Těžko říct, jestli se u mě zájem o titulkování rozvinul jako logický důsledek studijní kombinace překladatelství a médií, nebo jestli právě zájem o audiovizuální obsahy vedl k tomu, že jsem si po bakaláři odebrala doplnit specializaci na jinou fakultu. Nicméně stalo se.
Když jsem se učila titulkovat svá první krátká videa, bylo samozřejmostí sáhnout po chytré příručce a dozvědět se víc od někoho zkušenějšího.
Sehnala jsem si tedy návod v podobě knihy Titulkujeme profesionálně od Miroslava Pošty a v jejím závěru jsem se dočetla, že českému titulkování chybějí odborné publikace i rozsáhlejší výzkumy.
A tak jsem se před časem pustila aspoň do malého průzkumu diváckých preferencí. Zajímalo mě, jestli konzumenti zahraničních audiovizuálních obsahů preferují titulky, nebo dabing, co je k volbě vede a jestli znalost cizího jazyka nějak ovlivní jejich odpovědi.
I ponořila jsem se do různých internetových diskuzí na toto téma a mé dojmy byly následující:
1. Většina diskutujících má raději titulky.
2.
Titulky jsou oblíbené hlavně proto, že je diváci považují za autentičtější, kvalitnější a učí se díky nim cizí jazyk.
Předností dabingu jsou naopak nižší nároky na pozornost diváka a funguje zároveň jako nouzová volba, pokud divák dostupné titulky považuje obecně za nekvalitní, rychlé nebo nečitelné.
3. Obliba titulků klesá s klesající znalostí cizího jazyka.
Vytvořila jsem tedy dotazník, který by to ověřil. (Pokud vás zajímají podrobnosti o výzkumu nebo podoba dotazníku, rolujte na konec příspěvku.)
A tady jsou výsledky
U mladých to podle očekávání jednoznačně vyhrály titulky. Jejich obliba ale s věkem klesá a u diváků od 40 let je dokonce oblíbenější dabing. (Pro úplnost dodávám, že do věkových kategorií 30+ mi spadlo jen 73 respondentů, takže čísla jsou spíše orientační. Klesavý trend tam nicméně je.)
Potvrdilo se i to, že preference titulků úzce souvisí s jazykovou vybaveností. Ti, kdo ve svém nejsilnějším cizím jazyce (u naprosté většiny to byla angličtina) rozumějí mluvenému slovu, mají obecně raději titulky.
Pro devět z deseti dotázaných, kteří v předchozí otázce vybrali titulky, je možnost slyšet vlastní hlasy herců součástí diváckého zážitku.
V otevřených odpovědích se objevovaly názory jako přirozenost a autenticita, která se s dabingem ztrácí, slyšet film tak, jak byl vyroben, líbivost cizích jazyků, kvůli které diváci odmítají dabing.
A cenu za nejzajímavější odpověď vyhrál divák, který uvedl, že rád poslouchá i cizí jazyky, kterým nerozumí.
Čtyři z pěti dotázaných diváků se pomocí filmů v originále učí cizí jazyk. Objevil se například názor, že v zemích, kde se anglické filmy nedabovaly, umějí všichni lépe anglicky (tak to funguje ve Skandinávii – třeba ve Švédsku nebo Finsku se cizojazyčné obsahy v televizi typicky titulkují, dabované jsou až na výjimky jen pořady pro děti).
59 procent dotázaných titulky volí proto, že dabing považují (dle svých slov) za nepřirozený, otřesný či ostudu a neradi poslouchají stále stejné české dabéry.
A i když cílem původní otázky bylo určit preferenci u jazyků, kterým diváci nerozumí, tři diváci vyjádřili názor, že i při titulcích obvykle vnímají originální znění a snaží se zachytit i nepřeložitelné prvky (slovní hříčky, dvojsmysly), které by se v dabingu ztratily úplně. To je pro titulkáře velmi užitečná informace dokazující, že diváci jeho práci opravdu kontrolují.
Dabing slaví úspěch patrně proto, že nabízí volbu: divák může obsah vnímat buď jako kulisu, nebo se do díla může stoprocentně ponořit bez nutnosti štěpit pozornost a sledovat místo děje text. Může si tedy vybrat, kolik pozornosti bude obsahu věnovat. A pokud jazyk neovládá, u titulků podobnou možnost volby nemá.
Pro divácké chování v oblasti titulků a dabingu se jazyková vybavenost ukazuje jako velmi důležitá. Možná trochu překvapivě už třetina z těch, kteří mají jen základní znalost svého nejsilnějšího cizího jazyka, si cizojazyčné filmy a videa pouští s titulky v jazyce originálu, aby se v něm zdokonalili. Počet těch, kteří filmy a videa sledují alespoň občas v originále bez titulků, pak s lepší znalostí jazyka stabilně roste.
Co z toho plyne?
Zastánci titulků jsou obecně diváci do 40 let a ti s lepší znalostí angličtiny.
Troufám si říct, že kdyby některá z českých televizí začala cizí tvorbu místo dabování titulkovat (myšleno v atraktivnějších časech než pozdě v noci), mohla by oslovit nemalé množství diváků.
Osobně bych tipovala, že s tím jako první přijde Prima Cool – mladí dospělí totiž tvoří jádro její divácké základny a zahraniční seriály jsou zase jádrem její programové skladby.
Preference dabingu roste s věkem a snižující se znalostí hlavního cizího jazyka.
Titulky volí lidé kvůli autentičnosti, možnosti učit se díky nim cizí jazyk a vnímané kvalitě.
V otevřených odpovědích se navíc opakovaně jako důvod objevoval fakt, že některé prvky (vtipy, dvojsmysly) při dabingu zaniknou, zatímco s originálním zněním je možné je odhalit – diváci tedy i při českých titulcích vnímají originál.
Každý titulkář by měl tedy počítat s tím, že ho diváci budou kontrolovat. Velmi užitečná informace!
Dabing mají lidé rádi především proto, že umožňuje vnímat mediální obsah jako kulisu, ale při soustředěném sledování zároveň nenutí diváka štěpit pozornost mezi vlastní obsah a titulky.
Na divácké chování v otázce titulků má zásadní vliv úroveň znalosti cizího jazyka a celkem překvapivě už každý třetí divák se základními jazykovými znalostmi používá titulky v originále, aby se v jazyce zdokonalil.
O sběru dat
Dotazník byl i s filtrovacími otázkami naprogramován na serveru Vyplňto.cz, opakované vyplňování z jedné IP adresy bylo zakázáno. Sběr dat probíhal od 2. do 15. května 2015.
Zkoumáni byli respondenti od 15 let, kteří aspoň jednou ročně navštěvují kino nebo minimálně jednou za půl roku sledují zahraniční (nehudební) audiovizuální obsahy dostupné přes internet.
Že nenasbírám reprezentativní vzorek populace, s tím se tak nějak počítalo, nicméně doufala jsem, že mi své zajímavé postřehy poskytne aspoň stovka dobrodinců různého věku i jazykových znalostí a já na nich budu schopná vysledovat korelace. Nakonec těch dobrých duší nebylo sto, ale 329 (nepřebrané výsledky visí na Vyplňto).
Z nich mi po odfiltrování podezřelých responsí (doba vyplňování pod 60 sekund, lidé pod 15 let, ale i těch, kteří méně než 1× ročně chodí do kina a zároveň méně než čtvrtletně sledují něco z/na internetu, tedy nepatří do divácké skupiny, která mě pro tento průzkum zajímala) zbylo pěkných 312 responsí.
Dotazník
Q1. Jak často v průměru navštěvujete kino?
1. Každý měsíc
2. 1–2× za čtvrt roku
3. 1× za půl roku
4. 1× ročně
5. Méně než 1× ročně
Q2. Jak často v průměru sledujete zahraniční filmy, seriály nebo (alespoň pětiminutová nehudební) videa dostupná přes internet? Započítejte servery se streamovaným obsahem (např. YouTube, VideaCesky.cz, SledujuFilmy.cz) i soubory stažené do počítače (např. pomocí torrentů, Uloz.to).
1. Několikrát týdně
2. 1× týdně
3. 1× měsíčně
4. 1–2× za čtvrt roku
5. 1× za půl roku či méně
Q3. Představte si, že chcete vidět film, seriál či video v jazyce, který neovládáte. Máte ho snadno k dispozici s českými titulky i nadabované do češtiny. Kterou formu byste si spíše vybral/a?
1. České titulky > Q3a
2. Český dabing > Q3b
3. Nevím, je mi to úplně jedno > Q4
Q3a. Uvedl/a jste, že byste raději použil/a české titulky než dabing. Jaké by Vás k tomu vedly důvody? Vyberte všechny odpovídající možnosti.
1. Rád/a slyším vlastní hlasy herců
2.
Titulky mi pomáhají učit se cizí jazyk – slyším, co postava říká, a zároveň vidím překlad
3. Titulky jsou většinou kvalitnější, dabing bývá špatný a nepřirozený
4. Text vnímám soustředěněji než mluvené slovo, u dabingu mi často mnoho věcí uteče
5.
U titulků nemusí být film/video tak nahlas – neruším své okolí
6. Jiný důvod: jaký? Vypište: ………………………………………….
Q3b. Uvedl/a jste, že byste raději použil/a český dabing než titulky. Jaké by Vás k tomu vedly důvody? Vyberte všechny odpovídající možnosti.
1. Dabing je méně náročný na pozornost, můžu ho použít i jako kulisu (např.
při domácí práci apod.)
2. Titulky bývají moc rychlé, nestíhám je číst
3. Titulky se mi špatně čtou, bývají malé nebo splývají s pozadím
4. Dabing je kvalitnější a přesnější (titulky bývají stručné či nepřesné)
5.
Titulky mi na obrazovce překážejí, odvádějí pozornost od filmu
6. Jiný důvod: jaký? Vypište: ………………………………………….
Q4. Níže uvidíte několik způsobů, jak lidé titulky využívají. Zaškrtněte prosím všechny možnosti, ve kterých se poznáváte (tj. popisují Vaše vlastní chování).
1. I když jsou titulky k dispozici, ne vždy je používám. Některé filmy, seriály či videa sleduji v jazyce originálu bez titulků, pokud mu aspoň trochu rozumím.
2.
Občas používám titulky v jazyce originálu (např. anglicky mluvený film + anglické titulky). Pomáhá mi to lépe zachytit mluvené slovo a zdokonalit se v cizím jazyce.
3. Bez českých titulků nebo dabingu zásadně odmítám cizojazyčné obsahy sledovat. Obsahům v cizím jazyce prostě nerozumím.
4.
Žádná z uvedených možností mé chování nevystihuje
Blížíme se ke konci! Ráda bych se ještě dozvěděla informace o Vaší osobě, které mi pomohou dotazník správně vyhodnotit.
S1. Pohlaví
1. Muž
2. Žena
S2. Věk
1. 14 a méně let
2. 15–19 let
3. 20–29 let
4. 30–39 let
5. 40–49 let
6. 50 a více let
S3. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Pokud jste stále student, jakou školu studujete?
1. Základní škola či učební obor bez maturity
2. Střední škola či učební obor s maturitou
3. Vyšší odborná škola, bakalářské studium na VŠ
4. Navazující studium na VŠ (Mgr., Ing., doktorské studium apod.)
S4. Jaký cizí jazyk ovládáte nejlépe?
1. Angličtina
2. Němčina
3. Španělština
4. Francouzština
5. Jiný jazyk
6. Nevím / nechci odpovídat
S5. Do jaké míry rozumíte mluvenému slovu ve svém nejpokročilejším cizím jazyce, který jste uvedl/a v předchozí otázce? Vyberte možnost, která nejlépe vystihuje Vaše znalosti.
1.
Rozumím bez výraznějších problémů (unikají mi spíše drobnosti)
2. Pochopím, o jakém tématu se mluví, ale občas mi unikají celé pasáže
3.
Dokážu pochytit některá slova, ale mám velké potíže pochopit celkový smysl
4. Mluvenému slovu v podstatě vůbec nerozumím
Archiv Vybrat měsíc Září 2015 (1) Červenec 2015 (1) Březen 2015 (1) Únor 2015 (1) Leden 2015 (1) Listopad 2014 (2) Září 2014 (5)
Dabing, nebo titulky? Český divák má jasno
4 obrázky v galerii
Louis de Funès | Foto: Česká televize (Pan Herec – Louis de Funes)
Češi mají rádi svůj mateřský jazyk, alespoň co se filmů týče; před snímky v originálním znění ho upřednostní 74 % diváků. Naopak zásadním odpůrcem předabování hereckých výkonů je každý desátý Čech. Máme pro vás podrobný článek, který se věnuje návykům tuzemských návštěvníků kin. V hlavní roli čísla a procenta.
Na co se do tuzemských kin vyráží nejčastěji? Táhnou hlavně komedie, filmy plné humoru preferuje 75 % Čechů. Ani „akčňáky“ však nezůstávají pozadu, v oblibě je má 52 % diváků. Z červencového průzkumu agentury NMS Market Research dále vyplývá, že český národ volí tradiční kinosály (55 %), relativně nový formát 4DX preferuje jen 6 % Čechů.
Už nějakou dobu se ve světě mluví o krizi, která by mohla dostihnout kina.
Neustále se zvedající ceny lístků, sílící konkurence v podobě Netflixu a podobných online poskytovatelů i čím dál kvalitnější zážitek z filmu díky moderním technologiím dostupným do vlastních obýváků, to vše by mohlo tlačit na úbytek návštěvníků stříbrného plátna.
Nebo ne? Ve světovém měřítku totiž kina loni překonala dosavadní rekord se 39,92 miliardami dolarů. Do kin nažene diváky touha vidět film co možná nejdříve a všudypřítomný marketing, který diváky ze všech stran přesvědčuje, že do kina prostě musí vyrazit.
Jak zabírají marketingové strategie na Čechy? Asi ne tolik, jak by kinaři chtěli, do sálu vyrazí alespoň jednou za měsíc jen 13 % z nich, dalších 28 % vyrazí vícekrát za rok.
Zdaleka nejvíc času v sedačkách kin stráví Češi ve věku 18 – 34 let, poté návštěvnost razantně klesá. Průzkum také zjišťoval, jakou roli hraje prodleva mezi premiérou v kině a dostupností doma.
V případě, že by bylo možné sledovat premiéry z domova, využilo by této možnosti 46 % aktuálních návštěvníků kina, 54 % by zůstalo věrných velkému plátnu.
Hlavní je se zasmát
Fakjů pane učiteli 3 | Foto: CinemArt CZ
Na jaký film vyrazit se Češi rozhodují na základě doporučení od známých (51 %), recenzí (47 %) či trailerů (46 %). Až na místě se rozhoduje pouze 16 % nich. Nejoblíbenějším žánrem jsou v České republice komedie.
„Nejenže je zvolilo za jeden z oblíbených žánrů tři čtvrtě dotázaných, komedie si udržely prvenství napříč všemi věkovými skupinami nehledě na pohlaví, za nimi následovaly akční a fantasy/SCI-FI filmy, které preferují zejména muži a mladší cílové skupiny,“ potvrzuje Kamil Kunc, manažer agentury NMS Market Research.
Když do kina, tak s partnery, tak to vidí téměř polovina návštěvníků v sálech, naopak sám za kinematografickými zážitky vyrazí jen každý dvacátý Čech.
K pirátství se u nás přiznává 55 % dotázaných. „Z průzkumu však vyplývá, že neplatí obecná představa – stahuju filmy, a proto nepotřebuji chodit do kina. Naopak, právě piráti chodí do kina častěji,“ vysvětluje Kunc. Zásadně proti stahování filmů se vymezuje 9 % Čechů.
Věčný boj
* Průzkum proběhl v červenci 2018 na reprezentativním vzorku 520 respondentů ve věku 18-64 let. Data se sbírala on-line v Českém národním panelu. | Foto: NMS Market Research
Nestíhat číst titulky a zároveň sledovat film nebo ukrást herci půlku jeho talentu dabingem? To jsou jen dva z mnohých argumentů, které musí Češi před návštěvou kina zvážit.
I přes klesající platy dabérů a s tím často spojovanou snižující se kvalitu českého dabingu preferuje filmy v češtině 74 % respondentů. Jasným zastáncem titulků je jen každý desátý Čech. Dalším častým sporem bývá, zda vyrazit do kina nebo si počkat a podívat se na film v pohodlí domova.
Jako největší lákadlo první varianty označilo 42 % dotázaných velká plátna, 19 % vybralo kvalitní zvuk a 18 % speciální efekty.
Máte radši dabing, nebo titulky?
Relativní novinkou je v Americe tzv. MoviePass, což je permanentka, se kterou za 10 dolarů měsíčně můžete chodit na jeden film každý den. V České republice se tato možnost asi v nejbližší době neobjeví, ale kdyby ano, 57 % návštěvníků kin by o ni projevilo zájem. Ti, co by o MoviePassu uvažovali, by za něj byli ochotni dát do tří set korun (29 %), dalších 20 % až pět stovek.
Mnozí si pamatují na příchod Avatara od Jamese Camerona, jehož 3D formát trhal světové rekordy. Dnes už ale 3D tolik neláká, oblíbenou formou je jen pro 34 % filmových nadšenců. Nejpopulárnější je klasický kinosál, který zvolilo 55 %, IMAX a 4DX si rozdělily zbytek fanoušků rovným dílem. Netáhnou ani VIP sály, vyzkoušelo je jen 7 % dotázaných, dalších 19 % o tom uvažuje.
Koupit si něco na zub v kině nebo si pronést vlastní? V době, kdy velké menu v podobě nápoje a popcornu stojí stejně jako lístek pro dospělého, si kde kdo rozmyslí, zda za občerstvení v kině utrácet peníze. Přesto 66 % dotázaných udává, že si vlastní jídlo nikdy nepronesli, jen 7 % procent tak činí pravidelně.
Komiksy drtí všechny kolem… Alespoň ty od Marvelu
Avengers: Infinity War | Foto: Marvel Studios
Komiksy nejsou hitem jen ve světě, ale i u nás. Z šesti nejnavštěvovanějších filmů, které byly letos uvedeny do českých kin, tvořily hned polovinu právě ty založené na jedněch z nejznámějších amerických komiksů od Marvelu. Na sen všech geeků, tedy nejnovější díl Avengers, vyrazil každý pátý dotázaný.
Na tom má obrovský podíl zejména nejmladší sledovaná skupina ve věku 18 – 24, kde tento velkofilm viděl téměř každý druhý. Ani překvapivý hit Black Panther, který slavil obrovský úspěch v USA u afroamerické komunity, nezůstal pozadu (13 %). Podobně se umístil i sequel Rkové akční komedie o nesmrtelném kecalovi Deadpool 2 (12 %).
Další z top 6 nejsledovanějších filmů byly dle průzkumu Padesát odstínů svobody (16 %), Jurský svět: Zánik říše (15 %) a Fakjů pane učiteli 3 (14 %).
Dabing, nebo titulky? Obojí má své pro a proti!
Vadí vám titulky na filmovém plátně nebo televizní obrazovce? Díváte se na zahraniční filmy nebo seriály raději v českém znění? Proč čeští diváci dávají spíše přednost dabingu, a co tím získávají nebo ztrácejí?
„Prosazujeme duální vysílání. Chceme, aby divák měl možnost přepnout na originální znění, a nastavit si titulky, jak mu vyhovují,“ uvedla v pořadu Pro a proti 1. místopředsedkyně České středoškolské unie Lenka Štěpánová.
Ani jedna z možností, tedy dabing nebo titulky nemusí být lepší, ale každá má své pro a proti, dodala aktivistka.
Ta uznává, že dabing má své výhody. „Přináší sebou ale i řadu nevýhod. Dabing sebou nese ztrátu hereckých výkonů i autentičnosti originálního zvuku,“ upozornila Štěpánová.
Český dabing je bezpochyby velmi kvalitní. V mezinárodním měřítku máme opravdu velmi kvalitní dabing, a proti němu nic nemám… Je ale studiemi prokázáno, že diváci v zemích, kde se upřednostňuje titulkování, mají mnohem lepší jazykovou vybavenost. Lenka Štěpánová
Ředitel programu České televize Milan Fridrich připomněl, že duální vysílání je přesně ta cesta, kterou televize jde a chce jít i nadále.
Vysíláme pro všechny. Někdo třeba hůř slyší, někdo neumí žádný světový jazyk a nechce se ho učit, někdo hůř vidí a špatně se mu čtou titulky. Někdo u televize třeba něco dělá a pohybuje se po bytě… Dabingem lidem usnadníte život a umožníte, aby se při všech svých možných omezeních mohli na pořad dívat. Milan Fridrich
„Bohužel máme technická omezení, která znemožňují, aby na duální vysílání mohl dosáhnout každý,“ konstatoval programový šéf.
Přesto duální systém u nás úspěšně funguje. „Během pěti let se de facto zdvojnásobil počet pořadů, které mají skryté titulky, které si ale zatím můžou pustit pouze ti, kteří přijímají televizní signál přes satelit, což je problém. Pozemní cestou u nás přijímá signál 55 % domácností, takže z technických důvodů nejsme schopni tuto stopu přenést.“
Zajímavé je, že tato zvuková stopa ještě nedávno k dispozici byla. „Evropská legislativa ale nařídila, že musíme k pořadům dávat audiovizuální stopu pro nevidomé, takže jsme o tuto stopu přišli,“ vysvětlil Fridrich.
Podle něj jsou lidé v České republice na dabing prostě zvyklí. „Také nevysíláme pro specifickou skupinu, ale věnujeme se všem.“
„Ono se o tom nemluví, ale milion obyvatel České republiky hůř slyší,“ zdůvodnil další význam českého dabingu Milan Fridrich.
Související příspěvky
Nahraďte dabing v televizi titulky, vyzývají kvůli výuce angličtiny studenti
Titulky, nebo dabing? „Obraz často nevidím. Anebo překládám jinou verzi, než která jde v kinech.“ Čeká nás teď po krizi dabingu i krize titulků?
Širší nabídka a dabing. Americká videotéka Netflix se snaží dobýt Polsko
V dabingu jde stále o tvorbu, nikoliv o kšeft, připomíná Jiří Hromada
Zajímavosti o dabingu
Jedna z oblastí, kde je dobrý překladatel nenahraditelný, je také filmový dabing. I když zahraniční filmy už mnozí raději sledují v originálním zněním s titulky, profesionální dabéři ještě o svoji práci nepřišli. Pojďme se společně podívat na to, v čem spočívá práce dabéra a jaké jsou povinnosti překladatele při zpracování cizojazyčných filmů.
Historie českého dabingu
Český, respektive československý, dabing patřil vždy ke světové špičce. Vždyť první dabovaný film se v Československu objevil již v roce 1933. Ovšem prvním plnohodnotně dabovaným filmem byla až “Sněhurka a sedm trpaslíků”, v níž své hlasy propůjčili tehdy známí a renomovaní herci.
V roce 1949 bylo u nás založené Studio pro úpravu zahraničních filmů. Zde se začala vytvářet dlouhá tradice a specifika českého dabingu, který si ke spolupráci přizval špičkové herce z činohry a nikoliv jen hlasové specialisty, jež pracovali v hlasatelnách, jak tomu často bývalo v zahraničí.
Dabing ve svém počátku vypadal úplně jinak, než na co jsme zvyklí v současnosti. Nebyl-li zahraniční film dabovaný a pokud disponoval pouze titulky, pak se do studia posadila dvojice speakerů, která buď předčítala titulky, nebo měla před sebou listinu s dialogy a četla jejich doslovný překlad.
O uměleckém zážitku si můžeme myslet své, rozhodně byl na hony vzdálený dnešní úrovni.
Naštěstí tato práce připadala mnohým nadšencům v pražském studiu Československé televize značně nedostačující a hledala jiné možnosti dabování. Postupně začal vznikat tzv.
živý dabing – dialogová listina byla přeložená a upravena tak, aby byly české dialogy synchronní s obrazem.
A následovalo živé vysílání, kdy se herci shromáždili ve studiu s mikrofony a sluchátky a živě se trefovali do obrazových replik.
Smyčka a digitální dabing
Později se začala využívat tzv. smyčka. Kopie filmu se podle scén rozstříhala na kousky a ty se k sobě slepily do smyček.
Daná scéna se díky tomu mohla v projekčním přístroji donekonečna opakovat, dabér si tak dlouho dialog zkoušel, až česká řeč přesně ladila s obrazem herce, který mluvil v originále. S příchodem videokazet a digitální techniky se od tohoto postupu nakonec upustilo.
Dnes se dabuje kompletně digitálně. Herci mohou svoji postavu dabovat každý zvlášť, i když jejich role má společné scény s ostatními herci.
Pokud se dabuje náročný projekt, lze na něm pracovat až měsíc a cena za práci se může vyšplhat k jednomu milionu korun. Dabing filmů pro video a televizi je rychlejší a levnější.
Díky poměrně velké poptávce po dabingu filmů v České republice existuje na 20 společností, jež se dabingem zabývají.
V České televizi dokonce vznikl komediální seriál „Dabing Street“, jenž popisuje dění ve fiktivní dabingové společnosti a který vychází ze stejnojmenné divadelní hry Dejvického divadla.
S českým dabingem jsou spojená jména dabingové režisérky a překladatelky Olgy Walló, která je považována za královnu dabingu, a jejího otce dabingového režiséra K. M. Walló. Olga Walló je podepsána pod více než stovkou celovečerních filmů.
Zajímavost: Jak se stát dabérem?
Abyste se stali dabérem, můžete vystudovat obor herectví, který vás na herecké povolání nejlépe připraví. Castingové a reklamní agentury, filmové produkce i různé obchodní společnosti často hledají neotřelé hlasy.
Nemusíte být ani vystudovanými profesionály, a přesto se dabérem stát můžete, když využijete služeb některé databáze hlasů, které jsou přístupné na internetu.
Pošlete jim svůj nahraný hlas, a když budete mít štěstí, zařadí vás do na seznam dabérů.
Postsynchrony
Pod cizím slovem postsynchron si představte dodatečné ozvučení filmu. Pracuje na podobném principu jako dabing. V minulosti byly filmové kamery poměrně hodně hlučné. Pokud by se ponechal záznam mluveného slova herců, byla by v něm kamera rušivým elementem. Proto bylo třeba dodatečně filmy ozvučit, herci tak vlastně dabovali sami sebe.
Dabingový překladatel
Dobrý český dabing vyžaduje stejně dobrý český překlad, který připraví překladatel. Na něj jsou kladeny hodně vysoké nároky, protože se jedná hlavně o umělecký překlad filmového díla, který si v ničem nezadá s překladem veršované divadelní hry. Co by všechno měl takový překladatel umět?
Jako prvořadé je nutnost proniknout do předlohy z hlediska filologie, rozpoznat jazykové prostředky, pochopit charakter postav a vztahy mezi nimi, prostředí příběhu a udržet autorovu myšlenku. Dobrý dabingový překladatel by tedy měl mít cit pro filmovou i jevištní češtinu a umět pracovat se slovy tak, aby dokázal přeložit i slovní hříčky, různé narážky nebo vtipy.
Pokud potřebujete dabing nebo voice-over, můžeme vám pomoct. Kromě překladatelských služeb poskytujeme také audio a video služby.