Rakovina žlučníku – příznaky, příčiny a léčba

Asi 10 cm dlouhý žlučník je uložený na spodní straně jater a slouží k ukládání a zahušťování žluči, kterou vyprodukují jaterní buňky.

Rakovina žlučníku – příznaky, příčiny a léčba střevní potíže, břicho, dieta, jídlo, hubnutí Stejně jako jiné orgány a tkáně v těle i žlučník a žlučové cesty mohou být zasaženy zhoubným nádorem, rakovinou. Podle čeho můžeme rakovinu žlučníku včas poznat a jak ji můžeme léčit?

Projevy rakoviny žlučníku

Příznaky počínající rakoviny žlučníku jsou minimální a dost neurčité, proto je těžké zachytit toto onemocnění úplně na počátku. Mohou se objevit potíže s trávením, nevolnost, zvracení a nadýmání. Když už je nádor tak velký, že uzavře žlučové cesty a znemožní volný odchod žluči ze střeva, rozvine se žloutenka.

Stanovení diagnózy

Existuje několik různých metod, jak nádor žlučníku poznat a zjistit, jak je velký a kde se přesně nachází:

  • Častým vyšetřením je ultrazvuk nebo počítačová tomografie („cétéčko“, „tunel“).
  • Náročnějším, ale někdy potřebným vyšetřením je takzvané ERCP, kdy se podobně jako při gastroskopii zavádí do trávicího traktu tenká sonda.

Léčba rakoviny žlučníku

Pokud došlo k ucpání žlučových cest nádorem a nemocný trpí žloutenkou, je třeba tento stav řešit rychle a v první řadě. Musí se provést drenáž žlučových cest. Teprve potom nastupuje léčba samotného onemocnění.

Pokud je možné celý nádor vyoperovat, jedná se o nejlepší řešení. Je-li však nádor již příliš velký nebo došlo k rozšíření metastáz do dalších orgánů, provádí se léčba chemoterapií, radioterapií nebo jejich kombinací.

Co se děje po skončení léčby

I po vyoperování celého nádoru dochází pacient na pravidelné kontroly ultrazvukem, rentgen a odběry krve. Tato vyšetření mají včas zjistit, kdyby se nádor případně objevil znovu. I když se nádor nepodaří vyjmout celý a do žlučových cest je zavedena drenáž, je nutné jejich stav a stav okolních orgánů pravidelně kontrolovat ultrazvukem i CT vyšetřením.

(vek)

Zdroj:

MUDr. Hana Vetchá, Masarykův onkologický ústav: Co potřebujete vědět o nádorech žlučníku a žlučových cest.

Počítačová tomografie Rakovina jater Vyšetření v tunelu Laparoskopie žlučníku Podezření na rakovinu Líbil se vám článek? ANO NE Svrab

Dobrý den, včera mi zjistili svrab. Udělaly se mi červené pupínky, které příšerně…

Výrůstek na zápěstí

Dobrý den, na hřbetu zápěstí se mi udělal výrustek z kosti. Je tvrdý a mám jej…

Tlak v krku

Dobrý den,moc vas prosím o radu,nebot už jsem naprosto nestastná a psychicky…

Tmavě hnědý výtok

Prosím o radu. Už 2 dny mám tmavě hnědý výtok a vcelku bolestivý (nic extra)…

Zánět mandlí

Dobrý den, mam potíže s pravou mandli. Oproti levé je zvětšená. Před pár lety…

Antibiotika

dobry den chci se zeptat jak dlouho trva nez prestanou ucinkovat antibiotika…

Furunkl

Dobrý den. Můj problém je furunkl ,nežit. Jako první se s ním léčil můj syn…

Retrolisteza

Prosím o vysvětlení co je obsaženo v nálezu na fotografii.Neměl jsem žádný úraz…

Bolest pod kolenem

Dobrý den, chtela bych se zeptat. Asi před rokem jsem spatne skočila a spadla…

Zoloft

Dobrý den S úzkostmi se potykam jiz 10 let s přestávkami,kdy mi bylo dobře. Můžete…

Natekly prst na noze

Od soboty mam natekly prst na noze. Na chirurgii jsem byla, vse ok. Prakticka…

Bolest v podbřišku

Dobry den pane doktore, prosim o radu. Jiz 14 dni me boli v podprisku. Je…

Rakovina žlučníku

Obecně o rakovině a jejích formách, příčinách a léčbě si můžete přečíst v mém obsáhlejším textu s názvem rakovina.

Rakovina žlučníku je velice nebezpečná forma rakoviny vycházející z buněk stěny žlučníku. Žlučník je dutý orgán, který funkčně a anatomicky souvisí s játry. Žlučník je v podstatě takový vak, ve kterém se ukládá žluč tvořená v játrech.

Při příjmu potravy dostane žlučník od našeho těla příkaz se stáhnout (kontrahovat) a tak vypudí žluč do žlučovodů a odtud do střeva. Žluč obsahuje některé odpadní látky z jater a hlavně je důležitá pro správné natrávení potravy. Žluč se totiž v tenkém střevě smísí s trávicími enzymy ze slinivky břišní a aktivují je.

Chemický trávicí proces tuků, bílkovin i cukrů v dutině tenkého střeva tak může začít.

Rakovina žlučníku – příznaky, příčiny a léčba

Schéma – Rakovina žlučníku

Příčiny: Jistých nebo alespoň předpokládaných příčin vzniku rakoviny žlučníku je jen několik. Předpokládá se vliv obezity a hlavně dlouhodobě neléčených žlučníkových kamenů a s tím často spojeného chronického zánětu stěny žlučníku (porcelánový žlučník).

Projevy: Rakovina vzniká ze stěny žlučníku a nejprve žádné projevy nemá. Mohou se vyskytovat neurčité projevy nevolnosti, nechutenství, průjmů a zvracení.

Pokud nádor svým růstem utlačí žlučovody, nemůže odtékat žluč s odpadními látkami a vzniká žloutenka, objeví se tmavá moč a také světlá a mastná stolice.

Žlučové kyseliny se nemohou spolu se žlučí vyloučit z těla a hromadí se v kůži, což způsobuje svědění.

Žloutenka je způsobena tím, že při uzávěru žlučových cest se odpadní látka bilirubin (vzniklá rozpadem krevního barviva hemoglobinu) nemůže z těla žlučí vyloučit, ukládá se ve tkáních a zabarví kůži a sliznice do žluta.

Náhle vzniklá nebolestivá žloutenka u staršího člověka je proto extrémně závažný příznak, který se vyskytuje jak u rakoviny žlučníku, tak u rakoviny slinivky břišní.

Porucha odtoku žluči zvyšuje riziko vzniku zánětů žlučových cest.

Diagnostika: Lékař pojme podezření zejména při náhlém nebolestivém zežloutnutí. Při pečlivém prohmatání břicha v oblasti žlučníku lze větší nádor nahmatat jako nebolestivý útvar. K přesnější diagnóze pomůže například ultrazvuk břicha, CT vyšetření, nebo ERCP. ERCP je vyšetření zdánlivě podobné gastroskopii.

Přes ústa se do trávicí trubice vsune elastická hadice. U ERCP se zasune až do tenkého střeva a odtud se vysune speciální vodič do žlučovodu. Tímto vodičem se pak do žlučovodu vypustí kontrastní látka a lékař na rentgenu uvidí žlučové cesty a jejich nepravidelnosti, zúžení apod.

Pomocí ERCP se někdy dají získat vzorky na cytologické vyšetření, které může prokázat přítomnost nádorových buněk.

Prevence: Nejlepší prevencí je nebýt obézní, při jakýchkoliv problémech se žlučníkem vyhledat lékaře a nebránit se včasné chirurgické léčbě žlučníkových kamenů. Řadě případů rakoviny žlučníku se nicméně zabránit nepodaří.

Léčba: Nejlepší je léčba chirurgická, která v časném stádiu může pacientovi zachránit život. Je nutné odstranit žlučník a někdy i okolní anatomické struktury včetně žlučových cest. Odtok žluči se pak umožní vytvořením spojky mezi ponechanými zbytky žlučových cest a střevem. 

V pokročilých stádiích se využívá i chemoterapie a vzácně i ozařování. Pokud má pacient žloutenku z utlačení žlučovodů nádorem a je ve stádiu, kdy již není nádor chirurgicky léčitelný, je snaha mu alespoň zlepšit kvalitu zbývajícího života a pomocí ERCP se mu zúžené žlučové cesty roztáhnou speciálním stentem (trubičkou).

Život mu to neprodlouží, ale zmizí mu žloutenka a bude se mu lépe trávit. V případech, kdy toto není možné, lze nasondovat žlučové cesty vpichem duté jehly přes kůži zvenčí (perkutánní transhepatální cholangiografie) a zajistit odtok žluči tímto směrem (perkutánní transhepatální drenáž).

Dodávám, že prognóza přežití u pokročilé rakoviny žlučníku je velmi špatná, je to dost podobné situaci u rakoviny slinivky břišní.

Zdrojehttps://www.cancer.orghttps://www.mayoclinic.org

Nádorová onemocnění

      Existuje zhruba 150 druhů zhoubných nádorových onemocnění. Jejich příčina tkví ve ztrátě kontroly organismu nad dělením buněk, které se proto začnou rozmnožovat zcela nekontrolovaně. V Čechách ročně onemocní zhoubným nádorem okolo 45.000 lidí.

  •       K nejčastějším nádorovým onemocněním patří: U žen: nádory prsu, tlustého střeva, dělohy, vaječníků, plic, žaludku, jater, ledvin, žlučníku a leukémie.
  • U můžů: nádory plic, prostaty, tlustého střeva, močových cest, žaludku, jazyka, nosohltanu, ledvin, jater a leukémie.

      Mechanismus vzniku zhoubného nádorového bujení spočívá v  nekontrolovatelném dělení buněk. Všechny buňky lidského těla žijí v složitých pospolitostech a dělí se jen tehdy, dostanou-li k tomu od jiných buněk signál.

Celý tento komplikovaný proces dělení řídí geny, které jsou také zodpovědné za správný průběh dělení buněk. Geny v lidském těle jsou neustále vystaveny mnoha vlivům, které je mohou i poškodit. Většina těchto změn (mutací) nemá pro orgán nebo organismus jako celek žádné následky.

Řada mutací je mimo to kontrolními mechanismy těla napravena. Jestliže však některá buňka podlehne genetické mutaci a navíc se jí podaří uniknout kontrolním mechanismům, při jejím dalším dělení může dojít k předávání chybné genetické informace dceřiným buňkám.

Na konci tohoto dlouhého procesu vznikne celá generace buněk – nádor, která začne systematicky ničit okolní tkáně a obranné funkce těla. Tyto agresivně rostoucí nádory mají ještě jednu zvláštní schopnost – šířit se krevním a lymfatickým oběhem těla a usazovat se v jiných orgánech.

Tak vznikají  dceřiné nádory – metastázy.       Samotné slovo “rakovina” (v jiných jazycích např. rak, cancer nebo Krebs) je odvozeno od způsobu, jakým se nádor postupně jako rak “rozlézá” do okolních tkání.

      Příčiny vzniku zhoubného bujení nejsou dodnes přesně poznány, jsou ale známa  rizika, která mohou mít na vznik nádorových buněk vliv:

  • Dědičné předpoklady
  • Oslabený imunitní systém – například u pacientů s AIDS
  • Ultrafialové záření
  • Chemické substance vyskytující se v přírodě a potravě jako například: azbest, benzinové páry, nitrosaminy (vznikají v potravinách hlavně při uzení), aflatoxiny (toxiny plísní), těžké kovy
  • Radioaktivní záření
  • Kouření (hlavní příčina vzniku rakoviny plic)
  • Nadměrná psychická zátěž, která může oslabit imunitní systém a tím umožnit vznik nádoru.

      Mohou (ale nemusí) jimi být:

  • Hubnutí Neurčité a neodůvodnitelné bolesti
  • Trvalá ospalost a náhlé snížení výkonnosti
  • Krev v moči
  • Krev ve stolici
  • Krev ve sputu
  • Zvracení krve
  • Zduření hmatné přes povrch těla (například nádory prsu nebo nádorem zasažení mízní uzliny)
  • Dlouhodobé a jinou chorobou neodůvodnitelné bolesti kostí
  • Zvětšení mízních uzlin tmavě zbarvená ložiska v kůži  

      Jestliže zaznamenáte výraznější nebo dlouhodobější potíže nebo tělesné změny, poraďte se neprodleně s lékařem, ale neobávejte se hned nejhoršího. Někteří pacienti raději nejdou k lékaři, aby u nich nenašel nádor.

To je samozřejmě velmi špatný postoj. Velké množství různých nádorů lze v časných stádiích dobře léčit. Pozdní stádia jsou naopak velmi těžko léčitelná.

Při podezření na nádorové onemocnění je třeba jít k lékaři co nejdříve!

      Některé nádory se dají rozpoznat při preventivní prohlídce. Tyto prohlídky jsou důležité i proto, že se při některých nádorech typické symptomy nebo silné bolesti projevují jen zřídka, takže nádor je podle svých zjevných příznaků zjištěn až pozdě.

      Ke stanovení správné a včasné diagnózy nádorového onemocnění je někdy třeba podstoupit řadu vyšetření: vyšetření lékařem, vyšetření krve, vyšetření rentgenem a ultrazvukem, endoskopická vyšetření, počítačovou tomografii, magnetickou rezonanci, scintigrafii.

      Pokud se při těchto vyšetřeních najdou změny podezřelé z nádorového bujení, jsou operativně nebo endoskopicky odebrány vzorky příslušné tkáně, které jsou histologicky vyšetřeny a podle výsledku je stanoven další postup:

  • v případě, že vyšetření nádor nepotvrdí a podezření trvá, vyšetřování pokračuje až do vyloučení nádorového onemocnění
  • v případě, že je nádor potvrzen, je urychleně zahájena léčba.  
Budete mít zájem:  Kdo Je Registrující Praktický Lékař?

      Laboratorní rozbor krve, moči či jiné tělní tekutiny – například stanovení počtu červených a bílých krvinek nebo zjištění zvýšené hladiny molekul charakteristických pro nádorové buňky (nádorových markerů) – může také ukazovat na existujícího nebezpečí nádorového bujení v organismu.

      Protože existuje mnoho druhů rakoviny, nelze říci, že by existovala nějaká jedna všude použitelná terapie. Společné jsou ovšem obecné principy léčby. V zásadě dnes platí, že včas rozpoznaná rakovina je léčitelná.

V každém případě jsou šance na vyléčení tím větší, čím dříve se začne s léčbou.

      Konkrétní terapie musí být plánována individuálně, záleží na lokalizaci a typu nádoru a stádiu jeho vývoje, a také na  dalších onemocněních, které by mohla léčba negativně ovlivnit (a naopak, která by účinnost léčby mohla snižovat).

      Tumory, které tvoří metastázy, je daleko těžší vyléčit, i když i v těchto případech existují metody, které mohou nemoc omezit, zastavit a případně i zcela zlikvidovat a pomoci nemocným od bolestí a dalších obtíží.

      U nádorů, které již vytvořily metastázy v jiných orgánech, je léčba závislá na rozsahu poškození organismu jako celku a jen výjimečně je vhodná léčba chirurgická.

V takových případech se léčba soustřeďuje na zničení všech nádorových ložisek (systémová léčba zářením, chemoterapií nebo hormonálními působky).

Pokud to již vzhledem k rozsahu nádorového postižení není možné, omezuje se léčba pouze na tišení bolestí a udržení dobré kvality života nemocného (tzv. symptomatická nebo paliativní léčba).

Chirurgický zákrok       Úplné vyoperování tumoru z těla představuje základ úspěšné léčby. Pokroky moderní medicíny nám dnes umožňují šetrné a přitom přesně cílené účinné zásahy.  

Ozařování       Léčba ozařováním omezuje rozmnožování nádorových buněk a ničí je. Ozařování zasahuje intenzivněji nádorové buňky (které se rychle dělí, jsou nezralé a tedy i vysoce citlivé k poškození) než okolní zdravé, které po ukončení terapie z větší části znovu zregenerují. Je-li operace doplněna ozařováním, mohou se dostavit velice dobré výsledky.

Medikamentózní léčba       Terapie protinádorovými léky má za cíl dosáhnout cestou krevního řečiště všechny nádorové buňky v organismu. Nejčastěji se užívají tzv.

cytostatika (buněčné jedy, které znemožňují růst a dělení buněk), která dovedou zastavit množení rakovinných buněk.

Tato léčba má ovšem i nežádoucí účinky, protože může postihovat zdravé buňky, především ty, které mají rychlý rozmnožovací rytmus – kostní dřeň, pohlavní buňky, vlasové kořínky.

Imunoterapie       Soudí se, že nádorové buňky při svém vzniku ‚proklouzly‘ jinak pečlivému dohledu imunitního systému, a že posílení imunity by mohlo dohled znovu obnovit.

Čím lépe poznáváme podstatu a průběh imunitních reakcí, tím racionálněji se můžeme snažit podporovat imunitní systém při boji s rakovinou.

Je naděje, že již v blízké budoucnosti bude možné pomocí imunoterapie definitivně zlikvidovat zbytky nádoru, které v organismu zůstaly po ozařování a chemoterapii.

  1. Jiné metody       Při již velmi rozšířené rakovině se léčba omezuje pouze na tišení bolesti a dalších projevů nádoru a na zvýšení kvality života, protože snahy o zničení nádoru již nejsou reálné.
  2.       Psychoonkologie se zabývá psychickými a psychosomatickými vlivy onemocnění rakovinou a podporuje pacienty, jejich rodinné příslušníky, ale také lékaře a ošetřující personál při zvládání potíží s nemocí.

      Za jeden z hlavních pokroků moderní medicíny lze pokládat poznání, že každá rakovina je léčitelná. To ovšem platí jen tehdy, je-li nemoc zachycena velice brzy. A nemoc může být včas diagnostikována jen za pomoci pravidelných preventivních prohlídek, kdy se ještě neprojevují žádné potíže. Využijte proto možnosti a dejte si  udělat test na včasné rozpoznání rakoviny.

      Evropský kodex o boji proti rakovině obsahuje 10 pravidel chování, díky nimž může člověk nejen omezit nebezpečí vzniku rakoviny, ale i zlepšit svůj zdravotní stav:

  1. Nekuřte! Kuřáci by měli přestat kouřit tak rychle, jak jen je to možné a již nikdy nekouřit.
  2. Snižte konzumaci alkoholu! To platí i pro pivo, víno a sekty.
  3. Zvyšte denní spotřebu čerstvého ovoce, zeleniny a obilovin bohatých na vlákninu.
  4. Snižte váhu, starejte se více o tělesný pohyb a omezte spotřebu tučných potravin!
  5. Omezte dlouhé pobyty na přímém slunci, což platí zvláště pro děti.
  6. Dodržujte předpisy, kterými jste chráněni před rakovinotvornými látkami. Přesně dodržujte zdravotní a bezpečnostní předpisy při kontaktu s nebezpečnými látkami.
  7. Jděte k lékaři, cítíte-li nezvyklou bolest či otok, při nehojících se aftech v ústech, při nezvyklých změnách na kůži nebo když dochází k abnormálnímu krvácení.
  8. Jděte k lékaři, máte-li trvalé potíže jako například chronický kašel nebo dlouhodobé chraptění, pocítíte-li změnu při stolici nebo močení, případně dojde-li k náhlému snížení váhy.Pro ženy:
  9. Dejte si preventivně dělat výtěry z děložního.čípku.
  10. Prohlížejte a prohmatávejte si často své prsy.

Cholecystitida: příznaky, léčba (zánět žlučníku)

Žlučník (vesica fellea) je umístěn na spodní straně jater v maléprohlubni. Je to menší váček velikosti citrónu o objemu zhruba 40-70 cm3.Jeho hlavní funkcí je skladování a koncentrace žluči,takže by se dalo říct, že je to vakovitá nádržka na žluč.

Žluč je produkována v játrech, „jaterní žluč“ je ale mnohemméně koncentrovaná. Žlučník odčerpá z „jaterní žluči“ vodu azbylou koncentrovanou šťávu skladuje.

Ze žlučníku vychází jeho vývod (ductus cysticus), který se po zhrubatřech centimetrech spojuje s vývodem jater (ductus hepaticus communis) adále pokračují jako žlučovod (ductus choledochus).

V konečném úseku se pak žlučovod spojuje s vývodem slinivky břišnía ústí do prvního oddílu tenkého střeva – dvanáctníku (duodena).

Žluč je produkována v množství cca 0,7 – 1,2 litru/den. Jejízákladní složky jsou žlučové kyseliny, cholesterol abilirubin ( žlučivý pigment-barvivo).

Žluč je vylučována po jídle na nervový popud. Podílí se hlavně natrávení a vstřebávání tuků, ale také spolu se šťávouslinivky břišní (pankreatická šťáva) neutralizuje žaludeční trávicíšťávy, a tím chrání střevo před poškozením.

Popis cholecystitidy

Zánět žlučníku (cholecystitis) může být spojen sezánětem žlučových cest (cholangitis) nebo také nemusí.Zánět bývá zpravidla vyvolán infekcí nějakýmmikroorganismem.

Jsou dvě cesty, kterými se může do žlučníku infekce dostat.Cesta střevní vede z tenkého střeva přes vývody (vizzákladní popis orgánu), infekce je způsobena hlavně střevní flórou,většinou E.coli, pro kterou není sliznice žlučníkuuzpůsobena.

Druhá cesta je krevní, kdy se infekce dostane kežlučníku přes tepny, které přivedou již infikovanou krev (většinou tytomikroorganismy – salmonela, streptokok nebotyfus).

Zánět žlučníku může být také spojen s výskytemžlučových kamenů ( cholelithiasis).

Průběh zánětu závisí na mnoha faktorech: na nebezpečnosti (virulenci)dané infekce, věku nemocného i na jeho aktuálním stavu. Horší průběhbývá u lidí s cukrovkou (diabetem).

Infekce způsobuje poškození stěny žlučníku a vyvolává změny v jehookolí. Poškození stěny může být tak velké, že dojde k provalenížlučníku „navenek“ do dutiny břišní (perforaci). Zánět se můžešířit do okolí nezávisle na tom, zda je stěna žlučníku provalena nebonikoliv.

Žluč, pokud je ve žlučovodech nebo žlučníku obsažena, jezahoustlá příměsí hlenu nebo zkalená příměsí hnisu, rovněž můžetaké obsahovat mikroorganismy, které zánět žlučníku způsobují aodvádět je do střeva.

Mikroorganismy jsou pak obsaženy ve stolici a mohoutam být rozpoznány – identifikovány.

Rizikové faktory cholecystitidy

Mezi rizikové faktory patří žlučové kameny, ty mohoubýt různého původu a složení a způsobují 90 % akutních zánětůžlučníku. Jde o cholesterolové kameny, pigmentovékaménky a smíšené kameny. Některé při zánětu vznikají, jiného můžou způsobit.

Hlavní riziko je při pohybu kaménku, pokud se zaklesne v některémzúžení nebo pokud poškodí stěnu žlučníku nebo vývodu. Žlučovékamínky mohou také úplně ucpat žlučové cesty, čímž zabrání odtokužluči a někdy i šťávy slinivky břišní. Hromadění těchto šťávmůže způsobit další poškození.

Dalším rizikovým faktorem je infekce určitýmimikroorganismy na jiném místě v těle, ty se pak mohou krví z hlavníholožiska přenést a usadit ve žlučníku.

S mírnou nadsázkou se dá také říct, že rizikovým faktorem jevěk nad 40 let a ženské pohlaví, protožezánět žlučníku se vyskytuje u 40-ti % žen nad čtyřicet let.Zvýšený výskyt je také u žen po porodech au obézních lidí. Faktem také je, že mírný zánětmůže proběhnout bez zřejmých příznaků a bolestí, bez povšimnutí.

Prevence cholecystitidy

Hlavní prevence je směřována ke kvalitní, vyvážené a pravidelnéstravě. Riziko se také snižuje při prevenci žlučových kamenů (hlídánípříjmu cholesterolu v potravě).

Příznaky a projevy cholecystitidy

Hlavními příznaky jsou teplota (do 38°C) anáhle vzniklá bolest v pravém nadbřišku. Bolestvystřeluje až pod pravou lopatku a do zad. Bolest je zprvu nárazovitá –kolikovitá (žlučníková kolika = silná bolestv podjaterní krajině)a přichází ve vlnách, později je ale trvalá.

U poloviny nemocných je onemocnění spojeno se zvraceníma nevolností. Pokud se zánět šíří na jiné orgány nebona stěnu dutiny břišní, můžeme pozorovat vyšší teploty a třesavku.

Léčba cholecystitidy

Léčba je dána aktuálním stavem pacienta. Obecně jsou dvě cesty:konzervativní – neinvazivní léčba aoperační léčba.

  • Neinvazivní léčba zahrnuje zákaz příjmupotravy ústy (perorální příjem; per os), podáváníspazmolytik (léky tlumící stahy žlučníku) aledové obklady.
  • U těžších případů se podává infúze a je zavedena nazogastrickásonda (NS je hadička zavedená nosem do žaludku, kde je možné odsávat obsahnebo podávat tekutou stravu nebo léky).
  • Antibiotika většinou nejsou v této fázi předepsána,protože snížení příznaků infekce může vést k zastření důležitýchpříznaků nebo k jejich pozdnímu projevu.

Naopak jsou předepsána, pokud je rozhodnuto o chirurgické léčbě, přizhoršení stavu nemocného. Chirurgická léčba spočívá ve vyjmutípoškozeného žlučníku.

Vyjmutí probíhá laparoskopicky (malými otvory přesstěnu břišní, bez velkých znatelných jizev) nebo otevřenímdutiny břišní (při větším postižení okolních struktur).Chirurgická léčba následuje po jasném určení diagnózy, zváženícelkového stavu pacienta nebo při významném zhoršení jeho stavu.

Jak si mohu pomoci sám

Zánět žlučníku je vážné onemocnění a proto by naše kroky mělyv první řadě vést k odbornému lékaři. Sami pak můžeme dodržovatdietu s menším obsahem tuků a přikládat si studenéobklady. Záchvaty bolesti v počátečních fázích přicházejí po požitítučného nebo těžkého jídla, proto dodržování pravidel zdravéhostravování může mírnit počáteční příznaky.

Budete mít zájem:  Vitamíny V Hroznovém Víně?

Komplikace cholecystitidy

Komplikace při léčbě zánětu žlučníku jsou dány rozsáhlostízánětu. Velké záněty můžou končit protržením(perforací) stěny žlučníku.

To vede k vylití jeho obsahu do dutinybřišní (cca u 10ti % akutních zánětů) nebo do jiného dutého orgánu(žaludek,dvanáctník), po vylití do žaludku je možné najít žlučníkovékameny ve zvratkách, pokud byste v nich takový kámen našli, neváhejte avezměte si ho sebou k lékaři. Lékař z jeho tvaru, velikosti a barvymůže mnohé zjistit.

Zánět se ale může šířit i bez protržení, pouze skrz stěnužlučníku. V takovém případě jsou ohrožena játra, může dojít takék zánětu pobřišnice (peritonitida).

Pooperační komplikace se objevují hlavně u pacientů vyššího věku(nad 60 let), obézních, diabetiků a pacientů s akutním zánětem slinivkybřišní.

Diskuse

Další názvy: zánět žlučníku, zanícený žlučník, cholecystitis, akutní cholecystitida, chronická cholecystitida, akutní zánět žlučníku, chronický zánět žlučníku, cholangitida, cholangoitida, cholelitiáza

Jak poznat žlučníkový záchvat? Příznaky, projevy, léčba

Prvním příznakem začínajícího záchvatu bývá nepříjemný pocit pod pravým žebrem, kdy dochází ke stahování a uvolňování svaloviny žlučových cest. Dostavuje se také pocit plnosti nebo nafouknutého břicha, může se objevit i říhání nebo škytání.

Při spuštění záchvatu se nepříjemný pocit pod pravým žebrem prudce mění v silnou bolest. Intenzivní bolest postupuje podél pravého žeberního oblouku do zad nebo k lopatce a může trvat i více jak 30 minut.

Záchvat samotný může být pak vyvolán konzumací objemného nebo tučného jídla, fyzickou námahou nebo rozrušením.

Problémy se žlučníkem jsou také často způsobeny dlouhodobou špatnou životosprávou, kdy bývá záchvat nejčastěji vyvolán po konzumaci dalšího dráždivého jídla.

Křečovitá bolest svojí silou vystřeluje do zad a okolí žaludku. Bolest může být v některých případech téměř nesnesitelná, že se postižený svíjí.

Častými dalšími projevy akutního žlučníkového záchvatu jsou říhání a pocit přítomnosti žluče v ústech. Záchvat může doprovázet také zvracení. Postižený je většinou bledý, zpocený a má často zažloutlé oční bělmo, v některých těžších případech může dojít i k zažloutnutí pokožky jako při žloutence.

Častěji jsou postiženy ženy.

Léčba

Při záchvatu je nejprve nutná první pomoc. Nekonzumovat jídlo ani pití. Je důležité se nechat odvést na chirurgickou pohotovost, při velkých bolestech radši zavolat záchrannou službu. Lékař podá pacientovi léky proti bolesti a na uvolnění spasmu svaloviny.

Jedinou možnou léčbou k zabránění dalšího záchvatu je operační vyjmutí žlučníkových kamenů, které záchvat vyvolávají. Zákrok se obvykle koná po zklidnění stavu laparoskopickou metodou. Ve vážnějších akutních případech se může použít starší metoda přímou operací přes břišní stěnu.

Po zákroku je stanovena dieta k minimalizaci rizika opětovného záchvatu.

Léky

Analgetika, spasmolytika – léky na uvolnění od bolestí, které záchvat způsobuje, může předepsat pouze lékař.

Bylinky

Ohřejte si vodu a v malém šálku smíchejte jednu lžičku majoránky a mletého kmínu, vše vypijte a opakujte za hodinu. Na žlučníkový záchvat se dá také využít půlhodinový obklad, na který budete potřebovat přesličku rolní, kterou napaříte v hrnci. Následně dáte přesličku třeba do látkového kapesníku a přiložíte na žlučník.

Homeopatika

Homeopatický lék lze při záchvatu podat, avšak pokud do několika minut nezabere, je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

Bryonia 9 CH – 3 granule po propuknutí nejvíce 4krát za hodinu, po úlevě 4krát denně do překonání obtíží – Používá se na akutní potíže s bodavou bolestí, které se zhoršují při pohybu.

Colocynthis 9 CH – 3 granule po propuknutí nejvíce 4krát za hodinu, po úlevě 4krát denně do překonání obtíží – Akutní záchvat, při kterém od bolesti ulevuje teplý obklad a tlak např. rukou. Při natažení se bolesti stupňují.

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal?

Vyšetření

Nejprve je při lékařském vyšetření zhodnocen celkový stav pacienta. Provádí se odběr krve.

Dále se provádí ultrazvukové zobrazení, kde lze odhalit příčinu zablokování funkcí žlučníku, nejčastěji žlučovým kamenem nebo jinou překážkou.

Po odeznění bolestí, někdy i s odstupem času se provádí ERCP vyšetření, kdy se po znecitlivění analgetiky použije endoskop, který se zavede ústy až k ústí žlučových cest pro vstříknutí kontrastní látky a následná RTG vyšetření.

V těhotenství

Pokud není nutná operace, je důležité dodržovat přísnou dietu bez živočišných tuků a nadýmavých potravin, nejvhodnější jsou potraviny vařené a dušené.

Možné komplikace

Při záchvatu se může objevit intenzivní zvracení, po kterém nenásleduje úleva a několikrát se opakuje. Záchvat může být doprovázen zvýšenou teplotou a třesavkou. Pokud se bolest v podžebří projevuje několik hodin, může značit vážnější komplikace jako např. zánět žlučníku, zánět slinivky nebo ucpání vývodu žlučníku.

Při déle trvajícím ucpání žlučovodu dochází kromě zažloutnutí bělma očí i k zažloutnutí pokožky, což je způsobené poruchou odtoku žluči. Pokud uzavření nebo ucpání žlučových cest přetrvává i nadále, hrozí vznik akutního zánětu žlučníku kvůli bakteriím, které se do žlučníku dostaly ze střev.

Méně častou komplikací je ucpání střeva, kdy se žlučníkový kámen uvolní ze žlučníku, dostane se do střeva a ucpe jej. Přítomnost žlučových kamenů může být také rizikovým faktorem rakoviny žlučníku.

Prevence

Nejlepší prevencí je nejíst dráždivá kořeněná a tučná jídla. Dodržovat pravidelný pitný režim a denně vypít minimálně 2 litry vody. Důležitý je také pravidelný přísun vitamínů, zejména vitamínu C. Ten přispívá ke snížení rizika tvorby žlučových kamenů.

Při prvotních příznacích problémů se žlučníkem nebo diagnostickém odhalení přítomnosti kamenů ve žlučníku je potřeba upravit jídelníček.

Vyhýbat se dráždivým potravinám, které mohou žlučníkový záchvat vyvolat. Je potřeba zcela odstranit ze stravy potraviny s vysokým obsahem tuku a jíst místo nich jídla bohatá na vlákninu.

Ke správné životosprávě přispívá také dostatek pohybu a cvičení.

Kdy jít k lékaři

K lékaři běžte, pokud ucítíte bolest pod pravým žeberním obloukem, máte třesavku či zimnici a je vám na zvracení.

Takhle se hlásí nemocný žlučník: Nepodceňujte příznaky! – Proženy

Foto: Denis Val, Shutterstock.com

Žlučníkový záchvat si můžete vykoledovat opulentní grilovačkou či přemírou alkoholu. Nemocný žlučník se ale umí projevovat i mírněji a může mít i jiné příčiny. Které signály není radno ignorovat?

Když se řekne „nemocný žlučník“, většina lidí si představí žlučníkový záchvat neboli koliku – často několikahodinovou ostrou bolest napravo pod žebry. Platí na ni teplý obklad, léky na bolest a přísná dieta.

Neustoupí-li potíže ani po několika hodinách, navštivte lékaře.

Zvlášť když se objeví nafouklé břicho, říhání, bledost, zrychlený tep, potivost, třesavka, žloutnutí očí a kůže či zvracení: hrozí zánět žlučníku či slinivky!

Kolika často vzniká jako důsledek konzumace tučného či smaženého jídla. Potíže ovšem způsobují i genetické dispozice, léky, kouření a některá onemocnění, hlavně obezita a diabetes. Spouštěčem bývá i stresnebo zvýšená fyzická námaha.

Tvorbu a odtok žluči ovlivňují i hormony, proto se potíže často objevují jako důsledek těhotenství a také v menopauze. U starších žen se přičítá i obezita, která škodí zvýšeným tlakem na orgány v dutině břišní. Ženy navíc častěji než muži hubnou a drastické diety a půsty ovlivňují množství cholesterolu – během hladovění má tendenci v žlučníku krystalizovat a tvořit kameny.

Foto: New Africa, Shutterstock.com

Hladovění může způsobit žlučníkové kameny

Kolika přichází znenadání a poukazuje na přítomnost žlučových kamenů, které dosud tiše klíčily v útrobách. Můžete je mít roky, aniž by se jakkoliv projevily (tzv. asymptomatická forma).

Jde o krystalky různých látek, které se v orgánu zachytávají.

Dokud jsou drobné, třeba jen ve formě písečku, pocítíte maximálně nadýmání, nechutenství či nevolnost a asi vás vůbec nenapadne, že nepohodlí způsobuje nemocný žlučník.

Jak kameny rostou, dráždí okolní sliznici a žluč nemůže pořádně odtékat. Potíže se kumulují, typické jsou častější průjmy, zácpa, pálení žáhy, tlak v břiše, nadýmání. Když dojde k úplnému ucpání žlučovodu, svalovina se snaží překážku uvolnit a vypudit, začne se střídavě intenzivně stahovat a uvolňovat – a bolestivý záchvat je na světě.

Dokud kameny v orgánu zůstanou, může se kolika kdykoli opakovat. To ale není bohužel všechno. „Pokud kamínek projde do žlučových cest, může při zaklínění vyvolat také žloutenku a akutní zánět břišní slinivky. To už jsou závažná onemocnění, vyžadující hospitalizaci,“ varuje docent Pavel Kohout, přednosta Interní kliniky 3.

lékařské fakulty UK a Thomayerovy nemocnice. Hrozí zánět žlučníku, ucpání střev, protržení sliznic nebo rakovina žlučníku. Bolesti a nevolnost jsou přitom podobné, později se přidává hubnutí, žloutnutí, svědění kůže, tmavá moč, světlá stolice apod. Při rozšíření infekce hrozí otrava krve a smrt.

Laik tyto stavy jen těžko odliší od „obyčejné koliky“, proto přítomnost žlučových kamenů nepodceňujte.

Foto: B-D-S Piotr Marcinski, Shutterstock.com

Žlučníková kolika bývá krutá, ale skončí. Jestliže se různé potíže s trávením opakují, nepodceňujte je

I když si od koliky ulevíte sami, neváhejte, pokud se vám cokoli nezdá. Jestliže dosud nevíte, zda máte kameny, ultrazvuk je odhalí. A pokud už kameny máte, je důležité zjistit, zda se stav již uklidnil a nedošlo třeba k zánětu. Léčba se různí dle míry postižení – kameny lze odstranit rázovou vlnou či i se žlučníkem operativně.

Hormonální a genetické příčiny tvorby žlučových kamenů neovlivníte, můžete ale předejít záchvatům z nevhodné stravy. Žlučník zatěžuje vedle tučné a kořeněné stravy také třeba maso a majonéza. Omezte alkohol a limonády a zkuste pít bylinné čaje: mátu, lopuch, libeček, řepík a zemědým.

Naučte se kořenit kurkumou, fenyklem a koriandrem, na očistu pomůže pampeliška, artyčok, ostropestřec nebo šťáva z černé ředkve. „Černá ředkev je přírodní diuretikum. Používá se preventivně proti žlučníkovým i ledvinovým kamenům.

A ulevuje při bolestech, které jsou způsobené právě těmito kameny,“ radí odbornice na výživu Dagmar Lužná.

Víte, co vám spraví rozhozené trávení a máte to zaručeně doma?

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Budete mít zájem:  V Moravskoslezském kraji zemřeli na chřipku další tři lidé

Zhoubné nádory žlučníku a žlučových cest

Obsah:

Kromě jiných onemocnění žlučníku a žlučových cest, jako jsou záněty a kameny, se v této lokalizaci vyskytují i nádorová onemocnění.

Nezhoubné (benigní) nádory jsou zde diagnostikovány velmi vzácně, mohou ohrožovat nemocného pouze tím, že svým růstem utlačují důležitou strukturu, ale nešíří se dál do organizmu ani neprodukují žádné škodlivé látky. Jejich léčba v případě potřeby je chirurgická.

Zhoubné nádory (maligní), běžně lidmi nazývané „rakovina“, znamenají onemocnění, kdy se v těle na některém místě nekontrolovatelně množí abnormální buňky. Tyto se vymkly kontrole imunitního systému, organismus je nemůže sám zlikvidovat.

Nádorové buňky mohou pronikat do okolních tkání a orgánů, vycestovat mízou a krví do jiných částí těla, usazovat se zde a vytvářet druhotná ložiska, takzvané metastázy. Zhoubných nádorů je mnoho nejrůznějších druhů, každý se vyznačuje jiným chováním.

Proto je naprosto nevhodné používat slovo „rakovina“ a představit si při diagnóze zhoubného nádoru vždy nejtěžší případ ze svého okolí, protože průběh onemocnění závisí na mnoha různých faktorech.

Zhoubné nádory žlučníku a žlučových cest jsou poměrně vzácným nádorovým onemocněním. Ženy bývají 2x více postiženy než muži. V roce 2014 takto v České republice onemocnělo 800 lidí (incidence 7,6 případů na 100 tisíc obyvatel).

  Příčina vzniku onemocnění není jasná, ačkoliv téměř u třetiny nemocných s nádorem žlučníku byl zaznamenán výskyt žlučových kamenů. Nádorové onemocnění vzniká především ve sliznici jako adenokarcinom.

Může prorůstat do okolních orgánů a tkání, například do jater, střeva nebo slinivky, nádorové buňky se mohou šířit mízou do mízních (lymfatických) uzlin, které se tím zvětší, mohou založit metastázy v játrech nebo plicích, mohou se usazovat na pobřišnici.

Co je žlučník a žlučové cesty?

Jaké jsou příznaky nádorů žlučníku a žlučových cest?

Časná diagnostika je obtížná. Příznaky mohou být neurčité, nespecifické trávicí potíže – nevolnosti, zvracení, hubnutí, nadýmání, říhání, nesnášenlivost tučných a smažených jídel.

Bolesti pod pravým obloukem žeberním mívají při pohybu kamenů nebo stažení vývodů takzvaný kolikovitý charakter – to znamená náhle vzniklou až nesnesitelnou bolest v pravém podžebří, která se střídavě zesiluje a mírně zeslabuje, vystřeluje pod pravou lopatku a do zad, je doprovázena nevolností až zvracením žlutozelených hořkých šťáv. Žadný z těchto příznaků není specifický pro nádory. Znají je všichni „žlučníkáři“ – lidé, kteří se léčí se žlučníkovými kameny. Právě proto, že příznaky počínajících nádorů v těchto lokalizacích jsou mimimální, je toto onemocnění většinou zjištěno v počátečním stadiu pouze jako překvapivý náhodný nález nádorových buněk při histologickém vyšetření žlučníku odoperovaného kvůli kamenům a zánětu. Proto je důležité nepodceňovat jakékoliv vleklé potíže se žlučníkem.

Pokročilejší – objemnější nádor, který způsobí uzavření žlučového vývodu se pak projeví hromaděním žluči ve žlučových cestách před překážkou, jejich rozšířením a prostupováním žlučového barviva do krve, takzvanou žloutenkou, která má zcela jinou příčinu než žloutenka infekční nebo žloutenka z poškození jaterních buněk. Tento typ žloutenky mizí s odstraněním překážky a obnovením žlučové drenáže. Přeplněný žlučník může výrazně bolet a může být hmatný pod pravým žeberním obloukem. Žlučové cesty mohou reagovat zánětem s vysokými teplotami a třesavkami (cholangoitidou) a stav bývá doprovázen svěděním kůže. Pokud neodchází žluč normální cestou do střeva, není stolice normálně zbarvena, ale je výrazně světlejší (až šedavě bílá a mastná) a žlučové barvivo se zvýšeně vylučuje z krve do moči, která je naopak výrazně tmavší.

Jak se stanoví diagnóza nádoru žlučníku a žlučových cest?

Metod je několik:

  1. ultrazvukem (sonografie): vyšetření sondou přiloženou na břišní stěnu, která pomocí ultrazvukového vlnění zobrazí žlučník a žlučové cesty na obrazovku. Dobře rozezná kameny ve žlučníku a žlučových cestách, rozšíření žlučových cest při městnání žluče, stěny žlučníku a jeho objem. Odliší postižení jater a lymfatických uzlin v okolí.

    Nádory žlučníku rostou často jako takzvaný skirhus, což je stejnoměrné zesílení postižené stěny, které se těžko odlišuje od zánětlivého ztluštění. Mnohem jednoznačněji mluví pro nádor nepravidelné neostré zesílení a ložiska při stěně.

  2. CT (počítačová tomografie, lidově „tunel“): vyšetření, kdy jsou pomocí rentgenového záření zobrazeny jednotlivé „řezy“ napříč tělem po 5-10 mm na obrazovku. Velmi přesně odliší rozsah postižení a průnik do okolních orgánů.

  3. ERCP (endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie): vyšetření více zatěžující, protože je nutno zavést přes žaludek do dvanácterníku ohebnou sondu s optikou, najít společné ústí (Vaterskou papilu) a přes vodič nastříknout kontrastní látku do žlučového nebo i slinivkového vývodu.

    Výhodou tohoto vyšetření je, že lékař vidí přesně orgány „zevnitř“, může nasnímkovat průběh žlučových cest rentgenem k zhodnocení místa a charakteru zúžení nebo uzávěru a dále může pomocí drobných nástrojů zavedených přes tubus odebrat vzorek tkáně nebo naříznout a uvolnit zúžení.

  4. PTC ( perkutánní cholangiografie): pokud nelze provést ERCP, je možno napíchnout rozšířené žlučové cesty v místním umrtvení jehlou přímo přes kůži a přes jaterní tkáň a aplikovat kontrastní látku k zobrazení jejich průběhu.
  5. laparoskopií: operační výkon v anestezii, může být pomocí v diagnostických nejasnostech.

    Tubusem s optikou zavedeným otvorem v břišní stěně je možno prohlédnout vnitřní orgány a speciálními nástroji zavedenými přes tubus vzít vzorek tkáně na histologické vyšetření nebo i například odoperovat celý žlučník (laparoskopická cholecystektomie).

  6. histologické vyšetření odebraného vzorku tkáně patologem mikroskopicky: jediná metoda, která umožňuje podle typu buněk přesně určit druh nádoru. Ne vždy je ale technicky možné vzorek získat.
  7. tumorové markery: odběr krve na vyšetření speciálních látek, které mohou být nádorem vylučovány. Nejsou ale pro nádory žlučových cest dostatečně specifické. Odběr krve je nezbytný také pro určení hladiny žlučového barviva a jaterních testů, které přímo souvisí s funkcí žlučových cest a dalších důležitých laboratorních ukazatelů.
  8. rentgen plic (RTG): patří k základním vyšetřením při každém podezření na nádor.

Jak se zhoubné nádory žlučníku a žlučových cest léčí?

Léčebný postup závisí na umístění postižení a na přítomnosti obstrukční žloutenky (způsobené uzavřením žlučových cest nějakou překážkou – nádorem nebo žlučovým kamenem).

Obstrukční žloutenku je nutno řešit v prvé řadě, zabránit jí je jedním z nejdůležitějších cílů každé strategie léčby, protože právě ta nejvíce ohrožuje nemocného.

Teprve pak je možné zabývat se léčbou vlastního onemocnění.

Podle aktuálních mezinárodně platných doporučení je na prvním místě chirurgické řešení. Pokud nelze nádor odoperovat, nebo jde o onemocnění s metastázami, je možné zvolit chemoterapii, radioterapii s chemoterapií nebo kvalitní sledování bez onkologické léčby spolu s řešením projevů onemocnění jinými metodami. Všechny tyto přístupy jsou adekvátní a rozhodnout je třeba individuálně.

1. drenáž žlučových cest

  • PTD (perkutánní transhepatální drenáž) – zavedení drénu pomocí jehly přes kůži a jaterní tkáň do rozšířených žlučových cest. Žluč odchází do sběrného sáčku mimo tělo. Dren je potřeba pravidelně proplachovat, aby nedošlo k jeho ucpání.
  • Z-V drenáž (zevně vnitřní drenáž) – zavedení speciálního drenu s otvory, který při správném umístění funguje jako přemostění překážky, a žluč tak může odcházet přirozenou cestou do střeva. Krátký zevní konec drenu je tak možno uzavřít a jen pravidelně proplachovat.
  • stent (endoprotéza) – je pružná pevná trubička se samoroztažitelnou konstrukcí, která je trvalým přemostěním překážky. Je možné ji zavést pouze tam, kde je zachován určitý minimální průsvit zúženého vývodu, většinou po předchozím zavedení Z-V drenáže, lze zavést i během operace nebo endoskopicky.

2.chirurgická léčba

Je indikována, pokud je dle zobrazovacích vyšetření nádor technicky možno odoperovat. Přichází v úvahu u zhoubných nádorů žlučníku, žlučového vývodu v úseku před vstupem do střeva a rakoviny Vaterovy papily.

Rozsah operace závisí na stupni a umístění postižení, v některých případech je nutno odebrat část střeva, jater nebo slinivky břišní.

Někdy je možné jen obejít překážku vytvořením chirurgické spojky mezi žlučovými cestami a střevem, která zajistí dobrý odvod žluče a ústup žloutenky.

V případě, že jde u nemocného o náhodný nález nádorových buněk v odebraném žlučníku laparoskopicky, je vhodná reoperace s odebráním okolí žlučníku („lůžka“) a vyšetřením okolních orgánů („revize“).

3.radioterapie

Zevní radioterapie (ozařování ze zdroje umístěného mimo tělo) se u tohoto typu nádorů používá spíše výjimečně, protože nežádoucí účinky na sousedních tkáních převyšují nesrovnatelně její malý účinek.

Lze ji ale kombinovat s chemoterapií, která zesiluje její efekt, ale zároveň i prohlubuje její nežádoucí účinky.

(Tato metoda přichází v úvahu jako zajišťovací po radikálním odoperování nádoru nebo jako léčebná pro neoperabilní nádor).

Brachyradioterapie (ozařování drobnými zdroji umístěnými v těle nemocného) se někdy používá s cílem zabránit zarůstání konců stentu tumorem. Katetrem se opakovaně na několik minut zavede radioaktivní zářič do cílového místa. Tato metoda není doprovázena nežádoucími účinky jako zevní ozařování.

4.chemoterapie

Protože jde o relativně vzácný typ nádoru, není stále dostatečně zhodnocena efektivnost různých kombinací cytostatik. Nejčastěji používanými protinádorovými léčivy jsou: capecitabin v tabletové formě, gemcitabin a oxaliplatina ve formě infuzního roztoku.

Obecně však platí, že nádory žlučníku a žlučových cest jsou špatně léčitelné chemoterapií, proto je potřeba vždy individuálně zvážit, zda u konkrétního nemocného tuto léčbu nasazovat.

Aplikace chemoterapie může způsobovat četné nežádoucí účinky, které mohou převážit nad možným prospěchem z nasazené cytostatické léčby.

Jak probíhá další sledování po ukončení léčby?

Pokud je nádor kompletně odoperován, následují pravidelné kontroly ultrazvukem, rentgen plic a odběry krve.

Jestliže je zavedena drenáž k zajištění průchodnosti žlučových cest, je nutno rentgenem kontrolovat správnost uložení, stav rozšíření žlučových cest ultrazvukem, okolní orgány v případě podezření na postižení CT vyšetřením, sledovat výdej žluče, laboratorní hodnoty z odběrů krve.

Pravidelné sledování je nutné k případnému včasnému zachycení opětného výskytu (recidivy) onemocnění. Při vzniklé recidivě se pacient kompletně přešetřuje k ověření celkového rozsahu onemocnění. Po té se volí onkologická léčba dle podobných zásad jako při původním onemocnění.

Cennou podporou pro nemocné jsou jejich rodiny a přátelé, popřípadě různé skupiny nebo společnosti, které sdružují onkologické pacienty.

Mnoho rad a informací lze nalézt na internetových stránkách se zdravotnickou tématikou, k dispozici je široké spektrum serverů v češtině i jiných jazycích. K dispozici jsou i četné publikace pro pacienty – viz http://www.mou.cz, mnoho z nich lze zakoupit také v knihkupectvích.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector