMW je prémiová, tedy dražší značka.

To ale kompenzuje fakt, že auto bylo koupeno jako dvouleté, tedy po citelném poklesu ceny (a s tím, že do prvních dvou let leasingu šlo zřejmě s podstatně nižší cenou, než byla cena ceníková, což je obvyklé).

Srovnání samozřejmě neukazuje, že pro všechny je výhodné přestoupit z auta na benzín či naftu do bateriových aut. Ta jsou jednak poměrně drahá, a navíc představují mnohá omezení.

• Hodí se na specifický provoz (obvykle firemní) nebo jako druhé auto (navíc platí, že kdyby „každý“ chtěl tuto změn udělat, nebylo by EV kde koupit – automobilky nejsou sto tolik aut dodat a již dnes jsou čekací lhůtu často velmi dlouhé).
• Lze jistě také argumentovat, že „ojetý benziňák“ by měl náklady nižší, stejně tak jako to, že vyšší cena nového EV znamená vyšší náklad a tedy vyšší pokles ceny.
• Na stranu druhou, vzhledem k mizivému opotřebení a zatím nepatrnému poklesu dojezdu (a pojištění díky range extenderu), je docela možné, že doba dožití obou aut může být velmi podobná a stávají rozdíl v nákladech na provoz bude dále přetrvávat.

Tabulka nákladů

BMW i3	Honda Civic
najeto km	51 487	91 983
počet let	2	3
km za rok	25 744	30 661
počet servisů	1	4
cena servisu	8000	6000
servisů za rok	0,50	1,33
náklad na rok	4000	8000
náklad na km	0,16	0,26
pojištění na rok	17 000	14 000
dálniční známka		1500
náklad na km	0,66	0,51
cena původní	580 000	600 000
cena dnes	440 000	330 000
počet let	2	3
ztráta za rok	70 000	90 000
ztráta za km	2,72	2,94
cena paliva	660	172 050
cena elektřiny(15% nabíjecí ztráty)	25 620
cena za km	0,50	1,87
TCO palivo + servis	0,65	2,13
TCO palivo + servis + pojištění	1,31	2,64
TCO palivo + servis + pojištění + ztráta hodnoty	4,03	5,57

Honda Civic Turbo – podíl nákladůfoto: archiv autora

Graf rozložení nákladů pro BMW i3 RExfoto: archiv autora

vlastní

Pro velký nákup vjede zákazník s autem přímo mezi regály

Trvale plné parkoviště, plynulý, ale poklidný proud zákazníků a dokonce hrstka spoře oděných odvážlivců. Ti neodolali zaváděcí nabídce pořídit si bazén za hubičku, pokud přijdou mezi prvními nakupovat, a to pouze v plavkách. Tak vypadal první prodejní den zbrusu nové prodejny bauMaxu v českobudějovické Boreckého ulici.

Na nové adrese najdou zákazníci od včerejška vůbec největší českou prodejnu úspěšné rakouské společnosti. Na ploše 11 000 čtverečních metrů nabízí na 40 000 produktů, z poloviny od českých či slovenských dodavatelů. Jen prostor vyhrazený nové službě Drive – in odpovídá ploše, na které českobudějovický bauMax fungoval uplynulých třináct let.

Do nového se přestěhoval v rekordním čase. Teprve 9. června začali v novostavbě prodejní haly montovat první regály, za čtrnáct dnů startovali zavážení zboží. Nyní, oproti plánům o měsíc dříve, tu vládne čilý nákupní ruch.

Nové služby

Posílený tým ze starého obchodu tu nabízí i řadu novinek od projektového poradenství přes míchání barev až po možnost zajet s autem přímo do oddělení stavebnin a naložit si objemné zboží z regálu rovnou do auta. A pokud vozidlo nakupujícího svou kapacitou rozměrům nákupu nestačí, není nic snadnějšího, než si půjčit velký vůz přímo z bauMaxu.

Podle vedoucího českobudějovické prodejny Romana Kratochvíla se oproti původnímu obchodu také trvale zvýší pohyb personálu na prodejní ploše. „Na nová pracovní místa jsme přijali třicet dva lidí. Zcela nově zákazníkům třeba od A do Z poradí s projektem a postarají se o vše, co bude potřeba,“ naznačil.

Recept na krizi

„Krize se nevyhýbá ani obchodu, jsme v těžkém období, a proto je obzvlášť důležité získat si spokojené zákazníky,“ vysvětluje nemalou investici do moderního nákupního centra Alois Penninger, člen představenstva pro střední a jihovýchodní Evropu společnosti bauMax. Tu unikátní prodejna v Českých Budějovicích stála více než 20 milionů euro.

„Strategií firmy není expanze do každého města, jdeme cestou rozšiřování zavedených prodejních ploch,“ dodává Jiří Šulc, jednatel společnosti v České republice. Ta tu jen za lońský rok navýšila obrat o 7, 5 procenta na 265 milionů euro.

Pochvalné hlasy

Naději na podobný vývoj firmě dávají i první ze zákazníků nové prodejny. Třebaže se v nových prostorách teprve rozkoukávali, nezdráhali se nový bauMax pochválit.

„Šel jsem klukovi koupit skládací stolek a jsem spokojený. Nakupoval jsem i ve staré prodejně, tahle je nesrovnatelně větší, ale podle mého by snesla i víc prostoru, pro mě jsou tuzemské obchody pořád malé,“ pousmál se Luděk Sádlo ze Včelné.

S jasnou představou, co koupí, přijeli do bauMaxu také Vítkovi z Hostů na Vltavotýnsku. Na poměrně objemné zboží se vybavili přívěsným vozíkem za auto a hned první prodejní den vyzkoušeli službu Drive – In. „Je to výborné, přijedete co nejblíž, naložíte rovnou do auta, zaplatíte a je vystaráno,“ usmívala se Pavla Vítková.

Vidíte dobře z auta? Podzim udeřil, je nejvyšší čas pečovat o stěrače

Na stěrače musí být stoprocentní spoleh. Při prudkém dešti nebo nečistotách na čelním skle je důležité, aby byly v dobré kondici, a vy tak měli perfektní výhled. Možná si teď ani neuvědomujete, jaký by to byl za deště rozdíl, kdybyste své stěrače vyměnili. Nezapomeňte, že v rámci bezpečné jízdy rozhoduje každá sekunda, kdy třeba nemáte tak dobrý výhled, jaký by byl třeba.

Jak moc jsou stěrače opotřebené, to samozřejmě záleží zejména na četnosti užívání. Jejich životnost však ovlivňuje také to, kde parkujete.

Pokud máte auto garážované, logicky stěrače ušetříte nejrůznějších škodlivých vlivů, ať už je to mráz, či velké horko, které stěrače zatěžují.

Neméně důležitá je také kvalita stěračů, vyplatí se na nich nešetřit a pořídit si kvalitní, které jsou odolné vůči teplotním výkyvům, kamínkům, blátu nebo třeba námraze.

Na co se u stěračů zaměřit?

• V jakém stavu je stírací gumička?
• Stírají stěrače rovnoměrně?
• Jsou stěrače hlučné?
• Jsou stěrače správně připevněné?
• Máte dostatek směsi v ostřikovačích?
• Nezapomeňte kontrolovat i zadní stěrač

Stěžejní jsou na stěračích gumičky

Pokud odhlédneme od případu, že jsou stěrače z nějakého důvodu nefunkční, je nutné sledovat, v jakém stavu je na nich stírací gumička, která je nejdůležitějším komponentem.

V létě se mohla vlivem velkého horka zvlnit a už nedrží tvar. Na podzim a v zimě na ni zase působí teplotní výkyvy, mráz a vítr. Snadno tak ztvrdne nebo zpuchří.

Tak jako tak je třeba stěrač vyměnit, aby bylo stírání opět stoprocentní.

Vyberte ten správný rozměr

Při nákupu nových stěračů se zaměřte na jejich správné rozměry a typ. Rozhodně nedoporučujeme univerzální stěrače ze supermarketu. Takové nemusí vašemu autu přesně sedět a nebudou pak stírat správně. Ideální je v prodejně nebo na e-shopu zadat konkrétní typ vozu, který řídíte.

Na výběr pak dostanete z různých variant stěračů přímo pro váš typ auta. Stěrače pak můžete kupovat buď samostatně, nebo rovnou v kompletním setu. V prodeji jsou také stěrače se sadou adaptérů, které zajistí kompatibilitu s většinou aut, která na našich silnicích jezdí.

Pokud máte specifické zakřivení skla, vybírejte stěrače hybridní.

Výměnu proveďte důsledně

Pří výměně stěračů je potřeba postupovat důsledně podle montážních instrukcí, které jsou uvedené na zadní straně balení tak, aby stěrač správně sedl do svého ramena a dokonale přilehnul na sklo automobilu. Pozor u nových aut, kde je často nutné stěrače nejprve nastavit do montážní polohy.

Jak často měnit stěrače?

Ideální je stěrače měnit dvakrát do roka – na podzim a na jaře. Tedy před a po nejnáročnějším období, co se nepříznivých podmínek týče. Výměna stěračů nemusí být drahá záležitost.

Například v síti prodejen Auto Kelly jsou dostupné stěrače vysoké kvality, kterou hned při prvním dešti přivítáte. Seženete tam navíc i směsi do ostřikovačů a další potřebné vybavení.

Pro svůj nákup nemusíte jezdit daleko, kromě e-shopu má Auto Kelly více než osmdesát kamenných prodejen po celé republice.

Nezapomeňte na směs do ostřikovačů

Často se zapomíná dolévat směs do ostřikovačů, která je zvláště v podzimním a zimním období důležitá.

Na podzim ve směsích do ostřikovačů určitě oceníte nanočástice s Rain-Off efektem, které zvyšují viditelnost z vozu za deště, a to jak při denním, tak zejména nočním provozu.

Nanočástice urychlí stékání vody v malých kapičkách a zamezí, aby voda tvořila nepříjemnou souvislou plochu bránící ve vašem výhledu. Tento efekt ještě posílíte použitím speciálního spreje, tzv. tekutých stěračů skel.

Jakou směs vybrat?

Zimní směsi vybírejte mrazuvzdorné, dejte si přitom pozor na různé hranice odolnosti proti mrazu. Některé vydrží až do -80 stupňů, jiné pouze -5 stupňů.

Ty však zase kombinují přidané hodnoty letních a zimních směsí – obsahují účinnou látku pro lepší odstranění hmyzu, který je v teplejších dnech ještě přítomný, ale zároveň nezmrznou v ostřikovačích, pokud například k ránu teplota klesne pod bod mrazu.

„Směsi s nanočásticemi lépe odpuzují vodu, nečistoty i oleje, zvyšují lesk nebo chrání před dalším znečištěním a docílí okamžitého povolení námrazy,“ doporučuje marketingový ředitel Auto Kelly, Michal Knor.

Roušky musíte nosit i v autě, tvrdí ministr zdravotnictví. To je ale špatně

Roušky, roušky a zase roušky. Snad nikdy se tolik nediskutovalo o této ochranné pomůcce jako nyní. Je to logické, vláda v reakci na epidemii koronaviru vyhlásila povinnost nosit na veřejných místech roušky pro všechny bez výjimky. Snaží se tím zamezit kapénkovému přenosu viru z člověka na člověka.

Ministr zdravotnictví bere ale nařízení tak přísně, že to přestává dávat smysl. Na čtvrteční konferenci po jednání vlády byl dotázán, zda lidé mají nosit roušky i v autech. Novinářka zřejmě reagovala na situaci, kterou vidíte sami, pokud nyní občas vyjedete na silnice. Někteří řidiči mají nasazenou roušku i v autě, jiní ne.

Studie odhalila 10 věcí, kterými štveme ostatní řidiče. Neděláte je i vy?

„Bezesporu, tím spíš, pokud jedou s rodinou.

Ještě kdyby jeli sami, ale i tak: to opatření platí pro všechny, na všech veřejných prostranstvích, v prostorech mimo bydliště, takto je to koncipováno, takže i v autě musí tu roušku mít,“ řekl.

Odpověď byla delší, ale byla vlastně jen zopakování obsahu prvních vět. Zprávu z tiskové konference přinesl například Zdravotnický deník. Vojtěchovo tvrzení je kompletně špatně.

Rouška totiž neslouží k tomu, aby ochránila vás, ale aby chránila ostatní. Pokud sedíte v autě sami, není okolo vás nikdo. Tudíž ani nikoho před svými viry chránit nemusíte.

Dalo by se snad nesouhlasit v případě kabrioletu, který by právě pomalu projížděl pěší zónou, ale to je v této době zřejmě nemyslitelná situace. Představa, že někoho nakazíte tím, že kolem něj projedete zavřeni ve svém autě bez roušky je celkově absurdní.

Mimochodem, v některých státech je logicky zakázáno jezdit se staženými okénky.

V autě jste jako doma

Vojtěch apeloval i na to, aby řidiči nosili roušky, pokud jedou se svou rodinou. Jenže to jsou příbuzní, u kterých se i během karantény počítá s těsným kontaktem.

Proč bych si měl brát roušku ve chvíli, kdy vezu ženu na nákup nebo děti do lesa, když zbytek dne tráví se mnou zavřeni v bytě? To nedává také smysl.

Jediná chvíle, kdy si nasadit roušku i v autě smysl má, je tehdy, pokud vezete cizího člověka nebo třeba kolegu. Takovým situacím by se ale lidé měli vyvarovat už z principu.

Nejde ale jen o to, že je nošení roušky v autě k ničemu. Ono je i nebezpečné.

Rouška přestává plnit svou funkci zhruba po 30 minutách až dvou hodinách podle toho, z čeho je a jaká je aktuální vlhkost či jak moc dýcháte.

Představte si tedy situaci, že sednete do auta s rouškou, po půl hodině vystoupíte. Vyplýtvali jste její funkčnost v místě, kde to bylo absolutně na nic a teď ohrožujete lidi okolo sebe.

Propadlá technická je i v době karantény problém. Řidičák ne, ale jen někdy

A pak je tu ještě poslední drobnost. Roušky máme povinně nosit na veřejných místech. Moje nebo vaše auto ale není veřejný prostor, psali o tom například Novinky.cz. Je to váš soukromý prostor, i proto například policie nemůže vůz prohledat jen tak. Jste tedy jakoby doma, i když v pohybu. Roušku tedy nosit nemusíte.

Bylo by fajn, kdyby se pan ministr zdravotnictví zamyslel nad logikou věci. Rouška je dobrá věc, ale nesmí se z ní stát modla. Její nošení v autě nedává smysl, není nutné a v řadě případů naopak škodí. Přistupujme k věci s rozumem. Jde o zdraví.

Aktualizace 31. března 2020: Ministerstvo zdravotnictví po vlně ohlasů své nařízení upravilo. Nově už například nejste povinni roušku nosit, pokud jedete v autě sami. V mnoha jiných případech, kdy to nedává smysl, nicméně nařízení stále platí. Podrobněji to rozebíráme v novém článku:

Roušku mít v autě nemusíte, ustoupil ministr. Ale jen když jedete sami, s rodinou už ano

Svět retailu čeká nové desetiletí – budoucnost nakupování se dle Evropanů neobejde bez zážitků

Společnost Unibail-Rodamco-Westfield se v rozsáhlém průzkumu spotřebitelského chování zeptala 16 tisíc Evropanů, jak vnímají současný maloobchod a jak si přejí nakupovat v následujících deseti letech.

Výsledný report s názvem „Jak nakupujeme: Příští dekáda“ prozrazuje celkem pět klíčových trendů, které budou hlavními hybateli pro tzv. obchody budoucnosti.

Přelomovým rokem, který má přinést největší proměny maloobchodního prodeje, jak ho dnes známe, bude rok 2025.

Dosud nejrozsáhlejší průzkum společnosti Unibail-Rodamco-Westfield dává možnost nahlédnout do budoucnosti maloobchodního světa.

Zpráva s názvem „Jak nakupujeme: Příští dekáda“ (Westfield How We Shop: The Next Decade) přibližuje potřeby a přání celkem 15 750 spotřebitelů z celkem deseti evropských zemí: Francie, Velké Británie, Španělska, Německa, Rakouska, Švédska, Polska, České republiky, Itálie a Nizozemska.

„Obor retailu je velmi dynamické odvětví. Můžeme tedy očekávat, že jeho podoba se v následujících letech nemálo promění. Dle studie a názoru téměř 16 tisíc spotřebitelů napříč Evropou bude rok 2025 představovat bod zlomu.

Do této doby spotřebitelé očekávají, že více než polovina prodejního prostoru bude věnována zážitkům.

Právě zážitky jsou v očích zákazníků důležitým faktorem, který se do podoby maloobchodu propíše vícero směry,“ uvádí ředitelka obchodního centra Westfield Chodov, Marcela Hrdličková.

„Výzkum přináší velmi zajímavou indikaci toho, kam se v příští dekádě posune poptávka zákazníků obchodních center u nás a v dalších evropských státech.

Z mého pohledu nejzajímavější je právě srovnání naší situace s nejvyspělejšími zeměmi,“ komentuje report Tomáš Krásný, maloobchodní analytik a organizátor jednoho z největších setkání maloobchodníků Retail Summit, a dodává: „Zatímco nabídka je u nás na vysoké úrovni a naše obchodní centra patří k evropské špičce, poptávková strana trhu v řadě parametrů zaostává. Některé trendy, které již dnes výrazně působí na západ od nás, se tak na českém trhu zatím projevují méně razantně. Nejmarkantnější je to u nižší poptávky po lokáních produktech, dále v poněkud mírnějším odporu k jednorázovým plastům. To ale neznamená, že by se nové spotřebitelské trendy u nás do budoucna neprojevily, bude to jen trochu později a zřejmě i pozvolněji.“  

Na základě průzkumu bylo identifikováno
celkem pět klíčových trendů, které v nadcházející dekádě výrazně ovlivní odvětví
maloobchodu napříč Evropou.

1. SVOBODA NAKUPOVÁNÍ: Budeme při nakupování
   více online, nebo offline? Ideálně obojí

Průzkum
ukazuje, že navzdory stále rozsáhlejší míře automatizace v životě chtějí
mít zákazníci svá nákupní rozhodnutí stále pod kontrolou.

Více než polovinu (56 %)
evropských spotřebitelů doslova frustruje nepřesná nabídka online e-shopů,
která pramení z nesprávně zvolených algoritmů a snahy zákazníkovi podstrčit
jen konkrétní výběr. K těm nejvíce nespokojeným zemím v tomto ohledu patří
Polsko (70 %), Španělsko (63 %) a Rakousko (62 %).

Důsledkem je hnutí proti
personalizaci, kdy čtyři z pěti (80 %) evropských nakupujících tvrdí,
že si užívají celkovou atmosféru nákupu v kamenných obchodech.

Přibližně polovina Čechů (52 %) se cítí být rovněž frustrována omezenou
online nabídkou, kterou jim
e-shopy představují.

Mnohem více si tak užívají atmosféru nakupování
v kamenných obchodech, kde také 75 % z nich je otevřeno impulzivnímu
nákupu a k vyzkoušení něčeho nového, než je tomu v digitálním prostředí.

Pokud chtějí maloobchodníci v budoucnu uspět, neměli by své zákazníky
záměrně omezovat. 65 % Čechů si totiž přeje prohlížet si kompletní
sortiment i online.  

Úspěšnými značkami budoucnosti jsou ty, které umějí chytře kombinovat
oba světy – online i offline. Na svých digitálních platformách představují
kompletní sortiment a kamenné prodejny využívají jako místo k budování
vztahu se zákazníkem, kde ho nejen potěší, ale i překvapí a zaujmou.

Touha po
kombinaci obojího stále roste a spotřebitelé by si přáli vidět fyzickou podobu
například služby Netflix (47 %) či Spotify (33 %). V Česku by spotřebitelé
dle průzkumu rádi v offline prostředí našli např. kanál YouTube,
seznamovací aplikaci Tinder či gaming platformu Steam.

Technologie k budoucnosti retailu rozhodně patří. Pro maloobchodníky je však klíčové, aby je dokázali správně využít ve svůj prospěch a k budování pozitivního vztahu se zákazníky. Digitalizaci v tomto oboru komentuje expert společnosti Microsoft v oblasti digitálních transformací, Nikola Pleska:

„Technologie společně
s daty, ale především schopnost jejich úspěšné implementace do byznys
modelů, představují do značné míry zlatý grál v oblasti retailu.

Chceme
jedinečný a zároveň konzistentní zákaznický zážitek, ve kterém zákazník
proplouvá bezešvě ​mezi prodejními a komunikačními kanály. Chceme zaměření
na hodnoty spíše než na okamžitý prodej.

To ze své podstaty vychází ze znalosti
potřeb i schopnosti zachytávat a reagovat na signály (data), které po své cestě
zákazník zanechává. Bohužel, v českém a slovenském
prostředí obchodníci nepřistoupili na redefinici svého fungování do
takové míry, aby byly výsledky v dnešní době omračující.

Vidíme tak
bezpočet pokusů, při kterých zákazník trpí a trestá neduhy rákoskou
neloajality. ​Jsem rád, že studie ukazuje tlak zákazníků na nutné
změny, které, i když se to na první pohled nezdá, nutně potřebují
technologický základ.“

• RETAIL „VZHŮRU
  NOHAMA“: Nákupní plocha jako zábavní park pro dospělé 

Rok
2025 je dle průzkumu zlomovým bodem, kdy se maloobchodní model i nákupní
zvyklosti zcela promění. Hlavní roli při nákupech bude hrát především zábava.
Tu do roku 2025 očekává 59 % spotřebitelů (75 % do roku 2027) na více než
polovině prodejní plochy. Za zážitky, které by zákazníci nejvíce ocenili
v oblasti zdraví a gamingu, přitom drtivá většina z nich (81 %) nemá
problém připlatit.1

Zážitková
ekonomika kompletně proměňuje tvář maloobchodu už dnes. Český zákazník
v současnosti hledá při nakupování kromě produktů také zábavu – té by se podle
nich měla standardně věnovat více než třetina prodejní plochy.

Český zákazník
rád zkouší nové technologie jako je VR, gaming a velmi rád využívá služby nebo
ovládá produkty prostřednictvím aplikací. Především v Praze touží
spotřebitelé po kreativních zážitcích více než kdekoliv jinde v Evropě.

Mají
jim nabídnout možnost ocitnout se doslova v jiném světě např.
prostřednictvím únikových her či gamingu skrze moderní technologie. Nabízí jim
také prostor experimentovat a tvořit např. vlastní videa nebo audio podcasty.

Sílí
také zájem o nová co-workingová centra, která by v maloobchodních
prostorách uvítala téměř třetina Pražanů (29 %).

Budoucí kroky svého podnikání popisuje i zakladatel společnosti Fruitisimo, Jan Hummel: „Zájem o objednávání produktů skrze aplikaci roste, a je to i náš fokus do budoucna. Naším cílem je maximálně se přizpůsobit doslova chuti zákazníka a usnadnit mu díky moderním technologiím samoobslužnou objednávku při příští návštěvě.“

• TREND
  UDRŽITELNOSTI: Maximální soběstačnost a pronájem od automobilu až po módu

Povědomí spotřebitelů o ekologii a dopadech na životní prostředí rychle
roste a s ním také jejich zájem i čím dál hlasitější požadavek na hledání
udržitelnějších řešení. Jejich preference tak směřuje ke značkám, které
jim pomohou vytvořit udržitelnější budoucnost. Celkem 76 % Evropanů požaduje,
aby maloobchodníci dělali více pro řešení ekologických problémů.

Výzkum ukazuje, že 290 milionů nakupujících po celé Evropě požaduje,
aby prioritou obchodů budoucnosti byla skutečná soběstačnost. Přechod na model
udržitelných prodejen však vyžaduje u velkých společností podstatnou změnu
infrastruktury. V čele změn budou stát pravděpodobně menší a pohotovější
start-upy, které budou ke změnám následně tlačit i větší společnosti.

Budoucnost
směřuje k trendu tzv. továrních prodejen, které budou schopny uspokojit
požadavek 71 % Evropanů (stejně tak 71 % Čechů) na výrobu produktů přímo
v místě prodeje, a to na objednání předem nebo přímo v prodejně na
počkání. To bude možné např.

díky 4D tiskárnám, vlastnímu pěstování surovin i přítomnosti
specializovaného týmu schopného zpracovat zakázku na místě. Ve speciálním
programu budou zákazníci navíc odměňováni za své ekologické chování a získané
body budou moci využít k platbě namísto hotovosti.

To společně se zájmem
60 % Evropanů o zákaz používání jednorázových plastů má vést k naprosté
minimalizaci odpadu.

Na snížení objemu plastového odpadu intenzivně pracuje například dm drogerie. „Od podzimu loňského roku jsme ukončili prodej jednorázových plastových a nylonových tašek. Zákazníkům nabízíme ekologičtější varianty, čímž dosáhneme snížení plastového odpadu o objemu 63 tun ručně,“ vysvětluje Jiří Peroutka, manažer komunikace dm.

„V roce 2019 jsme rovněž spustili pilotní eko-projekt plnicích stanic se stáčenou drogerií v Centru Černý Most a Westfield Chodov v Praze.

Už po prvních třech měsících jsme počet pražských prodejen s plnicími stanicemi zdvojnásobili a díky velkému ohlasu zákazníků plánujeme rozšířit počet prodejen s plnicími stanicemi tak, aby byly zákazníkům dostupné v každém krajském městě,“ představuje budoucí plány dm drogerie Peroutka.

Český zákazník je v ohledu udržitelnosti rozhodně progresivní. Celkem 86 % Čechů požaduje, aby byly maloobchody plně soběstačné. 38 % z nich také preferuje možnost pronájmu před vlastnictvím, a to nejvíce v oblasti dopravy (79 %) a také bydlení (69 %). Oproti ostatním evropským zemím Čechy naopak tolik neláká pronájem módy či zkrášlujících výrobků (22 %).  

• RETAILOVÁ
  LABORATOŘ: DNA jako klíč k personalizované nabídce budoucnosti

Kombinace
retailu a nových poznatků umožní v brzké budoucnosti tak přesnou diagnózu
potřeb zákazníka, že se úroveň personalizace nabídky posune na naprosto novou
úroveň. Maloobchodníci se začnou chovat téměř jako lékaři, ke kterým nakupující
budou chodit jako do ordinace či specializované laboratoře.

Průzkum ukazuje, že vstupem do nové éry budou maloobchodníci moci přesně stanovit (a bude se to od nich i očekávat), co určitý člověk potřebuje na základě faktů, nikoli odhadů.

Více než polovina (51 %) nakupujících totiž očekává, že jim obchody nabídnou osobní konzultace, které jim pomohou najít ideální výrobky. Trh tzv. retailové laboratoře zítřka by v Evropě mohl mít hodnotu více než 4 biliony EUR ročně.

Jen evropský trh s testováním DNA má hodnotu přes 18 miliard EUR, což v příští dekádě představuje zajímavou příležitost i pro oblast retailu.

Dle šetření
jsou Češi takovému trendu budoucnosti velmi nakloněni, dokonce jsou jedním
z nejvíce otevřených zemí v rámci průzkumu. Třetina z nich je ochotna
poskytnout svou DNA nebo podstoupit měření zdravotního stavu za účelem získání
lépe odpovídající nabídky produktu, služby či poradenství.

49 % českých
zákazníků má zájem o analýzu své DNA pro zdravotní účely, např. k co nejlepšímu
sestavení zdravého jídelníčku nebo doporučení, které odpovídá jejich
zdravotnímu stavu.

Stejně tak polovina Čechů je velmi nakloněna možnostem 360° tělesnému
scaningu, který v budoucnu umožní nabídnout perfektně padnoucí obuv,
oblečení a další doplňky.

• TREND
  LOKÁLNOSTI: Návrat ke společnému setkávání i podpora českých značek

Obchody budoucnosti nabídnou zákazníkům nejen prostor pro nákupy, ale
i společné setkávání.

Téměř dvě třetiny spotřebitelů v Evropě si přeje, aby
obchody odrážely lokální prostředí, ale i lidi, kteří do něj patří, včetně
jejich přání a zájmů.

Více než polovina (51 %) z nich by se ráda stala součástí
místních komunit a roste i zájem o návrat ke společenským klubům, jak jsme je
znali dříve (jarmarky, farmářské trhy, čtenářské a jiné kluby).

Trend lokálnosti se kromě místních společenství dotýká i podpory
místních značek a výrobců. Polovina nakupujících si přeje, aby lokální značky
dostaly přednost před těmi dobře a globálně známými. Celkem 51 % (v ČR 44
%) nakupujících dává přednost místním značkám před známými značkami.

Zveřejnění zprávy společnosti Westfield „Jak nakupujeme: Příští dekáda“ následuje po uvedení značky Westfield, jediné globální značky reprezentující nakupování, volnočasové aktivity i stravování, v kontinentální Evropě.

V roce 2019 byl proveden rebranding u deseti vlajkových destinací a dvou rozpracovaných projektů ve Francii, Polsku, České republice, Švédsku, Německu a Nizozemsku, přičemž další lokality budou následovat v roce 2020.

Detailnější výsledky ze studie naleznete zde.

Kvantitativní výzkum 2019 společnosti Unibail-Rodamco-Westfield s názvem Jak nakupujeme: Příští dekáda uskutečnila společnost SCB Partners v červnu a červenci 2019 a zúčastnilo se ho 15 750 spotřebitelů v deseti evropských zemích.

Výzkumu se zúčastnily tyto země: Rakousko, Česká republika, Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko, Polsko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie. Ve všech zemích byly použity reprezentativní vzorky na celostátní úrovni doplněné o městské nárůsty srovnatelného rozložení v Barceloně, Berlíně, Londýně, Madridu, Milánu, Paříži, Praze a Varšavě.

Patnáctiminutový dotazník zkoumal pět klíčových trendů ze zprávy, jak je identifikovala globální komunikační agentura Spark44.

Zdroj a foto: Unibail-Rodamco-Westfield