Rok 2021 byl pro nás tím nejhorším za posledních padesát let, říká včelař

Nepřehlédněte

15. září 2020   (08:39)

Dalších 12 fotografií v galerii

Snad jeden z nejzkušenějších včelařů na celém světě se s námi podělil o jeho cenné chovatelské poznatky nasbírané za celý život.

Ladislav Punčochář, 85 letý včelař z Lázu u Příbrami chová včely v úlu starém 70 let. Letos vytočil pouhých 6 kg medu, jeho rekord přitom činí skoro 700 kg.

Pan Punčochář si vede záznamy ze všech let a letošní rok byl ten nejslabší.

Podrobně nám vylíčil, jaký je jeho vztah k včelařství, co je medovicový med, jaké jsou další druhy medu, co ohrožuje život včel, proč je letošní výtoč medu velmi nízká a jak poznáme kvalitní med.

Jaký vztah máte k včelám?

Včely považuji za nejužitečnější hmyz. Až 80% evropských rostlin je na opylování hmyzem závislých. Odhaduje se, že za jeden den dokáže jedno včelstvo opylit až dva miliony květů.

Pokud by tyto rostliny, keře a stromy včely a čmeláci neopylovali, nevzniklo by semeno ani nová rostlina a zmizelo by mnoho druhů plodin.

Viděl jsem v televizi pokus o ruční opylování ovocných stromů, který však skončil neúspěšně.

Medy rozdělujeme na květové a medovicové. Co je vlastně medovice?

Medovici tvoří hmyz – mšice, červci a mery. Jako hlavní producent medovice jsou desítky druhů mšic. Vývojový cyklus těchto producentů je rozdělen na 8 generací. Poslední generace na konci léta je tzv. mateřská. Samičky 8.

generace rodí samečky a samičky, kteří se vzájemně páří. Samičky poté kladou vajíčka, která přezimují, a tím je vývojový cyklus uzavřen. A tady nastává problém s letošním medem.

Tyto poslední generace vlivem nadměrného sucha neměly možnost přežít, protože stromy neměly dostatek mízy.

Mnoho lidí myslí, že jsou medovice výkaly, je to pravda?

Cukerný roztok – medovice, nejsou výkaly mšic, ale jen přefiltrovaná rostlinná šťáva ze sítkovic. Ta je rovněž základem nektaru ostatních rostlin. Nektar a medovice mají tedy stejnou podstatu.

Z čeho se medovice skládá?

Je tvořena hlavně fruktózou (ovocný cukr) a méně glukózou (hroznový cukr) a sacharózou. Jsou v ní také minerální látky, barviva a aromatické prvky, které mají vliv na barvu a vůni medovicového medu. Tento med je oblíben také proto, že dlouhodobě nekrystalizuje.

Včelaři nemají rádi medovici ojíněnou, proč?

Produkuje totiž známý melecitózní (betonový) med, který rychle krystalizuje již v plástech. Z medu se tak stane opravdu jen beton.

Jak na tom byl v tomto roce květový med?

V letošním roce bylo i toho méně. Především vlivem nepříznivého počasí. Včelám vadí chladno a déšť. Vylétávají, když je alespoň 10 °C.

Dobré výsledky měli včelaři, kteří měli v doletu včel (cca 3km) kvetoucí řepku. Med z této rostliny má vysoký obsah glukózy, proto velmi rychle krystalizuje.

Někteří tento med pasterují a tím v něm vytváří pouze jemné krystalky,  med se pak snadno roztírá a neteče.

Lipový med

I tohoto medu bylo málo, hlavně proto, že nebyla na listech lip mšice lipová, která produkuje medovici v období květu líp.

Co všechno ohrožuje život včel? Včely v současné době ohrožuje nejvíc varoáza. Dále mor včelího plodu, který se vyskytl na Dobříšsku a Benešovsku. Nejvíce moru je v současné době na Moravě. U moru je nejhorší to, že se musí likvidovat spálením nejen včely, ale i úly a veškeré nářadí, které bylo použito. Zárodky moru přežívají i 40 let a bohužel se mor nijak léčit nedá. Dále včely ohrožují roztoči. Ti žijí nejen na plodu, ale i na včelách a sají jim hemolymfu. U včel dlouhověkých vysávají tukové tělísko, které se nachází právě v hřbetní části a které jim zaručuje přežití v zimě.

Při jednání ministrů zemědělství ve slovinském Mariboru byly včely prohlášeny ohroženým druhem v Evropě.

Letošní rok měl být nejhorší za 20 let, je tomu tak? V loňském roce jsem na včelařské schůzi prohlásil, že mám obavy, zda v následujícím roce bude lesní medovicový med. V červenci a srpnu bylo nadměrné sucho, které ovlivnilo hladinu vody nejen ve studních, ale také v lesních porostech. Lesy v naší republice zaujímají téměř třetinu rozlohy státu a včely již od daleké minulosti využívaly zdroje medovice. Medovice je významná nejen jako bohatý zdroj snůšky pro včely, ale i tím, že její maximální výskyt spadá do doby, kdy vývoj včelstva vrcholí a v přírodě je od poloviny června málo kvetoucích nektarových rostlin.

Letošní rok byl snad nejslabší. Ve svých statistikách jsem se dostal několikrát i přes hranici 600 kg medu za rok, jindy kolem 300 kg, letos je to pouhých 6 kg.

Jaké další skutečnosti působí na nedostatek medu? Nedostatek medu je způsoben i úbytkem nektarodárných květin. Zemědělci málo pěstují jetel, vojtěšku, svazenku a další, které dříve bývaly zdrojem kvalitního medu.

Také postupná změna klimatu bude mít jistě vliv na produkci medu v následujících letech.

Jak poznáme kvalitní med? Med by neměl mít větší poměr vody než 18%. Hustota se měří reflektometrem. Obsah vody člověk pozná podle toho, když nádobu s medem obrátí vzhůru nohama a čeká, za jak dlouho bublina přijde nahoru. Když vyběhne hned, obsah vody je příliš vysoký a to je špatně (ve fotogalerii je ukázka archivního medu s obsahem vody 16,5%, po otočení sklenice se med 5 vteřin ani nehnul). Kvalitní med musí mít nízký poměr vody, vysoký obsah fruktózy a ne vyšší glukózu.

Pan Punčochář na konec rozhovoru dodává: „Bez včel by naše vlast nebyla tou zemí „oplývající mlékem a strdím“, ale holou pouští, které by se praotec Čech se svým lidem určitě velikým obloukem vyhnul. Všem včelám a čmelákům zdar.“

Panu Ladislavu Punčocháři mnohokrát děkujeme za informace a přejeme mu další úspěšné „medové“ roky.

Včelařství

• Před 8 dnyMáte blízko k přírodě a toužíte podpořit velice důležité tvory našeho ekosystému – včely? Pokud ano a nezaleknete se bodnutí i jiných nesnází, můžete se stát včelařem.
• Před 9 dnyDěsí vás včely a včelí úly? Nemusí! Je to velmi užitečný malý hmyz, který vám nic neudělá, pokud ho i vy necháte na pokoji. Lidí, kteří se v dnešní době rozhodnou být včelaři, je velmi málo. Na druhou stranu není divu, se včelínem je opravdu velká práce. Navíc sehnat si med v dnešní době není nic složitého. Pokud ale hledáte možnost, jak včelky chovat, jste tu správně.
• Před 9 dnyProdukce medu loni v ČR klesla meziročně o zhruba 40 procent na 4997 tun. ČTK to zjistila z webu Českého statistického úřadu. Podle dat ČSÚ je to nejméně od roku 2002, od kdy publikuje časové řady, podle starších dat ministerstva zemědělství jde o nejhorší výsledek minimálně od vzniku ČR v roce 1993. Jak však dnes ČTK řekla předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmila Machová, někteří pamětníci mezi včelaři tvrdí, že jde dokonce o nejhorší rok za poslední půl století. Na vině podle ní není koronavirus, nýbrž loňské jarní počasí.
• Před 10 dnyLoňský rok byl pro tuzemské včelaře nejhorší za poslední tři dekády. Produkce medu poprvé klesla pod pět tisíc tun, meziroční propad činí asi 40 procent. Pod špatný výsledek se podle odborníků podepsalo nepříznivé počasí na jaře.
• Před 10 dnyProdukce medu loni v ČR klesla meziročně o zhruba 40 procent na 4997 tun. ČTK to zjistila z webu Českého statistického úřadu. Podle dat ČSÚ je to nejméně od roku 2002, od kdy publikuje časové řady, podle starších dat ministerstva zemědělství jde o nejhorší výsledek minimálně od vzniku ČR v roce 1993. Jak však dnes ČTK řekla předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmila Machová, někteří pamětníci mezi včelaři tvrdí, že jde dokonce o nejhorší rok za poslední půl století. Na vině podle ní není koronavirus, nýbrž loňské jarní počasí.
• Před 21 dnyZatímco úřady nařizují povinné testování na varroózu pod hrozbou pokut, podle včelařů a vědců jde o metodu, která je nepřesná a stojí stovky tisíc.
• Před 26 dnyMožná už se doma během lockdownu nudíte a hledáte nové hobby. Pak vám přinášíme několik tipů na opravdu netradiční koníčky, které si zamilovaly celebrity. Kdo je vášnivý včelař, koho baví šermovat a která celebrita umí kouzlit? To se dozvíte v tomto článku.
• Před 1 měsícemUž řadu týdnů je pro návštěvníky uzavřeno jednoz největších pražských lákadel – Národní zemědělské muzeum na Letné. Ani tak ale tamní zaměstnanci nezahálí, pracují na nové výstavě a těší se, až se brány muzea opět otevřou veřejnosti. „Nyní se v muzeu nově chystá výstava věnovaná včelám a včelaření a stále máme „novou“ hlavní výstavu sezony Lékaři rostlin, věnovanou práci rostlinolékařů. Tu jsme otevřeli v září, ale návštěvníků si příliš neužila. Toto zajímavé téma je pro veřejnost takto zpracováno vůbec poprvé,“ popisuje to, co se děje v muzeu, jeho ředitel Zdeněk Novák.
• Před 1 měsícemOdchod Spojeného království z Evropské unie má další bizarní dohru. Podle nových pravidel si mohou britští včelaři objednávat ze zahraničí pouze včelí královny a nikoli včely, které mají v rámci společenství jinou roli (tzv. kastu). Ministerstvo varovalo, že celníci všechny včely spálí. Informoval o tom deník Independent.
• Před 2 měsíciV Praze v Horních Počernicích bylo 29. září 2020, na svátek sv. Michaela, otevřeno nové včelařské centrum na pozemku anthroposofické společnosti, v zahradě obklopené vrostlými akáty, je vystaven hlavní přednáškový sál v podobě mongolské jurty, která uvnitř vytváří dokonalý kruhový prostor pro setkávání lidí, kde každý může sedět v čele. Zahrada kolem je zabydlena včelími úly, přičemž některé z nich již svým geometrickým tvarem prozrazují, že tady půjde o včelaření s duchovním přesahem.
• Před 2 měsíciCo spojuje včely, architekturu a Liberec? Ne, nevyroste tu budova podobná novozélandskému parlamentu přezdívaná Beehive. Pod tímto názvem (v překladu včelí úl) ale vytvořil student Fakulty umění a architektury TUL Eduard Seibert jedinečné svítidlo. Velkou část práce přitom odvedly včely.
• Před 2 měsíciZlínský kraj plánuje, že letos podpoří včelaře jedním milionem korun. Peníze mohou zkušení i začínající včelaři využít na pořízení základního i doporučeného vybavení.
• Před 2 měsíciKaždý případ nepokoje včel v zimě ukazuje, že ve včelstvu není cosi v pořádku, ale zjistit příčinu teď, kdy nelze úl otevříti, jest těžké a přesné zjištění nezřídka nemožné.
• Před 2 měsíciNově až třikrát za rok budou muset včelaři nechat vyšetřit na přítomnost mikrobiálního původce moru včelího plodu takzvanou měl, pokud budou svá včelstva chtít přemístit na více než 10 kilometrů daleko. Změna v Metodice kontroly zdraví zvířat pro rok 2021 na návrh Státní veterinární správy (SVS) se řadě z nich nelíbí.
• Před 3 měsíciNež se pustíte do včelaření, je dobré zvážit, kde byste včelstva chtěli chovat. Nejdůležitější je totiž vhodné stanoviště, které vyhovuje snůškovým podmínkám, snadnou přístupností a v neposlední řadě nehrozící sousedskými spory.
• Před 3 měsíciAby si včely poradily s útoky nelítostných sršňů, potírají úly zbytky mýdla a lidskou močí. Mnohem častěji ale sáhnou po výkalech zvířat.
• Před 3 měsíciK včelám měl od malička blízko, nicméně v dětství se jich osmatřicetiletý Dalibor Vraník bál. Dnes ho více než 21 milionů včel živí a vyučený strojař úspěšně pokračuje v práci tatínka a dědečka.
• Před 4 měsíciNové výukové středisko včelařství v našem hlavním městě nabízí zcela netradiční pohled na spiritualitu včel. Včely máme „zapsané“ zejména jako užitečné tvory, ale skrývají v sobě mnohem víc. Zaujalo vás to?
• Před 4 měsíciČeši jsou na špici v chovu včel. V přepočtu na obyvatele mají nejvíce včelařů mezi státy Evropské unie. Navzdory velké tradici a velkým zkušenostem lidí však včely hynou a produkce medu klesá. Proč tomu tak je?
• Před 4 měsíciKdyž se někdo zeptá i malého dítěte na nejužitečnější hmyz, odpoví, že se jedná o včelu. Ano, včely jsou skutečně velmi pilnými pracovníky, bez nichž se neobejdeme. Jednak potřebujeme, aby došlo k opylování mnohých rostlin a jednak také čekáme na jejich med. Skutečnost je bohužel taková, že včel ubývá, a to bohužel hlavně v důsledku činnosti člověka. I proto obchody začínají označovat produkty, které by nemohly vzniknout právě bez včel.
• Před 4 měsíciProdukce medu v jižních Čechách je letos proti průměrným rokům o 50 až 70 procent menší. Nižší výnosy ovlivnilo hlavně deštivé letní počasí, kdy včely nelétaly tak daleko a tvořily si víc zásob, které spotřebovaly. V kraji ubylo poslední roky i mnoho jehličnatých stromů, jež jsou hlavním zdrojem pro lesní medy. Med stojí 150, 170, ale i 220 korun za kilogram. Na trhu se kvůli malé české produkci objeví med z Číny či Jižní Ameriky. ČTK to řekli jihočeští včelaři.
• Před 5 měsíciLehce se falšuje a dobře prodává. Pro podvodníky je lákavou komoditou, a to i po velkých kauzách s antibiotiky a doslazováním, které trh částečně očistily. Supermarkety si kvalitu víc hlídají, podvodníci však změnili strategii.
• Před 5 měsíciJak vlastně med vzniká, je opravdu tak zdravý, jaká bude letošní cena a jak poznáme, že je kvalitní? V rozhovoru s Jaroslavem Dražanem vám na vše kolem medu odpovíme.
• Před 5 měsíciZájem o včely rok od roku stoupá, přitom péče vyžaduje hluboké znalosti a nejlépe letitou praxi. V poslední době navíc včelaři bojují o holé přežití, nejen kvůli podporovaným dovozům, které tlačí ceny medu dolů, ale hlavně kvůli parazitům, pesticidům a nešetrnému zemědělství.
• Před 5 měsíciVčelaři hodnotí letošní rok jako nejslabší za poslední léta a varují, že medu bude málo, i tak se ale najdou lidé, kteří nemají se včelami ani těmi, kdo se o ně starají, soucit. Své o tom ví i brněnský včelař, kterému o víkendu někdo rozmetal úly připravené na zimu. Včely neměly v nepříznivém počasí šanci přežít.
• Před 5 měsíciSmutným případem se zabývají policisté z obvodního oddělení v Brně – Komárově.
• Před 5 měsíciDvě svá včelstva měl umístěná mladý včelař na velké travnaté ploše v blízkosti brněnské ulice Vlněna, se svolením majitele pozemku. O uplynulém víkendu mu však někdo úly rozházel a rozbil.
• Před 5 měsíci​Nejčastěji jej najdete v krásném krámku v areálu Zámku v Šilheřovicích nebo mezi včelami. Robert Chlebiš se oklikou vrátil ke včelám, které u nich byly po generace doma.
• Před 5 měsíciNa Domě včelařů v Chlebovicích už probíhá rekonstrukce. Ta přitom byla potřeba doslova jako sůl, do historické budovy z první poloviny 18. století totiž přes střechu zatékalo. Střešní trámy jsou dokonce poškozeny mnohem víc, než se čekalo. Nová střecha z přírodní břidlice by měla být hotová do konce roku.
• Před 6 měsíciÚhyn včel a malé snůšky nejspíše prodraží med. Za plošné kolapsy včel může mimo jiné parazit kleštík včelí, který vyvolává onemocnění varoáza. Situace je špatná především na jižní Moravě a ve Středočeském kraji.
• Před 6 měsíciLáká vás začít se včelařením? V našem článku se dozvíte pár základních informací a také pro vás máme návod na výrobu včelích úlů svépomocí.
• Před 6 měsíciSnad jeden z nejzkušenějších včelařů na celém světě se s námi podělil o jeho cenné chovatelské poznatky nasbírané za celý život.
• Před 6 měsíciVčelařství se nachází ve světové krizi, Česko z toho ale ještě vychází dobře, říká k situaci včel předsedkyně Českého svazu včelařů Věra Machová.
• Před 7 měsíciLetošní včelařský rok bude patřit k nejslabším za mnoho posledních let. Průběh počasí sice pomohl snížit hrozivý vláhový deficit v krajině, na polích a v lesích, ale nepřál včelám a včelařům. Mírná zima vy­hovovala škůdcům včelstev, především roztočům. Su­ché a chladné předjaří a poté i chladné jaro s velkým množstvím srážek omezily včelkám možnosti sběru nektaru a pylu. Včelaři tak vytáčeli mnohem méně medu, než u nich bývá obvyklé.
• Před 7 měsíciČeské včely nemají dostatek potravy, a medu tedy letos bude nejméně za 50 let. Včelaři budou muset zdražovat a bojí se, že zákazníci dají přednost nekvalitnímu, levnému medu ze zahraničí. Dováží se k nám například z Chile, Brazílie nebo Argentiny. Proč je včelařská sezona tento rok tak neúspěšná a co se s tím dá dělat?
• Před 7 měsíciDům včelařů v Chlebovicích čeká velká rekonstrukce. Historická budova, ve které je zároveň včelařské muzeum dostane úplně novou střechu. Původní eternit už je nevyhovující a bohužel pod něj dost zatéká. Nová krytina bude z přírodní břidlice.
• Před 7 měsíciZ Asie do Evropy dorazila řada novinek, které s nadšením vítáme. Ale zrovna sršeň asijská, latinsky Vespa velutina, k nim patřit nebude. Je totiž „královským“ predátorem, a specializuje se na lov včel, které jsou proti ní víceméně bezbranné.
• Před 7 měsíciNejhorší rok za poslední dobu. Lesní med není. Květového je málo. Musíme už teď včely přikrmovat, aby nepomřely, stěžují si včelaři na Vysočině. Podle předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmily Machové nepřálo letos včelám počasí a mizí lesy. Panují obavy z dovozu nekvalitního levného medu ze zahraničí. Navíc Jihlavsko zasáhl na jaře nebezpečný včelí mor.
• Před 7 měsíci“Parlamed“ si sněmovna odkoupí od majitelky včelstev a použije ho jako originální dárek nebo propagační předmět, avizuje Radek Vondráček.
• Před 8 měsíciLetos bude méně medu. Včely sužuje nedostatečný výběr potravy. Kvůli tomu jsou pak náchylnější k nemocem a nezvládnou přežít zimu.
• Před 8 měsíciLetošní zimu v Česku nepřežila zhruba pětina včelstev, které dlouhodobě decimuje především onemocnění varroáza. A může být hůř. Podle vědců mohou česká včelstva do budoucna významně oslabit nevhodné rostliny na polích, zahradách i ve městech, nízko posekané „anglické“ trávníky, ale také opakující se vlny veder mohou do budoucna významně oslabit včelstva v Česku.
• Před 8 měsíciBěhem několika posledních let výrazně přibylo včelařů a světe div se, jsou mezi nimi často poměrně mladí lidé. Čím to je? Možná tím, že si čím dál tím častěji vyrábíme domácí produkty z medu nebo proto, že si rádi dopřejeme něco opravdu zdravého, čím můžeme perfektně nahradit pro naše tělo méně výhodný cukr. Včely i včelaři doslova zbožňují medonosné rostliny, které se přirozeně vyskytují ve volné přírodě, ale v některých lokalitách jsou zvláště důležité hlavně v rodinných zahradách. Tak při plánování zahrady nezapomeňte na pilné včelky.
• Před 8 měsíciProblémy s evropskými dotacemi řeší včelaři. Dotace rozděluje Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF) a pro všechny včelaře se žádosti zavázal administrovat Český svaz včelařů (ČSV). Jenže ten přijal směrnici, že to bude dělat jen pro své členy a pro ostatní vůbec nebo letos jen za poplatek.
• Před 8 měsíciLetošní úhynu včelstev v důsledku nákazy varroázou jsou někde tak vysoké, že se některé obce rozhodly včelařům finančně pomoci. Například zastupitelé Stonavy už dotaci schválili a vyčlenili na to v rozpočtu 75 tisíc korun.
• Před 8 měsíciNejprve sucho a pak deštivé počasí nepřálo příliš včelám a včelařům. Na některých místech proto včelaři mají menší snůšku jarního medu než v loňském roce, kdy je pro změnu trápilo jen sucho. Se zdražováním medu včelaři ale zatím nepočítají.
• Před 9 měsíci

Tuzemského medu bude nejspíš málo. Někteří včelaři mluví o nejhorší sezoně za 50 let

„Mluví se o tom, že letošní sezona je v celých Čechách, ale i na Moravě a ve Slezsku nejhorší za 50 let. Po jarní snůšce z řepky, která byla letos docela úspěšná, pokračovalo chladné období, kdy byly zejména v noci teploty kolem 10 stupňů Celsia.

Takže hlavní snůšková rostlina, kterou je v našem regionu trnovník akát, nevytvářela v nočním období nektar, a tak, přestože letos nezmrzl a pěkně kvetl, byla jeho nektarodárnost v letošním roce mizivá,“ popisuje Jiří Šturma ze Včelařského spolku pro Mladou Boleslav a okolí.

Že je včelařská sezona u konce a byla podprůměrná, potvrzuje i Český svaz včelařů. „Počasí moc včelám nepřálo. Květen propršel a i v červnu bylo deštivo.

Za posledních 50 let včelaři nepamatují deštivější červen. Mezitím vše odkvetlo, slunných a příznivých dnů moc nebylo. Nyní už toho příroda včelám moc nenabízí. O medovici nemůže být řeč.

Pokud byla, rychle ji spláchl déšť,“ říká předsedkyně svazu Jarmila Machová.

I podle včelaře z Děčínska už po odtočení trochy medu teď včely nosí jen tolik, aby se uživily. „Plodují a to, co přinesou, plod spotřebuje. Pro včelaře téměř nic nezůstane,“ shrnuje Zdeněk Novotný. Nižší úrodu přiznává i jednatel včelařské organzace Benešov nad Ploučnicí. „Loni byla sezona asi o měsíc delší. Úrodu máme menší zhruba o 40 až 50 procent,“ uvádí Milan Folk.

Známky konce snůškové sezony vysvětluje středočeský včelař Jiří Šturma. „To, že skončila, se projevuje hlavně takzvaným slíděním včelstev.

Včely se snaží dostat do slabých včelstev, vyloupit je a získat jejich zásoby pro sebe. Příroda je v tomto směru spravedlivá a vítězí jen ten nejsilnější, který zaručí pokračování kvalitního rodu.

Co se neosvědčilo, to musí ustoupit tomu úspěšnějšímu,“ komentuje Šturma.

I tam, kde konec snůšky ještě nenastal, mluví včelaři o tom, že je oproti loňsku nižší. „Med má vysoké procento vody a je pravda, že oproti loňsku je snůška horší,“ přiznává členka pražských Hradčanských včel Dagmar Šormová.

Kvůli špatné snůšce cena medu poroste a dovážet se bude nekvalitní, předvídají včelaři

Příroda letos včelám nestačí. „Včely se musí přikrmovat cukrem, jinak by přestaly matky plodovat, a když nejsou mladé včely, nejsou ani včelstva, která by úspěšně přečkala zimu,“ vysvětluje Novotný.

„V letošním roce si včelstva něco donesla. Kdo jim ale vytočil hodně medu, zjistil, že nyní jsou některá na suchu a pro zdárné přežití je nutné přikrmení.

Tím tato včelstva, co se medobraní týká, letos skončila,“ potvrzuje jednatel včelařské organizace Lubno Jiří Koval.

Špatná snůška může ovlivnit kvalitu medu i jeho cenu. „Tuzemského medu bude málo a tak se bude zřejmě dovážet med ze světa, hlavně z oblastí, kde je laciný. To se asi projeví i na jeho kvalitě, a tak bude zřejmě snaha ‚výrobců' med nastavovat zakázanými náhražkami. Státní veterinární správa bude mít plné ruce práce zajistit a ohlídat jeho kvalitu a nezávadnost,“ myslí si Šturma.

Včelař Petr Táborský zvyšovat ceny zatím neplánuje, řada včelařů to ale podle něj zkusí. „Ceny vždy odpovídají nákladům, investicím a vlastní potřebě.

Dalším důležitým faktorem zůstává okolnost, do jaké výše je ochoten zákazník nakupovat nebo zda pro něj není nabízená věc za takovou cenu nepotřebná. Letos byl rok opravdu zlý.

Každý dobrý obchodník musí mít dostatečnou zásobu zboží, které pokryje momentální výpadek, ale ten se nesmí opakovat další rok,“ uzavírá člen Spolku krušnohorských včelařů Petr Táborský s tím, že podobně špatný rok pro včelaře nepamatuje za celou svoji kariéru.

Medová katastrofa. Včelaři dokonce musí své včely naopak krmit

Ilustrační foto
Foto: Milan Malíček, Právo

Milan Špaček, jednatel společnosti Medokomerc, která vykupuje medy od českých včelařů a dodává je do obchodů, označuje letošní snůšku medu jako velkou bídu. Podle něj byla dobrá první dva týdny v květnu a od té doby aktivitu včel negativně ovlivňovaly zima, vítr a déšť.

„Letošní rok bude z hlediska výnosu medu zřejmě nejhorší za posledních dvacet let. Částečně jsou medy květové a řep­kové, ale lesního je opět velice málo. Ve střední Evropě je situace podobná,“ řekl Špaček s tím, že jeho středočeská továrna prioritně stočí a nabalí český med pro obchodní sítě, aby ho měli lidé kde koupit.

Celkově to byl propadák, někdo nemá vůbec nicpředseda Asociace profesionálních včelařů Kamil Kurtin

„V e-shopu nabídneme zajímavé exotické medy, jako pomerančový ze Španělska a koriandrový z Bulharska, které jsou kvalitní i chuťově špičkové,“ dodal.

I podle včelařů z Mladoboleslavska je letošní produkce medu oproti jiným rokům výrazně slabší.

„Jednak za to může střídání teplot a také záleží na tom, co zemědělci vysejí v blízkosti úlů a co kolem nich roste. Když kvetly lípy, bylo sice dost vláhy, ale chladno a nebylo moc nektaru,“ vysvětlil včelař Martin Weiss.

Češi jedí stále víc medu, dováží se hlavně z UkrajinyEkonomika

„Když je teplo, matka v úlu hodně klade vajíčka. Ale když záhy přijdou chladné dny, včely začnou nanošené zásoby zpracovávat k vlastnímu krmení a na včelaře moc nezbude,“ dodal.

Weiss letos založil včelín přímo v centru města a k tomu kroužek pro zájemce o chov včel. Ačkoli zjara plánoval, že trochu medu zkusí vytočit, nakonec to nedopadlo. „Rozhodli jsme se, že jim všechno necháme, a ještě přikrmujeme, aby měly výživu a lepší kondici na přezimování,“ objasnil, proč med ani neochutnali.

Téměř katastrofální rok z hlediska snůšky medu letos zažívají i někteří profesionální včelaři. Není med medovicový, akátový nepřinesly včely snad nikde v republice. Květového je poskrovnu, včely ho nanosily jen v některých částech Česka. Právu to potvrdil předseda Asociace profesionálních včelařů Kamil Kurtin.

„Celkově to byl propadák, někdo nemá vůbec nic. Někteří včelaři ani nevytáčeli, naopak museli včely i krmit. V červnu kvůli počasí včely některé dny ani nelétaly, například akát jsme úplně škrtli,“ řekl Kurtin.

Kvůli nestálému počasí je méně meduDomácí

Podle něj je jasné, že ceny medu půjdou nahoru, a ti včelaři, kteří med mají, ho zdraží. V porovnání s okolními státy je v Česku med od včelařů téměř nejlevnější. „S růstem cen se musí počítat, u včelařů bude stát sklenice zhruba 150 až 200 korun,“ dodal Kurtin.

Velký pokles produkce medu se očekává také ve Slezsku, jak řekl Právu včelař Pavel Gajda z Bohuslavic, který se stará o třicet včelstev. „U mne ten pokles produkce odhaduji asi na 50 procent,“ uvedl.

Faktorů je podle něj několik. Byla to především mírná zima. Ta prospívá roztočům, kteří u včel způsobují varoázu. „Další příčinou bylo i jarní deštivé počasí.

Včely za deště moc nelétaly, což se výrazně projevilo na poklesu produkce medu,“ řekl Gajda.

Lidé tak i podle něj mohou očekávat zdražení medu. „K nějakému mírnému zdražení s největší pravděpodobností skutečně dojde,“ předpovídá včelař z Bohuslavic.

Medu je podle včelařů méně ve všech oblastech a letošní rok je podle nich nejhorší, co pamatují. To, že je méně tmavého lesního medu, někteří včelaři přičítají i kůrovci. Ubývá totiž míst, odkud by včely mohly nosit medovici, tedy sladkou tekutinu vylučovanou mšicemi a jiným hmyzem na jehličí a povrch listů, již zpracovávají na tmavý med.

„Květového medu letos u nás bylo průměrně, ale medovicový nebyl tentokrát téměř žádný,“ řekl včelař Petr Špaček z Cidliny na Třebíčsku. Důvodem bylo počasí v době intenzivního výskytu medovice, která je pro oblíbený tmavý, lidově zvaný lesní med základem.

Nicméně hlavním důvodem, proč je medu méně, je podle včelařů počasí. „Začátek jara byl suchý a teplý, naopak vrcholná sezona propršela a byla chladná,“ shrnul důvody menší snůšky medu včelař Jaroslav Hovorka z Plotiště u Hradce Králové.

Hlavní zprávy

Letošní sezona je nejhorší za padesát let. Med už téměř není, říká včelař

Jaký byl letošní rok pro pražské včelaře?Jsou oblasti, kde sezona proběhla v pořádku, nějaký med tam byl. Já ji však hodnotím jako nejhorší za posledních patnáct let.

Starší včelaři, pamětníci, používají dokonce termín nejhorší za padesát let. Předešlých sedm let bylo v létě poměrně sucho, ale včely nějaký nektar získaly. Letos včelaři vytočili jen první med, moc ho nezbylo. Pak panoval takzvaný hladový rok.

Všechno kvetlo, příroda nám nabízela mnoho. Nedopřála ale, aby včely mohly létat.

Co způsobilo tak špatnou sezonu?Může za to počasí. Panovalo takové rozmarné léto. Nedařilo se lípě, akátu a dalším významným rostlinám s vysokou nabídkou nektaru. Vždy, když začaly kvést, tak zapršelo nebo zafoukal vítr a včely nemohly létat. Připadám si jako zemědělec, který si stěžuje na rozmary počasí. Nás skutečně zastihly velmi intenzivně.

Takové podmínky včely nezvládají?Do deště blanokřídlý hmyz nemůže, prostě by mu zmokla křídla a velice rychle by zahynul. Když fouká velký vítr, bývají vysoké ztráty na létavkách, což jsou dělnice, které pracují daleko mimo úl.

Přečíst článek ›

Projevilo se to nějak na stavu včelstev?Když je organismus hladový, je oslabený a může trpět různými nemocemi. Do včel se dají různé patogeny jako viry a roztoče. Velikou chybu udělali především ti včelaři, kteří nezačali včas krmit.

V Praze-západ prý propukla morová oblast…Ano, byla zaznamenána uprostřed léta, což se ještě nikdy nestalo. Morová oblast se objevuje buď v zimě, nebo v předjaří. Nyní se tam nachází asi dvanáct ohnisek moru. Včelaři se tam nesmějí pohybovat se svými včelstvy.

Laická otázka: Jaké počasí je pro včely ideální?Vlhko a teplo, ale nesmí přímo pršet. Když do akátů mírně prší teplý déšť, tak to nevadí. Jakmile se ale ochladí, tak se rostliny se svým nektarem zatáhnou. Květy potřebují minimálně dvanáct stupňů v noci a přes den teplo a dusno.

Na některých zahradách letos neodkvetly ani jabloně. Mohou za to včely?Opylení je diskutabilní věc. Stačí k němu i jedna včela, která obletí stovky či tisíce květů. Po opylení mohou v květnu ještě přijít ranní mrazíky. Je potřeba, aby na jaře bylo teplo a slunečno.

Přečíst článek ›

Dá se vůbec nyní ještě koupit med přímo od včelaře?Med u českých včelařů už prakticky nelze sehnat. V obchodech se prodávají nějaké medy, které se nazývají český med, k nim se ale nebudu vyjadřovat… Zákazníkům vždy doporučuji, ať si med objednávají dopředu přímo u lidí, které znají.

A co koronavirová krize? Jak zasáhla říši hmyzu?Covid-19 vstoupil úplně do všeho. Zrušeny byly vzdělávací akce pražských včelařů, což mě nesmírně mrzí. Přecházíme sice na online vysílání, ale to není ideální. Rušila se také medobraní a různé akce pro veřejnost.

Na jaře jste měli výhodu podobně jako rybáři, mohli jste vykonávat svou práci.Ano, já jsem vozil na autě ceduli s nápisem „včelař“, díky níž jsem se dostal ke všem svým úlům.

Starší včelaři se ale báli jezdit na vzdálenější stanoviště, čímž včely trpěly. Pořádal jsem výzvu, aby si mezi sebou pomáhali.

Setkal jsem se s jedním, který se bál prodávat med ze dvora, aby se při setkání se zákazníky nenakazil koronavirem.

Daří se vůbec včelám ve velkoměstě?Po Praze mám dvacet stanovišť. Včelařím například na střeše České filharmonie či hotelích Hilton a InterContinental a také na několika bankách u Václavského náměstí. Nejraději mám střechu Zemědělského muzea s panoramatickým výhledem na celé město.

Přečíst článek ›

To musí být veliká relaxace.Je. Říká se, že včelaření na střechách je včelaření s nadhledem.

Hmyz ve městě netrpí?Včelám se tu daří. Na střechách nejsou predátoři, myši, různí mravenci a podobně. Ve městě také neexistuje zemědělská činnost. Někteří zemědělci to totiž přehánějí s postřiky a pesticidy, ty do přírody nepatří a včely je velmi dobře detekují.

Nejhorší medová sezona za 50 let. Ceny jdou nahoru

Češi jsou nadšenými včelaři. Slábnoucí produkce a zvyšující se náročnost na udržení zdravých chovů je však nutí zdražovat.

Češi jsou na špici v chovu včel. Letošní chladný květen a červen ale tvrdě zasáhly produkci medu. Podle včelařů hrozí nejhorší sezona za posledních 50 let, ceny jdou nahoru v řádu desetikorun za kilogram medu.

Včelaření má v Česku dlouhou tradici. Dokládá to i počet včelařů, kterých je v zemi v přepočtu na obyvatele nejvíce v rámci Evropské unie. Na 10 000 jich má Česká republika 58, druhé Slovinsko jich má o tři méně a Estonsko obsazuje třetí místo s počtem 39.

Geograficky sídlí nejvíce včelařů ve Středočeském kraji (7 524) a nejméně jich je v Karlovarském kraji (1 574), podle okresů pak vede Praha s více než třemi tisíci chovateli a nejméně, necelé dvě stovky, jich má Most.

Vysoké příčky obsazuje Česko i v takzvaném zavčelení, tedy počtu úlů na kilometr čtvereční.

S osmi včelstvy máme podle analytického projektu Evropa v datech a údajů Organizace pro výživu a zemědělství z roku 2018 třetí nejvyšší počet včelstev na kilometr čtvereční v rámci EU hned po Maďarsku a Řecku.

Ve světě pak nás předbíhá už jen Turecko, Srbsko a Jižní Korea, která je s počtem 22 úlů nejzavčelenější zemí světa.

Počet včelařů a včelstev se mění v průběhu celého roku a vedle chuti drobných zájemců věnovat se chovu včel o něm rozhodují místní podmínky, vedle biologicky rozmanité krajiny a nadmořské výšky například také podnebí či rozsah nemocí, které včely postihují.

V posledních letech se průměrný počet včelstev na jednoho tuzemského včelaře pohybuje mezi 10 až 12 úly. Vůbec nejvíc včelstev hostí aktuálně Středočeský kraj (91 958) a nejméně jich má za územní celky Praha (6 063). Z okresů vede Brno-venkov s téměř 19 000 úly a prohrává Most s necelými dvěma tisíci včelstev.

„Včelaření je koníček, ve kterém se pořád něco nového učím. Sledovat, jak včely fungují a dorozumívají se mezi sebou, je nádherné a nabíjející.

Včely mě učí trpělivosti a uvědomuji si na nich, jak jsme propojeni s přírodou a jak jsme na ní závislí.

To vede k pokoře,“ popisuje Jiří Mlateček, který začal včelařit s otcem před deseti lety v Třebechovicích pod Orebem, co se mu na chovu včel líbí.

V posledních letech je však pro něj včelaření obtížnější než dříve. Intenzivní zemědělství postupně omezuje biodiverzitu, tedy počet luk a remízků se stovkami květů, ve kterých se včely zdržovaly. Pesticidy používané na zvyšování úrodnosti vybraných plodin zabíjejí hmyz. Několikaleté sucho pak snižuje množství nektaru ve květech a včely nemají dost potravy na zasycení.

Tyto faktory následně vedou k tomu, že včelstva oslabují a snadněji podlehnou nemocem, jako je varoáza či včelí mor. Ačkoliv se včelaři mohou letos nově u Slavia pojišťovny proti specifickým rizikům spojeným s chovem včel pojistit, množství medu, které jsou včely schopné vyrobit, klesá.

„Letošní produkce byla abnormálně nízká, zhruba na třetině toho, co jsme měli před dvěma lety,“ říká Mlateček, který se stará o 40 úlů a v nejlepších dobách jich měl až 60.

Letos podle odhadu Českého svazu včelařů tuzemské včely vyrobily 4 800 tun medu. Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že podobně nízkou produkci zažila země téměř před čtvrt stoletím. To, co včely vyrobí v celém Česku, však neodpovídá průměrné produkci včel jednotlivých včelařů. Ta se při jejich zvyšujícím se počtu snižuje.

„Letošní sezona je podle pamětníků nejhorší za posledních padesát let. Podle informací, které mám, jsou na tom špatně i na Slovensku a v dalších okolních zemích. Důvodem je zejména počasí – chladný a deštivý květen a červen, kdy včely nemohly létat, sbírat nektar a pyl. Medovicový med nebyl téměř žádný,“ konstatuje předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmila Machová.

Ačkoliv rostlinám liják po období sucha letos svědčil, pro včely byl v době sbírání pylu pohromou. V dešti totiž včely nelétají, a tak je museli mnozí včelaři přikrmovat cukerným roztokem, aby jim neuhynuly. To dále, vedle obecných faktorů, oslabilo jejich produkci medu.

Jak letošní podmínky ovlivní světovou výrobu medu a žebříček největších výrobců, se ve statistikách projeví až se zpožděním, ale podle dat z roku 2018 se Česko umístilo na 39. příčce světové produkce, tedy v první třetině všech států.

Největším producentem je Čína, druhé je Turecko a třetí Argentina. V první desítce je ještě Írán, Ukrajina, Spojené státy, Indie, Rusko, Mexiko a Etiopie.

Ačkoliv si tak Česko dokáže díky velkému množství včel vyrobit v přepočtu na rozlohu a obyvatele medu dost, pokrýt rostoucí poptávku obyvatel to nestačí.

Podle posledních dat z roku 2018 ho každý Čech spotřebuje v průměru téměř kilogram za rok.

Kvůli rostoucímu zájmu o med ho Česká republika dováží ze zahraničí, a to především z Ukrajiny, z níž sem loni dorazilo téměř 1 200 tun. Česko však vedle dovozu med také vyváží, a to nejčastěji na Slovensko a dále do Francie a Německa.

Dovezený med ale často nesplňuje evropské standardy, podle projektu Evropa v datech se to týká především včelích produktů z asijských zemí.

„Med je třetím nejčastěji falšovaným výrobkem na světě, který výrobci ředí sladkými sirupy nebo mísí s méně kvalitními druhy. Řada evropských států včetně České republiky se shoduje, že na etiketách musí být nejen původ dovezeného medu, ale i jeho složení. A to musí odpovídat evropským standardům,“ říká Jan Krupička z Evropy v datech.

Pro spotřebitele by bylo nejlepší, kdyby se z etikety dozvěděli informace o konkrétní zemi původu medu (a nejenom obecné označení „med ze zemí EU a zemí mimo EU“) a druhu medu, například lesní, akátový, lipový, vřesový či kampeškový z Karibiku nebo cicimkový z jemenské pouště, o kterém se jako o všeléku na všechny neduhy zmiňuje pod pojmem Sidr Honey i Korán.

Jako jednu z komodit, která patří z hlediska falšování k nejproblémovějším výrobkům, počítá med také Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Každý rok kontroluje několik desítek šarží a počet nevyhovujících vzorků je vždy vysoký.

Předloni nevyhověla téměř polovina odebraných vzorků, loni třetina a letos to byla necelá pětina. Ačkoliv by se z klesajících čísel na první pohled mohlo zdát, že se situace výrazně lepší, ve skutečnosti tomu tak není.

„Do hodnocení medů v roce 2020 výrazně zasáhla virová epidemie a nouzový stav, což vedlo k redukci počtu odběrných míst po významnou část roku. Porovnávaná základna proto není srovnatelná,“ upozorňuje mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.

Inspekce při kontrolách zjišťuje základní fyzikální a chemické požadavky na med, jako je například obsah vody a obsah ve vodě nerozpustných látek, součet obsahů glukózy a fruktózy, obsah sacharózy a glukózy, obsah volných kyselin, elektrickou vodivost, přítomnost reziduí antibiotik či obsah hydroxymethylfurfuralu (HMF).

Každý z těchto parametrů ukazuje, zda med splňuje základní jakostní i zdravotní parametry a zda nebyl falšován, tedy například nepochází z jiné země, než je označeno na etiketě, či zda s ním bylo nakládáno správně. Například nadlimitní podíl parametru HMF ukazuje na to, že med byl vystavován nežádoucím teplotám, které zhoršují jeho výživovou kvalitu.

Podle mluvčího inspekce se prodejci medu nejčastěji proviňují tím, že označují med jako český, což tuzemští spotřebitelé preferují, ačkoliv výrobek z České republiky nepochází. Správný původ medu dokáže podle pylu rostlin odhalit geografický a biologický rozbor. Dalším častým způsobem falšování je ředění medu pomocí sirupů.

„Ačkoliv med obsahuje vitaminy, minerální látky a další prospěšné sloučeniny a jednoznačně jsou prokázány jeho antibakteriální účinky a hodí se i k zevnímu ošetření ranek, popraskaných rtů nebo drobnějších popálenin, z nutričního hlediska je jeho význam přeceňován, jelikož obsah vitaminů i minerálních látek je nízký.

Med se skládá převážně z cukrů (glukózy a fruktózy) a je tedy obdobně kalorický jako cukr. Sníst lžíci cukru ‚jen tak‘ se nikomu nechce, ale sníst lžíci medu problém není. Med také přispívá ke kazivosti zubů, takže namočit dudlík do medu, aby dítko sladce spalo, se rozhodně nevyplácí. Med může způsobit také zažívací problémy osobám, které mají intoleranci fruktózy.“

Karolína Hlavatá, dietoložka a odborná garantka iniciativy Vím, co jím a piju

Mluvčí kontrolorů Kopřiva přiznává, že sofistikovanost padělatelů se rok od roku zlepšuje, a inspektoři tak musí vylepšovat i metody kontroly. V Česku zatím nevyužívaná je metoda detekce falešných medů pomocí magnetické rezonance, kterou vyvinuly společnosti a laboratoře v Německu.

Do laboratoře QSI v Brémách posílá na kontrolu medy například tuzemská firma Medokomerc, kterou analýza šarží, jež dováží a dodává do obchodů, stojí ročně zhruba pět milionů korun.

„Tato metoda nám umožní rozlišit ty nejlepší medy z celého světa. Je to důležité, protože jsou oblasti na světě, které mají špičkový med díky unikátní flóře, a jsou tak něco jako šampaňské mezi sekty,“ vysvětluje majitel Medokomercu Milan Špaček, proč se firmě vyplatí mít jistotu a do testů investovat.

Nákladné kontroly medu, nepříznivé klima, růst poptávky po medu a jeho nízká letošní produkce povedou podle včelařů k tomu, že med bude v Česku zdražovat.

„Když je něčeho nedostatek, cena stoupá. Samozřejmě hovořím o ceně medu při prodeji ze dvora. Ta je v průměru za kilogram 150 Kč, ale například v Praze můžete zaplatit i přes 200 Kč. Zdražení předpokládám od 10 do 30 Kč za kg,“ odhaduje Machová z Českého svazu včelařů.

V maloobchodní síti však podle ní zdaleka k takovému zdražení nedojde. „Důležitá je také kupní síla a ochota spotřebitele zvýšenou cenu zaplatit. A ta je jiná ve městech a na venkově. Takže si myslím, že pokud ke zdražení v obchodech dojde, nebude to nijak dramatické,“ dodává.

S tím souhlasí i majitel Medokomercu. „Med se sice vykupuje dráž až o desítky korun, jak avizovali včelaři před měsícem, ale jedná se pouze o výkupní cenu, konečného uživatele se toto zdražení nedotkne. Konečného uživatele se letos v obchodech týká zdražení v průměru okolo dvou procent,“ odhaduje Špaček.

Podle něj se ceny v prodejnách navýší i přes vysokou poptávku po medu jen mírně například proto, že mezi odběrateli a dodavateli platí dlouhodobé smlouvy, podle kterých nelze „ze dne na den“ zdražit. Cena českého medu je navíc silně ovlivněna světovou cenou medů, která výrazně nestoupala, a dalším důvodem je podle něj i velká neochota obchodních řetězců hýbat s cenou směrem nahoru.

Včelstvo neboli jeden úl má jednu včelí matku, několik set trubců a okolo 60 tisíc včel či včelích dělnic. Na zimu se počet dělnic sníží na dva až tři tisíce.

Včelí matka měří 20–25 mm a její váha se pohybuje 180–260 mg. Dožívá se 3–5 let a v době největšího rozvoje naklade za den okolo 2000 vajíček, což je téměř dvojnásobek její vlastní váhy.

Včelí dělnice měří 12–15 mm a váží okolo 100 mg. V době snůšky je včela schopna donést okolo 60 mg nektaru a 15 mg pylu na posledním páru končetin. V sezoně se dožívá 5–6 týdnů. Dlouhověké zimní včely žijí 4–9 měsíců.

Včely dosahují rychlosti 29 km/h a za hodinu navštíví asi 800 květů.

Na 1 gram medu musí včela navštívit zhruba 7000 květů. Životní dílo jedné včely je přibližně půlka čajové lžičky medu.

Na 1 kilogram medu musí včely v průměru uletět vzdálenost rovnající se 280 tisícům kilometrů, což je přibližně 7× kolem rovníku Země.

První včelaři pocházeli ze starověkého Egypta. Včely zde chovali v hliněných nádobách již 4 tisíce let před naším letopočtem. Byli také prvními, kdo se včelami kočoval. Podle ročních období a květu plodin převáželi včely na vorech po Nilu.

Zemi včely obývají 80 milionů let. V současnosti známe okolo 20 000 druhů včel, přičemž včela medonosná je nejvyšším vývojovým stupněm.

K nejstarším nálezům, které dokládají vztah člověka a včely, patří nástěnná kresba postavy při vybírání medu, jež je stará až 12 000 let a nalézá se v Pavoučí jeskyni v Bicorp ve Španělsku.

Sv. Ambrož je nejznámějším patronem včelařů, dalšími jsou sv. Prokop, sv. Medard nebo sv. František z Assisi.

Zdroj: ČZU (Včelstva online)