Ryby, rybí maso a jejich účinky na zdraví – proč si je dát?

Je všeobecné známo, že konzumace rybího masa je dobrá pro naše zdraví. Co všechno tedy ryby mohou v našem organismu zlepšit, jaké obsahují zdraví prospěšné látky a jak často je jíst?

Ryby v sobě mají mnoho zdraví prospěšných látek, které pomáhají zamezit vzniku některých onemocnění, prospívají zraku a zlepšují duševní kondici i myšlení. Omega 3 mastné kyseliny hojně obsažené v rybím tuku a tučnějších rybách, jako je tuňák, losos nebo pstruh, chrání naše tělo před kardiovaskulárními onemocněními a snižují krevní tlak.

Díky obsahu těchto mastných kyselin snižuje konzumace ryb riziko úmrtí selhání srdce. Vitamin D a jod, další prospěšné složky rybího masa, jsou dobré pro správný vývoj a růst kostí a správnou funkci mozku. Také zpomalují stárnutí, jak duševní, tak i fyzické.

Dále obsahují minerály jako je vápník, selen, železo, zinek, hořčík a vitamíny A a E, rozpustné v tucích, stejně jako vitamín D.

Konzumace ryb také pomáhá snižovat hladinu špatného cholesterolu v krvi. Odborníky je doporučováno ryby konzumovat jednou až třikrát týdně, aby měli tyto zdraví prospěšné účinky. V Čechách bohužel lidé ryby tolik do svých jídelníčků nezařazují, na rozdíl od jiných států. Například v Japonsku je konzumace ryb v podstatě každodenní a promítá se na dobré zdravotní kondici a dlouhověkosti Japonců. Rybí maso by se na talíři mělo vyskytovat prakticky od velmi nízkého věku. Pokud ryby budeme přidávat již do příkrmů pro kojence, dokonce můžeme zamezit například některým kožním onemocněním a celkově přispějí ke zdravému rozvoji dítěte. U malých dětí, těhotných a kojících žen je však důležitý výběr ryby. Například tuňák, losos, treska, pstruh, kapr, sumec a další jsou v pořádku, nedoporučuje se však maso třeba ze žraloka, mečouna, štiky nebo candáta, z důvodu možného obsahu rtuti.

Výběr ryb

Jako u všech potravin, je třeba dbát na správný výběr při nákupu ryb, hlavně co se týká kvality a původu. Pokud je cena podezřele nízká, většinou se nejedná o kvalitu. Také proslulé rybí prsty jsou pouhé drcené zbytky a v tomto případě se rozhodně nedá mluvit o zdravé potravině. Vždy je dávat přednost čerstvým rybám před těmi mraženými, i když v případě mořských ryb většinou v Čechách není jiná možnost. U mražených ryb je třeba počítat s velkým obsahem vody. Když srovnáme sladkovodní a mořské ryby, v těch mořských je větší zastoupení výše uvedených zdraví prospěšných látek. Ryby žijící ve stojatých vodách (rybnících nebo pobřežních vodách), obsahují více škodlivých látek. Ryby z velkochovů škodlivé látky zase obsahují minimálně, ale díky tomu že se neživí přirozeně v divočině, tak nemají takový obsah omega 3 mastných kyselin, jako ryby žijící volně.

Příprava ryb

I to, jak rybu připravíme, může mít vliv na výsledný „efekt“ na naše tělo. Pokud chceme rybu smažit, tak opravdu jen minimálně, mnohem lepší je rybu péci (v alobalu nebo na pečícím papíře), grilovat, vařit, případně připravovat v páře. Jako příloha se hodí spousta zeleniny. Ani kvalitní rybí konzervy nejsou k zahození, takový nedrcený tuňák je výbornou ingrediencí například do salátů.

Ryby bez kostí

Jedním z aspektů, který lidi na rybách odrazuje, jsou kosti a představa hodiny strávené vybíráním kostiček, je pro někoho zkrátka neúnosná. Na druhou stranu nás toto pitvání nutí jíst pomalu, což je výhodou. V převážném množství případů je v rybách kostí víc než dost.

V takovém případě se špetkou šikovnosti můžeme rybu filetovat pomocí velmi ostrého nože a třeba pstruha, candáta nebo i kapra připravit zcela bez kosti. Některé bělomasé ryby jsou k dostání zcela bez kostí. Pokud koupíme filety z pangasia, halibuta nebo tresky, nemusíme se kostí obávat.

Další filety bez kostí jsou k dostání třeba z mořského okouna, nebo platýse. Z červenomasých ryb je to losos, který obsahuje maximálně pár větších kostí.

Ve specializovaných obchodech seženeme tilapii, kambalu, mořského vlka nebo mořského ďase, ty jsou méně obvyklé a dražší, ale kosti v nich také nenajdeme.

V poslední době se stal velmi oblíbenou a v Čechách nejprodávanější rybou, již zmíněný pangasius. Zákazníci ho oceňují hlavně kvůli absenci kostí, nízké ceně a absenci rybího zápachu. Vzhledem k tomu, že se chová ve sladkých, stojatých vodách, ale neobsahuje tolik prospěšných látek.

Některé studie dokonce tvrdí, že obsahuje některé toxické látky, jiné studie to však vyvrací. Výhodou je, že nechutná po rybině a tak i pro toho, kdo nemá rád ryby, je pangasius varianta alespoň nějaké konzumace rybího masa.

Velmi oblíbenou rybou je losos, který je velmi chutný, obsahuje mnoho zdravých látek, nemá skoro žádné kosti a je vhodný i pro dětský jídelníček.

Pokud tedy budeme ryby správně vybírat, správně připravovat a konzumovat v dostatečné míře, mohou důrazně zlepšit kvalitu našeho zdraví a o pár let i prodloužit život.

Ryby v jídelníčku. Co nám přináší a na co si dát pozor?

Rybí maso je zdrojem plnohodnotných bílkovin, zdraví prospěšných tuků, minerálních látek a vitaminů. Nutriční složení ryb je závislé na jejím druhu, stáří, ročním období či na prostředí, ve kterém žije, důležité také je, čím se ryba živí.

Bílkoviny rybího masa obsahují všechny esenciální aminokyseliny, navíc jsou lehce stravitelné (oproti masu ostatních živočichů) a trávicí trakt je dokáže rozložit za 2–3 hodiny.

Obsah i složení tuku se velmi liší v závislosti na druhu (viz tabulka níže). Obecně se dá říci, že více tuku mají ryby žijící ve studených vodách, nejméně tuku mají sladkovodní dravé ryby (okoun, candát, štika).

Významný je u tučnějších mořských ryb zejména vyšší podíl nenasycených mastných kyselin, včetně polyenových omega-3 mastných kyselin – eikosapentaenové kyseliny (EPA) a dokosahexaenové kyseliny (DHA). Tyto kyseliny si naše tělo neumí vyrobit a je proto důležité je přijímat ze stravy. Nejvíce nenasycených mastných kyselin obsahují tučnější ryby, jako je makrela, úhoř, losos apod.

• Je důležité pamatovat, že v případě ryb se tuku nemusíme bát a i tučnější ryby bychom do jídelníčku měli pravidelně zařazovat!

Z vitaminů mají význam zejména vitaminy rozpustné v tucích – A a D (zejména v tučnějších rybách a játrech), v menší míře i vitaminy rozpustné ve vodě (B1, B2, B6 a B12).

Z minerálních látek je významný především obsah zinku, fosforu a selenu. Mořské ryby jsou také důležitým zdrojem jódu. V menších rybách (např.

sardinkách), které se jedí i s malými kůstkami, se nachází také významné množství vápníku.

Dělení ryb podle obsahu tuku:

Hodnoty jsou uvedeny na 100 g suroviny v syrovém stavu.

Ryby s nízkým obsahem tuku (do 2 % tuku)	Energetická hodnota (kJ)	Bílkoviny (g)	Tuky (g)	Sacharidy (g)
Candát	350	19	1	0
Lín	330	19	0	0
Platýz	340	18	1	0
Štika	360	19	1	1
Tilapie	490	20	1	0
Treska aljašská	310	17	1	0

Ryby středně tučné (2–10 % tuku)	Energetická hodnota (kJ)	Bílkoviny (g)	Tuky (g)	Sacharidy (g)
Pstruh	500	18	5	0
Kapr	530	18	6	0
Sumec	500	16	6	0
Tuňák	500	22	4	0
Žralok	550	21	5	0

Ryby tučné (více než 10 % tuku)	Energetická hodnota (kJ)	Bílkoviny (g)	Tuky (g)	Sacharidy (g)
Losos	850	22	12	0
Makrela	750	18	12	0
Sleď	700	18	10	0
Úhoř	1000	19	17	0

Jak nakupovat ryby?

Ryby vzhledem ke svému složení a malému postmortálnímu okyselení velmi rychle podléhají zkáze, je proto potřeba důsledně dodržovat chladicí řetězec. Nejkvalitnější jsou samozřejmě ryby čerstvé, obvykle uchovávané na ledu nebo chlazené. Sladkovodní ryby je vhodné nakupovat buď ve specializovaných prodejnách, nebo přímo v sádkách. 

V případě mořských ryb už je situace složitější, tyto ryby musí zdolat pěkný kousek cesty, než se dostanou na pulty našich obchodů. Dováží se proto téměř výhradně zmrazené. Pokud kupujete zmrazenou rybu, je důležité sledovat mimo jiné obsah přidané vody.

Voda je v rybě vázána přidanými polyfosfáty, ty musí být uvedeny na obalu slovně nebo svým kódem E452. I přidaná voda se ve složení výrobku deklaruje. Pro zjednodušení někteří výrobci na obal uvádějí „bez přidané vody“, v tom případě je dle legislativy obsaženo ve výrobku maximálně 5 % přidané vody.

• Ryby se také „glazují“, v takovém případě mohou obsahovat vody více.

Glazování chrání rybu před vysoušením chladem, na glazování není nic špatného, jen by pak měla být cena takového výrobku nižší. Při nákupu zmrazených ryb dále dbejte, aby v balení nebylo příliš mnoho ledové tříště. Je to známka toho, že ryba byla po cestě do obchodu zřejmě rozmrazená.

Jak poznat čerstvou rybu?

• Čerstvá ryba by měla mít napnutou kůži, lesklý povrch a živé barvy kůže, časem se povrch stává matným a barvy blednou.
• Povrch se postupně pokrývá slizem, který houstne a získává typický hnilobný pach.
• Čerstvost lze poznat i podle stavu oka, u čerstvé ryby by mělo být vyklenuté lesklé s průhlednou rohovkou, pokud je spíše zapadlé a matné, značí to, že ryba už není příliš čerstvá.
• Sledujte také vzhled žaber, u čerstvých ryb by měly být světle červené bez zápachu.

Na co si dát při konzumaci ryb pozor?

Na konzumaci ryb a mořských plodů musí být opatrní především alergici. Nejčastěji bývá alergická reakce na korýše. K vyvolání alergické reakce leckdy stačí i stopová množství alergenní potraviny. V praxi někdy stačí osobě alergické na ryby pouze projít kolem rybí restaurací bez konzumace a objeví se alergická reakce.

Dalším možným negativem ryb a vodních živočichů je vyšší obsah toxických látek – rtuti, kadmia, polychlorovaných bifenylů a dioxinů. Některé ryby obsahují přírodní silně toxické složky, např. muréna nebo čtyřzubec (fugu), jejich konzumace však není zcela běžná.

Kromě obsahu cizorodých látek mohou být ryby zdrojem některých patogenních mikroorganismů, jako jsou Clostridium botulinum, stafylokoky, salmonely aj. Déle skladované ryby mohou obsahovat některé toxiny (biogenní aminy, muskarin).

• Samozřejmě dejte pozor na kostičky, a to zejména u dětí a starších osob.

Převažuje benefit, nebo riziko?

Nejen odborníci, ale i veřejnost diskutuje často nad tím, jaké přínosy a jaká rizika s sebou konzumace ryb nese a co převažuje. Diskutuje se především otázka kontaminace těžkými kovy a dalšími cizorodými látkami.

Závěr většiny odborníků však potvrzuje, že ačkoliv maso mořských ryb, ať již chovaných či volně žijících, vykazuje určitou hladinu škodlivin, přínos lidskému organizmu rizika převažuje a pozitivní vliv na lidské zdraví je jednoznačný.

Ryby jsou tedy velmi důležitou součástí jídelníčku a neměli bychom je opomíjet, ideálně by se měly na našich talířích objevovat alespoň 2x týdně. Nejlepší způsob, jak načerpat všechny cenné látky a nezatížit organismus toxickými látkami, je střídat jednotlivé druhy – ryby mořské i sladkovodní, tučnější i méně tučné a především čerstvé.

Důvody, proč je i bílé rybí maso dobré zařadit do svého jídelníčku

Ryby jsou velmi zdravé a doporučuje se zařadit je do jídelníčku. Nicméně tučné ryby, právě proto, že se o nich hovoří v souvislosti s omega-3 mastnými kyselinami, tak trochu vytlačují bílé ryby, které mají nižší obsah tuku a cholesterolu.

V dnešním článku se zaměříme i na bílé ryby (nazývané také bělice) a vysvětlíme si, proč je rovněž konzumovat. Bílé ryby bývají oblíbené zejména u profesionálních kuchařů. Je to kvůli struktuře a chuti masa. Ovšem nejen kvůli výtečnému kulinářskému požitku bychom je měli do stravy zařazovat. Bílé ryby mohou být mořské i sladkovodní.

Několik typů na bílé ryby

• Treska
• Mořský okoun
• Platýs
• Halibut
• Cejnci
• Slunky

Co jsou to mastné ryby?

Mimo bílých ryb můžete narazit na ryby mastné. Jr proto, že jsou doslova mastné – olej, který obsahují, je to, co tyto ryby činí velmi zdravé. Patří zde tuňák, losos, pstruh, sleď, sardinky, makrela.

Mastná ryba je extrémně bohatá na omega-3 mastné kyseliny, což jsou zdravé tuky, které jsou opěvovány za mnoho výhod, které nabízejí: snížený krevní tlak a cholesterol, snížené riziko srdečních onemocnění, zmírněná bolest kloubů a chronický zánět, zlepšení zdraví mozku a nervů, snížené riziko rakoviny, snížená úzkost a deprese – to jsou jen některé z nejznámějších zdravotních výhod omega-3 mastných kyselin kyseliny nalezené v mastných rybách.

Bílé vs. mastné ryby

Přestože jsou mastné ryby nepopiratelně super zdravé, existuje několik důvodů, proč je mnoho lidí rádo vymění za bílé. Za prvé, mastné ryby mají tendenci mít silnou chuť. Na rozdíl od bílých ryb, které se mohou pochlubit jemnou chutí. Mastné ryby mají tendenci naplnit ústa nezaměnitelnou rybí chutí.

Zdravotní úřady také potvrzují, že mnoho mastných ryb by mohlo být alarmující z důvodů množství těžkých kovů, jako je rtuť – ropa v těle mastných ryb může zadržovat těžké kovy. To je důvod, proč by konzumace mastných ryb, zejména tuňáka, měla být omezena na ne více než dvakrát týdně, zejména u těhotných žen, protože těžké kovy by mohly mít na jejich děti devastující účinky.

Dobrou zprávou je, že se nemusíte bát, že se setkáte se silnou rybí chutí a těžkými kovy, když máte na talíři bílé ryby. Nemají sice tak vysoký obsah omega-3 mastných kyselin jako mastné ryby, ale stále nabízí mnoho zdravotních výhod.

Zdravotní výhody konzumace bílých ryb

• Snížený krevní tlak a cholesterol
• Snížené riziko srdečních chorob
• Dostatek vitamínu B12
• Lepší duševní stav
• Silný imunitní systém (kvůli obsahu vitamínu B)
• Pevnější kosti
• Bílé ryby jsou zdrojem vysoce kvalitních bílkovin – budování svalů

Fotografie: Epicurious, Kraftcanada

Přidat ZdravéStravování.eu na hlavní stránku Seznam.cz

Deset důvodů, proč zařadit ryby do jídelníčku

Rybí maso a výrobky z ryb patří mezi nejzdravější potraviny vůbec. Jsou přímo nabité zdraví prospěšnými látkami. Přinášíme 10 důvodů, proč byste měli rybám vyhradit čestné místo v jídelníčku.

1. Představují nejlepší zdroj omega-3 mastných kyselin. Rovněž jsou plné vysoce kvalitních bílkovin, jódu, vitaminů a minerálů. Bez omega-3 mastných kyselin nemůže správně pracovat mozek, srdce ani další orgány.
2. Snižují riziko srdečního infarktu a cévní mozkové příhody. Řada rozsáhlých studií potvrdila nižší riziko těchto „civilizačních zabijáků“ u lidí pravidelně konzumujících ryby. V jedné ze studií například výzkumníci dospěli k závěru, že konzumace alespoň 1 porce ryb týdně snižuje riziko onemocnění srdce o 15 %!
3. Obsahují látky klíčové pro zdravý růst a vývoj. Již zmíněné omega-3 mastné kyseliny hrají během vývoje plodu v děloze i po narození nezastupitelnou roli ve správném utváření mozku a očí. Těhotné a kojící ženy by proto měly ryby jíst zvlášť důsledně.
4. Prospívají mozku. Pravidelná konzumace ryb dokáže zpomalit zhoršování mozkových funkcí vlivem stárnutí. Lidé, kteří zařazují do svého jídelníčku ryby pravidelně, mají také víc šedé hmoty v centrech mozku řídících emoce a paměť.
5. Pomáhají předcházet depresi a léčit ji.
6. Jsou výborným zdrojem vitaminu D. Přibližně 40 % lidí trpí nedostatkem vitaminu D. Ryby ho obsahují velmi mnoho.
7. Podílejí se na snížení rizika vzniku autoimunitních chorob, jako jsou diabetes 1. typu nebo revmatoidní artritida.
8. Mohou snížit riziko rozvoje astmatu u dětí. Bylo zjištěno, že děti, které častěji jedí ryby, nepostihuje toto nepříjemné onemocnění tolik jako jejich vrstevníky, kteří se rybám vyhýbají.
9. Chrání zrak. Lidé, kteří jedí více ryb, mají mnohem menší riziko tzv. makulární degenerace. Toto onemocnění se týká hlavně seniorů. Ničí sítnici a je nejčastější příčinou slepoty.
10. Zvyšují kvalitu spánku. Některé výzkumy naznačují, že konzumace ryb (například lososa) může zmírňovat spánkové poruchy.

Aby se všechny tyto skvělé účinky týkaly i vás, dávejte si rybu na talíř aspoň dvakrát týdně.

(dos)

Zdroj: www.healthline.com/nutrition/11-health-benefits-of-fish#section1

Autor článku: Dominika Šťastná

Jsou ryby více zdravé nebo nebezpečné ?

Publikováno: 16.04.2012     Autor: Neznámý

Že jsou ryby zdravé asi všichni víme, ale máme se jim vyhýbat kvůli obsahu toxických látek ? Infografika přiložena.

Rady v oblasti výživy jsou obvykle jednoznačné. Měli bychom jíst více zeleniny, ovoce, celozrnných výrobků. Měli bychom jíst méně tuků s trans-mastnými kyselinami, méně cukru, méně solit. A pak jsou tu ryby. Měli bychom jich jíst více, protože mají zdravé omega-3 tuky. Ale údajně jich máme jíst méně, protože jsou plné znečišťujících látek.

Rovnováhu mezi riziky a prospěšností je těžké nastavit dokonce i pro lékaře a vědce na tomto poli. Například losos: podle souhrnného upozornění, vydaného FDA ( Úřad pro potraviny a léčiva) a agenturou na ochranu životního prostředí znamená losos nízké znečištění rtutí a je bezpečný i pro těhotné ženy.

Zatímco Fond na obranu životního prostředí prohlašuje, že všichni dospělí – nejen těhotné ženy – mají omezit konzumaci divokého lososa (s výjimkou aljašského) na jednu porci za měsíc, a lososa z farem nejvýše dvě porce za měsíc, z důvodů znečištění PCB (polychlorovanými bifenyly).

Tento rozpor nastoluje dvě otázky: Co víme o rybách, a co víme o radách, které ohledně ryb dostáváme? Samozřejmě víme, že jíst ryby je zdravé. Samozřejmě víme, že jíst kontaminovanou potravu je riskantní. Výhody jsou většinou připisovány dlouhým řetězcům omega-3 polynenasycených mastných kyselin v rybích tucích, a téměř výlučně jen v nich.

Nejvíc uznávaným prospěchem pro zdraví je snížené riziko srdečních chorob a v případě těhotných žen zlepšení vývoje nervové soustavy u plodu a u malého dítěte. Dalším zmiňovaným užitkem je nižší riziko mozkové mrtvice a zlepšení nálady. Rizika se týkají rtuti a polychlorovaných bifenylů, PCB, obojí jsou vedlejším produktem průmyslové činnosti.

(V USA jsou PCB zakázány od r. 1979. Jejich množství v životním prostředí přetrvává, ale postupně se snižuje.) Tyto znečišťující látky se ukládají v rybí tkáni. Čím větší ryba- dravec, tím vyšší koncentrace znečišťujících látek v tkáni, jak postupně větší ryby polykají ty malé. Ryby jsou jediní predátoři, které člověk jí pravidelně.

Dlouhožijící predátoři jako je mečoun mají v těle vysoký stupeň znečištění. Ryby jsou také kontaminované dioxiny, které vznikají jako vedlejší produkt spalování odpadů. Více dioxinů však přijímáme z masa, mléka a mléčných výrobků než z ryb.

Riziko versus užitek

V posledních letech se některé vědecké instituce snažily zvážit rizika konzumace ryb ve srovnání s výhodami.

Dvě významné skupiny, Institut medicíny v roce 2007 a FAO, Organizace pro potraviny a zemědělství při Spojených národech, spolupracující se Světovou zdravotnickou organizací, v roce 2010, vytvořily tým odborníků pro otázky výživy, toxikologie a epidemiologie. Odborníci měli za úkol vyhodnotit data a matematicky je zpracovat.

Obě skupiny vydaly doporučení pro těhotné ženy a ostatní dospělou populaci, a jejich rady se výrazně podobaly. Pro těhotné ženy je jejich doporučení v souladu s velmi známým souhrnným upozorněním, vydaným FDA/ EPA v r.

2004: Jezte nejvýše 340 g ryb týdně, se zaměřením na ryby s nízkou koncentrací rtuti, a vyhýbejte se nejvíce kontaminovaným druhům: mečounům, žralokům, královským makrelám. Pro ostatní dospělé lze radu shrnout těmito slovy: Jezte ryby.

Takže proč všichni nejíme ryby a o víc se nestaráme? Kvůli takovým varováním jako přicházejí z Fondu ochrany životního prostředí . Jejich příručka o konzumaci ryb uvádí seznam 21 rybích druhů, které se nedoporučují jíst dospělým osobám více než jednou za měsíc, za „předpokladu, že nejedí žádné jiné kontaminované ryby.

“ Povolené maximum za měsíc je jedna porce platýze, okouna nebo černoploutvého tuňáka a po zbytek měsíce je vaše volba omezena na nejméně kontaminované ryby jako halibut, mořský jazyk nebo žlutoploutvý tuňák.

Proč si Fond ochrany životního prostředí protiřečí s Institutem medicíny a Světovou zdravotnickou organizací a Organizací pro potraviny a zemědělství při OSN? Protože na rozdíl od těchto organizací Fond ochrany životního prostředí započítává pouze rizika: porovnává úrovně znečištění ryb s limity danými FDA a EPA (Federálním úřadem pro potraviny a léky a Agenturou pro ochranu životního prostředí USA), a podle toho dává rady. Timothy Fitzgerald, který vypracoval příručku Fondu ochrany životního prostředí, ví, že tento návod nezkouší vyvážit rizika a pozitiva. Říká:“ Neexistuje žádný všeobecně uznávaný způsob, jak rovnováhu docílit, a my jsme pracovali velmi tvrdě na tom, abychom nenastavili naše vlastní nová pravidla. Mozaffarian nesouhlasí s dosaženým výsledkem. Říká: „Máme skvělé vědce s dobrým myšlením, kteří však byli vzděláváni v rámci toho, jak posuzovat riziko. Tento rámec je špatný , protože vy nejíte pouhou kontaminující látku, vy jíte rybu, a nemůžete jít jen do rizika, aniž byste získali také užitek. “

Nastavení limitů

Existuje další problém s radami vycházejícími pouze z rizika: záležitosti kolem bezpečných limitů FDA a EPA pro rtuť a polychlorované bifenyly (PCB). Pro rtuť je stanoven limit 0,1 ug / kg hmotnosti člověka na den. Pro člověka, který váží 68 kg, to znamená méně než 7 ug na den.

Jedna z nejvíce kontaminovaných ryb, mečoun, může mít ve 110-ti gramové porci 100 ug rtuti, což představuje povolené množství za 14 dnů. Pro PCB se uvádí komplexní výpočet rizika rakoviny, nazvaný růstový faktor rakoviny. Obě tato čísla zhoršují problémy.

Limit pro rtuť byl vypracován s ohledem na nervovou soustavu při vývoji plodu a je nastaven na úroveň, doporučenou těhotným ženám, které jsou nejzranitelnější skupinou populace. Limit pro PCB byl stanoven v r.1997 z výsledků pokusů na krysách. Od té doby pak výzkumníci hledali cestu aplikace výsledků na rizika pro lidi, a v r.

2003 v přehledu všech dostupných výzkumů došli k závěru, že „ váha důkazů nepodporuje příčinnou souvislost mezi PCB a rakovinou u lidí“. Tento závěr byl také zopakován v následné studii z roku 2009.

Dariush Mozaffarian z Harvardské školy veřejného zdraví, člen FAO /WHO , mezinárodní skupiny expertů ze Světové zdravotnické organizace a Organizace pro potraviny a zemědělství při OSN, shrnuje stav vědeckého poznání o konzumaci ryb: „Pokud nejste těhotná žena, existují důkazy, že rovnováha vždy směřuje k prospěšnosti ryb.

“ Ačkoliv je teoreticky možné, že ryby mohou být velmi kontaminovány a mohou obsahovat málo omega3- mastných kyselin, což by nadělalo více škody než užitku, žádná taková ryba nebyla dosud nalezena. Dokonce jestli jíte rybu víc než 2x týdně, nejíte však stále stejný druh a tudíž nekonzumujete tytéž znečišťující látky stále znovu.

Takže nejen varování Fondu ochrany životního prostředí selhávají v informování o prospěšnosti konzumace ryb, ale navíc i výčet rizik může být přehnaný.

A není to jen tato organizace: Rada na ochranu přírodních zdrojů, Lékaři za sociální zodpovědnost a další skupiny poukazují na stejná varování, a limity dané Fondem ochrany životního prostředí jsou základem pro mnohé publikace o konzumaci mořské potravy.

Akvárium v zálivu Monterey používá hodnocení Fondu ochrany životního prostředí, aby v seznamu označil ryby, jejichž konzumace by měla být omezena „z důvodů obav ze rtuti a dalších kontaminantů.“ Také mnoho států uveřejňuje podobná varování.

Studie z roku 2008, zabývající se těmito doporučeními, říká, že ani jediný z nich nezdůrazňuje užitek z konzumace ryb oproti rizikům, a čtvrtina všech doporučení nezmiňuje vůbec žádný užitek. Fitzgerald zdůrazňuje, že data z posuzovaného výzkumu neříkají o riziku celou skutečnost .

Existuje důkaz pro neurologické problémy po požití rtuti: většinou drobné neurologické problémy zahrnující zhoršené periferní vidění, nedostatečnou koordinaci pohybů a svalovou slabost. A odborníci na obou stranách souhlasí, že je teoreticky možné dostat otravu rtutí z konzumace ryb, ve kterých je velké množství rtuti.

My nevíme, jak mnoho je „velké množství“, ale je to víc než běžný americký zákazník obvykle sní. Ale nejen konzumace ryb je nebezpečná.

Jak Mozaffarian a jeho kolegové z Harvardského institutu zdůrazňují, mezi lidmi, kteří vůbec nejedí olejnaté ryby víckrát než jednou či dvakrát týdně, je o 50 % vyšší riziko úmrtí na srdeční choroby než mezi lidmi, co je jedí víckrát než jednou či dvakrát týdně. Protože průměrný Američan sní kolem 7 kg ryb a mořských plodů za rok , zdá se být větší hrozbou jíst příliš málo ryb.

A to je hrozba, kterou by měla taková doporučení, hovořící pouze o riziku a zrazující lidi od konzumace ryb, také brát v potaz. Jay Shimshack, profesorka ekonomie na Tulane University v New Orleans, se zabývala odezvou zákazníků na rady ohledně ryb, zvláště v roce 2001, kdy FDA varovala před obsahem rtuti v rybách a následkem toho došlo k neplánovanému poklesu konzumace veškerých ryb: ne jenom mezi těhotnými ženami, a ne jenom druhů ryb s vysokým obsahem rtuti. Přestože jsou rady a doporučení pečlivě formulována a vyvážena užitkem ryb jako jídla, lidé to vnímají jako zprávu o nebezpečí. Profesorka Shimshack říká: „Můj výzkum uvádí, že lidé jsou až moc zaměřeni na negativní hlediska a nikoli na užitek.“ Mozaffarian poznamenává, že lidé mají tendenci být vystrašeni hrozbou škody než aby byli povzbuzeni příslibem prospěšnosti. „Lidé jsou zmatení. Dostali špatnou zprávu.“ Skupiny, které informují pouze o rizicích, používají tyto nástroje k ochraně lidského zdraví, ale možná že rady a doporučení mají doposud opačný účinek. To je jasné svědectví nepřiměřenosti těchto informací, které nejsou pojaty komplexně. Zatímco čekáme, až se rady a doporučení zlepší, nejlepší radou je jednoduše jíst ryby. Údaje ukazují, že užitek převažuje nad rizikem. Jestliže jste těhotná, sledujte návody, vydané FDA/EPA. Pokud nejste, střídejte druhy ryb a dbejte, abyste kupovali i ryby tzv.na konci potravního řetězce. Jestliže jste rybář, lovící na udici, informujte se u místních úřadů o stupni znečištění tam, kde rybaříte, a omezte konzumaci ryb ze znečištěných lokalit.

Zdroj: FAO/WHO, Washington post

Rybí maso je vhodné i pro kojence aneb Důležitá fakta o rybách v dětském jídelníčku

• Autor: Redakce
• Zář 26th, 2016
• 0 komentářů

To, že jsou ryby nezbytnou součástí zdravého jídelníčku a obsahují množství tělu prospěšných látek, je všeobecně známo. Ohledně podávání ryb kojencům a malým dětem ale panuje v českém prostředí řada mýtů. Některé zdroje tak ryby zatracují jako původce alergií, jiné naopak vyzdvihují jejich pozitivní účinky na zdraví dětí. V následujícím článku vám proto odpovíme na všechny otázky, které vás ohledně tématu dětí a konzumace ryb zajímají. Dozvíte se, od kdy mohou děti ryby jíst, jaké druhy jsou pro ně vhodné i to, jaký vliv mohou ryby na dětský organismus mít.

Proč jsou ryby pro děti důležité?

Ryby obsahují velké množství kvalitních bílkovin, které jsou pro vyvážený jídelníček zásadní. Obsahují ale i velké množství železa, zinku a minerálů.

„Mořské ryby jsou navíc hlavním zdrojem jódu v potravě, najdeme v nich také vitamín D, který je pro tělo důležitý, ale z ostatních surovin se těžko získává,“ dodává Marek Sedlák z rybích restaurací Nordsee. Nejcennější složkou rybího masa je ale velký obsah omega-3 nenasycených mastných kyselin.

Právě tyto kyseliny jsou důležité pro správný neurologický vývoj dítěte, podle studií může mít navíc jejich konzumace v kojeneckém věku pozitivní vliv na vývoj poznávacích funkcí a fungování imunitního systému dítěte.

Nezpůsobí ryba u kojence alergie?

Ryby skutečně, podobně jako ořechy nebo mléko, patří k jedněm z nejčastějších alergenů. Též proto se dříve konzumace rybího masa u kojenců nedoporučovala. Výzkumy však ukázaly, že preventivní vyřazení alergenu nemá žádný význam a riziko vzniku alergie se pozdějším podáním ryby nesníží.

To, zda bude vaše dítě na ryby alergické, tedy neovlivníte ani, když mu rybí maso podáte až ve třech letech. První kontakt kojence s rybou by ovšem měl být velmi opatrný. Na poprvé proto dejte dítěti jen malý kousek tepelně upravené ryby.

V případě, že se u něj vyskytne alergická reakce, kontaktujte svého pediatra a poraďte se s ním na dalším postupu.

Jaké ryby jsou pro děti vhodné?

Přestože se prokázalo, že jsou ryby vhodné i pro kojence, existují určité druhy rybího masa, kterým je dle odborníků lepší se při skladbě dětského jídelníčku vyhnout. „Některé skupiny ryb obsahují vyšší množství methylrtuti, jež může být ve velkém množství pro lidský organismus toxická.

Nejvíce methylrtuti obsahují velké dravé ryby, jako je štika, candát nebo bolen, z mořských ryb pak maso ze žraloka, mečouna či velkých tresek,“ upozorňuje Marek Sedlák z Nordsee a dodává, že ideální ryby, na kterých si může pochutnávat i malý kojenec, jsou naopak treska, sleď, losos, kapr nebo pstruh.

Od kdy je vhodné ryby podávat a v jakém množství?

Rybu můžete zařadit do jídelníčku svého dítěte v podstatě ihned, jak začnete s příkrmy. U plně kojených prospívajících dětí se příkrmy začínají podávat po ukončeném šestém měsíci věku. Kojenec však může přijímat nemléčnou stravu už od 4. měsíce. Doporučujeme začínat s klasickým zeleninovým příkrmem.

Poté, co si na něj dítě zvykne, se ale nebojte přidat i kousek rozemleté ryby. Zpočátku postačí asi 10 gramů masa, postupně pak můžete porci navýšit až na 35 gramů. Kojencům však podávejte maximálně 2 porce rybího masa týdně. Rybí maso proto doporučujeme střídat například s masem hovězím nebo kuřecím.

Starší děti poté mohou ryby konzumovat častěji. U předškolních dětí se například doporučuje zařazení zhruba 600 g rybího masa za měsíc. Předškolní dítě si tak měsíčně může ryby dopřát 6 až 10krát.

Jak rybí maso upravovat?

Při podávání ryb kojencům myslete především na jejich důkladnou tepelnou úpravu. Ideální je tak připravit rybu krátkým pečením v troubě, které zajistí, aby ryba nebyla syrová, ale zároveň si uchovala všechny cenné látky.

Kousky ryby pak důkladně rozmělněte a zkontrolujte, zda jste se zbavili všech kostí. U starších dětí je pak důležitý vzhled ryby, její vůně i náročnost konzumace.

Vybírejte proto ryby s minimálním množstvím kostí a dbejte na to, aby nebyly cítit rybinou.

Štítky :

Proč jsou ryby zdravé

03. 12. 2009 | Doba čtení 5 minut

Na našem jídelníčku by měly mít pevné místo ryby. Vedle mořských také kapr, pstruh, štika a další sladkovodní druhy. Rybí maso obsahuje víc živin, než kterékoliv jiné. Významnou dávku bílkovin, různé vitaminy, vzácný jód, rybí tuk a další.

Někteří z nás dodnes vzpomínají, jak v dětství s odporem polykali lžičku rybího tuku. Dobrý nebyl, ale zdravý ano. Je totiž koncentrovaným zdrojem omega–3 mastných kyselin. Tyto látky výrazně snižují riziko srdečních chorob a nemocí krevního oběhu a také zmírňují některé příznaky lupénky a jsou nezbytné pro zdravý vývoj očí a mozku.

filety z lososa Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Také proto svědčí ryby těhotným ženám. Tuk především z rybích jater, ale i masa je vynikajícím zdrojem vitaminů A, důležitého jako prevence proti očním chorobám, a vitaminu D, nutného pro správný vývoj kostí.

Nejvíce tuku mají mořské tučné ryby žijící ve studených vodách – například losos, makrela, sleď či tuňák. Dobrou zprávou je, že omega–3 mastným kyselinám neuškodí konzervování ani uzení ryb, uchovají se dokonce i v rybách smažených, pokud ovšem olej extrémně nezahřejeme.

Rybí maso má nejvíc živin

Množství živin, které obsahují ryby, v jiném masu nenajdeme. Už pouhá stogramová porce ryby dodá tělu téměř polovinu potřebné denní dávky bílkovin.

Většina ryb obsahuje dostatek vitaminu B12, nezbytného pro nervový systém. A také jód.

Pro dobrou náladu

Ryby rovněž obsahují nezanedbatelné množství železa, ale také aminokyselinu tryptofan, který má pozitivní vliv na naši dobrou náladu. Lidský mozek totiž dokáže proměnit tryptofan na serotonin – hormon dobré nálady. K té přispěje určitě i to, že ryby vám pomohou udržovat štíhlou linii či dokonce hubnout.

Rybí tuk, na rozdíl od tuků obsažených v jiných druzích masa, totiž nevadí, takže do redukčního jídelníčku je možné zařadit třeba lososa. I když je tučný (100 g lososa obsahuje až 6 g tuku), je málo kalorický. Obecně se však pro hubnutí doporučuje konzumovat především dravé ryby nebo plody moře. Vyhnout byste se naopak měli konzervovaným sardinkám, šprotům či tuňákovi.

mušle Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Plody moře

V poslední době se i v našich obchodech a tudíž i v našem jídelníčku objevují takzvané plody moře, což jsou mořští korýši a měkkýši.

Většina měkkýšů – škeble, ústřice, slávky a hřebenatky – má dvě lastury. Korýši – krevety, garnáti, krabi, humři a raci – mají segmentované tělo s děleným krunýřem.

Maso těchto živočichů obsahuje málo tuku, ale má vysoký obsah bílkovin.

Některé druhy, zvláště ústřice, jsou bohatým zdrojem zinku. Tento prvek podporuje tělesný růst a plodnost a proto jsou ústřice považovány za afrodiziakum. V jedné porci čerstvých a v páře vařených ústřic je více než pětinásobné doporučené množství zinku. Zinek je nezbytný k tvorbě spermií a předpokládá se, že také zvyšuje libido. (Casanova prý denně jedl 40 ústřic…)

Další důležitý prvek – selen – zase chrání proti toxickým kovům jako rtuť a kadmium; je schopen se vázat s jejich sloučeninami, které jsou pak z těla vylučovány.

Na selen je nejbohatší humr, dobrým zdrojem jsou i srdcovky, slávky a garnáti. Ale pozor! Korýši a měkkýši mohou u vnímavějších jedinců vyvolat kožní alergii.

Také nemocní dnou by neměli konzumovat velké množství korýšů, protože obsahují puriny, chemické látky, které mohou zvýšit hladinu kyseliny močové v krvi a tím dnu zhoršit.

Foto Shutterstock.com