Soudy vyměřují za chyby lékařů milionové odškodné

Pražský vrchní soud pravomocně osvobodil neurologa Martina Tomáška, který byl původně odsouzen k půlročnímu podmíněnému trestu za sexuální nátlak vůči pacientkám. Odvolací senát poslal případ k disciplinárnímu řízení České lékařské komoře.

Tomášek svým epileptickým pacientkám dělal gynekologická vyšetření, k čemuž podle obžaloby neměl důvod ani příslušné oprávnění. Své počínání obhajoval tak, že prováděl vědecký výzkum.

Čtyři pacientky trpí podle znalců posttraumatickou stresovou poruchou, žádaly milionové odškodné.

„Obžalovaný je lékařem, který má vysoké odborné kvality. Nebylo prokázáno, že by se jednání dopouštěl z hlediska vlastního sebeukájení. Nic tomu ani nenasvědčovalo,“ uvedl předseda odvolacího senátu Vladimír Stibořík.

K tématu

Soudy vyměřují za chyby lékařů milionové odškodné

Připustil, že soud shledal v lékařově postupu nedostatky, podle něj ale jejich společenská škodlivost nebyla natolik závažná, aby šlo o trestný čin. To, zda Tomášek závažně porušil lékařské povinnosti, musí vyhodnotit lékařská komora, dodal Stibořík s tím, že jeho senát si to netroufá posoudit.

Zrušený rozsudek přiznával jedné z pacientek 100 000 korun, další 90 000 a zbylým dvěma po 60 000 korunách za takzvané ztížení společenského uplatnění. Dalších zhruba 25 000 korun mělo každé ženě náležet jako bolestné. Zmocněnec jedné z nich v úterý upozornil, že jeho klientka skončila v invalidním důchodu.

Státní zástupkyně chtěla pro Tomáška přísnější podmíněný trest a zejména zákaz činnosti na tři roky. „Naprosto se zpronevěřil povinnostem lékaře, postupoval v rozporu s etickými a právními normami,“ uvedla.

Pražský městský soud při ukládání trestu podle ní vůbec nezohlednil, že muž způsobil čtyřem ženám těžkou újmu na zdraví. „Zneužil důvěry pacientek a hrozí nebezpečí, že bude v jednání pokračovat i nadále,“ podotkla.

Upozornila také, že motivaci k činu nepokládá trestní zákoník za polehčující okolnost.

Podobným způsobem vyšetřil desítky žen

„Nebyl prokázán žádný sexuální motiv mého jednání,“ zdůraznil v závěrečné řeči lékař. „Mám holistický přístup. Ne ve smyslu nějakého šarlatánství, ale ve smyslu celkového vnímání pacienta,“ vysvětloval.

Doplnil, že už byl velmi potrestán narušením profesní pověsti. „Nemůžu zúročit svých 27 let praxe. Ztratil jsem možnost práce jako superspecializovaný odborník, který se stará o nejtěžší pacienty s epilepsií.

V České republice by se takoví odborníci dali spočítat na prstech jedné ruky,“ řekl.

Napadené postupy Tomášek prováděl v rozmezí října 2013 a července 2015, a to v motolském centru pro epilepsii. Tři pacientky vyšetřil v lékařském pokoji pohmatem v pochvě. Dvěma řekl, že tak zjišťuje, jestli nemají cysty.

Třetí sdělil, že zkoumá, zda nemá srůsty po laparoskopickém odstranění vejcovodu. Čtvrtou z žen dráždil vibrátorem, což zdůvodnil výzkumem ohledně toho, jaký vliv má sexuální vzrušení epileptických pacientů na EEG.

 Lékař u soudu už dříve uvedl, že podobným způsobem vyšetřil několik desítek žen, protože jim chtěl pomoci. Podle něj s tím všechny souhlasily.

U vyšetření nebyla podle obžaloby zdravotní sestra a lékař ho nezanesl do zdravotnické dokumentace. Státní zástupkyně upozornila také na to, že nepoužil chirurgické rukavice.

Justice muže nejprve potrestala za poškození cizích práv, a to desetiměsíčním podmíněným trestem. Nesouhlasil s tím ale nejvyšší státní zástupce, který se dovolal a dosáhl nového projednání případu. Soudy poté případ projednávaly jako možné znásilnění.

Soudy vyměřují za chyby lékařů milionové odškodné Soudy vyměřují za chyby lékařů milionové odškodné

Sdílejte článek

Za pochybení lékařů platí nemocnice i několikamilionové částky

Praha 18. června (ČTK) – Výběr případů, kdy nemocnice musely za chyby lékařů vyplatit vysoké odškodnění poškozeným nebo jejich pozůstalým (řazeno podle výše); pardubická nemocnice dnes nabídla rodině chlapce, který je po operaci mandlí a pozdějších komplikacích v kómatu, šest milionů korun jako zálohu na odškodnění:

– 30 milionů korun (strany se dohodly na snížení na 20 milionů) – Obvodní soud pro Prahu 10 v červnu 2014 přiznal odškodné rodině postiženého chlapce. Zaplatit ho měla pražská Vinohradská nemocnice, kde se chlapec narodil v roce 2009 ochrnutý.

Porod byl sice plánovaný, skončil ale ochrnutím a slepotou a hluchotou dítěte, které vyžadovalo celodenní péči. Nemocnice se proti rozsudku odvolala, obě strany nakonec v létě 2014 v mimosoudní dohodě dospěly k částce o deset milionů nižší.

Chlapec zemřel v říjnu 2014.

– 18 milionů korun – Odvolací Krajský soud v Plzni v dubnu 2008 přiznal odškodnění ochrnuté matce dvou dětí z Horního Slavkova na Sokolovsku. V sokolovské nemocnici jí v roce 2003 lékaři při angiografii vstříkli kontrastní látku, na kterou byla zřejmě alergická. Upadla do komatu a je ochrnutá. Částku za nemocnici zaplatil kraj.

Soudy vyměřují za chyby lékařů milionové odškodné

– 16,5 milionu korun – Prostějovská nemocnice zaplatila v roce 2007 odškodné manželům z Prostějovska za pozdní resuscitaci jejich syna. V případu, který se táhl více než pět let, nakonec Krajský soud v Brně potvrdil, že lékaři chybovali. Jako novorozenému se chlapci na čas zastavilo srdce a přestal dýchat. Utrpěl nevratné poškození mozku.

– 15 milionů korun – Liberecký kraj podle Mladé fronty Dnes z července 2010 měl zaplatit za libereckou nemocnici odškodné manželům, jejichž syn utrpěl v roce 2000 při porodu rozsáhlé a nezvratné poškození mozku. Před soudem skončila také lékařka, která porod vedla. V době vyšetřování ale z nemocnice zmizela dokumentace o porodu, soud jí tak vinu neprokázal.

– 13,5 milionu korun – Za nepovedený porod v roce 2001 vysoudila rodina ze Žirovnice odškodné na pelhřimovské nemocnici. Chlapec se kvůli nedostatečné péči narodil těžce postižený. Do konce života bude ochrnutý na pravou část těla a slepý. Pochybení lékaře soud neprokázal.

– Téměř 12 milionů korun – V únoru 2009 odvolací senát Městského soudu v Praze rozhodl, že Nemocnice na Bulovce musí odškodnit rodiče chlapce, který jako tříletý podstoupil v roce 2000 běžnou břišní operaci. Kvůli údajnému pochybení lékařů při odpojování od dýchacího přístroje utrpěl ale poškození mozku. Oba lékaře soud zprostil obvinění.

– 10,5 milionu korun – Brněnský městský soud v červnu 2016 rozhodl, že tamní fakultní nemocnice musí zaplatit 10,5 milionu korun jako odškodnění rodičům, jejichž syn skončil po operaci mandlí s poškozeným mozkem. Případ se stal v roce 2010, kdy tehdy tříletý chlapec podstoupil operaci. Rodiče i nemocnice podali odvolání. V červnu 2017 se obě strany dohodly na mimosoudním vyrovnání, podrobnosti nebyly oznámeny.

– devět milionů korun – Odvolací soud v Pardubicích v březnu 2019 rozhodl, že za ochrnutí pacienta po běžném zákroku zaplatí krajská firma Nemocnice Pardubického kraje zhruba devět milionů korun. Výtvarník a bývalý starosta Ústí nad Orlicí Richard Pešek po operaci ucha v Orlickoústecké nemocnici v říjnu 2011 upadl do kómatu, ochrnul, měl problémy s řečí a je odkázán na invalidní vozík.

– šest milionů korun – Jako zálohu na odškodnění nabídla pardubická nemocnice rodině chlapce, který je po operaci mandlí v roce 2017 a pozdějších komplikacích v kómatu, šest milionů korun. Kromě toho by rodina měla neomezené čerpání nákladů na péči. Celkovou výši odškodnění nemocnice už v březnu vyčíslila na 15,5 milionu korun. Rodina se soudní žalobou domáhá 22 milionů korun.

Obrana před chybou lékaře. Žalob za nedbalost přibývá | Zdraví

Nesprávné podání léků, zanechání operačního nástroje v těle pacienta, špatně určená diagnóza nebo třeba chybný léčebný postup. I takto chybují nejen čeští zdravotníci. Jejich pochybení může stát pacienta zdraví, nebo dokonce život.

Od návštěvy lékaře nebo pobytu v nemocnici očekáváme, že se budeme cítit lépe. Jenže to nemusí vždy platit. Ani moderní medicína nedokáže garantovat, že se vše vydaří na sto procent a pacient bude vždy spokojen. Ve zdravotnických zařízeních totiž pracují lidé a ti dělají chyby.

Podle odhadů právníků je jen v Česku každý rok z nedbalosti poškozeno 10 tisíc pacientů. Ti se ale postupně učí bránit a podávají stížnosti nebo se pouštějí do soudních sporů. Výsledkem může být odškodnění i ve výši několika milionů korun. Není však automatické, vždy záleží na konkrétní situaci.

„Rapidně přibývá žalob na nemocnice o náhradu škody, zejména nemajetkové újmy, také se zvyšuje pojistné plnění nemocnic.

Český pacient stále dává přednost trestnímu oznámení před žalobou, přibývá ale obojího,“ prohlásil Jan Mach, právník České lékařské komory, na loňské konferenci Aktuální právní otázky českého zdravotnictví.

Shrnul tak proměnu chování českých pacientů. Jsou sebevědomější a nestačí jim smířit se s faktem, že se prostě stala chyba. Chtějí nápravu své situace.

  • V roce 2016 rozhodl soud, že Fakultní nemocnice Brno musí vyplatit 10,5 milionu korun jako odškodnění rodičům, u jejichž syna došlo k vážnému poškození mozku po operaci mandlí. Soud uznal, že lékaři zareagovali na pooperační komplikace pozdě a poskytnutá péče nebyla dostatečná.
  • V roce 2014 soud rozhodl, že Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze musí vyplatit 30 milionů korun rodině chlapce, který při plánovaném porodu v roce 2009 oslepl, ohluchl a ochrnul. Obě strany se dohodly na snížení částky na 20 milionů korun. Chlapec před třemi lety zemřel.
  • Téměř 12 milionů korun musela na základě soudního rozhodnutí vyplatit Nemocnice Na Bulovce v Praze v roce 2009 rodičům chlapce, který podstoupil běžnou břišní operaci. Při odpojování od dýchacího přístroje u něj došlo k vážnému poškození mozku.
  • V roce 2008 Krajský soud v Plzni rozhodl, že sokolovská nemocnice musí zaplatit 18 milionů korun ochrnuté matce dvou dětí. V nemocnici podstoupila angiografii (vyšetření cév), při které jí byla vstříknuta kontrastní látka, na niž byla zřejmě alergická. Po zákroku žena upadla do kómatu a ochrnula. Částku za nemocnici zaplatil kraj.
  • Prostějovská nemocnice zaplatila v roce 2007 odškodné ve výši 16,5 milionu korun rodičům dítěte, u něhož byla pozdě provedena resuscitace. Jako novorozenci se mu na čas zastavilo srdce a přestal dýchat. Utrpěl nevratné poškození mozku.
Budete mít zájem:  Udělejte si výlet na filmová místa!

K nim patří i manželé, kteří žalují Masarykovu nemocnici Privamed v Rakovníku celkem o 25milionů korun jako odškodnění za to, že se v roce 2014 po provedeném císařském řezu narodil mrtvý chlapec. Jsou přesvědčeni o tom, že se jednalo o chybu lékařů.

Matka dítěte byla přitom vzhledem k věku a několika neúspěšných pokusech o umělé oplodnění považována za rizikovou rodičku. Během porodu pak u ní došlo k závažným komplikacím v podobě předčasného odloučení placenty a k vnitřnímu krvácení.

Otec dítěte podal na nemocnici trestní oznámení, na základě kterého však nakonec nikdo stíhán nebyl. I proto se rodiče rozhodli obrátit na soud.

Pomoci by poškozeným pacientům a jejich blízkým měl nový občanský zákoník, který vstoupil v platnost v roce 2014.

Stále ale vzhledem ke zdlouhavosti soudních řízení dobíhají soudní spory z minulosti, které se řídí starým zákoníkem. A to má vliv i na výši případného odškodnění. Už několik let se ale díky rozhodnutí České advokátní komory mohou poškození dohodnout se svým právníkem na tom, že jako odměnu získá podíl ze získaného odškodnění, což funguje jako motivace získat co možná nejvyšší částku.

Za chyby se platí

Před nástupem do nemocnice nebo vstupem do ordinace pacienti obvykle moc nepřemýšlí nad tím, co špatného by se jim mohlo stát. Podstoupit jakoukoliv léčbu ale znamená nést rizika a k nim patří i jistá pravděpodobnost, že lékař, sestra nebo jiný zdravotník udělá nějakou chybu a ta může mít vážné následky. Vzniklé komplikace mohou ohrozit pacientovo zdraví, nebo dokonce život.

Spíš než o „zlý úmysl“ se často jedná o důsledek obrovského stresu, přetížení či toho, že byl pacient přijat třeba během víkendu, kdy slouží méně personálu. Příčinou pochybení může být i špatná organizace práce na daném pracovišti či porušení vnitřních pravidel. Nebo to, že o pacienta pečuje nedostatečně zkušený personál.

K chybám přitom dochází ve všech zdravotnických zařízeních všude na světě, a to i na klinikách s nejlepší pověstí. Podle zahraničních statistik je například v Británii poškozeno z nedbalosti 42 tisíc pacientů ročně a v Německu dochází ke 38 tisícům takových případů.

Odhady právníků ohledně nedbalostních pochybení zdravotníků v Česku se pak pohybují okolo 10 tisíc případů.

Samozřejmě že ne všechny tyto případy končí před soudem. Ne vždy je pacient ochoten jít do sporu se zdravotnickým zařízením, případně svou stížnost stáhne, když vidí, že se nedaří nalézt řešení. Jindy se podaří dohodnout na mimosoudním vyrovnání.

Značnou pozornost média věnují případům, kdy soud rozhodne o vyplacení vysoké částky jako odškodnění pro pacienta nebo jeho rodinu. Například v roce 2014 zněl rozsudek tak, že Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze musí vyplatit 30 milionů korun rodině chlapce, který při porodu oslepl, ohluchl a ochrnul. Obě strany se dohodly na snížení částky na 20 milionů korun.

Pochybení se může dopustit nejen lékař. V USA roste počet případů, kdy se lidé domáhají náhrady kvůli chybám nebo zanedbání povinností zdravotních sester. Roste tam také výše odškodného. Podle zprávy organizace Nurses Service Organization, která prozkoumala tyto nároky od 1. ledna 2010 do 31.

prosince 2014, bylo během pěti let ve Spojených státech vyplaceno přes 90 milionů dolarů, tedy téměř 2,3 miliardy korun, na základě žádostí o náhradu kvůli pochybení registrovaných, odborných i praktických sester.

Drtivá většina žádostí se týkala sester, které měly více než 16 let praxe, ale nejvyšší odškodnění bylo vypláceno kvůli těm, jež měly kratší než pětiletou praxi.

Perfektní výsledek nelze zaručit

Ne vždy je viníkem zhoršení stavu pacienta zdravotnický personál. Ani moderní medicína není schopna zajistit, že výsledek léčby či zákroku bude vždy perfektní. Týká se to zejména oblasti porodnictví, kde jsou soudní spory u nás i v zahraničí poměrně časté.

„Pokud má někdo infarkt a na jeho následky zemře, je to částečně očekávaný průběh, ale pokud během porodu zemře novorozenec nebo rodička, je to vždy neočekávaná tragédie a okamžitě se hledá viník.

Avšak ani na renomovaných klinikách není možné očekávat, že vždy všechno dobře dopadne,“ vysvětluje docent Jozef Záhumenský, soudní znalec v oboru gynekologie a porodnictví a přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice v Trnavě.

„Existují stavy a komplikace během těhotenství, které jsou nepředvídatelné a navzdory správnému postupu a řešení ze strany zdravotníků zanechávají následky na zdraví novorozence, případně matky.

Právě tyto stavy jsou častou příčinou kriminalizace zdravotníků a soudních sporů,“ dodává.

Podle informací České gynekologickoporodnické společnosti se právě porodnictví týká největší množství žalob na zdravotníky v Česku, což z něj pro lékaře činí značně rizikový obor. Kvůli tomu řada gynekologů porodnictví opouští úplně a věnuje se raději ambulantní praxi.

Soudy vyměřují za chyby lékařů milionové odškodné

Pardubická nemocnice odškodní rodiče chlapce v kómatu. Chce se dohodnout mimosoudně

Kde se nacházíte: iROZHLAS.cz / Zprávy z domova | Související témata: pardubická nemocnice odškodnění Pardubice Infiltrace Nemocnice Pardubického kraje zdravotnictví

„Minulý rok v létě poslali svůj protinávrh, který jsme nakonec akceptovali. Dodnes ale nemáme na finální nabídku reakci,“ řekla ČTK mluvčí Nemocnice Pardubického kraje Kateřina Semrádová. 

Podle Semrádové se konečná suma pohybuje v intervalu mezi částkami, s nimiž šly původně obě strany do jednání. Zveřejnit ji podle dohody stran nelze. Projednávání soudní žaloby pro odčinění vytrpěné bolesti a ztížení společenského uplatnění, kterou rodina na nemocnici podala, bylo zatím přerušeno.

Ublížení na zdraví

V květnu 2017 tehdy osmiletý chlapec podstoupil operaci mandlí. Čtyři dny po zákroku začal masivně krvácet. Následkem toho má poškozený mozek a skončil v bdělém kómatu.Policie kvůli případu obvinila lékařku a dvě zdravotní sestry z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti. Obvinění čelí také Pardubická nemocnice.

Pardubická nemocnice nabídla zálohu šest milionů rodině chlapce, který zkolaboval po operaci mandlí

Číst článek

Zálohu na odškodnění nabídla Pardubická nemocnice rodině den poté, co odvolací soud rozhodl, že musí vydat zdravotnickou dokumentaci chlapce, který po operaci mandlí skončil v kómatu. Rodina žádala o kopii záznamu více než dva roky. Nemocnice tvrdila, že to není technicky možné.

„Jde nám o to, abychom se s rodinou dohodli mimosoudně a došli ke smírnému mimosoudnímu řešení,“ uvedla mluvčí nemocnice loni v červnu. 

Po zveřejnění případu v médiích rezignoval náměstek léčebné péče Pardubické nemocnice Roman Michálek, který daný den sloužil jako lékař ORL. Jeho postavení mimo službu doporučil nemocnici hejtman Martin Netolický (ČSSD).

Další články

Nejčtenější

Koronavirus, Petr Kellner, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Olympijské hry 2020 Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová

Doporučujeme

Zbrojař Smrž trvá na odškodnění. Dostihl ho však nový soudní poplatek, přijde o milion a půl

„Mohu potvrdit, že si žalobce podal odvolání a případem se tak nyní bude zabývat Městský soud v Praze,“ sdělila České televizi mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2 Hana Wágnerová.

Budete mít zájem:  Recept pro vaření chobotnice: Kilo za hodinu

Případu se ovšem týká loňská novela zákona o soudních poplatcích, která zpoplatnila podávání náhradových žalob vůči státu. V případě odvolání se poplatek vypočítává z výše žalované částky. Konkrétně u Michala Smrže to znamená, že za podání odvolání musí do 15 dnů zaplatit soudní poplatek 1 401 043 korun.

Smrž v žalobě rozdělil požadované odškodné do pěti bodů. Nejvíc peněz, 22,6 milionu korun, chce vysoudit za podíl ze zisku ve společnostech, kde nemohl při trestním stíhání působit. Další finance pak požaduje za to, že nemohl působit v představenstvu některých firem, za právní služby, škody vzniklé zablokováním bankovního účtu a za nemajetkovou újmu.

Odškodnit chtěl i Barták

V kauze kromě Smrže figuroval i bývalý ministr obrany Martin Barták, který rovněž na stát podal žalobu. Později ji však stáhl. Soud oba muže pravomocně osvobodil v prosinci 2014.

Smrž v minulosti poukázal na to, že mu kvůli trestnímu stíhání vznikla v souvislosti s jeho podnikáním ve zbrojním průmyslu škoda okolo 100 milionů korun.

Po pravomocném zprošťujícím verdiktu řekl, že náhradu škody nebude požadovat po státu, ale po konkrétních lidech, kteří mu ublížili. Smrž podle ministerstva spravedlnosti poté žádal zadostiučinění přes 31 milionů korun. Barták pouze 200 tisíc korun.

Úřad jim oběma v březnu 2016 přiznal za zhruba čtyřleté stíhání písemnou omluvu a 180 tisíc korun.

Obžaloba původně tvrdila, že Barták se Smržem chtěli od představitelů Tatry úplatky za vyřešení problémů se zatěžkávacími zkouškami, které firma měla při dodávce několika stovek terénních aut.

Tehdejší první náměstek ministryně obrany Barták prý při návštěvě amerického Centreville, kam odjel v únoru 2008 jako člen delegace premiéra Mirka Topolánka (ODS), neúspěšně požadoval po předsedovi dozorčí rady automobilky Tatra Williamu Cabanissovi úplatek ve výši přes 80 milionů korun. Penězi si firma měla zajistit hladký průběh zakázek vypisovaných ministerstvem.

Bartákův známý Smrž se podle obžaloby snažil vylákat z představitelů Tatry peníze tím, že před nimi předstíral vliv na představitele českého ministerstva obrany i vlády. Podle názoru pražského vrchního soudu ale měli zájem na korupčním jednání spíše představitelé Tatry.

Berňák vyměřil dětskému domovu pokutu 10 milionů kvůli chybě. Zasáhl až soud

POSTUPY FINANČNÍ SPRÁVY

Finanční správa se svým tvrdým postupem znovu narazila. Tentokrát se Krajský soud v Praze zastal Dětského domova se školou v Dobřichovicích, které musely platit 10 milionů korun za administrativní chybu.

Částku požadoval Finanční úřad pro Středočeský kraj kvůli tomu, že dětský domov porušil rozpočtovou kázeň tím, že prostředky se měly na účtu použít na jiný účel než dovoluje zákon. To ale soud zamítl.

Spor se rozhořel o administrativní chybu, která se stala v letech 2011 až 2013, kdy se měl dětský domov dopustit rozpočtové kázně. A to tím, že peníze z fondu reprodukce majetku měly být použity na jiný účel, než tomu umožňuje zákon.

Podle domova ale k žádnému porušení rozpočtové kázně nemohlo dojít, protože nedošlo k žádnému pohybu finančních prostředků ve fondu. Domov ovšem přiznal, že došlo k administrativní chybě kvůli špatnému účetnictví.

Peníze akorát byly na jiném účtu.

Echo24 , 30. srpna 2020

ILEGÁLNÍ MIGRACE

Finanční správa přesto vyměřila vratku přesahující 10 milionů korun. Proti tomu se domov ohradil s tím, že by se jednalo o likvidační částku a sankce by ohrozila jeho další fungování.

Sám domov ve své argumentaci uvedl, že výše odvodu je velmi vysoká na to, že se nestala žádná škoda.

„Jednalo se pouze o marginální účetní pochybení, peněžní prostředky nebyly použity k jinému účelu,“ uvádí v rozsudku dětský domov.

Správa přesto trvala na částce z důvodu, že zákon „taxativně vymezuje účely, na které je možné prostředky daného fondu použít.“ A to i v případě, že k žádnému pohybu ve fondu nedošlo.

Krajský soud v Praze pak ve svém rozsudku uvedl, že finanční správa ve své argumentaci postupovala podle zákona. Přesto porušení rozpočtových pravidel nastane až v okamžiku vydání peněžních prostředků. To se ale nestalo.

„Skutečnost, že žalovaný i správce daně dovozují porušení rozpočtové kázně žalobkyní pouze z toho, že provádění účetních operací se odchýlilo od taxativně určených účelů, je podle soudu výsledkem příliš formalistického výkladu,“ uvedl soud.

Echo24 , 29. srpna 2020

POSTUP PROTI TURECKU

Vyhráno ale dětský domov ještě nemá. Proti rozsudku totiž může finanční správa podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. U této instance nedávno uspěl podnikatel Stanislav Ejvák, kterému finanční správa napařila pokutu 2 miliony korun za to, že v době, kdy byl těžce nemocný, neodevzdal včas oznámení o osvobozených příjmech.

Podnikatel přitom docházel obden na několikahodinovou dialýzu a několikrát musel být v nemocnici kvůli selhávajícím ledvinám. Po dvou letech se ho soud zastal s tím, že dialýza a nefunkční ledviny jsou důvodem, proč lze pozdě odevzdané oznámení omluvit.

Pro finanční správu se tak jedná v poslední době o další prohraný rozsudek proti firmám a podnikatelům.

Na konci června vydal Ústavní soud nález, ve kterém tvrdě zkritizoval praktiky úředníků finanční správy. Podle nálezu totiž berňák manipuloval s důkazy a došlo i k odstraňování listin ze spisu.

V jednom případě dokonce chybělo 65 procent listin. Na ostatních bylo patrné, že došlo ke gumování čísel.

V dalším případě dospěl Nejvyšší správní soud v polovině červenci k rozsudku, ve kterém mělo ministerstvo financí prosadit zákon v rozporu s evropským právem. Případ se týkal zadrženého odpočtu DPH po dobu, kdy ho finanční správa prověřuje.

Spor se týkal úroků, které pak stát musí vracet podnikatelům. Kvůli zákonu dříve přiznávala finanční správa 1 procento plus repo sazbu České národní banky.

Po zásahu soudu se sazba zvýšila o 14 procentních bodů a stát tak bude muset rozdíl doplatit dotčeným firmám.

Ladislav Šustr , 30. srpna 2020

PROGRAM ANTIVIRUS

Zemřel chlapec, jehož rodina žalovala nemocnici za porod

Domácí, ČTK

Aktualizováno 30. 10. 2014 12:56

Chlapec se kvůli chybě lékaře narodil postižený. Vinohradská nemocnice se již dříve s rodinou dohodla na dvacetimilionovém odškodném.

Praha – Pětiletý chlapec, který se kvůli zkaženému porodu narodil ve vinohradské nemocnici postižený, minulý týden zemřel. Nemocnice měla podle soudu rodinu odškodnit částkou 30 milionů korun, nakonec se ale obě strany uchýlily k mimosoudnímu, zhruba o deset milionů nižšímu vyrovnání.

Rodiče z Prostějovska nyní doufají, že nemocnice dohodu splní, přestože dítě již nežije.

„My se domníváme, že dohoda, která byla mezi oběma účastníky podepsána, je platná. A v rámci památky Vojty a celého jeho utrpení předpokládáme, že dohoda bude naplněna,“ uvedl podle Českého rozhlasu právník rodiny Antonín Tunkl.

Nemocnice uvedla, že nebude vyplacení odškodného nijak napadat. Peníze jsou v notářské úschově, vše už je podle ředitele nemocnice Marka Zemana jen věcí právníků.

„V tuto chvíli je to vysouzené, opatrovnický soud rozhodl před smrtí chlapce kladně, že schvaluje smlouvu mezi nemocnicí a rodinou Vázlerových. Peníze rodině samozřejmě náleží, budou předmětem dědického řízení a my to nijak nebudeme zpochybňovat,“ řekl ředitel s tím, že s úmrtím vyjadřují rodině soustrast.

K tragédii došlo v roce 2009. Mladý lékař bez atestace nepřivolal k porodu včas pomoc a dítě se posléze narodilo slepé, hluché a závislé na celodenní péči. Rodiče ho krmili pomocí břišní sondy.

Podle soudu způsobil porodník dítěti těžké ublížení na zdraví a špatným vyhodnocením lékařských záznamů porušil své povinnosti. Vyměřil mu proto osmiměsíční trest s podmíněným odkladem na dva roky, loni v březnu ho ale nakonec osvobodil.

Dítě nakonec pomocí kleští odrodila jiná lékařka. Nemocnice s oběma zaměstnanci okamžitě rozvázala pracovní poměr.

Medicínské přešlapy před soudem: největší odškodné dosáhlo 216 milionů dolarů

Chyby představují ve Spojených státech jednu z nejčastějších příčin zdravotních potíží nebo dokonce smrti. Podle baltimorské Johns Hopkins Hospital jde dokonce o třetí nejčastější příčinu smrti, hned po srdečních chorobách a rakovině. Ročně tak způsobí úmrtí kolem čtvrt milionu Američanů, což představuje necelých devět procent ze všech každoročně zemřelých.

Je proto logické, že se množí žaloby na zdravotnická zařízení a případy se rozhodují až před soudem.

Přitom mezi lety 2009 a 2014 klesl počet soudem uznaných odškodnění o více než polovinu, jak uvádí americká advokátní kancelář Meinhart, Smith & Manning.

Nicméně, když už soud bolestné přizná, je celkem slušná šance se takzvaně „zahojit“. Jedno ze čtrnácti odškodnění totiž přesahuje částku jednoho milionu dolarů (tedy necelých 23 milionů korun).

Budete mít zájem:  Jak na jet lag (pásmovou nemoc)?

Na začátku byla zdeformovaná ruka

Větší riziko ocitnutí se před soudem nesou neurochirurgové a lékaři pracující na gynekologicko-porodnických odděleních. Mezi nejčastější medicínské chyby patří ve Spojených státech zapomenuté předměty v těle pacientů, kteří prodělali operaci.

Ti pak v sobě nosí zpravidla chirurgické nástroje a pomůcky jako jehly, skalpely, nůžky, svorky, houbičky, ale i elektrická zařízení nebo nože.

K dalším častým pochybením patří operace nesprávných částí těla, poškození při porodu, medikační chyby, anestetické chyby nebo nesprávná diagnóza.

Přestože se může zdát, že soudní spory týkající se chyb lékařů jsou módní záležitostí posledních desetiletí, opak je pravdou. Podle dostupných zdrojů jde o záležitost, která se táhne historií mnoho staletí.

První zdokumentovaný případ, kdy se někdo domáhal odškodnění v lékařství, se udál v roce 1164 v Anglii a vešel ve známost jako spor Everad vs. Hoskins.

Tehdy šlo o žalobu pro použití nesprávných lékařských postupů.

Jenže za první opravdový soudní spor tohoto typu je považován až případ Agnes Strattonové z roku 1374. Ona a její manžel obvinili Johna Swanlonda ze špatně provedené operace Agnesiny částečně zdeformované paže. Soud ovšem tenkrát manželům za pravdu nedal, mimo jiné kvůli chybějícím důkazům.

Význam soudního sporu je přesto klíčový, neboť definoval standardy, které mají mezi lékařem a pacientem fungovat. První soudní pře tohoto typu na půdě USA se odehrála o celá čtyři století poté, co se odškodnění domáhali manželé Strattonovi. Konkrétně v roce 1794.

A tentokrát soud přiřkl navrhovateli odškodné ve výši čtyřiceti britských liber.

Měl mrtvici, dostal léky tišící bolest

Taková částka je v porovnání s těmi současnými samozřejmě směšná. Dosud největší náhradu škody za nesprávný průběh léčby vysoudil Allan Navarro z Floridy. Soud mu v roce 2006 přiřknul 216,7 milionu dolarů (skoro pět miliard korun) za to, že lékaři nerozpoznali příznaky mozkové příhody a Navarro kvůli tomu zůstal odkázaný na invalidní vozík. Případ se stal v srpnu 2000.

Navarro dorazil na pohotovost s tím, že měl podezření právě na mrtvici. Na příjmu nahlásil, že jeho rodina má mrtvice v anamnéze, nicméně to nebylo nic platné.

Lékaři mu diagnostikovali sinusitidu (zánět vedlejších nosních dutin), předepsali mu léky tišící bolest a poslali ho domů. Druhý den už šel Navarro rovnou na operační sál, kde mu byla odstraněna výduť v mozku. Poté strávil skoro tři měsíce v kómatu.

Když se z něho probral, zjistil, že má omezenou hybnost a hrozí u něho riziko, že se bude dusit pokaždé, když pozře nějaké jídlo.

Již zmíněná Johns Hopkins Hospital má také svůj skandál. Před pěti lety byla odsouzena k zaplacení 190 milionů dolarů (4,4 miliardy korun) osmi tisícům pacientek Nikity Levyho, lékaře gynekologického oddělení. Levy se sice nedopustil chybné diagnózy nebo léčby, neudržel však na uzdě své sexuální choutky.

Vyšlo totiž najevo, že gynekolog, který v uvedené nemocnici pracoval pětadvacet let, několik roků tajně pořizoval fotografie a videa svých pacientek během vyšetřování. Používal k tomu kameru ve tvaru propisky. Policie u něho našla více než 1200 videí a kolem 140 fotografií. Levy dostal okamžitou výpověď a krátce po uzavření případu spáchal sebevraždu.

Obětem pak bylo vypláceno odškodné, jehož jednotlivá výše se pohybovala mezi 1,8 a téměř 28 miliony dolarů.

Záchranka bez výbavy a špatná léčba skoliózy

V roce 1998 upadla Tiffany Applewhitová do anafylaktického šoku poté, co dostala steroidovou injekci kvůli očním potížím. Její srdce přestalo pracovat, a tak matka Tiffany zavolala 911. Na místo přijeli lékařští záchranáři newyorských hasičů, avšak bez potřebného resuscitačního vybavení. Neměli u sebe nejen defibrilátor, ale ani kyslíkovou láhev.

Přestože Applewhitová chtěla nechat svou dceru Tiffany převézt do nemocnice, lékaři jí sdělili, aby počkala na jinou sanitku, která to správné vybavení bude mít. Ta skutečně dorazila, ale až po dvaceti minutách.

Tiffany sice do nemocnice dopravila, ale bylo pozdě. Tiffany si nese trvalé následky v podobě poškození mozku, neschopnosti chodit, mluvit a ani se o sebe postarat.

Soud nařídil městu New Yorku vyplatit odškodné ve výši 172 milionů dolarů (bezmála čtyři miliardy korun).

Čtveřici nejvyšších odškodnění v americké historii kvůli lékařských pochybením uzavírá loňský rozsudek z Detroitu. Tamní nemocnice musela zaplatit 135 milionů dolarů (tři miliardy korun) za špatně provedený chirurgický zákrok u teprve desetileté Faith DeGrandové. K případu došlo před devíti lety. Faith měla podstoupit operaci skoliózy (stranové vychýlení páteře).

Jenže šrouby a kovové tyče, které měly páteř srovnat, byly chirurgickým týmem instalovány tak, že vytvořily příliš vysoký tlak na míchu. To vyústilo ve znecitlivění Faithiných končetin. Namísto toho, aby chirurg kovové pomůcky okamžitě odstranil, ponechal je v těle malé pacientky dalších deset dní. Z Faith se kvůli tomu stal kvadruplegik s permanentní poruchou činnosti střev.

Petr Musil

Lékaři z Ostravy půjdou do vězení, navíc nesmějí ordinovat

Jaroslav Perdoch

Nejen čtyřleté vězení čeká bývalého primáře očního centra Zdeňka P. (62 let) a jeho syna Tomáše P. (36 let) z Ostravy, kteří kšeftováním s předpisy připravili zdravotní pojišťovny o bezmála pět milionů korun. Po odpykání trestu budou muset navíc na čtyři roky pověsit lékařské řemeslo na hřebík.

Vrchní soud v Olomouci 11. února 2020 projednával případ lékařů Tomáše P. (vlevo) a Zdeňka P. (vpravo). | Foto: ČTK

V úterý o tom rozhodl Vrchní soud v Olomouci. Ten v rámci odvolacího řízení potvrdil čtyřleté žaláře, které mužům v říjnu 2018 vyměřil Krajský soud v Ostravě. Vrchní soud jim k tomu nově uložil i čtyřleté zákazy lékařské činnosti.

Obžalovaní bez vědomí pacientů, jejichž údaje získali z pracovišť, kde působili, vystavovali recepty. Ty vypisovali svým jménem nebo jménem kolegů z dalších ordinací, kteří o jejich aktivitách neměli potuchy.

Přečíst článek ›

Recepty poté prostřednictvím lékárny, v níž byli jednateli a společníky, uplatnili u zdravotních pojišťoven. Celková škoda přesáhla 4,7 milionu korun.

K podvodům docházelo v období od roku 2008 do roku 2010. Vše vyšlo najevo při kontrolách zdravotních pojišťoven. Impulsem byla zřejmě skutečnost, že poté, co Zdeněk P. ukončil v jednom ze zdravotnických zařízení svou činnost, se výrazně snížil počet receptů předepsaných na oční problémy.

Přečíst článek ›

Náročné vyšetřování v roce 2014 vyústilo v obvinění lékařů. Na podzim 2018 oba od ostravského krajského soudu odešli se čtyřletými tresty. Ještě o půl roku více tehdy dostala lékárnice Silvie K (45 let). Žena dostala i dvouletý zákaz lékárenské činnosti. Obžalovaní vinu odmítli.

DŮKAZY

Následovalo odvolání k Vrchnímu soudu v Olomouci, který se v úterý případem zabýval.

„Máme za to, že velmi rozsáhlým dokazováním byla jednoznačně vyvrácena obhajoba. Důvodem pro jejich majetkovou účast v lékárně byl záměr vystavovat fiktivní recepty a tyto pak uplatňovat u zdravotních pojišťoven.

Co se týká viny, zde jsme se shodli se soudem prvního stupně. Bylo jednoznačně prokázáno, že soustavně, společně a úmyslně vystavovali fiktivní recepty.

A ty prostřednictvím jimi držené lékárny uplatňovali u zdravotních pojišťoven,“ uvedl mluvčí vrchního soudu v Olomouci Stanislav Cik.

Přečíst článek ›

Odvolací soud čtyřleté tresty ponechal v původní výši, k nim ale přidal i čtyřleté zákazy lékařské činnosti. U lékárnice původní trest snížil o rok na tři a půl roku. Naopak jí zpřísnil zákaz činnosti, a to ze dvou na čtyři roky.

Verdikt vrchního soudu je pravomocný a není proti němu odvolání. To znamená, že všichni aktéři musejí na výzvu nastoupit do vězení.

Přečíst článek ›

11.2.2020

Technický pracovník – cenové kalkulace, 25 000 Kč Provozní zámečník – řidič sk. C, 25 000 Kč Administrativní pracovník pro přípravu staveb – inženýring, 30 000 Kč Asistent/ka účtní kanceláře, 9 850 Kč SEO (optimalizace pro vyhledávače) specialista/ka, 21 700 Kč Pracovník/ce expedice a úklidu, 15 200 Kč Svářeč, zámečník, 28 000 Kč Administrativní pracovník – OZZ, OZP, 18 500 Kč + PODAT INZERÁT Ford Mustang první majitel, servisní knížka, nehavarované Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Jeep nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CDN, předváděcí vozidlo, v záruce Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Jaguar XF nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ, předváděcí vozidlo Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Fabia první majitel, servisní knížka + PRODAT AUTO

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector