Rajčatová šťáva a její účinky na zdraví – na co je dobrá?

Rajčatová šťáva a její účinky na zdraví – na co je dobrá?

Všichni z nás jsme již slyšeli o tom, jak zdravá jsou rajčata. Existuje opravdu mnoho důvodů, proč se dají považovat za superpotravinu.

Za účelem zjištění všech zdravotních přínosů, které rajčata nabízejí, se vědci z Taiwanské univerzity rozhodli provést zajímavý experiment.

Experiment na Taiwanské univerzitě

Vědci dali dohromady několik žen různého věku a různé tělesné váhy a během dvou měsíců jim každý den podávali 250 ml rajčatové šťávy.

První zpozorovanou změnou bylo výrazné zhubnutí. Šlo o skutečné zhubnutí díky odbourání tuku, nikoliv v důsledku odvodnění, jak se to stává u mnoha dietách.

Vědec, který na výzkumu pracoval, uvádí:

„Ženy, které se zúčastnily našeho experimentu, nezměnily své stravovací návyky ani nezačaly extra cvičit. Přesto účinky na hubnutí byly zřetelné již po prvních dnech.“

  • Každé ženě byly na začátku odebrány krevní vzorky.
  • Výsledkem bylo podle vědců „výrazné snížení hladiny krevního cholesterolu a zvýšená hladina lykopenu – mocného antioxidantu nacházejícího se v rajčatech, který nabízí mnohé zdravotní přínosy.“
  • Výsledky uvedeného pokusu byly lepší, než kdokoliv předpokládal. Jediná sklenice rajčatové šťávy denně dokázala u žen kromě zhubnutí i:
  • posílit imunitní systém
  • ochránit srdce před srdečně-cévními nemocemi
  • snížit riziko rakoviny
  • předejít onemocněním močového měchýře, slinivky břišní, jater a plic
  • zlepšit trávení
  • předejít hromadění tekutin v těle a tvorbě otoků
  • celkově zlepšit zdravotní stav

Co všechno dokáže rajčatová šťáva

Zde však zdravotní přínosy rajčatové šťávy ani zdaleka nekončí.

Rajčatová šťáva výrazně snižuje kašel a infekce dýchacích cest, předchází anémii, zmírňuje příznaky revmatu a zlepšuje krevní obraz.

Kromě toho pozitivně ovlivňuje pokožku a její zdraví. Má také vysoký obsah draslíku, vápníku, komplexních sacharidů, rostlinných bílkovin a vitamínu C.

Je výborná při svalových křečích, za což vděčí svému vysokému obsahu hořčíku, jehož má až 11 mg na 100 gramů.

Víte, že: alergie, časté rýmy, angíny, ucpaný nos mohou mít jednoho společného jmenovatele? Více se dozvíte TADY…  

Pokud jste po náročném cvičení, vypijte rajčatovou šťávu a vaše svaly se mnohem rychleji zotaví.

Recept na rajčatovou šťávu

Na výrobu rajčatové šťávy budete potřebovat následující suroviny:

  • 1 kg rajčat
  • 1 čajová lžička soli
  • 1 polévková lžíce hnědého cukru

Postup přípravy

1. Rajčata dobře omyjte ve vlažné vodě.

2. Následně je pokrájejte na menší kousky a vložte do mixéru. Přidejte sůl a cukr.

3. Celé to dobře rozmíchejte, dokud nezískáte jemnou homogenní směs.

4. Směs přelijte do hrnce a přiveďte k varu. Na mírném ohni za stálého míchání vařte po dobu 5 až 10 minut. Pokud by byla směs příliš hustá, přilijte trochu vody.

5. Po dovaření šťávu nechte mírně vychladnout a potom ji přelijte do zavařovací sklenice.

6. Nádobu dobře uzavřete a umístěte v lednici.

Poznámka: Při vaření se sice znehodnotí část vitamínu C, avšak vaření je nezbytné k tomu, aby se lykopen stal pro tělo snadněji dostupný. V tomto případě je lykopen důležitější než vitamín C.

Užívání

Jak je již z úvodu článku zřejmé, užívejte 250 ml rajčatové šťávy denně. Vydržet by vám měla na zhruba 4 dny.

  1. Pak si připravte novou várku a takto pokračujte po dobu 2 měsíců.
  2. Věříme, že tento recept bez pochyb změní to, jak se budete cítit a vypadat.
  3. V případě, že se rozhodnete, že je pro vás jednodušší si rajčatovou šťávu koupit z obchodu, pak se ujistěte, že je 100% a v bio kvalitě.
  4. Zpracovala: Vylectese.cz

Rajčata – účinky na zdraví, co léčí, použití, užívání, využití, pěstování, škůdci a nemoci rajčat

Rajčatová šťáva a její účinky na zdraví – na co je dobrá?Rajčata bývají celoročně běžnou součástí naší kuchyně. Měli bychom se ale s konzumací omezit pouze na letní období a začátek podzimu, prostě dobu, kdy rajčata dozrávají u nás na polích a zahradách. Plody ze supermarketu jsou k jídlu naprosto nevhodné. Můžete si sami udělat malý test. Dejte na misku vedle sebe rajče  ze zahrádky nebo koupené od pestitele na trhu a rajče ze supermarketu. To domácí vám okamžitě začne měnit barvu, měknout a během několika málo dní shnije, prostě se úplně rozteče.

Účinky rostliny:



Účinky rostliny:

  • zánět močových cest, bolestivé močení
  • čistí ledviny
  • zvětšení prostaty, hypertrofie prostaty
  • vysoká hladina cholesterolu, hypercholesterolémie
  • prevence infarktu
  • křečové žíly
  • ateroskleróza, arterioskleróza, zvápenatění tepen
  • detoxikace těla, organismu
  • zácpa
  • problémy s trávením
  • posílení imunity
  • horečka
  • únava
  • spáleniny
  • vysoký tlak krve, hypertenze
  • únava nohou

Rajčata obsahují vitamín B1, B2, B6, C, E a provitamín A, z minerálních látek vápník, fosfor, železo, jód, měď a draslík. Jsou vynikajícím léčivem na zánět močových cest, čistí ledviny, pomáhají při bolestivém močení a nezhoubném zvětšení prostaty. Snižují cholesterol, preventivně působí proti infarktu, jsou vhodná při křečových žilách a ateroskleróze (zvápenatění tepen). Celkově detoxikují tělo, upravují trávení včetně zácpy, zvyšují imunitu. Při horečkách je čerstvá šťáva skvělým zdrojem tekutin a minerálních solí, ochlazuje tělo a ulevuje od únavy.

Zevně můžeme rozkrojené čerstvé plody použít jako první pomoc na spáleniny od omastku i sluníčka nebo na opařeniny. Koupel z nati snižuje krevní tlak, koupel nohou osvěžuje unavené nohy

Rajčata by se ale měla vynechat z jídelníčku lidé trpící dnou a artritidou, protože obsahují látky, které mohou podporovat usazování kyseliny močové v kloubech (pokud k tomu má tělo sklony). U zdravých lidí, kde dobře funguje látková výměna, to samozřejmě nevadí.

  • Čerstvá šťáva z rajčat – v léčebných dávkách se užívá cca 350 ml denně.
  • Koupel z rajčatové nati – 2 hrsti čerstvé nati zalijeme 1/2 1 studené vody, necháme 5 minut vařit, 5 minut vyluhovat, slijeme do vany nebo do vaničky na nohy.

Povídání o rajčatech, kulinářské využití rajčat v kuchyni

Supermarketové rajče nezmění ani barvu, ani strukturu, pokud ho třeba ve vlhkém prostředí ledničky nenapadne plíseň, vydrží klidně i týdny v nezměněném stavu. Jak je to možné? Rajčata se jak známo dováží z „teplých krajin‘, takže se musí přizpůsobit, aby vydržely dopravu a skladování. A toho se docílí nejlépe, nejjednodušeji a také nejlaciněji chemicky.

Takže kromě herbicidů (proti plevelu), insekticidů (proti hmyzu), fungicidů (proti plísním) a hnojiv z půdy, aby se zajistily vyšší výnosy, se v těchto plodech navíc objevuje i chemický kokejl, který zvyšuje jejich trvanlivost. A pomocí další chemie se rajčata sbíraná ještě zelená, nedozrálá, nechávají hromadně ve skladu za pomocí plynu „dozrát‘ (čili zčervenat).

 

Výsledkem jsou tvrdé plody, které nemají ani pořádnou barvu, ani chuť. A vzhledem k tomu, že nemají vlastně ani žádnou výživnou hodnotu (protože v takto pěstovaných plodech je naprosté minimum vitamínů i minerálních látek), proč bychom je tedy vlastně měli jíst?

A pokud vás to dostatečně nevyděsilo, měla bych ještě jeden důvod, tentokrát ze zdravé výživy. Dle čínské medicíny patří rajčata k potravinám, které maximálně ochlazují tělo. A z toho logicky plyne, že bychom je měli konzumovat v létě, protože v zimě potřebujeme spíš zahřívat než ochlazovat. 

Takže jsme se konečně dostali k tomu, že rajče na zahrádce je úplný poklad. Maximálně vhodná potravina pro letní dny, ideální pro lehké obědy i večeře. Pokud máme nadúrodu, můžeme rajčata opravdu přidávat téměř všude. Inspiraci najdeme převážně v italské kuchyni, která se bez rajčat vůbec neobejde.

Rajčatová omáčka na těstoviny, na pizzu, salát s bazalkou a mozzarelou, polévka nebo dušené maso s čerstvými rajčaty, rajčata zapečená s jakýmkoli sýrem – všechno jsou to velké dobroty. Ale i v české kuchyni najdeme dost inspirací.

Třeba rajčatový salát s cibulí – kousky rajčat a čerstvou (mladou a křehkou) cibulku na půlkolečka smícháme pouze s majonézou, solí a pepřem. Místo cibule můžeme přidat česneka máme opět další salát, oba se hodí spíš jako příloha.

Klasický „šopák připravíme z rajčat, okurek a paprik, všechno nakrájené na kostičky, zálivka je z olivového oleje, octa, soli a pepře, navrch patří balkánský sýr. Lze jíst samotné s toustem nebo s bramboráčky jako lehký oběd či večeři, pokud vynecháme sýr, je to výborný přílohový salát k těstovinám nebo masu s brambory.

Místo balkánského sýra můžeme přidat i nivu, kozí sýr, řeckou fetu nebo cokoli pro obměnu chuti. Pokud chceme jednoduchou nekalorickou večeři (třeba při shazování nějakých těch kil navíc), stačí rajčata nakrájet na plátky, osolit, opepřit a zasypat strouhaným sýrem (hodí se jakýkoli z výše uvedených plus kvalitní tvrdý sýr, nejlépe kombinace

dvou druhů) a na pár minut zapéct v troubě nebo barbaři i v mikrovlnce, dokud se sýr neroztaví. Pokud si odpustíte přílohu, docela dobře se večer napapáte a po pár dnech začnou jít kila dolů.

 Rajskou omáčku asi není třeba představovat, i když patří spíš k hutnějším jídlům, která bychom si měli nechat na zimu. A nebo počkat na chladnější letní dny.

Totéž platí pro rajskou polévku, kterou můžeme připravit bud „po italsku , čili uvařit rajčata ve vývaru se směsí další zeleniny, ochutit bazalkou a tymiánem, nebo „po madársku‘ podobně jako guláš, základ z osmažené kořenové zeleniny a sladké červené papriky, rozvařit s rajčaty, rozmixovat a zavařit těstoviny, dochutit solí, pepřem, cukrem a octem. Nebo „po indicku‘, rozvařit rajčata s kořením (osmažená chilli paprička, cibule, česnek, čerstvý zázvor, garam masala, mletý korinadr) a nakonec vše rozmixovat, můžeme podávat s plackami chapaty. 

Nejen plody, ale i nať má v biozahrádce své využití.

Budete mít zájem:  Piriformis syndrom neboli syndrom hruškovitého svalu – co je to, jaké má příznaky a jak na něj?

Třeba jako nastýlka mezi celerem a brukvovitými rostlinami, kde její vůně odpuzuje škůdce, nebo k založení jednodruhového rajčatového kompostu, který používáme na obohacení půdy pro stejné rostliny (tedy celer a brukvovité). Rajčata milují samy sebe, proto jak rajčatový kompost, tak nastýlku nebo rajčatovou jíchu můžme použít i pod rostlinky rajčat.

Pěstováni rajčat:

Rajčata obvykle platí za náročnější plodiny, o které se musíme neustále po celé léto starat – zalévat, hnojit, zaštipovat atd. Není to ale tak úplně pravda, tedy nemusí být – v případě, že použijeme vhodný systém, stane se pěstování rajčat naprosto bezpracné. Jediné, co se po nás bude chtít, je každodenní sběr chutných plodů.

Sazeničky můžeme sice koupit v zahradnictví, ale pokud chceme nějaké speciální odrůdy, vždy je lepší si je vypěstovat doma. Doporučuji vybrat několik odrůd podle velikosti a barvy (třeba v letošním roce mám na záhoně velká červená, koktejlová červená, hruškovitá žlutá a divoká žlutá). Více odrůd vám zajistí rozložení úrody na delší čas, můžete sklízet od začátku července až do konce září.

Semena je vhodné před vysazením namořit v česnekovém nálevu – 100 g česneku podrtíme, zalijeme 1 l studené vody, necháme hodinu vyluhovat, slijeme a do tohoto výluhu namočíme na noc semena rajčat. Druhý den zasadíme do truhlíků. Česnekové mořidlo chrání preventivně rostlinky proti hnilobě a plísním, které zvláště ve vlhkém létě bývají nejčastějším problémem při pěstování. 

Semínka vyséváme až koncem března nebo i začátkem dubna, sazeničky rostou rychle a na záhon je můžeme přesazovat až po květnových mrazících, protože jsou extrémně citlivé na mráz. 

 Pro výsadbu si zvolíme záhon, na kterém budeme rajčata pěstovat již napořád, jako jedna z mála plodin totiž nemusí střídat stanoviště, nejraději mají půdu, kterou si samy připraví.

Obvykle se doporučuje během celé vegetace intenzivně hnojit, v případě biozahrady kopřivovou nebo rajčatovou jíchou, pokud ale použijeme hnojení „mrtvou rybou‘, není vůbec žádné dodatečné hnojení nutné.

 Vykopeme na každou sazeničku asi půlmetrovou jámu, na dno umístíme mrtvou rybu (třeba rybí hlavy nebo ořez z rybárny), zasypeme kompostem a nad tuto zásobárnu hnojivá umístíme sazeničku.Rostlinky sázíme dost hluboko, klidně i třetinu rostliny do země (až po první lístečky) a nejlépe ještě trochu našikmo, aby mely možnost vytvořit co nejvíce kořenů.

Dosypeme kompostem, vyvážeme k opoře a pak už jenom čekáme, co se bude dít. Mladé rostlinky mají dost živin z kompostu a když ho vyčerpají, obvykle už kořeny prorostou až k zásobě postupně se rozkládajícího rybího  asa, ze kterého rajčata načerpají všechny živiny, které potřebují k zdravému růstu a plození.

Mám opravdu vyzkoušeno, že pomocí tohoto hnojení jsou rajčata bujnější, vitálnější a mají mnohem bohatší násadu větších plodů. Okolí rostlin průběžně mulčujeme, abychom udrželi půdní vlhkost a většinou nemusíme ani zalévat, pouze výjimečně, pokud panují dlouhodobá letní sucha.

V tom případě zaléváme pouze po ránu, každé rostlině dopřejeme plný kropáč odstáté dešťové vody a necháme ji zase další dva až tři dny „na suchu . Je to určitě lepší (a k rostlinám šetrnější) způsob než zalévat každý den trochu. Pokud si chceme usnadnit práci se vsáknutím vody, můžeme už při výsadbě zahrabat ke kořenům rostlin šikmo hliněný květináč bez dna, do kterého budeme při suchu zalévat. Voda se bez problémů a rychle dostane přesně tam, kam má. 

Já osobně rostlinky ani nezaštipuji, nechám je růst tak, jak se jim zachce, jenom boční výhony postupně vyvažuji k opoře. I když se tyčkové rajče údajně zaštipovat musí, nějak jsem si nevšimla, že bych měla menší úrodu, spíš naopak.

A navíc mám ještě daleko více nadzemní hmoty, kterou použiji na podzim na rajčatový kompost. Jediná nevýhoda je, že takto pěstovaná rajčata potřebují více prostoru, ale s tím dokážu žít.

Odměnou je mi pohled na krásné vitální rostlinky, které se s „mrzáčky‘ na sousedních zahradách nedají esteticky vůbec srovnávat.

Vhodní sousedé rajčat:

Kromě níže uvedených plodin se rajčata snáší prakticky se všemi druhy zeleniny i bylinami. Téměř všechno na naší zahrádce rajčata miluje, protože ostatní zeleninu chrání před škůdci a nemocemi. Výhodné společenství je s celerem, který rajčatům odčerpává z půdy chlór.

Bazalka podporuje opylení a tím i vyšší násadu plodů, má i pozitivní vliv na celkovou kondici rostlin. Mezi rostlinky můžeme rozhodit na široko semínka heřmánku,podporuje bujný růst a zlepšuje i chuť plodů.

Pokud vedle rajčat pěstujeme náprstník, opět si zvýšíme zdraví rostlin i úrodu.

Nevhodní sousedé rajčat: 

Rajčata se nesnáší s červenou řepou, fenyklem a hrachem. Nesvědčí jim ani brambory, nevysazujeme je v sousedství brambor a raději ani na záhon, kde se brambory pěstovaly v minulém roce. Od okurek by měly být oddělené alespoň jedním záhonem s jinou plodinou, totéž se týká i cuket a tykví. V sousedství rybízu a meruňky sice rostou bez problémů, ale málo plodí.

Škůdci a nemoci rajčat:

Největším postrachem pěstitelů rajčat jsou plísně. Za dlouhodobého vlhkého počasí se šíří přímo lavinovitě a dokáží zlikvidovat celou úrodu. Rozhodně doporučuji preventivně mořit semena, nebo alespoň výše uvedeným česnekovým výluhem (zředěným) zalít mladé sazeničky.

Jako další prevenci můžeme u každé rostliny vysadit jeden česnek, nebo do země zapíchnout kousek měděného drátku.

Jako další prevenci můžeme použít i postřik přesličkou – nejlépe 2 dny před úplňkem vždy 3 dny po sobě zastříkneme všechny rostliny nálevem z přesličky (2 hrsti sušené nebo dvojnásobekčerstvé přelijeme litrem vroucí vody, necháme 12-24 hodin vyluhovat, slijeme do postřikovače) nebo přesličkovou jíchou.

Postřik lépe působí za slunného počasí, pokud je pod mrakem, můžeme ho opakovat ještě jednou za prudkého sluníčka kdykoli mimo tyto dny (a nebo jestli nevěříte měsíčním fázím, tak taky kdykoli za slunečného počasí).

Postřik přesličkou rajčatům neublíží ani častěji, naopak, působí jako přirozená obrana, na takto ošetřených rostlinkách se plísním prostě špatně daří a tak se obvykle raději uchytí jinde. Pokud už se ale plíseň vyskytne, je třeba napadené listy okamžitě odstranit a na zbytek použít silnější kalibr než přesličku — mléko zředěne vodou v poměru 1:5. Po odstranění problémů

teprve použijeme přesličku.

Dalším problémem je žloutnutí a usychání rostlin. Může to být způsobeno virovými nebo bakteriálními nemocemi a v tomto případě je třeba bez milosti celou rostlinu i s kořeny nemilosrdně vytrhnout a spálit.

Pokud budeme syslit a zkusíme odstranit jenom podle nás napadené listy, nejspíš nakonec spláčeme nad výdělkem, protože virové infekce se velice rychle šíří a napadnou nejen všechna ostatní rajčata, ale i další rostliny na zahrádce.

Rajčatová šťáva, džus – recepty, účinky a co obsahuje..

Některý ho milují, jiným zas nechutná, ale v každém případě je domácí rajčatový džus zdravým nápojem… Vyzkoušejte si doma připravit tento nápoj, obohaťte jej nějakým druhem zeleniny či ovoce a možná právě tehdy zjistíte, jaká je rajčatová šťáva super. Rajčatový džus má účinné látky, které pomohou zdraví a také lahodit Vašim chuťovým buňkám…

O rajčatové šťávě

Rajčatová šťáva nebo rajčatový džus je chutný nápoj plný pozitivních látek na organismus jako jsou vláknina, bílkoviny, minerální látky, vitamíny a betakaroten… Nejzdravější rajčatový džus je ten, co si připravíte samy doma a když ho chcete mít úplně nejzdravější, tak si zakupte rajčata nestříkala pesticidy… Tento nápoj můžete konzumovat během hubnutí, očistné kúry nebo jen tak během udržování hmotnosti a zlepšení Vašeho zdraví. Rajčatový džus je ideálním například i na osvěžení během horkých letních dnů.

Co obsahuje rajčatový džus – účinné látky

  • Silné zastoupení účinných látek dělá z domácí rajčatové šťávy to pravé “rajčatové”… Vyzkoušejte si tento nápoj připravit doma a brzy pocítíte lepší trávení a zdraví…
  • Sacharidy, vláknina, tuk, bílkoviny, vápník, železo, hořčík, fosfor, draslík, zinek, molybden, chrom, mangan, měď, sodík, jód, omega 3, omega 6 kyseliny, vitaminy A, B, C, E, K, betakaroten, lutein, cholin, kyselina listová a kyselina pantotenová.
  • Nutriční hodnota rajčatový džus (100ml)
  • KJ– 63  Kcal– 15  Bílkoviny– 0,85 g  Sacharidy– 4,2 g
  • Tuk –  0,1 2 g  Vláknina – 0,85 g  Voda – 93 g
  • Rajčatová šťáva obsahuje minerály – 100 ml
Železo 0,45 mg Zinek 0,22 mg
Vápník 8 mg Chróm 0,2 ug
Hořčík 12 mg Mangan 0,1 mg
Fosfor 19 mg Měď 0,13 mg
Draslík 247 mg Sodík 210 mg
Molybden 6 ug Jód 6 ug
Omega 3 kyseliny 2 mg Omega 6 kyseliny 26 mg

Rajčatová šťáva obsahuje vitamíny – 100 ml

Vitamin A 30 IU Vitamin K 4 ug
Vitamin B1 0,05 mg Lutein 70 ug
Vitamin B3 0,9 mg Kyselina listová 23 ug
Vitamin B6 0,1 mg Kyselina pantotenová 0,5 mg
Vitamin C 10 mg Betakaroten 290 ug
Vitamin E 0,85 mg Cholin 7,5 mg
Budete mít zájem:  Banány – způsobují zácpu nebo průjem?

Rajčatový džus – účinky na zdraví

Rajčatový džus nebo rajčatová šťáva má pozitivní účinky na organismus, ale především ta, kterou si vyrobíte doma… V kupovaných džusech se již nacházejí i různé jiné látky než jen ty prospěšné…

  • Podporuje obranyschopnost, prevence vzniku chřipky, rakoviny, chrání buňky
  • Antiseptické a detoxikační účinky
  • Podporuje trávení, pravidelnou stolici, pročišťuje trávicí trakt
  • Mírně močopudné účinky, pročišťuje vylučovací orgány
  • Snižuje vysoký cholesterol a normalizuje hladinu cukru v krvi
  • Zlepšuje kvalitu pokožky, vlasů a nehtů
  • Uklidňuje nervový systém, eliminuje napětí a podporuje mozek

Rajčatová šťáva a její účinky na zdraví – na co je dobrá?

Recept, příprava domácí rajčatový džus

Tento rajčatový domácí džus má minimum cukru a je tím pádem mnohem zdravější, než ty co koupíte v obchodě. Záleží také na kvalitě rajčat, ale pokud máte své vlastní bez postřiků, nebo od seriózního zdroje, tak tento džus bude to nejlepší co můžete mít. Samozřejmě trochu cukru jako konzervantu před zkázou jít musí, ale je to vždy lepší než to co koupíte v krabici…

Potřebujete: 0,5 kilogramů rajčat, 1 lžička cukru (bílý / třtinový), 1 KL kyseliny citronové a 1 KL mořské nebo himálajské soli.

Rajčata omyjte v teplé vodě a pak nakrájejte na menší kousky (kostky), vložte do hrnce, přidejte cukr, sůl a kyselinu citronovou a duste je, dokud se zcela nerozvaří (na menším plameni).

Vodu přidávat nemusíte, ale dobře je míchejte, aby se Vám náhodou nepřipálily… Když hrnec odstavíte, tak rajčatovou šťávu můžete, pro její hladkou konzistenci, ještě rozmixujeme ponorným mixérem a pak můžete pít.

Chcete-li tuto rajčatovou šťávu nechat na později, tak ji můžete rozlít do zavařovacích sklenic, dobře uzavřít a sterilizovat 10 – 12 minut při 80 stupňové teplotě.

Recept rajčatové smoothies

Toto smoothies je plné antioxidantů, betakarotenu a vitamínů. Můžete ho pít při očistné kúře, hubnutí nebo jen tak na zpestření Vašich chuťových pohárků.

Potřebujete: 4 rajčata, 2 jablka, 1 menší mrkev, 3 deci vody, 1 lžička citronová nebo limetková šťáva.

Rajčata omyjte v teplé vodě, pak nakrájejte na menší kousky do mixéru. Přidejte očištěné a jádřince zbavené jablka, očištěnou mrkev nakrájenou na kolečka, zalijeme vodou, přidejte citronovou nebo limetkovou šťávu a rozmixujte do hladké konzistence.

Rajčata jsou zdravá a chutná zelenina s vysokou nutriční hodnotou a nízkou kalorickou, určitě se jejich vyplatí jíst…

Rajčata pro zdraví: Pomohou srdci, očím i vlasům

Pokud jste mysleli, že rajčata jsou přínosem pro zdraví pouze tehdy, pokud je konzumujete čerstvá, mýlili jste se. Tepelně upravenými a zpracovanými plody v různých formách vůbec neuděláte krok vedle. Právě naopak.

Jsou rajčata ovoce nebo zelenina?

Rajčata se podle dělení v botanice zařazují mezi ovoce, protože jejich plody jsou bobulovité a obsahují semena. Z kulinářského pohledu a chuti však vnímáme rajčata jako zeleninu. Tak či onak, na talíři by rozhodně neměla chybět.

Rajčata podporují hubnutí

Zralé rajče neobsahuje téměř žádný tuk a má velmi nízký glykemický index. Sto gramů rajčat obsahuje pouze:

  • 93 kJ,
  • 0,96 g bílkovin,
  • 4 g sacharidů,
  • 2 g vlákniny,
  • 0,23 g tuků.
  • Díky množství minerálů, vitamínů a lykopenu chrání organismus před mnoha neduhy a chorobami.
  • Hlad zažene jemná rajčatová polévka s popcornem 
  • Vitamíny a minerály v rajčatech

Rajčata jsou vitamíny a minerály přímo nabitá. Pokud potřebujete tělu dopřát vitamíny skupiny B, A, C, D, E, K, kyselinu listovou či minerály jako fosfor, draslík, železo, sodík, selen, hořčík, mangan, zinek, jód, chrom, měď, vápník či důležité karotenoidy s antioxidačními účinky – lykopen a betakaroten, rajčata jsou jednoznačně tou nejlepší volbou.

Pravidelná konzumace rajčat ovlivní i vaši náladu. Na svědomí to má látka tyramin, a čím jsou plody zralejší, tím je jeho množství vyšší.

Minerály ve 100 g rajčat:

  • Draslík – 292 mg
  • Fosfor – 30 mg
  • Hořčík – 14 mg
  • Mangan – 0,14 mg
  • Měď – 0,073 mg
  • Sodík – 6 mg
  • Vápník – 12 mg
  • Zinek – 0,21 mg
  • Železo – 0,33 mg

Vitamíny v 100 g rajčat:

  • Kyselina listová – 18 mikrogramů
  • Kyselina pantotenová – 0,109 mg
  • Niacin – 0,731 mg
  • Vitamín A – 1025 IU
  • Vitamin B1 (thiamin) – 0,046 mg
  • Vitamin B2 (riboflavin) – 0,023 mg
  • Vitamín B6 – 0,098 mg
  • Vitamín C – 15,6 mg
  • Vitamín E – 0,66 mg
  • Vitamín K – 9,7 mikrogramů

Lykopen v rajčatech

Lykopen je nejsilnější známý antioxidant rostlinného původu, který chrání organismus před nádorovými onemocněními, má příznivý vliv na srdce, krevní tlak, prostatu a pokožku. Ze stravy jej organismus dokáže přijmout pouze po tepelné úpravě.

 Vysoká hladina lykopenu v krvi je pojistkou dobrého zdraví obecně. Pomáhá snížit zánět v těle, má výrazné antibakteriální a protiplísňové účinky. Lykopen pomáhá také zajišťovat vnitřní ochranu pokožky před poškozením UV zářením, protože je účinnější než vitamin E a betakaroten.

Proto je vhodné zvýšit jeho příjem právě v letním období.

Kyseliny v rajčatech

Kromě vitamínů a minerálů obsahují rajčata i zdraví prospěšné kyseliny.

  • Kyselina jablečná – svůj obsah v rajčeti mění, dodává mu ostrou ale výraznou chuť. Čím je rajče zralejší, tím více kyseliny jablečné obsahuje.
  • Kyselina citronová – působí jako přírodní konzervant a díky ní je chuť rajčata svěží. Čím déle je na slunci, tím méně kyseliny citronové obsahuje.
  • Kyselina askorbová – také známá jako vitamín C. Díky ní je kůže zdravější, pružnější a rány se hojí rychleji. Navíc v těle pomáhá produkovat kolagen.
  • Kyselina pantotenová – tělo ji používá k produkci červených krvinek a pohlavních hormonů. Zároveň ovlivňuje příjem a výdej energie.

Denní dávka zdraví

Porcí rajčat, což je asi 180 g, pokryjete více než polovinu denní spotřeby vitamínu C, téměř čtvrtinu vitamínu A, pětinu vitamínu K a přibližně desetinu vlákniny, thiaminu, pyridoxinu, molybdenu, draslíku, manganu, chromu a dalších důležitých stopových prvků. Tělo přitom přijme minimum energie – 150 kJ. Aby všechny tyto poklady dokázalo tělo využít na maximum, jezte rajčata s malým množstvím tuku, ideálně s kvalitním olivovým olejem. Dosáhnete až 4-násobně vyšší vstřebatelnosti.

Upečte si rajčatový koláč s kozím sýrem 

Zelená rajčata: Jíst je, nebo ne?

Dnes existuje více než tisícovka druhů rajčat a plody rajčat najdete v různých barvách. Kromě klasických červených si můžete pochutnat na žlutých, oranžových, fialových, hnědých i zelených. A právě poslední barva může být matoucí. Zelená rajčata nejsou k jídlu vhodná.

Avšak ty, která jsou zelené proto, že jsou nezralá. Plod, který má 80 g, obsahuje až 25 mg prudce jedovatého solaninu. Nezničíte ho ani tepelným zpracováním, nakládáním či pečením. Otrava se projevuje většinou žaludečními křečemi a zvracením. Smrtelná dávka je 400 mg.

Zelené odrůdy rajčat jsou však bezpečné. Vždy, když po nich sáhnete, přesvědčte se, že to nejsou nezralá červená rajčata.

Slupka rajčat je zdravá

Nezbavujte se toho, co má význam. Přestože je rajčatová slupka hůře stravitelná, nachází se v ní nejvíce sekundárních rostlinných látek. Zatímco v dužině se hodnota flavonoidů pohybuje pod 0,1 mg / kg, ve slupce je to 40 až 50 mg.

Vyrobte si prášek z rajčatového slupek! 

Jak uskladňovat rajčata?

Uskladňujete rajčata v chladničce a myslíte si, že je to to nejlepší, co jim můžete dopřát? Omyl! Zhoršuje to nejen jejich chuť, ale i konzistenci. Rajčata patří ve vaší kuchyni na suché a teplé místo, ty méně dozrálá na sluneční parapet.

10 důvodů, proč jíst rajčata pravidelně

Vitamín K, který obsahují, je rozpustný v tucích a je nezbytnou součástí procesu mineralizace kostí. Spolu s vápníkem ochrání vaše kosti a kostní tkáň.

Draslík udržuje správnou funkci nervového a svalového systému a hraje zásadní roli ve správné činnosti srdce. Právě jeho nedostatek se projevuje bolestmi hlavy, únavou, svalovými křečemi či arytmií.

Antioxidant lykopen dodává rajčatům nejen červenou barvu, ale pomáhá snižovat LDL cholesterol.

Rajčata obsahují vitamíny A, E a C, které spolu s minerály a antioxidanty luteinem, zeaxantinem či lykopenem ochrání váš zrak a sníží riziko šedého zákalu či makulární degenerace. Oči chrání před vlivy volných radikálů a protože si tyto látky tělo neprodukuje samo, je třeba mu je dodat.

Trápí vás akné, ranky na obličeji či dokonce pigmentové skvrny? I s těmito estetickými problémy vám rajčata pomohou. Zpomalují stárnutí, podporují obnovu buněk a zlepšují pružnost pokožky. Vaše vlasy budou silné a lesklé. Obklady z rajčat dezinfikují, stahují póry a pomohou i při bodnutí hmyzem.

Díky svým diuretickým účinkům pročišťují ledviny a konzumace rajčat bez zrníček snižuje riziko tvorby ledvinových kamenů.

Rajčata jsou díky svému nízkému glykemickému indexu vhodná i pro diabetiky. Právě chrom, který obsahují, jim pomáhá udržet hladinu cukru v krvi pod kontrolou.

Budete mít zájem:  Misofonie – když nenávidíte některé zvuky – příznaky, příčiny a léčba

Rajčata mají vysoký podíl vody, čili jejich konzumací nepřijmete mnoho kalorií. Vláknina čistí střeva, podporuje trávení a prodlužuje pocit nasycení.

Těhotným ženám v prvních měsících a stejně těm, které chtějí otěhotnět, se doporučuje přijímat kyselinu listovou. Pokud nemáte na rajčata alergii, jsou pro vás jejím ideálním zdrojem.

Rajčata jsou vynikajícím zdrojem vitamínu C a dalších antioxidantů, posilují imunitu a zachycují volné radikály, čímž chrání buňky před poškozením. Lykopen účinně působí na zpomalení růstu nádorových buněk, významnou měrou se podílí na ochraně před rakovinou tlustého střeva, slinivky, žaludku, prostaty či tvorby některých typů nádorů.

Kdy rajčata omezit?

Konzumace rajčat může určité skupině lidí způsobovat problémy. Pozor si dávejte při těchto zdravotních komplikacích:

Rajčata obsahují kyselinu jablečnou a citrónovou, které mohou způsobit to, že žaludek začne produkovat nadměrné množství žaludeční kyseliny. Právě ta je odpovědná za nepříjemné pálení žáhy.

Při pálení žáhy pomohou mandle nebo mléko 

Nejčastěji se projeví bezprostředně po konzumaci rajčat. Většinou jí trpí lidé s histaminovou intolerancí. Mezi nejčastější příznaky patří kopřivka, ekzém, vyrážky na kůži, svědění, otok obličeje, úst či jazyka. Alergie na rajčata se může projevit i červenou skvrnou na očních víčkách a v obočí.

Máte potravinovou intoleranci nebo alergii na potraviny? 

Rajčata působí jako přírodní laxativum. Po jejich nadměrné konzumaci nebo v případě, že trpíte intolerancí na tento druh zeleniny, se může dostavit průjem.

  • Problém s močovými cestami

Při chronickém onemocnění ledvin byste se rajčatům měli obloukem vyhnout. Obsahují velké množství vody, ale i draslíku. Právě vysoká hladina draslíku je jednou z příčin onemocnění ledvin. Kyseliny v rajčatech mohou podráždit citlivý močový měchýř.

  • Syndrom dráždivého střeva, žlučník

Slupka a zrníčka rajčat mohou střeva a žlučové cesty podráždit. Lidem, kteří trpí poruchami trávení mohou rajčata způsobovat i nepříjemné nadýmání.

Věřte či ne, za vaší častou migrénou kromě jiného může stát i konzumace rajčat. Podle jisté studie jsou právě červené plody zařazeny mezi spouštěče nesnesitelné bolesti hlavy.

Betakaroten, který rajčata obsahují, může při nadměrné konzumaci způsobit oranžové zbarvení kůže.

Vypěstujte si rajčata na balkoně! 

Zdroj: kaloricketabulky.sk, ona.idnes.cz, howstuffwork.com, wikipedia.org, medicalnewstoday.com, stylecraze.com

Rajče | Prameny zdraví

Rajče je po bramboře nejrozšířenější rostlinou z čeledi Solanaceae a pěstuje se téměř na celém světě. V 16. století jej Španělé přivezli z Jižní Ameriky, ale trvalo celých dvě stě let, než si jej Evropané oblíbili.

Rubrika: Zelenina | Typ článku: Encyklopedie

Protože se rajče nápadně podobá červeným plodům rulíku zlomocného, jedovaté rostliny ze stejné čeledi, bylo opředeno množstvím pověr. Tato skutečnost částečně vysvětluje, proč se v německé a severoamerické kuchyni začalo používat až na začátku 20. století.

Nejlépe jej přijali ve Španělsku a Itálii, kde si ihned získalo čestné místo a dodnes tam tvoří základ stravy.

Rajče znovu objevili i odborníci na výživu, kteří zjistili, že je více než jen obyčejnou surovinou do salátů či omáček. Jeho blahodárný vliv na mnoho poruch a preventivní účinek na některé typy rakoviny, zejména na karcinom prostaty, z něj dělá celosvětově uznávanou léčivou potravinu.

Čerstvá rajčata obsahují velké množství vody (téměř 94 % hmotnosti) a malé množství tuků (0,3 %), proteinů (0,8 %) a sacharidů (3,5 %), které se skládají zejména z glukózy a fruktózy. Jeho výživná hodnota (21 kcal/100 g) je jedna z nejnižších mezi rostlinnými potravinami; větší ji má dokonce i chřest (23 kcal/100 g).

Rajče obsahuje 19 mg na 100 g vitaminu C, což sice není tolik jako v pomeranči (53 mg/100 g), ale je to dost na to, aby bylo účinným prostředkem proti kurdějím.

Sto gramů rajčete dodává tělu třetinu doporučené denní dávky tohoto vitaminu pro dospělou osobu.

V rajčeti jsou zastoupeny vitaminy B1, B2, B6, niacin a kyselina listová, jakož i provitamin A, kterého je ale podstatně méně než v mrkvi nebo v mangu.

Z minerálů si největší pozornost zasluhuje draslík, dále železo, hořčík a fosfor. Železa rajčata obsahují třikrát více než mléko.

Nevýživné složky se sice nepovažují za živiny v tradičním slova smyslu, ale v těle plní důležitou úlohu. Rajčata obsahují malé množství (1 %) rozpustné vlákniny v dužině a více v oblasti okolo jaderníku.

Tato vláknina se podílí na snižování cholesterolu v krvi a má laxativní (projímavý) účinek. Organické kyseliny, zejména jablečná a oxalová, přispívají k výjimečné chuti rajčat.

V průběhu dozrávání se jejich množství snižuje a zvyšuje se obsah cukru.

Rajčata, stejně jako citron, mají alkalizující účinek na krev, tkáně a moč, protože obsahují mnohem více minerálních solí než kyselin.

Lykopen (karotenový pigment): Toto barvivo, které rajčatům dodává jejich typické zbarvení, patří do skupiny karotenoidů.

Na rozdíl od betakarotenu se lykopen v organismu nepřeměňuje na vitamin A, a proto se věřilo, že nemá žádný fyziologický význam. Nedávno však byly objeveny důkazy o jeho důležitosti pro lidské zdraví.

Na univerzitě Heinricha Heineho v Düsseldorfu (Německo), ve středisku pro výzkum rajčatového lykopenu, bylo zjištěno, že: jeden litr krevní plazmy obsahuje 0,5 µmol lykopenu, což znamená, že lykopen spolu s betakarotenem jsou nejhojnějšími karotenoidy v lidském těle; lykopen se nachází i ve varlatech, prostatě a nadledvinách; lykopen je velice silný antioxidant, který zabraňuje škodám vzniklým působením volných radikálů na DNA buněk; lykopen koordinuje rozmnožování buněk, které by bez jeho přítomnosti probíhalo nekontrolovaně.

Výzkumy na Harvardské univerzitě (USA) potvrdily, že muži, kteří pravidelně konzumují čerstvá rajčata, rajskou omáčku nebo pijí rajčatovou šťávu, jsou vystaveni mnohem menšímu riziku karcinomu prostaty.

Rajčata jsou nejbohatším rostlinným zdrojem lykopenu, karotenoidu chránícímu buňky prostaty před oxidací a abnormálním zvětšením. Ukázalo se, že jejich konzumace v jakékoliv podobě je účinnou prevencí karcinomu prostaty, jednoho z nejčastějších onemocnění u mužů.

Z toho, co již víme o účinku lykopenu na tkáň prostaty, můžeme vyvodit, že pravidelná konzumace rajčat podporuje její správnou funkci. Kromě toho, že zabraňuje rakovinnému bujení, působí proti nadměrnému zvětšení prostaty (benigní hyperplazie prostaty), které je u mužů starších 50 let velmi rozšířené.

Rajčata neutralizují a pomáhají vylučovat odpadní látky metabolismu, které bývají většinou kyselé. Mají i diuretický (močopudný) účinek a podporují funkci ledvin.

Jejich pravidelná konzumace se doporučuje na pročištění krve při dně (zvýšené hladině kyseliny močové), selhání ledvin spojené se zvýšením obsahu močoviny v krvi nebo při chronické přítomnosti toxinů v těle, která je zapříčiněna stravou bohatou na maso a živočišné proteiny.

Rajčata díky svému obsahu vitaminů, minerálů a antioxidačních karotenoidů (lykopen a betakaroten) přirozeně posilují imunitní systém organismu a zvyšují schopnost těla bojovat s infekcemi. S jejich pomocí tělo lépe odstraňuje původce infekčních onemocnění.

Dušená a na malém množství oleje osmahlá rajčata jsou vydatnějším zdrojem lykopenu než syrová rajčata. Tato látka, která rajčatům propůjčuje červenou barvu, zabraňuje degeneraci prostaty. Červená rajčata mají vyšší obsah lykopenu než zelená.

Rajčata svým antioxidačním účinkem zabraňují oxidaci cholesterolu přenášeného lipoproteiny s nízkou hustotou (LDL), který jinak způsobuje zužování a tvrdnutí cév (arteriosklerózu). Dají se též použít při problémech s oběhovou soustavou včetně anginy pectoris a infarktu myokardu.

Rajčata slouží jako nástroj prevence karcinomu prostaty. Při výzkumech, které probíhaly v Itálii, se ukázalo, že jejich pravidelná konzumace chrání i před rakovinou ústní dutiny, jícnu, žaludku, střev a konečníku. Vědci tvrdí, že tato potravina je vysoce účinná proti všem druhům rakoviny trávicího ústrojí.

Rajčata se kvůli obsahu kyseliny oxalové donedávna nesměla podávat lidem trpícím ledvinovými kameny, protože tato látka spolu s vápníkem vytváří nerozpustný oxalát vápenatý, který tvorbu ledvinových kamenů urychluje. Tento přístup je však neopodstatněný, protože obsah kyseliny oxalové je v rajčatech velmi nízký (5 mg/100 g), dokonce nižší než v hlávkovém salátu (17 mg/100 g), čaji (83 mg/100 g) nebo špenátu (779 mg/100 g).

Rajčata zvyšují tvorbu moči a čistí krev, čímž práci ledvin naopak ulehčují.

Syrová jsou pro lidské tělo nejzdravější. Smažená rajčata jsou chutná, ale hůře stravitelná. Rajčatová šťáva a omáčka jsou bohaté na vitamin C a minerální soli. Průmyslové výrobky však většinou obsahují velké množství přísad, které mohou vyvolat alergické reakce.

Dr. George D. Pamplona-Roger, z knihy „Encyklopedie léčivých potravin“. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.

Počet přečtení: 31 384 Datum: 21. 1. 2009

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *