Smích a zdraví + 10 zajímavostí o smíchu

Podrobnosti Super User Smích a zdraví + 10 zajímavostí o smíchu Zajímavosti 24. říjen 2016 Smích a zdraví + 10 zajímavostí o smíchu

Určitě jste už někdy slyšeli, že smích je zdravý. Využijte jeho léčivou moc a vpusťte do svého života více humoru. Budete psychicky odolní, s nadhledem překonáte různé životní překážky a uvolníte napětí ve vašem těle.

Co se děje v organismu při smíchu?

Při smíchu mozek vylučuje endorfiny, které spouští dobrou náladu a zvyšují práh bolesti. Smích snižuje hladinu stresového hormonu kortizolu a zvyšuje produkci bílých krvinek, čímž dochází k posilnění imunity. V krvi se při smíchu vytvářejí imunoglubiny A, G a M, přičemž imunoglubin A je antibiotikem pomáhajícím proti nemocem dýchacích cest.

Pozitivní účinky smíchu na tělo

Smíchem dochází k uvolnění svalů celého těla, lepší zásobě krve kyslíkem, posílení svalů břicha a bránice a ke spálení nadbytečných kalorií. Smích podporuje krevní oběh, snižuje riziko mrtvice a infarktu, čistí plíce, stabilizuje krevní tlak a ulevuje při migréně. Při smíchu se masírují vnitřní orgány, procvičují svaly, zlepšuje dýchání a posiluje paměť.

Pozitivní účinky smíchu na duši

Smích má blahodárný vliv na psychiku člověka. Produkují se při něm hormony, které zahánějí deprese, smutek a negativní myšlenky. Smích pomáhá lidem udržet si životní nadhled a přispívá k dlouhověkosti. Pocit štěstí navodí i nucený úsměv. Je to dáno tím, že mozek neumí rozeznat falešný úsměv od skutečného a při každém úsměvu spouští produkci tzv. hormonu štěstí.

Jak se naladit na pozitivní vlnu

Patříte mezi lidi, kteří se „odnaučili“ smát? Pusťte si místo večerních zpráv komedii nebo si udělejte čas na své blízké. Společnost lidí, které máte rádi, posiluje vzájemné vztahy a vyvolává pozitivní pocity. Navíc smích s ostatními lidmi má silnější účinek, než kdybyste se smáli sami. Zkuste vždy zůstat nad věcí a netrapte se tím, co nedokážete změnit.

Zajímavosti o smíchu

  • Lidé se smějí až 30x častěji ve společnosti jiných lidí než o samotě.
  • Každý z nás umí rozeznat, zda se druhá osoba směje od srdce, či zda smích předstírá.
  • Smích je nakažlivý – stačí spatřit smějícího se člověka a přenese na nás dobrou náladu.
  • Smích v partnerském životě upevňuje vztah.
  • Hlubokým smíchem zhubnete až 40 kalorií za minutu.
  • Usměvaví lidé jsou pro okolí o 80 % atraktivnější než lidé bez úsměvu.
  • Šestileté děti se smějí 300 krát za den, dospělí lidé 15 až 100 krát za den.
  • Muži se smějí mnohem méně než ženy.

Autorka: Radka Kelichová

Zocelit imunitu jde i smíchem. Jak ale na to, když se nám smát nechce?

Nikdo z nás se ho nemusí učit. Už novorozenci tento specifický mimický projev umějí, i když je to u nich jen reflex, objevuje se na jejich tváři bez vnější příčiny.

Ten pravý úsměv, na nějž všichni rodiče nedočkavě čekají a pak ho oslavují, přichází ale už ve třech týdnech života: miminko tak reaguje na něčí přítomnost, hlas nebo předmět.

A ve třech, čtyřech měsících se kojenec nahlas směje na blízké tváře.

Již v tomto věku chápe, že když se usměje na mámu, ona se usměje na něj. Vyzývá tak ke hře a dovádění. Vnímá, že jeho úsměv vyvolává pozitivní reakci a že je prostě dobré smát se co nejvíc.

Přečíst článek ›

Jenže jak stárneme, stáváme se vážnějšími a vážnějšími a na všechno to, co jsme o smíchu věděli už jako prckové, zapomínáme. Uvádí se, že děti se smějí 400krát denně, zato dospělí v průměru jen 20krát, ti šťastnější 40-50krát. Slušný rozdíl!

Zatím léky nenahradí. Ale kdoví?

Přitom odborníci potvrzují mnohé z toho, co se o tomto projevu veselí traduje. Například že s úsměvem jde všechno líp. Smích totiž spouští uvolňování endorfinů, tzv. hormonů štěstí, které vyvolávají dobrou náladu.

Nejsilnější partnerské vztahy mají podle studií lidé, kteří se smějí spolu a stejným věcem. Mnohá přátelství i vážnější vztahy začnou tak, že se prostě dva jedinci začnou chechtat v jeden okamžik.

Člověk, jenž se směje, nám navíc připadá přitažlivější, než bručoun.

Také se říká, že smích léčí, že veselá mysl je půl zdraví nebo že minuta intenzivního smíchu prodlouží život o hodinu.

Vědci se již delší dobu snaží tyto výroky potvrdit – a mnohé výzkumy naznačují, že je na nich minimálně krapet pravdy. Například američtí vědci z Univerzity Loma Linda udělali zajímavý experiment: pacienty s cukrovkou rozdělili na dvě skupiny, přičemž jedna kromě normální léčby podstupovala tzv.

smíchovou terapii. Ta spočívala v tom, že lidé půl hodiny denně povinně sledovali vystoupení komiků, které si vybrali.

Po roce se ukázaly nezpochybnitelné rozdíly: nemocní, co podstoupili smíchovou terapii, byli ve výrazně lepším zdravotním stavu a téměř všechny důležité hodnoty u nich byly také optimističtější.

Přečíst článek ›

„Teprve velmi podrobný výzkum účinků smíchu na lidský organismus umožní jeho využití jako skutečné léčebné metody,“ naznačil šéf výzkumu Lee Berk, že bádání je stále na začátku.

Michael Miller, ředitel centra preventivní kardiologie na Marylandské univerzitě, zase zkoumá, zda smích dokáže odvrátit infarkt a pomáhá lidem kteří trpí srdečními onemocněními. Dobrovolníkům pouští střídavě vážné filmy a komedie a sleduje vliv pohyblivých obrázků na jejich zdraví.

„Velká změna, kterou jsme viděli během smíchu, je srovnatelná s tím, jak by tělo reagovalo na lekci aerobiku nebo dokonce na dávku léků na bázi statinů. Z dostupných studií už víme, že statiny pomáhají při prevenci. Smích ale účinkuje i u nemocných lidí.

Otázka pro další výzkum tedy je, zda se dá načasovaným smíchem zabránit dalšímu infarktu u lidí, kteří už jeden či více v minulosti měli,“ prohlásil lékař, který zatím smíchovou terapii bere jako doplněk léčby, jímž se nedá nic zkazit.

Češi neztratili humor ani během pandemie koronaviru:

Klaun ho probral z kómatu

Vědecké potvrzení účinků smíchu asi nepotřebují ti, kteří se setkají s činností dobročinné organizace Zdravotní klaun, o. p. s.

Ta u nás už bezmála 20 let přináší dobrou náladu do prostředí, kde se jí nedostává – tedy do nemocnic, léčeben a hospiců.

V současné době 86 profesionálních Zdravotních klaunů pravidelně zavítá do více než 70 zdravotnických zařízení po celé zemi. Každá návštěva trvá zhruba 3 hodiny a do roka se jich uskuteční přes 4000.

„Během jedné návštěvy se dítko probralo z kómatu. Při jiné se ke zpěvu Zdravotních klaunů přidal senior, který po mozkové příhodě týdny nepromluvil,“ vyjmenovává namátkou některé úspěchy, jimž říká malé zázraky, manažerka komunikace této organizace Kateřina Procházková.

Prý již obdrželi tisíce pozitivních zpětných vazeb na práci klaunů. „Nezapomenutelné jsou také momenty z programu NOS!, který představuje doprovod dětí a rodičů předoperačním procesem. Ti přicházejí do nemocnice s vědomím zákroku a obavy jsou nedílnou součástí těchto chvil.

Hned u vchodu je však přivítá Zdravotní klaun a strach vystřídá smích.“

Přečíst článek ›

Její slova potvrzuje Mgr. Zuzana Kocábová, primářka Oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice Motol, jež má dlouholeté zkušenosti s působením klaunů na dětské pacienty. „Klaun, který doprovází dítě celým procesem přípravy k zákroku až do operačního předsálí, vnáší do tíživého čekání humor a hravost.

Děti pak mohou alespoň na chvíli zapomenout na to, kde jsou, a na svůj strach,“ říká s tím, že v této pražské nemocnici vytvořili Zdravotní klauni nový projekt nazvaný Dítě pro chronicky nemocné děti, které jsou opakovaně hospitalizovány. Tyto malé pacienty provázejí celým pobytem dva klauni, pravidelně je navštěvují dvakrát týdně.

„Díky tomu se u řady dětí snižuje úzkost z opakovaných hospitalizací.“

Tento program úspěšně využívají pro malé pacienty po transplantaci ledviny. „Díky klaunům lépe zvládají delší hospitalizaci a nezřídka slyšíme, že se k nám budou těšit, protože zase uvidí klauna.

Někteří se dokonce chtějí před propuštěním s klaunem rozloučit a jsou rozhodnuti neodejít, dokud ještě jednou nepřijde,“ usmívá se Zuzana Kocábová a zmiňuje i skutečnost, že rodiče často děkují, když po dlouhé době viděli zase se smát svoje dítě, které téměř nekomunikovalo a stáhlo se do sebe.

Výzkumy stále přibývají

Zdravotní klauni fungují v mnoha zemích. Například v Itálii zkoumali jejich vliv na pacienty dětského chirurgického oddělení v jedné římské nemocnici. Jeho závěr dává velkou naději: postoperační stres se díky klaunům a smíchu výrazně snížil, navíc se hospitalizace v nemocnici zkrátila.

„Asi nedokážu jednoznačně říct, že klaunská intervence zkracuje hospitalizaci,“ reaguje Zuzana Kocábová na dotaz, zda tento efekt vidí i na českých pacientech.

„Mohu se však podělit o zkušenost, že při dlouhé hospitalizaci klauni dokážou děti povzbudit, rozveselit a třeba i odvést pozornost při nepříjemných zákrocích. Dítě pak lépe spolupracuje s personálem.

“ Paní primářka je součástí výzkumného týmu, který má objektivně změřit vliv Zdravotního klauna a obecně humoru na dětskou psychiku před operací. Výsledky by měly být známy letos na podzim.

Budete mít zájem:  Očkování proti rakovině děložního čípku se měnit nebude

I bez nich si ale Zuzana Kocábová stojí za přesvědčením, že humor a hravost pacientům pomáhají. „Je jedno, zda přichází od klaunů, nebo profesionálů.

Ale musí se umět správně načasovat a umět hlídat hranici mezi znevážením, které je hravé, a znevážením, které je jen ztrapněním. A právě to umí klauni skvěle.

Přináší tak do tíhy lehkost, která dětem (a nejen jim) umožňuje na chvíli zapomenout a jen si hrát, aby se těžkosti nemoci lépe nesly,“ shrnuje svůj názor, že v tomto ohledu smích opravdu „léčí“.

Stačí chtít

Velkým propagátorem smíchu u nás je MUDr. Karel Nešpor, CSc., psychiatr specializovaný na léčbu návykových nemocí a autor knihy Léčivá moc smíchu. Smích považuje za důležitou součást psychoterapeutických postupů a jeho účinků vidí přehršel.

„Kromě pocitů libosti se tak mírní hněv, úzkosti i deprese, zvyšuje se sebedůvěra a pocit, že je člověk schopen své záležitosti ovlivňovat. Smích také zvyšuje tvořivost, schopnost řešit problémy a odolnost. Často působí jako katarze a uvolňuje nahromaděné napětí, vnitřní bloky a potlačené emoce.

Díky smíchu také člověk dokáže vnímat své problémy z jiné stránky a s vitálním nadhledem,“ popisuje ve zmíněné knize dopad smíchu na naše psychické rozpoložení. Nevadí, že se nemáte čemu smát. Každý se může smát jen tak.

Na tomto principu je také postavena jóga smíchu – jedinečný koncept cvičení, během něhož se smích vyvolává pomocí speciálních cviků zvaných smíchocviky.

Přečíst článek ›

„Existuje mnoho cviků, kterými lze uvolnit bránici i celé tělo a postupně se začít smát bez důvodu. Je to jednoduché,“ říká David Zahradník, lektor jógy smíchu, který šíří osvětu o této metodě, a dodává: „Je vědecky dokázané, že z pohledu fyziologie těla není rozdíl mezi spontánním a předstíraným smíchem. Účinky jsou shodné.“

Během hodiny jógy funguje i přirozená lidská schopnost zrcadlit emoce, ovšem cvičení ve vás může podle Davida Zahradníka probudit schopnost smát se „z bránice“ a stát se otevřenějšími dětské hravosti a spontánnosti. „Doma už to pak lze jen rozšiřovat,“ říká muž, který věří, že smích skutečně léčí.

„Největším přínosem však není samotné uzdravení, ale celkový posun v oblasti mezilidských vztahů. Když se smějeme, měníme se, a když se měníme, mění se i svět kolem nás,“ zdůrazňuje a přiznává, že ani jemu není pořád do smíchu, že i on má smutné chvilky.

„Ale dnes už vím, že to vždy pomine, nebo jak k tomu přistupovat z pohledu jógy smíchu a jak si zlepšit během chvilky náladu, když se mi nechce být ve splínu moc dlouho.“Každý si můžeme najít svou cestu k tomu, abychom aspoň vyloudili na tváři úsměv.

Určitě se to vyplatí.

Jak na to, když se nám smát nechce1. Pusťte si komedii, o níž víte, že vás zaručeně rozesměje. Nebo se začtěte do knihy vtipů či jiné humorné beletrie.2.

Na ulici nebo v kanceláři si představujte něco legračního o lidech kolem sebe.3. řed zrcadlem se snažte vyvolat smích – zaručeně se vám to po chvíli povede.4.

Zapisujte si do notýsku všechny veselé situace, které jste zažili, a občas jím listujte.

5. Myslete na to, že na všechno se dá dívat z humorné stránky.

Všeho s mírou!

Ne vždy je smích žádoucí a léčivý. Může být i na obtíž a také ublížit!

Pseudobulbární afekt (PBA), jemuž se také výstižně říká emocionální inkontinence, se do širšího povědomí dostal loni díky filmovému trháku Joker, v němž Joaquin Phoenix geniálně ztvárnil komika trpícího tímto neurologickým onemocněním.

To se projevuje nekontrolovatelným pláčem a smíchem, nepředvídatelnými záchvaty, které se opakují i několikrát denně a trvají klidně i desítky minut. Po úspěchu amerického filmu přinesla tamní média příběh muže, jenž touto poruchou trpí.

„Stalo se mi, že mě v restauraci neobsloužili a místo toho poslali domů, protože moje chování bylo pro zaměstnance nepříjemné.

Mnohdy, když jsem venku na skleničce s kamarády, se stane, že se najde někdo s nízkým sebevědomím a je přesvědčen, že se směju jemu. Pak se se mnou chce bít,” líčí Scott Lotan (47) trable, které mu nemoc přináší.

Nejhorší ale podle něj je, že záchvat smíchu ho vyčerpává až bolí a je velmi obtížné se během něj nadechnout.

Přečíst článek ›

Vědci z Oxfordské univerzity poukazují na to, že záchvat smíchu může být i nebezpečný.

Na základě analýzy zdravotních záznamů od roku 1946 zjistili, že řada oslabených a nemocných jedinců měla po takovém záchvatu vážné zdravotní komplikace.

V nejtěžších známých případech došlo k prasklině na srdci či protržení jícnu. Může také vyvolat inkontinenci a u rizikových pacientů vede k vytvoření či zhoršení kýly.

„Nicméně smích skutečně léčí. Snižuje tuhost tepen, což uvolňuje napětí a krevní tlak, takže dochází ke snížení rizika srdečního infarktu,“ uvedli britští vědci pro deník The Telegraph. „Naše studie nechce smích očernit nebo z něj učinit něco nezdravého, jen chce poukázat na to, že ačkoli je smích skvělou medicínou, i u něj platí, že vše se musí užívat se správnou mírou, jinak škodí.“

Věděli jste, že…Skupina lidí kolem psychologa Patrika Procházky založila Církev smíchu (Ecclesia Risorum), aby se lidé nemuseli bát smát a mohli se tak projevovat s odvoláním na náboženskou svobodu i v situacích, kdy to není akceptované? Vyprovokoval je k tomu fakt, že na fotografii na úředním dokladu se nesmíme usmívat. Ministerstvo kultury loni žádost o registraci zamítlo, představitelé církve podali proti tomuto rozhodnutí rozklad.5. října slavíme Mezinárodní den úsměvu? Mezinárodní den smutku připadá na 27. dubna.

Smích a zdraví + 10 zajímavostí o smíchuZdroj: ShutterstockKlaun do bytu

Dobročinná organizace Zdravotní klaun, o. p. s., má s nemocnicemi, domovy seniorů a hospici uzavřenu smlouvu a stanoven pevný harmonogram návštěv. Je tak předem jasné, ve který den a v kolik hodin klauni přijdou. Mimo tyto hodiny si klauna pro pacienta a do jiných zařízení objednat nelze.„Na principu ‚objednání‘ Zdravotních klaunů je založen pouze program Přezůvky máme!, jenž je určen dětem v domácí paliativní péči. Po dohodě s lékařem přijíždí klauni k rodině domů. Návštěva probíhá za přítomnosti rodičů i sourozenců a chvíle radosti si tak užijí všichni. To je moc důležité, protože vážná nemoc dopadá na psychiku celé rodiny,“ objasňuje Kateřina Procházková, manažerka komunikace.

Více informací včetně rozpisu návštěv Zdravotních klaunů a možností, jak jejich činnost podpořit, najdete na webu: www.zdravotniklaun.cz

Zvláštní fakta o lidském smíchu: Není spojen s humorem

Smích a zdraví + 10 zajímavostí o smíchu

Úsměv není žádná věda a smích léčí, říká se. Prokazatelně zlepšuje náladu a údajně může smích také prodloužit život. Je tomu skutečně tak? Zamyslete se, když se začnete smát, co cítíte? Stres a napětí z vás automaticky odpadá, cítíte se lépe a zlepšuje se vám nálada. Špatný den v práci? Smích může být dobrým lékem a je jedno, jestli si přečtete v časopise dobrý vtip nebo vás pobaví film v televizi. O smíchu toho bylo napsáno už hodně. V článku vám přinášíme další zajímavé a trošku zvláštní fakty, které jste o lidském smíchu možná ještě nevěděli.

Někteří vědci si stojí za názorem, že je smích způsob, jak se s lidmi spojit, naladit se na společnou vlnu. Děti se smějí chvíli po narození, což jen potvrzuje to, že se smějeme mnohem dřív, než mluvíme.

Smích bývá málokdy spojen s humorem

Profesor psychologie a neurovědy na University of Maryland v Baltimoru popisuje zajímavý poznatek o smíchu, tedy že bývá málokdy spojen s humorem. Smích má podle něj spojovací funkci, sledoval asi 1200 nejrůznějších lidí, jejich komunikaci a situace, kdy se lidé smáli. A jen 10% z těchto situací byly přímo vyvolány vtipem.

Potkani a opice se také smějí

Může to znít trochu zvláštně, ale bylo uvedeno, že gorila Koko, která je známá svými schopnostmi pro znakový jazyk, měla speciální znaky smíchu pro návštěvníky, které viděla a měla ráda. A co krysy? Podle studií vydávali vysokofrekvenční cvrlikání, které bylo možno vyložit také jako smích.

Páry, které řeší krize s humorem, spolu zůstávají

Profesor psychologie na University of California Berkeley zkoumal chování párů. Požádal každého partnera, aby řekl, co ho na druhém partnerovi dráždí a co mu vadí. Tyto stresové situace zvládali páry, které je řešili v klidu a s úsměvem. V takové chvíli se i cítili lépe a jejich vztahy vydržely déle, než vztahy druhých párů.

Smějte se, zhubnete!

Není to žádný levný trik! Deset až patnáct minut smíchu může spálit až čtyřicet kalorií. Smějete se často? Pak pořád hubnete! Ukazuje to studie, která byla provedena na Vanderbilt University. Vědci zjistili, že nárůst srdeční frekvence a spotřeby kyslíku během těchto okamžiků zvyšuje spalování kalorií.

Smích je opravdu nejlepší lék

Studie o smíchu ukázaly, jaký přínos má smích pro lidské zdraví. Zjistilo se, že komediální filmy zlepšují funkci krevních cév a zvyšují průtok krve u lidí ve věku 20-ti let. Další výzkumy zase ukazují, že smích může zlepšovat imunitu, pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi a také pomáhá zlepšit spánek.

Budete mít zájem:  Minerálka je pěkně stará voda

10 fascinujících faktů o smíchu, které vás možná překvapí

Smích a zdraví + 10 zajímavostí o smíchu

Chcete-li komunikovat s člověkem z druhého konce zeměkoule, který hovoří zcela jiným jazykem, jediné, co potřebujete udělat, je zasmát se.

Smích je univerzální formou komunikace. To naznačuje, že pro lidstvo má hluboký význam.

  • Odhaduje se, že smích se objevil u lidí ještě před samotným vývojem řeči.
  • Používal se jako způsob komunikace mezi matkami a novorozenci, jako forma vizualizace hry, případně na posílení skupinové soudržnosti.
  • Obvykle je smích vůlí neovládaná odezva.

Jinými slovy, je to něco, do čeho se nedokážete přinutit. Mechanismus smíchu je spouštěn v mozku a ovlivňuje způsob dýchání, výraz tváře a dokonce i svaly ve vašich nohou či rukou.

Také hraje významnou roli ve vašem zdraví. Kolem smíchu panuje mnoho záhad, které z něj dělají nejfascinovanější fyzickou reakci, jejíž jsou lidé (ale i pár jiných živočišných druhů) schopni.

Profesorka Sophia Scottová, vědkyně neurologie a začínající komička, dala dohromady následujících 10 překvapivých faktů o smíchu.

1) Myši se smějí, když je polechtáte

Když polechtáte myš, začnou se smát. Čím více si spolu hrají, tím více se smějí.

Psycholog Jack Panksepp tento úkaz poprvé pozoroval v roce 1990. Jelikož myši se smějí na velmi vysokých frekvencích, potřeboval k tomu speciální zařízení.

2) Máte větší pravděpodobnost smát se v blízkosti jiných – a ne kvůli vtipům

Podle výzkumníka na smích Dr. Roberta Provina, je mnohem větší pravděpodobnost, že se během smíchu nacházíte v okolí jiných lidí.

Kritickým spouštěčem smíchu u většiny lidí je přítomnost jiné osoby a ne vtip nebo zhlédnutí směšného filmu.

Po bližším prozkoumání 1200 lidí v jejich přirozeném prostředí, došel Dr. Provine a jeho tým k závěru, že smích následoval po vtipu přibližně v 10 až 20% případů.

Také zjistili, že sociální smích se vyskytuje až 30 krát častěji než smích o samotě.

Ve většině případů smích následoval po víceméně banální poznámce. To nasvědčuje tomu, že člověk je při jeho spuštění mnohem důležitějším faktorem než samotná obsahová podstata.

3) Váš mozek dokáže rozeznat falešný smích

  1. Výzkum profesora Scotta ukázal, že váš mozek umí rozeznat přirozený smích od falešného.
  2. Pokud slyšíte předstíraný nebo úmyslný smích, vyvolá to vyšší aktivitu v přední části mozku, který vám pomáhá pochopit emoce druhých lidí.
  3. To nám napovídá, že mozek se automaticky pokouší zanalyzovat, proč se někdo druhý směje úmyslně.

4) Smích je nakažlivý

Pořekadlo, že „Smějte se a svět se bude smát s vámi“ je více než jen pořekadlo. Smích je opravdu nakažlivý.

Jeho zvuk aktivuje v mozku oblast motorického kortexu, který je odpovědný za pohyby svalů na tváři. Po zaregistrování smíchu se váš mozek připravuje na připojení k němu.

5) Vtipy jsou směšnější u známého komedianta

Obeznámenost je klíčová část humoru a smíchu.

Výzkum ukazuje, že vtip vyslovený známými komedianty vám přijde zábavnější, než když tentýž vtip vysloví někdo, koho neznáte.

6) Smích spaluje kalorie

Smích zvyšuje stejně tak výdej energie, jakož i tep o přibližně 10 až 20%. To znamená, že smíchem trvajícím 10 až 15 minut dokážete spálit dodatečných 10 až 40 kalorií.

To sice zní teoreticky dobře, ale pro smysluplný efekt byste se museli z chutě smát alespoň hodinu nebo i více.

7) Smích je prospěšný pro váš partnerský vztah

Výzkum ukazuje, že páry, které používají smích a úsměv při diskusích o vážnějších tématech, se okamžitě cítí lépe.

Také z dlouhodobějšího hlediska zaznamenávají ve svém vztahu lepší úroveň spokojenosti. Často i spolu ve vztahu déle vydrží.

8) Smích vyžaduje načasování

Smích má svůj jedinečný vzor. Jen velmi vzácně se objeví uprostřed věty. Nejčastěji se vyskytuje buď na jejím konci nebo během přestávky v rozhovoru. To naznačuje, že slovní projev má prioritu.

  • Dr. Provin k tomu uvádí:
  • Výskyt smíchu na konci hovorových frází naznačuje, že neurologicky založený proces řídí umístění smíchu v našem projevu.
  • Do vyjadřování smyslově orientovaného projevu jsou zapojeny rozdílné oblasti mozku – do emočně laděné vizualizace smíchu.
  • Komedianti také využívají přirozenou tendenci smíchu růst a opět vyprchat.
  • Určitě jste si někdy všimli, jak na konci věty nechávají mezery, aby jejich posluchači vyplnili svým smíchem.

9) Smích je atraktivní

Výzkum Dr. Provin zjistil, že ženy se smějí o 126% více než muži při vzájemných mezi-pohlavních rozhovorech, kde muži jsou ti, co k smíchu ženu nabádají.

Prozkoumal více než 3700 osobních inzerátů v novinách. Vyplynulo z toho, že ženy o 62% častěji zmiňovali smích, včetně hledání partnera se smyslem pro humor.

Naproti tomu muži ve svých inzerátech více inklinovali k nabídce humoru.

10) Některé věci dokáží rozesmát v podstatě každého

Sice neexistuje vtip, který by dokázal rozesmát každého, ale profesor Scott zjistil jednu zajímavou věc.

Nejlepším způsobem, jakým lidi rozesmál ve své laboratoři bylo, pokud jim pustil video klip s lidmi, kteří se snaží zadržet smích v situaci, ve které se smát by bylo velmi nevhodné.

Smích je také dobrý pro vaši paměť

Výzkumníci na kalifornské univerzitě Loma Linda zkoumali, jaký vliv má humor na vaše zdraví.

Rozdělili 20 seniorů do dvou skupin. První skupina se dívala 20 minut na zábavné videa. Druhá skupina během této doby seděla v tiché místnosti.

  1. Před a po události daly oběma skupinám udělat test na krátkodobou paměť.
  2. Skupina s humorem zaznamenala výrazné zlepšení jejich paměťových schopností – zlepšení nastalo až 46% lidí ve srovnání s 20% u skupiny bez humoru.
  3. Ti z humorné skupiny měli také mnohem nižší hladiny stresového hormonu kortizolu.
  4. Podle výzkumníků je smích výborným a současně příjemným nástrojem jak neutralizovat útlum paměťových schopností u starších lidí.

Závěry studie poukazují na to, že humor má klinické přínosy a rehabilitační důsledky. Může být zařazován do programů, které podporují pohodlí celého člověka u starších lidí.

Schopnost učit se je pro tyto lidi důležitá pro zlepšení jejich kvality života, včetně mysli, těla, ducha, ale i sociálních a ekonomických aspektů.

Starší lidé mají mnohdy problémy s pamětí. Zdravotničtí pracovníci jim nyní mohou nabídnout pozitivní, příjemné a přínosné terapie humorem pro zlepšení jejich zdravotních potíží.

Smích zlepšuje imunitu, spánek a mnohem více

Výzkumy ukazují, že smích dokáže také snižovat stresové hormony a posílit váš imunitní systém, za současného vybuzení optimistických pocitů.

Smích potvrdil bohaté fyziologické, psychologické, sociální a duchovní přínosy pro zlepšení kvality života. Mnohé kliniky dnes zavádějí terapie smíchem do svých léčebných programů.

Na celém světě se stávají populárními i takzvané skupinové terapie smíchu či smíchová jóga.

Podívejte se na krátké shrnutí pozitivních účinků smíchu:

  • Relaxace svalů
  • Spuštění tvorby tělu přirozených látek potlačujících bolest (endorfiny)
  • Zlepšení spánku
  • Zlepšení kreativity a paměti
  • Zlepšení trávení
  • Zvýšení absorpce kyslíku
  • Zlepšení pohody a pozitivních emocí
  • Posílení imunity
  • Zlepšení krevního tlaku
  • Smějte se každý jeden den
  • Děti se smějí snadno a často, ale dospělí často zapomínají, že pro smích by měli udělat místo ve svém každodenním životě.

Pokud je to možné, zakomponujte smích do své každodenní rutiny tím, že objevíte to, co vás dokáže rozesmát.

Nezapomínejte, je větší šance, že se k smíchu dopracujete ve společnosti jiných. Proto se snažte najít humor ve chvílích, které trávíte s přáteli, rodinou či spolupracovníky.

  • Někteří odborníci dokonce pro každého doporučují na každý den 10 až 15 minut smíchu podobně, jak se doporučuje pravidelné cvičení či denní konzumace ovoce a zeleniny.
  • Pokud jste dnes ještě neměli svou dávku smíchu, podívejte se na přiložené video níže. Toto video je živým důkazem toho, že smích je nakažlivý:D

Stručná psychologie smíchu aneb Smích pod mikroskopem

Smích a zdraví + 10 zajímavostí o smíchu
Ilustrační foto

Pokud se smějete rádi a hodně, tak děláte mnoho pro své zdraví. Smích je v podstatě pohodlný a bezbolestný způsob, jak se udržovat v kondici, hlavně v té psychické. To, že smích dělá člověku dobře, si určitě všiml každý z nás. Prospěšnost smíchu však potvrzují také lékaři, kteří obecně zaznamenávají, že dobrá nálada, odbornými slovy pozitivní ladění pacienta, je pro léčbu velmi důležitá.

Ve skutečnosti nejde přímo o smích

Smích je v podstatě jen tělesným projevem našeho vnitřního ladění. Jedná se o zvuky, které mohou být u některých jedinců tak rozmanité, že připomínají skřeky nebo hýkání. Dále se jedná o tělesné pohyby počínaje nenápadným úsměvem na tváři až po již poněkud nápadnější popadání se za břicho či válení se po podlaze.

Z hlediska zdraví je pro nás ovšem důležitý zejména původ smíchu, a tím je právě ona dobrá nálada, tedy stav naší mysli. Když  máme dobrou náladu, cítíme se vesele, máme v sobě elán a naše problémy nám nepřipadají tak tíživé. A jak této dobré nálady docílit? Například humorem. Někdo řekne něco vtipného a rozesměje vás.

Z psychologického hlediska hovoříme o kognitivním procesu. Znamená to, že mozek zpracovává obdrženou informaci a na základě logické úvahy a zkušenosti ji vyhodnotí. Nastává biochemická reakce, díky níž se nám vyplaví do krve hormony štěstí způsobující veselost. A pak zpravidla následuje onen tělesný projev – úsměv, smích či bláznivý řehot.

Novinka pro některé – této reakce lidského těla lze opravdu dosáhnout i bez alkoholu.

Budete mít zájem:  Rope skipping – zábavné skákání přes švihadlo

Jak smích vznikl?

Jedna z teorií říká, že smích původně vznikl u našich vývojových předchůdců jako fyziologická reakce na lechtání. Zjednodušené řečeno, tedy jako odpověď těla nikoli na rozumové z pracování přijaté informace, ale jako odpověď na tělesný podnět. Takže to nebylo tak, že by jeden lidoop vyprávěl nebo předčítal druhému anekdoty a ten se jim začal smát. Spíše se vzájemně lechtali.

Kojenci a šimpanzi se prý smějí podobně

Údajně se kojenci a šimpanzi smějí podobně, co se týká provedení smíchu. Kojenci se totiž se smějí u nádechu i výdechu, zatímco dospělí a starší děti se smějí hlavně při výdechu. Změna ve stylu smíchu se dává do souvislosti s rozvojem hlasivek a řeči.

Druhy smíchu

Existuje mnoho druhu smíchů. Ne každý smích je dílem radosti a štěstí, které se nakažlivě šíří na naše okolí. Smích může být škodolibý či úzkostný nebo dokonce výhrůžný. My však raději zůstaneme u smíchu pohodového. V jednom z dalších článků si řekneme, proč je právě tento typ smíchu pro naše zdraví tak prospěšný a na jakých principech tato prospěšnost funguje.

  • Psychologie
  • Zdraví
  • Životní styl

Smíchem ke zdraví aneb Benefity jógy smíchu

Ne nadarmo se říká, že smích je lék na všechno. Opravdu má léčivou moc a posiluje naši imunitu. Může nám zlepšit zdraví a přinášet pocit štěstí. A to jsou jedny z nejdůležitějších aspektů života. Málokdo se ale směje dostatečně, a tak nemá smích takové účinky. Proto vznikla jóga smíchu. Jaké jsou její benefity?

Možná se tomu budete smát (a i to je dobře), ale jóga tohoto druhu opravdu existuje. V různých částech světa ji navštěvují lidé ze zdravotních důvodů, ale i jen tak pro radost. Tělo nepozná, jestli se opravdu něčemu smějete nebo je to nucený smích.

V obou případech má pozitivní účinky. A na tom je jóga smíchu založená. Na lekcích je smích vyvoláván pomocí speciálních skupinových cvičení, očního kontaktu a hravosti. Tyto techniky pak vedou ke spontánnímu a nakažlivému smíchu.

Krom toho, že smích snižuje stres také posiluje imunitní systém. Spouští vyplavování endorfinu neboli hormonu štěstí, a tak se i po jedné lekci jógy smíchu cítíte lépe. Má spoustu zdravotních benefitů. Zde jsou ty nejdůležitější:

Uvolňuje stres

Smích je skvělá antistresová aktivita, která snižuje hladinu stresových hormonů. Nevyžaduje žádný vědomý myšlenkový proces, a proto je i nejsnadnější formou meditace. U jiný druhů meditace je totiž potřeba naprostá soustředěnost bez vyrušujících myšlenek.

Posiluje imunitní systém

Negativní faktory jako jsou stres, deprese či úzkost oslabují imunitní systém a snižují jeho schopnost bránit se nemocem. Naštěstí se umíme smát. Smích to zase všechno napraví. Pomáhá zvyšovat počet buněk, které bojují s různými viry, bakteriemi apod. Lidé, kteří navštěvují lekce jógy smíchu, prý opravdu zaznamenali, že jsou méně nemocní.

Je zdravý i pro srdce

Pokud máte problémy s krevním tlakem, zkuste si zacvičit jógu smíchu. Výzkum dokázal, že stačí deset minut a dojde k jeho snížení. Samozřejmě nevyléčí pacienty, kteří musí denně užívat na krevní tlak několik léků. Může ale pomoci potřebnou denní dávku snížit.

Smích je i skvělá prevence pro ty, u kterých je vysoké riziko vzniku srdečních onemocnění. Je totiž dobrý pro krevní oběh a přívod kyslíku do srdečních svalů.

Dodá vám energii

Účinkem, kterého si všimnete hned po absolvování jógy, je pocit pohody a příval pozitivní energie. Stačí patnáct minut smíchu v dopoledních hodinách a budete se cítit svěží celý den. Je to proto, že smíchem přivádíte do těla více kyslíku, který vás nabudí. Údajně se dá srovnávat s jiným fyzicky náročným cvičením. Podle některých odborníků se minuta smíchu rovná desetiminutovému veslování.

Přírodní lék na bolest

Smích zvyšuje hladinu endorfinu. Nejen, že se mu přezdívá hormon štěstí, působí také jako přírodní lék na bolest. Endorfiny uvolněné v důsledku smíchu mohou pomoci snížit intenzitu bolesti u lidí trpících např. artritidou. Zároveň bylo zjištěno, že pomáhá i při bolestech hlavy při migrénách.

Procvičují se i obličejové svaly

Pro všechny svaly v těle existuje celá škála cviků. Obličejové svaly pořádně procvičíte pouze smíchem. Ten zlepšuje výraz obličeje, zvyšuje přívod krve a pleť je díky tomu krásně vyživená a rozzářená.

Z toho vyplývá, že lidé, kteří se často smějí, jsou krásnější, zdravější a vypadají mladší!

ČTĚTE TAKÉ: Nebaví vás cvičení? Zkuste pilates se štěňátky!

Smích jako lék pro tělo i pro duši – Žaneta Kremsa

  • Články
  • Žaneta Kremsa

Smích a radost jsou obvykle přirozenou součástí našeho života. Stejně jako dýcháme, tak se také někdy smějeme. Pro náš organismus má smích několik léčivých přínosů, může nás podpořit jak fyzicky, tak psychicky.

Na fyziologické rovině je jeho přínos prokázaný řadou výzkumů. Smích dokáže odbourávat stres a snižuje hladinu kortizolu, hormonu, který produkují nadledvinky v zátěžových situacích.

Díky smíchu se do těla vyplavují endorfiny, serotonin, oxytocin a také protein BDNF, který je přirozeně produkován v mozku a jehož nedostatek je spojován s Alzheimerovou chorobou, schizofrenií a dalšími nemocemi souvisejícími s jeho fungováním.

Kromě toho smích podporuje okysličení organismu a zlepšuje imunitu prostřednictvím stimulace lymfocytů. Pomáhá také při překonávání bolesti.

„Smích a radost ze života vůbec přispívá k tomu, abychom se cítili dobře, může pomoci odlehčit náročné situace, a dokonce významně podporuje proces uzdravování, když je člověk nemocný,“ říká americká lékařka a lektorka jógy smíchu Cory Reddish, která smích cíleně využívá v práci se svými pacienty a klienty.

Velmi zajímavé je zjištění, že je třeba smát se přibližně deset až patnáct minut nepřetržitě, aby pro nás byl smích opravdu přínosem a projevily se plně jeho účinky. Vlivem smíchu na překonávání bolesti se už v roce 1976 zabýval americký vědec Norman Cousins.

Pracoval s lidmi s degenerativním onemocněním páteře, které je bolestivé, a zjistil, že díky deseti minutám smíchu přejde bolest přibližně na další dvě hodiny a člověk si tak může odpočinout. V této souvislosti je také velmi zajímavé, že tělo nerozlišuje mezi smíchem předstíraným a spontánním.

Pokud se člověk po dobu patnácti minut směje cíleně, má to na jeho tělo úplně stejné pozitivní účinky jako smích spontánní.

Smích má také pozitivní vliv na alergie a astma. Posiluje imunitní systém, trávení a metabolismus. Vedle našeho tělesného zdraví působí smích i na lidskou psychiku. Obecně zlepšuje náladu, odbourává stres, pomáhá při depresích, při pocitech zoufalství, dodává energii. Vědecké studie prokázaly, že pravidelný intenzivní smích snižuje krevní tlak a riziko infarktu.

Pro své zdraví a osobní pohodu děláme běžně řadu různých věcí – snažíme se zdravě stravovat, pravidelně cvičíme nebo se například věnujeme meditaci. Stejně tak můžeme postupně do svého života cíleně vnášet i radost a smích, který je navíc zcela přirozený a nic nás nestojí.

Je možné v tomto smyslu využít nějaké konkrétní dovednosti či techniky? Existuje celá řada možností. Smích můžete vnášet do běžných každodenních situací, které samy o sobě nemusí být příjemné.

Můžete se třeba začít smát, když se vám ve schránce objeví faktura s doplatkem, který jste nečekali. Dívejte se často na filmy a komedie, které vás rozesmívají.

Důležité je také nezůstávat izolovaný a obklopovat se lidmi, se kterými je vám dobře a o kterých víte, že se s nimi dokážete od srdce zasmát.

Je dobré trávit čas společně s dětmi, které se smějí rády a často a jsou přirozeně hravé a veselé. Zkuste si někdy všimnout, jak často se děti během dne smějí.

Podle průzkumů se dítě průměrně za den zasměje přibližně třistakrát, dospělého naproti tomu provází smích v jeho dni pouze dvanáctkrát až pětadvacetkrát.

Párkrát jsem se na to zaměřila u své dcery a opravdu se směje prakticky všemu. ????

Zkuste se inspirovat a obklopit se věcmi, které vám přináší radost a uvolnění. Zamyslete se nad tím, co vás nejvíce rozesmívá a zařaďte tyto činnosti do svého života co nejčastěji.

Použité zdroje:

https://www.greenmedinfo.com/article/laughter-positively-modulates-immune-system
https://www.greenmedinfo.com/article/h-umorous-movies-have-positive-effect-schizophrenia-patient-morale-mood-and-me
http://15minutematrix.com/112-mapping-laughter-with-dr-cory-reddish/
https://www.greenmedinfo.com/article/laughter-yoga-activities-could-be-used-improve-mood-and-lower-blood-pressure-o
https://www.greenmedinfo.com/article/viewing-humorous-film-may-be-helpful-study-and-treatment-local-ige-production-
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6895849/
https://www.greenmedinfo.com/article/viewing-humorous-film-may-be-useful-treatment-and-study-bronchial-asthma
https://www.greenmedinfo.com/article/laughter-has-beneficial-effect-human-cardiovascular-system
https://laughteryoga.org/amazing-health-benefits-of-laughter-yoga/

Štítky: jóga, nervová soustava, psychika, smích

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector