Stařeckou demencí trpí 35 milionů lidí

O starých lidech zvykneme říkat, že jsou senilní. Pod pojmem stařecká senilita si představíme člověka, který se sešlý věkem: má méně vlasů, ztratil velkou část svalové hmoty, na kůži má pigmentové skvrny a vrásky, špatně vidí, chybí mu některé zuby, pomalu se pohybuje a jeho mysl už není tak svěží. Toto jsou běžné projevy stárnutí.

I když se se senilní demencí setkáváme v populaci často, nepatří k přirozeným projevům stárnutí. Informovanost o této nemoci je poměrně nízká a proto často slyšet: “Náš dědeček má už 80 let, on už má “sklerózu” a proto si už nepamatuje naše jména.

“ I v pokročilém věku mohou senioři vést aktivní život, zvládnout si nakoupit, zaplatit účty a vždy najít cestu domů.

Stařeckou demencí trpí 35 milionů lidí Všímejte si příznaky stařecké demence

Pod pojmem demence rozumíme duševní nemoc, kdy dochází úbytku intelektu, poruchy krátkodobé paměti a úsudku. Není neobvyklé, že dochází také ke změně osobnosti a chování.

Stařecká demence se začne projevovat nenápadně, příznaky nad kterými možná mávnete rukou a řeknete si, že už patří ke stáří. Pokud se včas nenasadí vhodná léčba, nemoc pokročí do dalšího stupně stařecké demence a ovlivní soběstačnost seniora.

Přechod mezi stádii není jednoznačný a jednotlivé příznaky se mohou prolínat.

Na začátku je mírná kognitivní porucha

V tomto stupni si okolí i senior sám všímají, že mu to hůře myslí. Dokáže se ještě sám o sebe postarat, dojít si k lékaři nebo nakoupit a věnuje se pořád svým koníčkům. V tomto stádiu může zůstat i několik let, ale riziko rozvoje dalšího stádia demence je vyšší, než u zdravých lidí. Zhoršující se paměť se projevuje obtížným hledáním slov,

Není zapomínání, jako zapomínání

Když jste přepracovaní a nesoustředíte se, zapomenete na nějaký úkol nebo jméno. To ale ještě neznamená, že máte demenci. Později si určitě vzpomenete, na rozdíl od člověka s demencí.

Člověk s demencí má problém vybavit si jména blízkých, nakupuje nesmyslné věci, nepamatuje si recepty, odkládá věci na nesmyslná místa, ztrácí se na známých místech.

Výpadky paměti se projeví třeba i tak, že při pohledu na hodiny ani neví, kolik je hodin.

Pokročilé stádium demence

Péče o seniory s demencí není vůbec jednoduchá. V pozdějších stádiích už senior s demencí nemůže zůstat sám bez dozoru. Zapomene zastavit tekoucí vodu nebo vypnout spotřebič, a to je pro něho nebezpečné.

Těžká je i komunikace a soužití, protože proběhne i změna osobnosti. Je podezíravý, vymýšlí si a špatně se s ním komunikuje. Trpí na deprese a další psychické problémy, ohrožena je i jeho svéprávnost.

Později už nepoznává své blízké a nerozumí tomu, co se kolem něho děje.

Stařeckou demencí trpí 35 milionů lidí Alzheimerova nemoc a další typy demence

Mezi nejznámější a taky nejčastější typ demence patří Alzheimerova nemoc, ale rozvinout se můžou i jiné demence a poruchy mozku. Mají velice podobné příznaky a také svoje typické projevy, na základě kterých lékař stanoví přesnou diagnózu. Demence se rozdělují podle příčiny:

Neurodegenerativní, kdy dochází k degenerativním změnám v mozku jsou: již zmiňovaná Alzheimerova choroba, Huntingtonova choroba, demence u Parkinsonovy nemoci, frontotemporální demence a Creutzfeld – Jacobsova choroba.

Vaskulární, kdy jsou příčinou zhoršené paměti cévy. V důsledku sklerotizaci, tedy kornatění, nejsou dostatečně pružné a nepřivádějí do mozku dostatek krve. Mozek je tak málo vyživovaný a okysličovaný, co se podepíše na jeho funkci.

Sekundární demence vzniká jako následek vážné nemoci, úrazech, zánětlivých onemocněních a také alkoholizmu. Na rozdíl od předchozích jsou diagnostikování i u mladých lidí.

Stařeckou demencí trpí 35 milionů lidí Boj se stařeckou demencí

Příznaky Alzheimerovy nemoci a dalších forem demenci se dají odhalit včas. Díky včasnému odhalení a nasazení vhodné léčby se paměť stabilizuje a nezhoršuje se. Na začátku pomůže i test demence. Dotazník změněných schopností seniora pomohou porovnat současný stav se stavem před časem, kdy paměť ještě dobře sloužila.

Vyzkoušejte Dotazník změněných schopností seniora

Poruchy paměti a příznaky Alzheimerovy choroby pomůže odhalit i soukromá konzultace v lékárně. Společně s lékárníkem si senior vypracuje několik zábavných úkolů zaměřených na krátkodobou paměť. Tyto úkoly jsou poskládány tak, aby odhalili poruchy paměti a stav, kdy je potřeba vyšetření od lékaře a nasazení léčby.

Využijte Testování paměti v Alzheimer konzultačním centru

Proti rychlému průběhu stařecké demence lze bojovat životním stylem, pomocí tréninku mozku. Mozek, podobně jako i svaly v lidském těle, časem ochabnou a slábnou. Proto trénujte paměť pomocí křížovek, sudoku, hlavolamů a učením se nových věcí.

Nedílnou součástí je také lidská společnost a přiměřená tělesná aktivita, která prokrví mozek a podpoří oběhovou soustavu. Správná strava, bohatá na vitamíny, minerály a vlákninu je také součástí prevence, stejně tak jako zanechání kouření, normální krevní tlak a normální hladina krevního cukru.

Dobrý a kvalitní spánek podpoří ukládání vědomostí a regeneraci mozkových buněk.

Více tipů najdete v článku Jak trénovat paměť

Stařeckou demencí trpí 35 milionů lidí Možnosti léčby demence

To, jak rychle postupuje demence, je velice individuální. U někoho se vývoj na dlouhou dobu v prvním stádiu. V tomto stádiu je senior ještě soběstačný a proto často ani nedojde ke správné diagnóze.

U jiného postupuje demence rychle a potřebuje 24 hodinovou péči. To, jak dlouho žije člověk s demencí, záleží od včasné diagnózy, úrovně péče a kvality stravy, kterou dostává.

Demenci nelze zatím úplně vyléčit, je možné pouze jen zastavit pokrok nemoci.

Při léčbě v raném stádiu se používá extrakt z listů stromu ginkgo biloba, který podporuje mozkovou činnost a dá se koupit i bez předpisu. Zlepšuje využití glukózy pro mozkovou činností a mozek je i lépe prokrvený. Léky se dají ovlivnit jen některé známé příčiny demence, jako je nedostatek neurotransmiteru acetylcholin při Alzheimerovy nemoci.

Z léků vázaných na lékařský předpis se při léčbě používají tzv. kognitiva (inhibitory acetylcholinesterázy), které množství acetylcholinu zvyšují a tím zastaví zhoršující se paměť. Tyto léky v počátečním a středním stádiu nemoci předepisuje neurolog, geriatr nebo psychiatr.

Budete mít zájem:  Běžné oční vyšetření může odhalit cukrovku, AIDS i syfilis

Lékem při středním a pozdním stádiu Alzheimerovi nemoci je jediný zástupce ze skupiny NMDA antagonistů – memantin.

Léky na paměťTestování paměti

Když se mysl zatemní a oči vyhasnou

Stařeckou demencí trpí 35 milionů lidí Stařeckou demencí trpí 35 milionů lidí

Důvodem může být i to, že zatím jsme nebyli schopni diagnostikovat ji včas. To by se teď ovšem mohlo změnit. Společnost Siemens jako první na světě představila integrované řešení pro vyhodnocování Alzheimerovy choroby a jiných případů poruch kognitivních funkcí.

Sedí na posteli s výrazem bezmoci. Jak se jmenujete? Auguste. Jak se jmenuje váš manžel? Auguste. Váš manžel? Ah, můj manžel. Vypadá, jako by nerozuměla otázce. Jste vdaná? Za Augusta. Paní D.? Ano, ano, Auguste D. K obědu má vepřové maso s květákem. Když se jí zeptám, co jí, odpoví špenát. Když žvýká maso a zeptám se, co má právě v ústech, odpoví, že brambory s křenem…

Takto zaznamenal chování své pacientky na začátku minulého století německý lékař Alois Alzheimer a začal tím psát novou kapitolu dějin medicíny. Auguste Deterová byla přijata na kliniku v Mnichově s pokročilou demencí, která neodpovídala jejímu věku – bylo jí tehdy pouhých padesát let.

Zjevně se tedy nejednalo o běžnou stařeckou demenci, ale, jak sám Alzheimer konstatoval, o nový typ dosud neznámé nemoci, na kterou pacientka za několik let také zemřela. Ještě překvapivější než samotný průběh nemoci byl však pitevní nález mozku zemřelé. Po otevření lebky zde lékaři našli doslova spoušť.

Téměř třetina buněk šedé hmoty mozkové byla mrtvá. A nejen to. Tyto buňky byly zcela poničené, nervová zakončení byla zpřetrhaná a vytvářela jakési tmavě zbarvené chomáče, které byly vzájemně pevně spojeny.

Tato nepřehledná a komplikovaná směsice zjevně postupně blokovala přenos signálů mezi mozkovými buňkami a nakonec mozek zcela vyřadila z provozu.

Kdo je vrah?

Stařeckou demencí trpí 35 milionů lidí

Zabíjejí jen někteří

Zdá se, že ne každý amyloid je nebezpečný. Ty, které se nacházejí v bílé hmotě mozkové, jsou, zdá se, neškodné, zatímco ty, které se zvýšeně vyskytují v šedé hmotě, předznamenávají nemoc. Také zde je ovšem realita mnohem komplikovanější než teorie.

Šedá hmota je totiž rozmístěna v bílé hmotě velmi složitým způsobem; vytváří v ní jakási šedá zrna (ganglia) a praktické rozlišení mezi nimi je velmi problematické.

Pro správnou diagnostiku Alzheimerovy choroby tedy nestačí jen prokázat zvýšený výskyt amyloidů, ale musíme i přesně vědět, kde k tomuto zmnožení dochází.

Odhalení

Patologické amyloidové plaky se začínají v mozku vytvářet o celých 10 až 20 let dříve, než se projeví první symptomy onemocnění. V této době je možná ještě naděje na účinnou léčbu. Později, jak už víme, ne.

Pokud se již nemoc projeví naplno, dokážeme její průběh maximálně lehce ovlivňovat. Nic víc. Včasná diagnostika je tedy prvním krokem k možnému objevu účinné léčby, nebo aspoň k tomu, aby se postižený i jeho nejbližší mohli na těžké období nemoci náležitě připravit.

V loňském roce představila společnost Siemens, jako první na světě, integrované řešení pro včasnou diagnostiku amyloidů. Součástí tohoto řešení jsou tři prvky: nový hybridní zobrazovací přístroj Biograph mCT, neurologický kvanitifikační software syngo.

PET Amyloid Plaque a radioaktivní diagnostický přípravek Amyvid s účinnou látkou na bázi radioaktivního fl uoru.

Jak to funguje

Radioaktivní látka putuje krevním řečištěm a hromadí se v místech, kde došlo ke změně metabolické aktivity buněk, nebo v tzv. biomarkerech, které jsou specifické pro konkrétní onemocnění.

Kde jsou tato „rozzářená“ místa, přesně ukazuje přístroj Biograph mCT, který v sobě kombinuje techniku pozitronové emisní tomografie (PET) a počítačové tomografie (CT). Zatímco výstupem z PET je přesná kvantifikace biomarkerů, CT ukáže jejich přesnou polohu.

Unikátnost tohoto přístroje spočívá také v tom, že pracuje s nejjemnějším objemovým rozlišením na světě a vynikajícím kontrastem (poměr signál/ /šum). Trojici těchto nových řešení uzavírá patentovaný software syngo.

PET Amyloid Plaque, který umožňuje porovnávat naměřená data s referenčním modelem a tím objektivně vyhodnocovat patologickou zátěž amyloidovým plakem.

Nová naděje

Podle průzkumů Mezinárodní alzheimerovské společnosti trpělo v roce 2009 některou formou demence 35,6 milionu lidí na světě. Tento počet se však každých 20 let zdvojnásobuje a očekává se, že do roku 2050 stoupne jejich počet na 115 milionů případů. Alzheimerova choroba pak má na tomto skóre více než 65procentní podíl. U nás již počet demencí překročil obhranici 120 tisíc případů.

Tato čísla jsou natolik alarmující, že se toto onemocnění pomalu stává celosvětovým společenským problémem. Z každodenního života a ze společnosti jsou totiž v jejím průběhu postupně vyčleňováni nejen sami nemocní lidé, ale bohužel také ti, kteří o ně pečují. Právě jim by mohla včasná diagnostika onemocnění v rodině výrazně pomoci, aby se na budoucí péči o nemocného mohli lépe připravit.

Andrea CejnarováFoto: Siemens

Jak na tlak v mozku

Stařeckou demencí trpí 35 milionů lidíTelemedicína dostává svou novou roli i při sledování tlaku v mozku, kde jeho nárůst může přivodit vznik demence a mozek i zničit. Stále zatím není jasné, proč tento tlak náhle vzniká, spíše jsou známé následky. Chybí prokrvení mozku a závěry jsou stejné jako při srdeční nebo mozkové příhodě. Doposud se při pokusech o léčení demence dařilo používat jen tlakového senzoru, napojeného na vyhodnocovací aparatury z vnějšku přes klenbu lebky pacienta. Pro kolísavost tlaku při měření byl tak pacient nucen zůstávat na pozorování v nemocnici i několik dní nebo týdnů. Pro vývoj vhodného tlakového senzoru, který by byl v mozku implantován a řízen byl dálkově, dlouho nebyl k dispozici vhodný materiál pouzdra, který by zaručoval naprostou neprostupnost vlhkosti. Ve Fraunhofer Institutu für biomedizinische Technik IBMT představili nyní malý tlakový senzor na bázi křemíku v pouzdru z vysoce kvalitního kovu, které splňuje všechny hygienické a technické požadavky. Senzor má knoflíkovou formu o výšce 1 cm a průměru 2 cm. V ústavu IBMT nyní řeší už i obdobu tohoto senzoru, ale ještě o menších rozměrech. -jš-

Budete mít zájem:  Domovníci – záchrana, či postrach?

Sedm překvapivých příznaků demence. Nespavost i změna chutí

Stařecká demence je vážné degenerativní onemocnění, které se projevuje změnami v mozkové tkáni. Nejvíce ohrožuje osoby starší 60 let a jeho výskyt s věkem dále stoupá. Nejčastějším typem demence je Alzheimerova choroba. I když se starší lidé této choroby obávají, nejsou o ní příliš informováni nebo ji podceňují.

Stařeckou demencí trpí 35 milionů lidí

Příbuzní někdy zlehčují poruchy paměti svých starších členů rodiny s tím, že zapomínání přeci už k jejich věku prostě patří.

Lékařskou pomoc tak lidé často vyhledají až ve chvíli, kdy starší člověk zabloudí nebo se chová velmi nezvykle.

V tomto stadiu se však už jedná o pokročilou demenci a šance na zlepšení zdravotního stavu výrazně klesají. Neléčená demence pacienty ohrožuje a vede k postupné společenské izolaci.

„O demenci se jedná ve chvíli, kdy postižený člověk začne selhávat ve svých denních aktivitách – v zaměstnání, v sebeobsluze nebo v sociálních vztazích. Rozvoj patologických změn v mozku při degenerativních onemocněních předbíhá o mnoho let první projevy nemoci.

Při demenci jsou postiženy všechny složky lidské existence – postiženy jsou kognitivní funkce, změny chování a nálad (smutek, deprese), změny osobnosti a povahových vlastností a selhávání při každodenních aktivitách. Často se zvyšuje koncentrace na vlastní osobu a ztrácí se ohled na ostatní, objevuje se vztahovačnost, pocity ohrožení, bludy a halucinace.

Poruchy paměti se mohou objevit až později, nepatří mezi první příznaky,“ vysvětlila doktorka Pavla Myslíková z Lékařského domu Praha 7.

Demence je pro seniory často větším strašákem než rakovina, včasné odhalení prvních příznaků a zahájení léčebných postupů však může proces degenerativních změn zpomalit. Profesorka June Andrewsová, autorka knihy Dementia: The One-Stop Guide upozornila, že podle výzkumů a lékařských zkušeností problémy s pamětí nejsou vždy prvním příznakem nebo nejhorším problémem.

I když níže uvedené příznaky v žádném případě nezaručují, že vás zasáhla demence, pokud se vás nebo člena vaší rodiny týkají, měli byste o nich informovat svého lékaře.

Všichni jsme zažili okamžik, kdy máte slovo, které chcete vyslovit, přímo na jazyku, ale prostě ho nemůžete vydolovat z paměti. To se občas stane každému a nemělo by vás to nijak znepokojovat. Pokud se to však stává častěji než obvykle, mohlo by se jednat o raný příznak počínající demence.

Stařeckou demencí trpí 35 milionů lidíIlustrační fotografie

„Demence může ovlivnit vaši schopnost mluvit, což může vést k úzkosti,“ říká profesorka Andrewsová. Myšlení se však stárnutím zpomaluje u většiny zdravých lidí a zhoršuje se i vybavování jmen a schopnost ukládat nové informace. Proto ne každý výpadek musí nutně ukazovat na počínající demenci.

Doktorka Myslíková podotkla, že lidé s výraznější mentální stimulací v průběhu života mají obecně menší riziko vzniku demence.

„Důvodem může být vytváření větší kognitivní rezervy u lidí, kteří věnují více času mentálně stimulujícím aktivitám – kognitivní tréninky, čtení knih, luštění křížovek, apod.

Ve chvíli, kdy už je kognitivní deficit přítomen, lidé příliš z kognitivního tréninku neprofitují.“

Máte potíže s plánováním a následováním pokynů

Vaření podle oblíbeného receptu nebo hraní karetních her. Jednoduché úkoly nebo činnosti, které jste dříve zvládali bez přemýšlení se najednou stávají trochu oříškem. Demence může ovlivnit vaši schopnost řešit problémy a zabraňuje vzpomenout si, jak vykonávat dříve běžné činnosti a v jakém pořadí.

„Existuje mnoho činností, které vykonáváme každý den na autopilota, ale pokud si je rozložíte, jedná se o opravdu složité výkonné funkce,“ poznamenala profesorka Andrewsová. „Pokud jste ztratili výkonnou funkci mozku, možná víte, že musíte tyto věci udělat, ale nebudete schopni dát to všechno dohromady.“

Výsledkem je zmatek a pomalost, které vám znesnadní daný úkol zvládnout.

Změní se vám nálada

Deprese, smutek, neochota se socializovat nebo dokonce agrese – to vše by mohlo naznačovat, že vás nebo vašeho blízkého postihla demence.

Bohužel neexistuje léčba, která by demenci zcela zastavila nebo vyléčila. „Existují léky, které zpomalují proces degenerativních změn a umožňují lépe využít sníženou kapacitu oslabeného mozku. Vždy je důležité začít s léčbou co nejdříve, jen tak jsou vyhlídky na stabilizaci stavu a oddálení pokročilejších fází nemoci nejreálnější,“ říká doktorka Pavla Myslíková.V boji proti demenci je důležitá prevence. Bránit se lze zdravým životním stylem, pravidelnou psychickou i fyzickou aktivitou, kvalitní stravou s dostatkem zeleniny, vitaminů a vlákniny. Důležité je také omezit příjem alkoholu a nekouřit.Podle některých studií jsou rizikovými faktory pro Alzheimerovu chorobu především vysoký krevní tlak, diabetes a zvýšené hladiny cholesterolu.

„Frontotemporální demence, která ovlivňuje přední část mozku, může vést k agresi, protože čelní laloky mozku jsou místem, kde leží vaše zábrany,“ objasnila profesorka Andrewsová. Podle ní v podstatě ztratíte zábrany vládnout nad svými emocemi.

To by ve spojení s frustrací z toho, že nemůžete pochopit nebo plnit úkoly, mohlo vést k tomu, že kolem sebe budete kopat, rozčilovat se, nebo prostě nebudete chtít trávit čas s lidmi.

Pro demenci je také typická náladovost – střídání euforie, apatičnosti či depresí a časté změny v emoční hladině. Demence dokonce může výrazně změnit celkovou osobnost pacienta a jeho povahové vlastnosti.

Častá je i vztahovačnost a pocity ohrožení.

Jak člověk stárne, je přirozené spát kratší dobu a probouzet se v noci, ale demence může nespavost ještě zhoršit.

„Každý má tělesné hodiny, které ovlivňuje hormon melatonin, jež se redukuje ve stáří a ještě více u Alzheimerovy choroby,“ uvedla profesorka Andrewsová.

Nedostatek melatoninu může znamenat častější noční bdění, což nepřekvapivě vede k únavě a spánku přes den, příznakům, na které je podle profesorky Andrewsové třeba si dávat pozor. Některé typy demence, jako je například ta s Lewyho tělísky, mohou také způsobit fyzické změny v mozku, které spouštějí noční můry a mohou narušovat spánek.

Budete mít zájem:  Toto často předchází psychickým problémům – pozor na to

Problémy s řízením auta

Pokud někdo řídí auto více než 40 let, tato činnost se pro něj stane téměř automatickou. Pokud však zaznamenáte potíže při řízení, které jste dříve neměli, může to být výstražné znamení upozorňující na demenci.

Stařeckou demencí trpí 35 milionů lidí

„Řízení vozidla vyžaduje rychlý úsudek a dodržování určitých pravidel a osoba s demencí se zpomalila ve svém úsudku a zapomněla na některá pravidla,“ upozornila profesorka Andrewsová.

A neděje se to jen proto, že reakční doba se s přibývajícím věkem zpomaluje. Je to také z toho důvodu, že demence ovlivňuje vaši schopnost zapamatovat si pravidla silničního provozu. Člověk s demencí může vjet do protisměru na kruhovém objezdu nebo se kvůli problému s prostorovou orientací může dokonce ztratit cestou domů.

Mohou se vám změnit chutě na jídlo

Změnu chuťových preferencí si asi jen málokdo spojí s počáteční demencí, přesto může výběr jiných potravin podle odborníků ukazovat na tento problém. I když s přibývajícím věkem většina lidí zatouží po sladších pokrmech, výraznější změny chutí a touha po jiných jídlech, než jste celý život preferovali, může být příznakem demence.

„Demence je způsobena poškozením mozku a změnami ve vašem smyslovém vnímání, včetně chuti, to vše jsou známky poškození mozku,“ sdělila profesorka Andrewsová.

Australská studie dokonce zjistila souvislost mezi frontotemporální demencí a rostoucí chutí na sladké potraviny.

Můžete mít potíže s chůzí a častěji padat

Pro staršího člověka je vidina pádu skutečně děsivá a bohužel demence může zvýšit riziko upadnutí. „Lidé s vaskulární demencí mají větší pravděpodobnost problémů s prostorovým povědomím, což vytváří riziko, že budou nakonec padat,“ informovala profesorka Andrewsová a doplnila, že u lidí trpících demencí se také může zpomalit chůze.

Studie zveřejněná v odborném časopise Neurology testovala rychlost chůze a sledovala mozek 128 lidí průměrného věku 76 let. Vědci zjistili, že lidé s nahromaděným proteinem amyloid beta v mozku, který je spojen s demencí, měli pomalejší chůzi.

„Každý z nás občas klopýtne, ale nebezpečí u demence spočívá v tom, že reakce z klopýtnutí je zpomalená a následuje pád,“ uvedla profesorka Andrewsová.

Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina

Alzheimerovou chorobou a dalšími formami stařecké demence trpí v České republice přes sto dvacet tisíc lidí. Ve světě je tomu více než 35 milionů a počet nemocných se podle odborníků každých dvacet let zdvojnásobuje.

Na Alzheimerovu nemoc zatím neexistuje účinná léčba a ani lékaři nedokáží vysvětlit, co tuto nemoc vyvolává.

Léky sice mohou oddálit příznaky, ale pacienti postupně ztrácí paměť, orientaci, přestávají rozumět okolnímu prostředí a ztrácejí schopnost se o sebe postarat.

„Skupina nemocí, jejichž důsledkem jsou degenerativní změny v mozkové tkáni, je pro odborníky zatím oříšek. Jak po stránce diagnostiky, tak léčby. Rozpoznat nemoc v jejích počátcích je těžké,“ říká Petr Krčál, radní Kraje Vysočina pro oblast sociálních věcí.

Pacient s demencí (a nejčastěji to bývá právě Alzheimerova choroba) má porušený úsudek, krátkodobou a posléze i dlouhodobou paměť i časoprostorovou orientaci. Zapomíná, jak se obouvá bota, jak se čistí zuby, ztrácí své věci a bloudí i ve známém prostředí.

Samostatného života je prakticky neschopen.

Kraj Vysočina v posledních letech intenzivně buduje specializovaná zařízení, kde právě tito lidé mohou žít v důstojných podmínkách a kde je jim věnována péče šitá na míru jejich onemocnění. Jde o domovy se zvláštním režimem.

Velice úzkostlivě se v nich dbá na bezpečný pohyb klientů, na zlepšování návyků klienta a jeho soběstačnost s tím, že je vždy uplatňován osobní přístup ke klientovi, respektována jeho důstojnost a podporována jeho potřeba kontaktu s rodinou.

V lednu 2011 předala stavební společnosti PKS Impos Kraji Vysočina k užívání Domov se zvláštním režimem ve Velkém Meziříčí. 57 vybavených pokojů pro 94 klientů, 34 míst je určeno právě pro nemocné stařeckou demencí. Další specializovaný pavilon je ve fázi hrubé stavby a roste díky společnosti PKS Impos ve Ždírci u Jihlavy.

„Zde plánujeme zřídit jakési centrum krajské péče o nemocné stařeckou demencí a zřídit zázemí pro specializovaný tým odborníků na tuto problematiku, jejichž služby a zkušenosti budou využívat všechna regionální pracoviště,“ řekl Petr Krčál. Třetím specializovaným zařízením na péči o nemocné Alzheimerem při Domově pro seniory Proseč u Pošné.

Zde by stejně jako v ostatních domovech měla vzniknout i takzvaná vzpomínková zahrada plná cestiček, které vždy vedou zpět „domů“. „Je třeba si uvědomit, že senioři se stařeckou demencí pomoc prostě potřebují. Bez ní se u nich začnou prohlubovat černé myšlenky, objeví se přetočený spánkový rytmus, apatie, či naopak agrese.

Naším cílem je za pomoci specialistů maximálně suplovat jejich přirozené životní prostředí, i když v podmínkách domova,“ doplňuje Martina Matějková, ředitelka Domova pro seniory Ždírec.

  • Člověk s těžkou demencí končí svůj život tak, jak do něj vstoupil: jako bezmocné dítě.
  • Počty zařízení sociálních služeb Kraje Vysočina:
  • Okres Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Vysočina
    Domovy pro seniory počet zařízení/počet lůžek 5/393 3/281 7/541 5/639 4/244 24/2098
    Domovy se zvláštním režimem počet zařízení/počet lůžek 3/105 3/86 3/43 3/101 12/335
    Sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení počet zařízení/počet lůžek 2/27 1/5 4/47 1/20 2/40 10/139

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *