První pomoc, když se dítě dusí

Mýtů o dušení je celá řada – připomeňme si například ,,věšení dítěte za nohy“ , pití vody nebo okamžitou herdu do zad. Pojďte si dnes přečíst o tom, proč nemá smysl vyvolávat zvracení u dusícího se dítěte.

První pomoc, když se dítě dusí

Proč je to špatně?

Důvodů je více, na jeden z nich jsme narazili i v již výše zmíněném mýtu: ,,Když se někdo dusí, dejte mu rychle První pomoc, když se dítě dusínapít vody“. Jde o to, že dýchací a trávicí trubice jsou odděleny (viz obrázek). Když vám zaskočí, sousto se dostane do dýchacích cest místo do trávicí trubice (jícnu). Nemá proto žádný smysl se ho snažit ,,posunout dolů” pitím ani ho ,,dostat ven” zvracením. A navíc pokud budete naslepo strkat prsty do pusy dusícímu se dítěti, znemožníte mu efektivně kašlat a může vás v panice kousnout.

Dušení — Jak je to správně?

Pokud se bavíme o dušení u dětí, je velmi důležitá prevence. Především batolata nenechávejte bez dozoru a pokuste se odstranit z dosahu malé předměty, které by mohly spolknout či vdechnout. Když už dítěti zaskočí a vidíte, že je zatím schopno efektivně kašlat, v kašli ho podporujte.

V doporučených postupech České resuscitační rady se doslova píše: ,,Aktivní intervence k odstranění obstrukce  dýchacích cest cizím tělesem jsou potřebné až v okamžiku, kdy přestane být kašel účinný. Potom ale musejí být provedeny rychle a důrazně.

(2) První pomoc, když se dítě dusí

Podrobný postup první pomoci u dušení včetně správného provedení vypuzovacích manévrů naleznete v tomto článku.

POZOR: Pokud dítěti zaskočí větší předmět, vůbec nemusí ,,stihnout” kašlat a dušení může probíhat úplně potichu! Zde znovu apelujeme na prevenci. Nikdy se nesnažte cizí těleso dostat ven tak, že dítě vezmete za nohy a budete s ním ,,třepat” hlavou dolů. Můžete mu způsobit vážné poranění, na které může i zemřít. Více informací se dočtete v tomto mýtu.

Nechcete si o první pomoci jen číst? S tím rozhodně souhlasíme a budeme se na vás těšit na některém z našich zážitkových kurzů.

První pomoc, když se dítě dusí

ZDROJE:

Bojím se, že se udusí

Dost často dostávám dotazy na téma riziko udušení. Až to skoro vypadá, že metoda BLW může dítěti ublížit. A když je dítě krmeno lžičkou je to bezpečné.

Jak je to doopravdy? Co je za tím? A jak to zvládnout? Rozhodla jsem se, že to celé sepíšu, ať se k tomu dostanou i ti, kdo se bojí zeptat. Nebo ti, koho to netrápí, ale mají třeba starostlivé babičky nebo tatínky. Tentokrát jsem přizvala i odborníka na první pomoc, který tě naučí, jak v krizové situaci prckovi pomoct. Věřím, že to nikdo z nás nebude potřebovat. 

„Chci mého prcka nechat, ať se krmí sám. Moc to chci. Vím o všech skvělých výhodách pro něj i pro mě. Mám to nastudované, dokonce už mám i přesný návod v podobě jídelníčku na první měsíc. Ale pořád se mi do toho nechce. Mám strach!

Bojím se, že to nezvládne. Bojím se, že se udusí. A já nebudu vědět, jak mu pomoct. Cítím tu obrovskou zodpovědnost za toho malého tvorečka.“

Je to úplně přirozené. Většinou strach pochází z něčeho neznámého nebo z nedostatku informací. Proto jsem ti tady sepsala trochu teorie, která pomohla mě. Jednou jsem to přečetla a uvěřila. Třeba to pomůže i tobě.

Pokud nestačí jen si o tom číst, mám pro tebe i video přímo od lektorky první pomoci. Naučí tě, co přesně dělat při dušení. Myslím si, že je skvělé vědět, jak na to. I když si samozřejmě všichni přejeme, aby se to nestalo. Je lepší být připravená, než překvapená. Tak jdeme na to.

Dušení není o nic pravděpodobnější u dětí, které se krmí samy než i u těch, které jsou krmeny lžičkou.

Pro dítě je těžší přijít na to, jak se vyhnout dávení, když jsou krmeny lžičkou, než když si dává jídlo do pusy samo. Přirozený obranný mechanizmus funguje tedy pouze tehdy, pokud má dítě jídlo pod kontrolou. Musí se nejprve naučit s jídlem jazykem v puse pohybovat, a to mu může nějakou dobu trvat.

Je třeba odlišit dávení a dušení.

Dávení

Při dávení dítě reaguje (kašle, prská). Znamená to, že to samo řeší a není třeba zasahovat. Při dávení se spustí reflex a zpětný pohyb, který vytlačí sousto od dýchacích cest, pokud je příliš velké na to, aby se dalo spolknout. Dítě otevře ústa a vystrčí jazyk dopředu (viz obrázek). Někdy je v puse vidět kousky jídla, někdy trošku ublinkne.

První pomoc, když se dítě dusí

Dětem, které se samy krmí, to většinou vůbec nevadí a pokračují v jídle dál, jako by se nic nestalo. Tento reflex funguje i u dospělých, ale až úplně vzadu na jazyku. U šestiměsíčního dítěte to není až tak daleko. Takže se reflex spustí dřív a ve chvíli, kdy je kousek jídla dál od dýchacích cest. Proto když se začne dítě takto dávit, zřídkakdy je v nebezpečí udušení.

Postupem času se u dětí spouštěč reflexu posouvá dozadu. Proto děti, které neměly příležitost s jídlem samy experimentovat a byly krmeny lžičkou, mají s kousky jídla vzadu na jazyku většinou problémy častěji.

Když se něco takového stane, počítej do 4. Do té doby si dítě většinou samo poradí.

Dušení

K dušení dochází při úplném zablokování dýchacích cest. Když se to stane, dítě začne automaticky kašlat, aby si je pročistilo. A většinou to zafunguje. Pokud je opravdu zablokování úplné, což je velmi vzácné, dítě není schopné ani kašlat a potřebuje s uvolněním dýchacích cest pomoct.

První pomoc

Co na to říká odborník?

„Nejlepší a nejbezpečnější pro uvolnění dýchacích cest je spontánní kašel,“ radí Lenka Havrdová, DiS., zdravotní sestra a lektorka první pomoci. „Je-li dítě při vědomí a efektivně kašle, nejsou jiné manévry potřebné.“

Při dávení tedy opravdu není třeba zasahovat, dítě to zvládne samo. V případě dušení je dobré uplatnit standardní postup první pomoci u malých dětí.

Tedy položit je břichem na své stehno a hlavičku volně přes koleno (z mého pohledu je to jednodušší uchopení pro začátečníky, viz obrázek) nebo mít dítě položené stejným způsobem na jedné ruce (viz video).

Bouchnutím do zad v oblasti hrudníku by se mělo sousto uvolnit.

  • První pomoc, když se dítě dusí
  • Podívej se ale také na video, kde Lenka názorně ukazuje, jak poskytnout první pomoc nejen miminku při dušení.
  • Co by mohlo zvýšit pravděpodobnost udušení:
    – dítěti podává do úst jídlo někdo jiný
  • – dítě sedí nakloněné dozadu

Důležité: nikdy nenechávej dítě, které se krmí samo, bez dozoru!

Možná je to zvláštní, ale já jsem z udušení strach neměla. A právě proto jsem to vlastně ani nezařadila, do e-booku zdarma „PŘÍKRMY jinak aneb BLW v praxi„. Byla jsem přesvědčená o tom, že to dítě si přece taky nechce ublížit a je schopné odhadnout, na co má a na co ne. A tak to taky bylo.

Synovi jsem umožnila, aby se krmil sám. Díky tomu měl jídlo pod kontrolou. To mu pomohlo, aby byl v bezpečí.

Zakuckal se za celou dobu u jídla asi tak 4x. V tu chvíli to bylo trošku napínavé, trošku jsem se bála. To je jasné. Ale nikdy to netrvalo déle, než jsem napočítala do 4. Vždycky si s tím poradil. Reflex je reflex.

Naopak mám pocit, že se mnohem častěji zakuckávají děti, které začínají kašičkami, co jsem tedy tak v okolí vypozorovala. Ale možná je to jen můj pocit.

Jaké jsou tvoje zkušenosti? Napiš mi je do komentářů.

První pomoc, když se dítě dusíSamozřejmě, že se nám stalo, že se syn zakuckal, když u nás byla na obědě babička. Jinak by to ani nešlo, že? Pro babičku to bylo těžké. Cukalo to s ní, ale udržela se. A syn to v pohodě sám zvládl. A hned se cpal dál.

Děkuji Lence Havrdová, DiS. za spolupráci na tomto článku. Lenka je zdravotní sestra a lektorka první pomoci, která vytvořila online kurz první pomoci.

Provází v něm maminky krok za krokem první pomocí u všech závažných i běžných dětských úrazů a stavů. Jsem moc ráda, že souhlasila s mým návrhem zpřístupnit střípek z jejího kurzu zdarma v rámci mého článku.

 Myslím si, že je důležité, aby maminky věděly, jak mohou svým dětem pomoci. A mám radost, že ti můžu tyto zásadní informace zprostředkovat.

Přeji ti, aby jsi žádný z těchto zásahů nikdy nepotřebovala použít! Ale za sebe musím říct, že poté, co jsem sama jsem prošla kurzem první pomoci, jsem klidnější.

Zdroje: Kniha Vím, co mi chutná. Gill Rapley, online kurz První pomoc pro děti (mamain.cz a prvnipomocdetem.cz)

Co dělat, když se dítě dusí a jak dušení předcházet? – Dětská ordinace Kláry Šillerové

Ačkoli na dítě dáváte neustále pozor, nemůžete nikdy stoprocentně předejít situaci, kdy se začne dusit. Často se totiž může začít dusit jídlem. Děti jsou navíc zvědavé a rády objevují svět.

Kromě jídla je tak vdechnutí drobných předmětů další běžnou příčinou dušení dítěte.

Během polykání, se potrava posouvá z úst do jícnu, přičemž současně dochází k uzavření dýchacích cest faryngeální příklopkou, která slouží jako ochrana proti vdechnutí potravy.

Pozor na smích, kašel a povídání u jídla

Hrtanová příklopka se ovšem otevírá během mluvení, smíchu či kašle, což je během jídla nebezpečné. Při uvíznutí předmětu v dýchacích cestách, dochází k nedostatečnému zásobování těla kyslíkem, což je život ohrožující stav!

Jaké potraviny jsou nejrizikovější?

Riskantní je suchá, drobivá strava. Dále malé tvrdé potraviny – oříšky, bonbóny, které při vdechování vyvolají záchvaty kašle, otok a následné dušení se.

Budete mít zájem:  Bakteriální meningitida – co to je – příznaky, příčiny a léčba

Jednoznačně nejčastěji dětem zaskočí tvrdý bonbon. Ten bychom dětem dávat neměli. Bohužel ani želatinové bonbony či jiné cukrovinky nejde označit za bezpečné, neboť i těmi se děti často dusí. Raději volte lízátko. Dítě ovšem musí za každou cenu sedět, aby si lízátko nezarazilo do krku.

Na třetím místě v žebříčku příčin dušení u dětí (po tvrdých a měkkých bonbonech) je maso. Maso se obecně dětem špatně žvýká a mělo by být opravdu měkké a nakrájené na drobounké kousky, než je dětem podáme.

Velice rizikový je také párek, který je také častou příčinou dušení. Párek proto krájejte na půlkruhy (kolečko ještě rozpůlit). Za masem následují kosti z ryby. Ty sice nevyplní celou dýchací trubici jako např.

maso, ale během chvíle, kdy dítě kašle, sliznice v krku velice oteče a může dojít u dětí velice snadno k úplnému uzavření dýchacích cest.

Mrkev, hrášek, kukuřice, jablko, hrozno. To je ř nejčastějších potravin z kategorie ovoce a zelenina, na které si dát obzvláštní pozor. Mrkev a jablíčko dětem raději dávejte nastrouhané nebo vařené, kdy jsou měkčí a lépe se dají rozkousat.

Čerstvý hrášek zkuste rozmačkat vidličkou na plocho a hrozno vždy dětem rozkrojte na půlky, aby se jim snadněji kousalo. Pokud má pecky, odstraňte je. Během letních měsíců je oblíbený meloun. Také u toho si dejte pozor na pecky. Nebezpečný může být i pomeranč. Je opravdu tuhý a není snadné ho rozkousat.

Zvažte zda jej raději dětem nedáte vymačkaný v podobě džusu. U mandarinky rozkrojte jednotlivé dílky na půlky.

Bohužel zejména u malých dětí do 1 roku je časté, že jim během pití zaskočí mléko. Dítě by proto mělo pít vždy ve vyvýšené poloze.

Většina rodičů to ví a dává si na to pozor, nicméně není od věci čas od času si to připomenout. Dětem rozhodně nedávejte lískové oříšky nebo jiná semínka v celku. Ořechy jsou velice zdravé a byla by škoda je zcela vyřadit z dětského jídelníčku. Raději ořechy nebo semínka umelte či rozmixujte např. do bábovky nebo do jogurtu.

Nikdy nenechte dítě jíst o samotě!

Velice nebezpečným faktem ohledně dušení u dětí bohužel je, že mnohdy probíhá dušení téměř potichu! Pokud dítě vdechne opravdu velký, kus, který mu ucpe dýchací cesty, nevydá pravděpodobně ani hlásku, maximálně bude bouchat zoufale do stolu nebo kopat nohama. Nikdy nenechávejte malé dítě u jídla samotné! Je potřeba dítě neustále sledovat pohledem!

Abyste předcházeli nebezpečí udušení, měli byste bdát na to, aby děti jedly vždy vsedě. Jak již bylo řečeno, naučte děti, že během jídla nemají mluvit.

Neměli by se ani dívat na komediální pohádky během jídla. Stačí aby se začaly hlasitě smát a jídlo jim může zaskočit.

Pokud je dítě nemocné a kašle, preferujte vlhkou a tekutou stravu, která do krku snadno sklouzne.

Vždy dětem podávejte k jídlu také pití, aby mohlo průběžně pít. Děti by však neměly pít, pokud mají plnou pusu! Napít by se měly vždy poté, když polknou sousto. Zeleninu vařte nebo napařujte tak, aby ji děti mohly jíst v co nejměkkčí podobě.

Příznaky dušení

Dušení vzniká nečekaně a dramaticky. Postižené dítě nedokáže dýchat ani mluvit, chytá se za hrdlo, posunky se snaží dovolat pomoci. Pokud dušení pokračuje, postižené dítě modrá a později kolabuje v důsledku hypoxie mozku (nedostatečného zásobení mozku kyslíkem).

Pokud jsou dýchací cesty ucpány jen částečně, pomůže dítěti silné kašlání, díky kterému může dojít k odstranění překážky. Cizí tělesa malých rozměrů, nemusí způsobit ucpání dýchacích cest, ale při vdechnutí mohou proniknout až do plic. Dítě je pak ohroženo tzv.

 Aspirační pneumonií – zápalem plic, z důvodu vdechnutí cizího materiálu. A co dělat, když se dítě dusí?

Co dělat při dušení

Vyberte z úst dítěte zbytky potravy či jiných předmětů a přikažte, aby zakašlalo. Prst dávejte do úst, jen pokud překážku vidíte a nehrozí její zatlačení hlouběji do hrdla. Pokud dítě předmět nevykašle, doporučují se tyto manévry.

Dušení miminka do šesti týdnů

Při tichém dušení dochází k úplnému uzavření dýchacích cest. Vzduch nejde dovnitř ani ven a dítěti nejde odkašlat. Začne fialovět  pusince, má vypoulená očka a bledne, vypadá jako hadrová panenka.

Pokud se novorozenec dusí mlékem, zkuste udělat z vlastních úst odsávačku a vtáhnout obsah jeho úst do svých – položte ho na záda, jemně mu zakloňte hlavičku, obepněte ústy nos i ústa a opatrně vdechněte, opakujte to 2 až 3 krát za sebou.

Pokud to nepomůže, vezměte dítě na předloktí, tvářičkou do dlaně, tělíčko musí směřovat šikmo dolů a v této poloze jej jemně pobouchejte po zádech. Pokud ani to nezabere, střídejte to s odsáváním.

Volejte 155

Vytočte 155 a dejte si hovor na hlasité volání. Nemá smysl ztrácet drahocený čas držením mobilu v ruce. Důležitější je provádět bezprostřední první pomoc. Pokud je nablízku někdo jiný, ať komunikuje se záchrankou on.

Dušení dítěte do 1 roku

Údery mezi lopatky

Položte si dítě v poloze na bříšku na své předloktí. Hlava je uložena níže než hrudník. Předloktí si můžete podepřít vlastním stehnem. Dlaní druhé ruky udeřte dítě přiměřenou silou 5 krát mezi lopatky.

První pomoc, když se dítě dusí

Údery na hrudní kost

Pak položte tuto ruku na zádíčka dítěte. Nyní ho držíte mezi svými rukama jako „sendvič“. Otočte ho (ruce fixují hlavu a krk) tak, že leží na zádech s hlavou dolů na vašem druhém předloktí. Dítě udeřte 5 krát na hrudní kost (na stejné místo, kde se provádí vnější masáž srdce). Na rozdíl od masáže mají být údery silnější, pomaleji vedeny.

První pomoc, když se dítě dusí

Co dělat, když se dítě dusí – větší dítě

Údery mezi lopatky

Podobně jako u malých dětí 5 krát, pokud je dítě při vědomí, v poloze vestoje.

Údery do břicha

Prudkým stisknutím břicha asi v polovině vzdálenosti mezi pupkem a dolním koncem hrudní kosti. Pokud je dítě v bezvědomí, údery se dělají vleže.

Heimlichův chvat

Zezadu obejměte dítě tak, že jednu ruku sevřete v pěst, položíte na břicho dítěte a druhou ruku přiložíte na tu první. Udělejte 5 prudkých stlačení směrem šikmo dovnitř a nahoru. Pokud si nejste jisti, podívejte se na nějaké video na youtube.com.

Po 5-ti úderech mezi lopatky a 5-ti úderech na hrudní kost zkontrolujeme obsah ústní dutiny a odstraníme viditelné tělesa,
Pokud nedošlo ke zlepšení, cyklus úderů opakujeme, dokud nejsou volné dýchací cesty a neobnoví se dostatečné dýchání.

Pokud dítě kašle, nemůže dýchat, jeho kůže začíná modrat a upadá do bezvědomí, okamžitě volejte 155. Hovor dáme na HLASITÝ ODPOSLECH, abychom měli volné ruce. Pokud se vdechnuté těleso nepodaří odstranit a dýchání uvolnit, zahajte masáž srdce.

Co dělat, když se dítě dusí?

První pomoc, když se dítě dusí

 Málokterá maminka dokáže ze svého děťátka na delší dobu spustit oči, zvlášť, pokud jde o novorozence. Malé děti potřebují téměř nepřetržitou péči a kontrolu. Někdy totiž stačí chvilička rodičovské nepozornosti a může se stát i něco vážné.

Každý rodič by měl proto ovládat základní kroky, jak podat děťátku první pomoc v případě, že ji bude potřebovat. Nikdo přece nezačne hledat na internetu, co dělat, když se jeho dítě začne dusit. Okamžitě je třeba zasáhnout, protože čas se krátí.

V tomto článku si řekneme co dělat, když se dítě dusí – například když miminku zaběhne.

Příčiny dušení u dětíDítě se začíná dusit, když se mu do dýchacích cest dostane něco, co tam nemá co dělat. V případě novorozenců a nejmenších dětí, které se ještě samy nehrají, jde nejčastěji o tyto příčiny dušení:

– dušení při kojení- dušení slinami- dušení hleny- dušení zvratky (často je spojeno s refluxem)

Starší děti se mohou začít dusit z důvodu, že si do úst dají cizí předmět, který jim zapadne až do dýchacích cest. Nejčastěji jsou to drobné hračky, kuličky, korálky, kostky z lega, ale může jim zaběhnout i větší kousek jídla.

Příznaky, že se dítě dusíI my dospělí víme, jaké je to nepříjemné, když nám zaběhne. Začneme kašlat, nejednou i prskat a ze všech sil se snažíme vdechnutý předmět, většinou část nějakého jídla nebo vody, z dýchacích cest dostat ven.

Někdy se to podaří hned, ale jindy musíme bojovat skutečně jako o život. Malé miminko je na rozdíl od dospěláka zcela bezbranné a s dušením si neumí poradit samo. Je zcela odkázané na péči svých rodičů.

Abychom věděli rozpoznat, že se miminko začalo dusit, je důležité vědět, jaké jsou příznaky dušení. Dítě začne kašlat a plakat. Kašel přechází do chrčení, přičemž děťátko začíná modrat v tvářičce. Chytá se za hrdlo.

Pokud rodič okamžitě nezasáhne, nastává absolutní ticho, dítě začína kolabovat. Dítě se může začít dusit během spánku, během hry, nebo při jídle.

 Co dělat, když se dítě dusíPrvní pomoc dítěti musí přijít do tří minut – toto by měl mít na paměti každý otec a maminka. Pokud dítě vdechne nějaký předmět, první pomocí je uložení děťátka do správné polohy a zatlačení na správném místě, čímž dojde k vypuzení vdechnutého cizího tělesa. Dítětem NIKDY netřeseme.

1. První pomoc pro dítě do jednoho rokuKdyž se začne dusit malé miminko, můžeme aplikovat údery mezi lopatky. Dítě si položíme na předloktí v poloze na bříšku. Jeho hlavička je níž než hrudník. Předloktí si rodič může podepřít svým stehnem.

Budete mít zájem:  Ichtyoterapie – pro zdraví a krásnou pokožku

Jednou rukou držíme miminko, dlaní druhé ruky dítě udeříme 5-krát mezi lopatky, ale pozor, sílu úderů zvolíme přiměřeně věku dítěte.

Miminku následně položíme ruku na zádíčka, držíme ho mezi oběma našimi rukama a v takové poloze ho otočíme, aby leželo na zádech s hlavou dolů na našem druhém předloktí.

Jiným způsobem, jak dostat cizí předmět z těla dítěte ven, je stlačování hrudní kosti. Děťátko si uložíme do polohy na naše předloktí a udeříme ho 5-krát na hrudní kost, opět přiměřeně silně. Tlačíme na stejné místo, kde se provádí masáž srdce při resuscitaci. V tomto případě jsou však údery silnější a pomalejší.

Pokud by došlo k zástavě dechu miminka, podáváme umělé dýchání a bez čekání zavoláme záchrannou zdravotní službu.

Oživování novorozence – umělé dýchání a masáž srdcePři resuscitaci novorozence musí mít každý na paměti, že nejde o dospělého člověka, proto způsob, jakým se podává umělé dýchání a masáž srdce takovému miminku, je zcela jiný.

Jako první krok zprůchodníme dýchací cesty tím, že je vyčistíme. Vyjmeme z nich zbytky zvratků, mléka, případně cizí tělesa. Lopatky děťátka podložíme ručníkem, v případě novorozence NIKDY NEDĚLÁME ZÁKLON HLAVIČKY!

Umělé dýcháníDěťátko leží na zádech. Do našich úst vezmeme ústa a i nos miminka. Uděláme pět úvodních vdechů, aby se miminku zvedl hrudník. Následně pokračujeme třemi stisky hrudníku. Po každé sérii stlačení jeden krát vdechneme.

Stlačování hrudníku miminkaMiminko musí ležet na tvrdé podložce. Jeden nebo dva naše prsty položíme na hrudník, v místě jakoby na pomyslnou spojnici prsních bradavek. Stlačujeme do hloubky jedné třetiny hrudníku.

Můžeme použít i techniku ​​dvou palců. Konečky palců stlačujeme spodní třetinu hrudníku miminka do stejné hloubky: do jedné třetiny hrudníku.

Hrudník stiskneme 3-krát. Stlačujeme s frekvencí 120/min. Po stiscích následuje jeden umělý vdech. Po uvolnění se má hrudník vrátit do normální polohy.

2. První pomoc pro starší dítě

Starší děťátko dokáže s rodičem více spolupracovat. Můžeme mu při dušení pomoci dvěma způsoby: údery mezi lopatky, nebo pokud jsou neúčinné, použijeme tzv. Heimlichův manévr.

Údery mezi lopatkyV případě, že se dítě začne dusit, je při vědomí a kašle, řekneme mu, aby se předklonilo a snažilo se v takové poloze cizí předmět vykašlat z těla ven. Pokud to vůbec nezabírá, musí zasáhnout rodič.

V první řadě začneme dítě plácat mezi lopatky tímto způsobem: Postavíme se za dítě, jednou rukou mu křížem přidržujeme přední stranu hrudníku a nahneme ho dopředu, druhou rukou dítě 5-krát udeříme dostatečným tlakem mezi lopatky.

Po skončení pátého úderu zkontrolujeme stav, zda se podařilo předmět vypudit ven. Může se stát, že ho dítě vyplivne, nebo že z dýchacích cest přešel do úst, odkud ho dokážeme jednoduše vyjmout.

Je třeba si však dát opravdu obrovský pozor, abychom ve snaze o vyjmutí předmětu z ústní dutiny nezatlačili předmět zpět hlouběji, proto vždy objektivně zhodnotíme, zda si na vyjmutí předmětu skutečně troufáme.

Heimlichův manévrMůže se stát, že údery mezi lopatky nezabírají a předmět stále zůstává zaseknutý v dýchacích cestách. Na řadu přichází Heimlichův manévr. Způsob, jak na to, není vůbec náročný.

Dítě obejmeme zezadu. Jednu ruku sevřeme v pěst a položíme ji na horní část bříška dítěte, druhou ruku položíme na první ruku. Rukama uděláme pět prudkých stlačení, které směřují šikmo dovnitř nahoru – ve směru, kterým chceme cizí předmět z těla vypudit.

Druhým způsobem, jak provést Heimlichův manévr, je v poloze vleže na zádech. Tento způsob použijeme tehdy, pokud již děťátko upadá do bezvědomí a my ho neumíme udržet ve vzpřímené poloze. Klekneme si nad stehna dítěte. Obě dlaně položíme na střed horní části bříška dítěte. Naše prsty se těla dítěte nedotýkají. S nataženýma lokty stlačujeme bříško směrem dovnitř a nahoru.

Pokud nedojde ke zlepšení situace, zopakujeme údery mezi lopatky, dokud se dýchací cesty neuvolní. Pokud by se však děťátko nadále dusilo, neváháme a zavoláme záchranku.

První pomoc při dušení kousky jídla u dětí

První pomoc, když se dítě dusí

S největší pravděpodobností se nevyhneme situacím, kdy naše děti budou potřebovat nějaký druh první pomoci. Když budeme mít štěstí, půjde jen o drobná poranění, odřená kolena či zašlápnutou včelku. Co z první pomoci by ale měl vědět každý rodič, to jsou situace, jak se vypořádat s dušením či nutnou resuscitací dítěte. Právě to jsou situace, které nepočkají na přivolání odborníků a je třeba s nimi začít včas.

První situace, kdy se nám děti mohou začít dusit, přichází prakticky již po příchodu z porodnice. Není neobvyklé, že mají maminky silnou spouštěcí reakci mateřského mléka při kojení a snadno se může stát, že se kapka mléka dostane do dýchacích cesta dítě u prsu zfialoví či zmodrá.

Nenechte se vyděsit. Kojenci mají velice průsvitnou kůži a každá změna kyslíku v organizmu je na nich lehce patrná, a to výraznou změnou barvy kůže. Pokud však dítěti zpřístupníte dýchací cesty, stačí 2 nádechy a miminko vám v náručí opět krásně zrůžoví.

Když zmíním polohu „na tygříka“, jistě bude mnoho rodičů vědět, kterou mám na mysli. V rámci první pomoci si touto polohou vypomůžeme.

  • Miminko si položíme na vlastní předloktí.
  • Jeho hlavička bude směřovat k naší dlani a nožičky do loketní jamky.
  • Když naklopíme miminko hlavou dolů, velkou službu nám udělá gravitace, která se zaslouží o skutečnost, že kapka mléka či jiné tekutiny z dýchacích cest vyteče zpět do dutiny ústní.

POZOR! V případě dušení není vhodné dávat dítě vzhůru nohama s držením za jeho nožičky.

Jak nám ale miminko roste, přestane mu stačit mléčná strava a na řadu přichází nemléčné příkrmy pro děti, které budou s přibývajícími týdny obsahovat i kousky.

Malý strávník se musí naučit vypořádat se s novou konzistencí a v právě tomto období hrozí zvýšené riziko, že se kousek jídla dostane, kam nemá, a dítě se vám může začít dusit.

Tip: Doporučuji, aby v době přípravy pokrmu bylo miminko pevně připnuté v krmicím lehátku. Ve chvíli, kdy jdeme krmit, je s výhodou odepnutí dítěte, abychom v případě nutnosti mohli bez zdržení kojence vytáhnout a první pomoc mu poskytnout bez lehátka na jeho zádech. 

Přečtěte si, co doporučuje Dr. Máma při zavádění prvních příkrmů.

Pokud do dýchacích cest zaskočí kousek jídla, případně jiného předmětu, postupujeme u kojenců stejně, jako kdyby se dusilo tekutinou.

  • Opět si tedy miminko rozprostřeme na své předloktí, ale v případě, že do dýchacích cest vklouzlo sousto či jiný předmět, nepostačí nám již využití gravitace náklonem hlavičky dítěte k zemi.
  • V případě překážek v dýchacích cestách je již třeba pomoci úderem do zad. Úder směřujeme mezi lopatky a hranou zápěstí ho vedeme pod úhlem přibližně 45°.

Tedy „nezatloukáme do zad hřebík“, ale snažíme se pod úhlem vytlouci těleso ven. Představte si, že úderem ruky vystřelí z dítěte sousto v dráze, kterou směřuje váš úder.

Pokud se v přechodu na nemléčnou stravu rozhodnete pro BLW (Baby Led Weaning, kdy se dítě odmala krmí samo) metodu stravování, je riziko dušení kvůli většími kousky vyšší. Mějte proto prosím na paměti výše uvedené metody, a buďte u dětí při každém jídle, dokud důkladně nezvládnou nácvik kousání.

Dnes jsme si ukázali, jak na první pomoc u nejmenších dětí, která je často využívaná v době prvních příkrmů. Nejen dušení je ale stav, který zdraví dětí ohrozí.

Právě proto se již 3. rokem snažím vzdělávat rodiče prostřednictvím kurzů, na kterých procházíme vše od drobných úrazů, pádů, ran, popálenin, přes otravy a spolykané hračky až po poruchy vědomí, bezvědomí a kardiopulmonální resuscitaci dítěte. Věřím, že čas investovaný do takového vzdělání se vyplatí a srdečně vás na své kurzy zvu.

  • Kdy: Při kojení a seznamování s příkrmy až do doby, kdy bude mít dítě nacvičeno kousání.
  • Co: Poloha na tygříka s využitím přirozené gravitace v případě zakuckání, v případě větších kousků jídla v dýchacím traktu úder mezi lopatky.
  • Příprava: Dítě při krmení máme odepnuté z jídelní židličky, abychom byli připraveni včas zasáhnout v případě dušení.

Když dítěti zaskočí jídlo či hračka. Heimlichův chvat krok za krokem

Nejčastěji se to stává dětem přibližně do čtyř let věku, protože ústa jsou oblíbeným pomocníkem při poznávání světa.

To je ostatně důvod, proč mnohé hračky nejsou určeny dětem do tří let – jejich malinké součásti by mohly být pro malé dítě nebezpečné. Ne vždy se však rodiče mohou na bezpečnost hraček spolehnout a vždy je jistější se o jejich velikosti přesvědčit na vlastní oči.

Malé děti nikdy nenechávejte hrát si s knoflíky, penězi, bateriemi, malými kamínky nebo magnety. Bezpečnost předmětu pro nejmenší děti můžete otestovat snadno: pokud projde vnitřkem ruličky toaletního papíru, pak předmět schovejte mimo dosah batolete.

Nebezpečí může představovat i dětský pudr, který si dítě může nasypat do úst a následně vytvoří v krku cucek.

U dětí do čtyř let doporučují odborníci nenechávat je nikdy o samotě při jídle. To platí i o krmení v autě nebo v kočárku, kam na potomka přímo nevidíte a nevšimnete si tedy hned případného problému. Bedlivě při jídle sledujte zejména děti s prvními zuby. Díky nim sice dokáže ratolest ukousnout kus jídla, ale chybí jí další zuby k pořádnému rozkousání na menší polykatelná sousta.

Ideální je podávat nejmenším dětem potravu rozmixovanou nebo rozmačkanou, zeleninu pak uvařenou do měkka a nakrájenou na kousky velké přibližně jeden centimetr. Zpočátku dětem krájejte i ovoce jako hroznové víno, angrešt, cherry rajčata a nejrůznější druhy sušeného ovoce. Snadno v krku zaskočí i bonbony, popcorn, ořechy nebo žvýkačky.

Budete mít zájem:  Komplexní ochrana při práci doma i na zahradě

A vzpomeňte si na slova svých babiček a maminek. Veďte své dítě k tomu, že se jí vsedě, v klidu a pomalu, každé sousto se důkladně rozkouše a na stole je k zapíjení k dispozici voda. Něco do sebe má i to, že se u jídla nemá povídat, protože kromě zhoršeného estetického zážitku spolustolovníků se tím zvyšuje i riziko vdechnutí jídla.

Na pozoru se mějte i před ostatními dětmi nebo rodiči. „Stalo se mi, že mé roční dceři dali na hřišti tvrdý bonbon. Já jsem se zrovna věnovala starším synům a nevšimla si toho hned.

Za minutu kašlala a nemohla se nadechnout.

V tu chvíli jsem byla opravdu vděčná za to, že jsem absolvovala kurz první pomoci, hned jsem provedla Heimlichův chvat a bonbon vypadl ven,“ líčí svoji zkušenost s dušením dítěte trojnásobná matka Johana.

Postup první pomoci u dětí do jednoho roku

Jak si v tu chvíli počínat, pokud za sebou kurz první pomoci nemáte? Důležité je nepanikařit a jednat racionálně. Prvořadým úkolem je v takové situaci odstranění cizího tělesa z dýchacích cest. Pokud se nám to nedaří a dítě se dusí, je nutné neprodleně přivolat zdravotnickou záchrannou službu.

„Typickými příznaky jsou kašel (silný, při vyčerpání postiženého slabý), chytání se za hrdlo, pískavé zvuky při nádechu, hlučné dýchání, panika postiženého, promodrání kůže a ztráta vědomí, pokud se nedaří cizí těleso odstranit. Někdy může být příznakem dušení nemožnost mluvit, kašlat, plakat (u dětí) či dýchat. Takto postiženým osobám hrozí udušení a náhlá zástava oběhu,“ popisuje příznaky Jaroslav Hornych z Českého červeného kříže.

Kašel je přirozeným obranným mechanismem lidského organismu, který je často účinnější než podpůrné kroky první pomoci. „Když dítě dostatečně a účinně kašle, neustále ho sledujeme. Pokud se jeho stav nezhoršuje, nepoužíváme žádné vypuzovací manévry,“ radí Jaroslav Hornych.

„Je-li dítě při vědomí ale nemůže kašlat, plakat či dýchat, položí si zachránce dítě na své předloktí hlavou a obličejem dolů. Dolní čelist dítěte spočívá mezi palcem a dvěma dalšími prsty ruky zachránce.

Je nutné dát pozor, aby nebyly stlačovány měkké tkáně pod bradou dítěte. Dlaní druhé ruky zachránce pětkrát silně udeří dítě mezi lopatky a zkontroluje, zda cizí těleso bylo vypuzeno,“ navádí Jaroslav Hornych.

„Pokud uzávěr dýchacích cest trvá, uloží zachránce dítě na záda a pětkrát stlačí hrudník do hloubky jedné třetiny předozadního průměru hrudníku,“ dodává s tím, že oba popsané postupy, úder mezi lopatky a stlačení hrudníku, zachránce opakuje, dokud se neodstraní uzávěr dýchacích cest, nebo dokud dítě neztratí vědomí. Pokud dojde ke ztrátě vědomí a zástavě oběhového systému, zahájíme oživování. Jeho průběh u nejmenších dětí vysvětluje v následujícím videu instruktorka kurzů první pomoci:

Postup první pomoci u dospělých a dětí starších jeden rok

I u starších dětí a dospělých je nejúčinnější, když dojde k samovolnému vykašlání jídla nebo předmětu. Pokud dítě vnímá a je schopno kašlat, vyzývejte ho proto ke kašlání.

„U postiženého, který je při vědomí, ale nemůže kašlat, mluvit, plakat (děti) a dýchat nebo vydává pískavé zvuky při nádechu, se zachránce postaví vedle postiženého a předkloní ho tak, aby uvolněný předmět mohl vypadnout z úst. Udeří postiženého svou dlaní pětkrát silně mezi lopatky a zkontroluje, došlo-li k uvolnění dýchacích cest,“ vysvětluje postup první pomoci odborník v tomto oboru Hornych.

Pokud uzávěr dýchacích cest trvá, následuje další krok: „ Zachránce se postaví za postiženého, předkloní ho, sevře jednu ruku v pěst a umístí ji mezi pupek a dolní konec hrudní kosti, druhou rukou pěst uchopí a silně stlačí nadbřišek směrem dovnitř a nahoru.

Tento postup opakuje pětkrát.

Oba popsané postupy, úder mezi lopatky a stlačení nadbřišku, zachránce střídavě opakuje, dokud nedojde k odstranění uzávěru dýchacích cest, nebo dokud postižený neztratí vědomí,“ nabádá Jaroslav Hornych a dodává, že se tato technika nepoužívá u těhotných žen.

Pokud se nepodařilo odstranit překážku v dýchacích cestách a u postiženého došlo k udušení a zástavě krevního oběhu, zahájíme neprodleně jeho oživování a kontaktujeme zdravotní záchrannou službu. Jak oživovat větší děti a dospělé, se dozvíte v následujícím videu:

Kdy se vydat k lékaři

  • Pokud se vám podaří jídlo nebo hračku dostat z dítěte nebo dospělého ven, doporučují odborníci následné vyšetření lékařem.
  • „U postižených, kteří po uvolnění dýchacích cest nadále kašlou, obtížně polykají či mají pocit cizího tělesa v krku, je doporučeno odborné vyšetření, stejně jako u postižených, u nichž bylo použito stlačení nadbřišku,“ doporučuje Jaroslav Hornych.
  • Na internetu i ve zdravotnických potřebách najdete nerůznější pomůcky, které mají zjednodušit a ulehčit poskytování první pomoci a konkrétně i odstraňování cizích těles při blokádě dýchacích cest.

„Tento předpoklad je správný za situace, kdy jejich uživatel byl s jejich použitím seznámen a to nejen teoreticky, ale také byl vycvičen v jejich praktickém používání. Pokud se s takovou pomůckou setká neobeznámený laický poskytovatel první pomoci, spíše mu bude při poskytování první pomoci překážet a bude odvádět jeho pozornost jinam, než na účelné poskytnutí první pomoci,“ varuje rodiče Jaroslav Hornych před zbytečnými investicemi, které by se nemusely vyplatit.

Podívejte se, jak zachránit miminko. Jednou se vám to může hodit

Miminka jsou křehká, a když se jim něco stane, je třeba reagovat rychle.
Foto: Profimedia.cz

Stres, že se miminku něco přihodí, zažívají často i samy maminky poté, co si přivezou křehounký uzlíček z porodnice domů a ještě to s ním tolik neumí. Bojí se, že miminku zaskočí při kojení, nešťastnou náhodou spadne z pultu nebo se třeba při koupání naloká vody. Dalším velkým strašákem je pak pro ně tzv. syndrom náhlého úmrtí, který postihuje děti ve spánku.

Marek Hylebrant uklidňuje, že podobných úrazů se naštěstí u nás nestává mnoho. Pokud se ale stanou, pak je nejčastějším důvodem nepozornost.

I úplně malé miminko se totiž může například překulit a spadnout z přebalovacího pultu, od něhož si maminka odběhla. I když ale budete mít dítě pořád na očích, může se něco stát, tvrdí Hylebrant.

Proto je nejlepší se dobře na podobnou situaci připravit.

Co s miminkem, když se dáví?

Video: Novinky

K dušení miminka může dojít prakticky kdykoliv. Může mu zaskočit mléko při kojení, nebo může například vdechnout zvratky. V prvé řadě je potřeba okamžitě z miminka tekutinu či pevné těleso dostat.

Varianta 1: Dítě chytněte jednou rukou pod zády, druhou zafixujte hlavičku a překlopte na předloktí. Manévr uvidíte na videu.
Když je hlava dítěte níže než tělíčko, plochou dlaní několikrát přiměřeně udeřte mezi lopatky. Tekutina vyteče ven.
Varianta 2: Dítě položte na předloktí a druhou rukou stlačujte hrudník prsty či hranou dlaně (dle velikosti miminka). Tím pomáháte vyfoukat z plic vzduch, který pomůže uvolnit tekutinu či těleso z dýchacích cest.

Prevencí dušení dítěte je podle Marka Hylebranta mírně zvýšená poloha hlavy, nepřikrývat peřinou. Ideální je podle něj mírně podložit postýlku v oblasti hlavy. Miminko by nemělo spát na bříšku. Syndrom náhlého úmrtí dítěte podle záchranáře velmi často nastal právě u dětí, které spaly na bříšku.

První pomoc miminku – Jak provést resuscitaci?

Video: Novinky

1. Zjistěte, zda je dítě opravdu v bezvědomí. Snažte se s ním jemně zatřepat, mluvit na něj a ověřit, zda reaguje na podněty.
2. Zjistěte, zda dýchá. Pokud se neprobouzí, je nutné okamžitě zjistit, zda dýchá. To lze velmi dobře zjistit prohlédnutím hrudníčku či přiložením tváře před ústa. Důležitým signifikátorem je i barva, pokud dítě nedýchá, začíná modrat.
3. Pokud dítě nedýchá, velice rychle zkontrolujte, zda nemá něco v ústech. Pokud ano, provedeme manévr jako při dušení. Je nutné ale co nejvíc zkrátit dobu k samotné resuscitaci!
4. Hned na to provedete pět úvodních vdechů do úst a současně do nosu. Vdechnete zhruba obsah tváře.
5. Pokud se dítě nerozdýchá, kombinujte tři stlačení hrudníku a jeden vdech. Masírujeme dvěma prsty na spojnici bradavek třikrát v rychlosti zhruba 120 kompresí /min., do hloubky 1,5 – 2,5 centimetru (tam, kam jde stlačit). Pak vdechneme obsah tváře. Stále opakujeme.

Resuscitace je psychicky velmi náročná záležitost, natož když se jedná o miminko. „Pro každého záchranáře je resuscitace dítěte psychicky mnohem náročnější než u dospělých osob. U dětí se vždycky trošičku bojíme,“ přiznává Hylebrant. Je tedy jasné, že pokud má první pomoc miminku poskytnout neproškolený člověk nebo hysterický rodič, bude to pro ně jednou tak velký nápor na psychiku.

Je možné, že si ve vyhrocené situaci na postup záchrany nevzpomenete. V takovém případě Marek Hylebrant radí nebát se a okamžitě začít dělat alespoň něco: „Znamená to zahájit alespoň nějakou masáž srdce, stlačovat hrudníček, občas do dítěte vdechnout,“ radí. Poté zavolat záchranku a operátorka vás dále navede.

První pomoc miminku – Co dělat, když spadne?

Video: Novinky

Miminka jsou nevypočitatelná, i když celý den leží klidně, mohou se zničehonic překulit. Tak asi nejčastěji vznikají pády.

1. Pokud dítě spadne, zkontrolujte, jestli reaguje a není v bezvědomí.
2. Zkontrolujte rozsah zranění.
3. Zavolejte záchrannou službu. V nemocnici odhalí, zda dítě nemá otřes mozku či zlomeninu lebky.
3. Pokud dojde ke zlomenině končetiny – je v nepřirozené poloze (viz. video), v žádném případě s ní nehýbejte a nerovnejte do původní polohy. Snažte se dítě udržet v klidu do doby, než přijede záchranka.

Hlavní zprávy

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector