Jak a kdy správně srážet tělesnou teplotu dítěte
Mnoho rodičů trpí strachem z vysokých horeček u svých dětí. Často proto hned ze začátku sahají po lécích na snižování horečky, čímž ale prokazují malému pacientovi medvědí službu. Tím, že snížíme dítěti jeho teplotu, mu totiž neprospějeme. Snížíme tak pouze imunitní odpověď jeho těla a zpomalíme boj s infekcí. Jak tedy postupovat, když naměříme dítěti vyšší teplotu než by mělo mít?
Obvyklá teplota u kojence se pohybuje mezi 36 až 37° Celsia. Je-li tělesná teplota mezi 37 a 38 °C, mluvíme o zvýšené teplotě. Stoupne-li přes 38 °C, označujeme ji za horečku.
Málo kdo ví, že ne vždy je nutné horečku či zvýšenou teplotu spojovat s nemocí. Přechodné zvýšení teploty je časté a normální a mnohdy k němu dochází při fyzické námaze, při trávení těžšího jídla, vlivem přehřátí, ale také zdánlivě bezdůvodně, často opakovaně v konkrétní denní dobu (proč tomu tak je nevíme, nejedná se ale o signál, který bychom měli spojovat s nemocí). Budeme-li dítěti měřit teplotu zrovna v tuto dobu, stane se, že naměříme “falešnou” zvýšenou teplotu, která ale (jak jsme uvedli výše) nemá s nemocí co dělat. Je tedy dobré teplotu měřit opakovaně s časovými odstupy, než začneme přemýšlet nad tím, zda na dítě “něco neleze” a jak jej začít léčit.
Horečka jakožto příznak probíhající nemoci je prospěšná, jelikož patří k přirozeným obranným mechanismům, jimiž organismus reaguje na nemoc.
Při teplotě tělo zrychluje látkovou přeměnu, zvyšuje se prokrvení tkání, což umožňuje rychlejší přenášení obranných buněk k místu zánětu a omezení množení choroboplodných zárodků.
Zjednodušeně řečeno, čím vyšší teplota, tím lépe tělo hubí nepřátelské vetřelce. Není však pravdou, že čím vyšší teplotu naměříme, tím horší nemocí pacient trpí.
Jak správně měřit teplotu?
U větších dětí měříme teplotu teploměrem v podpaží nebo v ústech, u kojenců se lépe měří v konečníku (je však třeba opatrnosti a aby nedošlo k poranění, je nutné teploměr namazat vazelínou či jiným krémem) a po měření (u kojenců starších 4 týdnů) odečíst vždy půl stupně Celsia! Není od věci upozornit na častou chybu při měření digitálním teploměrem. V příbalových letácích digitálního teploměru stojí, že teplota je změřena ve chvíli, kdy teploměr začne vydávat zvukový signál (většinou pípání). Nutné ale je teplotu měřit ještě o něco déle po zaznění signálu, ideálně jednu minutu. Často se totiž během této minuty navíc naměřená teplota zvýší třeba i o stupeň a půl! Ne všichni výrobci tuto informaci v letáku uvádějí, a stává se, že ani zdravotnický personál pracující s těmito teploměry nemá o tomto jevu povědomí (víme z vlastní zkušenosti).
Jak snižovat horečku?
Pokud je horečka tak vysoká, že se rozhodneme pro její snižování, je dobré vyzkoušet nejprve fyzikální způsoby snižování teploty dříve, než začneme dítěti podávat chemické léky.
Tělo na tělo
U menších dětí může maminka využít metody tělo na tělo, kdy se maminka i dítě svléknou a matka ochlazuje dítě těsným tělesným kontaktem kůže na kůži.
Matka může mít dítě (které se chce nosit) v nosítku či šátku nebo mohou společně ležet v posteli – v takovém případě se pak už nepřikrývají (rozhodně ne peřinou, která by tělesnou teplotu jen udržovala a zvyšovala).
Zábal
Je starou spolehlivou metodou na srážení horečky. Zábal můžeme provést buď lokální (na chodidlech/kotnících a zápěstích) nebo celkový (od této metody se v současnosti upouští z důvodu hrozby teplotního šoku, je preferován spíše zábal lokální). Zábal byste měli dát dítěti vždy, když teplota přesáhne 39 stupňů nebo když opět stoupá a vy ještě nemůžete podat další dávku léku na snížení teploty. Zábal provedeme tak, že vybranou část těla zabalíme do vyždímaného ručníku (či jiné textilie), který jsme před tím namočili do vlažné (ne ledové!) vody.
Zábal ponecháme 15 minut, pak dítě osušíme a po chvíli přeměříme teplotu. Neklesne-li, můžeme zábal v průběhu jedné hodiny ještě několikrát zopakovat.
Jestliže má dítě chladné končetiny nebo se objeví „husí“ nebo mramorovaná kůže či má dítě zimnici, zábal nedávejte! Vhodná není v tomto případě ani ochlazující koupel či sprcha – viz. níže.
Vlažná koupel
Je obdobou zábalů, vhodnější je především pro větší děti. Do vany napusťte o 1 až 2 stupně chladnější vodu než má dítě teplotu (studenější voda by byla nepříjemná).
Dítě do ní ponořte na 10 až 15 minut. Pokud napustíte menší množství vody, dítě do ní posaďte a omývejte mu trup a končetiny houbou tak, aby bylo stále pokryté tenkou vrstvičkou vody.
Další postup je obdobný jako při zábalu.
Studená sprcha
Sprchování vlažnou vodou je obdobou předchozích metod. Školákovi bude pravděpodobně příjemnější strávit ¼ hodiny pod chladnou sprchou než ležet v zábalu. Teplotu vody si může stejně jako při koupeli samo regulovat podle toho, jak studená voda je mu ještě příjemná.
Octové ponožky
Ponožky namočíme do směsi octa a vody, nebo pouze do chladné vody. Natáhneme na nohy a přes ně navlečeme ještě vlněné ponožky.
Fyzikální způsoby srážení teploty by měly být dostačující pomocí, nemáme-li ale z nějakého důvodu tu možnost či už jsme vyčerpali všechny způsoby, můžeme sáhnout po medikamentech typu Nurofen nebo Paralen. V poslední době se doporučuje spíše Nurofen a jiné léky se složkou ibuprofenum, jelikož se má za to, že léky obsahující paracetamol jsou větší zátěží pro játru.
Rizika spojená s vysokou horečkou
Jak jsme uvedli výše, horečka je pro tělo prospěšná. V podstatě jediným rizikem, které s sebou nese, je možnost dehydratace organismu. Dehydrataci předejdeme podáváním dostatečného množství tekutin.
Má-li větší dítě vysoké horečky, mělo by mít přísun tekutin v množství cca 240ml co jednu hodinu. U kojenců je samozřejmostí časté kojení, a to ve vyšší než obvyklé míře.
Velkým strašákem jsou pro rodiče febrilní křeče.
Mezi lidmi panuje domněnka, že když zabráníme tomu, aby v těle vystoupala vysoká teplota, vyhneme se nástupu febrilních křečí. Skutečnost je ale taková, že febrilní křeče nastávají v souvislosti s rychlým nárůstem teploty a nezávisí nijak na její výšce.
Často nastávají hned z kraje horečky, a projeví se ještě dříve, než rodič vůbec zjistí, že horečku dítě má.
Kdy vyhledat lékaře
Má-li dítě teplotu první den, nezvrací, dobře pije a jeho zdravotní stav se nezhoršuje, můžete vyčkat. Pokud však horečka neklesne ani 3. den, i když dítě jinak vypadá dobře, raději ho nechte vyšetřit. Každé dítě s horečkou mladší 3 měsíců musí vidět lékař.
Má-li dítě teplotu přes 39°C a nemůžete ji srazit běžným postupem, začne-li zvracet, odmítá-li pít a je odvodněné, objeví-li se vyrážka nebo má ztuhlou šíji (nejde mu předklonit hlava), je-li hodně mrzuté nebo naopak nápadně klidné až apatické, má-li bolesti, popřípadě se vám „nelíbí“ jinak, raději kontaktujte lékaře ihned.
Pokud naměříte vysokou teplotu, nejprve se ji pokuste snížit, teprve pak se vydejte k lékaři! Pokud se vám podaří chytit moč, vezměte ji s sebou.
Vždy lékaře informujte v kolik hodin a jakou metodou jste teplotu zjistili.
Informace použité v článku pocházejí z knihy “Jak pečovat o zdraví dítěte … Navzdory vašemu lékaři ” dr. R.S.Mendelsohna
ZPĚT NA STRÁNKU NEMOCNÉ DÍTĚ
Teplota nad 38 °C! Kdy si horečku nechat a kdy ji srážet?
Foto: Photoroyalty, Shutterstock.com
Horečka sama o sobě není nemoc, ale ukazuje na to, že se v těle děje něco, čemu byste měli věnovat pozornost. To však neznamená, že byste se jí měli chtít okamžitě zbavit. Kdy a proč horečka prospívá?
Pokud máte zvýšenou teplotu nebo horečku, děje se ve vašem těle něco, co vyžaduje rozjet imunitu na plné obrátky. Kdy brát horečku jako „léčbu“ a kdy může škodit?
Teplota těla se mění během dne, záleží na pohybu, náladě nebo fyzické zátěži. Ze zdravotního hlediska se za běžnou považuje 36,5 °C plus minus půl stupně. Za zvýšenou označujeme teplotu od 37 °C do 38 °C.
Označení horečka je zvýšení tělesné teploty nad 38 °C. Teplota mezi 40–41 °C znamená vysoký stupeň rizika pro oběhový systém, poruchy vědomí a dehydrataci.
Teplota vyšší než 42 °C ohrožuje život a organismus si s ní sám neporadí.
Horečka, tedy teplota nad 38 °C, bývá jedním z příznaků mnoha nemocí. Je upozorněním na nachlazení, infekce, ale i zánět (často zánět močového měchýře) nebo stav po úrazech a operacích. Organismus tak může reagovat i na některé léky nebo očkování, změnu hormonální hladiny, nadměrné slunění nebo psychické či fyzické vypětí.
Foto: Dragana Gordic, Shutterstock.com
Zvýšená teplota bývá jedním z příznaků nachlazení, vysoká horečka je většinou jedním z příznaků vážnějšího virového, či bakteriálního zánětu
Horečka má několik fází. „Nejprve se tělo zahřívá na teplotu, která je optimální pro boj s infekcí – máte pocit chladu, může se dostavit i svalový třes a stoupá bazální metabolismus, kůže je studená. Po dosažení maximální teploty je kůže teplá, červená a suchá.
S každým 1 °C nad běžnou teplotu stoupá tepová frekvence o 8–10 tepů. Poslední fází je ústup teploty k normě, kůže je teplá, červená, vlhká, dochází k poklesu tlaku a optimálně k pocitu žízně. V této fázi hrozí dehydratace,“ vysvětluje nutriční terapeutka PhDr.
Tamara Starnovská, spolupracovnice AquaLife Institutu.
Mnoho lidí se chce horečky co nejdřív zbavit. Není to ale hned potřeba. Pokynem na zvýšení teploty aktivuje mozek imunitu (tyhle potraviny posilují imunitu), dává jí na vědomí, že je nutné zasáhnout. Vyšší teplotou tělo omezuje množení virů a bakterií, některé dokonce zabije.
Lékaři uvádějí, že u jinak zdravého dospělého člověka je možné si teplotu do 38,5 °C „nechat“alespoň dva dny. S podmínkou, že zvýšíte příjem tekutin – co stupeň nad normál, to asi čtvrt litru navíc. Při vyšší teplotě je dobré konzultovat s lékařem nebo ji začít srážet s pomocí léků. Jestliže ani tak neustoupí, je nutné vyhledat lékaře.
Na doplnění tekutin je ideální teplý čaj, díky kterému se začnete potit a tělo přirozeně ochlazovat. Hodí se i přírodní minerálky pro doplnění těch vypocených. „Když je vám zima, pijte teplé nápoje, když teplo, tak chladnější.
Nebojte se je osladit cukrem, dát si ovocnou šťávu nebo džus, doplníte energii. Zelený čaj ani jiné stimulační nápoje nejsou vhodné kvůli zátěži oběhového systému.
Pokud užíváte léky, vyhněte se konzumaci grepu, pomela a granátového jablka, ale také velmi oblíbeného zázvoru,“ radí Tamara Starnovská.
Foto: Sokom, Shutterstock.com
Pokud teplota neklesá, po dvou dnech už byste měli kontaktovat lékaře
Na snížení teploty fungují studené zábaly nebo vlažná sprcha. Vhodné jsou léky s paracetamolem – většinou jsou první volbou. Ty mohou většinou děti i mladiství, po krátkou dobu a po poradě s lékařem také těhotné ženy ve 2. a 3. trimestru.
Paracetamol je vhodný i pro nemocné s žaludečními vředy, alergiky a astmatiky. Naopak pozor si musí dát pacienti s jaterním onemocněním.
Vždy ale platí, že máte-li nějaké chronické onemocnění, měli byste výběr vhodného přípravku konzultovat s lékařem nebo lékárníkem.
„Dospělí by neměli překročit dávkování paracetamolu 4x denně, každá další dávka může být užita nejdříve po 4 hodinách. V jedné dávce je 500–1000 mg paracetamolu. Denní maximum je 4 g, při dlouhodobém užívání pak 2,5 g. Nekombinujte s alkoholem, mohlo by dojít k vážnému poškození jater,“ varuje lékárnice a tisková mluvčí České lékárnické komory Michaela Bažantová.
Při srážení teploty lze užívat i léky s ibuprofenem, který má i protizánětlivý účinek, ale mohou dráždit žaludek a trávicí ústrojí. Lze použít i léky s kyselinou acetylsalicylovou, které mají i protizánětlivý účinek, nejsou však vhodné pro děti do 12 let.
Horečka, která trvá déle než dva dny, může příliš namáhat srdce, dýchací a nervovou soustavu. Proto musí být ostražití především kardiaci nebo chudokrevní. Pokud teplota neklesá, není na co čekat. Lékař je na místě.
Pro děti, zvlášť kojence, je ale horečka nebezpečná. Lékaře volejte ihned, když teplota vystoupá nad 39 °C nebo se k ní přidá ztuhnutí šíje, skvrny na kůži či křeče.
Víte, čemu se říká přírodní acylpyrin? Fígle, jak srazit horečku.
Horečka u dětí
Když dítěti stoupá teplota, má horkou kůži a i z plenek sálá teplo, dělají si rodiče zpravidla starosti, že je nemocné.
Při posuzování tělesné teploty musíme brát v úvahu věk dítěte. Ihned po porodu se teplota pohybuje v rozmezí 37 až 38,2°C v konečníku.
Během prvního dna klesá a za 24 hodin se zvyšuje opět na 37-37,5°C. Od šesti týdnů je teplota v konečníku vždy vyšší než v podpaží. Pro praktické použití odečítáme od naměřené konečníkové teploty 0,5°C, u některých dětí je ale normální i rozdíl 0,7°C oproti podpaží.
Teplota nebo horečka
Normální teplota těla je mezi 36,5 a 37,3 stupně. Je individuální a také závislá na denním čase. Pouze u malých kojenců k tomuto kolísání během dne nedochází a teplota se celých 24 hodin pohybuje kolem 37 stupňů.
Ráno v šest hodin bývá tělo nejchladnější a večer kolem 17. hodiny nejteplejší. Zvýšená teplota se pohybuje mezi 37,5 a 38,5 stupně, o horečce se mluví od 38,5 stupně. Mírná horečka je mezi 38,5 a 39,5 stupně.
Od 40°C je to už dramatičtější, mluvíme o vysoké horečce.
Horečku pozná většina rodičů podle hodně červených tváří a horkého čela dítěte, protože právě přes kůži na hlavě se tělo zbavuje přebytku tepla. Horké ruce nebo nohy oproti tomu horečku nemusejí signalizovat. Bývají naopak spíše studené, někdy i promodralé.
Dlouhodobé zvýšené teploty
V praxi se často setkáváme s dětmi, které mají kratší či delší dobu tzv. zvýšené teploty do 37,5°C, hovoříme o tzv. subfebrilii.
Příčiny mohou být různé: zánět při virové infekci, horké prostředí, zejména při nedostatečném příjmu tekutin, dalším důvodem mohou být poruchy metabolismu, některé vzácnější poruchy ledvin, srdce a imunitního systému.
Mnohé takové děti jsou hospitalizovány v nemocnicích a zevrubně vyšetřovány a po určité době propuštěny s diagnózou zvýšená teplota.
Zvýšená teplota, která se objeví jedenkrát v průběhu dne, nás nemusí příliš znervózňovat, pokud není provázena dalšími příznaky a celkový stav dítěte je nezměněn.
Uvědomíme lékaře, ten si dítě prohlédne a rozhodne o dalším postupu. Spíše se zaměříme na zjištění, zdali, zvláště velmi energické dítě, mělo v průběhu dne dostatek tekutin, zdali jsme je nepřehřáli v příliš teplém oblečení. Při zvýšených teplotách nepodáváme žádné léky proti teplotě, protože by neměly efekt a spíše by organismus dítěte ještě zatěžovaly.
Jak a kde měřit
Přesné výsledky u malých kojenců přinese pouze měření v zadečku. Všechny velké studie ukazují, že tato metoda je nejspolehlivější. Teplotu u dětí do tří let měříme v zadečku. Od věku šesti týdnů odečítáme od naměřené hodnoty 0,5°C.
Při tomto měření položte dítě na stranu, skrčte mu nožičky a jednou rukou je pevně za ně držte. Konec teploměru před tím potřete trochou vazelíny a ukazováčkem a palcem opatrně zaveďte do konečníku.
Tiskněte přitom rukou na zadeček, což zabrání tomu, aby nebyl teploměr zaveden příliš hluboko.
Nechte ho v konečníku dvě tři minuty a dítě zabavte zpíváním či vyprávěním. Pokud se dítě brání měření teploty v zadečku, vložte mu teploměr do podpaží. Myslete při tom ale na to, aby byla špička teploměru přesně v jamce a nevypadávala ven. Nejlepší je měřit teplotu na stejném místě těla a ve stejnou ranní i večerní hodinu a po určité době po srážení teploty.
Horečka není nemoc
Horečka se velice často vyskytuje jako příznak obvykle virového, méně často bakteriálního onemocnění dítěte. Jakmile se imunita získaná v děloze matky vyčerpá (asi kolem 15. měsíce života dítěte), musí se malý organismus s útoky zvenčí vypořádávat už sám, trénovat vlastní obranné schopnosti.
U dětí není ještě regulování teploty, kterou řídí termoregulační centrum v mozku, docela zralé.
Horečka se objevuje častěji (děti mezi jedním rokem a šesti lety mívají průměrně horečku, kdy teplota stoupne přes 38,5 stupně, osmkrát do roka, dospělí tak jednou za dva roky), může být i při banální infekci poměrně vysoká a její vznik může být neočekávaný, z plného zdraví.
Pokud viry či bakterie proniknou do těla, nejprve vzniká pocit zimy a tělo se snaží různými způsoby zahřát. Stáhnou se svalová vlákna pod kůží, objeví se husí kůže. Svaly se začnou třást a zahřívat, což nebývá navenek vidět. Cévy v končetinách i pokožce se zužují, takže jimi protéká méně krve. Tělo se proti tomu začne bránit tím, že začne „topit“.
Dokud horečka stoupá, může mít dítě dokonce chladné ruce i nohy, větší děti si stěžují na pocit zimy a mohou mít třesavku. Mnoho zárodků, například chřipkové viry, se nemůže při vyšších teplotách dále množit, pokud se nevytvoří jejich termostabilní varianty. Zahřátí organismu ovlivní i látkovou výměnu, rychle se čistí krev, protože se rychleji odplavují odpadní látky.
Obranné buňky lépe bojují se zárodky nemoci.
Při horečce spotřebuje tělo dvakrát tolik energie, než když je zdravé, proto je někdy nutné malého pacienta šetřit, třeba ho i nosit na záchod. Boj těla se dá lépe přečkat, pokud jsou okolo malého lidé, kterým může důvěřovat.
Horečka je nejčastějším důvodem návštěvy lékaře, je také často důvodem zbytečným. Rodiče navštěvují lékaře již jen se zvýšenou teplotou, která se objevila před hodinou.
Ani lékař obvykle na úplném začátku onemocnění není schopen stanovit přesnou diagnózu a bude tlumit pouze příznaky onemocnění.
Proto v prvních 24 hodinách je vhodnější zajistit pro dítě maximální komfort, dostatek chladných tekutin a vyčkat.
Kdy okamžitě k lékaři
Pokud se horečka vyskytuje u dítěte do šesti měsíců. Vystoupí-li nad 39,5 stupně a neklesá ani po podání léků proti teplotě a chladných tekutin, případně zábalů.
Pozorujeme-li změnu v chování dítěte (nápadně neklidné, nereaguje na uklidnění, halucinace, apatický stav).
Má-li dítě ztížený dech (neplést se zrychleným dechem, který je při vyšší teplotě vždy), opakovaně zvrací, má stříkavé stolice, sliní, odmítá ležet, odmítá cokoliv spolknout i vlastní sliny. Pozor dáváme na nápadně chladné, bledé končetiny a křeče.
Vhodná léčba
Teplotu do 38 stupňů nemá smysl léčit. Podáváme pouze dostatek chladných či vlažných tekutin: lehce oslazený černý čaj, málo kysličníkem sycenou minerálku nebo kojeneckou vodu. Sladké i kyselé ovocné šťávy mohou při teplotě dráždit žaludek a způsobit zvracení .
V domácí lékárničce by neměly chybět léky na snížení teploty (např. Paralen, Panadol, Brufen-dětský sirup). Dítěti je ovšem podávejte, až když jiné metody nepůsobí a vyvarujte se překračování dávek, mohlo by dojít k postižení jater a ledvin.
U dítěte do tří let volíme lék ve formě sirupu či kapek a před podáním si vždy na příbalovém letáčku pečlivě přečteme způsob podávání a dávkování.
Dost často se stává, že má-li dítě teplotu, vše odmítá a podání léku se stává téměř neřešitelným problémem. V tomto případě je lepší užít čípek. Po zavedení do konečníku přidržíme půlky zadečku u sebe asi dvě minuty, aby dítě čípek nevytlačilo, čípek se začal vstřebávat ze střeva a mohl tak začít účinkovat.
Okamžitě zvyšte příjem tekutin minimálně o padesát procent! Při horečce musí dítě pít v malých, ale častých dávkách. Pokud se nám dítě nepodaří zavodnit, nepodaří se nám ani zlikvidovat teplotu.
Při každém zvýšení teploty o jeden stupeň nad 37°C stoupá potřeba tekutin o 12%.
Přidá-li se zvracení či průjem, může dojít velice rychle ke ztrátě tekutin a solí a nezbývá než dítě léčit alespoň krátkodobě v nemocnici nitrožilně.
Dítěti podávejte vlažné čaje, slazené glukopurem či medem. Pozor na miminka s horečkou, která bývají často vyčerpaná tak, že nemohou ani pít. Děti pijící z lahve a předškolní děti by měly dostávat především vodu s troškou citronu, šťávu z dušeného ovoce, zeleninové vývary, ovocné nebo bylinkové čaje a případně by měly jíst ovoce (např. melouny).
Jestliže je horečka spojena s opakovaným zvracením, je dobře podávat dítěti po lžičkách studený slabý čaj, eventuálně s malým přídavkem soli. Čaj z černého bezu a lipového květu má potivé účinky. Je-li vaše dítě ve věku, kdy už sní pár lžiček kompotovaných borůvek, rozhodně tohoto léku našich babiček využijte. Kompotované borůvky opravdu teplotu srazí.
Na rozdíl od pití netrváme na přijímání pevné stravy a nenutíme mu ani mléko (samozřejmě pokud nekojíme). Trávení je při teplotě narušeno a nucení do jídla povede spíše ke zvracení. Pokud dítěti teplota poklesne, volíme jídlo, které je dobře stravitelné a přitom dodá dosti rychle potřebné kalorie.
S malým dítětem zvláště kojeneckého a batolecího věku je nutné být po celou dobu horečky v jedné místnosti.
Nejúčinnější zábaly
Antipyretika můžete kombinovat s uvedenými metodami sprchováním a zábaly. U dětí od 4 let můžete třikrát denně opakovat 3-4minutové sprchování vlažnou vodou. U kojenců můžete použít ponožky a bavlněné rukavičky nebo kapesníky, které namočíte ve studené vodě, dobře vyždímáte a oblečete nebo zabalíte dítěti ručky a nožky. To celé lze opakovat maximálně třikrát za den.
Přednost zábalům dáváme i před aplikací léků proti horečce. Bez následků nemusí být například podání acylpyrinu, který může být příčinou těžkých alergických reakcí. Zábaly dítěti uleví a během několika aplikací mohou horečku skutečně podstatně snížit. Je ovšem třeba, aby jejich použití bylo prováděno správně.
Starší děti by si měly (pokud to zdravotní stav dovolí) před přiložením zábalu vyprázdnit močový měchýř.
Na rovnou plochu si připravíme suchou osušku nebo plenu podle velikosti dítěte a to tak, aby do ní mohlo být zabaleno od ramen až ke kyčlím. Na ni dáme tkaninu, kterou jsem namočili ve studené vodě a následně důkladně vyždímali.
Tím se její teplota upraví tak, že je pro dětské tělíčko snesitelná. Na tyto tkaniny se dítě rychle položí a zavine. Potom je uložíme pod lehkou přikrývku. Zábal aplikujeme 5-7 minut.
Za půl hodiny můžeme proceduru opakovat, v případě neúspěchu u malých dětí opakujeme ještě jednou. Pak musíme dítě nechat odpočinout.
Po úspěšném zábalu má dítě již dostatečně teplé ruce i nohy. V případě, že jsou studené, je potřeba třením nebo teplou koupelí vylepšit jejich prokrvení. Toho lze docílit tak, že natáhneme miminku ponožky navlhčené slabým roztokem octa a přes ně dáme ještě suché.
Při obzvlášť vysoké horečce pomůžou lýtkové zábaly. Zabalíme každé lýtko od kotníku až pod koleno do chladné a vyždímané látky a obalíme suchým ručníkem. Třikrát po deseti minutách opakujeme.
Zábaly na zápěstí s arnikou nebo citronem jsou optimálním řešením pro kojence, protože srážejí teplotu a posilují tělo. Látkovou plenu rozstřiháme na 4 pruhy. Nakapeme do 100 ml trošku citrónové šťávy nebo arnikové tinktury.
Do roztoku namočíme plenu a zabalíme s ní zápěstí a kotníky. Obalíme je ještě ručníkem a navlékneme ponožky. Každých 10 minut zábaly několikrát obnovujeme a pak dopřejeme dítěti klid. Zábaly slabin jsou jednoduché a pro miminka ideální.
Na deset minut mu položíme na slabiny navlhčený ručník.
Protože zábal je dětem nepříjemný, je někdy lépe přijímáno omývání či sprchování vlažnou vodou. Nepoužíváme nikdy vodu studenou. Má-li dítě teplotu nad 39 stupňů, již voda teplá 35 stupňů chladí. Pozvolna můžeme teplotu snižovat.
Neochlazujeme déle než 5-10 minut. Můžeme smočit i hlavu, neboť hlavou odvádíme čtvrtinu tepla. Dítě s horečkou může mít velmi divoké sny, může i halucinovat.
Proto nechte v místnosti tlumené světlo, aby se probouzelo do známého prostředí a ne do tmy.
Horečku bychom neměli léčit sami u větších dětí déle než tři dny bez konzultace s lékařem, u kojenců déle než jeden den.
Zvláště u kojenců a předškolních dětí se můžeme setkat s tzv. febrilními křečemi. Vysoká horečka vyvolává křeče, které postihují celé tělo, jsou spojeny s různě hlubokou poruchou vědomí. Trvají obvykle 5 až 10 minut, pak se vědomí rychle upravuje a po tomto stavu nepozorujeme žádné neurologické následky.
Křeče obvykle postihují kojence starší šesti měsíců až děti mladší šesti let. První setkání s křečemi způsobí velkou nervozitu a zmatek. Všemožnými prostředky se snažíme srazit teplotu, teprve když se dítě probere k plnému vědomí, můžeme mu podat malé množství chladné tekutiny. Rodiče, kteří již křeče u svého dítěte zažili, bývají vybaveni čípkem či tubou s Diazepamem.
Každé dítě snáší horečku jinak
Některé děti se vypořádají bez problémů s vysokou horečkou v jedné noci bez léků, jiné se schoulí už při teplotě 38 stupňů a jsou velmi vyčerpané. Mluvíme o horečkových typech.
Dítěti teče z nosu, bolí ho hlava a má teplotu mezi 37-38 stupni, nohy a ruce má studené. Takovému dítěti je dobré snižovat teplotu i přesto, že je nízká, aby se mu v noci dobře spalo a aby mohlo nabrat sílu.
U tohoto horečkového typu by měl být podporován imunitní systém.
Jiný horečkovitý typ dítěte působí unaveně a má skelné oči. Horečka mu začíná stoupat, ze začátku má dítě radost z máminy péče, trochu se potí a spí neklidně. Najednou však boj s nemocí zesílí.
Po první noci se zdá, že je vyhráno, ale odpoledne začne teplota zase stoupat. A tak je to několik dní. Teplota se jen těžko sráží.
Tento typ potřebuje hodně času k přemožení nemoci a potřebuje vždy léky na srážení horečky, aby nedošlo k nadměrnému vyčerpání organismu.
Jiné děti se drápou z postele a chtějí si hrát, i když mají 40°horečky. Opakem jsou děti, kterým horečka razantně stoupá, brzy se celé zpotí, často jsou rudé v obličeji, nic nechtějí jíst, většinu času prospí. Pro obě tyto varianty horečky platí: příští den budou tyto děti většinou skoro fit i bez léků.
Některé děti snášejí horečku dobře, chtějí si hrát, i když se jejich tělíčko třese zimnicí, ale teploty se drží několik dní vysoko a k tomu naneštěstí přibude rýma a někdy i její častá komplikace – zánět středního ucha. Takové děti jsou bledé a mají suchou kůži, musí hodně pít.
Teplota
Tělesná teplota se za normálních podmínek pohybuje mezi 36 – 37 °C. Během dne kolísá, nejnižší bývá kolem páté hodiny ranní a nejvyšší kolem sedmnácté odpoledne. Tělesná teplota je u člověka řízena termoregulačním centrem v mozku a je udržována spoluprací různých orgánů, především kůže.
Pokud je tělo vystaveno vyšší teplotě, kůže zčervená a začíná se potit. V chladu dochází k smrštění cév, kůže zbledne a je studená. Pokud je porušena rovnováha mezi tvorbou tepla a jeho vydáváním, vzniká horečka nebo podchlazení. Regulace tělesné teploty je u malých dětí obtížnější než u dospělých.
Pohybuje-li se teplota mezi 37 a 38 °C, mluvíme o zvýšené teplotě. Stoupne-li přes 38 °C, označujeme ji jako horečku. Dosahuje-li teplota více než 41°C, vzniká hyperpyrexie, což je poměrně výjimečný stav, těžko ovlivnitelný běžnými léky.
Horečka sama není onemocnění, je pouze příznakem nemoci. Do určité míry je horečka prospěšná, jelikož patří k přirozeným obranným mechanismům, jimiž organismus reaguje na nemoc. Při teplotě tělo zrychluje látkovou přeměnu, zvyšuje se prokrvení tkání, což umožňuje rychlejší přenášení obranných buněk k místu zánětu a omezení množení choroboplodných zárodků.
Horečka může vzniknout z více příčin. V dětství jsou to nejčastěji infekční onemocnění, ať již běžné nachlazení či chřipka, záněty dýchacích cest, angina nebo klasické dětské nemoci jako neštovice. Některé děti mají lehce zvýšenou teplotou i v době růstu zoubků. S teplotou je třeba počítat po každém očkování.
Horečka se může objevit i u zdravého dítěte. Stává se to především v letních měsících, kdy je dítě vystaveno vysokým okolním teplotám a nedostává současně dostatek tekutin nebo je příliš oblečeno. Novorozenci a malí kojenci ještě nemají dostatečně vyvinuté potní žlázy a snadno se přehřívají.
Teplota se nepatrně zvyšuje i po jídle, kdy tělo spotřebovává větší množství energie na trávení.
Kojenci mohou mít vysokou teplotu i při nepatrném onemocnění nebo mohou být naopak podchlazení při onemocnění závažném. Obecně platí, že čím je dítě mladší, tím teplota nastoupí rychleji a bývá vyšší.
Vzestup teploty signalizuje změna chování dítěte, pláč, únava, bolest hlavy, nechutenství, žízeň. Dítě má suchou horkou kůži, zejména na hlavičce a trupu, ruce a nohy má naopak chladné. Teplotu do 38,5 °C snáší děti většinou dobře.
Pokud horečka vystoupí nad 38,5 °C, začínají být děti výrazněji mrzuté, malátné, neklidně spí, hůře pijí. Při rychlém vzestupu teploty se mohou třást.
Vysoká teplota, zvláště trvá-li dlouho, nadměrně zatěžuje krevní oběh, srdce a dýchání, což se projevuje namodralým zabarvením kůže, zrychleným dechem a pulsem.
Při nerozpoznané vysoké teplotě, podávání malých dávek léků na snížení teploty, špatně provedeném zábalu, nedostatku tekutin nebo dědičné dispozici se mohou při horečce objevit poruchy vědomí provázené křečemi.
Měření teploty
Zda je dítě teplejší než obvykle, zjistíte přiložením své dlaně nebo tváře na čelo dítěte. Pokud budete pociťovat teplo, má vyšší teplotu než vy. Tato zkouška je pouze orientační.
Nikdy nespoléhejte na to, že nemá teplotu, protože má studené ruce. Děti při vysokých teplotách mají končetiny naopak studené. Pokud se domníváte, že dítě může mít zvýšenou teplotu, přeměřte ho teploměrem.
V současné době je na trhu nepřeberné množství různých druhů teploměrů.
Hlásíte-li lékaři tělesnou teplotu vašeho dítěte, pak nezapomeňte dodat, jakým způsobem jste ji naměřili a v kolik hodin.
Skleněné teploměry
Dříve pediatři doporučovali používat v kojeneckém věku skleněnou rychloběžku obsahující rtuť nebo obarvený alkohol. Ta se však již dnes neprodává. Při měření se sledoval sloupec tekutiny. Když přestal stoupat, odečítala se teplota ihned, protože po vyjmutí teploměru z konečníku opět klesala. Nevýhodou skleněných teploměrů je to, že se mohou rozbít a střepy poranit dítě.
Digitální teploměry
Dnes jsou nejrozšířenější digitální teploměry na baterii. Konec měření signalizují světelným nebo zvukovým znamením. Obvykle uchovávají hodnoty několika posledních měření.
Jejich výhodou je krátká doba měření, dobrá čitelnost displeje, snadná údržba (většinou jsou omyvatelné). Vždy po několika letech, při častém používání již po několika měsících, je nutné koupit novou baterii nebo hned celý teploměr.
Digitální teploměry slouží k měření teploty v podpaží a zadečku.
Měření teploty v zadečku
V kojeneckém věku se doporučuje měřit teplotu v zadečku, tzv. rektální teplotu. Mnoho dětí se tomu brání. Některé maminky se pak obávají, aby neporanily děťátku střevo. Při šetrném měření, použijete-li teploměr s ohebným koncem, se však není čeho obávat.
Dítě položte na záda a jednou rukou mu zvedněte nožky. Druhou rukou uchopte teploměr tak, jako byste prsty svírali tužku, a zaveďte ho do zadečku asi 1 až 2 centimetry hluboko. Během měření držte teploměr pevně v ruce.
Nataženým malíkem nebo hranou ruky se můžete opírat o zadeček dítěte, abyste předešli poranění dítěte při jeho náhlém pohybu. Použitý teploměr šetrně očistěte vlažnou vodou a mýdlem. Normální hodnota rektální teploty se pohybuje v rozmezí 36,8 až 37,5 stupně.
Od věku 4 týdnů se vždy odečítá 0,5 stupně. Naměříte-li např. 38,5 stupně, má dítě ve skutečnosti teplotu 38 stupňů.
Měření teploty v podpaží
Nejpoužívanější metodou určování teploty větších dětí je měření v podpažní jamce. Po celou dobu měření musí mít dítě paži pevně přitisknutou k tělu, aby teploměr nevypadl. Malé dítě si při měření teploty raději posaďte na klín a paži mu přidržte rukou. Konec měření signalizuje u digitálního teploměru zapípání.
Přesto doporučujeme v měření pokračovat ještě asi dvě až tři minuty, protože hodnota může ještě pomalu narůstat. Déle než pět minut teplotu neměřte, získali byste falešný výsledek. Teplota naměřená v podpaží se u zdravého dítěte obvykle pohybuje mezi 36,2 až 36,8 °C. Měření teploty v podpaží je v kojeneckém věku nepřesné.
Dítě nevydrží být delší dobu v klidu a správně držet teploměr.
Měření teploty v ústech
V cizích zemích je měření teploty v ústech běžně rozšířeno, u nás se tento způsob měření příliš neujal. U malých dětí se k měření teploty v dutině ústní může použít digitální teploměr v podobě dudlíku. Předpokladem ovšem je, že je dítě navyklé na dudlík a teploměr si po dobu měření ponechá v ústech. Tato metoda by se neměla používat bezprostředně po jídle.
Měření teploty v uchu
Koncem 90. let se objevily digitální teploměry měřící teplotu v uchu. Měří infračervené teplo vyzařované ušním bubínkem a okolními tkáněmi, tedy vnitřní tělesnou teplotu. Aby měření bylo správné, nesmí být v uchu žádné překážky. Tvar teploměru zabraňuje příliš hlubokému zasunutí do zvukovodu a poranění bubínku.
Je důležité držet se přesně návodu k použití. Při měření kojence je obvykle potřeba spolupráce dvou osob. Jeden pevně drží hlavičku dítěte a druhý jednou rukou napřimuje zvukovod jemným tahem za ušní boltec směrem dozadu a druhou rukou zavádí teploměr a zapíná ho.
U dětí starších jednoho roku se při zavádění teploměru napřimuje zvukovod tahem za boltec směrem dozadu a nahoru. Konec měření oznamuje zvukový signál. Při měření touto metodou se u dětí starších tří měsíců považuje za normální teplotu hodnota mezi 35,8 a 38 °C.
Vzhledem, k tomu, že u dětí do tří měsíců by se mělo měření provádět třikrát po sobě, doporučujeme v tomto věku zvolit jinou metodu.
Kontaktní teploměry s tekutými krystaly
K základní orientaci o teplotě slouží kontaktní teploměry s tekutými krystaly. Jsou to pásky, které se přikládají tepločivou vrstvou na čelo dítěte. Svítící políčko s nejvyšší hodnotou ukazuje, jakou má dítě teplotu. Jejich výhodou je jednoduché a bezpečné použití např. na cestách.
Bezkontaktní infračervené teploměry
Nejnovější metodou měření teploty je použití bezkontaktního infračerveného teploměru, který zaručuje nejpohodlnější a nejpřesnější měření. Stačí ho namířit na spánkovou oblast ze vzdálenosti asi 5 cm, stisknout tlačítko a naměřená hodnota se ihned zobrazí na displeji.
Bylo dokázáno, že tato metoda měření teploty je mnohem přesnější než měření teploty v uchu a je lépe snášena než rektální měření. Další výhodou je, že nemusíte spící dítě na měření teploty budit.
Navíc lze některé typy po přepnutí na další funkci použít i ke kontrole teploty kojenecké lahve, vody ve vaničce či pokojové teploty.
Snižování teploty
Léky
Paracetamol (např. Paralen 100 mg a Panadol baby čípky, Paralen tablety pro děti, Paralen sirup, Panadol baby sirup) Podává se v intervalech po 6 hodinách v dávkách: kojenci do 5 kg hmotnosti ½ Paralenového čípku, do 10 kg 1 Paralenový čípek, ev.
1 tableta Paralenu pro děti či 2,5 ml sirupu Paralen, nad 12 kg 1 Panadol baby čípek, ev. 1 tableta Paralenu pro děti, ev. 5 ml Paralenu v sirupu.
U batolat a větších dětí se dávkování řídí hmotností dítěte, zpravidla 10 mg paracetamolu na 1 kg váhy dítěte a dávku.
Kolik čípků, tablet nebo lžiček sirupu máte vašemu dítěti podat, vám poradí lékař, lékárník nebo se dočtete na krabičce a příbalovém letáku léku. Doporučenou dávku léku nikdy sami nezvyšujte, účinnost léčby nevylepšíte, naopak můžete dítěti uškodit. Také podání nižší dávky nemá význam, dítěti nepomůže, jen mu zatíží trávicí ústrojí.
Ibuprofen (např. Brufen, Nurofen, Ibuprofen, Ibalgin, Ibuberl sirup, Nurofen čípky). Podává se dětem od 6 měsíců věku, Nurofen je určen kojencům již od 3 měsíců. Kojencům se obvykle dává 2,5 ml sirupu po 8 hodinách. Dávkování větším dětem se upravuje podle jejich hmotnosti, zpravidla 10 mg ibuprofenu na 1 kg váhy dítěte a dávku.
Oba přípravky lze při snižování horečky kombinovat. Např. pokud zjistíte za 4 hodiny po podání Paralenu opět teplotu přes 38 stupňů, můžete dát Ibuprofen.
Musíte ovšem dodržovat časové intervaly mezi stejným druhem léku (mezi dvěma Paraleny 6 hodin, mezi dvěma Ibuprofeny 8 hodin).
Časový odstup mezi podáním Paralenu a Ibuprofenu by měl být alespoň 3 hodiny, nikdy nepodávejte oba léky současně.
Léky s obsahem kyseliny acetylsalicylové (Acylpyrin, Anopyrin, Aspirin) se dětem při horečce nesmí dávat! Při jejich podání při virózách hrozí selhání dětského organismu s postižením jater a ledvin.
Fyzikální snižování teploty
Zábal
Je starou spolehlivou metodou na srážení horečky. Zábal byste měli dát dítěti vždy, když teplota přesáhne 39 stupňů nebo když opět stoupá a vy ještě nemůžete podat další dávku léku na snížení teploty.
Postup: Na postel nebo přebalovací pult položte igelitovou podložku, na ni ještě můžete dát suchou osušku. Osušku, větší ručník nebo prostěradlo namočte do vlažné (ne ledové!) vody, lehce vyždímejte a rozložte na připravené podložce.
Zcela svlečené dítě položte, zvedněte mu ručky a do mokré látky nejprve zabalte trup a nohy, následně připažte a obtočte celé tělo i s ručkama tak, aby ze zábalu koukala jen hlava. Dítě již ničím nepřikrývejte! V zábalu ponechte dítě 15 minut, pak jej vybalte, osušte a po chvíli přeměřte.
Neklesne-li teplota, můžete zábal v průběhu jedné hodiny ještě dvakrát zopakovat.
Pokud má dítě chladnější ruce a nohy, balte jen trup a končetiny nechte ze zábalu venku. Jestliže se objeví „husí“ nebo mramorovaná kůže nebo má dítě zimnici, zábal nedávejte. Při kožních infekcích také není provádění zábalu vhodné.
Vlažná koupel
Je obdobou zábalů, vhodnější především pro větší děti.
Postup: do vany napusťte o 2 stupně chladnější vodu než má dítě teplotu (studenější voda by byla nepříjemná). Postupně můžete připouštět chladnou vodu, tak aby měla teplotu kolem 30 stupňů. Dítě do ní ponořte na 10 až 15 minut. Pokud napustíte menší množství vody, dítě do ní posaďte a omývejte mu trup a končetiny houbou tak, aby bylo stále pokryté tenkou vrstvičkou vody.
Další postup je obdobný jako při zábalu.
Studená sprcha
Sprchování vlažnou vodou je obdobou předchozích metod. Školákovi bude pravděpodobně příjemnější strávit ¼ hodiny pod chladnou sprchou než ležet v zábalu. Teplotu vody si může stejně jako při koupeli samo regulovat podle toho, jak studená voda je mu ještě příjemná.
Přikládání ledu
Pokud horečka neklesá, můžete se pokusit snížit ji přikládáním ledu nebo vychlazených gelových polštářků do třísel. O tomto postupu, který se často používá v nemocnicích, se však raději poraďte s lékařem.
Jak pečovat o dítě s horečkou
Dítě s horečkou musíte nepřetržitě sledovat, a to i v noci. Zpočátku měřte teplotu každou hodinu. Klesne-li, měřte ji po celou dobu nemoci nejméně 3x denně, vždy ráno, v poledne a večer. Vzestup a pokles teploty vás informuje o průběhu a ústupu nemoci. Dítěti s vysokou teplotou hrozí dehydratace neboli odvodnění.
Podávejte tedy dostatek tekutin, pro kojence je nejvhodnější chladný dětský čaj či kojenecká voda. Většímu dítěti můžete čaj střídat s minerální vodou a ovocnými šťávami. Jídla podávejte lehká, spíše menší porce a častěji, nechte je vybrat, na co má chuť. Nikdy dítě nenuťte do jídla ani je na jídlo nebuďte. Dokud teplota neklesne, snažte se udržet dítě v klidu.
Dítě s teplotou oblékejte do lehkého bavlněného oblečení. Pokud má vysokou horečku, můžete kojence ponechat pouze v plence, body nebo košilce a ponožkách. Větší dítě oblékněte do bavlněného pyžama. Dítě přikrývejte jen tenkou dečkou. V místnosti, kde leží, by se teplota měla pohybovat kolem 20 stupňů, pouze tehdy, když provádíte zábal, byste měli přitopit.
Pravidelně větrejte, ale vyvarujte se průvanu.
Dbejte na dodržování hygieny. Pokud neurčí lékař jinak, mají se děti s horečkou denně mýt. V místnosti, kde se provádí hygiena, by mělo být dostatečně teplo. Dítě rychle omyjte žínkou, popřípadě velmi rychle opláchněte. Větší dítě můžete krátce osprchovat. Pak je osušte a oblékněte do čistého prádla.
Kdy vyhledat lékaře
Má-li dítě teplotu první den, nezvrací, dobře pije a jeho zdravotní stav se nezhoršuje, můžete vyčkat. Pokud však horečka neklesne ani 3. den, i když dítě jinak vypadá dobře, raději ho nechte vyšetřit. Každé dítě s teplotou mladší 3 měsíců musí vidět lékař.
Má-li dítě teplotu přes 39°C a nemůžete ji srazit běžným postupem, začne-li zvracet, odmítá-li pít a je odvodněné, objeví-li se vyrážka nebo má ztuhlou šíji (nejde mu předklonit hlava), je-li hodně mrzuté nebo naopak nápadně klidné až apatické, má-li bolesti, popřípadě se vám „nelíbí“, raději kontaktujte lékaře ihned.
Pokud naměříte teplotu, nejprve se ji pokuste snížit, teprve pak se vydejte k lékaři! Pokud se vám podaří chytit moč, vezměte ji s sebou.
Vždy lékaře informujte v kolik hodin a jakou metodou jste teplotu zjistili.
Febrilní křeče
Častou komplikací horečky v kojeneckém a batolecím věku jsou febrilní křeče, prodělají je asi 4% dětí. Křečemi reaguje dosud nezralý mozek na náhlé změny teploty. Nejčastěji dochází k vzniku křečí při prudkém vzestupu teploty na počátku infekční nemoci.
Příznaky
Dítě náhle ztrácí vědomí. Jeho tělíčko ochabne, oči se stáčí vzhůru, jindy se naopak propne jako luk a následuje chvění až záškuby končetin nebo celého těla. Záchvat trvá několik desítek sekund až minuty. Po odeznění dítě obvykle usíná.
Co by měli udělat rodiče
Snažte se zachovat klid. Zjistíte-li, že dítě dostalo křeče, pokuste se ho uložit tak, aby nemohlo vdechnout zvratky a nezranilo se, např. pádem z přebalovacího stolu nebo o postýlku. Pokud nedýchá, zkontrolujte, zda mu nezapadl jazyk a zahajte umělé dýchání. Otevřete okno, aby mělo dostatek vzduchu. Co nejrychleji zavolejte lékaře.
Co udělá lékař
Pokud se lékař dostaví ještě v době trvání křečí nebo bezvědomí, podá Diazepam, obvykle ve formě roztoku, který se aplikuje do konečníku a provede další opatření první pomoci. Pravděpodobně doporučí přijetí dítěte do nemocnice.
Zde se provedou vyšetření, která objasní, zda se skutečně jednalo o febrilní křeče nebo o křeče z jiné příčiny (např.
při zánětu mozku nebo mozkových blan, při dehydrataci, při náhlém nedostatku kyslíku po vdechnutí potravy či zvratků, při nedostatku nebo nadbytku cukru v krvi, při otravách nebo úrazech).
Jedná-li se o opakovaný záchvat, nebo pokud křeče trvaly déle než 10 minut, je třeba vyloučit epilepsii (padoucnici). Provádí se to EEG vyšetřením (elektroencefalogram), během kterého se pomocí čidel přiložených na hlavičku dítěte snímá mozková činnost.
Preventivní opatření
Dříve se při teplotě přes 38 stupňů podával všem dětem do šesti let věku Diazepam.
Dnes se Diazepam podává preventivně pouze u dětí, které prodělaly febrilní křeče, popřípadě dětem z rodin, kde se febrilní křeče vyskytly.
Pokud má vaše dítě sklon k febrilním křečím, kontrolujte pečlivě při každém začátku nemoci teplotu. V případě jejího vzestupu nad 37,5 stupně podejte odpovídající dávku Diazepamu.