Vnitrozemní státy, stejně jako Česká republika, trpí nedostatečným příjmem jódu. Rostlinná strava dokáže zajistit dostatečný příjem, ale je důležité vědět, na jaké potraviny se obrátit. A je jód opravdu tak nezbytný? Kdo by si obzvláště mel dávat pozor? A jsou následky z nedostatku jódu trvalé?
Zároveň se podíváme na zoubek i soli a solení, ve kterém se držíme na vrcholu žebříčku, co se evropské spotřeby na obyvatele týče. Je tato popularita důvodem k radosti nebo bychom se naopak měli snažit dostat z výsluní a konzumovat soli méně?
K čemu je jód v těle dobrý?
I přesto, že naše tělo potřebuje jódu velice málo, tak je nepostradatelný pro správnou činnost štítné žlázy, která vytváří hormon tyroxin. Štítná žláza je nezbytná pro růst dětí, reprodukci, funkci nervů a svalů, růst nehtů, vlasů a štěpení bílkovin a tuků. (1, 2)
Jak se projevuje nedostatek / nadbytek jódu v těle?
Nedostatkem jódu trpí přes 2 miliardy lidí na celém světě (3). Nedostatečný příjem jódu od narození vede k trvalým následkům. Pokud byl už psychomotorický vývoj dokončen, dá se stav napravit a problémy zvrátit. (4)
Mezi příznaky nedostatku jódu v těle patří struma, problémy s pokožkou, problémy s váhou (buď nárůst a problémy s hubnutím nebo naopak nízká váha a problém s přibíráním), zvýšená hladina cholesterolu a homocysteinu, osteoporóza, poruchy soustředění, zpomalené reflexy, pocit studených končetin, zácpa aj.
V případě nedostatku od dětství, může dojít až ke kretenismu. Nedostatek jódu v těhotenství může vést k vývojovým vadám plodu či potratu. (5) Pokud máte jódu naopak nadbytek, vede to k hyperfunkci štítné žlázy (tzv. hypertyreóze), která se vyznačuje opocenou kůží, vypadáváním vlasů, zvýšenou únavou, hubnutím, třesem, poruchami srdce.
Rostlinné zdroje jódu
Doporučená denní dávka jódu je okolo 150 mcg jódu denně, u těhotných a kojících množství vzrůstá až na 250 mcg za den. U dětí je doporučováno v prvních 5 letech přijímat dávku okolo 50 mcg, od 6 do 12 let navýšit na 120 mcg, následně je už hodnota stejná jako v dospělosti. (6)
Vhodným zdrojem jódu na rostlinné stravě jsou minerální voda Vincentka (cca 25 – 30 ml denně), mořská nerafinovaná sůl obohacená řasami (nebo jodizovaná kuchyňská sůl) nebo přímo mořské řasy. Záleží ovšem na druhu řasy – nejvíce jódu obsahují řasy kombu/kelp (s nimi proto opatrně), méně wakame a nejméně z běžně dostupných asi nejvíce rozšířené řasy nori. V jejich případě 100% DDD odpovídají 4 gramy.
Dále je dobré pro zpestření zařazovat ovoce a zeleninu, které obsahují jód (třešně, višně, aronie, rybíz, rajčata). Množství jódu v ovoci a zelenině je závislé na množství jódu v půdě, tudíž obsah v plodinách značně kolísá a nedá se na něj spoléhat jako na jediný zdroj. Mnohé potraviny jsou obohacovány jódem či jodizovanou solí, například pečivo, stolní vody, dětská výživa.
Jídla bohatá na jód
- Sushi
- Miso polévka
- Ovocný salát z bobulového ovoce (rybíz, agónie, třešně aj.)
- Silný zeleninový vývar s mořskými řasami
- Rýžové nudle s vařenou brokolicí, řasou Arame a zálivkou z arašídového másla, citronu, mořské soli, sypané černým sezamem
- Zeleninové smoothie s Vincentkou
Výživový doplněk s jódem
Pozor na výživové doplňky s jódem a preventivní doplňování. Snažte se spíše přijímat jód potravou, neboť nadbytek jódu může mít stejně negativní dopady jako jeho nedostatek. Raději zařazujte pravidelně Vincentku, solte mořskou solí s řasami (např. od firmy Probio) a jód v tabletách doplňujte opravdu jen tehdy, kdy nejste schopni zajistit dostatek stravou.
Solení a zdraví
Když už jsme nakousli problematiku soli, podívejme se na solení podrobněji. Častěji se nejspíš setkáte s názory, jak je sůl a solení škodlivé a že ji přijímáme nadbytek, což vede k mnohým zdravotním problémům, jako například vyšší náchylnost k osteoporóze, žaludečním vředům, ledvinovým kamenům, zadržování vody v těle, zvyšování rizika infarktu a mrtvice, aj. (7)
Proč potřebujeme sůl a v jakém množství
Sůl v našich končinách slouží jako hlavní zdroj sodíku a jódu (jodizovaná nebo mořská) v potravě. Sodík je elektrolyt, který udržuje rovnováhu tělních tekutin, který je nezbytný pro svalový a nervový přenos. Doporučená denní dávka soli by neměla být vyšší než 5 g. Potřeba sodíku je tedy do 1,5 g (některé zdroje uvádí dokonce jen 500 mg, což zajistí necelé 2 g soli!).
Současná spotřeba v Česku je však v průměru trojnásobná (až 15 g soli). Je to způsobeno tím, že slaná chuť je návyková a rovněž se používá jako konzervant, proto je obsažená téměř ve všech potravinách. Například dva plátky konzumního chleba typu Šumava obsahují téměř 2 g soli. Nejhorší jsou v tomto směru konzervované potraviny, hotová jídla a polotovary. (8)
Jak tedy jíst, aby tělo mělo dostatek sodíku a jódu a přitom nepřijímat nadbytek soli?
Základem je jíst a vařit co nejvíce z celistvých surovin, nekupovat hotová jídla, polotovary, konzervovaná jídla, chipsy, slané pochutiny, nestravovat se ve fast foodech. Sůl je vhodné přidávat po špetkách už při vaření, naopak dosolovat hotová jídla na talíři se nedoporučuje. Schovejte slánku ze stolu, vaše ledviny vám budou vděčné.
Jak jste na tom se solí, můžete zjistit díky jednoduchému testu. Vysaďte na 3 týdny sůl z jídelníčku, nedosolujte si jídla, vařte bez soli. Po 3 týdnech si uvařte jídlo tak, jak jste byli zvyklí dříve. Jak vám chutná? S největší pravděpodobností vám bude připadat přesolené a začnete si jídla solit méně. Slaná chuť je jen zvyk.
Ke zvýraznění slanosti, můžete do jídla přidávat výrazné chutě, které dokáží chuťové pohárky ošálit a i když přidáte soli méně, díky nim vám jídlo bude připadat dostatečně ochucené. Patří sem potraviny jako česnek, citronová šťáva, chilli, ochucené oleje, houby, čerstvé bylinky, zázvor aj.
A jakou sůl vybrat?
Jaká sůl je nejvhodnější na solení? Je opravdu himálajská sůl lepší nebo jde jen o obchodní trik?
Rafinovaná vs nerafinovaná sůl
Rozdíl mezi rafinovanou a nerafinovanou solí spočívá v tom, že rafinovaná, technologicky zpracovaná sůl, která je očištěná od všech nečistot, jedná se tak o čistý chlorid sodný.
Nerafinovaná sůl obsahuje zároveň i vápník, hořčík, železo, zinek či kalium a zároveň není technologicky zpracována.
Pro fungování těla je přirozenější nerafinovaná verze, která je pro tělo díky obsahu přijatelnější, rafinovaná bez minerálů zatěžuje kardiovaskulární systém. (9)
Kamenná, mořská či himálajská ?
Na trhu najdete kamennou sůl, která bývá označovaná jako sůl kuchyňská. Jedná se o sůl, která vznikla vysycháním moří v paleocénu a získává se těžbou z podzemních ložisek. Mořskou sůl, která se získává odpařováním z mořské vody.
Dalšími druhy se kterými se můžete setkat jsou sůl himálajská (získávána v Pakistánu a růžovou barvu jí dává vyšší obsah železa, za zmínku stojí i negativní ekologický dopad těžby této soli), černá sůl (Kala Namak, oblíbená mezi vegany pro svou „vajíčkovou“ vůni). (10)
Z hlediska české legislativy lze jako sůl označit jedlou sůl obsahující nejméně 97 % chloridu sodného v sušině (11) a může obsahovat kromě jódu a fluoru i další obohacující, povolené látky. (12)
Pokud si tedy vezmete fakt, že denně přijmete zhruba 5 g soli, z čehož je jen pouhý 1 g ve formě dosolování (zbytek obstará sůl přijatá v potravinách), je téměř bezpředmětné řešit, jakou sůl použijete – zda kamennou, mořskou, himalájskou či jinou. Jediné k čemu se přikláníme my z Vegmanie, je, abyste volili sůl nerafinovanou, technologicky nezpracovanou. Pokud jde o doplňování sodíku, je to jedno. Pokud chcete přijímat díky soli i jód, volte nerafinovanou sůl obohacenou o mořské řasy či sůl jodizovanou.
Shrnutí:
- Jód je nepostradatelný pro správnou funkci štítné žlázy a tvorbu hormonu tyroxinu.
- Nedostatek jódu v těhotenství a během růstu může nezvratně poškodit zdraví
- Rostlinnou stravou lze zajistit dostatek jódu (jako nejvhodnější zdroj doporučujeme minerální vodu Vincentka)
- Nadbytek soli výrazně poškozuje zdraví a způsobuje mnohé civilizační nemoci (hypertenze, problémy s krevním oběhem, obezita aj.)
- Z hlediska složení není výrazný rozdíl mezi solí kamennou, mořskou a himalájskou, vhodnější jsou nerafinované, technologicky nezpracované varianty.
8 potravin, které skrývají přemíru soli
Je jednoduché říci – sůl zvyšuje krevní tlak, škodí srdci, a je proto nevhodná. Jenže v soli je obsažen i sodík, který je pro tělo nezbytný. Nejlepší je tedy naučit se s tímto všudypřítomným prvkem zacházet tak, aby pracoval ve prospěch našeho zdraví.
Slané pečivo
Lžička a dost
Sůl, potažmo sodík potřebujeme pro správnou svalovou práci, nervovou činnost a kvůli rovnováze tekutin. Doporučená denní dávka dospělého člověka je 5 až 6 g kuchyňské soli, což je asi jedna čajová lžička.
Lidé s vysokým krevním tlakem a problémy se srdcem by měli toto množství ještě snížit. Většina z nás však tuto optimální dávku překračuje, často až dvojnásobně.
Chcete-li příjem soli omezit, zamyslete se nejprve nad svou stravou.
Problematické potraviny
- Mrazená hotová jídla – představují rychlé, pohodlné vaření, ale hlídejte na etiketě, kolik čeho obsahují. Mnohdy může být v jedné porci i polovina celodenní dávky soli.
-
Cereálie – člověka by nenapadlo, že právě tento výrobek obsahuje velké množství sodíku, ale je to tak.
Existují i cereálie s jeho nízkým obsahem, dejte raději přednost těm.
- Zeleninové šťávy – jsou zdravé, ale je nutné hlídat jejich složení, mnohé obsahují nadbytek sodíku.
-
Sterilovaná zelenina – sůl je velmi dobrý konzervant, proto raději dávejte přednost čerstvé zelenině.
Pokud přece jen kupujete cokoli v nálevu, existují i varianty bez přidané soli.
- Polévky – vyvarujte se polévek ze sáčku, raději si uvařte pravou domácí.
-
Marinády a dochucovadla – riziková je především sójová omáčka či kečup.
Zkuste sáhnout spíše po citronové šťávě a octu, jídlu dodají zajímavou chuť a sodík neobsahují.
- Hotové omáčky na těstoviny – představují rychlou variantu obědu nebo večeře, ale kontrolujte etikety a vybírejte varianty s nízkým obsahem soli.
- Pochoutky – pražené solené arašídy, mandle a další zkuste nahradit nesolenými, chipsy a podobné vynechte úplně.
A kdo by si měl na sůl a sodík dávat pozor ještě více než ostatní? Kromě lidí nemocných již zmiňovaným vysokým krevním tlakem, cukrovkou či onemocněním ledvin by měl být opatrný každý člověk nad 50 let. Zkuste si celý den zapisovat, co jste snědli a vypili, a potom si spočítejte obsah soli a sodíku. Možná budete překvapeni, o kolik doporučenou denní dávku překračujete, přestože vlastně „moc nesolíte“.
Nabízíme vám ještě pár tipů, jak organismus v tomto směru moc nezatěžovat:
- Reklama – „low salted“ nebo „salt free“ zdaleka neznamená, že potraviny sůl, potažmo sodík neobsahují. Pečlivě si přečtěte etiketu a najděte si skutečné množství tohoto prvku.
- Skrytý sodík – při studování složení potravin nehledejte pouze slova sůl a sodík, ale též natrium či sodium.
- Léky – některé prostředky na bolest mohou obsahovat i sodík, proto se podívejte na složení.
- Restaurace – jídlo v restauracích obsahuje mnohem více soli, než je vhodné. Vynechávejte polévky a z jídelních lístků vybírejte spíše ryby a zeleninu.
- Rychlé občerstvení – veškerá nabídka mívá obrovský obsah soli.
(vesa)
Zdroj: http://www.webmd.com/diet/ss/slideshow-salt-shockers
Veš Nemoc dna dieta Nízký krevní tlak Diety Ledvinová dieta Líbil se vám článek? ANO NE Extrasystoly
Dobry den, mam dotaz na extrasystoly. Mam obdobi, kdy mam treba 3 roky klid…
Potíže s penisem
Zdravim, Je mi 23 let a myslim ze s penisem nemam neco v poradku. V nestoporenem…
Enterol kojení
dobrý den, chtěla bych se zeptat,zda mohu v době kojení krátkodobě užívat lék…
Vřídek
Dobrý den, před 2 dny se mi na horní straně pravého pysku zevnitř udělal větší…
Fimóza a sex
Dobrý den pane doktore, mám fimózu a chtěl bych se zeptat, jestli i s fimózou…
Játra
Dobrý den,vážená paní doktorko,prosím Vás, asi před 3 týdny jsem Vám psal kvůli…
Srdeční arytmie
Dobrý den, obcas mi dela, ze kdyz se nadechnu pocitim jako by srdce asi 3x za…
Mononukleóza
Dobrý den, zhruba před týdnem mi byla diagnostikována hnisavá angína, ale…
Červenání v obličeji
Dobrý den, už delší dobu mám problém s červenáním v obličeji při různých aktivitách…
Malé krvácení z boku
Dobry den, jsem na dovolene na Kapverdach. Dnes pri lezeni na plazi na pisku…
Sodík – Zdraví OK s.r.o
Sodík a draslík řadíme do skupiny minerálních látek. Tyto dva minerály pracují společně, navzájem se doplňují a jejich hlavním účelem je správné hospodaření těla s vodou. Draslík hospodaří s vodou, která se nachází uvnitř našich buněk.
Více informací o draslíku najdete zde. Naopak sodík nakládá a pracuje s mimobuněčnými tekutinami. Přesněji řečeno, sodík reguluje objem tekutin v buňkách, jejich vzájemné prolínání. Sodík tak ovlivňuje stabilitu vnitřního prostředí v těle.
Sodík je stejně jako draslík měkký, lehký, stříbrolesklý kov. Značíme ho chemickou značkou Na. Sodík je hojně zastoupen jak na Zemi, tak i ve Vesmíru.
Sodík, stejně jako draslík, patří do skupiny biogenních prvků, nachází se ve všech buňkách u živočichů i rostlin. Stop! Máme tu sousloví (=ustálené slovní spojení), které je potřeba objasnit.
Biogenní prvek je ten prvek, který je nezbytný pro život, tedy životaschopný či životvorný.
Sodík je velký kamarád s již zmíněným Draslíkem. Oba dva zajišťují přenos nervových vzruchů, které startují v mozku a přesouvají se dále do těla. Přesněji řečeno, do konkrétních částí lidského organismu, kde jsou zrovna potřeba.
Sodík má na Zemi široké využití. Sodík se vyskytuje ve všech potravinách přirozeně anebo je do potravin přidán při jejich dalším zpracování. Hlavním zdrojem sodíku je kuchyňská sůl. Potravin, ve kterých najdeme sodík, je spousta. Zde vám napíšeme ty, ve kterých je sodík hojně zastoupen. Jsou to:
uzeniny- sýry
- ryby
- celozrnný chléb
- mléčná čokoláda
- hovězí a vepřové maso
- káva
Přemíra i nedostatek sodíku pro lidský organismus nejsou dobré, v tu chvíli nastává problém, který je potřeba aktivně a zodpovědně řešit a vyřešit.
Co se děje s tělem?
Pokud přijímáme sodíku velmi málo nebo sodík nepřijímáme vůbec, může se dostavit zvýšená únava, nižší krevní tlak. Absence sodíku může dále způsobit křeče v dolních končetinách a poruchy vědomí.
Na druhou stranu pokud dostáváme skrze potraviny do těla sodíku příliš, můžeme pociťovat žízeň, bolest hlavy a stejně jako u nedostatku sodíku, poruchy vědomí.
Množství sodíku zaznamenávají především naše ledviny, které ho buď vylučují anebo zadržují. Záleží na aktuálním množství sodíku v těle. Dávejme tedy pozor, aby v našem jídelníčku byly zastoupeny potraviny bohaté na sodík. Předejdeme tak stavům únavy, nepříjemným křečím, které nás limitují či úplně zastavují nejen v každodenních činnostech, ale také v našich sportovních výkonech.
Nezapomínejme na to, že…
Sodík je úzce spjat s vodou v našem organismu. Nejen, že musíme dbát na jeho dostatečné denní příděly, ale také pozorovat a kontrolovat, zda ho skrze přirozené pochody lidského organismu neztrácíme. Pozor si tedy dávejme na nadměrné pocení a vylučování.
Pokud se vám cokoliv nezdá být v pořádku, zastavte se, dopřejte si odpočinek a poslouchejte své tělo. Jestliže určité problémy přetrvávají nebo se stupňují, neváhejte navštívit lékaře.
Prevence a předcházení jsou důležité, důležitější je však rychlý a především včasný zásah a záchrana.
Sůl nad zlato
Všichni jsme jistě viděli pohádku „Byl jednou jeden král“, ve které zazněla tato tři slůvka. Sůl najdeme v každé domácnosti i restauraci. Drtivá většina z nás sáhne po soli, když připravuje různé pokrmy.
Co tím chceme říci? Ochucovat pokrmy solí není špatné, pozor ale na to, v jakém množství. Výhodou je domácí příprava, kde toto množství dokážeme a můžeme regulovat. Je to jen a jen na nás. Horší situace nastává, když se stravujeme mimo domov, například ve fastfood.
Chápeme, že ne vždy jsou podmínky pro to, připravit si jídlo na další den doma a ne každému tento způsob vyhovuje. Dbejme však na to, aby naše strava byla pestrá a vyvážená.
Příklad: Pokud si zajdu na oběd do restaurace, kde si objednám burger s hranolky a dipem, odpoledne tělu ulehčím a připravím si například zeleninový salát anebo jogurt s ovocem.
Co si z dnešního článku odnést?
Zařadit do svého jídelníčku potraviny bohaté na sodík, dostatečně pít, dbát na pravidelný odpočinek a solit s mírou. Naše oblíbené pravidlo, které již v článcích párkrát zaznělo: „Méně je někdy více.“
Nadbytek soli není nad zlato
Chlorid sodný, NaCl, aneb sůl kuchyňská stojí téměř na každém stole. Jde o symbol stolování a často po slánce sáhneme ještě dříve, než pokrm ochutnáme. S nadměrným příjmem soli jsou však spojena onemocnění, z nichž většina patří mezi ta, kterým jsme si zvykli říkat civilizační. Ale vezměme to od Adama – lépe řečeno od našich praprapředků.
Pravěký člověk přijímal ve stravě zprvu podstatně vyšší podíl draslíku než sodíku, živil se jen tím, co sebral nebo ulovil, tedy neupravovanými a nekonzervovanými potravinami. Protože je sodík nezbytný k udržení stálého vnitřního prostředí, vyvinuly se u člověka mechanismy, které sodík v těle zadržují.
Při svém vývoji se lidský organismus naučil střádat sodík především tím, že ho intenzivně vstřebává z primární moči. Tak byla zachována stálost vnitřního prostředí i při nízkém příjmu sodíku. Tento mechanismus je geneticky podmíněný a při zvýšeném příjmu soli nejsou ledviny schopny nadbytek sodíku vyloučit.
Teprve později se zavedením zemědělství a chovu hospodářských zvířat vyvstala nutnost konzervovat potraviny, zejména maso a k tomu se výborně hodila sůl – NaCl. V současnosti nám slané chutná a chloridu sodného přijímáme mnohokrát více, než je zdrávo.
POTRAVINY S VYSOKÝM OBSAHEM NaCl
nakládaná zelenina • olivy • kysané zelí • balkánský sýr • korbáčiky • romadúr • hermelín • sýry s modrou plísní • tavené sýry • uzeniny • pečivo (zejména s krystalky soli) • průmyslově vyráběné zálivky a marinády
Hlavním nežádoucím důsledkem přisolování je zvýšené riziko vzniku hypertenze (vysokého krevního tlaku).
Se zadrženou solí se v těle hromadí i voda (aby se nenarušilo – „nepřesolilo“ vnitřní prostředí), čímž je namáhán a přetížen krevní oběh a při chronickém nadbytku soli dochází k hypertenzi, a to jak u dospělých, tak i u dětí. Přímá souvislost mezi příjmem soli a vysokým krevním tlakem je opakovaně prokazována.
Čtěte také: Med. Symfonie chuti a zdraví
Tento jev je pozorován asi u 70 % populace, jsou však lidé, kteří jsou k soli necitliví. Omezení příjmu soli patří k léčebným postupům hypertenze, ale u části pacientů omezení solení nemá požadovaný efekt. Nic neplatí univerzálně, ale je zcela jisté, že snížení příjmu soli nás ochraňuje před hypertenzí.
S hypertenzí souvisí zvýšené riziko výskytu srdečně cévních chorob (infarktu a mozkové mrtvice), selhání ledvin. Nadměrné solení přispívá také k rozvoji osteoporózy, rakoviny žaludku, otoků, ledvinových kamenů, astmatu či obezity.
|
Proč viníme z obezity sůl?
Obezita vzniká, protože sůl je nositelem chuti, slané pokrmy lépe chutnají – sníme jich více. Často jde o mastné uzenářské výrobky, kde se již kombinují dvě nezdravé složky – sůl a živočišný tuk (pomineme-li kancerogeny vznikající při uzení).
Další „lahůdkou“ jsou slané krekry a brambůrky, které se zapíjejí zpravidla nápoji s vysokým obsahem kalorií: limonádami (typu coca-cola) nebo alkoholickými nápoji, vysokoenergetickým pivem či vínem, které má pověst nízkokalorického, ale není tomu tak (200 ml vína obsahuje 120 až 200 kcal, tj. 500 až 830 kJ).
Spotřeba soli se ve vyspělých zemích pohybuje nad 10 g/den u dospělých jedinců. Přitom doporučovaná denní dávka se pohybuje mezi 3 a 5 g.
Každý Čech sní ročně šest kilogramů soli, což znamená, že na jednoho obyvatele České republiky (včetně kojenců) připadne 16,5 g soli na den. To je více než trojnásobek doporučné „bezpečné“ dávky soli.
Děti (předškolní a školní) překročí doporučenou dávku soli třikrát až čtyřikrát. 80 % dětí mezi 7. a 12. měsícem sní o 80 % soli více, než je doporučená dávka. 95 % dětí ve věku 12 až 18 měsíců překračuje doporučenou dávku o 190 %. Všechny děti mezi 18. a 36.
měsícem mají příjem soli o 320 % vyšší, než by podle doporučení měly mít.
Snížení příjmu soli již u kojenců se projeví významným snížením krevního tlaku v pozdějším věku. Bylo prokázáno, že při dietě se sníženým obsahem soli došlo u dospívajících s hraničním krevním tlakem k jeho významnému snížení.
Doporučené dávky pro děti:
|
MUDr. Marta Šimůnková
Jak zdravě solit
Potřeba soli se může u různých lidí výrazně lišit. Záleží na konstituci, způsobu života i myšlení, na celkové skladbě jídelníčku, množství fyzické aktivity, na klimatických poměrech a počasí. Chuť na slané nám není vrozená. Je to naučený zlozvyk, který podporujeme konzumací slaných jídel.
Chuť soli často přehluší přirozenou chuť jídel. Zkuste proto používat více přirozeného koření. Udělejte pokus: omezte na tři týdny konzumaci soli a možná zjistíte, že vám nakonec vyhovuje přirozená slanost potravin.
Nadměrné solení přináší do organismu nadměrné množství sodíku, který podle lékařských studií zvyšuje krevní tlak, poškozuje cévy, a zvyšuje tak riziko poškození mozkových cév vedoucí až k mrtvici, a dále poškozuje srdeční tkáň. Stárnoucí cévy ztrácejí schopnost rozšiřovat se a sodík tuto situaci ještě zhoršuje.
Sodík a draslík mají být v organismu ve správném poměru. Dojde-li však k jeho porušení a sodík je přijímán v nadměrném množství, odbourává nám z těla draslík, který je důležitý právě pro kvalitu cév.
Jak funguje sůl v našem organismu
Kuchyňská rafinovaná sůl obsahuje dva minerály – sodík a chlór. Sodík a také chlór jsou nedílnou součástí tělesných tekutin a nezastupitelně určují základní vlastnosti vnitřního prostředí našeho organismu.
Sodík – má v organismu řadu velmi důležitých funkcí. Má vliv na správnou kontrakci svalů, podporuje metabolismus minerálních látek, je důležitý pro růst, udržuje vápník v krvi v rozpustném stavu. Ovlivňuje vodní hospodářství (zadržuje tekutiny v těle), udržuje elektrickou aktivitu buněk, přenos nervových vzruchů. Měl by ale být ve vyváženém stavu s draslíkem.
Pokud je však sodíku vlivem nadměrného solení moc, strhává s sebou draslík, který pak v organismu chybí.
Draslík – udržuje tonus svalů, ovlivňuje přenos vzruchů nervovými vlákny, odstraňuje únavu, spolupůsobí při tvorbě tkání a slouží jako přirozené diuretikum. Jeho nedostatek zapříčiňuje nepružnost cév.
Draslík je přítomen uvnitř buněk, zatímco sodík je v mezibuněčné tekutině. Je-li poměr sodíku a draslíku vyvážený, voda v těle a acidobazická rovnováha jsou vyrovnané, svaly a nervy fungují přiměřeně.
Je-li draslíku méně, než by odpovídalo rovnováze, nervosvalové funkce se zhoršují, tělo je oslabené, svaly ztrácejí svůj tonus, reakce se horší.
Opačný stav – nadbytek draslíku – je vzácný a známe jej pouze u některých frutariánů (jejichž jídlo se skládá výhradně z plodů) nebo u lidí na dietě s nízkým obsahem sodíku.
Přemíra sodíku ve tkáních způsobuje, že se na něj váže voda. Tak vznikají otoky a zároveň se zvyšuje krevní tlak. Srdce se musí více namáhat. Každý pátý občan České republiky trpí nebezpečně vysokým krevním tlakem.
Kvalitní sůl má pro náš organismus několik významů:
- Doplňuje některé chybějící minerální látky – pokud není rafinovaná (vybělená).
- Sůl nezbytná pro tvorbu kyseliny solné v žaludku, která je základní látkou při trávení.
- Správné množství soli je rozhodující pro správnou energetickou činnost ledvin.
- Příjmem soli regulujeme i správný poměr mezi sodíkem a draslíkem. Čím více konzumujeme tropického ovoce a brambor (které obsahují hodně draslíku), tím více je třeba solit.
- Při přípravě jídla ovlivňuje sůl kvalitu a dostupnost živin.
Slaná chuť – ovlivňuje dle čínské a japonské tradice ledviny a močový měchýř. A právě v ledvinách sídlí podle této tradice naše životní energie. Jsou-li naše ledviny v horší kondici, i naše životní síla může být oslabena.
Ledviny jsou orgán, který od 20 let věku už jen stárne, nelze je již regenerovat. Proto bychom měli se solí zacházet opatrně.
Při přípravě jídel je nezbytné, aby sůl byla dodávána hned při počátku vaření, aby se stala součástí pokrmu. Je-li sůl do potravin zabudována procesem vaření, je jí k uspokojení chuti potřeba méně, než je-li jídlo dosolováno až dodatečně.
Přisolování volnou solí není vůbec možné doporučit: sůl, jež není v jídle vázaná procesem zpracování, se uvolňuje do organismu příliš nárazově. Pokud používáme sůl jako dochucovadlo, měla by být vždy provařená alespoň 10 minut mírným varem.
Je lepší, když se přidá na
počátku vaření. Nikdy by se nemělo dosolovat na talíři.Jsou však i situace, kdy je výhodnější solit až v průběhu vaření. Chceme-li udělat kvalitní vývar jako základ pro polévky a omáčky, je výhodnější vložit základ (mořské řasy, tvrdé části zeleniny) do studené neosolené vody.
Slané potravinové doplňky harmonizují náš organismus tím, že je v nich sůl se svým energetickým protikladem propojena tepelnou úpravou, kvašením, tlakem a dlouhodobým energetickým působením.
Sůl, která projde těmito procesy, nezatěžuje organismus, ale naopak mu dodává cenné, snadno vstřebatelné látky. Evropská tradice má jako takovýto doplněk kvašenou zeleninu (pickles) nebo okurky.
V orientálních kuchyních jich nalezneme řadu, mnohé mají někdy až zázračné účinky. Slané švestičky ume-boši, sójová pasta Miso, sójová omáčka Tamari, sezamová semínka opražená a utřená společně s vysušenou mořskou solí – tzv. gomasio.
Jedná se vesměs o velmi účinné substance. Mějte však vždy na paměti naši lidovou moudrost, která praví: „Dobrého pomálu.“
Na trhu existuje několik druhů soli, jaká je nejlepší?
Sůl kamenná, nebo sůl mořská?
Odborníci na výživu mají často odlišný názor na to, jaká sůl je pro člověka vhodnější, lepší: jestli mořská, anebo kamenná. Kamenná sůl byla dříve také mořskou. Leží ale už statisíce let v temnotě a chladu bez pohybu. Kdežto mořská sůl je v neustálém pohybu, plná energie, slunce a minerálů.
Běžná kuchyňská sůl je většinou vysoce čištěný produkt. V procesu čištění byla původní sůl zbavena asi šedesáti prvků, které tělo nutně ke své funkci potřebuje.
Nerafinovaná mořská sůl obsahuje pouze 75
% chloridu sodného a zbylých 23 % připadá na jiné minerály.téměř 99 % chlorid sodný – a ostatní minerály v ní zcela chybějí.Rafinovaná kuchyňská sůl je však z
Velmi vhodná na solení je Atlantská sůl, která se dá koupit v obchodech se zdravou výživou buď šedá, nebo bílá. Šedá Atlantská sůl je těžena v ekologicky čistých místech a neprochází procesem bělení ani jódování, a zůstává tak v nejpřírodnějším stavu. Je ovšem trochu dražší než jiné soli, ale její kvalita za to stojí.
Himalájská krystalická sůl z halitů
Hality jsou nejkrásnější krystaly soli, plně průhledné, s typickou krychlovou strukturou. Jejich největší předností není přítomnost minerálů, ale vysoký stupeň krystalického uspořádání, který vznikal po miliony let za velmi specifických přírodních podmínek. Proto jsou přirovnávány k diamantům mezi solemi.
Rozdíl mezi působením halitové soli a soli průmyslovo-potravinářské na lidský organismus může být přirovnán k rozdílu působení vzduchu čistě panenské přírody a znečištěného ovzduší velkoměsta. Už více jak 3000 let se v Asii používají k léčení. Solné krystaly hality mají vysokou schopnost ničit cizorodé látky v těle.
Příprava krystalické solanky
Hality vložte do sklenice a doplňte ji čistou pramenitou vodou. Asi za 1 hodinu vznikne nasycený roztok (krystaly se v nasyceném roztoku již dále nerozpouštějí).
Takto připravenou solanku můžete použít buď k solení pokrmů, nebo k pitné kúře, která je vhodná k detoxikaci lidského těla. Doporučená denní dávka: 1 čajová lžíce solanky zředěná 0,2 l pramenité vody.
Proces přípravy solanky můžeme s hality opakovat.
Zdroj: http://www.dobre-zdravi.cz/jak-zdrave-solit/t-313/, http://www.e-elixir.cz
Více bylinek, méně soli… a proč mají brambory vrásky
Blýská se však na lepší časy. Sůl nahradíme bylinkami a klidně změníme odpověď Marušky na dotaz tatínka, hlavy pomazané, ve slavné pohádce Byl jednou jeden král. Jak víme, odpověděla: „Já, tatínku, já vás mám ráda jako sůl.“ Tatínek by dnes zakřičel: „Jako sůl? Takovou škodlivou věc? Kdybys řekla jako bylinky, to by bylo něco jiného. Ale jako sůl! Sůl! Chceš mi zvednout tlak?“
No, kolik zmatků ve své ješitnosti poté způsobil, jistě víte.
Dagmar Heřtová
Foodblogerka a gastronomická žurnalistka, která pravidelně přispívá do tištěných a internetových periodik především informacemi o surovinách, jejich zpracování až po recepty. Na webu Tastejourney píše o jídle, nových trendech a dělí se o gastronomické postřehy z cest.
Začnu hezky zostra (zeslana)
Ještě k svátkům. Pokud nevěříte, že má „svátek“ den Méně soli a více bylinek, tak jenom pro příklad uvedu, že je i Chop suey den, v pondělí oslavíme Národní den opékaných maršmelounů a v úterý lze konec srpna oslavit Dnem jídla venku. Přiznávám, je to vyloženě americká záležitost, ale milá!
Slíbila jsem ostrý start, ale spíše by se hodilo napsat přesolený start (ten bude na závěr), ale to není tak frekventované. Jsou kuchařské postupy, při kterých se bez velkého, nadměrného až neúnosného množství soli neobejdete. Jde o vaření v solné krustě.
Jistě to znáte, alespoň z doslechu. Jedná se o specifické vaření pro vyložené fajnšmekry, tedy znalce, kteří se nechtějí připravit o mimořádné chutě a šťavnatost ztracené při běžných postupech.
Solná krusta to vše dokáže díky tomu, že se chová jako izolace, a vlhkost pod ní je příčinou, že se potravina vlastně dusí.
Jídlo připravené tímto způsobem je rovnoměrně a šetrně uvařené, Známe kuře v solné krustě, zeleninu, krevety, klidně i pořádný steak, dokonalé jsou ryby a mořské plody připravované pod sarkofágem ze soli. Dá se popsat i tak, že krusta ze soli je vlastně varnou nádobou.
Nejstarší záznam o tomto způsobu vaření se datuje už do čtvrtého století našeho letopočtu, kdy byl popsán recept na přípravu bílé ryby, jako je mořský vlk, kanic nebo cejn. Tahle lahůdka se nejvíce rozšířila v Itálii, Francii a Španělsku.
Děsivě dobrá, plná pochoutek, univerzální a přirozená kráska, frittata
Číst článek
Jenom připomenu, že krusta musí být opatrně odstraněna, aby v jídle nezůstaly nežádoucí zbytky soli.
Jak to vlastně je
Ono se solí a s námi to není vůbec jednoduché. Potřebujeme ji, a přitom se jí, pokud možno, zbavujeme. Jisté je, že bez soli, coby ochucovadla, si moc pochutnat nelze. Ovšem to je to nejmenší! Sůl je pro náš organismus důležitou složkou potravy. Tělo ji využívá k vyrovnání tekutin v krvi a dokonce k udržování zdravého krevního tlaku, vedle dalšího je nezbytná pro funkci nervů a svalů.
Vše výše uvedené je vědecky dokázáno, ale musím použít otřepané protivné klišé: všeho s mírou, které u soli platí zvlášť.
Druhou stranou mince nadměrného používání soli je nebezpečí zadržování vody v těle, s tím spojené zvýšení krevního tlaku, zátěž srdce, ledvin a cév. Soli bychom měli konzumovat pro potřebu našeho těla asi necelou čajovou lžičku, tedy méně něž 2300 mg denně.
Jenže takovou dávku nelze v našem běžném provozu naměřit. Zajdete si do restaurace na dobrý oběd a máte „splněno“, veškerá další konzumace už pro vás není prospěšná.
Stačí si pochutnat na taveném sýru případně uzenině se slaným rohlíkem a množství denní dávky soli je násobně překročeno.
Záhadný původ císařského trhance se švestkami
Číst článek
Existují zaručená doporučení na používání některých druhů soli, které doplní potřebu sodíku, a ještě vám dodají minerály. Já jsem zdrženlivější. Sůl je sůl a jestli je kuchyňská sůl zabalená v obyčejném pytlíku s nápisem, nebo v designově dokonalé dóze s obrázkem mořských vln či himálajských štítů, stejně je v nedoporučovaném množství škodlivá.
Obchodníci umějí i se solí zázraky, což jsem poznala na vyhlášeném Chelsea marketu v New Yorku, kde vás z barevné nabídky solí až zrak přecházel. Nedá se poznamenat, že ochucená sůl dokáže jídlo dostat do jiných výšin.
Na druhou stranu podotýkám, že já při vaření nejraději používám sůl mořskou, zvláště tu ve tvaru vloček, což je u nás nejznámější maldonská nebo vyhlášená královna solí fleur de sel.
Mám potvrzeno, že chuť je přece jenom rozdílná, samozřejmě v její prospěch, a to jsem si vědoma, že sůl je sůl…
Chelsea Market v New Yorku a jeho vyhlášená prodejna s ochucenou solí. Červená je s příchutí Merlotu | Foto: Dagmar Heřtová | Zdroj: Český rozhlas
Jak z toho ven
Opakuji, že jde o potvrzené pravidlo: všeho s mírou. Hlídejte, kolik solíte, jestli při podaném jídle automaticky nesaháte po slánce, což je skoro vždy zbytečné. Snažte se konzumovat neupravené potraviny nebo jídla, jejichž přípravu máte pod kontrolou.
Omezte konzervované potraviny, uzená masa, a hlavně si množství soli najdete na etiketách potravin. Tragický přísun soli si zabezpečíte kupovanými omáčkami a polotovary, které nutně potřebují ke své trvanlivosti nadměrné množství soli.
Tady platí pravidlo, že hranicí by měl být menší obsah sodíku než 120 mg na 100 gramů potraviny.
Další možností je nahradit sůl bylinkami. Nic nového pod sluncem, já vím, ale zapomíná se na fakt, že to prostě funguje. A navíc bylinky já moc ráda.
Taková bazalka s rajčaty vlastně ani sůl nepotřebuje. Totéž platí, když bazalku přidáte do polévek, na maso a mořské plody.
Pepř je jasným nahrazením zvyku solit vše bez ochutnání; když už musíte, raději sáhněte po pepřence než po slánce.
Chuť jídla vylepšuje česnek, citrónová šťáva a kůra, kopr, rozmarýna, zázvor, koriandr, to vše nezvyšuje obsah sodíku v našem těle, a přitom chuťově upraví připravené jídlo natolik, že ani nemusíte sahat po slánce.
Meruňky popírají vlastní zákony. Meruňkové knedlíky z Wachau a rustikální meruňkový koláč s rybízem
Číst článek
Soli se nelze vyhnout, opakuji, tělo sodík potřebuje, ale denně jen tolik (1500–2300 mg), že jej získáte za stravovacího provozu.
K návykovému omezení spotřeby nadměrného množství soli určitě pomůže i motto dnešního svátku: Více bylinek, méně soli.
Navzdory všemu
K potvrzení svých předcházejících tvrzení o soli si připravíme pochoutku. Je vlastně vzpomínkou na můj pobyt na Teneriffe a jde o typické jídlo Kanárských ostrovů, kde brambory kultivovali již od roku 1600.
Jmenují se papas arrugadas neboli vráskaté brambory. Brambory se původně vařily ve slané vodě z oceánu. Po slití zanechávají přirozený povlak na slupce brambor.
Jde o jednoduchou delikatesu, zvláště když ji doplníte velmi pikantní chilli omáčkou a podává se jako předkrm nebo jako hlavní jídlo či jen příloha. Já jsem brambory poprvé ochutnala jako přílohu k rybě na grilu.
Byly legračně malinké a celé pokryté slanou vráskatou slupkou. Šlo o speciální odrůdu brambůrek pěstovanou v sopečné půdě…
Vráskaté brambory z Kanárských ostrovů s pikantní paprikovou omáčkou (Papas arrugada)
Brambory po vaření v soli získají vrásčitý vzhled, chutnají však skvěle a jsou vyhledávanou pochoutkou z Kanárských ostrovů | Foto: Dagmar Heřtová | Zdroj: Český rozhlas
Ingredience:
Na brambory
- 1 kg malých brambor
- 4 lžíce soli
Na paprikovou omáčku s chilli:
- 3 velké červené papriky
- 6 stroužků česneku
- 1 šálek extra panenského olivového oleje
- 1 plátek bílého pečiva (možno vynechat)
- 1/4 lžičky mletého římského kmínu
- 1/2 lžičky mořské vločkové soli
- 1-2 lžičky chilli vloček, podle chuti i více
- 1 lžička vinného červeného octa
Připravte si pravé burrito. Ale které je to pravé? Mexičan aby se v tom vyznal
Číst článek
Postup:Brambory neloupeme, jen je důkladně omyjeme. Dáme je do hrnce, zalijeme vodou, aby byly ponořené a přidáme sůl. Přivedeme k varu a vaříme 15-20 minut do měkka. Mezitím si připravíme pikantní chilli omáčku.
Rozpůlíme papriky, vyjmeme zrníčka, nakrájíme na menší kousky a dáme do elektrického mixéru. Přidáme oloupané stroužky česneku nakrájené na plátky. Okořeníme římským kmínem, chilli vločkami, solí a rozsekáme na pastu.
Pomalu přidáváme olej, případně trochu vody a najemno nakrájené bílé pečivo. Dochutíme vinným octem a dáme zatím stranou.
Zkontrolujeme brambory, lehce zkusíme nožem, zda jsou uvařené. Slijeme vodu a necháme bez pokličky stát ještě na zahřáté plotýnce, aby se zbytková vlhkost vypařila. Poté uvidíme, na slupce zůstane tenká vrstva soli a můžeme servírovat.
Pikantní chilli omáčku z paprik dáme do menších misek a podáváme s bramborami.
Zbytek omáčky uchováváme v ledničce, zalitou trochou oleje v uzavřené sklenici.