Školní obědy jsou přesolené a porce malé

O dětech 16. 5. 2019 | J. Ruprich a kol

V obsahu soli se školní obědy neliší od fast foodů. O tom, že je náš přívod soli dietou nejméně 2x vyšší, než je maximálně doporučováno (5-6 g na osobu a den), se už napsalo hodně.

Ale možná nevíte, že školní obědy mají většinou tolik soli, že je statisticky nelze odlišit od pokrmů rychlého občerstvení, včetně burgerů, hranolků, stripsů, aj. Prokázala to studie CZVP.

Ta studovala jak pokrmy ze známých „fast foodů“, tak i nejlepších školních jídelen, které mají dodržovat nutriční doporučení. Kdo to konečně v praxi posune kupředu?

Stock Photo: Monkey Business Images/Shutterstock.com

Nelze říci, že by se situace neměnila. SZÚ dvakrát monitorovalo typické pokrmy z rychlého občerstvení (2013 a 2016) a současně i školní obědy (2015/16 a 2017/18). Obsah soli klesá pomalu v obou typech stravování.

Privátní fast foody jsou často napadány pro vysoký obsah soli. Ale s překvapením zjišťujeme, že ani státem podporované školní jídelny se v obsahu soli zase tak moc neliší.

Vše dokumentuje statistické zpracování dat z uvedených 4 studií.

Na 100 g porce jídla by nemělo být v průměru (orientačně) více než 0,4 g soli. Těchto hodnot fast foody samozřejmě nedosahují. Ale ani nejlepší školní jídelny v ČR, s vyjímkou asi tak čtyř jídelen z 28 testovaných jidelny.

jpg jidelny. Tam je potřeba se učit, jak situaci zlepšit. Chopí se někdo této iniciativy, nebo se bude zase dlouho diskutovat? Jedná se o jídelny – v Rudolticích, Kutné Hoře v ulici Kremnická, Základní a mateřské škole Rudná pod Pradědem a ZŠ Bílá Cesta v Teplicích.

Itálie zakázala škodlní jídla dosolovat

V prosinci proběhla konference o výživě organizovaná ve Vídni, v rámci předsednictví Rakouska v EU. Místostarostka z Milána (IT) tam přednesla, že v boji proti vysokému přívodu soli zakázali sůl používat (dosolovat) při přípravě pokrmů ve školkách.

Děti méně soli tolerují líp než dospělí

Něco vám to připomíná? Třeba nějakou pohádku…

Ale realita je taková, že při diskusi o obsahu soli ve školních obědech jsme dostali připomínku z praxe, že když vedoucí jídelny vyžadovala snížení obsahu soli, nosili si údajně kuchaři sůl z domova. Návyk na sůl mají zejména starší osoby.

Děti ne. Jsou v tomto směru „plastické“. Dokazuje to také zjištění, že v jídelně, která prakticky plnila doporučený limit, si děti nijak významně nestěžovaly, že je jídlo neslané. Stačí?

Kdo se chce ponořit do vědy kolem přívodu sodíku/soli, může se zapojit do připomínkování nového stanoviska EFSA na téma sodík

„Kdo vlastně nese nějakou odpovědnost za dodržování limitů (viz zákon č. 258/2000 Sb. „o ochraně veřejného zdraví“.) v obědech pro děti? Kdo to bude metodicky jasně řešit, ale ne mnoho let diskutovat? Je prostředí opravdu tak liberální?“ Ptá se J. Ruprich s kolektivem autorů studií.

Zdroj: Státní zdravotní ústav

Mohlo by vás také zajímat: Další článek

Školní jídelny neplní požadavky. To, že se děti dojí přes den, je neomlouvá

02.11.2017 | 9355x Shlédnutí | Andrea Vašáková | Zdraví, Strava, Děti, Čtení na víkend

Obědy ze školních jídelen děti ve vývinu nespasí. To, že kvalita vydávaných jídel neodpovídá výživovým požadavkům stanoveným zákonem, potvrdily výsledky studie Státního zdravotního ústavu. Zdaleka nejhůře dopadly školní obědy z hlediska obsahu vápníku. Je ale argument, že jeho chybějící množství doženou děti během dne, dostačující?

Výsledky Studie obsahu nutrientů v pokrmech školního stravování byly na webu Státního zdravotního ústavu (SZÚ) zveřejněny 2. října 2017.

Krátce nato se jejich interpretace objevila na známých zpravodajských serverech.

A ty se nezdráhaly použít ostřejší slova, protože školní jídelny z tohoto výzkumu, kterým se odborníci z Centra zdraví, výživy a potravin zabývali ve školním roce 2015/2016, nevyšly vůbec dobře.

Skoro polovina jídelen u testů propadla

Z 28 jídelen, které byly do studie zařazeny, jich pouze větší polovina splňovala výživové požadavky, které ukládá vyhláška o školním stravování (č. 107/2005 Sb.). Těch, které vaří školákům obědy s nesprávným poměrem živin, bylo celých 42 procent.

Pro děti ve věku 7–10 let, které byly cílovou skupinou tohoto výzkumu, byly analýzám podrobené pokrmy nevyhovující hned z několika hledisek.

Zmíněných 42 procent nedosáhlo složením připravovaného jídla na stanovenou hranici energetické hodnoty. Ta má být podle uvedené vyhlášky 35 procent z celkového denního příjmu.

Hranice 35 procent byla určující také pro obsah vybraných minerálních látek. I v tomto případě velká část zúčastněných jídelen pohořela.

 

Málo mědi, železa a hořčíku. A přesolené

Přibližně ve třetině jídelen byl obsah železa v průměrném obědě nižší než žádoucí, uvádí závěrečná zpráva studie. Deník upozornil také na nedostačující množství mědi a hořčíku.

Naopak nadměrné bylo v posuzovaných obědech množství sodíku, což bylo zdůrazněno i na iDNES.cz.

Studie prokázala, že se solí to přehánějí úplně všude, polovina jídelen solí obědy pro malé školáky dokonce dvakrát více, než je doporučeno.

Vápník? Nedosažitelný horizont

K obrovskému selhání jídelen došlo v případě vápníku, který je společně s vitaminem D nezbytný pro tvorbu kostí. Pro děti ve vývinu tedy extrémně důležitý.

Doporučená denní dávka pro děti ve věku 4–10 let je Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) stanovena na 800 mg. Pětatřicetiprocentní podíl na oběd je tedy 280 mg.

Tohoto horizontu se ovšem dotkly pouze dvě z 28 sledovaných jídelen! Testované vzorky ale prý často neobsahovaly ani polovinu tohoto množství, uvedl Deník.

“Není to zase taková hrůza…”

A zřejmě právě proto, že tento alarmující deficit školních obědů média rozmázla, se 27. října 2017 na stránkách SZÚ objevilo vyjádření, že to s tím vápníkem není zase až tak hrozné. A to je v tomto dokumentu podloženo studií SISP04 z roku 2006.

Ta monitorovala obvyklé výživové chování populačních skupin od 4 do 90 let, tedy to, jak se lidé, od těch nejmenších až po ty nejstarší, běžně stravují. A podle těchto výsledků prý není u dětí ve věku 7–10 let s vápníkem žádný problém.

Doporučená denní dávka je dokonce mírně překročena. Zásadním zjištěním je přitom prý fakt, že obědem byl pokryt pouze 19% podíl celkového přívodu vápníku.

Laicky řečeno, když se děti “dojí” přes den, nebude žádná katastrofa, když u výdejního okénka ve školní jídelně dostanou toho vápníku o něco méně.

Stačí snížit laťku?

A jsme u jádra pudla! Stačí aktualizovat vyhlášku, ponížit přehnané požadavky na obědy a je po problému. “Rázem by vyhovělo 75 % testovaných školních jídelen a situace by již nevypadala tak tragicky,” píše se ve vyjádření SZÚ. Kde je ale záruka toho, že budou mít všichni školáci možnost doplnit si vápník přes den tak jako ti “vzorní” z pozitivní studie SISP04?

Vedle ní jsou tu totiž studie další. A ty už ve prospěch dětí tak optimisticky nevyznívají, na což upozorňuje předseda Společnosti pro výživu a dětský lékař z Fakultní nemocnice Motol primář Petr Tláskal v článku publikovaném na webu Týden.cz.

A kromě toho je tu stále fakt, že se školní jídelny neřídí platnou legislativou a výživově podhodnocenými obědy ji do značné míry porušují. Je tedy správným řešením jít jim na ruku a snížit laťku, která je zřejmě až příliš vysoko?

Výživa ve školách – co je nového? – PharmDr. Margit Slimáková

Propagaci lepšího jídla ve školách se věnuji už pár let. Opakovaně se mě ptáte, jak výživu ve školkách a školách zlepšit, a co se v posledních letech změnilo. Především díky tlaku rodičů a médií už došlo k určitému zlepšení, ale přesto by šlo ve školkách a školách jíst ještě mnohem lépe.

Výživa ve školách se dnes k dětem dostává dvěma způsoby. První z nich je tzv. doplňkový prodej, který je zpravidla nabízen ve školních bufetech a automatech. Druhou cestou jsou obědy vařené ve školních jídelnách.

Prodeje v bufetech a automatech běželi pár let od revoluce bez jakéhokoliv omezení a nyní je jen omezeně reguluje Pamlsková vyhláška.

  Vaření ve školních jídelnách se dodnes řídí vyhláškou, která je stará víc než čtvrt století.

Školní jídelny

Ve školních jídelnách musí kuchařky vařit podle prehistorické, nelogické a překomplikované vyhlášky. Její základ je v rozdělení potravin do deseti skupin. Samostatnou skupinu tvoří třeba cukr, mléko, brambory a mléčné produkty. V každé skupině je pak předepsaný počet gramů potravin podle věku dítěte.

U většiny skupin je nově i prostor k částečné úpravě, dolní limit u cukru byl nedávno zrušen. I přesto jsou na některých školách kuchařky napadány, že dávají cukru pod limit. Do spotřeby se navíc počítá jen cukr sypaný v kuchyni z cukřenky. Nezapočítává se cukr, který už obsahují hotové produkty typu mléčných dezertů nebo pečiva.

Vyhláška také vůbec neřeší kvalitu potravin a obsažená aditiva, a tak je stále možné dochucovat stravu dětí umělými sladidly anebo zvýrazňovači chuti.

Jídelny, které chtějí nabízet zdravější stravu, mají naštěstí nově možnost vařit podle pravidel programu Zdravá školní jídelna.

Program nabízí praktická doporučení, recepty a jídelníčky, jak v rámci povinné vyhlášky vařit co nejzdravěji.

Je organizován Státním zdravotním ústavem a garantován ministerstvem zdravotnictví, je bezplatný, praktický a jeho doporučení vycházejí z aktuálních výživových znalostí.

Jenže není povinný pro všechny – na rozdíl od vyhlášky, jejíž pravidla žádné chutné a zdravé jídlo nezaručují. Zdraví prospěšný program je pouze dobrovolný.

Zárukou plošného zdravého vaření je proto systémová změna, posun od vyhlášky k aktuálním doporučením, jaká předává program Zdravá školní jídelna anebo k systému nabídky normovaných vzorových receptů, jaký funguje na Slovensku, popřípadě ke kombinaci programu s recepty.

Bufety a automaty

Se školními automaty se v devadesátých letech minulého století dostaly do školy nezdravé výrobky, aniž by si toho stát a jeho instituce či lékaři nějak zvlášť všímali. Na problém upozornili rodiče, nezávislí odborníci a média.

Ministerstvo školství ještě pod vedením Kateřiny Valachové správně zareagovalo a dalo podnět k regulaci. V rámci ministerstva zdravotnictví vznikla odborná komise, která připravila vyhlášku. Je ale škoda, že k její tvorbě nebyli přizvání nezávislí odborníci.

Výsledkem tak byla vyhláška, které je zbytečně komplikovaná, nepraktická a omezuje pouze ty nejhorší nezdravosti. Po nástupu ministra Plagy na ministerstvo školství se stav ještě zhoršil. Z ministerstva padl návrh vyhlášku zcela zrušit a vrátit nezdravosti do škol, a to ještě v době zkušebního běhu vyhlášky.

Poté ministerstvo ustoupilo a vyhlášku nechalo pouze aktualizovat. Jenže opět bez nezávislých odborníků a směrem, který prosazovalyzájmové skupiny. Došlo tak například k navýšení dovoleného cukru.

Vyjádření lékařů z think tanku Globopol k aktualizaci:

„Předkládaný návrh aktualizace vyhlášky považujeme za nevhodný a doporučujeme jeho zamítnutí.

Původní vyhláška měla být doplněna metodikou s praktickými tipy na vhodný sortiment a zdravé svačiny, po které bylo od začátku voláno, protože z čísel se nikdo nenají.

Místo toho byl předložen návrh s upravenými číselnými limity ve prospěch výrobců a v neprospěch zdraví školáků, který vrací do školních automatů a bufetů více cukru.

Po medializaci a rozjetí petice bylo Globopolu nabídnuto zúčastnit se připomínkového řízení. Neproběhlo žádné přímé jednání. Všechny naše písemné připomínky byly zamítnuty a náš návrh aktualizace ignorován.

Zde najdete detailnější vysvětlení, které změny aktualizace prosadila, naše zhodnocení aktualizace a náš vlastní návrh, který podporuje a usnadňuje přípravu čerstvých svačinek ze skutečných potravin a omezuje vysoce průmyslově upravované produkty.“

Odměňování sladkostmi

Dalším nešvarem některých pedagogů je odměňování sladkostmi. Jsou školky, kde děti dostávají bonbon za to, že přišly, že spaly, že jedly nebo že poslouchaly.

Budování zlozvyku očekávat sladkost jako odměnu je samozřejmě špatné, nepochopitelné a bylo podnětem k přípravě odborného vyjádření lékařů, které je volně dostupné na webu Globopolu a určené k použití při komunikaci se školkou, školou a učiteli:

„Jako lékaři denně v ordinacích vidíme důsledky nezdravé výživy, proto nám vadí, že k tomuto trendu již od dětství přispívají i vzdělávací zařízení. Od rodičů víme, že jsou děti v mnoha školkách a školách stále běžně a pravidelně odměňovány sladkostmi. Nedoporučujeme cukr takto podávat z následujících důvodů…“

Jak výživu ve školkách a školách zlepšit?

Řešení jsou snadná. Mnohem víc než o výživové dilema jde o zasekanost systému a myšlení, sílu zájmových skupin a moc těch, kterým stav z nejrůznějších důvodů vyhovuje. Co doporučuji?

• V doplňkovém prodeji dovolit pouze svačinky ze skutečných potravin namísto prodeje průmyslově zpracovaných potravinářských produktů. Návrh takové vyhlášky je hotov a ministerstvo školství ho může okamžitě přebrat.
• Doporučit všem školním jídelnám vstup do programu Státního zdravotního ústavu Zdravá školní jídelna. Program garantuje a doporučuje ministerstvo zdravotnictví. Problém je, že program zcela ignoruje ministerstvo školství, které školy metodicky řídí.
• Dotáhnout program Zdravá školní jídelna do podoby, ve které může nahradit vyhlášku o spotřebním koši. To je práce zejména pro vedoucí programu Státního zdravotního ústavu, k její realizaci je ale nezbytný zájem ze stran ministerstev školství a zdravotnictví.

Ekonomické souvislosti – kde se ztrácí peníze

Podle studie MZ ČR, vedené prof. Ruprichech ze Státního zdravotního ústavu např. rodiče v Česku ročně zaplatí 2,5 miliardy korun za školní obědy (pro skupinu dětí 7-10 roků). Jeden školní oběd stojí v rozmezí 16 až 32 Kč, průměrně asi 24 Kč. Běžný plat zaměstnance školní jídelny je asi 13 000 Kč.

Ve studii, která sledovala, co skutečně žáci dostávají na talíři, zjistil, že největším problémem jsou malé porce.

Nejde přitom ani tak o to, že by děti byly nutně hladové, ale jde o zásadní rozpor mezi tím, co by měly dostat, resp. co je nakoupeno a co dostanou na talíři.

Podle výsledků výjimečného a rozsáhlého sledování je ztráta mezi nákupem a talířem až 17 % potravin, v penězích to dělá až 420 milionů za “zmizelé” potraviny ročně.

Školní obědy jsou přesolené a obsahují nadměrné množství bílkovin

Zkontrolovali čtyři namátkově vybrané jídelny ve Frýdku-Místku, Novém Jičíně a Karviné. Zjistili, že děti dostávají v jídlech velké množství soli a bílkovin. „Velmi negativně hodnotíme enormně vysoký příjem soli, ta byla u všech jídelen překračována dvoj- až čtyřnásobně,“ vyčíslila Helena Šebáková, ředitelka krajské hygienické stanice.

Velké množství soli se v jídlech vyskytuje hlavně proto, že jídelny používají sypká ochucovadla a také polotovary a uzeniny.

„Bylo prokázáno, že až sedmdesát procent příjmu soli je ukryto v potravinách, ze kterých je připravována strava. Proto je nutné kontrolovat údaje na etiketě, kde je výrobce povinen uvádět obsah soli v daném produktu,“ uvedla dále Helena Šebáková.

Jídla s vysokým obsahem soli by podle lékařů v jídelníčku dětí vůbec neměla být.

„Nadbytkem soli ve stravě u dětí vytváříme predispozice pro vysoký krevní tlak,“ říká Jan Boženský, primář dětského oddělení Vítkovické nemocnice, a upozorňuje, že například právě polotovarů bychom se měli u dětí úplně vyvarovat.

Hygienici v jídlech také objevili až dvojnásobné překročení doporučené dávky bílkovin. Ty mohou být zatěžující pro ledviny. „V případě dlouhodobé konzumace vysokého množství bílkovin skutečně hrozí onemocnění ledvin, které nestíhají filtrovat,“ říká primář Boženský. Jídla by podle něj měla obsahovat šedesát procent cukru, dvacet procent tuku a zbytek by měly představovat bílkoviny.

Ledvinové kameny

Podle hygieniků tak navíc dochází k mírnému překyselení organismu. „Má potenciálně negativní následky pro uchovávání kosterní svaloviny. Dochází k vyššímu vylučování vápníku a zhoršuje se stav kostí. Zapříčiňuje také tvorbu kamenů v ledvinách,“ uvedla ředitelka Helena Šebáková.

Pozitivní informace však je, že obědy v kontrolovaných školních jídelnách obsahovaly dostatečné množství vlákniny. „Naplňování vlákniny obědem bylo překvapivě vysoké, což lze vysvětlit tím, že k jejich přípravě jsou více využívány netradiční racionální suroviny, které jsou významným zdrojem vlákniny,“ vyjmenovala Helena Šebáková.

• Míní tím například používání špaldové mouky, ovesných vloček, jahel nebo také vyšší podíl zeleniny při přípravě pokrmů.
• Z čeho a jak jsou jídla připravována, záleží podle vedoucí školní jídelny v Matiční ulici pouze na samotných jídelnách.
• „Musíme dodržovat výživové normy, ale jaká jídla zvolíme a jak je případně dochutíme, je plně na nás,“ vysvětluje Renata Vychodilová ze Školní jídelní Matiční.

Připouští i to, že malé strávníky není snadné jídly zaujmout. „Mají své návyky z domova. Pokud rodiče nejedí rybu, oni ji také nesní, i když ji připravíme. Stejné je to také s luštěninami nebo zeleninou,“ říká vedoucí školní jídelny. S úsměvem dodává, že jídelna by se okamžitě naplnila, pokud by školákům nabízeli pizzu nebo hamburgery.

Zásady pro sestavování jídelníčku dítěte

Dítě od jednoho roku do tří let Strava by měla být podána v pěti porcích, měla by obsahovat alespoň 500 mililitrů mléka nebo mléčných výrobků, čtyři až pět porcí zeleniny a ovoce, tři až čtyři porce chleba a obilovin a dvě porce méně tučného masa. Dítě by nemělo dostávat uzeniny. Je nutné šetřit pamlsky. Pokrmy pro děti nepřesolujeme. Vynecháme všechno ostré a pálivé koření (pepř, chilli, kari, pálivá paprika). Pro vysoký obsah soli a glutamové kyseliny nejsou vhodné sójové a worchesterské omáčky, bujonové kostky, masoxy a další podobné přípravky. Předškolák Strava by měla obsahovat tři až čtyři porce mléka a mléčných výrobků, čtyři porce zeleniny a ovoce, z toho alespoň dvě porce v syrové formě, tři až čtyři porce chleba či obilovin (do jídelníčku bychom měli postupně zařazovat tmavé celozrnné pečivo), dvě porce masa (používají se všechny druhy masa, s preferencí méně tučného). Do jídelníčku bychom měli zařazovat luštěniny. Obdobně jako v batolecím věku pokrmy nepřesolujeme, vynecháváme ostré a pálivé koření. Nesmíme zapomínat na pitný režim dítěte. Dospívající Strava dětí ve školním a adolescenčním věku by měla i dále obsahovat v každé porci obiloviny pečivo (s preferencí celozrnných výrobků) nebo rýži, těstoviny. Denně by měly děti tohoto věku dostávat ve třech až pěti porcích zeleninu a ovoce. Dále by mělo mít dítě ve dvou až třech porcích mléko a mléčné výrobky, v jedné až dvou porcích maso (nezapomínat na ryby a drůbež), vejce nebo rostlinné produkty s obsahem kvalitní bílkoviny (sójové výrobky, luštěniny). Volné tuky a cukry by měly být konzumovány omezeně. Džusy a slazené nápoje by měly být ředěny vodou. Zdroj: Společnost pro výživu

Na co se ptají rodiče? Co je zajímá?

Článek byl zveřejněn před více než 1 rokem,a proto může obsahovat již neaktuální informace.

Impulsem pro dnešní článek jsou dotazy rodičů, které nám chodí do redakce vzkazovníkem, nebo i dotazy z diskuse na portálu. Dotazy jsme nepřepisovali ani neopravovali, jsou v autentické podobě. Odpovědi pro portál Jídelny.cz a Zpravodaj školního stravování vás zpracovala paní ing. Eva Šulcová ze Společnosti pro výživu(Zpravodaj je součástí časopisu Výživa a potraviny).

Stravování předškolního dítěte v MŠ. Může odebírat pouze ranní svačinu a oběd ne? A jak je to s odpolední svačinkou. Zpravodaj: Pokud dítě není v době podávání některého denního jídla ve škole, pak je neodebírá a samozřejmě ani neplatí. Pokud ve škole je, jídlo odebírá.

Stravování dětí s dietou v ŠJZpravodaj: Podávání dietních pokrmů není povinností školní jídelny ze zákona. Jestliže jídelna může dietní stravování zajistit z provozních a odborných podmínek – ručí za to, že dietní strava bude připravena bezchybně – doporučujeme, aby rodičům vyhověla.

Na internetu má školní jídelna, ve které se stravují naše děti,vystaven jídelní lístek. Může mi někdo, prosím, odpovědět, jestli je možná kombinace vepřový guláš s fazolemi, nápoj mléko? V mateřské škole svačinka: jogurt, pečivo, mléko.

Přestože naše děti mléko milují, k těmto jídlům je odmítají pít. Děkuji.Zpravodaj: Mléko je potravina, nikoli nápoj, proto je zařazováno jako doplněk stravy. Někomu Vámi uváděná kombinace nemusí vyhovovat, jiný ji akceptuje.

Školním jídelnám doporučujeme, aby mléko podávaly zároveň s možností výběru např. čaje.

Moje děcka chodí do ZŠ, kde i obědvají. Nabídka jídel je rozumná, ale zato nápojů je dost omezená – většinou se střídá čaj a limonáda ze sirupu. Nemyslím si, že aby ani jedno bylo nějak extra zdravé – čaj ještě jakž takž, ale limonáda ze sirupu, který se ředí 1:16 – to musí být samá chemie.

Protože pracuji ve firmě, která distribuuje nápoje vím, že existuje jedna firma…jméno mohu dohledat, která distribuuje ovocné koncentráty. Ovocný koncentrát je vlastně ovocná šťáva (např. z jablek), ze které se odpaří voda. Je to tedy sirup, ale na přírodní bázi – každý ho pak může zpětně zředit vodou a vyrobit džus.

Při větších množstvích se cena pohybuje kolem 13 kč/l 100% jablečného džusu, který je jistě lepší než čaj nebo „chemická“ limonáda. Chci se zeptat, zdali by bylo možné doporučit nákup takové suroviny školní jídelně, nebo je tam nějaký zádrhel (legislativa atp.) nebo je to moc drahé?Zpravodaj: Nic proti čaji, zejména s citronem, medem.

Sirupy, které jsou běžně v obchodní síti, musí být schváleny hygienickou službou a tudíž jsou vhodné i pro děti, pokud na nich není označeno jinak. Ovocné koncentráty jsou jistě velmi dobrou alternativou a jejich podávání nic nebrání. Doporučujeme projednat možnost jejich podávání přímo s vedoucí školní jídelny nebo s radou školy, event.

obrátit se na příslušnou školní inspekci v kraji, která školní stravování a jeho úroveň kontroluje.

Ja si nemohu dat 5 lete dítě na 4 hodiny, když chodím do práce, ale končím někdy ve 13h a beru si dítě domu – 3x týdně! Myslím si, že je vše o domluvě lidi! P. hospodářka si chce prostě ušetřit práci. svačiny jsme si dříve odhlasovali, ale podle nařízeni hospodářky to nesmíme dělat, protože je neodpočítává! Kamarádka na jiné školce dostává svačinku zabalenou k obědu, a tu jí učitelka předá i s dítětem při odchodu. Už se několik rodičů ozvalo kvůli obědům, ale prý je prostě nedostaneme domů v den nemoci, protože to není uvedeno ve vyhlášce 107, ze se musí vydat, a tak jsme skončili s p. hospodářkou!Zpravodaj: Podle Vyhlášky č. 107/2007 Sb., ze dne 25. února 2005, o školním stravování, par. 4 , odst. 3 má dítě v mateřské škole právo denně odebrat:a) oběd, jedno předcházející a jedno navazující doplňkové (přesnídávka, svačina) jídlo, je-li vzděláváno ve třídě s celodenním provozemb) oběd a jedno předcházející doplňkové jídlo, je-li vzděláváno ve třídě s polodenním provozemc) hlavní a doplňková jídla s výjimkou druhé večeře, je-li vzděláváno ve třídě s internátním provozem.Podle odst. 9) téhož paragrafu se první den neplánované nepřítomnosti strávníka ve škole nebo školském zařízení pro účely citované vyhlášky považuje za pobyt ve škole nebo školském zařízení, čili

stručně a jasně česky: v prvý den onemocnění máte právo odebrat jídla do vhodných obalů či nádob.

Podrobnosti provozu školy a jídelny musí být stanoven ve vnitřním provozním řádu, proto se obraťte na ředitele/ku školy se žádostí o předložení tohoto předpisu,nebo na radu školy, popř.

na příslušné orgány České školní inspekce. Také odbor školství krajského úřadu je povinen Vám podat informace a pomoci. 

V naší školce si děti odhlašují na týden odpolední svačinky. Některé holky chodí ve středu do tanečního kroužku, tak si většinou berou sebou náhradní svačinku(ovoce, oplatek…).Zpravodaj: Proč ne? Ale přednostně to ovoce.

Hodně, ale opravdu hodně mě vadí, že si mé dítě nesmí odnést jogurt nebo jablko z jídelny. Zpravodaj: Nikde není stanoveno, že součást stravy, kde nehrozí vznik alimentární nákazy, např. ovoce, balené potraviny, müsli tyčinka apod.

nelze odnést z jídelny. Důvodem zákazu je možná skutečnost, že děti někdy takové potraviny pohazují v okolí školy, napichují je na větvičky v parku ….Zjistěte u ředitele/ky školy, proč takový zákaz existuje a zda je uveden ve vnitřním řádu školy.

V jiné jídelně, kam chodí mé dítě na obědy, je zavedena omezovací šikana. Nesmí se nic vynášet. Z pozice rodiče: jsem nucena platit i za jogurty, které většina dětí po obědě nesní, protože v misce jsou už teplé (těžko je někde udrží na 8st.C) a nebo zteplají, než se k nim dítě dostane po jídle. Z pozice rodiče mě spotřební koš nezajímá.

Obědy platím, jogurt, musli, banán – chci, aby dítě doneslo domů. Ale má zákaz. Tudíž si to nevezme a já vyhazuji peníze z okna. Pokud je pár chuligánů pohazuje kolem školy, tak má být před školou dozor a řešit to přímo na místě.Zpravodaj: Viz předchozí odpověď.

Aby škola měla možnost hlídat okolí, nevím, nevím … Co takhle děti (ve spolupráci se školou) lépe poučit o zacházení s potravinami?

Prosím o radu, moje dcera se stravuje ve školní jídelně, kde mají na výběr ze dvou jídel, ale moje představa o výběru je jiná než celé školní jídelny.Chtěla bych, aby bylo do jídelního lístku zařazeno více zeleninových a tzv.

lehce stravitelných jídel, ale vždy mě vedoucí stravování odbude, že musí dodržovat spotřební koš a normy evropské unie, ale proč jinde to jde,existuje pro mě jako rodiče nějaká možnost jak dokázat, že lze vařit zdravěji za dodržení všech pravidel. Prosím, poraďte mi, Děkuji.

Zpravodaj: Normy EU nemají s českým školním stravováním nic společného, spotřební koš, který je součástí Vyhlášky 107/2005 Sb., o školním stravování určuje průměrné množství vybraných potravin (ve skupinách potravin, např. maso, ryby zelenina atd.) na 1 strávníka za měsíc podle věku.

  Za splněný se považuje při odchylce + – 25% stanovené dávky s výjimkou tuků, kde množství volných tuků (tzn. těch, které do pokrmů přidáváme při jejich úpravě) představuje horní hranici, kterou lze snížit, s důrazem na zvyšování spotřeby rostlinných tuků.

Množství zeleniny, ovoce a luštěnin je dolní hranicí spotřeby, kterou je žádoucí zvýšit. O posouzení jídelních lístků a spotřebního koše můžete požádat příslušný orgán České školní inspekce nebo hygienické služby.

Kdo rozhoduje o tom, která kuchyně bude vyvařovat určité škole, školce. A jak postupovat v případě nevhodného jídelníčku v MŠ. Už přes rok máme s tímto problém, který nejde vyřešit.

Zajímá mě také, jestli lze poslat nějakou tajnou kontrolu do MŠ?Zpravodaj: Podle vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování, par. 2, odst.

3 rozhoduje „právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení“, jednoduše ředitelství školy nebo jiný oprávněný orgán (KÚ, MŠMT ČR – podle toho, kdo školu zřizuje a odpovídá za ni) podle místních podmínek o tom, kdo a za jakých podmínek bude stravování zajišťovat a ty vymezí ve školním nebo vnitřním řádu. Tajná kontrola? Mezi dětskými strávníky? Požádejte o přepadovou kontrolu Českou školní inspekci, hygienickou službu nebo odbor školství KÚ. Právo do toho mluvit má také rada školy

Je přijatelné, aby dítě, které končí školu  až o půl druhé, šlo na oběd a tam dostalo vlažné jídlo ?  Je na to nějaké právo které říká jak by měl vypadat školní oběd a jeho teplota?Zpravodaj: Podle evropských i národních hygienických vyhlášek musí teplota pokrmů na talíři dosahovat + 60°C! Z toho není úniku! Obraťte se na ředitele/ku školy, vedoucí školní jídelny, popř. na orgány hygienické služby.

Chtěla bych se vás zeptat, jak velké porce popřípadě kolik  by měly vážit gramů pro žáka deváté třídy, který za obědy platí 22 Kč.Zpravodaj: To nelze jednoznačně říci, každý pokrm je jiný stejně jako jeho hmotnost. Např.

pro chlapce ve věku 11 – 15 roků se počítá s porcí masa v syrovém stavu 0,80 g, po úpravě váží porce kolem 48 g bez šťávy či omáčky, záleží na druhu masa a na technologické úpravě. Objem porcí příloh zpravidla určuje sám strávník podle své potřeby. Pro školní stravování existují receptury, kde je průměrná hmotnost každého pokrmu uvedena.

S recepturami se můžete seznámit ve školní jídelně nebo na školském odboru KÚ či v příslušné organizaci České školní inspekce. Připomínáme, že receptury nejsou závazné.

Můžete mi prosím sdělit, kolik gramů masa je jedna porce pro žáka nižšího ročníku? Děti si stále stěžují na malé porce masa v naší školní jídelně.Zpravodaj: Průměrná hmotnost porcí masa v syrovém stavu je následující:

• pro děti ve věku 3 – 6 roků  50g
• 6 – 11 roků 70 g
• 11 – 15 roků 80 g
• 15 – 18 roků a dospělí   100 g dívky                                125 g chlapci

Tepelnou úpravou ztrácí maso cca 40% hmotnosti. Hmotnost odpovídá zdravotnickým doporučením.

Mám dotaz zda je někde ve vyhlášce  podle čeho se rozdělují děti do kategorií (př.když ve školním roce dovrší 7 let, tak má kategorii 7-10let).Zpravodaj: Určuje to vyhláška MŠMT ČR č. 107/2005 Sb., o školním stravování

Mám dítě v první třídě ZŠ, a v porovnání s jídelnou v bývalé MŠ jsem mírně v šoku, Jídelní lístek na ZŠ je o mnoho chudší, proto bych ráda věděla, zda jsou nějaké normy na počet jídel s rybou během měsíce, dále na počet a skladbu přidaného ovoce, kompotů, salátů atd.

během měsíce,velice děkuji za vyřízení a přeji hezký den Zpravodaj: Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování stanoví průměrnou spotřebu jednotlivých skupin potravin (maso, ryby, zelenina atd.) na strávníka podle věku za měsíc.

Vedle toho existují doporučení, jak tento spotřební koš naplnit, jak sestavovat jídelní lístek, kolikrát v měsíci zařadit tu kterou komoditu, aby byl spotřební koš v průměru naplněn. Pokyny lze nalézt např. ve Zpravodaji pro školní stravování č. 2/2005 nebo ve III.

díle Receptur pro školní stravování, vydaných Společností pro výživu v r. 2007.

Ing. Eva Šulcová, redakce časopisu Výživa a potraviny

Stravování ve školní jídelně – PDF Stažení zdarma

Více

Více
Více

Více

Více

Více

Více

Více

Více

Více

Zaměstnanci (32 odpovědí): 1. Obědváte ve ŠJ? Ano 78,1% Ne 6,3% Ano, ale nepravidelně 15,6% 2. Jak jste spokojen s kvalitou obědů ve školní jídelně? velmi spokojen/a 3,1% (1) spokojen/a 37,5% (12) občas

Více

CDEG1 OBSAH Otázka Text otázky Strana HODNOCENÍ ŠKOLNÍ JÍDELNY J/1 Typ respondenta 01 J/3 Do jídelny chodím (chodí moje dítě) 01 J/4 Polévka ve školní jídelně mi chutná 02 J/5 Hlavní jídlo, které si vyberu,

Více

První schůzka stravovací komise: Výsledky průzkumu mezi rodiči ZŠ A MŠ ANGEL Dokument k diskusi 13. listopadu 2014 Základní údaje Průzkum ke zřízení Stravovací komise ZŠ a MŠAngel Veřejná adresa průzkumu:

Více

Hodnocení jídelníčku dle Nutričního doporučení Škola: Základní škola Náchod-Plhov, Příkopy 11856, 547 01 Náchod Jídelníček za měsíc: duben 2017 17 stravovacích dní z důvodu Velikonočních prázdnin Hodnotitel:

Více

Výsledky průzkumu spokojenosti se školním jídlem Dotazník: Děti jsou s jídlem spokojené. Chtěly by ale palačinky a častěji pizzu Protože se v poslední době od některých rodičů objevily výhrady ke kvalitě

Více

HODNOCENÍ KVALITY STRAVOVÁNÍ v Domově pro seniory Lidická 189, Strakonice v roce 2013 V období měsíce únor 2013 proběhla mezi uživateli služeb v DS Lidická anketa týkající se stravování v DS. Uživatelé

Více

Vyhodnocení dotazníků Spokojenosti se stravováním ve ŠJ ZŠ a MŠ Bratronice V měsíci červnu 2 byl mezi žáky ZŠ, pro které je poskytováno stravování, proveden průzkum spokojenosti se stravováním ve ŠJ. Metoda

Více

Hodnocení jídelníčku dle Nutričního doporučení Škola Školní jídelna ZŠ TGM Studénka Jídelníček za měsíc říjen 2015 19 stravovacích dní Hodnotitel Mgr. Sylva Šmídová Každý výběr byl hodnocen zvlášť. Cílem

Více

1 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Příloha č. 2 Vzor dotazníku Doporučená pestrost stravy 8 Využití informačních technologií ve školním stravování Příloha č. 1 – Vzor dotazníku Vážení respondenti, tímto se Vám

Více

V součinnosti se zřizovatelem školní jídelny realizujeme průzkum za účelem zvýšení kvality a komfortu stravovaní ve školních jídelnách. První stranu vyplní rodič, další část vyplní dítě společně s rodičem

Více

Základní škola a Mateřská škola Grygov, příspěvková organizace Komenského 72, 783 73 Grygov DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ KE STRAVOVÁNÍ VE ŠKOLNÍ JÍDELNĚ PŘI ZŠ A MŠ GRYGOV 12/2014 VYHODNOCENÍ MŠ Obsah: 1) Vstupní

Více

Vyhodnocení ankety Základní školy Říčany Termín konání ankety: Prosinec 2011 Celkový počet anketních lístků: 573 DORA Gastro školní stravování s.r.o. Školní 2400/2, 251 01 Říčany ŽS Masarykovo náměstí

Více

JÍDELNÍČEK 21. 2016 D 3, 9 PŘEJEME VŠEM DOBROU CHUŤ Snídaně Svačina Oběd Svačina Večeře II. Večeře Sladké, kakao, Zeleninová polévka Chléb,, Vepřové po italsku, Salám, máslo, Hukvaldský závitek, rýže,

Více

Základní škola a mateřská škola Květná Květná 92, 572 01 telefon: 731449286 Odloučené pracoviště: Školní jídelna, Květná 108 I. Vnitřní řád školní jídelny Školní stravování vyplývá ze zákona č. 561/2004

Více

Hodnocení jídelníčku dle Nutričního doporučení Škola Mateřská škola Komenského, Komenského 1011, Kuřim Jídelníček za měsíc březen 2015 21 stravovacích dní Hodnotitel MVDr. Anna Niklová Hodnocení polévek

Více

PROJEKT ZDRAVÁ ŠKOLNÍ Vážení rodiče, JÍDELNA v měsíci březnu naše ŠJ vstoupila do projektu Zdravá školní jídelna. Za vznikem projektu stojí odborníci na výživu za Státního zdravotního ústavu ve spolupráci

Více

Výsledky ankety stravování červen 2015 Počet respondentů byl 158 z celkového počtu 405 strávníků v měsíci červnu (39%). Vaše názory (Jsou ponechány v takové podobě, v jaké jsme je od Vás obdrželi.): Jídlo

Více

HODNOCENÍ SPOKOJENOSTI SE STRAVOVÁVNÍM VE ŠKOLNÍ JÍDELNĚ Zpráva z výzkumu Základní škola Brno, Heyrovského 32 Úvod Na základě množících se stížností ze strany dětí, rodičů i pedagogů na provoz a úroveň

Více

1 z 15 7. 4. 2016 16:19 Upravit formulář Zobrazit všechny odpovědi Publikovat analýzu Souhrn Jaký je váš vztah ke školní jídelně? 26,3% 24,6% 7% 42,1% žák 48 42.1 % rodič žáka ZŠ 28 24.6 % zaměstnanec

Více

HODNOCENÍ KVALITY STRAVOVÁNÍ v Domově pro seniory Lidická 189, Strakonice v roce 2013 ZAMĚSTNANCI A UŽIVATELI SLUŽEB PEČOVATELSKÉ SLUŽBY V květnu 2013 probíhala v DS Lidická anketa na kvalitu stravování,

Více

Vyhodnocení dotazníku rodič dítěte z mateřské školy v Černilově Celkem odpovídalo 53 respondentů 1. Jste: 100% a) žák 1. – 5. třídy b) žák 6. – 9. třídy c) rodič dítěte z MŠ d) jiný 2. Ve školní jídelně

Více

Projekt Zdravá školní jídelna v praxi Zlínského kraje Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně Mgr. Ivana Lukašíková a spolupracovníci odboru HDM a zapojených škol v projektu rodina

Více

Příloha č. 1 k bodu 2 zápisu komise pro stravování ze dne 26.01.2015 Výživové normy ve školním stravování SPOTŘEBNÍ KOŠ Je zajištěna výživová úroveň jídel ve školní jídelně? Pro školní stravování platí

Více

JÍDELNÍČEK 4. 2016 D 3, 9 PŘEJEME VŠEM DOBROU CHUŤ Snídaně Svačina Oběd Svačina Večeře II. Večeře Sladké, kakao, Zeleninový vývar s kapáním Jogurt, Staročeský bigos, brambory, máslo,, minerálka, Obsahující

Více

Anketa školní jídelny celoškolní projekt Jíme zdravě s rozumem 1. Při přípravě obědů ve školní jídelně bych uvítal(a) posun ve výběru surovin z dnešního pohledu k výživově vhodnějším: ANO – NE 2. Jsem

Více

JÍDELNÍČEK 22. 2016 D 3, 9 PŘEJEME VŠEM DOBROU CHUŤ Snídaně Svačina Oběd Svačina Večeře II. Večeře Sladké, Zeleninová polévka Chléb,, Kuře ala bažant, rýže Šunková pěna, kakao, Boloňské špagety, minerálka

Více

Školní jídelna Olomouc – Hejčín, příspěvková organizace, Tomkova 45, 779 00 Olomouc, IČ 72543850 Výroční zpráva za rok 2011 Název organizace: Školní jídelna Olomouc Hejčín, příspěvková organizace Se sídlem:

Více

JÍDELNÍČEK 2. 2016 D 3, 9 PŘEJEME VŠEM DOBROU CHUŤ Snídaně Svačina Oběd Svačina Večeře II. Večeře Sladké, kakao, Zeleninový vývar s tarhoňou Sýr,, Vepřový debrecínský Šlehaný tvaroh, Čočka na kyselo, vejce,

Více

JÍDELNÍČEK 14. 2016 D 3, 9 PŘEJEME VŠEM DOBROU CHUŤ Snídaně Svačina Oběd Svačina Večeře II. Večeře Sladké, kakao, Špejcharová polévka Pečivo, mléko Horácké knedlíky s Jogurt, Kuře po zahradnicku, těstoviny,

Více

Co chutná dětem Výsledky průzkumu mezi žáky základních škol Agentura J.L.M. X/2011 Výsledky průzkumu mezi žáky základních škol v rámci osvětové akce Obezita není náhoda Cílem průzkumu, který proběhl mezi

Více

Jídelní lístek ŠJ období: 1.3. – 2.3. 2018 Polévka: Boloňská fazolová 1,9 Oběd č. 1: Kuřecí kostky v sýrové omáčce, těstoviny 1,3,7 1.3.2018 čtvrtek Oběd č. 2: Srbské rizoto s vepřovým masem, strouhaný

Více

NABÍDKA STRAVOVÁNÍ Vážení hosté, vítáme Vás! Jsme rádi, že jste si pro svůj pobyt zvolili naše zařízení a chtěli bychom Vám nabídnout výběr z pestré nabídky jídel v našem stravovacím provozu. Nabízíme:

Více