Souboj: Bio versus normální jídlo

Není žádným tajemstvím, že většinová produkce v supermarketech se vyrábí – nelze snad už ani používat slovo „pěstuje“ – konvenčním způsobem, což dnes znamená za použití vydatného koktejlu chemie. Pesticidy, herbicidy, hnojiva, to jsou novodobí pomocníci dnešních zemědělců.

Zdá se, že jinak to ani nejde. Faktem však je, že chemický koktejl negativně ovlivňuje lidský organismus. Je tedy dobré vědět, co se děje a proč, aby si člověk mohl sám vybrat, jestli mu ušetřené peníze za to stojí.

(To, že ušetřené zas až tolik nejsou, vezmeme-li v úvahu následné výdaje za doktory, péči o zhoršené zdraví a celkovou zhoršenou kvalitu života, není nutné zmiňovat.

A nejsou ušetřené dokonce ani v celospolečenské rovině, protože externality konvenční výroby platíme v podobě degradace půdy, znečištěného vzduchu, úbytku biodiverzity apod., všichni.)

Proč je v našem jídle chemie?

Evropské regulace definují pesticidy jako látky, které se používají buď na ochranu rostlin proti škodlivým organismům tak, že je zabijí nebo jinak rostlinu před nimi ochrání, že zvýší jejich schopnost se bránit samy a nebo tak, že zabíjejí kompetitivní organismy, jako jsou třeba plevely.

Abychom úplně nehanili dnešní dobu, v každém období byla samozřejmě snaha rostlinám pomáhat v růstu. Tak i používání pesticidů má svou dlouhou a zajímavou historii. První doložený případ je ze Sumeru, kdy před 4500 lety používali na polích sirné sloučeniny proti hmyzu a roztočům. V Číne zase před 3200 lety používali rtuť a sloučeniny arsenu proti vším (1).

Rozmach chemie však nastal hlavně po druhé světové válce. Dnes používá zemědělství a výrobní průmysl pesticidy na širokou škálu „problémů“ – chrání úrodu před škůdci, jako je hmyz, houby, plevely či choroby.

Když se pesticidy (herbicidy) aplikují na rostliny, existuje sice ochranná lhůta, nicméně jejich rezidua na plodech (a v půdě, viz dále v textu) zůstávají.

A stejně jako jinde – synergický efekt jejich vzájemného působení zůstává tajemstvím a v tom množství je i prakticky nepodchytitelný studiemi.

Je důležité si uvědomit, že s pesticidy se kromě plodů na přímý konzum, jako je ovoce a zelenina, setkáváme i více skrytě na zelených plochách ve městech, v parcích a trávnících či sportovních plochách, kde se bojuje hlavně proti plevelu. Tady se nicméně zdá, že změna je na obzoru, první odvážná města, jako je třeba Brno nebo Jihlava, začínají v boji proti plevelům používat horkou vodu. 

Souboj: Bio versus normální jídlo

Pesticidy a jejich vliv na lidský organismus

Mnohé studie již prokázaly škodlivý vliv použivání pesticidů na lidský organismus. Toxický vliv je prokazatelný a nabídka poškození široká – od problémů jako je astma, neurodegenerativní nemoci jako Parkinson, až po sníženou plodnost a rakovinu (2).

Výzkumy ukazují na zvýšené riziko problematického vývoje u dětí rodičů, kteří byli vystaveni pesticidům (3).

V neposlední řadě bylo prokázáno, že pesticidy se chovají jako endokrinní disruptory, což může ovlivňovat hormonální rovnováhu (4), což může vést k rakovinovým nádorům, poškozením plodů během těhotenství, defektům po narození a dalším následným vývojovým vadám. 

Pesticidy se dostávají do našeho těla příjmem potravy, tedy ústy, dále také dýcháním, tedy skrze plíce a dotekem, čili přes kůži. Těhotné ženy mohou nechtěně vystavovat plod pesticidům skrze placentu a později v mateřském mléce (5).

V závislosti na vážnosti pak můžeme zažívat podráždění kůže, potíže s dýcháním, trávicí problémy, mentální zmatek, bolesti ve svalech a další… Toto se děje v okamžiku, kdy nálož pesticidů je opravdu vysoká.

Nicméně problém nastává především plíživě i v okamžicích, kdy žádné takovéto symptomy nepociťujeme, avšak kumulujeme v sobě dlouhodobý efekt „otravy“. Zdravotní potíže se mohou dlouho vyvíjet nepozorovaně a těžko se pak později i nachází jejich příčina. 

Souboj: Bio versus normální jídlo

Nebezpečí tkví v kumulativním efektu, kterému se také říká „koktejlový efekt“. Vědecké studie se zabývají jednotlivými látkami, ale jen málo z nich se snaží postihnout i jejich kombinace. Jedna ze studií, které vzbudily pozornost, byla provedena ve Švédsku, kde byla jedna rodina požádána, aby konzumovala po dobu 2 týdnů pouze BIO jídlo. Výsledky jsou více než zajímavé. 

pesticidy a planeta země

Pesticidy používané na úrodu končí v půdě, kontaminují pitnou vodu, rostliny i zvířata. Zasahují do jejich habitatů a přispívají ke ztrátě druhů, včetně dnes tolik diskutované ztrátě v počtech hmyzu, ryb nebo ptáků (6). Týká se to například i včel, které jsou pro lidský život nezbytné.

Podle organizace Sustain jsou včely „nejdůležitějším opylovačem pro zemědělskou produkci. Odhaduje se, že jedna třetina jídla, které denně zkonzumujeme, je opylena právě včelami, a ovšem i dalším hmyzem, ptáky a netopýry.

Bohužel, existuje již dostatek důkazů ukazujících na pokles populací včel jako důsledek používání pesticidů (7).“

Podle známé doktorky Elaine Ingham má „nadužívání pesticidů a chemických hnojiv podobné účinky na organismy v půdě, jako lidské nadužívání antibiotik. V krátkodobém horizontu fungují, ale v dlouhodobém při jejich nadužívání nadělají více škody (8).“

Světová zdravotnická organizace WHO k tomu přidává varující poznatek: „Některé ze starých, levnějších pesticidů zůstávají v půdě a vodě po mnoho let. V rozvinutých zemích jsou již zakázány, v mnoha méně rozvinutých zemích se však stále používají.“

Když se tedy podíváme na dlouhodobé dopady užívání pesticidů, čelíme skutečně velice vážné situaci. Jednou z cest, kterou můžeme zvolit, je právě podpora a volba BIO produktů vyrobených bez chemie. 

Souboj: Bio versus normální jídlo

kroky, kterými lze snížit riziko vystavení se pesticidům

  1. Kupujte BIO zeleninu a ovoce, nejlépe od místního producenta.

  2. Ovoce i zeleninu před konzumací umyjte.

  3. Podívejte se, v kterém ovoci nejsnáze najdete rezidua pesticidů a těm se pokud možno v obchodech zcela vyhněte. Dobrou webovou stránkou je například tato. Nabízí seznam nejvíce a nejméně kontaminovaných druhů, tzv. Dirty 12 a Clean 15.

  4. Pěstujte si vlastní jídlo. Nejen pro nulový obsah chemie, ale i pro opravdovou chuť, kterou v takovém s láskou pěstovaném ovoci najdete.

    Pokud nemáte zahrádku, což je samozřejmě případ mnoha z nás, vyzkoušejte alespoň pěstování v nádobách na balkoně, například rajčatům či jahodám se tam daří dobře. Pokud nemáte balkón, dejte si alespoň na parapet bylinku.

    Uvidíte, jak vám vlastní kousek zeleně bude denně dělat radost! A nebo zkuste ve svém okolí najít nějakou komunitní zahradu, kromě úrody tam najdete i podobně smýšlející lidi. 

  5. A na závěr jedna praktická rada na každý den – pesticidy si hojně nosíme domů i na botách, kvůli postřikům našich měst. Zouvání proto není nějaká zastaralá manýra, ale kultivovaná ochrana vlastního zdraví. Nebojte se o totéž požádat i návštěvu, třeba nakonec pro ni budete i inspirací.

BIO – dobré pro nás i životní prostředí

Jídlo dělá to, kým jsem a pomáhá nám žít naplněný a radostný život. Važme si proto sami sebe a své rodiny a podávejme na stůl to nejkvalitnější jídlo, které dokážeme. BIO kvalita je jednou z klíčových ingrediencí pro tvorbu takového jídla. Proto Lifefood vždycky vyráběl, vyrábí a vyrábět bude výhradně jídlo z BIO surovin. Tak, abyste z něj vy a vaše rodina měli co nejvíce. 

Souboj: Bio versus normální jídlo

Zdroje:

  1. The History of Pesticides, Organic Pesticides, September 19th 2008 
  2. Sanborn, M. et al (2017). “Non-cancer health effects of pesticides: Systematic review and implications for family doctors.” Canadian Family Physician, Vol 53: 1712-1720. 
  3. Vinson F et al (2011). Exposure to pesticides and risk of childhood cancer: a meta-analysis of recent epidemiological studies. Occup Environ Med; 68(9):694-702. doi: 10.1136/oemed-2011-100082. 
  4. Mnif, W., et al. (2011). Effect of endocrine disruptor pesticides: a review. International journal of environmental research and public health, 8(6), 2265–2303. doi:10.3390/ijerph8062265 
  5. Pronczuk J et al (2002). Global perspectives in breast milk contamination infectious and toxic hazards. Environ Health Perspect, 110:A349. 
  6. Ewald J.A. et al., (2015), ‘Influences of extreme weather, climate and pesticide use on invertebrates in cereal fields over 42 years’, Global Change Biology 21(11):3931-3950 
  7. Aizen, M. A., & Harder, L. D. (2009). The global stock of domesticated honey bees is growing slower than agricultural demand for pollination. Current Biology, 19, 915–918. 
  8. Aktar, M. W., Sengupta, D., & Chowdhury, A. (2009). Impact of pesticides use in agriculture: their benefits and hazards. Interdisciplinary toxicology, 2(1), 1–12.

Souboj: Bio versus normální jídlo

2. část: Detoxikace v praxi

V první
části povídání o detoxikaci jste se dozvěděli jak podpořit
vylučovací orgány a jak si zvykat na odlehčenou stravu. V následujících
řádcích se dozvíte něco o půstech, spánku a duševní pohodě.

Co to je půst? Půst znamená vyloučení pevné
stravy.

V I. části jste si už vyzkoušeli
odlehčovací den (jíte tekutou stravu)  a možná i jeden den bez
jídla. 

Těmto způsobům se říká „krátká očista“. 

Můžete si teď vyzkoušet vynechat ovoce a vývary a jíst pouze
zeleninové šťávy, nebo si můžete uvařit zeleninovou polévku, přidat
koření a popíjet jen šťávu (bez vařené zeleniny).

Lisujte si šťávy nejlépe doma, čerstvé, přidejte citron, který nápoj
zjemní (až polovinu na sklenici), ochuťte kořením, bylinkami (máta,
meduňka, zázvor). Šťávy pijte po 250 ml v klidu a vsedě, jako
byste jedli normální jídlo. Šťávu si můžete  zředit s vodou
v poměru 2:1.

Souboj: Bio versus normální jídlo

  • Šťávy dodávají tělu vitamíny, aniž se musejí trávit (už
    víte, že tělo nehladoví, jen nemusí trávit a může se věnovat
    „samo-regulaci“). 
  • Zeleninové šťávy, polévky, vývary jsou alkalické, snižují zánět a
    posilují imunitu, nestimulují zvýšené vylučování kyseliny
    chlorovodíkové v žaludku, která způsobí překyselení.
  • Šťávy a smoothies z ovoce a zeleniny i bylinky obsahují vitamíny,
    stopové prvky.
  • Pokud nejste schopni být bez pevné stravy, dejte si šťávy ráno a večer
    a v poledne si dopřejte zeleninové jídlo. 
  • Krátká očista může pomoci i s řadou akutních potíží.
  • Běžný člověk bez zkušeností by neměl provádět sám detox delší
    než tři dny. 
  • Detox má mít svoji přípravnou fázi a také přechodovou fázi na
    obvyklou stravu.
  • Níže si uvedeme příklad krátkého půstu s odlehčovacím dnem, který
    zvládne každý z vás v běžném pracovním procesu.
Budete mít zájem:  Bílý chrup, tmavý zub

Přípravná fáze 1–3 dny před půstem:

  •  Ze stravy vylučte průmyslově upravené potraviny, živočišné potraviny plné pesticidů a antibiotik, rafinované výrobky (mouka, cukr), potraviny příliš kyselé, tučné, upravované tuky.
  • Tři dny před půstem přecházejte postupně na konzumaci zeleniny a ovoce, omezte pevnou stravu, vylučte živočišné potraviny.

Den před půstem: 

  • Ráno: dušená jablka nebo zeleninová šťáva.
  • Dopoledne: ovocná šťáva (grep, pomeranč).
  • Oběd: zeleninový salát s 1 lžící olivového oleje + 2 citrony, nebo zeleninové smoothie, nebo lehké zeleninové jídlo.
  • Odpoledne: zeleninová šťáva.
  • Večer: zeleninová polévka nebo smoothie.

Souboj: Bio versus normální jídloNásleduje odlehčovací den:

Ráno: 10 minut vařená teplá voda s 1 čajovou lžičkou citronové
šťávy (do vlažné vody lze přidat trochu medu)

A teď je to na vás. Buď si dáte půst a vydržíte nejíst, nebo si
můžete udělat zeleninové šťávy. 

Nebo jednodušší varianta: ráno posnídejte například
dušené jablko nebo hrušku s hřebíčkem.

Na oběd si pak dejte šálek
vařených celozrnných obilovin (žito, proso, amarant, quinoa), nebo šálek
vařené zeleniny, nebo kičadi
(kičady
je speciální ajurvédské jídlo pro období detoxu nebo rekonvalescen­ce.

Dodává energii, vyživuje a je lehce stravitelné. Pak nejíte až do
dalšího oběda, kdy si vyberete opět jednu z výše uvedených
možností jídel.

Pro očistu je vhodné večer před spaním užít tři kapsle ajurvédské
kombinace tří plodů pod názvem Triphala.

Po celý den můžete popíjet čistící čaje, nebo  teplou vodu
s citronem, nebo čaje z byliny Tulsi,  nebo zázvorový čaj.

Souboj: Bio versus normální jídloKonec
detoxu: 

Nezapomeňte, že stejně dlouhá fáze jako na přípravu by měla být
i pro přechod na normální stravu. Jezte to, co v přípravné fázi.

Nevhodné jsou chlazené nápoje, nejlepší je pokojová teplota, vhodné jsou
stravitelné luštěniny (mung dal, červená čočka, quinoa), bezlepkové
obiloviny, olivový olej zázvor, kurkuma, skořice, kardamom, česnek,
černý pepř, dlouhý pepř buď čerstvé, nebo
sušené .

Po detoxu můžete přejít na vaši běžnou stravu, ale kdo ví? Možná,
že už bude vypadat trochu jinak.

Teď už víme, že detoxikace je v podstatě podpora našeho
těla, kdy mu ulehčíme od trávení, aby mohlo regenerovat a
detoxikovat.

O detoxu se sice mluví hlavně při střídaní ročních období, ale jak
vidíme, vhodnější je myslet na podporu svého těla po celý
rok.
Vaše tělo se vám určitě za to odmění svou lepší kondicí,
imunitou a pomalejším stárnutím.

Odborníci na výživu se shodují, že optimální je jíst 3×
denně, tedy bez svačinek mezi hlavními jídly. Rozestupy mezi jídly by měly
být 3–4 hodiny
a člověk si vytvoří časové okno, kdy jí a kdy
má půst.

Říká se tomu „přerušovaný půst“.
Dodržujeme například 13 až 16 hodin bez jídla a ve zbylém časovém
okně máme 2–3, nebo zkušení lidé, pouze jedno jídlo. (Prosím
nezkoušejte nic najednou a rychle.

K tomuto typu stravování se musíte
dopracovat postupnými kroky a ne každému to vyhovuje.)

Uvedu příklad 16:8, tj. 16 hodin půst/ 8 hodin na jídlo:  ráno
vstanu, napiju se vody s limetkou, může se pít i káva, čaj.  Snídani si
dám v 10 hodin. Pak opět popíjím vodu nebo čaje a ve 14 hodin si dám 
oběd, kde mám převahu zeleniny, kvalitní zdroj bílkovin (maso,
vajíčko..), následuje  večeře v 18 hodin. Další den začínám
stejně.

Proč 16 hodinový půst?  Po 16 ti hodinách startuje proces
 „autofagie“, kdy buňky likvidují nerozpustné 
bílkoviny a usazeniny v těle. Tento typ stravování má čím dál více
příznivců, ale vyžaduje trochu více času na promyšelní ohledně skladby
jídelníčku.

Ošizenou stravou, polotovary, rychlým občerstvením, přavahou
sacharidů, kde stoupá inzulin nahoru a dolu se nezasytíte.  Pokud jste tedy
schopni omezit sacharidy, dopřát si kvalitní stravu, založenou na zelenině,
obilovinách, kvalitním masu a kvalitních rybách, ořechách, olivovém
oleji..

), postupně vašim hlavním zdrojem energie budou tyto zdravé tuky,
nebudete pociťovat hlad ani Vás nebudou stíhat různé chutě. (O benefitech
„Přerušovaných půstů„ se dozvíte později.) 

(Poznámka: Detoxikace, půsty a jakékoliv změny ve stravování
nejsou vhodné pro každého, zejména nejsou vhodné pro staré a nemocné
lidi, děti, těhotné a kojící ženy, lidi s diabetes, lidi s anorexií,
bulimií, s podvýživou, s trávicími problémy…atd. Pokud máte nějaké
zdravotní  potíže, vždy konzultujte s vašim lékařem.

Souboj: Bio versus normální jídloSpánek

je naše MEDITACE. Patří mezi základní pilíře našeho zdraví a
dlouhověkosti.
Ve spánku probíhá odpočinek, mentální a
psychická regenerace.

Rozlišujeme dvě fáze spánku a to non-REM a REM. Důležité jsou obě
fáze, ale právě v čase non-REM spánku probíhají anabolické procesy
(růst), spalují se tukové zásoby a ukládá se energie.

Během spánku mozek recykluje adenosin, vyprodukovaný
během dne, abychom se vzbudili vyspalí a byli čilí. Pokud máme nedostatek
spánku, adenosin se hromadí a my ztrácíme energii. Součástí spánku jsou
sny, které by měly být klidné. Divoké sny znamenají mentální toxiny.

Potřeba spánku je individuální a klesá s věkem. Průměrně je
optimální doba 6–7 hodin. Nedostatek ale i nadbytek spánku
organismu neprospívá.
Abychom měli dobré spaní, platí pár
doporučení:

  1. Jít spát před půlnocí, nejlépe ve 22 hodin
  2. Vstávat bychom měli nejpozději v 6.30
  3. Nejvíc regenerujeme na pravém boku
  4. Při spánku na zádech trpí páteř, hůř dýcháme a ztrácíme energii
  5. Nejlépe orientovaná poloha na spaní je východ, přináší klidné a meditativní sny
  6. Poloha na sever vysává energii, na západ přináší divoké sny, na jih přivádí energii
  7. Pokud musíme spát přes den, tak jen krátce 10–15 minut po jídle
  8. Snažme se spát ve tmě. Jen ve tmě se uvolňuje spánkový hormon Melatonin
  9. Jezte nejpozději 3 hodiny před spánkem
  10. Před spaním nepracujte, nedívejte se do počítačů a nedívejte se na televizi
  11. Duševní pohoda

souvisí s mentálním detoxem. Jakékoliv potlačené
emoce, vztek, smutek, pomlouvání, žárlivost, závist, které držíme
v sobě, působí rozpor v našem těla a pokud se nevyčistí, usazují se
v těle a blokují proudění energie. Pokud lžeme a mluvíme něco jiného,
než si myslíme, naše tělo je zmatené. Vzrůstá nervozita, nespokojenost a
v zápětí můžou nastat problémy se spánkem.

Mentální detox je často opomíjený. Staráme se jen o své fyzické
tělo, přitom naše duše, mysl a řeč strádají a časem se hromadí spousta
negativního odpadu. 

Správnou cestou mentálního detoxu je odpuštění jak
sobě, tak lidem, které nemáme rádi. Hlasem, který nás při odpuštění
doprovází a který nám napoví, co je správné, je srdce. Potlačte svůj
rozum, zapomeňte na taktiku. Jedině láska k sobě, k ostatním lidem a ke
všemu kolem nás očistí naši duši i mysl. Mluvte pravdu a správně volte
slova. Slovem se dá hodně ublížit.

Velkým pomocníkem může být meditace, která nám umožňuje zklidnění
mysli a ztišení všech hlasů v naší hlavě. Najděte si někoho, kdo už
má nějaké zkušenosti a ukáže Vám cestu.

Pěstujte krásné vztahy plné lásky a váš život rozkvete jako příroda
na jaře.

Na závěr bych chtěla zdůraznit, že očista organismu není vhodná
zejména pro těhotné a kojící ženy, pro děti, staré lidi, pro lidi
s poruchou trávení a střevními nemocemi, při poruchách vstřebávání a
malnutrice, při antidepresivech a vážných nemocech. 

Pokud se o detoxikaci a péči o své tělo chcete dozvědět více,
neváhejte a inspirujte se řadou knih dr. Freje, jako například Detoxikace
léčivými oleji, Ajurvéda, Ajurvédské recepty pro zdraví….

Více se také dozvíte v našich článcích:

Zdroje:

  •  [s1]Kniha Štávy a míchané nápoje

Ing. Iveta Ječmík
Skuherská,
 poradce pro výživu, @y­vylife

Souboj: Bio versus normální jídloDěkujeme!

Pokud máte jakékoli dotazy či tipy, neváhejte
se na nás obrátit na [email protected]­ta.cz, nebo nás sdílejte na sociálních sítích a
nezapomeňte nás označit: @eccevita, #eccevita, #eccevitablog 

Vy tomu bio taky věříte?

Myslela jsem si, že vám napíšu krátkou vtipnou historku o tom, jak jsem dnes v obchodě kupovala jáhly a potkala staršího pána, který to komentoval. Ale jak jsem se pustila do psaní, zjistila jsem, že to vlastně vůbec není k smíchu a je ještě potřeba hodně osvěty. Víte, kolik stojí bio potraviny v běžném obchodě? A víte, kolik ve světě? Já jsem vlastně v šoku.

Nemám jáhly!Souboj: Bio versus normální jídlo

Nestihla jsem si před dovolenou nakoupit svá obvyklá velká balení obilovin a luštěnin a s příchodem podzimních dnů mi náhle rychle došly jáhly. S pocitem, že celý další týden, než se ke mě dostane nákup z eshopu, to bez nich nevydržím, jsem dnes zaběhla do místního pidi Tesca.

Už nějakou dobu tam mají takový bio koutek a v něm nějaké luštěniny, obiloviny a semínka. S velkou nadějí jsem došla k tomuto místu. Jenže před regálem stál starší pán a něco hledal.

Shýbla jsem se k žlutým sáčkům s omluvným: „Pardón, já se jen podívám, jestli mají jáhly,“ načež pán couvl, omluvil se a pravil, že on zase hledá čočku.

To je ale bio čočka

Měla jsem ji přímo proti očím, tak jsem mu sáček podala. Poděkoval, ale k mému překvapení řekl: „To je ale nějaká bio,“ a vrátil mi ji, abych ji dala zpět tam dolů, kde jsem ji našla. „Tady v těch regálech je všechno bio,“ řekla jsem, aby pochopil, že tady tedy nepochodí. „Já chci normální čočku,“ řekl na vysvětlenou.

„Nevíte, kde to je?“ „Vím,“ pravila jsem, protože jsem si myslela, že vím. „Tamhle za těmi oleji vzadu,“ nasměrovala jsem pána. Usmál se a pravil: „Vy jste jako moje dcera. Ta tomuhle taky věří.“ Unikala mi souvislost a tak jsem se zeptala:“Čemu?“ „No tomu vašemu bio,“pravil pán a usmál se nad naivitou kupovat bio potraviny.

„Já tomu nevěřím,“ odpověděla jsem bez zaváhání, „mě to uzdravilo z tolika věcí, že to za třicet let lékaři nedokázali. Čím míň chemie, tím lip.“ Nechtěla jsem ho zatěžovat přednáškou na téma ochrana životního prostředí, dlouhodobě udržitelné zemědělství apod.

Zdraví je většinou beztak nejsilnější argument a v mém podání po všech těch letech neoddiskutovatelný už z tónu, kterým jsem to spontánně řekla. „Aha, no tak to jo,“ pravil pán velmi překvapeně. A pak jsme spolu hledali jáhly a čočku po celém obchodě. Jáhly od Probia totiž v bio koutku neměli. Hlavně že měli kukuřičnou krupici, kterou jsem zase nenašla v létě.

Budete mít zájem:  Když si zacvičíte, pomůžete pokožce. Jak?

Kdepak, sezónnost v obchodech, to je námět na další článek.  A navíc, až do dnešního dne jsem byla ráda, že se bio potraviny do tohohle mini obchodu už taky dostaly.

Vy to budete jíst?Souboj: Bio versus normální jídlo

Jak už to bývá, v obchodě změnili polohu produktů a čočka nebyla tam kde bývala, takže jsme prošli celý obchod, než jsme našli čočku a jáhly od Lagrisu. Žádné bio. „A to vy budete jíst, když to není bio?“ divil se pán.

„Co můžu, to si vypěstuju, co nemůžu, koupím, ale když to pro jednou nemají, tak se z toho nezblázním,“ smála jsem se jeho výrazu a celou cestu domů přemýšlela, zda se dá v případě bio potravin nebo zdravé výživy hovořit o víře. Ale asi jo, jak vidím.

Už jsem se s tím dlouho nesetkala, ale v našich začátcích to bylo velké téma.

Někteří naši příbuzní používají slovíčko bio spíš jako sprosté slovo, jiní s námi domlouvají návštěvu se slovy: „A jak to uděláme s tím vaším bio?“ ve smyslu, co budeme během návštěvy jíst, nebo formou: „Neboj, je to to vaše bio, nic špatného jsem tam nedala.“ apod.

Kolik stojí bio potraviny

Chtěla jsem se o to s vámi  podělit na webu jako o krátkou vtipnou historku. Čistě pro pořádek jsem však mrkla ne web Tesca, abych ověřila ceny. Přemýšlela jsem, proč ten pán nebyl ochotný přidat deset kaček na lepší kvalitu. Byl to důchodce, šetří každou korunu, pomyslela jsem si.

Jaké bylo moje překvapení, když jsem porovnala ceny v obchodě za bio čočku značky Harmonie a tu od Lagrisu. Pane jo, 33 Kč versus 65 Kč za půl kila! Tesco čočka byla za dvacku. Zatracený řetězce. Nedávno jsem byla v Německu a tam se ceny bio a nebio zboží ve stejném regálu liší o pár centů.

Ani u nás není problém koupit za dobré peníze obiloviny a luštěniny v bio kvalitě. Ale musíte za nimi do zdravé výživy nebo ještě lépe do eshopu a ideálně na začátek obchodního řetězce k výrobcům nebo prvním dodavatelům. A když ještě kupujete několika kilová balení jako já, dostanete se taky na ceny 20 či 30 Kč za kilo.

A když vám jídlo tak slouží jako mě, tak ani koruny nepočítáte, respektive my evidentně šetříme spoustu peněz od chvíle, kdy vaříme jinak. Ale z pohledu toho pána to vypadá všechno jistě jinak. Jeho dcera a já jsme v jeho očích skočily na lep obchodu, který na sáček napíše, že je to bio a dá na to dvakrát takovou cenu.

Kruci, začínám ho chápat a přestává to být vtipná historka.Souboj: Bio versus normální jídlo

Bio u nás a jinde

O cenách v Německu už jsem mluvila. Je to celkem známá věc, mnoho lidí si jezdí pro potraviny do Německa, a nemusí to být zrovna vyznavači zdravé stravy. Rozdíl v kvalitě je obrovský a v ceně mizivý.

Pro mléko, jogurty, uzeniny, ovoce i zeleninu tam jezdí spousta našich známých. My jsme se zrovna vrátili z Anglie a tam je zdravá výživa na každém rohu. Alespoň tam, kde jsme byli my. A v restauracích se pyšní jídlem, které je „organic“, tedy bio.

Zatímco tady tomu lidé nevěří, tam se tím pyšní.

Uvědomila jsem si dnes s hrůzou, jak běžná veřejnost pořád ještě nemá páru o kvalitě potravin, o výrobě, o chemii v jídle a o tom, jak to mají bio zemědělci těžké. Všechny je tak poslat na festival Země na talíři! Mimochodem, byl jste někdo?

Abych nějak zakončila svoje povídání, které původně mělo být jen na pár řádků, tak si dávám závazek, že se tématu bio potravin budeme více věnovat a že vám přineseme nějaká fakta a čísla, abyste měli v ruce trumfy, až se do vás opře nějaký bio odpůrce. 

Získáte videorecepty, jídelníčky, rozhovory s odborníky, rady, slevy na nákupy a online kurzy.

Bio nebo nebio: Ekologické přešlapy jednadvacátého století

Spousta lidí vám dnes bude tvrdit, že pěstování a farmaření je věcí minulosti. A třeba se i sami přikláníte k názoru, že směr dnešní společnosti udává spíš věda, kultura nebo technika. Nenechte se ale zmást, i takové „obyčejné“ farmaření je pořád vyšší dívčí.

Vždyť podle National Geographic zabírá až deset procent naší planety plocha pro pěstování potravin a zhruba dvakrát takový je prostor pro chov dobytka.

V takových číslech už je docela logické, že tenhle obrovský kolos, který sype po celý rok na pulty supermarketů voňavé jahody, ovlivňuje i klima naší planety.

Před padesáti lety si tohoto faktu všimli i první podivíni s kytkami ve vlasech. Od té doby už sice uplynula pěkná řádka let, ale k nelibosti globálních konglomerací podivíni bohudík doposud nevymřeli.

S érou batikovaných triček přišla na řadu i myšlenka o původu jídla na talíři. Tehdy ale bio znamenalo vypěstované na zahrádce, hned vedle rostlinek na dobrou náladu.

Dneska už se tímhle způsobem organická zelenina nepěstuje, tedy alespoň ne ta, která míří na pulty supermarketů. Jenže právě mezi biopotravinami v supermarketech je zakopaný pes.

Nabízí se otázka, co to vlastně biopotraviny jsou. Aby bylo jasno, vysvětlíme si to na příkladu. Slepice, které mají smůlu a nevylíhnou se v udržitelném chovu, nebo u babičky na dvorku, neprodukují bio vajíčka.

Pro chudinku slepičku to má praktický dopad ten, že její životní prostor není mnohdy větší než pár desítek centimetrů, v životě nezahlédne slunce a čerstvá tráva je pro ni nedosažitelný luxus.

Naopak šťastné slepičky si běhají na dvorku, celý den na ně svítí sluníčko a mají dokonce dovoleno i sem tam sezobnout nějakou tu žížalu. A tak nějak je to i s rozdílem mezi takzvaným konvenčním pěstováním a tím organickým.

Není všechno bio, co se třpytí

Teď to pojďme vzít z jiného konce a popřít vše, co jste si zatím mysleli. V roce 2012 vydala Standfordova univerzita rozsáhlou studii, ve které porovnávala jak nutriční, tak ekologické aspekty bio potravy s „normálním“ jídlem a bohužel moc rozdílů nenašla.

Proč tomu tak je vysvětluje profesor České zemědělské univerzity Petr Novák: „Pro zákazníka mezi bio a konvenčním jídlem moc rozdílů není, alespoň z krátkodobého hlediska. Z toho dlouhodobého by se už potraviny teoreticky lišit měly, nyní je ale problém to přesně posoudit.

Udržitelné zemědělství se týká jen několika posledních let.“

Podobná studie s názvem Assessing the efficiency of changes in land use for mitigating climate chase (Posouzení klimatických změn na základě využívání půdy), zase vyšla minulý rok krátce po Vánocích.

Mimo jiné posuzuje rozdíly v pěstování jednotlivých produktů.

Uvádí, že některé luštěniny o obiloviny, (například hrášek) mají jako produkt organického pěstování na naši planetu daleko větší dopad, než když jsou pěstovány mainstreamově.

Foto: Unsplash.com

Studie posuzuje hlavně vznik CO2, který je způsobený tím, že ekologičtí zemědělci nepoužívají chemické produkty na hubení škůdců nebo plísní.

To však způsobuje vyšší úmrtnost rostlin, takže aby farmáři uspokojili poptávku, musí toho vypěstovat daleko více. Tím pádem potřebují o dost větší pole, což znamená další odlesňování.

Studie zároveň uvádí výzkum, podle kterého může organické pěstování například ve Švédsku, ovlivňovat podnebí na druhé straně planety.

Zachrání nás géemóčka?

Spoustu lidí z vědeckých kruhů dnes tvrdí, že spásu bychom našli v géemóčkách, tedy geneticky modifikovaných potravinách.

Jen si to vezměte – kukuřice, která se dá pěstovat na poušti, rajčata, co vydrží v poživatelném stavu až čtyřicet pět dní, banány s přidaným vitamínem A, díky kterým ho do sebe dostávají lidé z rozvojových zemí, kteří ho mají nedostatek.

To zní jako věci, které dávají smysl. Na druhé straně tu však máme papáju s příchutí jahod, banány o velikosti palce, okurkové melouny, modré jahody nebo černá rajčata.

Přestože růžový ananas svět nezmění, některé nápady nejsou od věci. Otázkou zůstává, do jaké míry si člověk může hrát na boha? Možná jsou tyhle potraviny něco jako záchrana světa, díky které přežijeme tuhle neklidnou dobu, ale třeba taky ne.

Mnoho vědců tvrdí, že některé modifikované rostliny mohou obsahovat zvýšené množství reziduí pesticidů a dalších látek, případně způsobovat alergie.

Zatím jsme stále ve fázi souboje dvou znesvářených protistran a pěstování nebo používání GMO do výrobků je pořád kontroverzním tématem.

(Ne)nahraditelný palmový tuk

Každý už zahlédl postapokalyptické záběry z deštných pralesů. Těžké stroje, dým, palmy a malé umírající opičky. Rve to srdce, jen si na to vzpomenete.

Ale upřímně, dokážete si představit život, ve kterém byste si nedali čokoládu, sušenku, na rohlík si nenamazali Nuttelu, hlavu neumyli šamponem nebo nevyprali prádlo? Dost těžko, že.

Na světě je sice spousta organizací, lobujících proti palmovému zabijákovi, doplněná o početnou armádu podporovatelů na sociálních sítích, vědci jim to ale nedělají úplně jednoduché. Na téma škodlivosti palmového tuku vyšla začátkem letošního roku studie s prostým názvem Palm oil study.

Ta přišla s nevšedním názorem – můžeme být rádi, když naši planetu drancuje „jen“ palmový olej“. Kdybychom na všech plantážích, kde nyní pěstujeme palmy, zasadili jinou, olej produkující rostlinu, nezískali bychom ani zlomkový výtěžek oleje. Prakticky je tak palmový olej to nejmenší zlo, které nás mohlo potkat.

Kdybychom se ho pokusili nahradit čímkoliv jiným, museli bychom na současnou spotřebu osadit daleko větší plochy. To by znamenalo další kácení pralesů, další malé orangutany bez maminek a další obrovskou produkci oxidu uhličitého.

Budete mít zájem:  Otec u porodu? Riziko pro vztah!

Jeden krok, tedy přestat kupovat palmový olej a nakupovat ekologický, celý problém nevyřeší, nebude-li to v širším kontextu. „Nad palmovým olejem nikdy nemůžeme vyhrát, dokud lidstvo neztratí potřebu do všeho cpát tuky.

Obecně není vůbec problém v produktu jako takovém, ale v produkci celkové, tedy v pěstování,“ objasňuje Petr Novák hlavní úskalí našeho dnešního jídelníčku. Podobným problémem by se tak mohl stát klidně i olej olivový, pokud by byl po celém světě pěstován stejně masivně.

Foto: Unsplash.com

Avokáda – nečekaný zloduch fairtraidové doby

Dalším příkladem, kdy se to lidem nepovedlo, jsou avokáda. Není to tak dlouho, co tyhle zelené příšerky skoro nikdo neznal. Ale ať zvedne ruku ten, kdo si je čas od času nekoupí, jen aby si mohl dát na Instagram fotku, jak zdravě jí.

Poptávka po zdravém životním stylu způsobila boom a obchodní giganti začali s masivní produkcí.

Pěstování avokád tak jednak negativně ovlivňuje mexické a kalifornské podnebí, zároveň je však výdělek z prodeje tak velký, že se do pěstování pustily i drogové kartely.

Alena Malíková, provozovatelka ekologického bezobalového obchůdku v Příboře, se proto do svého krámku snaží dostat oblíbenou plodinu sofistikovanějším způsobem. „Snažíme se uspokojit i zákazníky, kteří mají zájem o exotické ovoce, moc se nám ale nechce podporovat celou tu masivní produkci potravin. Proto jsme se domluvili se známými, kteří každý rok jezdí na půl roku za teplem.

Na starých, opuštěných statcích, nebo plantážích, o které se nikdo nestará, trhají plody a posílají je sem, aby si je zákazníci v sezóně mohli koupit. Není to nejekologičtější cesta, ale určitě je alespoň trochu lepší, než ta konzumní,“ vysvětluje. Radí taky, že když máte chuť na banány, je lepší v supermarketu sáhnout po těch s nálepkou bio.

Máte tak jistotu, že když nic jiného, alespoň chráníte půdu.

Jak z toho ven?

Těžko říct, jestli někdy budeme mít všelék na tyhle ekologické katastrofy, znovu se totiž ukazuje, že problém je jen a pouze v lidech. Třeba se jedou vzbudíme, procitneme a všechno nám to dojde. Zatím je ale jisté jen to, že mainstreamová zemědělská cesta, ani pěšinka udržitelného zemědělství není tak docela bez chyby. Ale co není, může být a i tady záleží jen na nás.

Jsme budoucí generace a je jen naše volba, kterou cestou se vydáme – jestli trošku křivolakou, kde má každý kousek jídla svůj příběh a každá slepička své jméno nebo tou ušlapanou, kde je všechno jenom o číslech. Nikdo kromě svědomí nás do ničeho nenutí, což možná může být ten hlavní problém. Každopádně nám držím palce, protože když zvládneme tuhle krizi, už nás nic nezastaví.

Souboj v hubnutí muž vs. žena: Sledujte, jaké rozdíly a v čem nastanou

V Blesku pro ženy jsme si řekly, že tu ještě nebylo pořádné srovnání toho, jak se hubne mužům a jak ženám a co všechno to s sebou přináší. Proto jsem se rozhodla do tohoto projektu jít – a se mnou můj kamarád Adam. Dva měsíce budeme hubnout pod dohledem obezitologa Martina Cvrkala.

Každý z nás měl své důvody k tomu, se pro hubnutí rozhodnout. Martin Cvrkal tvrdí, že ženy do hubnutí jdou z estetických důvodů, kdežto muži začínají hubnout kvůli zdravotním komplikacím.

„Když jsem byl teď s přítelkyní na dovolené na Maledivách, museli jsme přelétat na ostrov v malém letadélku a každého nás vážili. Když jsem se postavil na váhu, stála za mnou moje přítelkyně, která sledovala cifry všech zúčastněných.

Na konci mě poplácala po rameni a řekla: Jsi bezkonkurenčně nejtěžší, vyhráváš!“ svěřil mi Adam příběh, který ho přesvědčil, že do toho se mnou půjde.

Já jsem ten případ, který s váhou bojuje celý život. Zjistila jsem totiž, že jídlo používám jako antidepresiva nebo jako společnost, když jsem doma sama. Toho bytí doma sama bohužel v posledním roce přibylo.

Přestože jsem před rokem měla krásně našlápnuto a shodila jsem téměř vše, co jsem si vyjedla depresí z umírání pejska, korona mi do toho zase hodila pořádné vidle.

Když jsem tedy na celkové zdravotní prohlídce vlezla na tu obří váhu, která vypadá jako pro hospodářská zvířátka, a uviděla cifru, ujistila jsem se v tom, že tento projekt udělá mému tělu dobře.

Jídelníček Gabi:

Souboj v hubnutí muž vs. žena: Jídelníček Gábi • VIDEO: BPŽ_Kristina Juřicová

Adam tedy do tohoto projektu vstupuje se sto patnácti kilogramy, já s osmdesáti jedna! Je to docela těžké – doslova – přiznání pro nás pro oba. Tahle doba je opravdu složitá a pravděpodobně nejsme jediní, kterým narostla bříška.

Tento projekt může být také motivací pro páry, které spolu žijí v jedné domácnosti, aby se v nich oba navzájem podpořili a nesváděli jeden druhého k neplechám. Ve dvou se to lépe táhne. My už jsme to pocítili.

Jsem s Adamem v pravidelném kontaktu a podporujeme se, co to jen jde!

Jídelníček Adama:

Souboj v hubnutí muž vs. žena: Jídelníček Adam • VIDEO: BPŽ_Kristina Juřicová

Stravujeme se dietou, kterou navrhl právě Martin Cvrkal a která je bez vaření. Martin totiž také zjistil, že ženy a muži potřebují ve svých dietách trochu jiné věci, a podle toho je to tak sestaveno. Dostanete krabici jídla na čtrnáct dní, ve které najdete čtyři jídla na den.

Doplňujete vše jen čerstvou zeleninou dle potřeby z vybraného povoleného seznamu. Nejsou to prášky a koktejly, ale normální jídlo. V našich videích jsme vám představili jak krabici pro muže, tak tu pro ženy! Podívejte se, ať si můžete udělat představu.

V případě, že najdete něco, co vám nebude vyhovovat, je to úplně jednoduché: na dalších čtrnáct dní si vyberete z více než tří set jídel, která dietolog nabízí.

Držte nám palce a sledujte naše úspěchy během celých dvou měsíců. Budeme podávat report každých čtrnáct dní a těšit se můžete i na super rozhovor s Martinem Cvrkalem, který sám s váhou bojoval, a proto se začal tomuto oboru věnovat!

Trápila jsem se a jedla. Nabrala jsem 20 kilo za půl roku!

Plán výživy: od ukončeného 6. měsíce*

Ráno: Nejlepším startem do nového dne je stále mléčná strava – ať už se jedná o mateřské mléko nebo pokračovací mléko HiPP 2. Složení pokračovacího mléka je uzpůsobeno výživovým potřebám starších kojenců. Od 8. měsíce můžete dítě učit pít mléčnou stravu z hrnečku. Pití z hrnečku podporuje správný vývoj dítěte a chrání zoubky.

Dopoledne: Dopoledne můžete dítěti opět nabídnout mateřské mléko nebo mléčnou kojeneckou výživu HiPP. Pokud má dítě větší hlad, přidejte navíc HiPP Ovoce. Tato svačinka je lehce stravitelná a obiloviny dítě dobře zasytí.

Oběd: Od 8. měsíce můžete dítěti nabídnout dětská menu určená pro děti od ukončeného 8. měsíce. Jídla obsahují měkké, malé kousky potravy, které budou dítě motivovat ke žvýkání. Osvojení si této dovednosti je důležité pro další vývoj dítěte a rozvoj řeči. Porce pro děti v této věkové kategorii jsou větší, protože dítě nyní potřebuje k nasycení větší objem potravy.

Odpoledne: Jako odpolední svačinka je vhodná obilná kaše s ovocem. Ovocné svačinky HiPP Ovoce nebo HiPP Ovoce & Jogurt obsahují menší kousky ovoce a jsou určené pro děti od 7. měsíce. Nové druhy ovoce zajistí rozmanitost chutí.

Od ukončeného 6. měsíce dbejte na to, aby dětské svačinky byly co nejpestřejší. Nyní můžete dítěti nabídnout také HiPP Ovoce & Jogurt nebo HiPP Ovocné duety (ovoce s jogurtem nebo tvarohovým krémem).

Pro chroupání s prvními zoubky jsou od 8. měsíce vhodné například HiPP Baby suchárky nebo HiPP Jablečné rýžové oplatky, na kterých si děti mohou pochutnávat mezi jídly.

Večer: Pro děti od ukončeného 7. měsíce jsou určené nové druhy HiPP Mléčných kaší na dobrou noc bez přidaného cukru s obsahem větších kousků potravy a s dalšími příchutěmi, které jsou k dostání ve skle i jako BIO Mléčné kaše na dobrou noc.

Nápoje: Nejpozději v okamžiku, kdy Vaše dítě dostává již 3 příkrmová jídla denně, by mělo dostávat ke každému jídlu něco k pití. Ideální je kojenecká voda, neslazený čaj, BIO Čaj & Juice, ředěné BIO Juice.

Časté otázky a odpovědi

Moje děťátko ještě nemá žádné zoubky, mohu mu i přesto dávat Menu s kousky?Ano, Baby Menu od ukončeného 4. měsíce obsahují tak malé kousky potravy, že dítě je schopné je rozmělnit i pohybem čelisti.

Mému děťátku ještě nechutná strava s většími kousky potravy, co mám dělat?Dávejte mu nadále řidší jídla, do kterých postupně přimíchávejte menší množství dětského Menu určeného od ukončeného 7. měsíce.

Jak velká by měla být dětská porce?Skleničky HiPP určené pro děti od ukončeného 7. měsíce obsahují porci odpovídající věku dítěte a průměrnému množství potravy. Je však běžné, že některé děti jí více a některým naopak stačí k nasycení menší množství jídla. Případné výkyvy v chuti k jídlu jsou u dětí naprosto normální. Pokud má dítě hlad, nabídněte mu jako zákusek ovoce.

Péče o zdravé zoubky:

  • dbejte na pravidelnou péči již od prvních zoubků
  • po vyčištění zubů už nepodávejte žádnou výživu
  • nenechávejte dítěti lahvičku s mlékem nebo čajem jako náhražku dudlíku a ani k uspání
  • lahvičku na pití držte sami a dávejte dítěti plynule napít
  • od 8. měsíce zvykejte děti pít z hrnečku

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector