Rakovina štítné žlázy – příznaky, příčiny a léčba

Štítná žláza je endokrinní žláza ve tvaru motýlka, která se normálně nachází v dolní části krku. Úkolem štítné žlázy je vytvářet hormony, které jsou vylučovány do krevního oběhu a poté přenášeny do každé tkáně v těle. Hormon štítné žlázy pomáhá tělu využívat energii, zůstat v teple a udržuje mozek, srdce, svaly a další orgány dobře fungující.

Jak Penoxal pomáhá při onkologickém onemocnění štítné žlázy?

Silný imunitní systém si dokáže s nádorovými buňkami poradit a zničit je, někdy však potřebuje pomoc.

 PENOXAL stimuluje imunitní systém a pomáhá tak optimalizovat jeho působení, které se projevuje dostatečně efektivně při boji s nádorovými buňkami.

Přípravek může být užíván i během radioterapie a chemoterapie, kdy pomáhá snášet některé nežádoucí účinky léčby.

Dále zlepšuje činnost trávicího traktu, jater, ledvin a dalších orgánů, které jsou při onkologické léčbě velmi zatěžovány, a tím přispívá ke správnému fungování organismu a celkové pohodě. Je tedy vhodným doplňkem u celkové léčby onkologického onemocnění, což ve svém vyjádření o Penoxalu potvrzuje MUDr. Anna Galambošová, lékarník PharmDr. Tomáš Arndt a další lékaři. O zkušenostech uživatelů Penoxalu se můžete více dočíst ZDE.   

Doporučená denní dávka při onkologickém onemocnění jsou 4x50mg kapsle po dobu 4 měsíců 

Jaké jsou rizikové faktory rakoviny štítné žlázy

Rakovina štítné žlázy je častější u lidí, kteří mají v anamnéze vystavení vysokým dávkám záření, mají rodinnou anamnézu rakoviny štítné žlázy a jsou starší než 40 let. U většiny pacientů však neznáme konkrétní důvody, proč se karcinom štítné žlázy vyvíjí.

Jaké jsou příznaky rakoviny štítné žlázy?

  • nejběžnější příznak – na krku se může objevit hrudka nebo otok
  • bolesti v krku a někdy v uších.
  • potíže s polykáním.
  • potíže s dýcháním
  • chraplavý hlas
  • častý kašel, který není spojen s nachlazením.

Někteří lidé nemusí mít žádné příznaky. Lékař může během rutinního vyšetření najít hrudku nebo uzlík v krku.

Léčba rakoviny štítné žlázy

Rakovina štítné žlázy, která se šíří (metastazuje) mimo oblast krku, je vzácná, ale může být vážným problémem. Chirurgie a radioaktivní jód zůstávají nejlepším způsobem léčby takových rakovin.

U pokročilejších typů rakoviny nebo v případě, že léčba radioaktivním jódem již není účinná jsou potřebné jiné formy léčby. Externí paprskové záření nasměruje přesně rentgenové záření na oblasti, které je třeba léčit.

Většinou to bývá nádor, který se lokálně opakuje nebo se rozšíří na kosti a jiné orgány.

Prevence štítné žlázy

Ve velké většině případů nelze zabránit vzniku rakoviny štítné žlázy. Nejlepší věc, kterou můžete udělat, je rozpoznat příznaky rakoviny štítné žlázy a co nejdříve vyhledat odbornou pomoc. Poskytnutí včasné lékařské péče může urychlit návrat k normálnímu způsobu života.

Rakovina štítné žlázy – příznaky, příčiny a léčba

Imunitní systém může pomoci bojovat proti rakovině

Imunitní systém brání tělo před infekcí a nemocemi. Některé části imunitního systému hledají nezdravé buňky nebo něco cizího v těle, některé posílají zprávy o jiných buňkách v těle a jiné pracují na napadení a ničení mikroorganismů. Když imunitní systém chrání tělo před infekcí a onemocněním, nazýváme to imunitní odpovědí.

 Další informace

Druhy rakoviny

Rakovina tlustého střeva a její příznaky, Rakovina žaludku a její příznaky, Rakovina slinivky břišní a její příznaky, Rakovina plic a její příznaky, Rakovina jater a její příznaky, Rakovina ledvin a její příznaky, Rakovina lymfatického systému a její příznaky, Rakovina kůže a její příznaky, Rakovina krve – Leukémie a její příznaky, Rakovina mozku a její příznaky, Rakovina dělohy a její příznaky, Rakovina děložního čípku a její příznaky, Rakovina vaječníků, vejcovodů a její příznaky, Rakovina prsu a její příznaky, Rakovina močového měchýře a její příznaky, Rakovina prostaty a její příznaky, Rakovina varlat a její příznaky, Rakovina brzlíku a její příznaky, Rakovina jícnu a její příznaky, Rakovina štítné žlázy a její příznaky

Rakovina štítné žlázy

Karcinom štítné žlázy je zhoubný nádor, který vzniká tak, že se některé buňky ve štítné žláze začnou nekontrolovaně množit a vytvoří uzel, který roste. Ve velké většině případů se nádor zachytí dříve, než začal metastazovat. Ve srovnání s jinými zhoubnými nádory rostou karcinomy štítné žlázy velmi pomalu a dají se dobře léčit.

Rakovina štítné žlázy – příznaky, příčiny a léčba

Karcinom štítné žlázy je zhoubný nádor. I když jde o relativně vzácné onemocnění (představuje pouhé 1 % všech nádorů), je nejčastějším zhoubným nádorem v endokrinologii, kde tvoří 90 % všech nádorů. V České republice je popisováno až 600 nově zachycených případů karcinomu štítné žlázy ročně a jeho výskyt stoupá, dílem také díky zlepšené diagnostice.

Rozdělení

Zhoubné nádory štítné žlázy zahrnují především karcinomy, méně často lymfomy a velmi vzácné sarkomy.

Karcinomy se dále dělí na:

  • papilární (44-81 %),
  • folikulární (18-40 %),
  • anaplastický (3-15 %),
  • medulární (3-12 %).

Ve štítné žláze lze diagnostikovat i metastázy karcinomu plic, prsu, ledvin.

Příznaky rakoviny štítné žlázy

V počátečních stádiích se maligní nádory nemusí projevovat. Klinicky se nejčastěji projeví jako náhodný nález hmatného většinou nebolestivého uzlu na krku nebo náhodný nález uzlu na ultrazvuku. Uzly ve štítné žláze jsou však časté a zdaleka ne každý uzel znamená karcinom. Naopak, naprostá většina uzlů (90-95 %) je nezhoubných.

Příznaky z útlaku okolí: chrapot, kašel, poruchy polykání, dušnost, později bolesti krku aj. Dýchací a polykací obtíže jsou známkou pokročilého onemocnění.

Někdy bývají přítomny i zvětšené lymfatické uzliny na krku.

Funkce štítné žlázy není obvykle porušena.

Vyšetřovací metody

Základní vyšetřovací metodou při podezření na karcinom je pečlivé palpační vyšetření štítné žlázy a krku.

Ultrazvuk – další metodou je ultrazvukové vyšetření této oblasti, včetně vyšetření krčních lymfatických uzlin.

Ultrazvuk je metoda široce dostupná, a proto by každý hmatný uzel ve štítné žláze měl být ultrazvukem vyšetřen.

Ultrazvuk také rozhodne, zda stačí uzel zkontrolovat s časovým odstupem nebo zda je nutné provést punkci uzlu pod ultrazvukovou kontrolou (tzv. FNAB – fine needle aspiration biopsy).

FNAB – jedná se o jednoduché vyšetření, jehož bolestivost je srovnatelná s běžným odběrem krve. Provádí se po lokální desinfekci krku dvěma vpichy tenkou jehlou do uzlu pod ultrazvukovou kontrolou. Tím je získán materiál na cytologické vyšetření (vyšetření shluků buněk pod mikroskopem).

Je-li výsledek FNAB pozitivní nebo podezřelý, je nutná operace (odstranění jednoho nebo obou laloků štítné žlázy). V případě negativního nálezu lze s velmi vysokou pravděpodobností (více než 95 %) zhoubný nádor vyloučit.

I v těchto případech však má být velikost uzlu pravidelně kontrolována ultrazvukem a při zvětšování či jiného podezření z malignity je indikována kontrolní FNAB či operace. Pokud uzel roste nebo je jakkoliv jinak podezřelý, musí být provedena operace, i když je FNAB negativní.

FNAB nikdy nemá 100 % diagnostickou výtěžnost a průměrně v 5-10 % je třeba odběr opakovat. Je-li odběr opakovaně nediagnostický, je indikována operace.

Rizikové faktory

Pravděpodobnost toho, že je uzel ve štítné žláze zhoubný, zvyšují především následující faktory:

  • předchozí radiační zátěž,
  • pozitivní rodinná anamnéza,
  • předchozí operační výkon na štítné žláze bez následného zajištění substituční léčbou,
  • některá jiná nezhoubná onemocnění štítné žlázy,
  • nedostatek přísunu jódu v potravě,
  • některé další hormonální a genetické faktory.

Značný význam je přikládán i celkovému znečištění životního prostředí látkami z průmyslu a zemědělství, které jako tzv. endokrinní disruptory vedou ke změně správné činnosti při tvorbě hormonů a funkce celého endokrinního systému.

Medulární karcinom

Jedná se o zvláštní typ karcinomu štítné žlázy, který je zčásti dědičný (příčinou jsou mutace tzv. RET protonkogenu, které způsobují nekontrolované dělení buněk) a může se vyskytovat i ve spojení s nádory jiných endokrinních orgánů (tzv.

syndrom mnohočetné endokrinní neoplazie 2. typu). Postižení nemocní mívají zvýšenou hladinu kalcitoninu.

Příbuzní pacientů s medulárním karcinomem štítné žlázy by měli být geneticky vyšetřeni a pokud je u nich zjištěna mutace RET protonkogenu, je štítná žláza preventivně chirurgicky odstraněna.

Léčba rakoviny štítné žlázy

Léčba karcinomů štítné žlázy vyžaduje multidisciplinární přístup zahrnující těsnou spolupráci endokrinologa a specialistů pro nukleární medicínu, onkologii a endokrinologickou chirurgii (všeobecnou nebo hlavy a krku). Diagnostické a léčebné možnosti se v posledních letech značně zdokonalily, což umožňuje provádět méně zatěžující a pro pacienty tak i lépe tolerované zákroky.

V léčbě karcinomu štítné žlázy je na prvním místě operace – úplné odstranění štítné žlázy (tzv. totální tyreoidektomie). U diferencovaných karcinomů následuje zajišťovací léčbou radiojódem.

Léčba radioaktivním jódem využívá schopnosti buněk diferencovaného karcinomu vychytávat z krve radioaktivní jód, který způsobí „vnitřní“ ozáření nádorových buněk a jejich zničení. Tuto léčbu nelze použít u medulárního a anaplastického karcinomu, kde je základní metodou operace.

Zmenšení anaplastického a medulárního karcinomu (nikoliv vyléčení) lze dosáhnout zevním ozářením; obdobně chemoterapie může být částečně účinná u anaplastického karcinomu. Po úplném odstranění štítné žlázy je nutná celoživotní hormonální substituce.

Současným trendem je využívat efektivnějších, méně invazivních a méně nákladných procedur, které jsou schopny zaručit optimální léčebný postup při zachování nejlepší kvality života nemocných.

Budete mít zájem:  Ametyst a jeho vliv a účinky na naše zdraví – na co je dobrý?

Přestože má léčba rakoviny obvykle velmi dobrý průběh a nízkou úmrtnost, vyžaduje toto onemocnění celoživotní sledování s pravidelnými kontrolami na tyreoonkologickém pracovišti. Terapeutický přístup při léčbě má být individuální. Optimální je léčba ve specializovaných centrech, která mají s léčbou tohoto onemocnění dlouhodobé zkušenosti.

Prevence

Prevencí karcinomu štítné žlázy je – pokud je to možné – vyvarovat se expozici rizikových faktorů, které jsou uvedeny výše.

Z praktického hlediska sem patří především uvážlivá indikace opakovaných rentgenových vyšetření a opakovaných vyšetření počítačovou tomografií horní poloviny těla především v dětském věku a vyvarovat se dlouhodobé neadekvátní léčbě tyreostatiky (léky používané k léčbě zvýšené funkce štítné žlázy) bez lékařského dohledu.

Prevencí medulárního karcinomu je preventivní odstranění štítné žlázy u příbuzných s prokázanou mutací RET protoonkogenu. Vhodné je samovyšetřování krku, tzn. prohmatání krku a oblastí nadklíčků a konzultace s lékařem v případě hmatné rezistence.

Zdroj: endokrinologie-obezitologie.cz

Rakovina štítné žlázy

Obecně o rakovině, jejích formách, příčinách a léčbě si můžete přečíst v mém obsáhlejším textu s názvem rakovina.

Zhoubné nádory štítné žlázy patří k méně častým formám rakoviny. Lze je navíc relativně dobře léčit a nemívají až tak vysokou úmrtnost. Stejně jako u jiných forem rakoviny je zde nicméně důležitý včasný záchyt.

Abychom se v různých formách rakoviny štítné žlázy lépe zorientovali, je dobré vědět, že ve štítné žláze jsou 2 základní typy buněk, nichž mohou nádory vznikat:

1. Buňky folikulární – Těchto buněk je většina a tvoří vlastní hormony štítné žlázy (tyroxin a trijodtyronin). Z těchto buněk vznikají celkem tři typy zhoubných nádorů – první dva, folikulární a papilární typ, jsou nejčastějšími typy zhoubných nádorů štítné žlázy.

Jsou relativně málo zhoubné a jejich buňky si zachovaly schopnost zdravých buněk štítné žlázy vychytávat z krve jód. To je velmi důležité pro léčbu. Třetí typ se nazývá anaplastický a  je velmi nebezpečnou formou zhoubného nádoru vycházející z folikulárních buněk.

Nádorové buňky jsou nevyzrálé, rychle se množí i metastazují a neuchovaly si schopnost zdravých folikulárních buněk vychytávat jód.

2. Buňky parafolikulární – Těchto buněk je ve tkáni štítné žlázy poměrně málo. Jsou zajímavé tím, že vytváří hormon kalcitonin. Ten má význam pro metabolismus vápníku v našem těle. Z těchto buněk vychází tzv. medulární typ nádoru štítné žlázy. Vzhledem k tomu, že nevychází z buněk folikulárních, neumí vychytávat jód z krve.

  • Takže abychom to shrnuli, zhoubné nádory štítné žlázy lze rozdělit takto:
  • 1. Zhoubné nádory z folikulárních buněk
  • a) Papilární typ – umí vychytávat jód, relativně málo nebezpečný
  • b) Folikulární typ – umí vychytávat jód, relativně málo nebezpečný
  • c) Anaplastický typ – neumí vychytávat jód, velmi nebezpečný
  • 2. Zhoubný nádor z parafolikulárních buněk
  • d) Medulární typ – neumí vychytávat jód, relativně málo až středně nebezpečný

Příčiny: Všechny příčiny vzniku zhoubných nádorů štítné žlázy neznáme. Velký význam na jejich vznik má zřejmě kontakt s radioaktivitou, proto zřejmě došlo ke zvýšenému výskytu rakoviny štítné žlázy v Evropě po výbuchu v atomové elektrárně Černobyl.

Vyloučit se nedá ani vliv genetiky, protože genetika obecně hraje roli ve vzniku prakticky všech nádorů. Jistým rizikovým faktorem je i pohlaví, rakovina štítné žlázy se o něco častěji vyskytuje u žen.

Některé formy rakoviny štítné žlázy se vyskytují u nemocných s MEN syndromem, to je však relativně vzácné. 

Rakovina štítné žlázy – příznaky, příčiny a léčba

Projevy: Projevy zhoubných nádorů štítné žlázy jsou různé. Projevit se může vlastní masa nádorové tkáně, která může být na krku hmatná jako tuhý uzlík nebo větší boule.

Velké nádory mohou vést k útlaku okolních tkání, například jícnu (poruchy polykání) a dýchací trubice s hlasivkami (potíže s dýcháním, chrapot, zhrubnutí hlasu).

U zhoubných nádorů jsou málo časté změny funkce štítné žlázy*, ale přesto se projevy zvýšené i snížené funkce štítné žlázy mohou někdy objevit.

 Zvýšená činnost by se projevila v případě, že buňky zhoubného nádoru si zachovaly dobrou schopnost výroby hormonů štítné žlázy a snížená činnost by se projevila v případě, že by velmi agresivně do okolí rostoucí nádor zničil okolní zdravou tkáň štítné žlázy. Metastázy mohou způsobit nebolestivé zvětšení mízních uzlin v oblasti krku.

* To je rozdíl oproti nezhoubným nádorům štítné žlázy. Ty jsou častější než ty zhoubné a bývají obvykle spojeny se zvýšenou funkcí štítné žlázy (buňky nezhoubných nádorů si totiž uchovávají schopnost vyrábět hormony štítné žlázy a to dokonce ve zvýšené míře).

Diagnostika: Podezření lze získat i pohmatem, kdy v místě štítné žlázy na krku najdeme nádorový uzel. (To samozřejmě vůbec neznamená, že každý uzlovitý útvar ve štítné žláze je rakovina, to tedy opravdu ne.) Dalším vyšetřením je ultrazvuk krku, který nám štítnou žlázu a její strukturu dobře zobrazí.

Najdeme-li při pohmatu i ultrazvukem podezřelé ložisko, lze provést biopsii štítné žlázy tenkou jehlou. To znamená, že (ideálně) pod kontrolou ultrazvukem vbodneme do ložiska přes stěnu krku tenkou jehlu a získáme vzorek, který pošleme na cytologické vyšetření.

Pod mikroskopem se pak prokáže, zda se jedná o rakovinu, či nikoliv.

Prevence: Moc se toho udělat nedá, lze doporučit vyhýbání se zdrojům radioaktivního záření. Pokud na krku najdete neznámý uzlovitý útvar, který tam dříve nebyl, je dobré navštívit lékaře. Rakovina to nejspíše nebude, ale je dobré mít jistotu.   

Léčba: Základem léčby je odstranění nádorové tkáně, v tomto případě se obvykle odstraní celá tkáň štítné žlázy (operace se nazývá thyroidektomie). Problém je, že nádory v době záchytu již obvykle stihly vytvořit metastázy v místních uzlinách.

Přítomnost metastáz je u řady jiných nádorů velkou komplikací, někdy i rozsudkem smrti. Ne tak zde. Jak jsem psal výše, nejčastější typy zhoubných nádorů jsou folikulární a papilární typ, jejichž buňky mají zachovanou schopnost zdravých buněk štítné žlázy vychytávat jód.

Využijeme toho následovně – pacientovi se podá radioaktivní jód 131, který začne cirkulovat v jeho těle. Pokud se kdekoliv v těle nacházejí metastázy papilárního či folikulárního nádoru, začnou tento jód vychytávat a následně pochcípají, protože nádorovým buňkám radioaktivita vůbec nesvědčí.

U zhoubných nádorů, které schopnost vychytávat jód, nemají tato léčba bohužel nefunguje.

Zdrojehttps://www.nhs.ukhttps://www.mayoclinic.org

Rakovina štítné žlázy: příznaky, léčba (karcinom štítné žlázy)

V úvodu je třeba definovat termín rakovina. Laická veřejnost pojímárakovinu za nádorové onemocnění jakéhokoliv charakteru, což nenísprávné. Termín rakovina by měl být vyhrazen pouze proepitelové zhoubné nádory – karcinomy.

V tomto textu tedy bude chápána rakovina ve svém správném významu.Rakovina je označení pro karcinomy. Pro celistvost je však nutné uvéstdalší zhoubné ( maligní) nádory, které sice nejsou tolik časté, alemusí se s nimi počítat.

Jeden příklad za všechny tvoří primární lymfomštítné žlázy, který se často vyvíjí u osob s autoimunitnímpostižením štítné žlázy.

Obecně lze říci, že nádory štítné žlázy jsou nejčastějšíminádory endokrinních žláz člověka ( endokrinní žlázy jsou žlázys vnitřní sekrecí, kdy jejich produkty, hormony, odcházejí do krve, kdev nanogramových množstvích mohou na velké vzdálenosti v organismuvyvolávat specifické reakce na základě signálového přenosu –transmise, který vyplývá z interakce hormon a jeho receptor). Příklademendokrinní žlázy je žláza štítná, dále pak příštitná tělíska,nadledvinky atd.

Zhoubné nádory štítné žlázy tvoří 1,3% všech případů maligníchnádorů. Z celkového počtu lidí, kteří zemřou v důsledku jakéhokolivmaligního onemocnění, je 0,4% lidí, kteří podlehnou právě malignímuonemocnění štítné žlázy. Zhoubné onemocnění štítné žlázypostihuje dvakrát častěji ženy než muže.

Rizikové faktory rakoviny štítné žlázy

Jediným přesně známým rizikovým faktorem je expoziceionizujícímu záření.

Na ionizující záření je více náchylnýčlověk v mladším věku, s rostoucím věkem je náchylnost pochopitelněnižší.

Bylo zjištěno, že celých 7% osob, kteří jsou ozářeni dávkou2Gy na oblast okolo štítné žlázy, je stiženo vznikem zhoubného nádoru,nejčastěji papilárním karcinomem štítné žlázy, jak buderozvedeno dále.

Dalším výrazným rizikovým faktorem je genetickápredispozice či mutace v charakteristických genech( v souvislosti s karcinomy štítné žlázy se uvádí mutacev protoonkogenu RET).

Jeden z typů karcinomů štítné žlázy, který vychází z C-buněk, akterý se jmenuje medulární karcinom štítné žlázy, je asociován sevznikem dalších nádorů v těle.

Tyto skupiny nádorůvytvářejí syndromy, které se nazývají MEN IIa a MEN IIb.Zkratka MEN znamená mnohočetné endokrinní neoplazie.

Budete mít zájem:  Plicní nemoc z e-cigaret – kouření elektronických cigaret může být zdraví nebezpečné

Součástí těchto syndromů je společný výskyt nádorů: medulárníkarcinom štítné žlázy, feochromocytom, karcinom příštítnýchtělísek apod.

Prevence rakoviny štítné žlázy

Žádná specifická prevence nádorů štítné žlázy neexistuje. Jedinoumožnou prevencí je vyhýbat se ionizujícímu záření, cožv určitých situacích není reálné.

Příznaky a projevy rakoviny štítné žlázy

Prvním projevem zhoubného nádoru štítné žlázy je obvyklerychle rostoucí uzel, který je hmatný v oblasti štítnéžlázy. Tento uzel je tvrdé konzistence. V některýchpřípadech může být fixován ke kůži, v jiných ke spodině.

Pokud se dostaví zvětšení krčních a nadklíčkových lymfatickýchuzlin, je to známkou již pokročilého nádorového bujení.

Zřídka můžou být prvními projevy onemocnění příznaky, kterévyplývají z útlaku průdušnice či polykacíobtíže. Tyto příznaky se většinou objevují v pokročilýchstádiích onemocnění.

Nádor se může vyskytovat i v obou lalocích štítné žlázy najednou,často metastazuje mízní cestou (lymfatogenně) do uzlinkrčních, okolo klíčku, za hltanem, v dutině hrudní apod. Krví můžemetastazovat do plic, kostí a jater. Produkce hormonů štítné žlázy jedlouho zachovalá i při rozsáhlém poškození žlázy.

Popis jednotlivých nádorů štítné žlázy

Štítná žláza obsahuje dva základní typy buněk: folikulárníbuňky, které vytváří folikuly typické pro tuto žlázu, a dáletzv. parafolikulární buňky ( syn.: C-buňky), kteréprodukují hormon kalcitonin. Z obou typů těchto buněkmůže vzniknout karcinom.

Z folikulárních buněk jsou odvozeny diferencované karcinomy, které sedělí dále na karcinom papilární, folikulární a oxyfilní.

Jak už bylo řečeno, z C-buněk vzniká karcinommedulární. Karcinomy mohou být také nediferencované asmíšené.

Zbytek tvoří lymfomy, teratomy, sarkomy, které tvoří 5% všechzhoubných nádorů štítné žlázy.

Ve štítné žláze se také mohou objevit druhotná ložiska ( metastázy)jiných nádorů, např. karcinomu prsu.

Folikulární karcinom může vzniknout ze svojibenigní varianty, kterou je folikulární adenom.

Folikulární adenom pod mikroskopem může velmi připomínat svojí malignívariantu, obzvlášť pokud je folikulární karcinom dobře diferencovaný.

Nápadné je to, že folikulární karcinom prorůstá do cév ( tento karcinommá tendenci se šířit spíše krevní cestou, což není pro karcinomyúplně typické), a dále prorůstá přes vazivové pouzdro štítné žlázy.Tento nádor metastazuje do uzlin, kostí, plic a mozku.

Papilární karcinom je nejčastějším malignímnádorem ve štítné žláze, který může vzniknout i v prvním desetiletíživota.

Velmi často jsou papilárním karcinomem postiženy ženystředního věku. Rozměry nádoru kolísají od těch nejmenších,které mají několik milimetrů ( tzv.

mikrokarcinomy, které se klinickyneprojevují) až po ty největší, které mají přes 10 cm a více.

Karcinom z oxyfilních buněk je považován jakovarianta ke svému příslušnému diferencovanému karcinomu štítné žlázy( tedy papilárnímu a folikulárnímu karcinomu), se kterým má i podobnévlastnosti.

Medulární karcinom čili karcinom, kterývychází z parafolikulárních buněk štítné žlázy, tvoří 5-10% všechkarcinomů. Může se objevit ve své formě sporadické ( jeden člen rodinyonemocní) či familiární formě ( více členů rodiny onemocní).Familiární forma může být prezentována jednak jedním izolovaným nádoremnebo jako součást mnohotné endokrinní neoplazie ( viz výše).

Nediferencovaný karcinom jenejhorší a nejnebezpečnější nádorštítné žlázy vůbec. Vyskytuje se ve vyšším věku ( 7. –8. dekáda). Podobně jako medulární karcinom tvoří asi 10% procentnádorů štítné žlázy. Tomuto nádoru se také říká anaplastickýkarcinom štítné žlázy.

Velmi rychle a intenzivně roste,kdy vytváří obrovskou masu na krku. Říká se o něm, že roste předočima. Agresivně vrůstá do okolních struktur. Pod mikroskopem rozlišujemeněkolik forem tohoto nádoru: malobuněčná, velkobuněčná, sarkomatosní ametaplastická.

Tento nádor způsobuje smrt během dvou až šestiměsíců.

Štítná žláza je jako každá endokrinní žláza velmi dobřeprokrvená, proto dochází poměrně často ke vzniku metastáz právě tam. Doštítné žlázy metastazují karcinomy ledviny, plic, prsu a dále malignímelanom a lymfomy.

Léčba rakoviny štítné žlázy

V zásadě lze říci, že léčba zhoubných nádorů štítné žlázy jevelmi komplexní a má mnoho možností, jak zasáhnout. Především se jednáo chirurgický zákrok, aplikaci radiojódu, zevní ozáření, hormonálníléčbu, intersticiální léčbu a chemoterapii.

Chirurgická léčba většinou spočívá ve výkonuTTE, což je totální odstranění štítné žlázy. Celážláza se musí odstranit v případě, že se nádor nachází ve vícemístech, což nemusí být vždy zřejmé. Během operace se odstraňujíi zvětšené uzliny. Pokud je operační výkon u anaplastického karcinomumožný ( to nebývá), musí se postupovat co nejradikálněji.

Léčba radiojódem má smysl pouze u nádorů, kterémají zachovalou schopnost akumulovat jód ( normální folikulární buňkyjód akumulují), tedy jsou dostatečně diferencované. Radioaktivní jód pakštítnou žlázu likviduje.

Tato léčba se používá k eliminaci zbytků,které mohou zůstat po TTE, dále k léčbě metastáz a někdy takéu nádorů, které nelze z nějakých důvodů operovat. Tímto způsobem jenutno zničit zbytky štítné žlázy do dvou měsíců od operace.

Hormonální léčba je opět účinná pouzeu diferencovaných karcinomů. Mechanismus je poměrně jednoduchý. Využíváse faktu, že látka L-thyroxin má schopnost tlumit produkciTSH, což je hormon, který silně stimuluje růst nádoru. Tato léčba seopět podává po operaci, a to u časných diferencovaných karcinomů. Někdyse může kombinovat s podáváním radiojódu.

Zevní ozáření je rovněž velmi důležitou léčebnoumodalitou. Má své opodstatnění u nádorů, které neakumulují radiojód.Následuje po radikálních i neradikálních operacích, a také se používák léčbě neoperatibilních nádorů a metastáz.

Při intersticiální léčbě se do nádorové tkáněaplikují zdroje iridia či radiojódu, které pak likvidujínádorovou tkáň.

Chemoterapie se používá jako doplněk léčbyanaplastických karcinomů a při metastatickém postižení. Jako monoterapie (terapie jedním preparátem) se nejlépe osvědčil adriamycin. Dále sepoužívají antracykliny plus cisplatina.

Jak si mohu pomoci sám

Jako každé onkologické onemocnění je nutná odborná pomoc. Možnostsvépomoci je vyloučena.

Komplikace rakoviny štítné žlázy

Největší komplikací je sekundární rozšíření nádoru, tedymetastazování do plic, kostí,mozku.

Dále to mohou být komplikace spojené s léčbou radiojódem: útlumkostní dřeně, plicní fibróza a poruchy plodnosti.

Diskuse

Další názvy: karcinom štítné žlázy, nádor štítné žlázy, benigní nádor štítné žlázy, maligní nádor štítné žlázy, folikulární karcinom, medulární karcinom, papilární karcinom

Nádory štítné žlázy

      Mluví-li se o nádoru, nevypovídá to nic o tom, zda je zhoubný nebo nezhoubný – to zjistí teprve další vyšetření. To se týká i štítné žlázy, kde také dochází k tvorbě obou forem nádorů. Nezhoubné nádory jsou označovány jako adenomy.

Vycházejí z tkáně žlázy, a jsou obaleny pouzdrem. Existují ale také zhoubné nádory,  karcinomy štítné žlázy. Ty se dále dělí podle typu nádorových buněk na diferencované (papilomy nebo folikulomy) a nediferencované (anaplastické) karcinomy.

Nediferencované karcinomy vznikají z původních buněk štítné žlázy tvořících hormony. Mimo to se mohou vyskytovat v žláze zhoubné nádory, které vznikly z takzvaných C-buněk štítné žlázy a jsou označovány jako C-buněčné (nebo medulární) karcinomy.

Toto rozdělení je důležité, protože jednotlivé  formy mají  různý průběh.

Příčiny/rizikové faktory

      Vlastní příčiny vzniku karcinomů štítné žlázy neznáme. Pouze u medulárního karcinomu zřejmě existuje zděděná vloha. Vede se také  diskuse, zda se na vzniku  nádoru může podílet ozařování krku pro jiné zdravotní problémy.

      Prvním příznakem  nádoru štítné žlázy bývá tvrdý uzlík uložený přímo ve žláze. Zhoubné nádory rostou zpravidla velice rychle, a jsou proto pacienty relativně brzo zpozorovány, daleko dříve než pomalu rostoucí nezhoubné adenomy.

Dostane-li se karcinom do pokročilejšího stádia, mohou se objevit bolesti krku, které nezřídka vystřelují až do uší nebo čelistí.       Dalšími známkami pokročilého karcinomu jsou polykací a dýchací potíže, chrapot a zduření  krčních uzlin.

Nezhoubné nádory většinou vypadají jako uzlíky v tkáni štítné žlázy. Protože rostou velice pomalu, jsou často zpozorovány až tehdy, když dosáhnou značné velikosti.

      Jde-li o zhoubný nádor štítné žlázy, je nutné ho začít okamžitě léčit, protože představuje stejně jako ostatní karcinomy ohrožení života.

Prognóza karcinomů štítné žlázy závisí na tom, ze kterých buněk vznikají a do jakého stupně jsou buňky nádoru zvrhlé. Diferencované karcinomy projevují daleko lepší průběh než nediferencované.

V každém případě však znamená rychlá diagnóza vysokou šanci na záchranu zdraví bez možných hrozivých následků.

Rozpoznání/prohlídka

      Nezhoubný nádor se dá poznat podle pouzdra, které ho obaluje a podle jeho zřetelného ohraničení proti okolní tkáni štítné žlázy. Cenné informace přinese vyšetření  štítné žlázy ultrazvukem (sonografie). Také při podezření na zhoubný nádor se provádí nejprve sonografie.

      Navíc může být provedeno scintigrafické vyšetření. Pacientům je při tomto vyšetření injikována do žíly radioaktivní látka, která se hromadí pouze v tkáni štítné žlázy produkující hormony. Dojde-li k při vyšetření na sonografu a scintigrafu k podezření na zhoubný nádor, přistoupí se k punkci tenkou jehlou.

Prozkoumání odebraného kousku tkáně štítné žlázy pod mikroskopem může upřesnit míru zhoubnosti nádoru. Při potvrzení  diagnózy zhoubnéhu nádoru se pak přistoupí k jeho operativnímu odstranění.

Budete mít zájem:  Behcetova choroba (behcetův syndrom) – příznaky, příčiny a léčba

      Při potvrzené diagnóze zhoubného nádoru je většinou odstraněna celá štítná žláza a k ní náležící mízní uzliny.

Protože se vždy nepodaří spolehlivě odstranit celý nádor, navazuje na operaci většinou injekční nitrožilní terapie radioizotopem jódu. Radioaktivně označený jód se rozšíří jak ve zbytku nádorové tkáně, tak v možných metastázách a cíleně je likviduje.

Na konec dochází v každém případě k léčbě hormony štítné žlázy, která musí trvale nahradit chybějící funkce odstraněné štítné žlázy.

      Opatření proti vzniku karcinomu štítné žlázy neexistují. Nesporné však je, že oblast štítné žlázy by měla být ušetřena ozařování. Cenu může mít i preventivní podávání jódu v oblastech s jeho nedostatkem. Je-li diagnostikován nádor štítné žlázy, je nutná nejen léčba, ale i následná průběžná kontrola nemocných.

U diferencovaných nádorů je např. velice důležité určovat  krevní hodnoty tyreoglobulinu, který je vytvářen nádorovými buňkami. Po operaci zpravidla klesne hodnota této látky téměř na nulu. Nový vzestup látky v krvi ukazuje buď na recidivu nádoru nebo na metastázy.

      Medulární karcinom štítné žlázy z C-buněk může mít rodinný výskyt nebo se objevit samostatně. Ke kontrole průběhu léčby slouží hormon kalcitonin, vytvářený C-buňkami.

Určení koncentrace kalcitoninu v krvi slouží u familiárních forem také jako screeningová (vyhledávací) metoda vyšetření, umožňující  objevit další postižené rodinné příslušníky a umožnit jim včasnou terapii.

      Byl mi diagnostikován nezhoubný nádor štítné žlázy.

Může se z něj stát nádor zhoubný?       Nedá se nikdy zcela s jistotou říci, zda se nezhoubný nádor nepromění ve zhoubný, nebo zda se vedle nezhoubného nádoru nevytvoří i zhoubný.

Podle klinických zkušeností však není tento vývoj pravděpodobný. Přesto byste si měl pravidelně dát vyšetřit štítnou žlázu, takže nemůžete růst zhoubného nádoru přehlédnout.  

      Trpím zvětšenou štítnou žlázou. Jak mohu tuto zvětšeninu odlišit od nádoru?       Sami to nemůžete rozlišit nijak, ovšem zvládne to váš lékař použitím odpovídajících metod.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti. 0 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

1Jirka24. 3. 2012 7:43:25

Již čtyři roky jsem chodil na sono vyšetření boule na štítné žláze, když se zvětšila na 48 mm tak mne poslali na endokrinologii, kde mi jehlou vzali vzorek, který prý vyšel dobře. Při následné operaci, kdy mi vzali půlku štítné žlázy mi oznámili, že boule byla tzv. folikulní karcinom. teď čekám na další postup lékařů. Co mne čeká? Na tento komentář reaguje MUDr. Martin Wald, Ph.D. [2], Tento komentář reaguje na Jirka [1] 1 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

2MUDr. Martin Wald, Ph.D. 13. 4. 2012 10:27:50

Vážený pane,tento problém a jeho řešení není možné řešit emailem. Veškeré vyčerpávající informace Vám podá Váš ošetřující lékař resp. endokrinolog.Některé podrobnosti event. kontakt na specialistu: http://endokrinologie-obezitologie.cz/cs/clanky/tema1/karcinomy-stitne-zlazy/Za redakci www.anamneza.czMUDr.Martin Wald, PhD. 3 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

3marketa6. 1. 2013 22:51:37

Lidi sem píšou práve protoe lekari nic nevysvetli, ani kdyz je clovek zada. Jeste jsou vetsinou arogantni a delaji z pacientu hypochondry. 1 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

[email protected] 9. 2013 8:14:57

mam štitnou žlazu beru letrox a zajamalo by mně jestli hořkost v ustech může byt přičinou štitne žlazy Komentujte, hodnoťte, ptejte se!

Poruchy štítné žlázy Nepodceňujte jejich příznaky

Štítná  žláza  je  žláza  s vnitřní  sekrecí,  jejímž  úkolem  je produkce  hormonů,  které  jsou  nezbytné  pro  zdravý  vývoj člověka.  Je  umístěna  pod  hrtanem  ve spodní  a přední části  krku.  Hormony  tyroxin  a trijodthyronin,  které  štítná žláza  produkuje,  ovlivňují  spotřebu  kyslíku,  rychlost látkové  výměny,  a tím  i růst  a vývoj  organismu.

Poruchy a onemocnění štítné žlázy u nás postihují asi 5% populace, ale u žen jsou mnohem častější. Nejčastěji jsou způsobeny chronickými autoimunitními záněty. Nádory štítné žlázy se vyskytují méně často. Onemocnění štítné žlázy může být (ale ne vždy) spojeno s poruchou produkce hormonů, a to jak nedostatečnou, tak nadbytečnou.

Hypofunkce štítné žlázy a její léčba

Nedostatečná tvorba hormonů neboli hypofunkce vzniká častěji u žen, zejména ve středním a vyšším věku. Vyznačuje se zpomalením všech dějů v organismu, jsou zpomalené pohyby, dostavuje se únava, letargie, bývá přítomná zácpa, váhový přírůstek, poruchy paměti, deprese a nesnášenlivost na chlad.

Kůže a vlasy jsou suché, mohou se vyskytovat otoky kolem očí, zhrubnutí hlasu, bolesti kloubů. Nejzávažnější komplikací je zvýšená hladina cholesterolu a triglyceridů, které zvyšují riziko aterosklerózy a tím i infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody.

U těhotných žen je potřeba včasná diagnostika, jinak hrozí vážné poškození psychomotorického vývoje plodu. 

Nedostatek jódu se v našich podmínkách téměř nevyskytuje díky jodizaci soli.

  • Autoimunitní chronický zánět, tzv. Hashimotova choroba, při které organismus vytváří protilátky napadající štítnou žlázu, je nejčastější příčinou snížené funkce štítné žlázy. Přesná příčina není známá. Existují domněnky, že onemocnění může nastartovat prodělaná virová nebo bakteriální infekce. Roli hraje i genetická zátěž, věk, pohlaví a riziko se zvyšuje, je-li současně přítomno i jiné autoimunitní onemocnění (např. revmatoidní artritis, celiakie).  
  • Hormonální dysbalance (například v těhotenství nebo v přechodu). Činnost všech žláz s vnitřní sekrecí se vzájemně ovlivňuje, takže i jiné hormonální poruchy se mohou promítnout do tvorby hormonů štítné žlázy.  
  • Štítnou žlázu může poškodit i ozáření, užívání některých léků, případně chirurgický zákrok.

Jedinou, ale poměrně jednoduchou léčbou je dodávat hormon tyroxin. Lék je nutné užívat vždy ve stejnou dobu, odděleně od ostatních tablet a zapít ho dostatečným množstvím tekutiny. Dávku určuje lékař a léčba je celoživotní.

Hyperfunkce štítné žlázy

Vzniká při nadprodukci hormonů. Typicky se projevuje zvětšením štítné žlázy (struma) a zrychleným metabolismem. Pacient hubne, má zrychlenou srdeční frekvenci a hodně energie, špatně snáší teplo, pociťuje žízeň a trpí průjmy. Kůže je teplá a zpocená, může se vyskytovat nespavost a dušnost, bývá zvýšený krevní tlak. Často jsou vystouplé a vypoulené oči.

PŘÍČINY HYPERFUNKCE:

  • Graves-Basedowova nemoc je chronický autoimunitní zánět způsobený protilátkami vlastního těla, které se vážou na receptory ve štítné žláze a podněcují ji ke zvýšené tvorbě hormonů. Ani zde neznáme přesnou příčinu, roli může hrát dědičnost a porucha imunity vyvolaná nějakým spouštěcím mechanismem (stres, infekční onemocnění).  
  • Adenom štítné žlázy je nádor, který vzniká, pokud se buňky štítné žlázy začnou nekontrolovaně množit a vyrábět zvýšené množství hormonů. Většinou není zhoubný, ale doporučuje se chirurgicky odstranit. 

Při léčbě se aplikují léky, které blokují tvorbu hormonů (tyreostatika) a betablokátory, které zpomalují srdeční činnost.

Pokud je zdrojem nezhoubný nádor, odstraňuje se chirurgicky.

Méně časté projevy

Ne vždy je onemocnění štítné žlázy spojeno se změněnou produkcí hormonů. Štítná žláza může být zvětšená a může přitom fungovat normálně. Jindy naopak není změněna velikost, ale k hormonálním změnám dochází.

ČTĚTE TAKÉ: Opary. Jak na ně?

Štítná žláza může být vzácněji postižena i infekčním zánětem. V tom případě může být bolestivá na pohmat. Dojde-li ke změně hormonálních hladin, jsou obvykle pouze dočasné.

Léčí se podle původu infekce antibiotiky, případně kortikoidy. Důležité je všímat si typických příznaků a při jejich podezření navštívit lékaře.

Diagnostika zahrnuje vyšetření pohmatem, zjištění hormonálních hladin a případných protilátek z krve, ultrazvukové vyšetření a je-li nutné, též biopsii.

           Zdrojem jódu jsou mořské ryby a mořské plody, minerální vody a především sůl.      Užívání doplňků stravy s obsahem jódu konzultujte vždy s lékárníkem nebo lékařem,      protože nadměrné dávky mohou štítnou žlázu též poškodit.

Co můžeme udělat preventivně?

Pro správnou funkci štítné žlázy je důležitý jód. Doporučené denní dávky jsou mezi 150 až 200 mikrogramy, vyšší dávky jsou potřeba u dětí, dospívajících, těhotných a kojících žen.

Rizikové osoby, tj. ženy po menopauze, ale i v těhotenství, zvlášť pokud mají onemocnění štítné žlázy v rodině, by měly omezit konzumaci tzv. strumigenů, které mohou podporovat růst štítné žlázy (sójové produkty, arašídy, květák, brokolice, zelí). Opatrnosti je třeba i u osob s již diagnostikovaným autoimunitním onemocněním.

MUDr. Kateřina Uxová 

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *