Rajská proteinová polévka. Obsahuje 65 % proteinů, 3 druhy vlákniny a další důležité živiny. Chtuná ti klasická rajská? Pak musíš vyzkoušet naši. V čem je lepší? Obsahuje kombinaci ingrediencí, které v klasické rajské stěží najdeš a parametry se řadí mezi špičková jídla.
Rajská polévka je dokonalé jídlo pro každého, kdo rád klasiku, ať už sladkou nebo kyselou. Skvělou chuť si oblíbíš na oběd i na večeři. Na přípravu je to rychlovka, stačí smíchat s teplou vodou. Je lepší jak běžný protein pro sportovce, je lepší jak běžná strava z okénka.
Rajská proteinová polévka je při redukci hmotnosti plnohodnotnou náhradou jednoho jídla. 5 porcí zajišťuje veškeré základní živiny v potřebném množství na 1 den.
I PRO CHLAPY – Pánové, i když jsou jídla KetoFit určena primárně pro dámy, klidně si dejte, jen si připravte větší porci, přece jen jste větší 🙂
Dokonalé jídlo pro sportovkyně a krásnou postavu
Sportuješ, chceš efektivně jíst a mít krásnou postavu, ale úplně se nevyznáš ve stravě ani v proteinech?To vůbec nevadí. Profíci přes vrcholový sport ve 4FITNESS a KetoFit vyvinuli speciální proteinová jídla, která podpoří tvé sportovní snažení a krásnou postavu.
Nemusíš řešit, co si dát na oběd, jaký si dát protein po sportu, jaké doplňky, jaké vitamíny. Jídla KetoFit obsahují vše potřebné pro podporu organismu i krásnou postavu.
A co je nejlepší, nemusíš pít samé koktejly, jako pumpičkář v posilovně. Sortiment od KetoFit nabízí přes 60 proteinových jídel.
Třeba tuto oblíbenou rajskou proteinovou polévku.
Jaký bude mít proteinová polévka efekt?
1. Podpoří svalovou tkáň a regeneraciVšechna proteinová jídla KetoFit, takže i proteinové polévky, zajistí příjem vysoce kvalitních proteinů a to hned několika druhů.
Proč právě protein je tak důležitý? Většina tkání v těle je tvořena svaly, jejichž základní stavebním prvkem jsou bílkoviny.
Při sportu, fitness, běhu, aerobiku a dalších sportech jsou svaly zatěžovány (vznikají mikro trhliny) a je důležité jim dodat kvalitní palivo i stavební materiál, aby se správně zregenerovaly – protein.
2. Podpoří štíhlou postavu
Nemusíš se ale bát, že z tebe bude ,,steroiďák,,. Proteinová jídla KetoFit obsahují optimální změřené množství proteinů, tak aby správně podporovaly regeneraci.Díky velmi nízkému obsahu sacharidů v proteinové polévce (to je důležitý parametr) do sebe po sportu nedostáváš zbytečné sacharidy, které by se měnily na tuk a ukládaly do zásob. Jednoduše, s jídly KetoFit nepřibereš na tuku, ale naopak, přebytečný tuk na těle budeš spotřebovávat.
3. Podpoří ženskou krásuProteinová polévka obsahuje 26 vitamínů a minerálůSpeciální složení a vysoký obsah pečlivě sestavených 26 vitamínů a minerálů chrání správnou pigmentaci a kvalitu pokožky, vlasů i nehtů, čímž pomáhá udržovat jejich hezký vzhled. Samozřejmě také pozitivně přispívá k obranyschopnosti.
4. Podpoří obranyschopnost a imunitu
Jídelníček většiny běžných smrtelníků bohužel není zrovna pestrý, pokud přijde na důležité živiny. Přitom zrovna lidé, kteří sportují, by měli stravě věnovat větší pozornost. Nejhorší je, když člověk dře do formy, a pak ho skolí bacil. Proteinová jídla KetoFit včetně rajské polévky obsahují proimunitní combo: již zmíněnou kombinaci proteinů, 26 vitamínů a několik druhů důležité vlákniny. Ptáš se, proč zrovna tato kombinace je základ pro podporu imunity? Tak třeba proteiny kromě svalové tkáně tvoří také buňky imunitního sytému.Stejně důležité je prostředí našeho střeva, ve kterém působí miliardy prospěšných mikroorganismů. Ty se živí různými druhy vlákniny a podílí se na naší obranyschopnosti a produkci některých vitamínů. Proto je tak důležitá vláknina obsažená v jídlech KetoFit.
Rajská proteinová polévka dodá špičkové živiny
Rajská proteinová polévka je vyrobena z kvalitních ingrediencí a bez zbytečných éček. Z jedné porce polévky přijmeš zejména bílkoviny, vlákninu vitamíny a zanedbatelné množství sacharidů – to je u správné náhrady hlavního jídla velice důležité.Co vše a v jakém množství obsahuje rajská proteinová polévka KetoFit?
Proteinová polévka obsahuje prvotřídní ingredience
- 3 druhy kvalitních proteinů 65 % (kdejaký proteiňák by se mohl schovat)
- 26 vitamínů a minerálů
- sušená rajčata
- kolagen
- vlákninu z čekanky, jablek a brambor
- pravé koření
- POUZE 1,6 g sacharidů v porci (to je špičková hodnota)
Proteinová fitness polévka připravená s krutony KetoFit
POZOR VÝHODA – na obalech produktů KetoFit je napsáno: pro redukci hmotnost. Nelekej se. Jídla byla primárně vyvinuta pro keto stravu a hubnutí.
Ale díky unikátnímu složení a parametrům jsou DOKONALÁ právě pro sportovce jako jsi ty k doplnění stravy. Celodenní náhrady pro keto musí splňovat nejpřísnější normy a jsou striktně kontrolovány státními úřady.
To je záruka té nejvyšší kvality stravy. (málokterá strava je pod takovým drobnohledem)
Pro koho je vhodná?
Díky špičkovému složení je vhodná pro sportovce, dále ji vřele doporučujeme i rodinám s dětmi a seniorům jako doplněk pro vylepšení stravy. Takovou koncentraci živin, jako v rajské proteinové polévce KetoFit, do těla z běžné stravy nedostaneš.
Doporučujeme pro:
- všechny aktivní a rekreační sportovkyně i sportovce
- dorost a mládež
- mladou generaci i pro seniory
- rodiny i děti od 3 let
- všechny, kdo chtějí zdravěji a efektivněji jíst a podpořit své sportovní úsilí
- striktním dodržováním přesných pravidel je určena pro keto diety od 18 let
Kdy si dát fitness proteinovou polévku?
Polévku si můžeš připravit kdykoliv přes den k obědu, večeři nebo i na svačinu. Jedna porce polévky tě zasytí na 2–3 hodiny. Nahradí běžné jídlo.
Návod na přípravu proteinové polévky
Do vhodné misky nebo hlubokého talíře odměř 200 ml horké tekutiny. Poté přidej 29 g prášku (přibližně odpovídá 2 odměrkám) a krátce promíchej. Ponech minimálně 3 minuty odstát a vychladnout. Nyní je polévka připravena ke konzumaci. (Návody na přípravu proteinových polévek najdeš na i obalech. )
Příprava s vodou
(jako doplněk stravy)Příprava polévky KetoFit v kombinaci s vodou má nejnižší obsah sacharidů. Doporučujeme pro dny, kdy hřešíš – pokud plánuješ tento den sníst více energie ve formě pochutin.
- Obsah sacharidů v 1 porci s vodou: 1,6 g
- Příprava s mlékem
(jako náhrada celodenní stravy)Příprava polévky KetoFit s použitím mléka má vyšší obsah sacharidů. Doporučujeme při dnech, kdy nestíháš a chyběla by ti energie.
- Obsah sacharidů v 1 porci s mlékem: 11,3 g
- Proteinovou polévku můžeš rozmíchat tak jak je přímo „ze sáčku“, nebo si ji můžeš různě upravovat přidáním krutónů nebo těstovin.
TIP na vylepšení fitness polévky:
Proteinová polévka s krutony:
Nalámej si na malé kousky proteinové slané Keto tyčinky KetoFit a přidej si je do své oblíbené polévky.
- Přidat proteinové tyčinky do košíku
- Proteinová polévka s těstovinami Risoni:
Vyzkoušejte také polévku s proteinovými těstovinami Risoni ve tvaru rýže. Stačí pár minut povařit a přidat do polévky.
Přidat proteinové keto těstoviny do košíku
Složení rajské proteinové polévky
- Počet porcí: 10Hmotnost výrobku: 290 g
- Vyrobeno v ČR
- Složení rajské polévky: hrachová bílkovina, syrovátková bílkovina, rýžová bílkovina, sójová bílkovina, kolagen, bramborová vláknina, inulín, jablečná vláknina, řepkový olej, plnidlo (karboxymethylceluloza), majoránka, česnek, sůl, bílkovinný hydrolyzát (sója), cibule, pórek, koření, přírodní aroma, vitaminy a minerální látky (fosforečnan draselný, uhličitan vápenatý, chlorid sodný, hydrogenuhličitan sodný, oxid hořečnatý, vitamín C – kyselina l-askorbová pro podporu imunity, pyrofosforečnan železitý, vitamin E – DL-alfa-tokoferol acetát, síran zinečnatý, nikotinamid, molybdenan sodný, jodid draselný, chlorid chromitý, seleničitan sodný, vitamin A – retinyl acetát, vitamin D2 – ergokalciferol, D-pantothenan vápenatý, síran manganatý, kyselina listová, vitamin B6 – pyridoxin-hydrochlorid, uhličitan měďnatý, vitamin B12 – kyanokobalamin, vitamin B1 – thiamin mononitrát, vitamin B2 – riboflavin, D-biotin, vitamin K1 – fylochinon).
Alergeny: sója. Při výrobě bylo použito potravinářských přístrojů, na kterých se rovněž zpracovávají lepek a ořechy.
Upozornění: Součást nízkoenergetické náhrady celodenní stravy pro snižování tělesné hmotnosti. Určeno osobám starším 18 let. Při užívání produktu dodržujte dostatečný příjem tekutin (min. 1,5 l za den). Vzájemná kombinace proteinových potravin KetoFit zajišťuje veškeré základní živiny v potřebném množství na 1 den.
Nevhodné pro těhotné a kojící ženy. Budete-li chtít pokračovat v celodenní náhradě stravy déle než 3 týdny, měli byste se poradit s lékařem. Pokud nahradíte pouze 1 – 2 denní jídla nízkoenergetickou stravou, konzultace nejsou nutné. Dieta je plně funkční při nadváze, tedy při BMI (= hmotnost v kilogramech dělená výškou na druhou v metrech) vyšším než 25.
Koupí výhodného balení 10 porcí ušetříš a navíc si můžeš jednotlivé polévky připravovat z různého množství prášku, např. 1,5 nebo 2,5 porce – získáš tím různě velké porce a různě husté polévky.
A jako bonus šetříme přírodu, stačí jeden obal pro 10 porcí místo 10 sáčků. Dóza je vyrobena z kvalitních materiálů, které jsou z 30 % recyklované a dále se dají recyklovat. Přesné spojení mezi uzávěrem a dózou ti zajistí dlouhou trvanlivost i po otevření výrobku.
S jídly KetoFit trénují a vyhrávají i známe sportovkyně a sportovní týmy
Džíme i tobě palce při sportu a věříme, že ti naše jídla pomůžou k lepším výkonům a krásnější postavě. Vyzkoušej i další proteinová fitness jídla, najdeš je v e-shopu.
Klasiky ze školní jídelny: Tradiční křenová omáčka, jemná i řízná zároveň
2. 1. 2021 10:01
Vaření Kateřina Horáková
Zdroj: Toprecepty.cz, Kaczik
Stravování ve školní jídelně je pro mnoho z nás skoro až traumatickou vzpomínkou. Klasická jídla z menu byla mnohdy nepoživatelná, a to i když podle původních receptů měla být výborná. V novém článkovém seriálu se přesně tyto jídelnové klasiky naučíme vařit tak, aby se celé trauma jednou provždy rozplynulo. Začínáme křenovou omáčkou!
Křenová omáčka nemá tu nejlepší pověst, a to především kvůli školním a závodním jídelnám, kde byla častou položkou týdenního meníčka. Je levná a na přípravu poměrně snadná, ale aby byla dobrá, vyžaduje to jisté umění a snahu. Příliš mnoho křenu ji činí nepoživatelnou, ale dělá-li se pečlivě, je tak akorát stejným dílem jemná i řízná. Jak na ni, abyste potěšili celou rodinu?
Křenová omáčka s hovězím masem a domácím karlovarským knedlíkem
Co budeme potřebovat na omáčku:
- 2až 3 lžíce čerstvě nastrouhaného křenu
- 100 g másla
- 2 středně velké cibule
- 35 g hladké mouky
- 500 ml hovězího vývaru
- 125 ml smetany ke šlehání
- sůl
Postup: Na pánvi na másle necháme zpěnit nadrobno nakrájenou cibuli, zaprášíme moukou a zamícháme. Poté ke vzniklé jíšce přilijeme studený vývar a dobře promíháme. Na mírném plameni necháme vařit cca 20 minut.
Poté přidáme polovinu množství křenu a vaříme 3 minuty. Stáhneme plamen, osolíme, opepříme a přilijeme smetanu. Tip: Při ochucování základu omáčky je možné přidat kapku citronové šťávy. Hotovou omáčku odstavíme a rozmixujeme do hladka.
Na závěr do ní přisypeme zbytek křene.
Jak upéct maso: Na pánvi rozehřejeme olivový olej, poté rychle opečeme špalík opepřeného hovězího masa (cca 1 kg) ze všech stran, aby se zatáhnul. Takto upravené maso přendáme do pekáče. V troubě předehřáté na 170°C pečeme 35 – 40 minut, aby pečeně zůstala šťavnatá. Po vyjmutí z trouby necháme 10 minut odležet, poté krájíme na plátky a až pak je dosolíme.
Co budeme potřebovat na karlovarské knedlíky:
- 250 gramů starších housek
- 2 vejce
- 200 ml mléka
- 100 gramů hrubé mouky
- muškátový oříšek
- sůl a pepř
- čerstvou petrželku
Postup: Housky nakrájíme na kostičky a opražíme je nasucho na pánvi nebo opečeme v troubě. Ve větší míse je pak smícháme se žloutky, moukou, petrželkou a mlékem.
Dále přidáme špetku pepře a muškátového oříšku a těsto necháme 10 minut odležet. Z bílků si mezitím vyšleháme sníh, který po těch 10 minutách přidáme k houskové směsi.
Těsto promícháme a vytvarujeme do šišky, kterou posléze vaříme v páře nebo ve vodní lázni a hotovou ji krájíme na tenké plátky.
- janky315. 1. 2021 02:00:07 Já mám vzpomínky na školní jídelnu také příjemné. I my jsme měli ve škole ranní a odpolední, ale pak postavili další školy, jenže než byly hotové, vystřídali jsme další dvě školy. V té první škole jsem se naučila jíst hrách, neboť k němu byl opečený buřt a loupáček. Loupáček byl pravděpodobně předchůdce plundrového těsta, říznutého s listovým těstem, ale byla to báseň. Asi bylo i kyselé zelí, ale to si nepamatuji. Dala jsem do pusy jednu kuličku hrachu, kousek buřtu a zakousla loupáčkem. A zjistila jsem, že hrách v této kombinaci je vlastně docela dobrý. Posléze jsem přestala zvracet hrachovou polévku a založila hrách do poživatelných potravin. Po putování po už takhle dost naplněných školách, jsme konečně zůstali natrvalo v té NAŠÍ. Tam vařila dlouhá léta parta kuchařek, které měli dobře vyvinuté chuťové buňky a čich, takže jsem jedla i některé polévky, dokonce i rajskou, protože jsme ji doma nevařili a já z ní byla nadšená. Jaká radost, když šli naši synové do stejné školy a parta tam byla stále a vařila čím dál tím líp. Jejich boršč už od pohledu sliboval zážitek a také to doopravdy byl. Záleží na tom, kdo vaří a jestli vaří s láskou. My na ně každopádně s láskou vzpomínáme. Odpovědět
- Juraj Horak6. 1. 2021 13:24:00 JosefZeravicky: Neberte to tak , jako ze vesnicka na Sumave Chodili jsme na smeny do skoly . V rocniku tri tridy po 25 . Takze se melo tech par kucharek co otacet . Jinak Vam davam za pravdu . Nechutnalo ti ? Bez spat hladny . Odpovědět
- JosefZeravicky6. 1. 2021 11:33:39 Juraj Horak: PŘEJU PĚKNÝ DEN.Asi jsme stejná ,,vařečková,, skupina, a jsem rád, že jste tu tak napsal. JENOM JEŠTĚ DOPLNÍM, ŽE JISTĚ JE ASI VĚTŠINOU NĚCO JINÉHO VAŘIT VE ŠKOLNÍ JÍDELNĚ NA VESNICI A VEMĚSTĚ. Děti nejsou tolik rozmlsaní a doma, co se uvařilo, to se taky bezezbytku snědlo, jinak jsem nedostaů až do večere nic, a né že bych si šel koupit do bufáču něco. Škoda, že se tady neozve taky některá kuchařka ze školní jídelny, ta by to asi víc potvrdila a dala další argumenty. Samozřejmně je něco jiného vařit jídlo pro 5-10 osob, jak pro 50-300 strávníků. PŘEDPOKLÁDÁM, ŽE SEMNOU SOUHLASÍTE S RECEPTEM: Hlad je nejlepší kuchař,, .,,TOŠ TAK,,
Odpovědět
Juraj Horak
5. 1. 2021 23:14:26
Ja se pripojuju k Josefovi . Na ZDS perfektni kucharky a jidlo . Meli jsme i skolni zahradu , kde kazda trida neco pestovala . Kucharky to potom zavarily , delaly calamadu , nakladaly okurky atd . , o to vic nam chutnalo . Ucit nas nikdo nic nemusel . nebo na vesnici mel kazdy zahradku . Take je u mne vareni konicek .
Jedine co mi dosud nesedlo je spenat . Delam ho pouze z koprivy a snim ho az je mi zle . Mam spoustu kucharskych knih .
Rettigova , Tante Marie ,atd , , ale nejlepsi je receptury pro zavodni stravovani , Kdyby se misto smetany nedavalo mleko , misto masla olej , jak se to dela a podvadi , tak by se kazdy tesil do zavodni jidelny na obed .
Odpovědět
JosefZeravicky
4. 1. 2021 16:47:22
nenapsal jsem sledovat na faceboku
Odpovědět
JosefZeravicky
4. 1. 2021 16:45:24
PŘEJU PĚKNÝ DEN.Vzhledem k tomu, že mám také něco odvařeno, dovoluju si dát můj názor, se kterým nemusí být jiným souhlasný.Předně křen nastrouhám na jemném struhadle, cibuli osmahnu do takzvaně sklovatěla, ale na sádle, a máslo dávám až téměř na závěr, kdy máslo omáčku zjemní. Vy dáváte šlehačku, budiž.
Zásmažku dělám velmi jemnou, aby se mouka přesmahla, nikoliv změnila barvu, ale musí se přerazit chuť a vůně mouky. Jsem rád, že v receptu uvádíte hovězí vývar. Mnohdy v receptech autoři udávají jen vývar, což je nepřesné. ( jsou také zeleninové a další vývary) Já dávám také po rozmíchání jíšky s vývarem trošku mletého cukru (asi půl malé lžičky) .
Posílí a zvýrazní chuť. S citronem plně souhlasím i s rozmixováním, i když někteří moji strávníci mixování nechtějí, aby věděli že je tem i uvařený křen, stejně tak s přidáním na závěr zbytek křenu.S karlovarskýma jsme ve shodě, já jen rohlíky osmahnu na troše másla, neb mi na sucho nezanechají případné tmavší drobky, které nastaví náznak hořkosti. (ale mije věc).
Místo muškátového dávám libeček.Ani v přípravě masa nemáme rozdílný způsob, já jen nepoužívám troubu ale mám duo pánev. Je vynikající v tom, že na spodní straně , stejně jak vy, osmahnu špalík masa, mezitím nahřeju vrchní část duopánve, potom pánev uzavřu . Protože takto peče po obou stranách, (navíc může se otočit opačně a stejně pokračovat v pečení).
Po upečení masa jej hned osolím a nechám odležet asi stejně jako vy, ale v uzavřené duopánvi.
,,TOŠ TAK,,
Odpovědět
JosefZeravicky
4. 1. 2021 15:59:40
PŘEJU PĚKNÝ DEN.Nejprve k úvodu paní Kateřino. Nevím, kde jste chodila do školy a kdy a hlavně kdo Vám tam vařil. U nás ve školní jídelně , kam jsem chodil,vařili tak vynikající jídla, že talíře se vyjídali a téměř se nic nevracelo. .
V pozdějších mojich zralých letech, když jsem se vrátil k učitelování se osazenstvo kuchyně zcela změnilo , tak tradice všeho jídla, tedy i omáček byla bezproblémová, tedy nikoliv žádné U H O . U nás totiž nejsme vybíraví a rozmazlení frackové, kteří ohrnují nos nad vším, co není z domu.
Problém vidím v tom, že školní jídla a závodky si už mnozí předem znechucují a navíc se mnohdy ,,nacpou,, po americku hambáčama , a dalšíma ,,blafama,, .
JE TŘEBA ŘÍCT, ŽE DŘÍV A ZČÁSTI I DNES SE VAŘÍ PODLE URČITÝCH NOREM A VYVÁŽENOSTI STRAVY, A NENÍ V SILÁCH ŠKOLNÍCH JÍDELEN ZA PENÍZE, KTERÉ PLATÍ ZA STRAVU ŽÁCI A PŘISPÍVAJÍ DALŠÍ PLÁTCI, aby to byly jídla na úrovni hotelů a restaurací. K samotnému receptu napíšu samostatný příspěvek
,,TOŠ TAK,,
Odpovědět
Rumfordská polévka: Jídlo chudých, hladových i syčáků
Děti nezaměstnaných čekají na polévku.
Foto: Repro Stará dělnická Praha, Academia 1981
Ta vstoupila do dějin jako jídlo chudých. Budoucí literát popisoval tuhle krmi jako směs z „brambor, krup, hrachu, pšeničného chleba, vína a octa, taky ale z krve a vyvářky z kostí“. Čekávali na ni lační nebožáci bez práce z metropole, ale často i vandráci z okolí a lajdáci, „práce se štítící“.
Říkalo se jim syčáci, protože často žebrali a protahovali souhlásky: „SS ponížeností prossím, ssou tak lasskaví, tři dny ssem neměl teplou žíci v žaludku.“ Všem ale šlo jídlo k duhu.
Benjamin Thompson vytvořil recept na hustou polévku z brambor, hrachu a krup.
Patřilo k výživným a stalo se součástí stravy v kasárnách, věznicích, chudobincích a chorobincích. U jeho zrodu stál angloamerický fyzik a vynálezce Benjamin Thompson (1753-1814), jehož přínos v teoretické fyzice znamenal v 19. století revoluci v termodynamice. Veřejnost jej ale znala především jako hraběte Rumforda, pod titulem, který si zasloužil za svůj příspěvek do dějin gastronomie.
Stravování se začal věnovat v souvislosti se svou funkcí bavorského ministra války. Vojáci trpěli hladomorem a Benjamin Thompson se rozhodl zvýšit jejich bojeschopnost vhodným jídlem. A to teplým z horké vody, která zahřeje, naplní příjemce energií a zasytí jej. Jako propagátor brambor vytvořil recept na hustou polévku právě z téhle zeleniny, z hrachu a krup. Zbývalo ji ještě dochutit.
Benjamin Thompson, kterého veřejnost znala hlavně jako hraběte Rumforda, způsobil v teoretické fyzice 19. stol. revoluci v termodynamice. Stravováním se začal zabývat v souvislosti se svou funkcí bavorského ministra války, aby pomohl hladovým vojákům.
Foto: ČTK
A tak přidal řapíkatý celer a tvrdý chléb, kousek masa a starý sýr. Svůj pokrm Thompson testoval pět let v mnichovském vojenském chudobinci pro vysloužilce a liboval si, jak chovanci pěkně prospívají. Považovali nový chod za „magickou manu“ a v kostele se modlili za „polévkového dobrodince“.
Za základ svého úspěchu považoval Thompson právě brambory, nové a nedoceňované. I proto je nechal připravovat kuchaři v uzavřené místnosti, aby lidé pokrmem už předem neopovrhovali. Takové obavy ale byly zbytečné.
Nová receptura se šířila rychlostí požáru z Mnichova do Paříže, Hamburku i Londýna. Rumfordovi příznivci tvrdili, že polévka zamezí bídě, a srovnávali ji co do významu s objevem očkování proti neštovicím. Našla si cestu i do českých zemí.
Herrmann vzpomínal na výživnost „rumfordské“ a srovnával ji s polévkou, kterou vařily pro nejubožejší v 80. letech 19. století takzvané pekáčové báby v Jilské ulici v Praze. Ty obcházely hospody a špeluňky a skupovaly zbytky od obědů a večeří. Získanou matlaninu naházely do kotlíku, smíchaly a nechaly projít varem.
Bavor Rodovský z Hustiřan: Alchymista, který bádal i kuchtil Historie
Za čtyři krejcary si pak chudý hladovec směl ponořit sběračku do nevábné směsi. Hermann popisoval: „Co vyhrábl, bylo jeho. Leckdo ulovil kus masa, jiný vytáhl naběračku řídkého. Reptati nesměl nikdo. Ale cvik je velká věc. Byli mezi navštěvovateli umělci, kteří vždycky šťastně zalovili a přišli na své peníze.“
Takový postup ovšem neměl s tím původním nic společného. Ten se zvolna rok od roku zdokonaloval. Paní Magdalena Lichteneggerová ve své kuchařce Die aufgeklarte Wiener Hausfrau z roku 1822 například doporučovala přidávat do rumfordské polévky želatinu z kostí a smažený chléb.
Existovaly ovšem i jiné způsoby, jak pomoci lidem, kteří slovy českého chudinského zákona z roku 1868 „nejsou sto opatřiti si vlastními silami potřebné výživy, při čemž vlastními silami rozuměti jest jmění a způsobilost k výdělku“.
V roce 1868 vznikl v Praze svépomocný První podnikatelský spolek dělníků pražských Oul. Založil ho právník František Ladislav Chleborád.
Ten o rok později otevřel první lidovou lacinou kuchyni na Starém Městě v hostinci U Klouzarů, následovala druhá na Dobytčím trhu (Karlovo náměstí) a třetí na Smíchově.
Navštěvovali je nejrůznější zájemci a zaměstnanci vydávali obědy na předem zakoupené poukázky.
Plakát oznamující otevření všeobecné kuchyně Oulu v roce 1869 na Smíchově.
Foto: Repro Stará dělnická Praha, Academia 1981
Jídlo stálo 16 krejcarů, ale jak uvedl Herrmann: „Neměl každý 16 krejcarů na pouhý oběd. Mnohému na něj zbýval jen desetník – i za ten bylo lze obědvati.
Za šesták dostal host výbornou hovězí polévku a k tomu – příkrm, talíř hrachu nebo čočky, vše znamenitě omaštěno, velmi často i s vepřovými škvarky, nebo několik vdolků či buchet, cezené nudle, halušky s uzeninou, důkladný knedlík se zelím.“
Největší zájem měli strávníci o polévku s chlebem a bezmasé obědy. Kuchtilo se i v neděli, například v lednu 1869 se skládalo nedělní menu z kávy a chleba k snídani, z polévky s krupicí a koprovky s masem a bramborem k obědu, večeři představovalo pivo s krajícem chleba.
Zednáři: ušlechtilé skutky s tajemnými rituályHistorie
Bohužel z finančních důvodů zanikl Oul už v roce 1878. Podle jeho vzoru otevřel v roce 1876 dobročinný Spolek pro obecné kuchyně, polévkové a čajové ústavy v Praze a na předměstí. Nebylo divu, bídu, hlad a drahotu způsobila hospodářská krize, která začala už v 70. letech. Obyvatelé si obecní vývařovny chválili.
„Poobědval jsem ve všech obecních kuchyních. Byly na Novém, na Starém Městě, na Malé Straně, na Vyšehradě, v Karlíně i na Smíchově. Ve všech byl oběd rovněž po šestnácti krejcarech a všechny byly hojně navštěvovány. O pokrmy a jejich podávání pečovaly tu paničky a dívky, které se v ten úkol ochotně uvazovaly, a v některých jídelnách byla udržována vzorná čistota,“ liboval si Herrmann.
I jídelní lístek chválil.
Konečně, například menu z roku 1876 na první čtyři dny v týdnu bylo takové: masitá polévka s krupicí – vepřové s tuřínem, hrachová polévka – řízky s bramborem, hovězí polévka – hovězina s koprovou omáčkou, bramborová polévka – hovězí s cibulkovou omáčkou a vdolky.
Chudinské kuchyně fungovaly pouze v zimních měsících.
Obecní kuchyně přetrvaly až do počátku 20. století. Ale existovali tací ubožáci, kteří neměli ani na ně. Ti se pak uchylovali do chudinských kuchyní, vznikajících během 80. let předminulého století.
Fungovaly pouze v zimních měsících a k jejich „klientům“ se řadily pečlivě vybrané nejchudší rodiny, vdovy a sirotci. Ti neplatili nic nebo nepatrný poplatek. Žadatelé o takový oběd vždycky převyšovali svým počtem ty uspokojené.
Chudinský jídelní lístek nabízel skromnější jídlo než obecní kuchyně. Z masa se na něm objevovalo hlavně skopové, jak dokládá výčet pokrmů z ledna 1886 na první čtyři dny v týdnu: rýžová polévka – skopové s marjánkovou omáčkou a knedlíkem, rýžová polévka – skopové s marjánkovou omáčkou a bramborem, panádlová polévka – vdolky, bramborová polévka – vdolky.
Chudí na fotografii Zikmunda Reacha čekají na výdej rumfordské polévky u Emauzského kláštera.
Foto: Repro Praha 1848-1914, Panorama 1984
Panádlová polévka se připravovala ze ztvrdlého pečiva a mléka. Podle pamětníka: „Kdykoli ji počali nalévati do talířů, vždycky se mi zdálo, že snad někdo v domácnosti stůně. Vypadala tak bledě, nemocně a sklouzala do hrdla tak plazivě jako měkkýš.“
Ještě horší chutí proslula její další varianta zvaná pekařská nemoc, protože ji rádi mistři pekařští předkládali svým učedníkům. Ke skromné krmi se ale hodila – tvořily ji opět staré housky, máčené ve vodě a maštěné sádlem.
Chudinské kuchyně se nevyskytovaly na předměstích a v obcích okolo Prahy. Tam je nahrazovaly krejcarové spolky, poskytující polévku nejpotřebnějším dětem. Ještě horší situace nastala za velké války.
Velká válka znamenala katastrofu v zásobování. Ceny potravin dramaticky stouply a už od ledna 1915 zavládl přídělový systém. Objevily se chlebenky, moučenky, mléčenky, cukerky. Hladem pozvolna strádala i střední třída, nejen nemajetní.
V Praze vznikaly magistrátem dotované vývařovny pro chudé, některé přímo pod širým nebem. První se objevila při pražských jatkách v Holešovicích a produkovala 24 000 porcí denně. Jídlo bylo určeno výhradně nezaměstnaným a nemajetným s domovským právem v Praze. Zájemci o stravu se ale museli podrobit i ponižujícím skutečnostem.
Vánoční zázrak na západní frontěVánoce
Nosili si vlastní příbor a nádobí a po tisících se tísnili ve frontách s úzkostlivou nadějí, že se na ně snad sousto dostane. Město jim poskytovalo pouze oběd, často jediný teplý pokrm za den. A to všechno za policejní asistence a někdy přisprostlého chování výdejního personálu.
Navíc, takový oběd ještě neznamenal kvalitu.
„Docházejí stále stížnosti na špatnost a nechutné upravení obědů, které mnohdy i zapáchají,“ referoval o Holešovicích v říjnu 1916 obecní starší František Kellner na schůzi pražského komitétu.
Nebylo divu. Ve vývařovně se zpracovával odpadní lůj z vojenských kuchyní, což chuti nepřidalo. K tomu všemu ještě správce jídelny Jan Syrovátka skladoval v přípravně obědů staré paznehty, zaschlou krev – ve vedlejší hale choval prasata.
Nehygienicky připravený oběd tak přímo smrděl.
Hlad ale soužil i ty, kteří vývařovny nenavštěvovali.
S blížícím se koncem světového konfliktu nedostatek potravin a podvýživa podlamovaly zdraví všech. Všude se objevily náhražky a šetřilo se.
Tuřín nahrazoval brambory, sušené ryby maso. Situaci ještě zhoršovali keťasové, kteří za lichvářské ceny zásobovali města moukou, sádlem, bramborami. Takový byl případ válečných kuchyní na Jablonecku. Tam se v těchto zařízeních stravovala polovina ze 40 000 obyvatel.
Tramvaj Černá Máry aneb Nebožtíci v pražské MHDHistorie
Vývařovnám sice posílaly úřady peníze, ale ty kvůli zhroucenému zásobování musely nakupovat na černém trhu. Strávníci tak nakonec dostávali vodovou polévku s řídkou zásmažkou a rozvařenou zeleninu. To se samozřejmě hned tak nezměnilo.
Proti takové krmi byl Chleborádův Oul sídlem vymazleného požitkářství.
- Paní Anna Fingerhutová, podnikatelka v domě U Halánků v Praze na Betlémském náměstí, patřila ke štědrým ženám.
- Tato matka mecenáše a vlastence Vojty Náprstka obdarovávala potřebné penězi, jídlem i šatstvem.
- Zadarmo se u ní stravovali chudí studenti, poutníci o svatojanských dnech a slovenští dráteníci.
- Zájem o její podporu vzrostl až na 4000 almužníků, takže roku 1867 oznámila v novinách, že „bude chléb rozdávati jen chudým a k práci neschopným osobám, ne dětem a mladým lidem“.